Info - HEAVING EARTH se po dlouhých šesti letech vrací na pódia! / HEAVING EARTH returns to the stage after six long years!



Zobrazují se příspěvky se štítkemCanada. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemCanada. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 23. října 2021

Interview - EXPUNGED - Death metal represents humanity in its primordial form.

Interview with death metal band from Canada - EXPUNGED.

Answered W.D. and J.S., thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):

Ave EXPUNGED! Greetings to the Canadian underground. Let's go straight to the most important thing. You have released a new record “Into Never Shall “, which is literally packed with honest, dusty death metal. How did the album come about and how do you feel about it? What direction have EXPUNGED evolved to?

W.D: Hi and greetings Jakub! We just continued on with our writing and were working towards a full-length album this time and I feel it turned out fairly well. I personally don’t think there is any new direction or evolvement with Expunged, we are just doing what we want to do and have continued on further with this new release.

You released a new record in the strange times. No one could have known that Covid 19 would hit the world. Has the current situation affected releasing process in any way?

J.S: Honestly these days it takes so long to make a record, mostly due to delays at pressing plants that it's been a long time since we wrote and recorded these songs!

W.D: Yes, the last 2 years or so in general have been strange indeed. Like most problems in these “times”, things have been either been delayed in the manufacturing processes or generally take longer to receive in the mailing systems as we have all seen this happen worldwide.

What is the current situation regarding Covid 19 in Canada? Clubs are already open, can you have a tour, for example? Many summer festivals have been canceled in our country; foreign groups will hardly reach us.

J.S: There's some local gigs happening with many restrictions but that's about it. Personally, I don't see life coming back to normal any time soon so might as well start making armour out of hockey pads, wear motocross boots and shave myself a mohawk because we'll be battling it out for the last drop of gasoline on the wasteland in no time!

W.D: Some things are open here now for shows but it seems very localized or limited here for now and other things I believe are yet to be determined. We are not getting in bands from other provinces or from the USA or Europe yet. Who knows when all that will be or how we will all end up?

But let's talk about new record. I'm listening to it right now, and I have to write that this time it took me a while to get this record into my blood. I put the album into the player, I am listening to it in the car. I really like the sound. It is lively, organic, old school and at the same time clear. It seems different to me from your previous records. Where did you record and who is signed under the sound?

W.D: I think with this release we have a better overall mix and EQ than the previous EP. Besides being the first full-length from us, it’s a more solid recording. Like before, this was recorded ourselves DIY then was later sent to Topon at Apartment 2 Studio for further recording, mixing and mastering.

You'll probably agree with me that the cover sells. Your cover is really brutal this year. The author is Didier Normand. How did you get together with Didier and what exactly does the motive have to express in relation to music?

J.S: I had worked with Didier a few times with my other bands. He's like a machine! He works incredibly fast and is a top-quality fantasy artist. The modern-day Vallejo! I made a draft and sent it to him and a few weeks later he was done the painting. This is one of his best pieces in my opinion! It’s got dark cave, evil cultists, and ghosts all in one!

I put “Into Never Shall“ in my head again and again and I say to myself that I like the most this old school death metal feeling that's hard to describe. Looks like we're of the same blood. Who were and are actually your idols? Every musician started somehow, there are patterns that shaped his signature. What about you?

J.S: I don't have any idols or anything like that but I spend all my days listening to music so naturally I absorb all of it and it transpires into what I compose. In the end, all rock music ends up sounding similar haha!

W.D: No idols here either, just a respect for different musicians and bands primarily from the later 80’s to early 90’s death metal era that have influenced me like old Entombed, Carnage, Amorphis, Carcass, Autopsy, Massacre, Brutality and so on and so forth…none the less there are a lot of great bands in present time that I like and listen to as well.

What do you think about the current trends, widespread mainly among young bands, where they try to play as technically as possible, they often insert a saxophone, various keyboards into death metal and look for a way in a very complicated way? Do you enjoy such bands? For example, if I ever come to a concert and someone like this performs there, I'm confused. It seems like a rehearsal of a jazz school to me, but in the end, I don't remember anything at all. What about you and current trends in death metal?

J.S: I think there's always room for innovation in music but a lot of it can come off as pretentious in the end. You gotta ask your self, "Do my songs rock or am I just playing a bunch of fret masturbation nonsense?".

W.D: The majority of that does not do anything for me at all, especially in the more extreme forms of metal but hey feel free to do whatever you wish out there! My interests for death metal are in a more traditional sense of heavy, catchy with a more simplistic base that carries a lot of depth.

When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

W.D: Basically, I had an ad up looking for band members at the time and J.S. had responded to it. This was in winter 2019. Already being a big fan of death metal myself and involved with other bands or past projects, I wanted to do something very much in the older traditional styles of death metal reflecting on the later 80’s to early 90’ era. J.S. was into doing this as well and so here we are! For me, death metal is Glory! Its my main musical preference and interests above all.

