DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#malignantaura. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#malignantaura. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 25. ledna 2026

Recenze/review - MALIGNANT AURA - Where All of Worth Comes to Wither (2026)


MALIGNANT AURA - Where All of Worth Comes to Wither
CD 2026, Memento Mori / Grindhead / Primitive Moth

for english please scroll down

Padá na tebe celý svět. Lidé kolem tebe se sice usmívají, ale jejich hlasy jsou jedovaté a zlé. Jakoby ti někdo sevřel srdce ledovou rukou. Děsíš se světla a pokaždé, když se objeví alespoň malý kousek naděje, tak se otáčíš neustále za sebe a nemůžeš tomu věřit. Žiješ už jenom ve stínu, opuštěný, zavržený. Připadáš si, že máš na svém čele vypálený cejch. Jsi jiný, říkají ti stále dokola. Nikoho už dávno nezajímáš a jediným řešením se zdá chladná koupelna a ostrá žiletka. Ne, dnes ještě ne, řekneš do ticha a vydáš se vstříc dalšímu těžkému dnu.

O MALIGNANT AURA jsem již jednou psal. Bylo to u příležitosti jejich minulé nahrávky "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me" v roce 2022. Již tenkrát mě zaujal rukopis kapely, jejich temné a mrazivé postupy. Jedná se o syrový a prašivý death metal starého střihu, kombinovaný s mrazivým doom metalem. I letos pánové pokračují ve své nihilistické cestě bez konce. Pokud na vás padne někdy splín a chmury, stejně jako na hrdinu dnešní recenze, tak určitě pochopíte, o čem novinka je. O smutku, utrpení, o smrti, o beznaději, zoufalství a melancholii. 



Venku mrzlo a teplota se potácela kolem mínus deseti stupni celsia. Mráz se mi dávno usadil v kostech. Bylo velmi brzy ráno a ulice zely prázdnotou. Ne, dnes nepůjdu do práce. Moje kroky směřují, za rytmu nového alba "Where All of Worth Comes to Wither", na hřbitov. Potřebuji se zastavit, uklidnit se, vyhnat z hlavy chaos současného světa. Novinka se mi usadila v žilách a někde vzadu v hlavě, v místech, které nedokážu definovat, ale poznám podle nich, že se jedná o dobrou hudbu. Vše tu sedí perfektně na svých místech. Zvuk (Loïc F.), motiv na obalu (Paolo Girardi), celkové provedení, ale hlavně skladby samotné, které se kolem mě nejdřív plazily jako klubko jedovatých hadů a postupně mě uhranuly. Získal jsem najednou schopnost rozmlouvat s nemrtvými, cítil jsem jejich bolest a utrpení. Člověk, mě nevyjímaje, potřebuje být zkrátka někdy sám se sebou, s vlastními démony. Ujasnit si, co je pro něj důležité. V těchto momentech, které jsem samozřejmě prožíval hluboko v lesích nebo právě na hřbitově u hrobu svých předků, vynikla síla této nahrávky nejvíce. Jednotlivé motivy jsou velmi dobře, naléhavě a přesvědčivě napsány, riffy jsou ostré a divoké zároveň. Celým albem se potom prolíná takový zvláštní neklid, pradávná síla a energie. U tohoto stylu, a píšu to velmi často, hodně záleží na tom, abych kapele jejich morbidní práci věřil. MALIGNANT AURA jsou opravdoví, reální, syroví, autentičtí. Každý riff, úder bicích, vokální linka, vše je dle mého skromného úsudku perfektní. Pokud jste fanoušci třeba takových INCANTATION, PARADISE LOST, HOODED MENACE, MOURNFUL CONGREGATION, MY DYING BRIDE, CANDLEMASS, DISEMBOWELMENT, ASPHYX a dalších kapel, které umí nakombinovat smutek a smrt ve vzájemném bolestivém poměru, potom jste zde správně. Ne, dnes bys měl tu žiletku zase odložit, pusť si raději tuhle desku. Těžký, podmanivý, uhrančivý doom death metal ze starých pohřebišť, který vás přenese do nekonečné říše absolutní tmy, smutku a beznaděje! 


Asphyx says:

The whole world is falling apart around you. The people around you smile, but their voices are poisonous and evil. It's as if someone has gripped your heart with an icy hand. You fear the light, and every time even the smallest glimmer of hope appears, you constantly look back over your shoulder, unable to believe it. You live only in the shadows, abandoned, rejected. You feel like you have a brand burned into your forehead. You're different, they tell you over and over again. No one cares about you anymore, and the only solution seems to be a cold bathroom and a sharp razor blade. No, not today, you say into the silence and set out to face another difficult day.

I have already written about MALIGNANT AURA once before. It was on the occasion of their previous recording, "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me," in 2022. Even then, I was intrigued by the band's style, their dark and chilling approach. It is raw and mangy old-school death metal combined with chilling doom metal. This year, the gentlemen continue on their nihilistic path without end. If you ever feel melancholy and gloomy, just like the hero of today's review, you will definitely understand what this new album is about. It's about sadness, suffering, death, hopelessness, despair, and melancholy. 


It was freezing outside, with temperatures hovering around minus ten degrees Celsius. The cold had long since settled into my bones. It was very early in the morning and the streets were deserted. No, I'm not going to work today. My steps lead me, to the rhythm of the new album "Where All of Worth Comes to Wither", to the cemetery. I need to stop, calm down, and get the chaos of the current world out of my head. The new album has settled in my veins and somewhere in the back of my head, in places I can't define, but I can tell by them that it's good music. Everything here fits perfectly in its place. The sound (Loïc F.), the cover art (Paolo Girardi), the overall execution, but above all the songs themselves, which at first slithered around me like a coil of poisonous snakes and gradually bewitched me. I suddenly gained the ability to talk to the undead, I felt their pain and suffering. People, myself included, sometimes need to be alone with themselves, with their own demons. To clarify what is important to them. It was in these moments, which I naturally experienced deep in the woods or at the graves of my ancestors in the cemetery, that the power of this recording stood out the most. The individual motifs are very well written, urgent and convincing, and the riffs are sharp and wild at the same time. The entire album is permeated with a strange restlessness, an ancient power and energy. With this style, and I write this very often, it is very important that I believe in the band's morbid work. MALIGNANT AURA are real, raw, authentic. Every riff, every drum beat, every vocal line, everything is perfect in my humble opinion. If you are fans of bands such as INCANTATION, PARADISE LOST, HOODED MENACE, MOURNFUL CONGREGATION, MY DYING BRIDE, CANDLEMASS, DISEMBOWELMENT, ASPHYX, and other bands that know how to combine sadness and death in a painful ratio, then you've come to the right place. No, today you should put that razor blade away again and listen to this album instead. Heavy, captivating, mesmerizing doom death metal from ancient burial grounds that will transport you to an endless realm of absolute darkness, sadness, and despair!


Recenze/review - MALIGNANT AURA - Abysmal Misfortune Is Draped upon Me (2022):


tracklist:
1. Where All of Worth Comes to Wither 
2. The Pathetic Festival 
3. Languishing in the Perpetual Mire 
4. Beneath a Crown of Anguish 
5. An Abhorrent Path to Providence 





čtvrtek 28. července 2022

Recenze/review - MALIGNANT AURA - Abysmal Misfortune Is Draped upon Me (2022)


MALIGNANT AURA - Abysmal Misfortune Is Draped upon Me
CD 2022, Bitter Loss Records

for english please scroll down

Nekonečné chorály smrti. Strach obchází všude kolem. Podivný pohřeb člověka, který by si jej vůbec nezasloužil. Měli ho pohodit za hřbitovní zeď nebo dát jako krmení šelmám. Lidský hnus má mnoho podob a všechny jsou temné, ošklivé a bolestivé. Poslouchám prvotinu australských death doomařů MALIGNANT AURA a připadám si, jako bych nesl rakev s prokletým. Jdeme tiše a zvony zvoní. 

Se syrovým zvukem v zádech se nám pochoduje velmi těžce. Rakev je nebývale těžká, jakoby v ní byly uloženy všechny zlé činy, které tenhle jedinec spáchal za svého života. Hudba se k pohřbu hodí velmi dobře. Je surová, maniakální a probouzejí se u ní všechny přízraky. Myslím, že fanoušci stylu a nejen oni, budou spokojeni. Nakonec po nás zbyde stejně jenom smutek a prázdné místo. Tedy po některých.


Skladby působí jako zkažená krev, tepající v žilách. Jsou pro mě temnou mantrou z onoho světa, důkazem, že smutek a chlad se dají vyjádřit hudbou. MALIGNANT AURA mají dobrý zvuk, spoustu zajímavých nápadů. Vše je laděné do temných barev a během poslechu je mi zima. Jsou to jasné důkazy, že se album opravdu povedlo. Vznáším se na vlnách špinavé řeky, topím se, zalykám, dusím a padám kde dnu. Jsem v močálech, v bahně a nejsem tu sám. Kolegové s dávno mrtvými těly jsou tu také. Pohřbíváni jsou sem všichni prokletí. Pach rozkládajících se tkání, hniloba, hnis a síra. "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me" je jako ozvěna z opuštěných katakomb. Jako návyková látka, kterou vám píchnou do žil. Abyste přežili v dnešním ohavném světě. Líbí se mi provedení, obal, zvuk, ale hlavně nápady, kterých je velká spousta. Pánové sice čerpají pouze ze základů stylu, ale to mi vůbec nevadí. Pochoduji pomalu a mé životní funkce začínají být na nule. Co nás čeká po smrtí? Uvidím někdy světlo na konci tunelu? Nebo budu odsouzen k věčnému utrpení? Odpověď vám Australané nedají, ale určitě vám určí správný směr. Smrt je za každým rohem, je krutá a ošklivá. Jako vždycky. Jako hudba na této desce. Toulám se podzemím již dlouhé roky. Do cíle asi nikdy nedojdu. Jsem rád, že mohu potkávat podobné nahrávky. Kolují mi v krvi. Pochmurný death doom metalový obřad!


Asphyx says:

The first album by MALIGNANT AURA  is a nice trip into a mountain village to see a long funeral. Their doom metal is so straight, raw and believable. I have nothing to say against their execution or the matter of how their grabbed the sadness. I have to say I am very impressed by the band´s ability to make an absolute dark and ugly atmosphere. The listening is so great and I enjoy it with every single pore of my body. The world seems black and down in the hopelessness with me in the world beyond. Those MALIGNANT AURA are moving in the world beyond with so gracefulness and self-evidence. There is a death bell in the distance ringing, the undeads are climbing out of holes. This album will be in my head for a long time. I see undead people lining. They are going to get me.


The tracks feel like corrupted blood, pulsing through the veins. They are for me a dark mantra from the other world, proof that sadness and coldness can be expressed through music. MALIGNANT AURA have a good sound, a lot of interesting ideas. Everything is set in dark colours and I feel cold while listening to them. It's clear evidence that the album was really successful. I'm floating on the waves of a dirty river, drowning, suffocating and falling where I sink. I'm in the swamp, in the mud, and I'm not alone. Colleagues with long-dead bodies. All the damned are buried here. The smell of decaying bodies, rot, pus and sulphur. "Abysmal Misfortune Is Draped upon Me" is like an echo from the abandoned catacombs. Like an addictive substance injected into your veins. To survive in today's hideous world. I like the performance, the cover, the sound, but most of all the ideas, of which there are many. The gentlemen do draw from the basics of style, but that doesn't bother me at all. I'm marching slowly and my vitals are starting to zero. What awaits us after death? Will I ever see the light at the end of the tunnel? Or will I be doomed to eternal suffering? The Australians won't give you the answer, but they will certainly point you in the right direction. Death is around every corner, it's cruel and ugly. As it always is. Like the music on this record. I've been roaming the underground for years. I may never reach my destination. I'm glad to come across records like this. They run in my blood. A grim death doom metal ritual!


Tracklist:
01. Malignant Aura
02. In A Timeless Place Beneath The Earth
03. There Is Blackness In The Water
04. Abysmal Misfortune Is Draped Upon Me
05. A Soliloquy Beneath The Sepulchre
06. ...And So It Was That I Lay Down Forever



TWITTER