DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#mouflon. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#mouflon. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 21. července 2026

Interview - MOUFLON - A raw, mangy, dark, and cold exhumation of ancient, cursed doom death metal graves!


Interview with doom death metal band from Netherlands - MOUFLON.

Recenze/review - MOUFLON - Eros & Thanatos (2026):

Ave MOUFLON! Greetings to the Dutch underground. I hope everything’s going well over there. It should be you’ve released the third fantastic full-length album of your career this year. I have to admit, it literally pinned me to the wall. It’s dark, energetic, and cuts like a sharp knife. It’s very clear that you’ve done a great job and brought a lot of talent to the table. How do you see the new album in relation to your previous work? Where did you want to take things, and in what ways do you think these recordings are different?

Thanx for the compliment. The new album is a huge step up from previous recordings. Working with Ronny Kessels and Brad Boatright was the right choice to take it to the next level of filth and debauchery. They delivered the perfect sound for us. Everything sounds harder, voilent and filthier. We took more time to work on the songs and rehearsed them till everything was right. Lyrically it went deeper into the subjects of paraphilia and the collages in the booklet displays the lyrics in images. Artwork and the concept of the album are now more in line with each other then with the older releases. We wanted to take things to a next level of brutality and violence with the music and lyrics and we think that we accomplice this with the album.

“Eros & Thanatos” embodies all the attributes of good death and doom metal. For me personally, it’s an album I love coming back to. How did it come together? How does MOUFLON compose new material?

It's almost like a reverse decomposition process. Instead of tearing things apart, we slowly let them take shape. During rehearsals we always leave room to jam, experiment, and see where new riffs lead us. That's how the first track on Eros & Thanatos crawled out.

In 2024, we locked ourselves in the studio for an entire weekend with nothing but our instruments and these rough ideas. By the time we walked out, four more songs had emerged. From there, everything evolved organically. The lyrics gave each track its own identity and themes, the arrangements became more refined, and the solos finally found their place.

By 2025, the material had fully matured. We entered the studio and recorded the entire album over two long, intense weekends. There wasn't a master plan from the beginning—just riffs, atmosphere, and a shared vision that gradually grew into what Eros & Thanatos has ultimately become.


Who handled the recording and mixing? I have to say, the sound is absolutely killer. It keeps making me turn up the volume on my stereo. You’ve created a sound that’s brutal, raw, and at the same time dark and primal. How was it working together, and which studio did you record in? How did everything go? The sound is truly gritty, massive, and cuts like a knife.

Ronny Kessels at Overdose Audio handled the recording, while the album was mastered by Brad Boatright at Audiosiege, the guy who did also bands like Obituary and countless other metal acts.

Our approach is pretty straightforward. No fancy tricks, no overproduced bullshit. We use old-school amps, simple distortion pedals, a four-string bass, and a stripped-down "cut the crap" drum kit, no triggers or any of that. The vocals come straight from the guts—raw, powerful, and honest.

When we enter the studio, the songs are already about 95% finished. We don't work with a producer telling us what to do or pushing us in a certain direction. We write our own material and record it exactly the way we want it to sound. That's what death metal is about for us.

We've known each other for a long time, so working together feels completely natural. Everyone knows their role, and the chemistry is already there before the red light comes on. Recording weekends are always a blast, even though we keep ourselves on a tight schedule to capture that aggressive, uncompromising energy and put it on tape.

We're really glad you picked up on the sound. We wanted the album to be brutal, dark, raw, and alive not polished to death. If it makes you crank the volume every time, then we achieved exactly what we set out to do.


An integral part of the release and a sort of bonus for fans is the CD. You released it on Iron Fortress Records, and it features a deathly, mysterious cover. Who designed it? How did you choose the motif, and how does it relate to the music on the new album?

The artwork was created by Joost De Bruijn from The Bone Collector Tattoos. We've known Joost also for a long time and over the years he's done several designs for the band. He's more than just an artist to us he understands who we are and what our music stands for.

