Výbuch - Samuel Bjørk
2026, Kniha Zlín
Jsem už na světě nějaký ten pátek a příliš strachů mě nezůstalo. Jsou věci, které mě vadí, u kterých se ošívám a nejsou mi po chuti, ale že bych se vyloženě něčeho bál, tak to zase ne. Mimo běžných obav o mé blízké a samozřejmě nemoci, mě toho příliš vyděsit nemůže. Čeho se ale doopravdy obávám, tak jsou různé útoky ve veřejné dopravě, nastražené bomby a podobné záležitosti. Když byl zase jednou vyhrocený konflikt na blízkém východě a jel jsem tramvají u nás v Plzni s partou syrských studentů, kteří se jako správní muslimové vraceli nalámaní jak zákon káže odněkud z baru, tak mě zaujaly dvě věci. Komunikovali v angličtině a považovali všechny české ženy za děvky a potom si také vykládali o tom, jak by bylo hezké vyhodit synagogu do vzduchu. Možná to byl jenom blbý vtip, ale ve mě byla malá dušička. Neznámí útočníci, kteří se někde objeví, vy nevíte kdo to je, nemůžete se na jejich frustraci připravit, jsou snad to nejhorší, co může být.
Když jsem si přečetl na webu, o čem je nová kniha mého oblíbence Samuela Bjørka, původně jsem si ji ani nechtěl koupit. V metru v Oslu vybuchne bomba. Další budou následovat. Jak já nemám rád metro, když jezdím po Praze. Ten smrad, divní lidé, uff. A teď se mi to všechno spojuje v jedno. Sedím doma, unavený z další rehabilitace. Noha mě bolí zase jako čert a už je to nekonečné. Pokouším se oprostit od pálení a bodání v kostech a snažím se číst. Jde mi to. Sice se mi nelíbí téma, ale kniha je napsaná tak poutavě a napínavě, že mám co dělat, abych odtrhl oči. Vyšetřovací dvojice Holger a Mia je velmi sympatická a já jsem zase jednou mimo svůj pokoje. Vtažen do děje napínavě sleduji, občas zapomínám snad i dýchat, celé vyšetřování. Řeším jednotlivé linky, přemýšlím a jsem moc rád, že se můžu soustředit na něco jiného, než na práci, na podivný svět kolem i na nekonečně bolavou nohu. Těším se na každou další kapitolu, vrtá mi hlavou, kam bude děj pokračovat.
Před mnoha lety jsme byli s manželkou ve Francii. Zrovna došlo k bombovému útoku v metru v Londýně a všude byli vojáci. Omlouvali se, že nás musí kontrolovat. Připadalo mi, že se normální svět tak nějak automaticky spojil, lidé k sobě byli milejší, protože všichni najednou věděli, jak je život křehký. Jak jej lze rychle zničit. Vždycky si říkám, že bude problém asi ve školách, v naší netečnosti. Není přece možné, aby se podobní jedinci už někde dřív neprojevili. Nedá se proti tomu příliš bránit a je mi vždycky hrozně líto nevinných. Když nedávno zase někdo vystřílel nějaký noční podnik a byly uveřejněny záběry, mrazilo mě v zádech. Ta panika, ten strach, kterým se vrah asi nakrmil, mě doslova děsily. Výbuch je pro mě knihou, která se do mě doslova zadřela.
Venku bylo vedro k zalknutí a já si četl dál. Ráno jsem poprvé plaval a jsem utahaný jako kůň. Nikdy bych fakt nevěřil, že dvě zlomené kosti budou takhle dlouho bolet. Byl jsem na rybníku u nás v Plzni a moji pláž mi obsadili nudisté. Nebyl to hezký pohled a pravdou je, že jsem se mezi naháči necítil příliš pohodlně. Možná jsou milí sami k sobě, ale ke mě, který opatrně belhal do vody, příliš nebyli. Ty pohledy, co si to dovoluji, že jsem oblečený, mě doslova pálily. Lidem chybí více tolerance a nadhledu. Člověk by řekl, že když už máme všechno vědění světa v kapse, že budeme mít trošku nadhled. Vždycky se snažím, i když to je často velmi těžké pochopit i důvody pachatele. Tentokrát je to opravdu zajímavé. Nebudu vám nic prozrazovat, ale myslím si, že budete překvapeni. Alespoň já jsem byl.
Už bylo té bolesti dost, říkám si ve dvě v noci, když jdu na záchod a protože mě probudilo píchání v noze, jdu si zase číst. Výbuch dočtu někdy kolem čtvrté. Pak si konečně lehnu a spím dlouho. Je neděle a mám potom celý den lenivou. Dávám si odpočinek od knih a věnuji se něčemu jinému. Mám to takhle vždycky, musím všechno vstřebat. Jdu tedy na chvilku ven. Vezmu si svoje hůlky, které už bych rád někdy vztekem a bezmocí rozlámal. Jenže to nejde, musím být trpělivý. Dobře, asi by si můj dnešní tip zasloužil nějaký závěr. Samuel Bjørk je i letos ve velmi dobré formě. Pokud máte jeho knihy rádi, určitě neváhejte. V metru mi asi bude pořád nepříjemně, ale Výbuch se mi četl sám. Za mě určitě doporučuji. Mějte se co nejlépe a držte se! Děkuji za pozornost.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Metrem v Oslu otřese smrtící výbuch. A to je teprve začátek. Anonym oznámí, že každých čtyřiadvacet hodin bude následovat další exploze. Město zachvátí panika, hranice se uzavírají a policie bojuje s neviditelným nepřítelem. Zatímco se novinářka Jessica Blomqvistová snaží rozkrýt pozadí útoků, detektiv Holger Munch a vyšetřovatelka Mia Krügerová bojují s protivníkem, který je vždy o krok napřed. V sázce není jen jejich kariéra – i sebemenší chyba může stát stovky nevinných životů. A čas se neúprosně krátí.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook: