SAD - Fullmoon's Bestial Awakening
CD 2025, Purity Through Fire
for english please scroll down
Některá alba zkrátka raději poslouchám, než abych o nich psal. Myslím si totiž, že moje slova mnohdy nedokáží plně vystihnout podstatu hudby samotné. S řeckými SAD jsem se již několikrát setkal a pokaždé mi jejich black metal nejvíc sedl za sychravých podzimních a zimních dní. Když se noc prodlužuje a toulám se opuštěnými ulicemi našeho města. Zajímavé je, že pokaždé mě moje kroky i nové album zavedou do lesů. Na jedno staré pohřebiště, kde jsou na kamenech vyryta podivná znamení.
Pokud máte rádi druhou vlnu black metalu z dalekého severu nebo se vám líbí i americké vlivy, potom jste zde správně. Ne, SAD rozhodně nepřinášejí nic nového, ani převratného. Ale rozhodně jsou opravdoví, reální, uvěřitelní a autentičtí. Se svojí letošní novinkou se přesně trefili i do mého vkusu. Koneckonců, proto recenze vychází až dnes. Opravdu jsem raději zase jednou poslouchal, než abych psal slova. Zkontrolujte ukázky a posuďte sami.
Naleznete zde vše potřebné k pradávným rituálům smrti. Mrazivý chlad i nahrubo nasekaná tma se zde potkávají, mísí jako nějaký prudký jed. Stačí jen ochutnat, jen přidat hlasitost. Ostré riffy, divoké bicí a chorobami nasáklý vokál. Já vím, tohle všechno zde již bylo snad tisíckrát, ale jen někomu jejich hudbu věřím. SAD patří mezi vyvolené, mezi prokleté, které je pro mě, starého psa, který hlídá vstup do podsvětí již několik dekád, doslova povinnost uctívat. Představte si starou prašivou hrobku s rakvemi prokletých kněží. Vstoupíte dovnitř a postupně budete přidávat hlasitost. Garantuji vám a klidně i podepisuji vlastní krví, že je vše v nejlepším pořádku. Zvuk, strach a děs na obalu, celkové provedení, výraz i otisk udělají radost určitě všem nevěřícím. Jsou to ale hlavně motivy samotné, jednotlivé melodie, ukované z té nejkvalitnější oceli, které se vám postupně zadřou hluboko do podvědomí. "Fullmoon's Bestial Awakening" u mě již prošlo i zkouškou časem. Stále na tomto bezbožném albu objevuji něco nového, co mě nutí k opakovaným poslechům. Ztrácím se v mlze, chci být sám. Jen já a muzika, jenom já a stíny ukrývající se na lesních pěšinách. Pánové nahráli desku, která by se mohla líbit všem pravověrným, všem, kteří mají rádi v tomto stylu tradice, uctívající základní principy. Osobně mezi ně patřím a proto nemohu jinak, než vám novinku doporučit. A nejsem rozhodně sám, spolu se mnou kývají souhlasně do rytmu i všichni nemrtví. Chladný a temný black metal ze starých pohřebišť! Potkáte své vlastní démony!
There are some albums that I prefer to listen to rather than write about. I believe that my words often fail to fully capture the essence of the music itself. I have encountered the Greek band SAD several times, and each time their black metal has suited me best on dreary autumn and winter days. When the night grows longer and I wander the deserted streets of our city. Interestingly, my steps and the new album always lead me to the woods. To an old burial ground where strange symbols are carved into the stones.
If you like the second wave of black metal from the far north or even American influences, then you've come to the right place. No, SAD definitely don't bring anything new or revolutionary to the table. But they are definitely genuine, real, believable, and authentic. With their new release this year, they have hit my taste spot on. After all, that's why the review is only coming out today. I really preferred to listen again rather than write words. Check out the samples and judge for yourself.
Here you will find everything you need for ancient death rituals. The freezing cold and the roughly chopped darkness meet here, mixing like some kind of violent poison. Just taste it, just turn up the volume. Sharp riffs, wild drums, and disease-soaked vocals. I know, all this has been done a thousand times before, but I only trust some people's music. SAD is among the chosen ones, among the cursed, whom I, an old dog who has been guarding the entrance to the underworld for decades, literally have a duty to worship. Imagine an old, mangy tomb with coffins of cursed priests. You enter and gradually turn up the volume. I guarantee you, and I'll even sign it with my own blood, that everything is in perfect order. The sound, fear, and horror on the cover, the overall design, expression, and imprint will surely delight all unbelievers. But it is mainly the motifs themselves, the individual melodies, forged from the highest quality steel, that gradually sink deep into your subconscious. "Fullmoon's Bestial Awakening" has already stood the test of time for me. I am still discovering something new on this godless album, which compels me to listen to it repeatedly. I lose myself in the fog, I want to be alone. Just me and the music, just me and the shadows hiding on the forest paths. The gentlemen have recorded an album that could appeal to all true believers, all those who love this style of tradition, who revere its basic principles. Personally, I am one of them, and therefore I cannot help but recommend this new release to you. And I am definitely not alone, as all the undead are nodding in agreement to the rhythm along with me. Cold and dark black metal from ancient burial grounds! You will encounter your own demons!
tracklist:
1. Rampage
2. Raison d'etre
3. Fury Long Lost
4. A Distant Farewell
5. All Come to an End
6. Die in Pain
7. When Memories Fade
8. Howling from the Shadows
band:
Ungod - all instruments
Nadir - vocals