You come from Canada and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Canada. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

J.S: Locally, there's our pals Cruel Fate who have been around a few years prior to us. We relate to them musically cause we both play barebones filthy death metal. I'm a bit out of the loop when it concerns the rest. Maybe I'm just too self involved haha.

W.D: I think the death metal scene here works like it does in most places in the world. Before covid and all the shit with it in the last few years, there was tours, shows, etc. As far as Canadian content, I definitely think it has gotten bigger here with more bands forming and getting more known. I guess it depends on the styles of metal you are into or what you are interested in listening to or seeing live.

From your music is possible to feel that you are influenced by American death metal old school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so, I am wondering which bands had the greatest impact on EXPUNGED.

J.S: I don’t listen to too much death metal but when it comes to the Swedish scene, take my fuckin' money! Something about the saw tooth wave forms gets me wet. The hardcore punk rhythms and catchy melodic breaks leaves me always wanting more. Like why is there so few Nirvana 2002 songs? Whyyyyy??

W.D: Yes, I think so and that’s totally cool. At this point and over the years, its fair to say that I like and listen to a lot of death metal bands from all over the world. I buy it, collect it and support it! This consists of older to newer bands as well. There is so much talent or variations within styles mixed together that is very well done. The 90’s was a great era for bands and releases as I lived through this time but I am not necessarily limited to just that either. Some bands that may have an impact with Expunged for example are Bolt Thrower, Carnage and Autopsy.

In the end I always ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean the playing technique now, but rather what it brings to you, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

J.S: I think music is the best way to express your emotion weather they be anger, frustration, love, hope, fear or hatred. Death metal represents humanity in its primordial form. It's raw and unhinged yet sometimes well calculated.

W.D: Death metal for me is the rawest form of the psyche that takes all darkness and damage done into a heavy whirlwind of rage in an audio assault presentation. It is an outlet, a way out, a welcome mat, a saviour of sanity and sometimes even a prevention of murder or jail time and it will be there when all else fails or is gone! No, for myself I did not actually get exposed more to death metal or other extreme forms of metal until my later teens, before that I was a skater punk into 80’s punk, hardcore & thrash.

Thank you so much for the interview. I appreciate it. Now let's talk music. I'm going to play “Into Never Shall“ really loud! I wish you good luck and all the best in your personal lives. Thank you!

W.D: Thank you for having us Jakub and a big thanks Deadly Storm Zine! Ha, ha! Crank it loud man! Thank you and all the best! Cheers!

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):


Rozhovor - EXPUNGED - Death metal představuje lidstvo v jeho prvotní podobě.

Rozhovor s death metalovou skupinou z Kanady - EXPUNGED.

Odpovídali W.D. a J.S., děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):

Ave EXPUNGED! Zdravím do kanadského undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Into Never Shall“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se EXPUNGED posunuli?

W.D: Ahoj a zdravím Jakube! Jen jsme pokračovali ve skládání a tentokrát jsme pracovali na plnohodnotném albu a mám pocit, že to dopadlo docela dobře. Osobně si nemyslím, že by EXPUNGED nabrali nějaký nový směr nebo došlo k vývoji, děláme jen to, co dělat chceme a s touto novou nahrávkou jsme v tom jen pokračovali.

Vydali jste novou desku v nejméně vhodnou dobu. Nikdo nemohl vědět, že svět zasáhne Covid 19. Ovlivnila současná situace nějak uvedení alba na trh?

J.S: Upřímně řečeno, v dnešní době trvá vytvoření desky tak dlouho, většinou kvůli zpožděním v lisovnách, že už je to dost dlouhá doba, co jsme tyto skladby napsali a nahráli!

W.D: Ano, poslední zhruba dva roky byly obecně opravdu zvláštní. Klasický problém dnešní doby - věci se buď ve výrobních procesech zpozdily, nebo obecně jejich přijetí do distribuce trvá déle, protože jsme všichni viděli, co se po celém světě děje.

Jaká je vlastně současná situace ohledně Covid 19 v Kanadě? Jsou už otevřené kluby, můžete mít třeba turné? U nás byla zrušena spousta letních festivalů, zahraniční skupiny se k nám skoro nedostanou.

J.S: Probíhá několik lokálních koncertů s mnoha omezeními, ale to je tak všechno. Osobně nevidím, že by se život v nejbližší době vrátil do normálu, takže bych mohl začít vyrábět brnění z hokejových vycpávek, obout si motokrosové boty a oholit se jako mohawk, protože za chvíli budeme bojovat o poslední kapku benzínu v pustině!

W.D: Některé kluby jsou zde otevřené pro koncerty, ale zdá se, že jsou to prozatím velmi lokální akce a nebo omezené a další omezení se domnívám, budou teprve následovat. Zatím se nedostaneme na kapely z jiných provincií nebo z USA či Evropy. Kdo ví, kdy to všechno bude nebo jak všichni skončíme?

Pojďme ale k nové desce. Právě ji poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích nahrávek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

W.D: Myslím, že s touho nahrávkou máme lepší celkový mix a EQ než předchozí EP. Kromě toho, že je to naše první dlouhohrající deska, je to solidnější nahrávka. Stejně jako předtím jsme si to nahrávali sami, poté jsme to poslali Toponovi “Apartment 2 Studio” k následnému nahrávání, mixování a masteringu.

Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Vy jej máte letos pořádně brutální. Autorem je Didier Normand. Jak jste se dali s Didierem dohromady a co přesně má motiv vyjadřovat ve vztahu k hudbě?

J.S: Několikrát jsem spolupracoval s Didierem i s mými ostatními kapelami. Je jako stroj! Pracuje neuvěřitelně rychle a je špičkovým fantasy umělcem. Moderní Vallejo! Udělal jsem předlohu, poslal jsem mu ji a o několik týdnů později byl obraz hotový. Toto je podle mě jeden z jeho nejlepších kousků! Má to temnou jeskyni, zlé okultisty a duchy v jednom!

Dávám si „Into Never Shall“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

J.S: Nemám žádné idoly ani nic podobného, ale celé dny trávím poslechem hudby, takže to všechno přirozeně absorbuji a proměňuji v to, co skládám. Koneckonců všechna rocková hudba zní podobně haha!

WD: Taky nemám žádné idoly, jen respekt k různým hudebníkům a kapelám především z death metalové éry od konce 80. let do začátku 90. let, které mě ovlivnily jako staří Entombed, Carnage, Amorphis, Carcass, Autopsy, Massacre, Brutality a tak dále, ... přesto je v současné době spousta skvělých kapel, které mám rád a také je poslouchám.

Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

J.S: Myslím, že v hudbě je vždy prostor pro inovace, ale hodně z toho může nakonec vypadat jako domýšlivost. Musíte se zeptat sami sebe: „Má moje skladba koule, nebo jen hraji spoustu bláznivých masturbačních nesmyslů?“.

W.D: Většinou to se mnou nic nedělá, zvláště v extrémnějších formách metalu, ale hej, klidně si tam dělejte, co chcete! Můj zájem o death metal je v tradičnějším duchu, mám rád hutný, chytlavý, s jednoduchými základy, ale který v sobě nese velkou hloubku.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

W.D: V zásadě jsem si podal inzerát, že hledám členy do kapely a J.S. odpověděl. To bylo v zimě 2019. Protože jsem sám byl velkým fanouškem death metalu a byl jsem zapojen i do jiných kapel nebo předchozích projektů, chtěl jsem udělat něco víc ve starším tradičním stylu death metalu odrážejících období 80. až počátku 90. let. J.S. se do toho také pustil a tak jsme tady! Pro mě je death metal “sláva”! Je to moje hlavní hudební preference a hlavní zájem.

Pocházíte z Kanady a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Kanadě death metalová scéna? Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

J.S: Lokálně jsou tu naši kamarádi Cruel Fate, kteří tu byli už několik let před námi. Vztahujeme se k nim hudebně, protože také hrajeme špinavý death metal. Jsem trochu mimo, co se týče zbytku. Možná jsem příliš angažovaný, haha.

W.D: Myslím, že death metalová scéna zde funguje stejně, jako na většině míst na světě. Před covidem a všemi těmi sračkami v posledních několika letech byly turné, koncerty atd. Pokud jde o kanadský obsah, rozhodně si myslím, že se zde zvětšil, protože se formovalo více kapel a staly se známějšími. Myslím, že to závisí na tom, jaké styly metalu máte rádi, nebo co vás zajímá poslouchat nebo vidět naživo.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na EXPUNGED největší vliv.

J.S: Neposlouchám příliš mnoho death metalu, ale pokud jde o švédskou scénu, vezměte si  kurva moje peníze! Něco mě na zubech pily vzrušuje. Hardcore punkové rytmy a chytlavé melodické breaky ve mě vždy vyvolávají touhu chtít víc. Jako proč je tak málo skladeb Nirvany 2002? Proč?

W.D: Ano, myslím, že ano, a to je naprosto skvělé. V tuto chvíli a za ta léta je fér říci, že mám rád a poslouchám spoustu death metalových kapel z celého světa. Kupuji, sbírám a podporuji! A to jak starší, tak i novější kapely. Ve stylech se mísí tolik talentů nebo variací, které jsou velmi dobře zpracovány. 90. léta byla skvělá éra pro kapely a nahrávky, zažil jsem tuto dobu, ale neomezuju se jí. Některé kapely, které mohou mít vliv na Expunged, jsou například Bolt Thrower, Carnage a Autopsy.

Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

J.S: Myslím, že hudba je nejlepší způsob, jak vyjádřit emoce, ať už jde o vztek, frustraci, lásku, naději, strach nebo nenávist. Death metal představuje lidstvo v jeho prvotní podobě. Je to syrové a nepřehledné, ale někdy dobře vypočítané.

