DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#HIBERNUSMORTIS. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#HIBERNUSMORTIS. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. ledna 2023

Interview - HIBERNUS MORTIS - Morbid, dark death metal that makes you rot alive.


Interview with death metal band from Florida - HIBERNUS MORTIS.

Answered Cesar Placeres (drums, vocals), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):
https://www.deadlystormzine.com/2022/12/recenzereview-hibernus-mortis-monoliths.html

Ave HIBERNUS MORTIS! Greetings to Florida. I hope everything is fine with you. I have to say straight away that I wasn't looking forward to any album as much as I was looking forward to your new album "The Monoliths of Cursed Slumber". I had the record a long time in advance for review and I was very annoyed that I couldn't share my joy with my friends. It is excellent. Death and thrash metal exactly the form I like best. How did the album was created and how did you feel about going to the studio?

First of all thanks for the interview! We are always shocked to know people have heard our music outside of Florida, not to mention outside of the U.S. especially considering how limited the quantities that were pressed of our previous albums. I am glad you enjoyed the new album, we worked really hard on the album and wanted to make sure we were 100% happy with the final result after such a long absence. As far as the creation of the album it's a combination of ideas we've had going as far back as ten years ago but also newer ones as well which were written more recently specifically for this release. We were totally comfortable going back into the studio because this time I was the one recording it from start to finish and we knew we could take our time and not rush things. On previous releases we were in studios where we had to pay by the hour so a lot of times we had to rush things. But this time we were able to take our time and for the first time ever we were able to say we truly made the album we've always wanted to make.


What was it like to start creating new material again? You haven't released a full-length album for 21 years. This is a very long time. Everything has changed. Technology, we have the internet, everything is faster, more brutal. In extreme metal especially. Then you come and chop me up with a total old school! Has the approach you take changed in any way? How did HIBERNUS MORTIS create new material?

Well yes, over 21 years lots of things have definitely changed not only with technology & recording but with death metal as well. The thing with us is while some bands have always tried to emphasize on being "the fastest" we always wanted to be "the heaviest". I mean we do have blasts once in a while but it's to add dynamics or "seasoning" to the music. Our main focus has always been on heaviness. Our approach has been the same since day one and will never change. We play dark death metal, some people may call it "old school death metal" but back when we started it was just "death metal". As far as writing the newer material for this album, as I stated earlier we had some riffs/songs we never got to record during our hiatus and those have always been in my head. I never forgot those. So when we started making music again, we had those ideas as well as a bunch of new ones but all with the same spirit of classic Hibernus. The majority of the music was written by Ralf Varela as well as myself. Our other two members Yasser & Randy also made great contributions on this album as well.

You've always had that moldy, dusty sound that won't leave anyone calm. How and where did you record the album? The record looks old, moldy, it's probably not analog or is it? Who is signed under mix and mastering?

This is a topic I actually really enjoy discussing. I love talking about recording. The album was recorded, mixed and mastered completely by me. I've been a recording engineer for a little over 20 years and while I've recorded a ton of bands during that time frame, this is actually the first time I record a Hibernus Mortis album. We knew we had to find the perfect balance of clean/dirty production. It's a fine line, you don't want to lean too far to either side. I tried to keep it as vintage sounding as possible. In a perfect world I would have loved to record the album 100% analog but some aspects of digital does have its advantages. To combat the sterile "digital" sound of working on a DAW I used several weapons like using some vintage mics, tracking through tube mic preamps whenever possible, drowning things in reverb to create space, running the final stereo master out of Pro-Tools and into an analog line mixer and then in turn I run that into my 58 year old 2-Track Reel To Reel. I actually recorded the final mastered mix onto 1/4" tape on that ancient Reel To Reel and then ran the playback back into Pro-Tools. If you listen to the new album with headphones on you can faintly hear the hiss of that sweet sweet tape saturation from the reel to reel along with some occasional cracks & pops. We use those qualities of tape saturation hiss, crackles and pops almost like their own instrument, the same way we use feedback, delay and reverb as its own instrument as well. It’s all part of the bigger picture and the sum of its parts is the final result. So yeah that's some of the techniques I used to get that "moldy/dusty" sound you're talking about. I’m all about experimentation in the studio. Since I've been into death metal since around 1989 I've obviously been influenced by the production style of dudes like Scott Burns and Tomas Skogsberg, but I've also been influenced by producers outside the genre like Joe Meek and Phil Spector who had that incredible "Wall Of Sound" production style with lots of layers and tons of reverb. That was a huge influence on me as an engineer and you can hear a bit of that influence on this album.


Without the cover, the board would not be complete. The one for the new release "The Monoliths of Cursed Slumber" is like a cut out from an old horror movie. I like it a lot. I immediately ordered a T-shirt. Who designed it and how did you choose the theme?

The album cover was actually done by my brother Chris Placeres. He's a super talented artist in every form of media. Photography, painting, drawing, digital media, film etc. He painted the album cover on 24" x 24" canvas with acrylic paint. We wanted the cover to be a perfect representation of the music. We play dark cavernous death metal so we wanted the cover to be both dark and cavernous. As far as the concept goes I gave him a rough idea of what we wanted. Something like a forgotten mausoleum or ossuary lost in time in some underground cavern. The significance of "The Monoliths Of Cursed Slumber" is to be determined by the listener as the visual representation can have several meanings.

