DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkem#stephenking. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#stephenking. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 12. prosince 2025

KNIŽNÍ TIPY - Zhubni - Richard Bachman (2012)


Zhubni - Richard Bachman
2012, Beta-Dobrovský

Jestli si to pamatuji dobře, tak tloustnout jsem začal někdy po třicátém roce svého života. Jako mladý jsem byl hodně hubený, pak poměrně nabušený. Jenže manželka dobře vařila a s dvojčaty jsem toho moc nenaspal. Už jsem moc nechodil od hospody, nebylo nějak s kým a tak jsem si kupoval pivko domů. Páteční a sobotní pohoda. K tomu něco dobrého. Sportovat jsem nikdy nepřestal, můj tréninkový plán je pořád, i přesto, že mi bylo padesát, poměrně náročný. Alespoň to tvrdí lékaři. Vlastně ani moc nejím, sladké si dám jen občas. Přesto jsem tlustý, vím o tom. Asi by to chtělo nějakého odborníka a nebo cikána, který mě prokleje, jako hlavního hrdinu dnešního knižního tipu. Ten byl také tlustý. A pak začal hubnout. Následuje jízda, která je k nezastavení. Jako přátelé, tohle je jedna z mála knih, které mi chyběly do sbírky.

Jinak mám od Stephena Kinga, zde tedy píšícího pod pseudonymem Richard Bachman, úplně všechno. Moje vášeň pro tohoto spisovatele začala, jak jinak, na vysoké škole. Jeden kamarád měl velkou sbírku jeho děl a tak jsem si některé půjčil. A pak jsem je začal také sbírat. Líbí se mi, jak King popisuje jednotlivé postavy, jakési tajemno a temná fantazie, která se jeho díly prolíná jako jedovatý břečťan. Ne nadarmo se mu říká mistr děsu. Zhubni se čte vyloženě samo, děj postupně graduje a pokud máte v koupelně váhu, raději na ní asi stoupat nebudete. Měl jsem možná tak trošku i štěstí a koupě knihy byla menší náhodou. Přišel mi narozeninový kód od mého výhradního dodavatele Knihy Dobrovský. Nemohl jsem zkrátka odolat a mohu jen dodat, že tahle knížka byla pro mě takovou menší předvánoční jednohubkou. Kterou si ale budu určitě pamatovat. 

Navíc, mám dlouhé roky velkou slabost pro americká malá města osmdesátých let. Atmosféra doby. Cestování, spaní po motelech a hotelích. Desítky postaviček, jak vystřižených z filmů. Zkrátka a dobře, Kingovi jsem zase jednou zobal z ruky a tak trošku jsem se mu i v duchu omlouval, protože jsem zrovna tuhle knihu tak trošku opomíjel. Odrazovalo mě téma a vlastně i název. Dělal jsem chybu. Kniha odsýpá víceméně sama. Sedával jsem ve svém křesle a nemohl se odtrhnout. Často mě napadala ještě jedna věc. Na základní škole byl můj nejlepší kamarád ze světské rodiny. Jeho otec celé léto cestoval s kolotoči a vracel se  jen na zimu. Občas mě vzal na střelnici a když jsem všechny ty světské a cikány viděl, míval jsem jako dítě strach. Na povrchu bylo vše nablýskané, ukřičené, ale když jste pak vyslechli některé rozmluvy, byla kolem mě najednou temnota a možná i tajemná magie. 

Představa, že každý den zhubnu o kilo, je sice zdánlivě lákavá, ale to by nesměl psát King. Ten i ze zdánlivě obyčejného příběhu udělal dílo po okraj narvané temnotou a děsem. Z tlouštíka se postupně stal štíhlý, pak hubený a nakonec neduživý chlap. Postupný rozklad těla i mysli. No, možná fakt neměl tu starou cikánku přejet. Neměli si jít na ruku se soudcem i policistou. Možná potom by je ten stoletý cikán s rozežraným ksichtem neproklel. Nebudu vám prozrazovat víc, ale je vám doufám jasné, že doktoři nakonec nezjistili vůbec nic? Jen si nechali zaplatit hodně peněz a měli spoustu planých rad. Nepomohli ani Billymu, ani nikomu ostatnímu. Zase jednou jsem byl nervózní, když jsem byl ze čtení odtržen. Zkrátka a dobře, King to se mnou zase skoulel. Nakonec, když jsem vše dočetl, tak mi to bylo i trošku líto. Možná na mě byla kniha i krátká.

Je mi úplně jasný, že jednou budu muset se svojí tloušťkou něco dělat. Vím o tom. Asi zajdu za odborníkem, protože když už neví nic obyčejní doktoři, tak by to chtělo nějakého specialistu. Mě sice žádný cikán neproklel, ale někdy se tak cítím. Možná je to třeba jen tím, že vstávám až příliš brzy nebo tím, že celý den trávím u počítače. Méně ale jíst už nemůžu a sport si přidávat taky nebudu. Nedal bych to. Je to vlastně zajímavé (to mi říkali také doktoři). Uvidíme. Zatím si dávám Zhubni do fochu v knihovně, kde mám výtisky, ke kterým se určitě po čase zase vrátím. Moc na různá kouzla a záhady nevěřím, ale zase na druhou stranu mě vždycky bavilo jitřit fantazii. Chtěl bych vám moc poděkovat za dlouhodobou přízeň. Opravdu si vašim milých slov vážím. Mějte se co nejlépe a opatrujte se. 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Billy Haleck má všechno, co si může přát - drahý dům, hezkou rodinu a výnosné zaměstnání v advokátní kanceláři. Má však také silnou nadváhu a jeho doktor ho varuje před infarktem. Ve chvíli nepozornosti za volantem přejede cikánku, jejíž starý otec nad ním vysloví podivnou kletbu: "Zhubni," řekne mu a pohladí ho po tváři. Jedno jediné slovo, ale za šest týdnů je Billy o třiadevadesát liber lehčí a naprosto zoufalý a vyděšený. Vsadí všechno na jednu kartu a dostává se do souboje se silami zla, které způsobují, že dál nedobrovolně hubne...