W.D: Death metal je pro mě ta nejsyrovější forma psychiky, která přetvoří temnotu a nicotu na hutný vír zuřivosti při poslechu. Je to východisko, úniková cesta, zachránce zdravého rozumu a někdy dokonce prevence vraždy nebo vězení a bude tady vždy, když všechno ostatní selže nebo zmizí! Dříve jsem vlastně nebyl vystaven death metalu nebo jiným extrémním formám metalu, až do svých pozdějších pubertálních let, předtím jsem byl skejťák ponořený do osmdesátkového punku, hardcore a thrashe.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Into Never Shall“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

W.D. Díky za prostor Jakube a velké díky Deadly Storm Zinu! Haha, pusť si to nahlas! Díky moc a ať se daří! Měj se!

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021):


středa 29. září 2021

Recenze/review - EXPUNGED - Into Never Shall (2021)

EXPUNGED - Into Never Shall
CD 2021, Hells Headbangers Records

for english please scroll down

Je brzy ráno a venku prší. Vstáváš jako každý den, jen je ti nějak divně od žaludku. Vzpomínky na bolest, motáš se tmou. Již dávno jsi prokletý, ale teprve až dnes si potkal v zrcadle svoji vlastní smrt. Nahlédl si na druhou stranu, do nekonečné země stínů. Ještě ne, ještě není čas, ještě musíš poslouchat spoustu dobré muziky. S kanadskými EXPUNGED jsem se potkal víceméně náhodou, při svých dlouhých toulkách záhrobím. Smradlavý death metal, jak vytažený ze staré hrobky, mi udělal ihned dobře. Na těle i na zkažené duši.

Prosévám mezi prsty jako prach jednotlivé skladby a užívám si pach rozkládajících se těl. Tahle hudba vzešla kdysi ze starých pohřebišť, z márnic a piteven. Nemrtví by mohli vyprávět. Kanaďané ctí všechny platné i doporučované zákony podsvětí. Mají prašivý zvuk, obal s padlými kněžími i spoustu nápadů, jak vystřižených ze starých death metalových učebnic. Všechno tohle pohromadě na mě funguje. Smrt mi zase podala jednou svoji kostnatou ruku a pozvala mě k tanci. 

"Into Never Shall" je albem, které vzešlo ze stejných katakomb, ve kterých kdysi vznikaly zásadní desky švédských kapel (NIHILIST, ENTOMBED), zazní ale i ozvěny AUTOPSY, BOLT THROWER. Víka od rakví nadskakují, mrtvoly se usmívají, zombie tančí na vašich hrobech. Vše je v naprostém pořádku. Metal, který se kdysi hrával v devadesátých letech, s vlastním výrazem a nápady. Přesně takhle to mám moc rád, songy si užívám. Otevírám další pivo, koukám do temnoty a čekám na svoji dámu Smrt. Přichází hned od začátku, dá si také jednu lahev a spolu si užíváme letošní nahrávku EXPUNGED. Hnijeme postupně zaživa, nechápeme současný zkažený a chaotický svět. Hudba pro nás bývá někdy jediným záchranných bodem. Riffy ostré jako žiletky, chorobami nasáklý vokál, vše připomíná pradávný rituál, plný rouhání, nenávisti, špíny a hniloby. Po celou dobu desky se cítím, jako když vám někdo stoupne na hrudník okovanou botou. "Into Never Shall" si dávám do uší hlavně večer, když přicházejí stíny. Promítám si na zeď vzpomínky z doby, kdy jsme podobnou muziku hltali plnými doušky. Masakr v márnici! Death metalová hrobka, po okraj naplněná zkaženou krví! Skvěle!

Asphyx says:

It's early in the morning and it's raining outside. You get up like every day, it's just weird about your stomach. Memories of pain, you're tangled in the dark. You've been cursed for a long time, but only today have you met your own death in the mirror. He looked the other way, into the endless land of shadows. Not yet, there is no time yet, you still have to listen to a lot of good music. I met the Canadian EXPUNGED more or less by accident, during my long wanderings through the grave. The stinky death metal, as drawn from an old tomb, did me a good job right away. On the body and on the corrupt soul.

I sift through the fingers like dust of an individual song and enjoy the smell of decaying bodies. This music once came from old cemeteries, mortuaries and autopsies. The undead could tell. Canadians honor all applicable and recommended laws of the underworld. They have a dusty sound, a cover with fallen priests and a lot of ideas, cut from old death metal textbooks. All this works together for me. Death gave me her bony hand again and invited me to dance.