When it comes to the artwork, we give him complete freedom. We don't hand him a detailed concept maybe a direction but we dont’t tell him what to draw. He knows our sound, our lyrics, and the atmosphere we're trying to create, so we trust his vision completely. Every time he comes back with something that feels like a natural extension of the music. The collages on the inside of the booklet are made by RJ (singer)

I’ve been wandering through the underground scene for over thirty years now, and when it comes to music, I always turn to the Netherlands it’s a sure bet. I think we have similar personalities and tastes when it comes to metal. I really like your bands and follow your scene closely. Maybe I even envy you a little we only have a few death metal bands back home that are worth checking out. How do you explain why death metal is doing so well in your country in particular? How do you perceive your scene, fans, and labels?

We do not have an explanation on why death metal is doing so well here. There is a big metal scene and a lot of shows through out the week. Lots of bands, fans and labels that are committed to the scene.


You play old school influenced doom death metal. These days, a band can’t really avoid comparisons, but I’d be interested to know how the idea to form MOUFLON actually came about, who your role models were and are, and where you want to take your band? Are you tempted by big international festivals, for example? Would you be willing to go on tour with a more famous band?

MOUFLON was formed in 2012 out of a shared love for the old school. The bands that shaped us were Entombed, Autopsy, Bolt Thrower, Gorefest and Asphyx. The riffs, the atmosphere and the sound came naturally because that's the music we grew up with. It's part of our DNA, and that's what eventually surfaced.

Of course, comparisons are inevitable, but we don't chase trends or try to reinvent death metal. We'd rather write honest metal that feel authentic than force ourselves to sound "modern." As long as the music is heavy, memorable and comes from the right place, we're satisfied.

As for the future, we're happy to play wherever people want to hear us. We enjoy club shows just as much as festivals, and we've played outside our own country whenever the opportunity presented itself. Playing larger international festivals would be an nice, and if the right tour with the right band came along, we'd certainly be interested. But touring takes a lot of preperation and planning.


When I started my website ten years ago, my vision was to support bands that I felt weren’t getting enough attention to let the world know about them. I think I’m doing pretty well at it, at least judging by the feedback. How do you approach promotion? Do you leave it to the label, or do you send CDs out yourselves for reviews? For example, I buy albums that I really enjoy. How about you? Are you also fans who like to support your peers often? Do you go to concerts? Do you party?

Promotion never stops. We handle our own social media and keep the communication direct. Our label has its own way of spreading the word, and we support that by providing photos, quotes and whatever is needed. It's a joint effort, and that's how it works best.

And yes, we're fans first. We buy records, and show up at concerts and festivals whenever we're not on stage ourselves. The underground only survives if bands support each other instead of competing over scraps. We like discovering new music, meeting old friends, drinking beers and celebrating death metal the way it was always meant to be—loud, honest and without bullshit.

On the one hand, every band today has plenty of ways to get their name out there, but on the other hand, there are so many bands that fans get lost in the crowd. A lot of people just download MP3s from the internet and, instead of going to a concert, prefer to spew venom on Facebook. How does modern technology affect you as MOUFLON? What do you think about downloading music, Google Metalists, streaming music, and so on?

Originality always survives. We've downloaded music ourselves in the past, so we're not going to preach about it. Technology is simply another tool, and we use it to spread our music as far as possible.

For MOUFLON, modern technology has been more of a weapon than an obstacle. It allows us to reach listeners all over the world, stay in direct contact with our supporters, and release our music without depending on the old machinery of the industry. We're definitely not nostalgic for the days of mailing CDs to promoters and waiting weeks for a reply.

Sure, streaming and downloading may have their financial downsides, but that's not why we make music. We'd rather have our songs infect someone on the other side of the planet than have them gathering dust on a shelf. If people connect with what we create, come to a show, or support us in whatever way they can, that's what really matters.

 

I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it—is it more of a philosophy and lifestyle for them, or “just” a way to relax? What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

That differs from person to person. We're all coming from different backgrounds, so death metal means something slightly different to each of us.

