DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#cortege. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#cortege. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. prosince 2022

Recenze/review - CORTEGE - Vandari (2022)


CORTEGE - Vandari
CD 2022, Whispering Voice Records

for english please scroll down

Už zase vidíš přízraky, už zase máš děsivé sny. Navštívil si několik hřbitovů i opuštěných kostelů. Hledal si pravdu. Jak vypadá smrt? Jak se tváří démoni? Toulal ses podsvětím a hledal odpovědi na otázky. Poslouchal si novou desku polských death metalistů CORTEGE a tvé myšlenky byly černé jako duše prokletých. Věděl si, že již nikdy nenajdeš klid. Navěky se budeš toulat mezi naším a oním světem. 

S touhle smečkou jsem se naposledy setkal u minulé nahrávky z roku 2016 ("Touching the Void" - odkaz na recenzi je dole pod článkem). Měl jsem tehdy několik drobných výhrad, ale letos se pánové přesně trefili do mého vkusu. Novinka řeže jako ostrý nůž a zároveň nepostrádá temnou atmosféru. 


Základem je masivní, syrový a surový zvuk. Přidávány jsou černé, chladné a absolutně zabijácké ingredience. Jedná se přesně o takový ten druh masakru, který se vám po několika setkáních doslova vypálí do mozku. CORTEGE ctí polskou školu, ale vydávají se i na zajímavé a neotřelé výlety do jiných vod. Smrt má mnoho podob. V tomto případě je krutá, šílená, morbidní. Pokud máte rádi smrtící kov, který je starý a plesnivý, neváhejte ani chvilku. Dostanete pořádnou, poctivou porci syrového, shnilého masa. Budete se spolu s nočními můrami procházet ve zlých snech. Vždycky se mi nejvíc líbily nahrávky, které ve mě probouzejí otázky, rozjitří ve mě emoce. Poláci mi vymáchali ksicht v kaluži plné krve. Dusil jsem se a neustále přidával hlasitost. Svět není jen krásná reklama, ale také spousta temných zákoutí. V nich hraje album "Vandari". Je kulisou k pradávnému kultu, k rituálům, které nikdy neměly spatřit světlo světa. Smrdí sírou a zkaženou krví. Troufám si tvrdit, že se Polákům povedlo doslova zhmotnit příšery ze starých děsivých příběhů. Jejich hudba je ostrá, divoká, neklidná a má v sobě poctivý drive a sílu. Jak vypadá smrt? Jak se tváří démoni? Touláš se podsvětím a hledáš odpovědi na otázky. Nechal ses pozvat na výlet bez konce. Tajemný, magický, mlhavý. Jako tahle deska. Temný, zdrcující death metalový obřad!

pro fanoušky: MORBID ANGEL, VADER, BEHEMOTH, GORTAL, IMMOLATION, MONSTROSITY, BRUTALITY


Asphyx says:

You're seeing ghosts again, you're having scary dreams again. He visited several cemeteries and abandoned churches. You were looking for the truth. What does death look like? What do demons look like? You roamed the underworld looking for answers to questions. You were listening to the new album by Polish death metalists CORTEGE and your thoughts were as black as the souls of the damned. You knew you would never find peace again. You will forever wander between our world and the other world.

The last time I met this pack was on the previous recording from 2016 ("Touching the Void" - the link to the review is below the article). I had a few minor reservations at the time, but this year the gentlemen exactly hit my taste. The novelty cuts like a sharp knife and at the same time does not lack a dark atmosphere.



The base is a massive, raw and raw sound. Black, cool and absolutely killer ingredients are added. This is exactly the kind of carnage that literally burns into your brain after a few encounters. CORTEGE honors the Polish school, but they also go on interesting and novel trips to other waters. Death has many forms. In this case, she is cruel, insane, morbid. If you like death metal that's old and moldy, don't hesitate a second. You get a good, honest serving of raw, rotten meat. You will walk in bad dreams together with nightmares. I've always liked the recordings the most, which awaken questions in me, awaken emotions in me. The Poles washed my face in a pool of blood. I choked and kept turning up the volume. The world is not only a beautiful advertisement, but also a lot of dark corners. The album "Vandari" plays in them. It is the backdrop to an ancient cult, to rituals that should never have seen the light of day. It stinks of sulfur and rotten blood. I dare to say that the Poles have managed to literally materialize the monsters from the old scary stories. Their music is sharp, wild, restless and has an honest drive and power. What does death look like? What do demons look like? You roam the underworld looking for answers to questions. You were invited on a trip without end. Mysterious, magical, foggy. Like this record. A dark, crushing death metal ceremony!

for fans: MORBID ANGEL, VADER, BEHEMOTH, GORTAL, IMMOLATION, MONSTROSITY, BRUTALITY

Recenze/review - CORTEGE – Touching the Void (2016):


Tracklist:
01. Reluded
02. Behind The Temple Veil
03. Tired Of Dying
04. Collision Course
05. Rahu
06. Vandari
07. Filth
08. Mitote - The Hum Of A Thousand Voices
09. On The Edge
10. Purgatory
11. Ketu
12. To Die, To Sleep, No More



Interview - CORTEGE - A dark, crushing death metal ceremony!


Interview with death metal band from Poland - CORTEGE.

Answered Sebastian Bartek (Bass, Vocals), thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Ave CORTEGE! Greetings to the Polish underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a third full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job, and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the previous one? Where did you want to move and in what are these two records different?

Hello Jakub, things are fine, thanks for asking and yes, you are quite right, everything is OK because our new album has been out for seven days as I write these words. It is also very nice to hear that you like “Vandari” which is fantastic because we put a lot of work into it. Whispering Voice is taking care of things now and I must admit, they’re doing a pretty god job. We can only hope that the cooperation will be better and better with time.

As for comparisons, “Vandari” is another step up in our music. “Touching the Void” was the best we could achieve back in 2016 and our new album is the peak of our skills, writing, performance now, or to be exact, at the time we were preparing and recording the new songs, because it’s been a couple of months since the album was completed. If I may notice here, “Touching the Void” was created in more peaceful times, so to say. We’d had a stable line up since 2010, gigged regularly and thought it would last. Then, just right after we started working on “Vandari” our guitarist announced, he would not be able to play with us anymore, so we called for our old friend with whom we recorded our two first demos, and fortunately, he agreed to join us, but when we decided to enter the studio, he also left us, then this whole pandemic circus began, so we could not enter the studio, because it was closed. There were also some minor obstacles I won’t mention here but I assure that solving those problems was time consuming and sometimes frustrating.


“Vandari“ includes all attributes of good death metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of CORTEGE?

Since 1996 the process of creating our albums hasn’t changed at all, it means that first Artur brings some riffs and together with the drummer they’re put together. Once the music is done, I prepare the lyrics and arrange vocal lines. That is pretty much it. When we have enough material for the new album, we book a studio and record it. We have no time pressure, no obligation so the whole process goes naturally. No big magic about it, just time, sweat and perfecting the songs until we are satisfied.

I found out that Artur Ambroży is signed under the mix and mastering of the new record. I have to confirm that the sound is literally killing. It still makes me add volume to the player. Arthur has created a sound that is cruel, raw and at the same time dark and organic. How went the work with him and why did you choose him? In which studio did you record it? How did the recording process look like?

Jarek Tiofl is the producer but Artur was at every stage of the album production, he always is. You could say he is some kind of control freak. He’s got all what he wants to hear already planned but he is also open for some new options if they come up even at the stage of recording or mixing. As for the studio and the producer, Jarek is the guy we worked with on „Touching the Void“. That album we recorded in Orion Studio in Wodzisław Śląski and later took it to MAQ Records where Jarek did the mix and mastered it. Now, we did both recording and production at MAQ Records. Jarek is a passionate man and he lives for music, different kinds of music. He is a recognized producer and he’s worked with lots of really popular artist in Poland. His experience and profound knowledge of this art influenced „Vandari“ in a positive way, of that I am sure. Besides, Jarek is a funny, outgoing guy, you like to spend time with so recording instruments, vocals or working on the final shape of the album was a real pleasure. Frankly saying, it’s a kind of enigma why in such a good atmosphere we managed to prepare an album you wouldn’t call optimistic or funny?


An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD through Whispering Voice Records, and it has a corpsy cover art. Who is the author? Do I explain well the picture when I would think it is a demon of darkness? How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?

Yes, we are old schoolers and releasing a new album only as a digital version was never an option. I do not claim that listening to music from services like Spotify or Tidal is something wrong, or if you don’t own a CD or, vinyl or cassette you are a poser. Times change, people change, there is no need to feel offended by that. You want to have our music on your phone? Who am I to forbid it to you? Do as you wish, that’s fine.

As for the cover art it’s a work of a fantastic artist, who happens to be our drummer, Kamil. I think the idea of putting Kamil’s painting on the cover of our album emerged when we worked on our previous record but do not ask me why it didn’t happen, I just don’t remember. As for “Vandari”, we agreed to this title a year ago, so Kamil had plenty of time to prepare something related to it. Artur and I liked the painting right away. I am always happy when every member of the band contributes to the album in a way, it gives the feeling that it is really a teamwork. As for what you see in the picture it is the Vandari itself, or how Kamil sees it. A demon, whose name was a mix of three words, which are VANDALS + DARKNESS + I. I picked the name from the terrifying book called “Not without my sister”, describing the life in a sex cult called The Children of God. In a nutshell, Vandari was another tool of controlling those who wanted to leave the cult, a kind of a demon to keep the followers in line and obey the will of the highest priest or whatever you want to call that dirty bastard.

I wonder what the lyrics on the new album "Vandari" are about. Who is the author and where is his inspiration?

As I already mentioned, I am the author of all the lyrics. These are usually my personal demons, things I believe are important, or worth singing about, though I avoid writing about them in a direct way. The lyrics show things, people usually are familiar with but in a twisted, reversed way. Funny thing about writing, I remember an interview with David Lynch, a reporter asked him about a certain detail in Mulholland Drive, if I remember correctly, he wanted to know, what it was supposed to symbolize, and David answer “I don’t know, we just had an idea, to put it there.”. I guess, I sometimes work this way. I don’t know if it’s good or bad, but I like it. If you read closely and keep in mind everything I’ve said, you will find religion, depression, stupidity, politics, and a lot of different things in the lyrics, so “Buckle up and hold on tight, here the journey begins.”. As for an inspiration, there is a lot of things around. You don’t have to look for them you just have to keep your eyes wide open.


I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Poland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that black and death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

A friend of mine once noticed that in Poland we do great death metal and in the Czech Republic you do great grind core. I think it’s hard to disagree with this remark. On the other hand, one of my Czech friends who is also a musician, and a music producer wondered why black metal still exists in the Czech Republic since they have really nothing to fight against. Death metal or black metal, as you know, are usually a kind of response to the reality, it is a kind of disagreement with what you see, hear, experience, and believe me we’ve got in Poland tons of crap we are not happy about, so you can see, or hear it in music.

As for the scene, it isn’t what it was twenty, thirty years ago, but there are good bands, a couple of labels, magazines, zines and they keep the scene alive. As for the Czech Republic I like Krabathor, Hypnos or Tortharry very much, also our friends from Bloody Obsession, or Soul Massacre with whom we shared the stage are worth mentioning. These are very good bands and there is no shame about them. I am also aware that in your country there is also lots of stuff to rebel against.


You play devastating death metal influenced by, among other things, the American school. Today, the band can't avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start CORTEGE was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

The band was started by Artur and his friend, also Artur about the year 1996. They played together for a while, then I joined the band and finally we found a drummer, so we could have proper rehearsals. A year or two later we had a new guitarist, Łukasz, and a new drummer, Michał. With this line up we recorded our firs demo, “Awareness” which was released on a cassette in 2000, and that was how it all began. Between that time and the present time, a lot of things have happened, but it is a long and sometimes boring story so let us spare it to the readers.

Comparisons? Artur is a great fan of Morbid Angel, from which he was widely known among the people who knew him, when he was a teenager. Since he made the music, we were constantly compared to this band. We never wanted to copy Trey’s group but what we wanted to make music both brutal and, let’s be honest, a little bit catchy, like MA did. We were never interested in pushing the limits of speed or brutality just to be super-fast of super brutal. I like when you can remember a song, that is why songs on our albums differ from one another, to keep the listener interested. I appreciate when a band can surprise me. I myself like many artists from many genres and though metal or rock is still 80% of what I listen to, you will find on my playlist Depeche Mode, Gershwin, Miles Davis, Penderecki or Dvořák. I don’t want to butter you up, but I also like Czech rock bands like Kabát, Traktor, Dymytry or Daniel Landa.

As for where we see ourselves in five years time, I would say that we do not really know. We will do everything to present the name Cortege to as many people as possible. Gigs? Yes, but now we do not have a second guitarist, so we try to decide, whether to hire someone or perform as a three-piece band. I love playing gigs, for me it’s always been the most important part of being in a band.

Sure, I would go on a tour with a band I’m a fan of, and it doesn’t matter if we were to play in clubs or on large festivals.

When I started my website six years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I'm doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label, or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

The label is one thing, and they do what they think is good for the band or for the business, but we also try to help and come out with some initiatives, like making a video. I mentioned, we are old schoolers, and we still remember flayers, tape trading and this kind of stuff. However, we know that nowadays we need something else, that is why we are on Facebook, Instagram, Youtube. Without this you would have to go to everyone’s houses and leave the info in their mailboxes, which is impossible, of course. Yes, you can stay in your basement, garage and make your music for yourself, it’s not forbidden, but if you want people to hear about you, you need those means of communication, whether you like them or not. Yes, tape trading, writing letters, it was all fun and necessity back in the 80’s or 90’s, now we live in a different world.

As a fan, I go to the gigs of my friends and I pay for the tickets, I see no problem about that. I also buy a CD when it’s the kind of music I like. I am afraid, I am a collector so sometimes it’s hard to say “no” to the chance to purchase another piece to my collection.

I go to concerts every two months, on average. I love going to see a band live, especially when it is a band I have not seen before.


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups, and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as CORTEGE? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

I made my point earlier, there is no use to cry over the fact that times have changed. Repeating on and on that it was better two or three decades ago is silly and shows that the person is an old fart. Instead of criticizing new technologies we should try to think of how they can be used to serve our purposes. As I mentioned, like many bands nowadays, we have profiles on Facebook, Instagram, Youtube, our music is easily accessible. The point is how to make people notice you in the hundreds of albums released every day.

As for the Internet critics, I really do not care. Let them write, probably they have their reasons to do it. I don’t want to waste any more time to them.

I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or "just" relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

In a way, I define myself through this music, I listen to it almost every day, so it is constantly present in my life. Over the years I’ve played in a couple of bands, had a label, written to some music magazines, interviewed bands, and attended tons of gigs. It’s never been my job and usually it cost me a lot of time and money, but I’ve done it, anyway. Reasons? Love for this kind of music, maybe I was possessed? Who knows. After all those years I do not think about me and music separately. Music is a part of me, and since I am also a musician, I am a part of this music either. No matter how enigmatically it sounds, this is the way the things are.


Finally, a classic but important question. What is CORTEGE planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage and when will you visit the Czech and Slovak Republics again?

When we have a new guitarist, we start gigging again and that is something I am looking forward to. To play in the Czech Republic? What a question? Always. We’ve played in your country many times so far, mainly because it is close to us. For almost twenty-five years I practically lived on the Polish – Czech boarder. I have a lot of Czech friends and spent there a lot of time partying, so if anyone invites us, we’ll come. As a matter of fact, Neurotic Machinery, whom we are sending our ‘hello’ here, are to organize a gig for us in return for the concert we prepared for them two, or three years ago.

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I'm going to push " Vandari" into my head again!

Thank you very much, Jakub. I can also hope we meet during a gig and dame se pivo nebo dva. We have always been well received in Czech Republic so I believe that “Vandari” will possess metalheads in your country.




------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - CORTEGE - Temný, zdrcující death metalový obřad!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - CORTEGE.

Odpovídal Sebastian Bartek (basa, zpěv), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Ave CORTEGE! Zdravím do polského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos třetí skvělé dlouhohrající album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Ahoj Jakube, všechno je v pohodě, díky za optání a ano, máš pravdu, všechno je v pořádku, protože naše nové album je venku už sedm dní, když píšu tyto řádky. Je také velmi příjemné slyšet, že se ti "Vandari" líbí, což je fantastické, protože jsme si s ním dali hodně práce. O věci se teď stará Whispering Voice rec. a musím uznat, že odvádějí skvělou práci. Můžeme jen doufat, že spolupráce bude časem lepší a lepší. Co se týče srovnání, "Vandari" je dalším krokem vzhůru v naší hudbě. "Touching the Void" bylo to nejlepší, čeho jsme mohli dosáhnout v roce 2016 a naše nové album je vrcholem našich schopností, tvorby a výkonu nyní, nebo přesněji řečeno v době, kdy jsme nové skladby připravovali a nahrávali, protože od dokončení alba uplynulo už pár měsíců. Jestli si tady můžu postesknout, tak "Touching the Void" vznikalo takříkajíc v klidnějších časech. Od roku 2010 jsme měli stabilní sestavu, pravidelně jsme koncertovali a mysleli jsme si, že to vydrží. Hned jak jsme začali pracovat na "Vandari", nám náš kytarista oznámil, že už s námi nebude moct hrát, tak jsme zavolali našemu starému kamarádovi, se kterým jsme nahráli naše první dvě dema a on naštěstí souhlasil, že se k nám přidá, ale když jsme se rozhodli vstoupit do studia, tak nás taky opustil, pak začal celý ten pandemický cirkus, takže jsme do studia nemohli, protože bylo zavřené. Vyskytly se také nějaké drobné překážky, které zde nebudu zmiňovat, ale ujišťuji vás, že řešení těchto problémů bylo časově náročné a někdy frustrující.


„Vandari“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál CORTEGE?

Od roku 1996 se proces vzniku našich alb vůbec nezměnil, to znamená, že Artur nejprve přinese nějaké riffy a společně s bubeníkem je dají dohromady. Jakmile je hudba hotová, připravím texty a zaranžuju vokální linky. To je v podstatě všechno. Když máme dost materiálu na nové album, zamluvíme studio a nahrajeme ho. Nemáme žádný deadline, žádné závazky, takže celý proces probíhá přirozeně. Žádné velké kouzlo v tom není, jen čas, pot a zdokonalování skladeb, dokud nejsme spokojení.

Dohledal jsem si, že pod mixem a masteringem je podepsán Artur Ambroży. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Arthur vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

Producentem je Jarek Tiofl, ale Artur byl u všech fází výroby alba, jako vždy. Dalo by se říct, že je to takový kontrolor. Všechno, co chce slyšet, už má naplánované, ale je otevřený i novým možnostem, pokud se objeví ještě ve fázi nahrávání nebo mixování. Co se týče studia a producentství, Jarek je člověk, se kterým jsme pracovali na "Touching the Void". To album jsme nahrávali ve studiu Orion ve Wodzisławi Śląskim a později jsme ho odvezli do MAQ Records, kde ho Jarek smíchal a zmasteroval. Nyní jsme nahrávali i produkovali v MAQ Records. Jarek je vášnivý člověk a žije hudbou, různými druhy hudby. Je uznávaným producentem a v Polsku spolupracoval se spoustou opravdu populárních umělců. Jeho zkušenosti a hluboké znalosti tohoto umění ovlivnily "Vandari" pozitivním způsobem, tím jsem si jistý. Kromě toho je Jarek zábavný, společenský člověk, se kterým člověk rád tráví čas, takže nahrávání instrumentů, vokálů nebo práce na finální podobě alba byla opravdovým potěšením. Upřímně řečeno, je tak trochu záhadou, proč se nám v tak skvělé atmosféře podařilo připravit album, které bys nenazval optimistickým nebo zábavným.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Whispering Voice Records a je opatřeno mrtvolným obalem. Kdo je jeho autorem? Vysvětluji si to dobře, že se jedná o démona temnoty? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Ano, jsme staromilci a vydání nového alba pouze v digitální verzi nikdy nepřipadalo v úvahu. Netvrdím, že poslouchat hudbu ze služeb jako Spotify nebo Tidal je něco špatného, nebo že pokud nevlastníte CD nebo, vinyl či kazetu, jste pozér. Časy se mění, lidé se mění, není třeba se tím cítit uražený. Chcete mít naši hudbu ve svém telefonu? Kdo jsem já, abych vám to zakazoval? Dělejte si, co chcete, to je v pořádku. Co se týče obalu, je to dílo fantastického umělce, kterým je shodou okolností náš bubeník Kamil. Myslím, že nápad dát Kamilův obraz na obal našeho alba vznikl, když jsme pracovali na předchozí desce, ale neptejte se mě, proč k tomu nedošlo, prostě si to nepamatuju. Co se týče "Vandari", na tomto názvu jsme se dohodli už před rokem, takže Kamil měl dost času na to, aby si k němu něco připravil. Mně i Arturovi se obraz hned zalíbil. Jsem vždycky rád, když se na albu nějakým způsobem podílí každý člen kapely, dává to pocit, že je to opravdu týmová práce. Co se týče toho, co vidíte na obrázku, je to samotné Vandari, nebo jak to vidí Kamil. Démon, jehož jméno vzniklo jako mix tří slov, která jsou VANDALS + DARKNESS + I. Název jsem vybral podle děsivé knihy s názvem "Ne bez mé sestry", popisující život v sexuálním kultu zvaném Děti boží. Stručně řečeno, Vandari byl dalším nástrojem kontroly těch, kteří chtěli kult opustit, jakýmsi démonem, který měl udržet stoupence v lajně a poslouchat vůli nejvyššího kněze nebo jak chcete toho špinavého bastarda nazvat.

Zajímalo by mě, o čem jsou texty na nové desce „Vandari“. Kdo je jejich autorem a kde se inspiroval?

Jak jsem již zmínil, autorem všech textů jsem já. Jsou to většinou moji osobní démoni, věci, které považuji za důležité nebo o kterých stojí za to zpívat, i když se vyhýbám tomu, abych o nich psal přímo. Texty ukazují věci, které lidé obvykle znají, ale v pokřiveném, obráceném smyslu. Vtipná věc ohledně psaní, vzpomínám si na jeden rozhovor s Davidem Lynchem, reportér se ho ptal na jistý detail v Mulholland Drive, jestli si dobře vzpomínám, chtěl vědět, co má symbolizovat, a David odpověděl: "Nevím, prostě nás napadlo, dát ho tam." Myslím, že takhle někdy pracuji i já. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, ale líbí se mi to. Když budete číst pozorně a budete mít na paměti všechno, co jsem řekl, najdete v textu náboženství, depresi, hloupost, politiku a spoustu různých věcí, takže "Připoutejte se a pevně se držte, tady začíná cesta.". Co se týče inspirace, je toho kolem spousta. Nemusíte ji hledat, stačí mít oči dokořán.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Polska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se blacku a death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Jeden můj kamarád si kdysi všiml, že v Polsku děláme skvělý death metal a v České republice děláte skvělý grind core. Myslím, že s tímto poznatkem lze jen těžko nesouhlasit. Na druhou stranu se jeden můj český kamarád, který je také hudebník a hudební producent, divil, proč v Česku ještě existuje black metal, když vlastně nemají proti čemu bojovat. Death metal nebo black metal, jak víš, jsou většinou určitou reakcí na realitu, je to určitý nesouhlas s tím, co vidíš, slyšíš, zažíváš, a věř mi, že v Polsku máme tuny svinstva, ze kterého nejsme nadšení, takže to můžeš vidět nebo slyšet v hudbě. Co se týče scény, už to není, co to bylo před dvaceti, třiceti lety, ale jsou tu dobré kapely, pár labelů, časopisů, zinů a ty udržují scénu při životě. Co se týče České republiky, mám hodně rád Krabathor, Hypnos nebo Tortharry, za zmínku stojí i naši kamarádi z Bloody Obsession nebo Soul Massacre, se kterými jsme sdíleli pódium. Jsou to velmi dobré kapely a není se za co stydět. Jsem si také vědom toho, že ve vaší zemi je také spousta věcí, proti kterým se dá rebelovat.


Hrajete devastující death metal ovlivněný mimo jiné i americkou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit CORTEGE, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

Kapelu založil Artur se svým kamarádem, také Arturem, kolem roku 1996. Chvíli hráli spolu, pak jsem se ke kapele přidal já a nakonec jsme našli bubeníka, abychom mohli pořádně zkoušet. O rok nebo dva později jsme měli nového kytaristu Łukasze a nového bubeníka Michała. V této sestavě jsme nahráli naše první demo "Awareness", které vyšlo na kazetě v roce 2000, a tím to všechno začalo. Od té doby do současnosti se udála spousta věcí, ale to je dlouhé a místy nudné vyprávění, takže toho čtenáře ušetříme. Srovnání? Artur je velkým fanouškem kapely Morbid Angel, už od doby, kdy byl teenagerem, všichni ho tak znali. Od té doby, co dělal hudbu, jsme byli s touto kapelou neustále srovnáváni. Nikdy jsme nechtěli kopírovat Treyovu kapelu, ale co jsme chtěli, bylo dělat hudbu brutální a zároveň, buďme upřímní, trochu chytlavou, jako to dělali MA. Nikdy jsme neměli zájem posouvat hranice rychlosti nebo brutality jen proto, abychom byli superrychlí nebo superbrutální. Mám rád, když si skladbu zapamatujete, proto se skladby na našich albech od sebe liší, aby posluchače zaujaly. Oceňuji, když mě kapela dokáže překvapit. Sám mám rád mnoho umělců z mnoha žánrů, a i když metal nebo rock stále tvoří 80 % toho, co poslouchám, v mém playlistu najdete i Depeche Mode, Gershwina, Milese Davise, Pendereckého nebo Dvořáka. Nechci vám mazat med kolem huby, ale mám rád i české rockové kapely jako Kabát, Traktor, Dymytry nebo Daniela Landu. Co se týče toho, kde se vidíme za pět let, řekl bych, že vlastně ani nevíme. Budeme dělat všechno pro to, abychom jméno Cortege představili co největšímu počtu lidí. Koncerty? Ano, ale teď nemáme druhého kytaristu, takže se snažíme rozhodnout, jestli někoho najmeme, nebo budeme vystupovat jako tříčlenná kapela. Koncerty miluju, pro mě to byla vždycky nejdůležitější část působení v kapele. Jasně, že bych jel na turné s kapelou, které fandím a je jedno, jestli bychom hráli v klubech nebo na velkých festivalech.


Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Vydavatelství je jedna věc a dělá to, co si myslí, že je dobré pro kapelu nebo pro byznys, ale my se také snažíme pomáhat a přicházet s nějakými iniciativami, jako je například natáčení videoklipu. Už jsem zmínil, že jsme oldschooloví a ještě pamatujeme plakáty, kšeftování s kazetami a podobné věci. Víme ale, že v dnešní době je potřeba i něco jiného, proto jsme na Facebooku, Instagramu, Youtube. Bez toho byste museli chodit ke každému domů a nechávat jim informace ve schránkách, což je samozřejmě nemožné. Ano, můžete zůstat ve sklepě, v garáži a dělat si hudbu sami pro sebe, to není zakázané, ale pokud chcete, aby se o vás lidé dozvěděli, potřebujete tyto komunikační prostředky, ať už se vám to líbí, nebo ne. Ano, kšeftování s kazetami, psaní dopisů, to všechno byla zábava a nutnost v 80. nebo 90. letech, teď žijeme v jiném světě. Jako fanoušek chodím na koncerty svých přátel a platím za lístky, nevidím v tom žádný problém. Taky si koupím CD, když je to hudba, která se mi líbí. Obávám se, že jsem sběratel, takže někdy je těžké říct "ne" možnosti koupit si další kousek do své sbírky. Na koncerty chodím v průměru jednou za dva měsíce. Rád se jdu podívat na kapelu naživo, zvlášť když je to kapela, kterou jsem ještě neviděl.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako CORTEGE ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Už jsem se vyjádřil dříve, nemá smysl plakat nad tím, že se doba změnila. Opakovat stále dokola, že před dvaceti nebo třiceti lety bylo lépe, je to hloupé a dokazuje to, že dotyčný je starý páprda. Místo kritiky nových technologií bychom se měli snažit přemýšlet o tom, jak je lze využít pro naše účely. Jak už jsem zmínil, stejně jako mnoho jiných kapel dnes máme profily na Facebooku, Instagramu, Youtube, naše hudba je snadno dostupná. Jde o to, jak docílit toho, aby si vás lidé všimli mezi stovkami alb vydávaných každý den. A co se týče internetových kritiků, je mi to opravdu jedno. Ať si píšou, asi k tomu mají své důvody. Já už s nimi nechci ztrácet čas.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

Svým způsobem se definuji skrze tuto hudbu, poslouchám ji téměř každý den, takže je v mém životě neustále přítomná. V průběhu let jsem hrál v několika kapelách, měl jsem vydavatelství, psal jsem do několika hudebních časopisů, dělal rozhovory s kapelami a navštívil spoustu koncertů. Nikdy to nebyla moje práce a obvykle mě to stálo spoustu času a peněz, ale přesto jsem to dělal. Důvody? Láska k tomuto druhu hudby, možná jsem byl posedlý? Kdo ví. Po všech těch letech už o sobě a hudbě nepřemýšlím odděleně. Hudba je mou součástí, a protože jsem také muzikant, jsem součástí i této hudby. Ať už to zní jakkoli záhadně, takhle se věci mají.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají CORTEGE v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte zase Českou a Slovenskou republiku?

Až budeme mít nového kytaristu, začneme zase koncertovat a na to se těším. A na hraní v České republice? Vždycky! Hráli jsme u vás mnohokrát, hlavně proto, že je to k nám blízko. Skoro pětadvacet let jsem prakticky žil na polsko-české hranici. Mám spoustu českých přátel a strávil jsem tam hodně času na večírcích, takže když nás někdo pozve, přijedeme. Ostatně Neurotic Machinery, kterým tímto posíláme "pozdrav", pro nás mají uspořádat koncert na oplátku za koncert, který jsme pro ně připravili před dvěmi, třemi lety.


Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit zase někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Vandari“ zase narvat do hlavy!

Moc děkuji, Jakube. Mohu také doufat, že se potkáme na koncertě a "dame si pivo nebo dvě". V České republice jsme byli vždy dobře přijati, takže věřím, že "Vandari" metalisty ve vaší zemi posedne.

 https://whisperingvoicerecords.bandcamp.com/album/vandari



------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER