DECREATION - Psychotic Re-Invention of God
CD 2026, Khaoszophy Records
for english please scroll down
Přivezli mi další hromadu mrtvých těl. Prašivé kosti a lebky se musí rozdrtit, rozemlít a nakonec spálit na popel. Exhumace starých hrobů, které se musí uvolnit novým mrtvolám, bývá mnohdy překvapivá. Mívám často pocit, že se mnou rozmlouvají. Možná jejich duše dávno opustila nebohá těla, ale stále si žijí svým vlastním životem. Nebo smrtí? Těžko říct, pravdou ale je, že mi často doporučí hudbu, kterou slyšely v záhrobí. DECREATION jsou z Finska a hrají starý, plesnivý death metal.
Nutno rovnou doplnit, že jsem dosud o kapele neslyšel a tak jsem si zase jednou zavzpomínal na své metalové počátky. Zapnul jsem play na svém přehrávači a nechal jejich debutové album, aby na mě jen tak působilo. A musím říct, že jsem byl ihned zasažen, dráp byl zaseknut a to prosím pěkně hluboko. Tohle je přesně muzika podle mého vkusu. Potvrzuji to nejen já, ale i hromada mrtvol, která u mě čeká na zpracování.
Kapela hraje ostře, divoce, volně se inspiruje jak v americké, tak i evropské death metalové škole, ale zároveň přidává velkou porci svých vlastních nápadů a invence. Skladby jsou temně podmanivé, jakoby jste opravdu stáli u prašivého hrobu a právě byla ven exhumována rakev s prokletým. Můžeme tisíckrát věřit vědě, ale my, staří death metalisté, moc dobře víme, že existují síly mezi naším a oním světem, se kterými není radno si zahrávat. DECREATION jsou pro mě jasnou definicí smrtícího kovu. Chladu ranního hřbitova, šramotu z noční márnice, krvavé mlhy, která se vznáší mezi náhrobky. O albu "Psychotic Re-Invention of God" si myslím, že osloví hlavně pravověrné a ortodoxní fanoušky stylu, mezi které se hrdě hlásí několik dekád i moje maličkost. Najdete zde vše potřebné pro záhrobní rituály, ocitnete se hluboko v podzemí, kde musela tato nahrávka vznikat. Skladby v sobě mají spoustu zajímavých momentů, velmi dobře se poslouchají. Osobně se mi líbí, že je tahle kapela opravdová, ryzí, uvěřitelná a autentická v tom, co hraje. Album sice poslouchám u sebe doma v pokoji, ale pokaždé, když zapnu play, tak mám neodbytnou touhu vzít do rukou lopatu a vydat se uprostřed noci na hřbitov. Přivezli mi další hromadu mrtvých těl. Prašivé kosti a lebky se musí rozdrtit, rozemlít a nakonec spálit na popel. Exhumace starých hrobů, které se musí uvolnit novým mrtvolám, bývá mnohdy překvapivá. Mívám často pocit, že se mnou rozmlouvají. Starý plesnivý death metal, který vás strhne do nekonečné temnoty! Zbydou po vás jenom ohlodané kosti!
Asphyx says:
They brought me another pile of dead bodies. The dusty bones and skulls must be crushed, ground up, and finally burned to ashes. The exhumation of old graves, which must be cleared for new corpses, is often surprising. I often feel like they are talking to me. Maybe their souls left their poor bodies long ago, but they still live their own lives. Or deaths? It's hard to say, but the truth is that they often recommend music they heard in the afterlife. DECREATION are from Finland and play old, moldy death metal.
I must add that I had never heard of the band before, so I once again reminisced about my metal beginnings. I pressed play on my player and let their debut album just wash over me. And I have to say that I was immediately struck, the claw was stuck, and pretty deep at that. This is exactly the kind of music I like. Not only do I confirm this, but so do a bunch of corpses waiting to be processed at my place.
The band plays sharply, wildly, freely drawing inspiration from both American and European death metal schools, but at the same time adding a large dose of their own ideas and inventiveness. The songs are darkly captivating, as if you were really standing by a rotten grave and a coffin with a cursed person had just been exhumed. We can believe in science a thousand times over, but we old death metalheads know very well that there are forces between our world and the other world that are not to be trifled with. For me, DECREATION are the clear definition of death metal. The cold of the morning cemetery, the rustling of the night morgue, the bloody fog that hovers between the gravestones. I think the album "Psychotic Re-Invention of God" will appeal mainly to true and orthodox fans of the style, among whom I have proudly counted myself for several decades. Here you will find everything you need for otherworldly rituals, finding yourself deep underground, where this recording must have been created. The songs have a lot of interesting moments and are very enjoyable to listen to. Personally, I like that this band is genuine, pure, credible, and authentic in what they play. I listen to the album at home in my room, but every time I press play, I have an irresistible urge to grab a shovel and head to the cemetery in the middle of the night. They brought me another pile of dead bodies. The dusty bones and skulls must be crushed, ground up, and finally burned to ashes. The exhumation of old graves, which must be cleared for new corpses, is often surprising. I often feel like they are talking to me. Old moldy death metal that will drag you into endless darkness! Only gnawed bones will remain of you!
Tracklist:
01. Self-Dissonance
02. Monolith for Enslavement
03. Zen of the Living Dead
04. Psychotic Re-invention of God
05. Kingdom of Parasites
06. Flesh Reborn
07. Sodomizer
08. Alpha Omega Psychosis
09. Apostasia Spitfire
