Zobrazují se příspěvky se štítkem#CHAOTIAN. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#CHAOTIAN. Zobrazit všechny příspěvky

středa 1. června 2022

Interview - CHAOTIAN - Disease-soaked, rotten death metal with a brutal imprint!

Interview with death metal band from Denmark - CHAOTIAN.

Answered Søren Willatzen (vocals, guitars), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence (2022):

Ave CHAOTIAN! Greetings to the Danish underground. Let's go straight to the most important thing. You have released a new record „Effigies of Obsolescence“, which is literally packed with honest, dusty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? Jakým směrem se CHAOTIAN od demonahrávek posunuli?

- Greetings Jakub! Honest, dusty death metal is what we aimed for to be frank. The album had been in the works for quite a while with some songs being written way back in 2018 and then undergoing several edits along the way, other songs were sort of purposefully written for the album to achieve the blend of some faster, some slower and some mid-tempo songs to keep the listener (and ourselves) entertained. I feel like it came out quite well - much better than initially anticipated, lots of songs got a completely different character during the recording process, but I still believe it remains true to the Chaotian sound.

You released a new record in the strange times. No one could have known that Covid 19 would hit the world. Has the current situation affected releasing process in any way? Or is everything getting back to normal?

- Definitely, the Covid-19 lockdowns affected writing, and pretty much all of us in the band professionally as well. It was tough, and being in a band at a time where you couldn’t really do much but write, rehearse and record it was a bit detached from what we were supposed to do at this period. Everything is pretty much back to normal now, but I do feel like Covid-19 shaved off some years of progress for the band. Lasse, who we recorded with, was also affected by it but in a more positive light, as he was completely booked whenever we asked if we could find a slot with him. It took a while, but we got our dates in and recorded the thing in roughly 8 days times.

What is the current situation regarding Covid 19 in Denmark? Clubs are already open, can you have a tour, for example? Many summer festivals have been canceled in our country, foreign groups will hardly reach us.

- The current situation is that Covid-19’s been forced a bit into the background of things. The war in Ukraine fills the news a lot more these days, and people don’t seem to get very sick after their vaccines, so yes - clubs are open, tours are now a possibility again, same with festivals and such. You can tell that we’ve been more liberal and open here in Denmark than in most of Europe, especially after the vaccines. I guess we’ll see how it goes, but for the band it’s definitely been positive to see how things have opened up and given us the possibility to play shows outside of Copenhagen again.

But let's talk about new record. I'm listening to it right now, and I have to write that this time it took me a while to get this record into my blood. I put the album into the player, I am listening to it in the car. I really like the sound. It is lively, organic, old school and at the same time clear. It seems different to me from your previous records. Where did you record and who is signed under the sound?

- We recorded this album with Lasse Ballade at Ballade Studios and had Greg Wilkinson from Earhammer Studios mix/master this album. It is definitely a ‘new’ and dare I say, more polished sound. But by comparison, it’s not exactly clean or clinical sounding - it’s very true to how we play live, I think - organic/old school yet clear are nice terms as you put it. It’s a pretty natural progression from the very rough demo tapes, then to the less rough Adipocere Feast single and now to the album. It makes sense, people expect a clearer sound, and I do believe it suits our style of death metal as well. As long as we don’t sound too clean or too compressed, then I’m all for it. I like hearing all the nasty details of our playing.

You'll probably agree with me that the cover sells. Your cover is really dark and powerful this year. The author is Alexander Gjerdevik Skjøtt. Personally, I like this cover. How did you get together with Alex and what exactly does the motive have to express in relation to music?

- Alexander outdid himself again, it’s a fantastic cover. So much depth in it, I could stare at it for hours haha! Jonas’ friend actually recommended Jonas to check out Alexander’s portfolio, and he then sent it on to Andreas and I. We instantly loved his stuff, and decided to get him working on the Festering Excarnation compilation release. Be assured that we were very satisfied with it, and I felt like he had a fresh yet completely mad take on death metal covers. So we had to continue working with him. We usually give Alexander the music to listen to as well as the texts, and in this round he was focusing on the more infernal side of our music. We have faith in his abilities, and his inspirations seem to be closely linked with the lyrics to Into Megatopheth and the title track.

I put „Effigies of Obsolescence“ in my head again and again and I say to myself that I like the most this old school death metal feeling that's hard to describe. Looks like we're of the same blood. Who were and are actually your idols? Every musician started somehow, there are patterns that shaped his signature. What about you?