For some of us, it's an outlet a way to channel everything that builds up beneath the surface. For others, it's simply where we feel most at home, doing what we genuinely love. It isn't about playing a role or living some stereotypical lifestyle. It's about honesty and expressing something real through heavy music.

At the same time, you have to keep your balance. Passion is essential, but if you let it consume every part of your life, it can destroy you. Some of us have experienced that firsthand. That's why MOUFLON is about creating music with conviction, while keeping both feet on the ground.

Finally, a classic but important question. What does MOUFLON have planned for the coming months? Where can we see you in concert? If you have a message for fans, labels, or promoters, this is the place…

Check out the website for coming shows and news. Euro version of cd and vinyl will be out soon. No further messages.

Thank you so much for the interview. I wish your new album every success and hope your fan base grows as much as possible. I look forward to seeing you live somewhere, and I wish you all the best both musically and personally. I’m off to blast “Eros & Thanatos” in my head again!


Recenze/review - MOUFLON - Eros & Thanatos (2026):


---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - MOUFLON - Syrová, prašivá, temná a chladná exhumace starých prokletých doom death metalových hrobů!


Rozhovor s doom death metalovou skupinou z Holandska - MOUFLON.

Recenze/review - MOUFLON - Eros & Thanatos (2026):

Ave MOUFLON! Zdravím do holandského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos třetí dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší předchozí tvorbou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Díky za kompliment. Nové album je oproti předchozím nahrávkám obrovským krokem vpřed. Spolupráce s Ronnym Kesselsem a Bradem Boatrightem byla správná volba, která ho posunula na další úroveň špíny a zhýralosti. Dodali nám perfektní zvuk. Všechno zní tvrději, divočeji a sprostěji. Věnovali jsme práci na písních více času a zkoušeli je, dokud nebylo všechno v pořádku. Textově se album hlouběji zabývalo tématem parafilie a koláže v bookletu zobrazují texty v obrazech. Grafika a koncept alba jsou nyní více v souladu než u starších vydání. Chtěli jsme hudbou a texty posunout věci na další úroveň brutality a násilí a myslíme si, že k tomu albem přispíváme.

„Eros & Thanatos“ ztělesňuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně je to album, ke kterému se rád vracím. Jak vzniklo? Jak MOUFLON skládá nový materiál?

Je to skoro jako proces obráceného rozkladu. Místo abychom věci roztrhávali, necháváme je pomalu nabývat tvaru. Během zkoušek si vždycky necháváme prostor na jamování, experimentování a sledování, kam nás nové riffy zavedou. Tak vznikla první skladba na albu Eros & Thanatos.

V roce 2024 jsme se na celý víkend zavřeli ve studiu jen s našimi nástroji a těmito hrubými nápady. Než jsme odešli, objevily se další čtyři písně. Od té doby se vše organicky vyvíjelo. Texty daly každé skladbě vlastní identitu a témata, aranžmá je propracovanější a sóla konečně našly své místo.

Do roku 2025 materiál plně dozrál. Vstoupili jsme do studia a nahráli celé album během dvou dlouhých, intenzivních víkendů. Od začátku neexistoval žádný hlavní plán – jen riffy, atmosféra a společná vize, která se postupně rozrostla v to, čím se Eros & Thanatos nakonec stali.


Kdo je podepsán pod nahráváním a mixem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Byl vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám spolupracovalo a v kterém studiu jste nahrávali? Jak vše probíhalo? Zvuk je opravdu prašivý, masivní a řeže tou správnou stranou nože.

Nahrávání se postaral Ronny Kessels z Overdose Audio, zatímco mastering alba zajistil Brad Boatright z Audiosiege, chlápek, který dělal i kapely jako Obituary a bezpočet dalších metalových kapel.

Náš přístup je docela přímočarý. Žádné vychytávky, žádné přeprodukované kecy. Používáme staromódní zesilovače, jednoduché distorční pedály, čtyřstrunnou basu a ořezanou bicí soupravu typu „cut the craw“, žádné triggery ani nic podobného. Vokály jdou přímo z nitra – syrové, silné a upřímné.

Když vstoupíme do studia, písně jsou už asi z 95 % hotové. Nepracujeme s producentem, který nám říká, co máme dělat, nebo nás tlačí určitým směrem. Píšeme si vlastní materiál a nahráváme ho přesně tak, jak chceme, aby zněl. O tom je pro nás death metal.

Známe se už dlouho, takže spolupráce je naprosto přirozená. Každý zná svou roli a chemie mezi námi je už dávno, než se rozsvítí červená. Nahrávací víkendy jsou vždycky pecka, i když máme napjatý program, abychom zachytili tu agresivní a nekompromisní energii a nahráli ji na kazetu.

Jsme opravdu rádi, že jste ten zvuk pochopili. Chtěli jsme, aby album bylo brutální, temné, syrové a živé, ne vyleštěné k smrti. Pokud vás to pokaždé donutí zvýšit hlasitost na maximum, pak jsme dosáhli přesně toho, co jsme si předsevzali.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Iron Fortress Records a je opatřeno mrtvolným, tajemným obalem. Kdo je jeho autorem? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

Grafiku vytvořil Joost De Bruijn z The Bone Collector Tattoos. Joosta známe také dlouho a v průběhu let pro kapelu vytvořil několik návrhů. Je pro nás víc než jen umělec, chápe, kdo jsme a co naše hudba představuje.

Pokud jde o grafické návrhy, dáváme mu naprostou svobodu. Nedáváme mu detailní koncept, možná směr, ale neříkáme mu, co má kreslit. Zná náš zvuk, naše texty a atmosféru, kterou se snažíme vytvořit, takže jeho vizi plně důvěřujeme. Pokaždé se vrátí s něčím, co působí jako přirozené rozšíření hudby. Koláže uvnitř bookletu vytvořil RJ (zpěvák).

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Holandska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

Nemáme vysvětlení, proč se death metalu u nás tak daří. Je tu velká metalová scéna a spousta koncertů po celý týden. Spousta kapel, fanoušků a vydavatelství, kteří jsou této scéně oddáni.


Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit MOUFLON, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

MOUFLON vznikli v roce 2012 ze společné lásky ke staré škole. Kapely, které nás formovaly, byly Entombed, Autopsy, Bolt Thrower, Gorefest a Asphyx. Riffy, atmosféra a zvuk se nám vkrádaly přirozeně, protože to je hudba, se kterou jsme vyrůstali. Je to součást naší DNA a ta se nakonec vynořila.

Samozřejmě, srovnávání je nevyhnutelné, ale nehoníme se za trendy ani se nesnažíme znovuobjevit death metal. Raději píšeme poctivý metal, který působí autenticky, než abychom se nutili znít „moderně“. Pokud je hudba těžká, zapamatovatelná a pochází ze správného místa, jsme spokojeni.

Co se týče budoucnosti, rádi hrajeme všude, kde nás lidé chtějí slyšet. Klubové koncerty si užíváme stejně jako festivaly a hráli jsme i mimo naši zemi, kdykoli se naskytla příležitost. Hraní na větších mezinárodních festivalech by bylo fajn a kdyby se objevilo správné turné se správnou kapelou, určitě bychom o to měli zájem. Ale turné vyžaduje hodně příprav a plánování.


Když jsem před deseti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

Propagace nikdy nekončí. Staráme se o vlastní sociální média a komunikaci udržujeme přímou. Náš label má svůj vlastní způsob šíření informací a my to podporujeme poskytováním fotografií, citátů a čehokoli potřebujeme. Je to společné úsilí a tak to funguje nejlépe.

A ano, v první řadě jsme fanoušci. Kupujeme si desky a objevujeme se na koncertech a festivalech, kdykoli sami nejsme na pódiu. Underground přežije jen tehdy, když se kapely navzájem podporují, místo aby soupeřily o zbytky. Rádi objevujeme novou hudbu, setkáváme se se starými přáteli, pijeme pivo a oslavujeme death metal tak, jak měl vždycky být – nahlas, upřímně a bez keců.

Na jednou stranu má dnes každá kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako MOUFLON ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

Originalita vždycky přežije. V minulosti jsme si hudbu sami stahovali, takže o tom nebudeme kázat. Technologie je prostě další nástroj a my ji používáme k šíření naší hudby co nejdále.

Pro MOUFLON je moderní technologie spíše zbraní než překážkou. Umožňuje nám oslovit posluchače po celém světě, zůstat v přímém kontaktu s našimi podporovateli a vydávat naši hudbu, aniž bychom se spoléhali na staré stroje hudebního průmyslu. Rozhodně nejsme nostalgičtí po dobách, kdy jsme posílali CD promotérům a týdny čekali na odpověď.

Jistě, streamování a stahování může mít své finanční nevýhody, ale to není důvod, proč děláme hudbu. Raději bychom nechali naše písně nakazit někoho na druhé straně planety, než aby na ně padá prach na poličce. Pokud se lidé spojí s tím, co tvoříme, přijdou na koncert nebo nás jakkoli podpoří, na tom opravdu záleží.

 

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

To se liší od člověka k člověku. Všichni pocházíme z jiného prostředí, takže death metal pro každého z nás znamená trochu něco jiného.

Pro některé z nás je to ventil, způsob, jak se vypořádat se vším, co se hromadí pod povrchem. Pro jiné je to prostě místo, kde se cítíme nejvíc doma, děláme to, co nás opravdu baví. Nejde o hraní rolí nebo o stereotypní životní styl. Jde o upřímnost a vyjádření něčeho skutečného prostřednictvím těžké hudby.

Zároveň si musíte udržet rovnováhu. Vášeň je nezbytná, ale pokud ji necháte pohltit každou část vašeho života, může vás zničit. Někteří z nás to zažili na vlastní kůži. Proto jde u MOUFLON o tvorbu hudby s přesvědčením a zároveň o to, abychom zůstali nohama na zemi.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají MOUFLON v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě? Pokud máš nějaký vzkaz pro fanoušky, labely, promotéry, tak zde je prostor…

Sledujte webové stránky s informacemi o nadcházejících koncertech a novinkách. Brzy vyjde evropský formát CD a vinylu. Žádné další zprávy.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Eros & Thanatos“ zase narvat do hlavy!

Recenze/review - MOUFLON - Eros & Thanatos (2026):


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 13. července 2026

Recenze/review - MOUFLON - Eros & Thanatos (2026)


MOUFLON - Eros & Thanatos
CD 2026, Iron Fortress Records, The Limit Records

for english please scroll down

Kráčím nekonečnou tmou. Po stěnách stéká hnis a pod nohama mi křupají plesnivé zpuchřelé kosti. Ze stran na mě sahají ruce nemrtvých, zatínají do mě své drápy, odsekávají mi kusy masa z těla. Jdu stále dál, musím. Plazím se po slizké zemi, cítím, vnímám neskutečnou bolest a utrpení, které se kolem mě vznáší jako děsivé svědomí. Možná jsem v očistci nebo v samotném pekle. Netuším. Je to jako noční můra, která se změnila v krutou realitu. Umírám a znovu se rodím, v nekonečném kruhu. Nakonec dojdu svého cíle. Za řekou Smrti jsou bažiny zapomnění. V nich se, roztrhán na kusy novým albem holandských maniaků MOUFLON, utopím a zalknu vlastní krví.

Pokaždé, když poslouchám nějakou dobrou nahrávku, tak začne moje fantazie pracovat na plné obrátky. Hlavou mi létá spoustu pochmurných, mrtvolných myšlenek a mám pocit, že se mi hudba dostane do hlavy. Je to již moje druhé setkání s kapelou a rovnou dodávám, že opět dopadlo na výbornou. Death a doom metal v tomto provedení mi již od přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století koluje v žilách. Je mojí součástí a MOUFLON se povedlo se mi dostat do hlavy, pod kůži i do podvědomí. Jsme stejné krve!


