Mlha - James Herbert
2026 (1996)
Miloval jsem jako mladý Krysy, které jsem četl snad desetkrát. Přijel jsem z festivalu, unavený z vedra i z toho, že jsem moc nespal. Pivo mi sice vyčistilo hlavu, ale nedokázal jsem se moc na nic soustředit. Měl bych dělat fotky, sepsat pár řádků do reportu, jenže se mi nechce. Místo toho sahám do knihovny, vytahuji typický britský horor Mlha a relaxuji. Neposlouchám muziku, i když to normálně dělávám, ale potřebuji trošku klidu. Festival byl totiž jízdou, se vším, co k tomu patří. Spousta kamarádů, pokec, kapely, které jsem dlouho neviděl, těch emocí byla spousta a teď si to potřebuji všechno v sobě utřídit a naladit se na běžný svět a stereotyp. Venku teplota přesahuje 40 stupňů a tahle knížka přijde opravdu k duhu.
Hrůznost podivné mlhy jakoby se najednou rozlezla i po mém pokoji. Najednou sedím u stolu s kamarády na koleji, diskutujeme o ní a smějeme se. Je to plazivý horor, v některých momentech trošku nejasný, ale baví mě i teď po více než třiceti letech. Jsem moc rád, že tohle nové vydání vyšlo, kupoval jsem vlastně ihned. Je v tom asi i kousek nostalgie, ale je hrozně zajímavé si přečíst knihy, které mě kdysi dávno ovlivnily a které považuji za klasiku. Je něco zvláštního neklidného, syrového, co mě neustále nutilo se ke knize vracet. Den uběhl rychle a já jdu unavený spát. V práci toho mám v pondělí nad hlavu a protože vedro pokračuje, v kanceláří zuří boje o klimatizaci, tak se uzavřu do své bubliny se sluchátky na uších. Na festivalu jsem zářil, mluvil, vtipkoval. A teď čekám, až mi padne a budu moci domů, trošku si číst.
Rozčiluje mě, že mi přišla nějaká aktualizace domů na počítač a vše hrozně dlouho trvá. Ke knize se tak dostanu zase až k večeru. Měly přijít bouřky, jsou i cítit ve vzduchu a modlím se, aby se mezi domy také rozlezlo trochu té mlhy. Bylo by to stylové, ale místo toho je vše vyprahlé, nedá se moc spát a k nedaleké nemocnici jezdí čím dál tím více sanitek. Uvelebím se do křesla, namažu si stále bolavou nohu. Doteď nechápu, jak se mi povedlo festival a hůlkami vůbec přežít bez úhony, ale to je teď už asi jedno. Nechám report ještě chvilku uzrát a raději nechám Jamese Herberta, aby mě znovu pozval do svého hrůzostrašného světa. Hromadné sebevraždy, vraždy, apokalypsa pomalu začíná. Hlavní hrdina by měl všechny zachránit. Já vím, já vím, je to trošku přitažené za vlasy, místy až hodně neuvěřitelné, ale když ona se knížka tak dobře čte. Myslím si, že ji ocení hlavně lidé, kteří opravdu mají fantazii.
Někdy si říkám, že kdybych někdy přišel k hodně penězům, určitě bych se z nich nezbláznil. Zabezpečil bych sebe i rodinu a pak bych si koupil čas. Na čtení, na cestování, na klid. Nikam bych se nemusel honit, užíval bych si knihy. Dělám to i teď, ale na to, že má Mlha pouze nějakých tři sta stran, tak jsem jí četl hrozně dlouho. Je sice napínavá, čtivá, ale pořád po mě někdo něco chtěl, dělal jsem fotky, potom jsem řešil spoustu pracovních věcí. Ale pokaždé, když jsem se ke knize vrátil, tak jsem se cítil dobře, těšil jsem se, hltal jsem další a další kapitoly. Byl to prostě tak trošku také můj svět, Jamesovy obrazy a vize jsem chápal, užíval jsem si jeho jazyk a vlastně i překlad. Možná jsem si měl nechat knihu na podzim, bylo by to kvůli počasí přeci jen stylovější, ale i tak jsem si ji doopravdy užil.
Určitě lze Mlhu brát i jako určité připodobnění. Vnímám ji tak. Svět je hrozně křehký a poslední roky mi přijde, že směřuje špatným směrem. Snad se mýlím a naše mysli nezastihne stejná mlha, která by z nás udělala krutá zvířata. Hodně jsem přemýšlel, zůstala ve mě hluboká stopa. I po všech těch letech, zkušenostech a nabytých znalostech, na mě kniha stále fungovala. Možná trošku jinak, než když jsem byl mladý, ale výsledný pocit jsem měl stejný. Jdu si znovu přečíst report. Doplnit pár informací. Děkuji vám za pozornost, užívejte léto, dodržujte pitný režim a zase za týden.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
John Holman, schopný zaměstnanec oddělení životního prostředí, vyšetřuje tajnou základnu ministerstva obrany ukrytou poblíž ospalé vesničky na Salisburské pláni. Nečekané zemětřesení pohltí jeho auto a málem i jeho a do ovzduší vypustí podivnou mlhu, která celé roky dřímala pod zemí. Holman se zachrání, po střetu s mlhou však dočasně přijde o rozum.
Mlha se pohybuje krajinou jako by měla svou vlastní vůli a nešťastníky, kteří jí přijdou do cesty, nutí páchat sebevraždu nebo je mění ve vražedné maniaky, kteří zabíjejí brutálně a beze špetky lítosti. Často dochází i k horším věcem – vážení občané včetně učitelů a duchovních se dopouštějí nejrůznějších zločinů od oplzlého močení na veřejnosti po pedofilii. Kapitán boeingu 747 stižený šílenstvím se svým letadlem záměrně narazí do jedné z londýnských věží.
Katastrofa brzy dosáhne děsivých rozměrů – mlha se bezútěšně rozrůstá a podle všeho neexistuje nic, co by ji dokázalo zastavit. V ohrožení se ocitají celá města a vesnice a zjevně zbývá jediná šance na záchranu: Holman, který je proti účinkům mlhy imunní, se musí pokusit zákeřného nepřítele zničit zevnitř, přestože netuší, jaké nebezpečí na něj uvnitř mlžného oparu možná číhá.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