-- My idols in death metal were Immolation, Infester, Death, Morbid Angel, Carcass, Bolt Thrower, Imprecation, Demilich, Convulse, Abhorrence, Autopsy, Mortician and a fuck ton of other groups. I do feel like these bands have had a major impact on our sound, and the way we think death metal should be. If I had to choose musicians that made the biggest impact on me, I’d argue that would be Trey Azagthoth, Ross Dolan, and Chuck Schuldiner. I often study how they compose, what they write and how they play, as - to me - it’s just the embodiment of death metal and what it should sound like. All this shaped me, but my way of playing guitar has more facets than just death metal.

What do you think about the current trends, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, they often insert a saxophone, various keyboards into death metal and look for a way in a very complicated way. Do you enjoy such bands? For example, if I ever come to a concert and someone like this performs there, I'm confused. It seems like a rehearsal of a jazz school to me, but in the end I don't remember anything at all. What about you and current trends in death metal?

- I do like when people try and create something new from death metal, as long as it’s not contrived in any way. If it’s somehow natural to infuse a keyboard into a band’s type of death metal (like Imprecation/Infester), then I’m all for it. I’ve never been a fan of technical metal bands for the sake of playing technically demanding things. There needs to be a reason behind playing something that requires a lot of technique. Same goes for playing super primitive in death metal. If it helps getting the point across in the music, then I’m all for it - if it’s just primitive for the sake of it without any catchiness and raw aggression, then it loses its magic for me. Current trends in death metal seem to be more towards primitive hooks with a dirty sound. It sure beats the hyper technical stuff that was in 10 years ago, but generally - trends suck.

When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

- The first impulse was actually to found a death/thrash band. I was looking for musicians for another more thrash oriented band, but that fell through. Andreas contacted me through an online ad, and we got together to play some early Sepultura, and that was it - we started this journey there. The further we got, the more flexibility we wanted in the music, so we wanted go full death metal. It was quite lucky that Copenhagen had a great scene with the same interests in death metal as us, and that the scene could broaden our horizon as well. And why death metal? Because that’s what we love. Glory is meaningless in modern music.

You come from Denmark and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Denmark. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

- I’d argue that Copenhagen specifically has a very, very strong death metal scene. Lots of bands popping up, most of which with the right attitude and the sound that we completely dig. David from Undergang has lots of shows through Extremely Rotten Production, and lately Killtown Bookings have started to do their own regular shows in town. Same with Desiccated Productions that Malik and Mathias have. People are showing up, mostly locals and the same old, but it’s growing more and more. Young guys shows up more now, which is cool to see.

From your music is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on CHAOTIAN.

- I think almost everyone prefers the originals from the 1980’s and 1990’s, but I definitely get lots of inspiration from newer bands. Many local bands like Phrenelith, Undergang, Deiquisitor, Septage, Hyperdontia, Ascendency etc. compose some great songs that I really enjoy as a fan as much as I enjoy them as a friend in the scene. I will always prefer the old stuff like Immolation, Morbid Angel, Death, Infester etc., as it still feels a tad fresher, but when you look at how well bands like Blood Incantation, Dead Congregation, Undergang, Cruciamentum, Corpsessed, Mortuous etc. play, you can’t help but be inspired by that as well.

In the end I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the playing technique now, but rather what it brings to you, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

- I would argue that I grew up on it in my teens. It is my escape from reality at times, somewhat like a cruel fantasy world that allows me to put whatever real life thoughts I have into perspective in a worst-case scenario. It means a lot, not just as a listener, but as a composer as well. Death metal gives me a lot of artistic freedom to write what I feel like, not necessarily what I have to do.

Thank you so much for the interview. I appreciate it. Now let's talk music. I'm going to play „Effigies of Obsolescence“ really loud! I wish you good luck and all the best in your personal lives. Thank you!

- Thank you too, it’s been fun! I hope you enjoy it, and I wish you the best as well. Stay sick, and enjoy life… While you have it!

Recenze/review - CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence (2022):


Rozhovor - CHAOTIAN - Chorobami nasáklý, shnilý death metal s brutálním otiskem!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Dánska - CHAOTIAN.

Odpovídal Søren Willatzen (zpěv, kytara), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence (2022):

Ave CHAOTIAN! Zdravím do dánského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Effigies of Obsolescence“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se CHAOTIAN od demonahrávek posunuli?