Hraje se zde pro všechny pravověrné, opravdové fanoušky pohřbů do země. Žádné zbytečnosti, ani kompromisy. Kapela sází na silné, morbidní melodie, chladnou a temnou atmosféru a mohu vám podepsat vlastní krví, že se jim to daří na výbornou. Jako vždy velmi oceňuji, že jsou pánové uvěřitelní, ryzí, že hrají od srdce a jejich nové album je naprosto autentické. Připadám si, jako by mě někdo na několik nocí zavřel do márnice a nechal mě, abych rozmlouval s nemrtvými. Tma je při poslechu naprosto černá, chlad podmanivý a skladby jsou napsány s jediným účelem, roztrhat vás na kusy. Pokud jste fanoušci třeba takových BOLT THROWER, AUTOPSY, GOREFEST, ASPHYX, ENTOMBED, tak určitě víte o čem píšu. Těmito legendami se nechali MOUFLON volně inspirovat, přidali spoustu svých nápadů a invence a výsledkem je album, které řeže tou správnou stranou nože. Nevím, jestli jste někdy byli u exhumace prokletého hrobu, ale věřte tomu, že již nemusíte. Výsledný dojem je totiž velmi podobný jako společné seance s novým albem "Eros & Thanatos". Smrt je při poslechu velmi blízko, stojí spolu s démony ve stínu a usmívá se. Není divu, hraje se tu i pro ní i pro všechny tmáře. Líbí se mi, jakým způsobem je nová nahrávka napsaná, jaký má v sobě drive, pradávnou sílu posbíranou v tom nejhlubším podzemí i na dávno zapomenutých pohřebištích. Za mě, starého psa, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád, vám mohu tohle album jenom doporučit. Na povrchu je chladné a syrové, uvnitř ale hoří černým plamenem. Kráčím nekonečnou tmou. Po stěnách stéká hnis a pod nohama mi křupají plesnivé zpuchřelé kosti. Ze stran na mě sahají ruce nemrtvých, zatínají do mě své drápy, odsekávají mi kusy masa z těla. Jdu stále dál, musím. Plazím se po slizké zemi, cítím, vnímám neskutečnou bolest a utrpení, které se kolem mě vznáší jako děsivé svědomí. Možná jsem v očistci nebo v samotném pekle. Syrová, prašivá, temná a chladná exhumace starých prokletých doom death metalových hrobů! Shnijete zaživa v bažinách zapomnění! 


Asphyx says:

I walk through endless darkness. Pus runs down the walls, and moldy, crumbled bones crunch beneath my feet. Hands of the undead reach out at me from the sides, sinking their claws into me, tearing chunks of flesh from my body. I keep going; I have to. I crawl across the slimy ground, feeling and sensing the unimaginable pain and suffering that hangs around me like a terrifying conscience. Perhaps I am in Purgatory or in Hell itself. I have no idea. It’s like a nightmare that has turned into a cruel reality. I die and am reborn, in an endless cycle. Finally, I reach my destination. Beyond the River of Death lie the swamps of oblivion. There, torn to pieces by the new album from the Dutch maniacs MOUFLON, I’ll drown and choke on my own blood.

Every time I listen to a good recording, my imagination goes into overdrive. My head is filled with all sorts of gloomy, deathly thoughts, and I feel like the music is seeping into my brain. This is already my second encounter with the band, and I’ll say right away that it turned out great once again. Death and doom metal in this style has been coursing through my veins since the turn of the 1980s and 1990s. It’s a part of me, and MOUFLON has managed to get into my head, under my skin, and into my subconscious. We’re cut from the same cloth!


This is for all true, die-hard fans of earth burial music. No frills, no compromises. The band relies on powerful, morbid melodies and a cold, dark atmosphere, and I can swear on my own blood that they pull it off brilliantly. As always, I really appreciate that these guys are believable and genuine, that they play from the heart, and that their new album is completely authentic. I feel as if someone had locked me in a morgue for a few nights and left me to converse with the undead. The darkness is pitch-black as you listen, the chill is captivating, and the songs are written with a single purpose: to tear you to pieces. If you’re a fan of bands like BOLT THROWER, AUTOPSY, GOREFEST, ASPHYX, or ENTOMBED, then you definitely know what I’m talking about. MOUFLON drew loose inspiration from these legends, added plenty of their own ideas and creativity, and the result is an album that cuts with the right edge of the knife. I don’t know if you’ve ever been to the exhumation of a cursed grave, but believe me, you don’t have to be. The overall impression is very similar to a shared séance with the new album “Eros & Thanatos”. Death is very close while you’re listening; it stands alongside the demons in the shadows and smiles. No wonder this music is played for Death and for all the forces of darkness. I love the way this new album is written the drive it has, the ancient power gathered from the deepest underground and long forgotten burial grounds. As an old hand who’s been guarding the entrance to the underworld for several decades now, I can’t recommend this album highly enough. On the surface, it’s cold and raw, but inside it burns with a black flame. I walk through endless darkness. Pus trickles down the walls, and moldy, crumbled bones crunch beneath my feet. From the sides, the hands of the undead reach out to me, sinking their claws into me, chipping away pieces of flesh from my body. I keep going; I have to. I crawl across the slimy ground, feeling and sensing the unimaginable pain and suffering that hovers around me like a terrifying conscience. Perhaps I am in purgatory or in hell itself. A raw, mangy, dark, and cold exhumation of ancient, cursed doom death metal graves! You will rot alive in the swamps of oblivion!


Recenze/review - MOUFLON - Pure Filth (2022):


Tracklist:
1. The Divine Wind (Special Attack Unit) (04:58)
2. When Lone Wolves Gather (04:09)
3. Sun and Steel (03:17)
4. Nullectomy (05:08)
5. Scalp-Hunting (04:25)
6. Primitive Violent Instinct (04:11)
7. Libertine Lust (04:06)
8. She Who Is Death (03:39)




pondělí 25. dubna 2022

Recenze/review - MOUFLON - Pure Filth (2022)


MOUFLON - Pure Filth
CD 2022, Raw Skull Recordz

for english please scroll down

Marně hledáš někoho, kdo by ti pomohl. Stejně je to jedno. Lidé raději odvrací zrak, dělají, že neexistuješ. A můžeš mít obličej od krve, můžou ti lézt střeva z břicha. Možná po tobě zbyde jen pár záběrů, které si nějaká hyena nahraje, ale jinak nic. Dnes je to ale přeci jen jiné. Všichni se na tebe usmívají a podávají ti své pomocné ruce. Najednou se cítíš lehký, dokonce, i přes veškerou bolest, zaznamenáš dokonce lehké nadšení. Tady, hluboko pod zemí, kde zní z tlampačů nová deska holandských maniaků MOUFLON, tady na onom světě, je ještě všechno v pořádku.

Kapela byla založena v roce 2012 a po několika demonahrávkách vydala první dlouhohrající desku "Devastations" (2018). Následovala jedna kompilace a letos další zásek v podobě alba "Pure Filth". Je to opět stará škola, hniloba, prašivina, surovost, s doomovými prvky. U téhle nahrávky rád znovu vykrvácím. 


Poslouchat "Pure Filth" je jako se dívat na smradlavou stoku. Legendy praví, že se zde prý kdysi ukryla parta vyděděnců, mladých bastardů a dívek, kteří už nemohli vydržet žít ve lži. Zpočátku to bylo příjemné, svoboda nelze ničím nahradit, nakonec ale stejně došlo ke vzájemné nenávisti. Nálada byla stejně pochmurná, zahalená do temné, jako na tomto albu. Připomíná mi v náznacích starší alba BOLT THROWER. Vše se valí kupředu, ztrácí se v mlze, mezi náhrobky. Smrti je kolem zase příliš. Jedná se o starobu, hnilobu a sněť. Nic pro obdivovatele progresivních postupů. Hraje se zde od podlahy, žádná přetvářka ani klam. Kapela sází spíše na základní riffy, s ničím se moc nepáře. Mám to takhle rád, jsem rád, že je stále co objevovat. Držím se za břicho a krvácím. Bolest je příliš velká, přesto nevím, jestli se jedná o noční můru a nebo krutou realitu. Tady v podzemí se podobné věci stávají pravidelně. Strávili jsme spolu s MOUFLON spoustu času, dávkoval jsem si jejich novinku v různých denních i nočních hodinách, na různých místech, ale nejvíc se mi stejně osvědčili v temných katakombách. Hluboko pod zemí, daleko od lidské nenávisti. "Pure Filth" jsem si pro sebe objevil a opravdu si je užívám. Snad se vám můj tip bude také líbit. Smrdí totiž zkaženou krví. Temná, zákeřná, death metalová choroba!


sumarizace:

Na kapele je vidět a slyšet, že je plně oddána hrobnickému řemeslu. Hudba musela vznikat v opuštěných márnicích, nápady byly dodány těmi nejvíc mrtvými zombie a výsledek si můžete poslechnout sami. Pro nás, co jsme se k death metalu dostali v devadesátých letech, se jedná o vzácný rezavý artefakt. Mám opravdu pocit, že jsem odsouzencem na smrt, čekám ve své cele a k poslední večeři mi pouštějí tvorbu MOUFLON. Kapela mě zve na dlouhý nekonečný výlet za řeku Styx. Nebude to dlouho trvat, už zítra ráno mi zlomí vaz. Těším se, podobný death metal mi totiž koluje v krvi odnepaměti. Skvělá smrtící deska, která vás popraví tím nejkrutějším způsobem! Zvuk je poctivě hnilobný, vytažený snad odněkud ze starých hrobů. Hraje se zde od podlahy, žádná přetvářka ani klam. Kapela sází spíše na základní riffy, s ničím se moc nepáře. Mám to takhle rád a líbí se mi, že je stále co objevovat. Držím se za břicho a krvácím. Bolest je příliš velká, přesto nevím, jestli se jedná o noční můru a nebo krutou realitu. Tady v podzemí se podobné věci stávají pravidelně. Strávili jsme spolu s MOUFLON spoustu času, dávkoval jsem si jejich novinku v různých denních i nočních hodinách, na různých místech, ale nejvíc se mi stejně osvědčil v temných katakombách. Hluboko pod zemí, daleko od lidské nenávisti. "Pure Filth" jsem si pro sebe objevil a opravdu si je užívám. Snad se vám můj tip bude také líbit. Smrdí totiž zkaženou krví. Temná, zákeřná, death metalová choroba!


Asphyx says:

Here you can see and hear that the band is devoted to the craft called "digging the graves". This music had had to be written in the abandoned mortuaries, the most dead zombies had provided the ideas and the result you can listen to by yourself. For us, who came to the death metal at the nineties, this album represents a rare rusty artifact. I really feel like I'm a sentenced to death and I wait in my cell, while the MOUFLON album play for me there as my last dinner. The band invites me to a long, endless trip over the Styx River. It will not take so long time, already tomorrow morning they are breaking my neck. I am looking forward because the similar death metal I have in my veins since time immemorial. A great deadly record that will execute you by the cruelest way! The sound is honestly putrid, ripped out from somewhere of the old graves. It is played from the floor, no pretense or deception. The band relies more on basic riffs, they don't do much with anything. I like it so much, I'm glad there's still something to discover. I hold on to my stomach and I'm bleeding. The pain is too great, but I don't know if it's a nightmare or a harsh reality. Here in the underground, similar things happen regularly. We spent a lot of time with MOUFLON, I dosed their novelty at different times of the day and night, in different places, but it still worked best for me in the dark catacombs. Deep underground, away from human hatred. I discovered "Pure Filth" for myself and I really enjoy it. Hopefully you will also like my tip. It stinks of rotten blood. Dark, insidious, death metal disease!


Tracklist:
01. Filth & Violence
02. Wolves Among The Sheep
03. Ode To The Beast Inside
04. Primordial Human
05. Death By A Thousand Cuts
06. Weak Modern World
07. The Relentless Process Of Decay
08. Mental Prison

band:
Richard: Guitar
Peter: Guitat
RJ: Vocals
Rutger: Drums
Tijl: Bass



TWITTER