---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 4. března 2022

KNIŽNÍ TIPY - Když teče krev - Stephen King (2021)


Když teče krev - Stephen King
2021, Beta-Dobrovský

Všichni ten den stáli a mlčeli. Dívali se smutnýma očima do tmy. Brzké ráno v továrně, ve které pracuji a zástup lidí u píchaček. Začala válka. Nechápali jsme. Bál jsem se otevřít internet, bál jsem se sundat sluchátka z uší, protože někteří z našeho druhu jsou opravdu zlí. Ono to tak bývalo vždy, jenže dnešní doba je taková, že jsou víc slyšet. Díky telefonům, díky sociálním sítím. Bohužel. Ještě před lety by je někdo rozumnější poslal v hospodě do prdele a byl by klid. Doba se změnila, jen zlo je pořád stejné. Znovu a znovu si nachází nové cesty, jak škodit, ubližovat. Možná právě proto se uchyluji ke knihám čím dál častěji. Novou povídkovou knížku od Stephena Kinga jsem dostal jako dárek k vánocům. A musím rovnou napsat, že se mi moc líbí. 

Přitom povídky nejsou zrovna útvar, který bych četl rád. Jenže King je King a i když občas slýchávám od zmlsaných čtenářů něco jiného, všechny čtyři příběhy si pamatuji a dokážu je stále odvyprávět. Hlavní myšlenky i nápady, zasazené do typického autorova světa, mě bavily, donutily k zamyšlení. Bylo pro mě hrozně příjemné sledovat volání do záhrobí, další pokračování s Hollyberry. Nějak jsem nezaznamenal, že by někdy spadl řetěz, že bych se nudil nebo nedej bože dostal rouhačskou myšlenku, že bych knihu odložil. Hrozně rád jsem se znovu a znovu zavíral se sluchátky na uších do své ulity. Ostřižený od války, utrpení, od debilních příspěvků známých, do kterých byste to nikdy neřekli. King má pořád nadhled, umí vystavět napínavé příběhy. Je to klasik, velký znalec lidských duší, jejich slabostí i bolesti.

Díval jsem se do tmy a přemýšlel jsem. Velmi brzy ráno, když byla ještě většina domů zahalena do černé, jsem kráčel ulicemi a v autobuse i tramvaji se mnou jely smutné obličeje, které se jindy smějou, nadávají na práci a vůbec v klidu žijí. Není mi příjemné vidět strach ve tvářích. Raději jsem rozevřel knihu a četl si. Bylo mi lépe v malém městečku v Maine. Jezdil jsem ve starých fordkách a přemýšlel, kdo z mých spolucestujících se živí strachem a bolestí. Ano, Holly tu byla se mnou a moje fantazie pracovala na plné obrátky. Stále a znovu musím obdivovat, s jakým zápalem a nadšením dokáže být King zajímavý, jak umí perfektně vykreslit postavy i jak zná reálie.

Svět se za poslední roky hodně změnil. Spousta lidí se odkopala a odhalila svoje stinné stránky. Možná právě proto si víc vážím těch normálních, hodných, opravdových. Nanic je přetvářka a klam, nanic jsou prázdná slova. Jak člověk stárne a je víc unavený, jsou pro něj chvíle pod lampičkou s knihou vonící novotou jedny z nejlepších, co poslední roky mám. Hýčkám si je jako vlastní děti a ženu. Myslím, že je to potřeba. Abychom přežili a nezbláznili se. Měl bych vlastně panu Kingovi poděkovat, protože mi znovu dodal ten úžasný pocit, že žiju. Nevím, vůbec netuším a ani si nechci představovat, co bude dál. Jedno vím ale jistě. Ke knihám jako je Když teče krev, se budu vždy rád vracet. Dodávají mi totiž sílu.

I odvrátil jsem zrak od knihy a viděl bolest. Nemusím do průvodu, nemusím mít vlaječku na profilu. Poslal jsem peníze a svou vlastní krev. Když totiž teče krev, tak to hodně bolí. Buďte silní! Děkuji za pozornost.

-------------------------------------------------------------------------------------
Čtyři dosud nepublikované povídky v souborném vydání, které v angličtině vyšlo v dubnu 2020, dostávají v éře světové pandemie nový rozměr.

Kromě očekávaných nadpřirozených hororových témat a nové pohledy na povahu zla jsou Kingovy příběhy podtrženy veskrze pozemskými strachy, jako jsou obavy z blížící se smrti. V jedné z povídek se Stephen King vrací ke svému oblíbenému hrdinovi – spisovateli, tentokrát neúspěšnému, a fanoušci předchozí „kingovky“ Outsider budou potěšeni návratem Holly Gibneyové ve třetí povídce.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER