SEPULCHRAL - Beneath The Shroud
CD 2025, Soulseller Records
for english please scroll down
Chodil jsem kolem již dlouhé roky. Kobka, zarostlá břečťanem. Vypadala nenápadně, ztraceně. Pravděpodobně ji již dlouhé roky nikdo nenavštěvoval. Sedával jsem na nedaleké lavičce a vzpomínal na své předky. Měl jsem pocit, že slyším šepot nemrtvých. Něco mě lákalo, přitahovalo. Jednoho dne jsem se odhodlal a vstoupil dovnitř. Otevřel jsem rezavé dveře a dýchl na mě pach smrti. Na kamenném oltáři leželo tělo ve značném stádiu rozkladu. A drželo v rukou nové CD baskických maniaků SEPULCHRAL. Kapely, která hraje prašivý death metal způsobem, že u něj praskají víka od rakví.
Přiznám se bez mučení, že jsem o kapele dosud nevěděl. Omlouvám se, je toho hodně. Každopádně, zaslané materiály mě ihned zaujaly. Zmiňme na začátek masivní a surový zvuk s takovým tím chladným odérem. Přesně takhle to mám rád (mix a mastering od Gorky Pérez). Zapomenout nesmím ani na excelentní motiv na obalu (Luciana Nedelea). Po formální stránce je vše v naprostém pořádku a vy se tak můžete soustředit na pach rozkládajícího těla, který se při poslechu vznáší kolem, jako tiché svědomí.
Ta mrtvola, kterou jsem právě objevil, ožije pokaždé, když zapnu play na svém přehrávači. Jde mi po krku. Užívám si morbidní atmosféru, kývám se spokojeně do rytmu, jako starý hrobník, který již zažil mnohé. Kapela velmi elegantně a zkušeně kombinuje jak evropské, tak americké death metalové vlivy. Užívám si takovou tu starodávnou patinu. Jasně, Španělé nepřinášejí do záhrobí nic nového, ani převratného, ale ruku na srdce, kdo to dnes dokáže? Pro mě je důležitější, že mě baví nové album "Beneath The Shroud" poslouchat, že si jej užívám. Nejvíce brzy ráno, když jsou ještě v ulicích přízraky nebo právě při mých nekonečných toulkách v podzemí. Tahle smečka splňuje všechny mé požadavky na to, abych si jejich novou nahrávku zařadil do své soukromé sbírky. Pánové jsou uvěřitelní, opravdoví, reální, autentičtí. Zajímavá, i když tradiční, jsou i témata textů. Smrt, horror, gore. Přesně takhle to mám rád a přesně tohle mi dělá dobře na mé prokleté duši. Opravdu si při poslechu představuji nějaký starý hřbitov, na kterém byli kdysi pohřbíváni prokletí mniši. Také cítíte ve vzduchu takový ten nasládlý pach rozkládajících se mrtvol? Potom vám nemusím nic vysvětlovat. Ostré, plesnivé riffy, divoký vokál, zabijácké bicí. Najdete zde všechno pro dlouhou noc v márnici. Jako bych se při poslechu brodil bahnem, jako bych byl stahován do močálu. Kolem jsou vyděšené tváře mých předchůdců. Na tuhle smečku si dejte velký pozor, jejich hudba je totiž svým způsobem opravdu návyková. Ocení ji všichni staří maniaci i ti, kdo rádi a často tráví svůj čas ve stínu. V kostech cítím chlad! Temný a prašivý death metal ve značném stádiu rozkladu! Masakr v márnici!
Asphyx says:
I had been walking around it for years. A dungeon, overgrown with ivy. It looked inconspicuous, lost. Probably no one had visited it for years. I used to sit on a nearby bench and remember my ancestors. I felt like I could hear the whispers of the undead. Something was drawing me in, attracting me. One day, I made up my mind and went inside. I opened the rusty door and the smell of death hit me. On a stone altar lay a body in an advanced state of decomposition. And in its hands it held a new CD by the Basque maniacs SEPULCHRAL. A band that plays mangy death metal in a way that makes coffin lids crack open.
I admit without hesitation that I didn't know about the band before. I apologize, it's a lot. Anyway, the materials sent immediately caught my attention. Let's start with the massive and raw sound with that cold smell. That's exactly how I like it (mix and mastering by Gorky Pérez). I mustn't forget the excellent cover art (Luciana Nedelea). Formally, everything is in perfect order, so you can concentrate on the smell of decomposing flesh that hovers around you as you listen, like a silent conscience.
The corpse I just discovered comes to life every time I press play on my player. It's after my throat. I enjoy the morbid atmosphere, swaying contentedly to the rhythm like an old gravedigger who has seen it all. The band very elegantly and skillfully combines both European and American death metal influences. I enjoy that ancient patina. Sure, the Spaniards don't bring anything new or revolutionary to the afterlife, but let's be honest, who can do that today? For me, it's more important that I enjoy listening to the new album "Beneath The Shroud", that I enjoy it. Mostly early in the morning, when there are still ghosts in the streets, or during my endless wanderings underground. This band meets all my requirements for adding their new recording to my private collection. These gentlemen are credible, genuine, real, authentic. The themes of the lyrics are also interesting, albeit traditional. Death, horror, gore. That's exactly how I like it, and that's exactly what does my damned soul good. When I listen to it, I really imagine an old cemetery where cursed monks were once buried. Can you also smell that sweetish scent of decomposing corpses in the air? Then I don't need to explain anything to you. Sharp, moldy riffs, wild vocals, killer drums. You'll find everything you need for a long night in the morgue. It's as if I'm wading through mud while listening, as if I'm being pulled into a swamp. All around me are the terrified faces of my predecessors. Be very careful with this pack, because their music is really addictive in its own way. It will be appreciated by all old maniacs and those who like to spend their time in the shadows. I feel the cold in my bones! Dark and mangy death metal in an advanced state of decay! Massacre in the morgue!
TRACKLIST
01. A Pact Written In Bone Dust
02. Beneath The Shroud
03. Abandoned Feretrum
04. Conflagration Of Sacred Bones
05. Torchless Crossroads
06. Cloaked Spectres
07. From The Crypt, The Putrid Mist
08. Blood, Phlegm, Black Bile
09. Gravestone Covenant
10. Poison Wind
11. Lost In The Ruins
LINE-UP
Dusk - Bass / Vocals
Gaueko - Vocals
Gorka - Guitars / Drums
Guest solos: Pestilence Breeder