Zdravím Jakube! Upřímně řečeno, naším cílem je poctivý, prašivý death metal. Na albu se pracovalo poměrně dlouho, některé skladby vznikly už v roce 2018 a pak prošly v průběhu tvorby několika úpravami, jiné skladby byly na album napsány tak nějak záměrně, aby se dosáhlo kombinace některých rychlejších, některých pomalejších a některých středně-tempých skladeb, které posluchače (a nás) budou bavit. Mám pocit, že to dopadlo docela dobře - mnohem lépe, než se původně předpokládalo, spousta skladeb dostala během nahrávání úplně jiný charakter, ale pořád věřím, že zůstáváme věrni zvuku Chaotian.

Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou dobu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh? Nebo už se vrací vše k normálu?

Covid-19 a lockdowny rozhodně ovlivnili skládání a v podstatě nás všechny v kapele i profesně. Bylo to těžké a být v kapele v době, kdy člověk nemohl dělat nic jiného než psát, zkoušet a nahrávat, bylo trochu odtržené od toho, co jsme v tomto období měli dělat. Teď už je všechno v podstatě v normálu, ale mám pocit, že Covid kapele ubral pár let. Lasseho, se kterým jsme nahrávali, to také ovlivnilo, ale spíš v pozitivním světle, protože byl totálně vytížený, kdykoli jsme se ho zeptali, jestli by pro nás neměl místo. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsme sehnali termíny a nahráli to za osm dní.

Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Dánsku? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.

Současná situace je taková, že Covid-19 byl vytlačen do pozadí. Válka na Ukrajině v těchto dnech mnohem více plní zprávy a zdá se, že lidem po očkování není moc špatně, takže ano - kluby jsou otevřené, turné jsou nyní opět možné, to samé festivaly a podobně. Dá se říct, že jsme tady v Dánsku liberálnější a otevřenější než ve většině Evropy, zvlášť po těch vakcínách. Uvidíme, jak to půjde dál, ale pro kapelu je určitě pozitivní, že se vše otevřelo a dalo nám to možnost zase hrát koncerty mimo Kodaň.

Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Toto album jsme nahráli s Lasse Balladem v Ballade Studios a Greg Wilkinson z Earhammer Studia nám ho mixoval a masteroval. Je to rozhodně "nové" a troufám si říct, že i vybroušenější. Ale když to porovnáme, není to úplně čistý nebo charakteristický zvuk - myslím, že je to velmi věrné tomu, jak hrajeme naživo - organický/old school a přitom čistý jsou hezké výrazy, které jsi zmínil. Je to docela přirozený vývoj od velmi hrubých demo nahrávek, pak k méně hrubému singlu Adipocere Feast a teď k albu. Dává to smysl, lidé očekávají čistší zvuk a věřím, že to sedí i našemu stylu death metalu. Dokud nezníme příliš čistě nebo příliš komprimovaně, tak jsem pro. Rád slyším všechny špinavé detaily naší hry.

Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně temný a mocný. Autorem je Alexander Gjerdevik Skjøtt. Osobně se mi moc líbí. Jak jste se dali s Alexem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

Alexander se opět překonal, je to fantastický obal. Má takovou hloubku, že bych na ni mohl zírat celé hodiny, haha! Jonasův kamarád vlastně doporučil Jonasovi, aby se podíval na Alexandrovo portfolio, a ten ho pak poslal Andreasovi a mně. Okamžitě jsme si jeho věci zamilovali a rozhodli jsme se, že mu nabídneme spolupráci na vydání kompilace Festering Excarnation. Buďte si jisti, že jsme s tím byli velmi spokojeni a měl jsem pocit, že má svěží, ale naprosto šílený pohled na deathmetalové obaly. Takže jsme s ním museli pokračovat ve spolupráci. Obvykle dáváme Alexandrovi k poslechu jak hudbu, tak texty, a v tomto kole se zaměřil na ďábelštější stránku naší hudby. Věříme v jeho schopnosti a zdá se, že jeho inspirace úzce souvisí s texty skladeb “Into Megatopheth” a titulní skladby.

Dávám si „Effigies of Obsolescence“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Mými idoly v death metalu byli Immolation, Infester, Death, Morbid Angel, Carcass, Bolt Thrower, Imprecation, Demilich, Convulse, Abhorrence, Autopsy, Mortician a spousta dalších kapel. Mám pocit, že tyhle kapely měly zásadní vliv na náš zvuk a na to, jak by podle nás měl death metal vypadat. Kdybych měl vybrat hudebníky, kteří na mě měli největší vliv, tvrdím, že by to byli Trey Azagthoth, Ross Dolan a Chuck Schuldiner. Často studuji, jak skládají, co píší a jak hrají, protože - podle mě - je to prostě ztělesnění death metalu a toho, jak by měl znít. To všechno mě formovalo, ale můj způsob hry na kytaru má víc aspektů než jen death metal.

Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Mám rád, když se lidé snaží vytvořit z death metalu něco nového, pokud to není nijak vykonstruované. Pokud je nějakým způsobem přirozené včlenit klávesy do death metalové kapely (jako Imprecation/Infester), pak jsem pro. Nikdy jsem nebyl fanouškem technických metalových kapel kvůli tomu, že hrají technicky náročné věci. Za hraním něčeho, co vyžaduje spoustu techniky, musí být nějaký důvod. To samé platí pro hraní super primitivního death metalu. Pokud to pomáhá dostat do hudby pointu, jsem pro - pokud je to jen primitivní, bez chytlavosti a syrové agrese, pak to pro mě ztrácí kouzlo. Zdá se, že současné trendy v death metalu směřují spíše k primitivním chytlavým pasážím se špinavým zvukem. Určitě je to lepší, než hypertechnické věci, které byly “in” před deseti lety, ale obecně - trendy jsou na hovno.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Prvním impulsem bylo vlastně založení death/thrashové kapely. Hledal jsem muzikanty pro jinou, více thrashově orientovanou kapelu, ale z toho sešlo. Andreas mě kontaktoval přes internetový inzerát, sešli jsme se a zahráli si nějakou ranou Sepulturu a to bylo ono – tady začala naše cesta. Čím dál jsme se dostávali, tím větší flexibilitu jsme v hudbě chtěli, takže jsme chtěli jít naplno do death metalu. Bylo docela štěstí, že v Kodani byla skvělá scéna se stejným zájmem o death metal, jako jsme měli my, a že nám mohla rozšířit obzory i ona. A proč právě death metal? Protože to je to, co máme rádi. Sláva v moderní hudbě nemá smysl.

Pocházíte z Dánska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Dánsku death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Řekl bych, že konkrétně v Kodani je velmi, opravdu velmi silná deathmetalová scéna. Objevuje se spousta kapel, z nichž většina má ten správný přístup a zvuk, který nás naprosto dostává. David z Undergang má spoustu koncertů díky Extremely Rotten Production a v poslední době začali Killtown Bookings dělat ve městě vlastní pravidelné koncerty. To samé Desiccated Productions, které mají Malik a Mathias. Lidi chodí, většinou místní a pořád ti samí, ale je jich čím dál víc. Víc teď chodí i mladí kluci, což je skvělé vidět.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na CHAOTIAN největší vliv.

Myslím, že téměř každý má raději originály z 80. a 90. let, ale já se rozhodně hodně inspiruji novějšími kapelami. Spousta místních kapel jako Phrenelith, Undergang, Deiquisitor, Septage, Hyperdontia, Ascendency atd. skládá skvělé skladby, které si jako fanoušek opravdu užívám, stejně jako si je užívám jako kamarád na scéně. Vždycky budu dávat přednost starým věcem jako Immolation, Morbid Angel, Death, Infester atd., protože pořád působí o něco svěžeji, ale když se podíváte, jak dobře hrají kapely jako Blood Incantation, Dead Congregation, Undergang, Cruciamentum, Corpsessed, Mortuous atd., tak se tím nejde neinspirovat.

Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Řekl bych, že jsem na něm vyrostl v pubertě. Občas je to můj únik z reality, něco jako krutý svět fantazie, který mi umožňuje dát si v nejhorším případě dohromady jakékoli myšlenky z reálného života. Znamená pro mě hodně, nejen jako posluchače, ale i jako skladatele. Death metal mi dává velkou uměleckou svobodu psát to, na co mám chuť, ne nutně to, co musím.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Effigies of Obsolescence“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Také děkuji, byla to zábava! Doufám, že si to užiješ a přeji ať se ti daří. Zůstaňte šílení a užívejte si života... Dokud ho máte!

pondělí 30. května 2022

Recenze/review - CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence (2022)

CHAOTIAN - Effigies of Obsolescence
CD 2022, Dark Descent Records / Me Saco Un Ojo Records

for english please scroll down

Za rohem v temné ulici. Slyšel jsem divné zvuky. Cítil jsem hroznou bolest. Vnímal jsem pach Smrti. Ležela na zemi a z tepny jí pomalu unikala krev i život. Žijeme v krásných imaginárních světech, zavíráme před násilím oči. Jenže ono nakonec pokaždé vyhraje. Smrt, chaos, pomalý přechod na druhou stranu. Na její pohled nikdy nezapomenu. Ptala se proč a odpověď nikdy nepřišla. Death metal býval vždy o ošklivých věcech. Až na kost.