"Into Never Shall" is an album that came from the same catacombs in which the major records of Swedish bands (NIHILIST, ENTOMBED) were once formed, but there are also echoes of AUTOPSY, BOLT THROWER. Coffin lids jump, corpses smile, zombies dance on your graves. Everything is in perfect order. Metal, which was once played in the 1990s, with its own expression and ideas. That's exactly how I like it, I enjoy the songs. I open another beer, look into the darkness and wait for my lady Death. It comes right from the start, it also has one bottle and together we enjoy this year's EXPUNGED recording. We rot gradually alive, we do not understand the current corrupt and chaotic world. Music is sometimes the only lifeline for us. Razor-sharp riffs, disease-soaked vocals, all reminiscent of an ancient ritual, full of blasphemy, hatred, dirt and rot. Throughout the board, I feel like someone steps on your chest with a chained shoe. I wear "Into Never Shall" especially in the evening when shadows come. I project on the wall memories from the time when we swallowed similar music in full sips. Morgue massacre! Death metal tomb, filled to the brim with rotten blood! Great!

01. Decompose
02. Gas Attack
03. Torn Apart
04. Drown In Fire
05. Early Tragic End
06. Architects Of Oblivion
07. Amidst The Embers
08. Mass Grave
09. Into Never Shall
10. Stolen Life


neděle 17. ledna 2021

Recenze/review - EMPTY CHALICE - Spiritual Abuse (2020)

EMPTY CHALICE - Spiritual Abuse
CD 2020, Witchhand Productions

for english please scroll down

Varovali mě, ale stejně jsem vstoupil dovnitř. Za starými rezavými dveřmi se ukrývalo pravé peklo. Na stěnách visela zubožená těla hříšníků, nihilismus se vznášel všude kolem a dusný vzduch se nedal dýchat. Přesto mi byla zima a měl jsem strach. Přistupuji pomalu k trůnu a kolem nohou se mi plazí jedovatí hadi. Stačí první tón, první riff a jsem prokletý. Ano, mluvím o prvotině kanadských black death metalistů EMPTY CHALICE.

Ti mě pozvali do podzemí a já s chutí přijal. Jejich hudba je totiž zákeřná, zlá, ošklivá, smradlavá. Jako kanál pod vašim městem, ve kterém se ukrývá pravé nefalšované zlo. Ozvěny ze záhrobí, skřehot samotné smrti. Myslím, že tenhle rituál si opravdu užiju! 


Představte si obrovský mlýn, ve kterém je právě míchána zkažená krev, tma, špína, zbytky kostí a kůže, kterou už nikdo nepotřebuje. Po téhle hudbě zůstává jen spálená země. Smrdí sírou a když do toho mlýnu spadnete, tak nikdy neodejdete živí. Blasfemie lidské mysli. Démoni se zase zlobí. Hudebně se Kanaďané pohybují někde mezi undergroundovým death metalem a ryzí černou smrtí. Vzorem jim byly kapely jako MORBID ANGEL, INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO, PROFANATICA, REPULSION, BESTIAL WARLUST a další prokletí. EMPTY CHALICE útočí přímo, bez vytáček a zbytečností. Prokousnou vám tepnu a vaše tělo pohodí do stoky. Zvukově je album "Spiritual Abuse" ošetřeno jako spálenina třetího stupně a nad obalem by se rozplýval kdejaký padlý kněz. Smrt má, jak známo, mnoho podob a tentokrát je krutá a nekompromisní. Jako hudba na nové desce těchto šílenců. Nic pro slabé povahy, ale spíš pokrm pro samotnou bestii. Nastavte uši, právě hovoří samotný rohatý. Ne, tohle není žádná hra na peklo, jak to často slyším, ale hluboký underground, death black metal, u kterého shoříte jako kus papíru. Váš popel bude rozházet v řece Styx. Skvělá záležitost pro všechny prokleté duše! Totální inferno!

Asphyx says:

They warned me, but I stepped inside anyway. Behind the old rusty door was a real hell. The impoverished bodies of sinners hung on the walls, nihilism hovered all around, and the stifling air could not be breathed. Still, I was cold and scared. I approach the throne slowly and poisonous snakes crawl around my feet. Just the first tone, the first riff and I'm cursed. Yes, I'm talking about the first Canadian black death metalists EMPTY CHALICE

They invited me underground and I gladly accepted. Their music is insidious, evil, ugly, smelly. Like a canal under your city, where the real genuine evil hides. Echoes from the grave, the creak of death itself. I think I will really enjoy this ritual!

Imagine a huge mill that mixes rotten blood, darkness, dirt, bone and skin remnants that no one needs anymore. After this music, only the scorched earth remains. It stinks of sulfur, and if you fall into that mill, you'll never leave alive. Blasphemy of the human mind. The demons are angry again. Musically, Canadians move somewhere between underground death metal and pure black death. Bands such as MORBID ANGEL, INCANTATION, BLASPHEMY, SARCÓFAGO, PROFANATICA, REPULSION, BESTIAL WARLUST and other curses were their example. EMPTY CHALICE attacks directly, without twists and turns. They bite your artery and throw your body down the drain. Sound-wise, the album "Spiritual Abuse" is treated as a third-degree burn, and any fallen priest would melt over the cover. Death is known to take many forms, and this time it is cruel and uncompromising. Like music on the new album of these lunatics. Nothing for the faint of heart, but rather a food for the beast itself. Adjust your ears, just speak horned yourself. No, this is not a game of hell, as I often hear, but deep underground, death black metal, where you burn like a piece of paper. Your ashes will be scattered in the Styx River. The great affair for all the cursed souls! Total inferno!

1.Spiritual Abuse 03:10
2.Cursed 01:31
3.13 Bells 02:27
4.Foul 01:26
5.Perverse Offerings 00:52
6.Coup De Grace 02:19
7.Blood and Power 02:53
8.Divus De Mortuus (Necrovore Cover) 03:06


sobota 9. ledna 2021

Recenze/review - CEREMONIAL BLOODBATH - The Tides of Blood (2020)

12" vinyl 2020, Sentient Ruin Laboratories

for english please scroll down

Měl jsem pocit, že se mrtvola vsákla přímo do země. Bylo to počasím, možná i červy, kteří se usídlili přímo v jejím břiše. Pravděpodobně to byla žena. Zatím si ale nejsem jistý. Stupeň rozkladu tkání je příliš velký. Odebírám vzorky a můj méně zkušený kolega zvrací kousek vedle. Pokouším se na situaci dívat očima vraha, ale moje výchova a zábrany mi to tentokrát nedovolí. Příliš divoké, devastující. To snad ani nemohl udělat člověk.

Stejně démonický, šílený, bestiální je i black death metal z rukou kanadských CEREMONIAL BLOODBATH. Primitivní riffy, zpočátku nepřehledné skladby, tak jak se to dnes v tomto ranku sluší a patří. Celé je to neskutečně shnilé a černé jako spálené ohořelé tělo. Mám při poslechu opravdu pocit, že se dívám do tváře samotné smrti.


CEREMONIAL BLOODBATH jsou ze stejné líhně jako kapely typu BLASPHEMY, CONQUEROR, TEITANBLOOD, ARCHGOAT, BLACK WITCHERY, BESTIAL WARLUST, BLACK CURSE, IMPETIOUS RITUAL. Mám poslední dobou trošku pocit, že podobných smeček je dvanáct do tuctu, ale fanoušci po podobných zvěrstvech touží a obdivují je. Osobně se držím spíše vzadu, ne vše mi vyhovuje. Ale "The Tides of Blood" mi po nějaké době začalo jako nějaký jed kolovat v žilách. Dokážu určitě pochopit, pokud bude někdo z nové desky rozpačitý, případně ji odmítne. Je totiž nebývale (jak už to bývá v podobných kruzích zvykem) nepřístupná, bestiální, zastřená. Vlastně by se také dalo napsat, že se mi album líbí nejvíce v pomalejších pasážích. Ty rychlé mi přijdou tak nějak navzájem hodně podobné. Tahle mrtvola tady zkrátka ležela až příliš dlouho, je moc smradlavá i pro otrlejšího fanouška pravé smrti. Doporučuji vytrvat, zkusit desku dostat do hlavy v různých náladách a stavech mysli. CEREMONIAL BLOODBATH jsou jako nějaká bájná příšera z hlubin, která se právě vynořila nad hladinu, smrdí jí z tlamy a lační po čerstvém mase. "The Tides of Blood" je velmi dobrou, devastující nahrávkou, která udělá dobře každému, kdo má rád blasfemii v death metalu. Peklo!

Asphyx says:

Death Metal Terrorism from Canada! Swallowing your own bloodshed, orthodox blasphemy in the shadow of the burning church! Blasphemy, dirt, death, morbidity! Chaos, violence and Satan in one place. A long ceremony to honor the fallen angels. Have you ever drowned in your own juice? Blessed with hell? If not and would like to experience this unrepeatable feeling, I recommend a new album of CEREMONIAL BLOODBATH maniacs.

However, I would mention one small warning. If you expect ordinary horror and friendly tunes, run away. "The Tides of Blood" is a record that I dare to say is not for everyone. Only few survive the long 47 minutes of total deadly madness in a piece. Canadians do not let you breathe in for a moment. The news pushes, cuts and burns essentially all the time. It takes time, lots of careful listening and patience. The listener is forced to uncover individual layers of uncompromising riffs, dark energy and pus.

"The Tides of Blood" can be categorized as morbid bands like BLASPHEMY, CONQUEROR, TEITANBLOOD, ARCHGOAT, BLACK WITCHERY, BESTIAL WARLUST, BLACK CURSE, IMPETIOUS RITUAL. For the uninitiated, this will only be an impermeable monolith of total chaos. I recommend, however, to withstand the initial shock. The novelty is as cutting into an old wetting wound. You also do not feel any pain at first, just a dull throat of blood. But after a while, you're racing with pain on the wall. The album may be too long, very monotonous and too "unpleasant". But this is how the demons glorify in the tomb and bow down to all the horns. I was most successful listening to earphones when I was cut off from the outside world. Eventually there will be revelations of the desecration of the sacred remains. The skulls are cracked, the bones are crushed into dust. What more do you want? Absolutely blasphemous and uncompromising death/black metal that burns you to ashes! Inferno!

1. Command Sacrifice
2. Primitive
3. Book of Black Blessings
4. The Throat of Belial
5. Hordes of Demons Feeding
6. The Void Staring Back
7. Hammer Throne
8. Seven Wells
9. Ceremonial Bloodbath
10. In the Depths

Faceless Infinity - Guitar / Vocals
Abysmal Berserker - Lead Guitar
The Noctural Black - Bass / Vocals
Nuclear Hammer Throne - Drums

pondělí 28. září 2020

Recenze/review - SHEZMU - À travers les lambeaux (2020)

SHEZMU - À travers les lambeaux
CD 2020, Krucyator Productions

for english please scroll down

Další temné znamení, další krvavý otisk. Jdu po stopách, které nahánějí strach. Písečné duny, bělostné kostry, které se válejí kolem cesty a žalují. Cítím v ústech pach krve. Někde tady by měl být vchod do podzemí. Po chvilce nalézám. A první, co uslyším, tak jsou bolestivé ozvěny. Starodávné hrobky vydaly další svědectví. Knihy popisující tajné rituály. Smrt a temnota, do kostí se mi vkrádá strach. Poslouchám první dlouhohrající desku kanadských death metalistů SHEZMU a jsem ztracen ve tmě.

Kapela se zaobírá ve svých textech egyptskou mytologií. Má na svém kontě dvě skvělá EP, jednu kompilaci a demonahrávku. Ve všech je obsažena krev, špína, tajemno a magické formule pro vyvolání surového death metalu. Pokud věříte v onen svět, tak budete určitě stejně spokojeni jako já. Tahle deska hoří!

"À travers les lambeaux" je jako oběť starým egyptským bohům. Ti dokáží být stejně krutí, jako skladby na této nahrávce. Řezající zvuk, spousta zajímavých momentů, zvláštní atmosféra, SHEZMU na to jdou jinak než ostatní. Po svém a originálně. Jsou suroví, drsní, syroví a černí, ale dokáží také zvolnit a nechat vyniknout chlad. Zažívám podobné pocity jako u desek třeba takových THE RUINS OF BEVERAST, DESOLATE SHRINE, starých BEHEMOTH, ATARAXIE, CRUCIAMENTUM, TOMB MOLD, GRAVE MIASMA, GORGUTS. To ale není tolik důležité. Hlavní je, jak na mě působí album jako celek. Musím se přiznat, že mě zcela pohltilo, zničilo, roztrhalo na kusy. Jsem obětován na oltáři poctivého death metalu s vlastním rukopisem. Jednotlivé nuance a odstíny vyniknou až po několika posleších, "À travers les lambeaux" chce čas, musí postupně dozrát. Jako mumifikovaná těla s odsátým mozkem a odstraněnými vnitřnostmi. SHEZMU jsou starodávné zlo, které dlouho čekalo ve staré kryptě. Letos vylezlo ven a všechny nás zabilo. Stejně jako tahle kapela. Vynikající, skvělé, monumentální! Oběť byla vykonána na výbornou.

Asphyx says:

Another dark sign, another bloody imprint. I follow in the footsteps that scare me. Sand dunes, white skeletons that roll around the road and sue. I can smell blood in my mouth. There should be an entrance to the basement somewhere. After a while I find it. And the first thing I hear are the painful echoes. The ancient tombs have given further testimony. Books describing secret rituals. Death and darkness, fear creeps into my bones. I'm listening to the first full-length album of Canadian death metallers SHEZMU and I'm lost in the dark.

The band deals with Egyptian mythology in their lyrics. They have already two great Eps, one compilation and a demo. All contain blood, dirt, mystery and magical formulas to evoke raw death metal. If you believe in the other world, you will surely be as satisfied as I am. This album is on fire!

"À travers les lambeaux" is like a sacrifice to the ancient Egyptian gods. They can be as cruel as the songs on this record. The cutting sound, a lot of interesting moments, a special atmosphere, SHEZMU are different than the others. In own way and in an original way. They are raw, rough and black, but they can also slow down and make the cold stand out. I experience similar feelings as with records such as THE RUINS OF BEVERAST, DESOLATE SHRINE, old BEHEMOTH, ATARAXY, CRUCIAMENTUM, TOMB MOLD, GRAVE MIASMA, GORGUTS. But that is not so important. The main thing is how the album as a whole affects me. I must admit that it completely engulfed me, destroyed me, tore me to pieces. I am sacrificed on the altar of honest death metal with my own signature. The individual nuances and shades stand out only after a few hearings, "À travers les lambeaux" takes time, it must gradually mature. Like mummified bodies with the brain aspirated and the entrails removed. SHEZMU are an ancient evil that has long waited in the old crypt. It climbed out this year and killed us all. Like this band. Excellent, great, monumental! The sacrifice was made great.