I have to ask - why didn't you actually record anything between 2001 and 2022? It occurs to me that no one has ever heard of you. I'm the kind of fan who follows the band, looks for information, is interested, but it's like you disappeared. Why actually?

It's kind of a boring story but we got to a point in the mid 2000's where we weren't really writing new music, we were just kind of playing shows all the time and that was the only time we got together to rehearse, just practicing for shows. Eventually we just stopped playing all together sometime around 2006. In 2012 we got back together again and played a couple of shows and then we all agreed we had to make a new album, so we started to write music for the new album and the rest is history. We are all in our mid 40's so we don't have as much time to practice as we did when we were in our 20's. We all have things like careers and families and stuff that take up a lot of time, so things tend to take a lot longer to see the light of the day more than they used to.


When I noted the death of Doug Humlack, I thought you would never continue. He was a great guitarist and a great man. How did you find a replacement in Randy Piro? His work in GIGAN, HATE ETERNAL, KULT OV AZAZEL speaks for itself. Did you know each other from before? Why him?

Well, Doug had left the band sometime in 2004 which was actually one of several reasons we ended the band a year or two later since he was a big part of the songwriting process for Hibernus. His exact reasons for leaving I am still not 100% sure on and sadly I will never get to find out exactly as to why. From what I gathered I think he was just done with playing live shows or just being in a band in general. Doug was kind of like a mysterious lone wolf type of dude. He's the type of person who would just be perfectly content playing his guitar at home and maybe recording things by himself. Even though he left the band we still remained friends and would talk once in a while. I hadn't spoken to him in years since he moved to a different state and he wasn't on social media either. By chance I did get to speak to him once a few months before he passed. I miss that dude like crazy. After the band got back together again in 2012 we knew we had to get a 2nd guitarist. We've known Randy for years, he lives down here in South Florida. We used to work close to each other, he was also a fan of Hibernus for years and I was also a fan of his other band Orbweaver. We felt it was natural to approach him about joining. He's already been in the band for ten years and it's been nothing but awesome.

Let's go back to the good old days, please. The "Into the Thresholds of Dead Winter" cassette once came to me in the 1990s. I have to admit that I immediately included you in bands like DEICIDE, MORBID ANGEL, SOLSTICE, in short, among my favorites. How do you remember that time? Is there anything you would like to return, change? How did HIBERNUS MORTIS actually reunite? Please remember for us.

Well, surprisingly when Ralf and I decided to start the band together in December of 1995 the metal scene especially in South Florida was pretty dead. At that point in time in 1995 I had known Ralf for a couple of years and we had very similar tastes in Death Metal. At first we started writing the bulk of the early material just him and me, after we had a couple of songs ready we recorded them on cassette with an old boom box and played them for Doug who I had played with recently in another local band. Doug loved the songs so he was on board as well as Adam who was the vocalist of that previous band I just mentioned. The final member was Yasser (bass) who Ralf had gone to high school with. After a couple of months we started playing shows. The local scene as I said was pretty much dead at the time. The only other local death metal band in the area (Sickness) broke up not long after our 4th show so that pretty much left us as the only Death Metal band still active in the South FL area with the exception of Malevolent Creation. The first few years were rough but around 1998 bands like Hellwitch got back together and other bands in the scene started to pop up. As far as the Into The Thresholds Of Dead Winter demo, that thing was a nightmare. We were young and had no clue what studios were good for this type of music in South FL. We ended up going to this place in Miami named "The Dungeon" thinking it sounded like a place that knew how to produce heavy music, we couldn't have been more wrong. The guy that owned the place played in an alternative pop band and had no clue what he was doing or how we were supposed to sound. The guy was already weirded out that I had 2 separate bass drums. We had a very limited budget. Something like $500. We did it in like 2 or 3 days. It sounded decent at the studio because the engineer had expensive monitors, but once we took it home it sounded awful. Eventually about a month later we took the ADAT tapes to another studio and had the album remixed. The 2nd mix was definitely better but still not as great as we wanted. So to answer your question would we change anything? Yes, we would have recorded at a different studio. As far as wanting anything to return from those days? Definitely a lot of the venues/clubs we played at in those years. Pretty much all of them have closed down.


In the underground, your old demo is literally iconic. Or so I perceive them that way. As I mentioned, times have changed a lot. We have the internet, everyone downloads music, everything is different. Did you have to change your approach as a band? As musicians, you have a lot of new possibilities.

Thank you so much, I mean I wouldn't say our music is iconic or anywhere close to that level, but I certainly really appreciate that compliment since that is determined by the listener. As you mentioned, the landscape as far as technology, venues, and music has changed drastically since when we first started. Everything is different now. The good thing for us is that our mindset has never changed. When we first started we wanted to make music for “us”. We wanted to play real death metal. No frills, just absolutely heavy and crushing death metal. We always had the mindset of making the music "WE" wanted to make and if other people liked it too then that was a bonus. We live in a random suburb of Miami. We were shocked anybody had even heard of us outside of Miami. Then we started hearing things from other states. That was already mind blowing considering we had never pressed more than 100 copies of any release we ever had back then. In the late '90's when the internet really took off that's when things really started getting wild. Our releases were being shared all over the net on several of those old file sharing sites back in the day. We'd get emails from all over the world asking to buy merch or physical copies. So all these years later we finally have a proper release through our label Blood Harvest. Our mindset is still the same. To make the best possible death metal we can make, the music that we enjoy. If people end up liking it then that's more than we could have ever asked for.

For me, Florida as a place is one of my unfulfilled dreams. I wonder how the death metal scene works for you? Lots of great bands come from you. When I did an interview with DIABOLIC, they praised Florida a lot. Do you have an active scene, clubs, fans? Is it still alive as in your beginnings? Has the fans' attitude changed somehow, for example?

Florida has gone through several phases since the late 80's/early 90's. As far as death metal and extreme music in general, Florida had 3 separate scenes. The most famous being the Tampa scene, followed by the Orlando scene and finally the South Florida scene which combines Miami, Fort Lauderdale and West Palm Beach. As everyone knows back in the day Florida was the main breeding ground for death metal. Especially in Tampa not only because of the amount of bands from the surrounding area but it was also where Morrisound Studios was located at and literally every extreme band in the world was trying to record there. The Orlando scene was smaller but was obviously spearheaded by Death. As far as “my scene”, the South Florida scene, it was great back in the day. There were big names like Malevolent Creation, Monstrosity when they were still based out of Fort Lauderdale, Cynic in Miami who were more thrash/death metal on their demos before signing to Roadrunner, Hellwitch, and a slew of other smaller local acts. There were tons of classic venues to play at back then that welcomed death metal shows like The Button South, The Plus Five, The Cameo, Summers On The Beach, Washington Square, The Thrash Can etc... Through the years all those venues closed down, a lot of bands either broke up or relocated. During the mid to late 90's the scene down here was pretty much dead. But around 2000 it came back to life and a lot of it had to do with the opening of The Culture Room. It's a fairly nice sized venue that can hold about 700 people. They originally started doing only local shows but then started getting national acts in. Then next thing you know there was literally 3 or 4 metal tours every month going through there. We've played that venue more times than I can count with everybody from Morbid Angel, Dismember, Mayhem, Incantation, Cannibal Corpse, Immolation, Vader, Suffocation, Exhumed, Angelcorpse, Monstrosity, etc.... The scene in recent years has resurfaced in South FL with several bands playing death metal, black metal, traditional metal, grind etc.... but clubs and venues to play at are almost non-existent. While it's cool that things started picking up again, nothing will compare to the glory days of the late 80's/early 90's Florida scene.


I still firmly believe that I will see you live. Aren't you planning a tour for a new album? I can quite imagine you, along with DEICIDE, INCANTATION on a tour around Europe. Please don't forget Prague! We have a good beer and nice girls, be sure to come!

It has always been a dream of ours to play in Europe. We have so many fans that have written to us from over there in several countries all over Europe. We would all jump at the chance to play over there if the opportunity ever presented itself. It basically all boils down to a booking agent wanting us to play there bad enough to bring us over for a few weeks. I'm sure if we ever did go it would most likely be as support for a bigger band like Incantation or Immolation or something of the sort. I would love to play in places like Spain, Greece, Italy, Sweden, Norway, Iceland, Switzerland, Finland, Germany, the U.K. as well as Prague to try some top tier Czech beers. Hopefully someday we can make it across the Atlantic. As far as in the states I don't really see us doing a lot of touring here. Everybody in the band works regular jobs so it would be hard to get extended time off to be touring for weeks at a time. It would literally have to be an opportunity that sweeps us off our feet for us to commit to a tour. For the time being we are just going to concentrate on doing shows in Florida, maybe like 3 or 4 day runs here and there at most. We are definitely open to playing festivals outside of Florida as well.

What are HIBERNUS MORTIS planning in the near future? What can we look forward to? I hope that the next album will not be again in 21 years!

Well now that The Monoliths Of Cursed Slumber is finally out, we're gonna play a couple shows to promote it. We are also in the process of making some new merch (shirts, patches, etc...). I would also definitely like to film a music video as well for one of the songs off the new album. Time will tell. As far as other things in the not so distant future we are also planning for a proper re-release of The Existing Realms Of Perpetual Sorrow which will also have bonus tracks including some old recordings never released before. Besides that, who knows? I'm sure we may have another new album or two in us before we call it quits. But I will guarantee the next one will not be 21 years from now.

Thank you so much for the interview. It means a lot to me. I'm an old fan of the band and I wish not only success to the new album, but also sold-out concerts and all the best in private lives! are HIBERNUS MORTIS rules!

No, thank you Jakub for the interview! It means a lot to us that all these years later people still remember us and still enjoy the music, especially all the way in Prague! The general consensus on the new album has been pretty great so far. Big thanks go out to Rodrigo over at Blood Harvest for making this happen. Thank you Jakub for the well wishes and hope all your readers get to check out our new album. Lots of time and effort went into making it. Hopefully we can all have some beers together one day in Prague. Hail feedback!

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):

Rozhovor - HIBERNUS MORTIS - Morbidní, temný death metal, u kterého shnijete zaživa.


Rozhovor s death metalovou skupinou z Floridy - HIBERNUS MORTIS.

Odpovídal Cesar Placeres (bicí, zpěv), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):

Ave HIBERNUS MORTIS! Zdravím na Floridu. Doufám, že je u vás všechno v pořádku. Musím rovnou říct, že na žádné album jsem se netěšil tolik, jako na vaši novinku „The Monoliths of Cursed Slumber“. Měl jsem desku hodně dlouho dopředu na recenzi a hrozně mě štvalo, že se nemůžu s kamarády podělit o radost. Je totiž vynikající. Death metal přesně v podobě v jaké je mám nejraději. Jak album vznikalo a s jakými pocity jste šli do studia?