Taková je i hudba dánských CHAOTIAN. Morbidní, syrová, surová. Kapela pohřbívá hezky po staru. S odkazem na tradiční kapely. Přidává ale i svoje postupy, svůj způsob vyjádření. Nic pro slabé povahy. Je nutné rozkrýt jednotlivé vrstvy, očistit ostatky a vnímat pečlivě. Pak budete odměněni skvělým záhrobním zážitkem. 

Na albu nejdeme masivní, hutný a bolestivý zvuk (Greg Wilkinson), který dodává potřebnou energii a sílu. Radost mi udělal i obal (Alexander Gjerdevik Skjøtt). Nejvíc jsem si ale užíval a užívám rukopis kapely. Ten je sice ovlivněn klasickými skupinami, ale rozeznáte jej mezi ostatními. To se u nás na onom světě velmi počítá. Na to vezměte jed! Songy mají drive, takový ten těžko definovatelný feeling, který odlišuje dobré nahrávky od těch skvělých. CHAOTIAN si mě získali i doomovými pasážemi, tam pochmurná a zákeřná nálada vynikne nejlépe. Nevím, jestli jste se někdy dívali do tváře zohavené mrtvoly, ale můj pocit z desky je hodně podobný. Syrová realita, riffy ohlodané až na dřeň. Spousta momentů, u kterých mě mrazí v zádech. Svět je při poslechu hodně temné místo k životu. Každý večer sestupuji po dlouhých schodech dolů, do chodem Hádovy říše. Zde muselo být "Effigies of Obsolescence" nahráno a ukováno z té nejkvalitnější oceli. Za rohem v temné ulici. Slyšel jsem divné zvuky. Cítil jsem hroznou bolest. Vnímal jsem pach Smrti. Ležela na zemi a z tepny jí pomalu unikala krev i život. Něco má v rukou a usmívá se. Přechod na druhou stranu není tak hrozný. Když posloucháte tohle album. Když si užíváte tisíc odstínů z mokvající palety stínů. CHAOTIAN vydali debut, který by neměl chybět v žádné sbírce poctivého fanouška. Chorobami nasáklý, shnilý death metal s brutálním otiskem!

Asphyx says:

Around the corner on a dark street. I heard strange noises. I felt terrible pain. I could smell Death. She was lying on the ground, blood and life slowly draining from her artery. We live in beautiful imaginary worlds, we turn a blind eye to violence. But it always wins in the end. Death, chaos, a slow transition to the other side. I'll never forget the sight of her. She asked why and the answer never came. Death metal was always about the ugly stuff. To the bone.

So is the music of Danish CHAOTIAN. Morbid, raw, brutal. The band buries things the old-fashioned way. With reference to traditional bands. But it also adds its own methods, its own way of expression. Nothing for weak characters. It is necessary to uncover the layers, cleanse the remains and perceive carefully. Then you will be rewarded with a great beyond-the-grave experience.

On the album we find a massive, dense and painful sound (Greg Wilkinson), which gives the necessary energy and power. I was also pleased with the cover art (Alexander Gjerdevik Skjøtt). But most of all I enjoyed and enjoy the band's signature sound. It may be influenced by classic bands, but you can recognize it among the others. That is very precious in the hereafter. Believe me! The songs have drive, that hard to define feeling that separates the good records from the great ones. CHAOTIAN also attracted me with their doom passages, where the gloomy and insidious mood stands out the best. I don't know if you've ever looked into the face of a mutilated corpse, but my feeling about the record is very similar. Raw reality, riffs gnawed to the core. Lots of moments that give me chills. The world is a very dark place to live in when you listen to it. Every night I descend down the long stairs into the corridors of Hades. Here, "Effigies of Obsolescence" must have been recorded and forged from the finest steel. Around the corner in a dark alley. I heard strange noises. I felt terrible pain. I could smell Death. She was lying on the ground, blood and life slowly draining from her arteries. Something in her hands, smiling. Crossing over to the other side is not so bad. When you listen to this album. When you're enjoying a thousand shades from a swelling palette of shadows. CHAOTIAN have released a debut that should not be missing from any honest fan's collection. Disease-soaked, rotten death metal with a brutal imprint!

1. Gangrene Dream
2. Into Megatopheth
3. Effigies of Obsolescence
4. Adipocere Feast
5. Etched Shadows
6. Fustuarium
7. Festering Carcinolith

Søren Willatzen - Guitars / Vocals
Jonas Grønborg - Bass
Andreas Nordgreen - Drums / Vocals