1. À travers les lambeaux
2. Cérémonie magique pour la bataille de Meggido
3. Ode à Hathor
4. La rage
5. Les secrets des ziggourats
6. L´arrivée des temps déchus
7. Lex Talionis

Olivier Berube Emond (C.B.) - Vocals/Guitars/Writing
Yan Tremblay-Simard - Bass
Marc-André Labonne - Drums

středa 9. září 2020

Recenze/review - PANZERFAUST - The Suns of Perdition II: Render Unto Eden (2020)

PANZERFAUST - The Suns of Perdition II: Render Unto Eden
CD 2020, Eisenwald

for english please scroll down

Když smícháte špínu s tmou a krví, tak dostanete směs, která vás doslova udusí. Ležíte na zemi a na prsou vám stojí těžká okovaná bota. Dusíte se a nevíte, zda je to pravda nebo jen přelud, černý stín, který vás pohltil. V místnosti se ochladilo až někam k bodu mrazu. Na zdi se odehrává černobílý film plný bolesti. Některá hudba dokáže v člověku vyvolat roztodivné představy. Nové album kanadských blackerů PANZERFAUST je doslova uhrančivé. 

Novinka je zvláštní, divná, záhadná, smradlavá, studená i zlá. Nálad je ve skladbách opravdu mnoho a všechny se pohybují na špatné straně našeho světa. Nejdříve zní jako jakési vzdálené preludování, ale pomalu a jistě se dostanou do žil každému, kdo má rád tento styl hudby. Sedíte uprostřed lesa, před vámi hoří velký oheň a stejně cítíte neskutečnou zimu v zádech. 

PANZERFAUST vás znovu otráví black metalovým jedem. Ten působí pomalu, ale to neznamená, že byste přišli o tu nekonečnou radost, když vám hnijí vnitřnosti zevnitř. Kapela má svůj originální, zvláštně zastřený rukopis. Pohybujeme se vlastně po celou dobu desky v mlze. Ostrý a tlačící black metal, doom, beznaděj a nihilismus. Tohle všechno zde uslyšíte. Pokud bychom měli kapelu k někomu přirovnat, potom možná k polské škole s přihlédnutím k francouzským vlivům (MGLA, ARKONA, BEHEMOTH, FUNERAL MIST, DEATHSPELL OMEGA, chcete-li konkrétněji). Na černé řece se vznáší loď s mrtvým tělem. Vy stojíte na břehu a sledujete jeho pohyb. Jste k celé scéně doslova přikováni, stejně jako k hudbě, o které se dá s klidem napsat, že je magická a podmanivá. Chodím rád ve stínu a vyhledávám podobné kousky zla. Prosévám je mezi prsty, vnímám všemi póry celého těla. Těžko se o takových deskách píše, lepší je je poslouchat, jen tak, s hlavou čistou. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" vás zahalí do studeného pláště nepropustné tmy. Jde na mě melancholie. Přidávám volume a odcházím...


Okultní black metalisté PANZERFAUST na svém novém albu jasně pochopili základní myšlenku zla. Album je napěchované tmou, špínou, hnisem. Připomíná nekonečnou bažinu, plnou hnijících utopenců. Každým dalším poslechem vás stahuje do svého nitra a vy máte sto chutí podlehnout nihilismu. Líbí se mi smutné vrstvy kytar i syrová nálada celé nahrávky. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" je jako četba ze starých spirituálních knih. Plazí se pomalu jako had, čekající na svoji oběť. Během společných setkání jsem jako uhranutý, prokletý, vyhoštěný z tohoto světa. Procházím se záhrobím, nasávám šedivou atmosféru a těším se na každý další song. Black metal v tomto provedení bude dělat dobře všem, kdo mají rádi onen svět. Smrt je opravdu hodně blízko! Podává vám ruku a vy přijímáte. Tahle okultní seance se určitě povedla! Temná, black metalová nahrávka, která vyvolává duše dávno zemřelých. Skvěle!

Asphyx says:

Occult black metallers PANZERFAUST clearly get the basic idea of ​​evil on their new album. The album is full of darkness, dirt and pus. it recalls the endless swamp full of rotting drowned bodies. It pull you down into its mind with each next listening and you want to go down the nihilism. I like sad sounds of guitars and raw mood of the record. "The Suns of Perdition II: Render Unto Eden" is like reading from the old spiritual books. It is crawling slowly like a snake waiting for its victim. During the common meetings I'm bewitched, cursed, expelled from this world. I'm walking in the beyond, I'm soaking up the grey atmosphere and I'm looking forward to the next song. Black metal in this way will do well to all who loves the other world. Death is really close! It gives you its hand and you take up. This occult seance was succeeded! Dark, black metal record, which invokes souls of long dead. Great!

1. Promethean Fire (10:22)
2. The Faustian Pact (8:10)
3. Areopagitica (7:34)
4. The Snare of the Fowler (9:54)
5. Pascal's Wager (8:00)