Především děkuji za rozhovor! Vždycky nás šokuje, když se dozvíme, že naši hudbu slyšeli i lidé mimo Floridu, natož mimo USA, zvlášť když uvážíme, jak limitované množství našich předchozích alb bylo vylisováno. Jsem rád, že se vám nové album líbilo, pracovali jsme na něm opravdu tvrdě a chtěli jsme si být jisti, že jsme s konečným výsledkem po tak dlouhé odmlce stoprocentně spokojeni. Co se týče vzniku alba, je to kombinace nápadů, které jsme měli už před deseti lety, ale i novějších, které vznikly nedávno speciálně pro toto vydání. Návrat do studia nám naprosto vyhovoval, protože tentokrát jsem ho od začátku do konce nahrával já a věděli jsme, že si můžeme dát na čas a nemusíme nic uspěchat. Při předchozích nahrávkách jsme byli ve studiích, kde jsme museli platit od hodiny, takže jsme často museli spěchat. Tentokrát jsme si ale mohli dát na čas a vůbec poprvé jsme mohli říct, že jsme opravdu natočili album, které jsme vždycky chtěli.


Jaké to bylo, začít zase tvořit nový materiál? Dlouhohrající desku jste nevydali 21 let. To je hrozně dlouhá doba. Změnilo se všechno. Technologie, máme internet, všechno je rychlejší, brutálnější. V extrémním metalu obzvlášť. Pak přijdete vy a rozsekáte mě totálním old schoolem! Změnil se nějak přístup, jakým skládáte? Jak tvořili HIBERNUS MORTIS nový materiál?

Ano, za 21 let se určitě změnila spousta věcí nejen v oblasti technologie a nahrávání, ale i v death metalu. U nás je to tak, že zatímco některé kapely se vždy snažily klást důraz na to, aby byly "nejrychlejší", my jsme vždy chtěli být "nejtvrdší'' Chci říct, že občas máme blasty, ale je to proto, abychom hudbě dodali dynamiku nebo "ozvláštnění". Vždycky jsme se soustředili hlavně na tvrdost. Náš přístup je stejný od prvního dne a nikdy se nezmění. Hrajeme temný death metal, někdo tomu možná říká "old school death metal", ale v době, kdy jsme začínali, to byl prostě "death metal". Co se týče skládání novějšího materiálu na toto album, jak jsem již uvedl, měli jsme nějaké riffy/skladby, které jsme během naší pauzy nestihli nahrát a ty mi vždycky ležely v hlavě. Nikdy jsem na ně nezapomněl. Takže když jsme začali znovu skládat hudbu, měli jsme jak tyto nápady, tak i spoustu nových, ale všechny ve stejném duchu klasických Hibernus. Většinu hudby napsal Ralf Varela a já. Naši další dva členové Yasser & Randy se na albu také významně podíleli.

Vždycky jste měli takový ten plesnivý prašivý zvuk, který nenechá nikoho v klidu. Jak a kde jste album nahrávali? Deska působí staře, plesnivě, asi to není analog a nebo ano? Kdo je podepsán pod mixem a masteringem?

Toto téma mě opravdu baví diskutovat. Rád mluvím o nahrávání. Album jsem nahrál, smíchal a zmasteroval kompletně já. Nahrávám už něco přes dvacet let a i když jsem za tu dobu nahrál spoustu kapel, album Hibernus Mortis jsem nahrával vlastně poprvé. Věděli jsme, že musíme najít dokonalou rovnováhu mezi čistou a špinavou produkcí. Je to tenká hranice, nechceš se příliš přiklonit ani na jednu stranu. Snažil jsem se, aby to znělo co nejvíc klasicky. V dokonalém světě bych rád nahrál album stoprocentně analogově, ale některé aspekty digitálu mají své výhody. Abych bojoval proti sterilnímu "digitálnímu" zvuku práce v DAW, použil jsem několik zbraní, jako je použití některých dobových mikrofonů, tracking přes lampové mikrofonní předzesilovače, kdykoli to bylo možné, utopení věcí v reverbu, abych vytvořil prostor, spuštění finálního stereo masteru z Pro-Tools do analogového linkového mixu a ten pak zase do mého 58 let starého 2-Track Reel To Reel. Ve skutečnosti jsem finální masterovaný mix nahrál na 1/4" pásku na tomto prastarém kotoučovém magnetofonu a pak jsem přehrávání spustil zpět do Pro-Tools. Když si poslechnete nové album se sluchátky na uších, můžete slabě slyšet sykot té saturace pásku z cívky na cívku spolu s občasným praskáním a lupáním. Tyto vlastnosti syčení, praskání a lupání pásku používáme téměř jako vlastní nástroj, stejně jako používáme zpětnou vazbu, zpoždění a dozvuk jako vlastní nástroj. Všechno je to součást většího obrazu a součet jejich částí je konečný výsledek. Takže ano, to jsou některé z technik, které jsem použil k dosažení toho "plesnivého/prašivého" zvuku, o kterém mluvíš. Ve studiu si potrpím na experimentování. Jelikož se death metalu věnuji zhruba od roku 1989, byl jsem samozřejmě ovlivněn produkčním stylem týpků jako Scott Burns a Tomas Skogsberg, ale ovlivnili mě i producenti mimo žánr, jako Joe Meek a Phil Spector, kteří měli ten neuvěřitelný produkční styl "Wall Of Sound" se spoustou vrstev a tunami reverbu. To na mě jako na zvukaře mělo velký vliv a na tomto albu můžete trochu toho vlivu slyšet.


Bez obalu by nebyla deska kompletní. Ten k novince „The Monoliths of Cursed Slumber“ je jak vystřižený ze starého hororového filmu. Hrozně se mi líbí. Ihned jsem si objednal tričko. Kdo je jeho autorem a jak jste motiv vybírali?

Obal alba ve skutečnosti vytvořil můj bratr Chris Placeres. Je to velmi talentovaný umělec ve všech formách umění. Fotografie, malba, kresba, digitální média, film atd. Obal alba namaloval akrylovými barvami na plátno o rozměrech 24 x 24 palců. Chtěli jsme, aby obal dokonale vystihoval hudbu. Hrajeme temný jeskynní death metal, takže jsme chtěli, aby obal byl temný a jeskynní zároveň. Co se týče konceptu, dal jsem mu hrubou představu o tom, co chceme. Něco jako zapomenuté mauzoleum nebo kostnice ztracená v čase v nějaké podzemní jeskyni. Význam "The Monoliths Of Cursed Slumber" si musí určit posluchač sám, protože vizuální ztvárnění může mít několik významů.

Nejde se nezeptat. Proč jste vlastně v letech 2001 až 2022 nic nenahrávali? Přijde mi, že o vás ani nikde nebylo slyšet. Jsem takový ten fanoušek, co sleduje kapelu, vyhledává si informace, zajímá se, ale po vás jakoby se slehla zem. Proč vlastně?

Je to trochu nudný příběh, ale v polovině roku 2000 jsme se dostali do bodu, kdy jsme už neskládali novou hudbu, jen jsme pořád hráli na koncertech a to byl jediný čas, kdy jsme se sešli a zkoušeli, jen jsme trénovali na koncerty. Nakonec jsme někdy kolem roku 2006 přestali hrát všichni společně. V roce 2012 jsme se zase dali dohromady, odehráli pár koncertů a pak jsme se všichni shodli, že musíme udělat nové album, takže jsme začali skládat hudbu na nové album a zbytek je historie. Všem nám je kolem čtyřicítky, takže už nemáme tolik času na cvičení, jako když nám bylo dvacet. Všichni máme věci jako kariéru, rodinu atd., které nám zabírají spoustu času, takže věci mají tendenci spatřovat světlo světa za mnohem déle než dřív.


Když jsem zaznamenal smrt Douga Humlacka, myslel jsem si, že už nikdy nebudete pokračovat. Byl to skvělý kytarista i člověk. Jak jste našli náhradu v podobě Randy Piro? Jeho práce v CIGAN, HATE ETERNAL, KULT OV AZAZEL mluví sama za sebe. Znali jste se z dřívější doby? Proč právě on?

Doug opustil kapelu někdy v roce 2004, což byl vlastně jeden z několika důvodů, proč jsme kapelu o rok nebo dva později ukončili, protože byl významnou součástí procesu psaní skladeb pro Hibernus. Přesnými důvody jeho odchodu si stále nejsem stoprocentně jistý a bohužel se to už nikdy přesně nedozvím. Z toho, co jsem pochopil, si myslím, že ho prostě přestalo bavit hrát na koncertech nebo být v kapele obecně. Doug byl takový tajemný vlk samotář. Je to typ člověka, který by byl naprosto spokojený, kdyby si doma hrál na kytaru a třeba si něco nahrával sám. I když z kapely odešel, zůstali jsme přáteli a občas jsme si povídali. Už několik let jsem s ním nemluvil, protože se přestěhoval do jiného státu, a nebyl ani na sociálních sítích. Náhodou jsem s ním jednou mluvil pár měsíců před jeho smrtí. Chybí mi jako blázen. Když se kapela v roce 2012 dala znovu dohromady, věděli jsme, že musíme sehnat druhého kytaristu. S Randym jsme se znali léta, žije tady dole na jihu Floridy. Pracovali jsme kousek od sebe, on byl také dlouhá léta fanouškem Hibernus a já jsem byl fanouškem jeho další kapely Orbweaver. Přišlo nám přirozené oslovit ho, zda by se k nám nepřidal. V kapele je už deset let a je to s ním jenom samá paráda.

Do rukou se mi dostala kdysi kazeta „Into the Thresholds of Dead Winter“. Musím se přiznat, že jsem si vás ihned zařadil mezi kapely jako DEICIDE, MORBID ANGEL, SOLSTICE, zkrátka mezi své oblíbence. Jak na tehdejší dobu vzpomínáš? Je něco, co bys chtěl vrátit, změnit? Jak se dali HIBERNUS MORTIS vlastně dohromady? Zavzpomínej pro nás prosím.

Když jsme se s Ralfem v prosinci 1995 rozhodli založit kapelu, byla metalová scéna, zejména na jižní Floridě, překvapivě dost mrtvá. V té době, v roce 1995, jsem Ralfa znal už několik let a měli jsme velmi podobný vkus na death metal. Nejprve jsme začali psát většinu raného materiálu jen on a já, poté, co jsme měli hotových pár skladeb, jsme je nahráli na kazetu se starým boomboxem a přehráli Dougovi, se kterým jsem nedávno hrál v jiné místní kapele. Dougovi se skladby líbily, takže se přidal, stejně jako Adam, který byl zpěvákem té předchozí kapely, o které jsem se právě zmínil. Posledním členem byl Yasser (baskytara), se kterým Ralf chodil na střední školu. Po pár měsících jsme začali koncertovat. Místní scéna, jak už jsem řekl, byla v té době docela mrtvá. Jediná další místní deathmetalová kapela v okolí (Sickness) se rozpadla nedlouho po našem čtvrtém vystoupení, takže jsme v podstatě zůstali jedinou stále aktivní deathmetalovou kapelou v oblasti jižní Floridy s výjimkou Malevolent Creation. Prvních pár let bylo těžkých, ale kolem roku 1998 se daly dohromady kapely jako Hellwitch a na scéně se začaly objevovat další kapely. Co se týče dema „Into The Thresholds Of Dead Winter“, tak to byla noční můra. Byli jsme mladí a neměli jsme ani ponětí, jaká studia jsou pro tenhle typ hudby na jihu Floridy dobrá. Nakonec jsme šli do jednoho místa v Miami, které se jmenovalo "The Dungeon" a mysleli jsme si, že to zní jako místo, které umí produkovat tvrdou muziku, ale nemohli jsme se mýlit víc. Chlápek, kterému to tam patřilo, hrál v alternativní popové kapele a neměl ponětí, co dělá nebo jak máme znít. Ten chlápek už byl divný, že měl dva samostatné basové bubny. Měli jsme velmi omezený rozpočet. Něco kolem pěti set dolarů. Udělali jsme to asi za dva nebo tři dny. Ve studiu to znělo slušně, protože inženýr měl drahé monitory, ale jakmile jsme si to vzali domů, znělo to hrozně. Nakonec jsme asi o měsíc později vzali pásky ADAT do jiného studia a nechali album zremixovat. Druhý mix byl rozhodně lepší, ale pořád ne tak skvělý, jak jsme chtěli. Takže abych odpověděl na vaši otázku, změnili bychom něco? Ano, nahrávali bychom v jiném studiu. Co se týče toho, že bychom chtěli něco vrátit z těch dob? Určitě spoustu míst/klubů, kde jsme tenkrát hráli. V podstatě všechny už zavřely.


V undergroundu je vaše staré demo doslova kultovní. Nebo já je tak alespoň vnímám. Jak jsem již zmínil, doba se hodně změnila. Máme internet, každý si hudbu stahuje, všechno je jiné. Museli jste nějak jako kapela změnit přístup? Jako muzikanti máte spoustu nových možností.

Moc ti děkuji, neřekl bych, že naše hudba je kultovní nebo že se jí blíží, ale určitě si toho komplimentu vážím, protože o tom rozhoduje posluchač. Jak jsi zmínil, prostředí, co se týče technologií, míst konání a hudby, se od dob, kdy jsme začínali, drasticky změnilo. Všechno je teď jinak. Dobré pro nás je, že naše myšlení se nikdy nezměnilo. Když jsme začínali, chtěli jsme dělat hudbu pro "nás". Chtěli jsme hrát opravdový death metal. Žádné kudrlinky, jen absolutně těžký a drtivý death metal. Vždycky jsme měli na mysli, že chceme dělat hudbu, kterou chceme dělat MY, a pokud se bude líbit i ostatním, bude to jen bonus. Žijeme na jednom předměstí Miami. Byli jsme v šoku, že o nás někdo mimo Miami vůbec slyšel. Pak jsme začali poslouchat věci z jiných států. To už bylo ohromující, když uvážíme, že jsme nikdy nevydali víc než 100 kopií žádného našeho alba. Koncem 90. let, kdy se rozjel internet, se to začalo pořádně rozjíždět. Naše vydání se tehdy sdílela po celé síti na několika starých stránkách pro sdílení souborů. Dostávali jsme e-maily z celého světa s prosbou o koupi merche nebo fyzických kopií. Takže po všech těch letech jsme konečně vydali pořádné album u našeho labelu Blood Harvest. Naše myšlení je stále stejné. Dělat ten nejlepší možný death metal, který umíme, hudbu, která nás baví. Pokud se to lidem nakonec bude líbit, pak je to víc, než jsme si kdy mohli přát.

Pro mě je Florida jako místo jedním z nesplněných snů. Zajímalo by mě, jak u vás funguje death metalová scéna? Pochází od vás spousta skvělých kapel. Když jsem dělal rozhovor s DIABOLIC, tak si Floridu moc pochvalovali. Máte hodně aktivní scénu, kluby, fanoušky? Žije to pořád stejně jako ve vašich začátcích? Změnil se v tomhle třeba přístup fans?

Florida prošla od přelomu 80. a 90. let několika fázemi. Co se týče death metalu a extrémní hudby obecně, Florida měla tři samostatné scény. Nejznámější byla scéna v Tampě, následovala scéna v Orlandu a nakonec scéna na jižní Floridě, která spojuje Miami, Fort Lauderdale a West Palm Beach. Jak všichni vědí, Florida byla ve své době hlavní líhní death metalu. Zejména v Tampě a to nejen kvůli množství kapel z okolí, ale také proto, že tam sídlil Morrisound Studio a doslova každá extrémní kapela na světě se tam snažila nahrávat. Orlandská scéna byla menší, ale v jejím čele samozřejmě stáli Death. Co se týče "mé scény", tedy scény na jižní Floridě, ta byla ve své době skvělá. Byla tam velká jména jako Malevolent Creation, Monstrosity, když ještě sídlili ve Fort Lauderdale, Cynic v Miami, kteří byli na svých demáčích více thrash/death metaloví, než podepsali smlouvu s Roadrunner, Hellwitch a spousta dalších menších místních kapel. V té době existovala spousta klasických míst, kde se dalo hrát, a která vítala deathmetalové koncerty, jako například The Button South, The Plus Five, The Cameo, Summers On The Beach, Washington Square, The Thrash Can atd.... V průběhu let se všechna tato místa zavřela, spousta kapel se buď rozpadla, nebo se přestěhovala. V polovině a na konci 90. let byla zdejší scéna v podstatě mrtvá. Kolem roku 2000 se ale znovu probudila k životu a hodně s tím souviselo otevření The Culture Room. Je to docela pěkný sál, kam se vejde asi 700 lidí. Původně se tam pořádaly jen lokální koncerty, ale pak se tam začali objevovat i tuzemští interpreti. Pak už jste věděli, že tam každý měsíc probíhají doslova tři nebo čtyři metalová turné. Hráli jsme tam víckrát, než dokážu spočítat, třeba jako s Morbid Angel, Dismember, Mayhem, Incantation, Cannibal Corpse, Immolation, Vader, Suffocation, Exhumed, Angelcorpse, Monstrosity, atd.... Scéna v posledních letech znovu ožila v jižní FL s několika kapelami hrajícími death metal, black metal, tradiční metal, grind atd...., ale kluby a místa, kde by se dalo hrát, téměř neexistují. Je sice fajn, že se situace začala znovu zvedat, ale nic se nevyrovná slavným dnům floridské scény z přelomu 80. a 90. let.


Pořád pevně věřím tomu, že vás uvidím naživo. Nechystáte turné k novému albu? Docela bych si dovedl představit vás, spolu s DEICIDE a INCANTATION na šňůře po Evropě. Nezapomeňte prosím na Prahu! Máme tu dobré pivo a hezký holky, určitě přijeďte!

Hrát v Evropě byl vždycky náš sen. Máme spoustu fanoušků, kteří nám píší z několika zemí po celé Evropě. Všichni bychom se chopili příležitosti si tam zahrát, kdyby se nám někdy naskytla. V podstatě se to všechno smrskne na to, že nás tam bude chtít nějaký bookingový agent tak moc, že nás tam na pár týdnů přiveze. Jsem si jistý, že kdybychom tam někdy jeli, bylo by to nejspíš jako support nějaké větší kapely jako Incantation nebo Immolation nebo něčeho podobného. Rád bych si zahrál na místech jako Španělsko, Řecko, Itálie, Švédsko, Norsko, Island, Švýcarsko, Finsko, Německo, Velká Británie a také v Praze, abychom ochutnali nějaké špičkové české pivo. Snad se nám jednou podaří dostat se za Atlantik. Co se týče Států, tak tady si moc turné nepředstavuju. Všichni v kapele pracují v normálním zaměstnání, takže by bylo těžké získat delší volno, abychom byli na turné několik týdnů v kuse. Musela by to být příležitost, která by nás doslova smetla, abychom se odhodlali k turné. Zatím se budeme soustředit jen na koncerty na Floridě, možná tak na třídenní nebo maximálně čtyřdenní šňůry sem a tam. Rozhodně jsme ale otevřeni i hraní na festivalech mimo Floridu.

Co chystají HIBERNUS MORTIS v nejbližší době? Na co se můžeme těšit? Doufám, že další album nebude zase za 21 let!

Teď, když konečně vyšla deska „The Monoliths Of Cursed Slumber“, odehrajeme pár koncertů na její propagaci. Také připravujeme nějaký nový merch (trička, nášivky atd...). Určitě bych také rád natočil videoklip k jedné ze skladeb z nového alba. To ukáže čas. Co se týče dalších věcí v ne tak vzdálené budoucnosti, plánujeme také řádnou reedici alba The Existing Realms Of Perpetual Sorrow, která bude obsahovat i bonusové skladby včetně některých starých nahrávek, které dosud nebyly vydány. Mimo to, kdo ví? Jsem si jistý, že než to zabalíme, možná nás čeká ještě jedno nebo dvě nová alba. Ale garantuji vám, že to další nebude za 21 let.

Děkuji moc za rozhovor. Hodně pro mě znamená. Jsem starý fanoušek kapely a přeji nejen novému albu úspěch, abyste měli vyprodané koncerty a ať se vám daří i v soukromí! HIBERNUS MORTIS rules!

Ne, to já děkuji Jakube za rozhovor! Hodně pro nás znamená, že si nás i po tolika letech lidi pamatují a pořád se jim líbí naše hudba, zvlášť až v Praze! Obecný konsenzus ohledně nového alba je zatím docela skvělý. Velký dík patří Rodrigovi z Blood Harvest za to, že se to podařilo. Díky, Jakube, za přání a doufám, že se všichni vaši čtenáři dostanou k našemu novému albu. Jeho tvorba stála spoustu času a úsilí. Doufám, že si jednou v Praze všichni společně dáme nějaké pivo. "Hail feedback"!

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022):

sobota 17. prosince 2022

Recenze/review - HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber (2022)


HIBERNUS MORTIS - The Monoliths of Cursed Slumber
CD 2022, Blood Harvest

for english please scroll down

Snažíš se ukrývat ve stínu. Nasloucháš zvukům a přemýšlíš, jak utéct. Je někde tedy, ve tmě. Na lovu. Cítí pach krve a ty máš být jeho další obětí. Lidský predátor, který si uprostřed močálů vybudoval svůj vlastní svět. Krutý a ošklivý. Mrtvá těla, pohřbená všude kolem jsou toho jasným důkazem. Zohavené tváře, polámané kosti, vyděšené výrazy. Takhle vypadá opravdové peklo. Slyšíš jeho dech. Záblesk nože, jsi další na řadě, ale to už dávno víš? Nebo ne?

Troufám si tvrdit, že někde v těchto místech muselo být nahráváno i nové album "The Monoliths of Cursed Slumber" floridských death metalistů HIBERNUS MORTIS. Ti se po dlouhých 21 letech vrátili, aby nám všem předvedli, jak chutná zkažené maso. Z reproduktorů ke mě stéká špína, hnis a nekonečná bolest. Koneckonců, posuďte sami. 


Kapela, založená v roce 1996, je typickým představitelem americké smrtící školy. Jejich tvorbu můžeme s klidem zařadit po bok třeba takových DISMA, FUNEBRARUM, DRAWN AND QARTERED, INCANTATION, IMMOLATION. Pánové umí vytvořit svojí hudbou absolutně prašivou, morbidní atmosféru, která je opravdu podobná návštěvě míst, kde se staly násilné činy. Riffy jsou opravdové, kruté a surové. Vokál na mě působí jako nějaká starodávná choroba, která se vrátila, aby nás všechny zničila. Pokud stejně jako já, vyznáváte hlavně muziku ze starých pohřebišť, z márnic a patologických sálů, tak neváhejte ani chvilku. Ze songů odkapává zkažená krev. K celkové ponuré a pochmurné atmosféře hodně přispívá i masivní, hutný a ostrý zvuk (bubeník a vokalista Cesar Placeres - Recording, Mixing, Mastering). S chutí se dívám i na obal, pod kterým je podepsán Chris Placeres. Opravdu povedené dílo, které přesně vyjadřuje to, co se na albu odehrává. Hnusná a ošklivá smrt. Nejvíc ale oceňuji to, jakým způsobem jsou skladby napsány. Mají v sobě velkou sílu, nakumulovaný vztek i energii, posbíranou v močálech. HIBERNUS MORTIS jsou přesně tím druhem skupiny, která se nás rozhodla zabít svojí muzikou. Za sebe musím napsat, že se jim to povedlo na výbornou. Záblesk nože, jsi další na řadě, ale to už dávno víš? Nebo ne? Ale vím, poslouchám totiž "The Monoliths of Cursed Slumber". Morbidní, temný death metal, u kterého shnijete zaživa. Amen!


Asphyx says:

You're trying to hide in the shadows. Listening to the sounds and thinking of ways to escape. He's somewhere, in the dark. On the hunt. He smells blood, and you're about to be his next victim. A human predator who has built his own world in the middle of the swamp. Cruel and ugly. The dead bodies buried all around are clear evidence of that. Charred faces, broken bones, terrified expressions. This is what real hell looks like. You can hear his breathing. The flash of a knife, you're next, but you already know that? Don't you?

I dare say that somewhere in these places the new album "The Monoliths of Cursed Slumber" by Florida death metallers HIBERNUS MORTIS must have been recorded. After 21 long years they came back to show us all what rotten meat tastes like. Dirt, pus and endless pain dripping from the speakers. After all, you can judge for yourself.


The band, founded in 1996, is a typical representative of the American school of death. Their work can be easily placed alongside such bands as DISMA, FUNEBRARUM, DRAWN AND QARTERED, INCANTATION, IMMOLATION. With their music, the gentlemen can create an absolutely filthy, morbid atmosphere, which is really similar to visiting places where violent acts happened. The riffs are real, cruel and raw. The vocals strike me as some ancient disease that has come back to destroy us all. If, like me, you are a fan of music from old burial grounds, morgues and pathology halls, don't hesitate a moment. The songs drip with rotten blood. The massive, heavy and sharp sound (drummer and vocalist Cesar Placeres - Recording, Mixing, Mastering) contributes a lot to the overall gloomy and somber atmosphere. I'm also looking with pleasure at the cover artwork, which is signed by Chris Placeres. It's a really hilarious piece of work that accurately expresses what's happening on the album. A nasty and ugly death. But what I appreciate the most is the way the songs are written. They have a lot of power, accumulated anger and energy, collected in the swamps. HIBERNUS MORTIS are exactly the kind of band that decided to kill us with their music. For myself I have to write that they succeeded perfectly. Knife flash, you're next, but you already know that. Or not? Yes, I do, because I'm listening to "The Monoliths of Cursed Slumber". Morbid, dark death metal that makes you rot alive. Amen!

Tracklist:
01. Funebre:The Eternal Sleep (Intro)
02. Endless Dawns Of Somnambulant Exorcisms
03. To Drink The Blood Of The Black Sleep
04. Ascending The Catacombs
05. Grotesque Perishment Into The Miasma Of Darkness Everlasting
06. Vomitus Imperium
07. Enshrined In Spiritual Atrophy
08. Invocations Of Never
09. Vestigial Currents That Transcend The Ether Of Tenebrous Unconsciousness Embedded Deep Within The Smoldering Embers Of Sempiternal Dusk (Outro)




TWITTER