DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemJussi Adler-Olsen. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJussi Adler-Olsen. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 15. května 2026

KNIŽNÍ TIPY - Mrtvé duše nezpívají - Jussi Adler-Olsen, Line Holm, Stine Bolther (2026)


Mrtvé duše nezpívají - Jussi Adler-Olsen, Line Holm, Stine Bolther
2026, Host

Možná jsem byl tři dny trošku nevrlý. Dočetl jsem minulou knihu a někde u dopravce ke mě jela nová od mého oblíbence Jussi Adler-Olsena. Jeho oddělení Q, ve kterém řeší skupina velmi originálních osobností v čele s morousem Carlem mi přirostlo k srdci již před mnoha lety. Dokonce jsem viděl i filmy a seriál na Netflixu. Jediné, co se mi z celé série nelíbilo, tak byl díl Marco, který byl nudný, se špatnými herci. Jinak jsem ale pokaždé rád s touhle partou rozplétal jejich zajímavé případy, sahající do daleké minulosti. Olsen v tomhle uhodil hřebík přesně na hlavičku. Staré křivdy, dávno skoro promlčené vraždy. No řekněte, co může být pro fanouška detektivek zajímavějšího? Vždy velmi syrové příběhy, plné lidské temnoty, nenávisti. Sympatičtí vyšetřovatelé. Nebudu to zdržovat, novinka Mrtvé duše nezpívají je velmi dobrá.

Carl je už v důchodu, ale znáte to, jednou policajt, navždy policajt. Když mi kniha konečně přišla, tak jsem šel zrovna z rehabilitace zlomené nohy. Nahazuji na asociální sítě příspěvky z mých stránek a nudí mě to. V noze tepe, je celá modro červená a musím si lehnout. Předtím ještě ale uchopím svůj nůž z USA, který používám skoro na všechno a otevírám pevnou kartónovou krabici. Přivoním, ale dělám to opatrně. Ne, nejsem fetišista, ale vůni nových knih miluji. Mimochodem, jednu dobu jsem trávil kdysi i v jednom strojařském archívu a voněly mi i lehce plesnivé svazky a pauzáky. Mě zkrátka hrozně baví šustit papírem, skoro až nábožně číst předmluvy, postupně se tím vším vždy hodím do potřebné nálady. Léčba zlomeniny se zdá být nekonečná. Včera jsem zkusil malý výlet a byl jsem tak hotový, že mě musela zpátky přivézt manželka autem. Uvelebím se, v noze stále cuká, ale jsem mimo, jsem součástí příběhu.

Po deseti případech Olsen předává tuhle sérii svým dvěma kolegyním. Nutno rovnou dodat, že se své role zhostily s elegancí a píší velmi dobře. Skoro jsem ani nepoznal, že stojí hlavní autor spíše v pozadí. Kniha mě baví, jsem chycený, jsem mimo, těším se každý den domů, až si na chvilku zalezu. Dokonce jsem začal dělat to, že v rámci tréninku beru k hůlkám i batoh a sedávám s důchodci na lavičkách a čtu si. Se sluchátky na uších, s nikým se nechci bavit, jsem ve svém světě. Nebo spíš v jednom starém archívu, dole v podzemí, kde čeká další z případů, které potřebují vyřešit. Carl je pořád stejný, jen starší. Mozek mu ale funguje a vy si můžete vychutnat další z thrillerů, které před sebou mimochodem doslova vidím zfilmované. Odsýpá to pěkně, to vám povím. Kniha má navíc nezaměnitelnou atmosféru.

540 stránek je tak akorát, aby příběh nenudil, ale zase nebyl příliš krátký. Každý poctivý fanoušek krimi dostane svoji potřebnou dávku. Tak vnímám novinku já. Uvědomte si ale, že nejsem žádný hudební kritik, ani znalec. Stejně jako u hudby si vlastně jen užívám. Jenom se potom snažím svoje dojmy a postřehy sepsat a uveřejnit. Možná mě nahradí brzy umělá inteligence, ale to lze dnes říct o spoustě věcí. Olsen a jeho Carl jsou ze staré školy. Možná jsme už dávno přežití. Jíme jídla, která už určitě nejsou moderní. Oblékáme se podle sebe, jsme pohodlní a nestíháme držet prst na tepu doby. Možná už ani nechceme. Pro nás je tahle detektivka napsaná. Má v sobě potřebné emoce, ale také poctivé řemeslo, na které se dnes tolik často zapomíná. Navíc, mě zkrátka baví nový případ řešit, číst, užívat si. Jiný už asi nebudu.

Když o tom teď přemýšlím, tak vlastně vůbec netuším, co jednou budu dělat v důchodu. Asi budu mít víc času na koníčky? Pokud to půjde tak i na sport? Budu chodit víc do lesa a do přírody? Budu cestovat? A nebo budu ležet dávno pod drnem a zbydou po mě jen vzpomínky? Opravdu nevím. Možná a nebo právě proto chci žít teď, v tuhle chvíli. Já prostě musím některé knihy mít co nejdřív. A tak jsem nervózní, když se kurýr zpozdí. Mrtvé duše nezpívají jsem si užil. Je to klasika, která mě opravdu bavila. Pokud jste naladěni na stejné vlně jako já, mohu jen doporučit. Před chvílí jsem si vyhledal v prohlížeči další knížku. Je na co se těšit. A to je důležité. Mějte se hezky, opatrujte se a ať se vám daří! Děkuji za pozornost.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Carl Mørck si chtěl užívat důchod. Pomůže oddělení Q úspěšně vyřešit zlověstný případ? Carl odešel do důchodu, aby se mohl věnovat psaní. Opustil policii i své milované oddělení Q a hledá znovu sám sebe. Jenže pak ho kontaktuje žena, která má u sebe znepokojivou nahrávku, a než se Carl naděje, zase se vrhne do vyšetřování. Vyhledá Rose a Asada, kteří se po jeho odchodu snaží držet oddělení Q při životě a těžce se smiřují s příchodem jeho nástupkyně, která navíc skrývá temné tajemství. Trojice se jako za starých časů nového případu ujme. Na zvukové nahrávce slyší hlas ženy, kterou se před čtyřmi lety pokusil zavraždit její manžel. Muž si následně vzal život a policie případ označila za vyřešený. Na nahrávce se však objevuje třetí neznámá osoba a všechno nasvědčuje tomu, že policie udělala chybu.

Po deseti případech Jussi Adler-Olsen symbolicky předává otěže svým kolegyním Stine Boltherové a Line Holmové, které od něj oblíbenou severskou krimi sérii přebírají a úspěšně na ni navazují.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 22. listopadu 2024

KNIŽNÍ TIPY - Sedm metrů čtverečních - Jussi Adler-Olsen (2024)


Sedm metrů čtverečních - Jussi Adler-Olsen
2024, OneHotBook

Pokaždé, když jdu brzy ráno do práce, tak se musím proplést mezi starými továrními budovami. Je to strašidelné, obzvláště teď, když je pořád mlha. Mrznou mi ruce a zalezu si do své kanceláře. Připadám si tak trošku jako můj oblíbený Carl Mørck, vyšetřovatel kodaňského oddělení Q. Jak už asi všichni víte a určitě jste viděli i filmy, jedná se o policistu, co má na starosti nevyřešené případy. Tentokrát je na Carlovu hlavu vypsána odměna a ve vězení mu jdou po krku. Mám rád i jeho kolegy, Rose, Aasada i Gordona, kteří se mu snaží pomoc. Mám za sebou několik kapitol, knihu jsem koupil ihned v den vydání a v práci si sedl během oběda bokem a rozbalil si ji. Je v tom jakýsi tajemný rituál, alespoň tak to vnímám já. Navíc, tenhle případ je desátý a závěrečný a já už teď vím, že se mi bude jednou stýskat. Naposledy jsem od autora četl (mimo Chloridu sodného) Marca, který se mi líbil, ale film u mě propadl.

Navíc, znáte to, Kodaň, severská nátura, ta atmosféra je nezaměnitelná a to mluvím i o autorově rukopisu. Bavilo mě se pokaždé začíst, dát si takhle k večeru pár kapitol a pak zase velmi brzy ráno vstát a nechat fantazii, aby pracovala za mě. Manželka byla toho času v nemocnici a vedle v pokoji se hádaly děti. Řešily prkotiny a dávají si tak najevo, že se mají rády. Nevnímal jsem je. Četl jsem si. Dlouho do noci a potom se šel podívat z okna na auto, které tam stálo v mlze a ve tmě. Usínal jsem jako do vody hozený a pokaždé se mi tenhle příběh promítl i do snů. Nemívám noční můry, spíše rozvíjím jednotlivé myšlenky, představuji si jednotlivé postavy. Četl jsem pomalu, povinností mám teď nad hlavu, ale každý den jsem pár kapitol zhltnul. Jsou to pro mě vždycky takové ty chvíle pohody, na které se hrozně těším. Je to odměna za další den.

Víte co je nejhorší? Když se lidé, kterým jste věřili a se kterými jste se rádi setkávali a mysleli jste si o nich, že jdou hodní a dobří, změní v bestie. Ta zrada, ta bolest bývá hrozná. Jak jde čas, tak jsem jich pár ve svém životě také potkal. Nejhorší je vždy to překvapení, ten šok. Podobně to má i Carl ve svém životě. Hodní lidé se změní v padouchy a oběti jsou nakonec ti nejsilnější. Tohle je pocit, kterým na mě knížka zapůsobila asi nejvíce. Jak člověk stárne, tak si čím dál tím víc váží těch opravdových přátel, i rodiny. Když se totiž stane něco zlého nebo nepředvídatelného, tak nakonec vždy zůstanou jenom ti silní. Pamatujte na to. Já jsem kupříkladu z některých postav příběhu hodně překvapený. Ale o tom dobré knihy bývají. Musí udržet vaší pozornost a tohle mistr Olsen umí na výbornou. Myslím si, že pokud má být opravdu tenhle díl poslední ze série, obstál se ctí. Rozhodně bude patřit k mým velmi oblíbeným. 

Každý jsme obětí všedních stereotypů. Vstáváme mnohdy jako roboti, potácíme se v kruhu. Já třeba potřebuji jednou za čas vyrazit ven, do lesa, do přírody. Jak je člověk zavřený pořád v kanceláři a kouká do počítače, tak potřebuje zelené. Čerstvý vzduch. Přicházím potom vždy s hlavou vyčištěnou, s klidnou myslí a dávám si další dávku knih s ještě větší chutí. Sedm metrů čtverečních ale není jenom obyčejnou detektivkou, i když skvěle napsanou, v řadě. Naopak, cítím z ní ještě něco navíc, něco, co se velmi těžko definuje. Má pro mě přesah. A ano, v příběhu je opravdu hodně postav, dějinných linek, drog, mafie. Kritiky chápu, ale sám se mezi ně neřadím. Mě se četla knížka velmi dobře. Je sice trošku komplikovanější a v některých momentech lehce přitažená za vlasy, ale napínavá rozhodně je. 

Netušil jsem, kolik lidí dneska ještě čte. U nás v rodině se s tím tak nějak počítalo automaticky. Klasiky znal každý a jako mladý jsem byl děsný rebel, že jsem četl sci-fi. Pro všechny to byla pokleslá literatura a paní učitelka na střední, když mě jednou nachytala s Asimovem pod lavicí, tak mě pěkně vyčinila. Myslela jsem si, že čteš jen kvalitní literaturu, řekla mi opovržlivě. Jenže, co je to vlastně kvalitní kniha? Ta která mě baví a je napínavá? Já myslím, že ano. Včera mi bylo padesát a tak nějak jsem ve věku, kdy si už čtu, jen co chci. Jsem rád, že se vám moje tipy líbí. Ani nevíte, jak si toho vážím. Pokud máte tenhle styl rádi, rozhodně na Sedm metrů čtverečních nezapomeňte. Rozhodně stojí zato. Opatrujte se a přeji vám jen vše dobré. Děkuji za pozornost.

------------------------------------------------------------------------------------------------------
Korupce, drogy, snad i vražda? Takového konce se zatčený komisař Carl Mørck jistě nenadál… Na tyhle vánoční svátky proslulý vyšetřovatel ze zvláštního oddělení Q kodaňské policie rozhodně nezapomene. Místo aby si užíval zasloužené volno s Monou a dcerkou poté, co s týmem rozlouskl další zapeklitý případ, je z domova odveden v poutech a obviněn hned z několika závažných zločinů. Dlouholetí kolegové ze sboru včetně šéfa oddělení vražd se k němu náhle neznají, a tak se může spolehnout jedině na své nejbližší. Času ovšem nemají nazbyt – každý den strávený za mřížemi s sebou nese riziko, že známého kriminalistu napadne některý z vězňů, zvlášť když na jeho hlavu byla v podsvětí vypsána nehorázně velká odměna. Kdo na něj nastražil tuhle smrtící past? Dokážou Rose, Asad a Gordon svého přítele zachránit? A jakou roli v celé záležitosti hraje starý případ série mordů spáchaných nastřelovací pistolí na hřebíky, při jehož vyšetřování zemřel Carlův bývalý parťák Anker a další jejich spolupracovník skončil na invalidním vozíku?

Dlouho očekávané finále dánské kriminální série o případech oddělení Q, která zahrnuje deset románů a dočkala se už pěti filmových adaptací.


---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 22. července 2022

KNIŽNÍ TIPY - Chlorid sodný - Jussi Adler-Olsen (2022)


Chlorid sodný - Jussi Adler-Olsen
2022, Host

Také jste někdy měli chuť vzít do rukou spravedlnost? Štvalo vás rozhodnutí soudu, nějaký násilný čin, který nebyl dostatečně potrestán? Já vím, na sociálních sítích, které dávno nahradily hospody, má každý velká ramena. Frustrace, nakumulovaná za roky vlastní neschopnosti, případně šikanou a společností, dostávají často průchod (slovní průjem). A teď si představte, že byste na "vlastní spravedlnost" měli peníze. Co říkáte? Lákavé co? Dnešní doba podobným názorům samozřejmě přeje, protože zákony jsou nepružné. Hodně jsem o tom přemýšlel, když jsem četl poslední případ oddělení Q. Ostatní jsem viděl jako filmy, které byly (kromě posledního dílu) skvěle natočené. Najednou mi přistála v emailu nabídka nové knihy od mistra Olsena, tak jsem si říkal, co si raději jednou případ přečíst. 

Olsen píše skvěle. Zajímavě. Aktuálně. Viz. covidová doba, která se s knihou prolíná jako temné zlo. Je pravdou, že pachatele jsem odhalil poměrně brzy, ale o to ani tak nejde. Líbí se mi základní myšlenky knížky, její celkový koncept. Je v ní všechno. Vášeň, láska, zlo, temné myšlenky. Zrada. Jednotlivé postavy jsou popsány tak, že jsou vám ihned sympatické. Bohužel, v některých momentech se ztotožníte i s těmi špatnými. Nic není jen černobílé, to nám ukazuje každodenní život. Vždycky se mi líbilo a líbí, když si hraje autor s fantaziemi, které jsou sice v určitých momentech hraniční či morbidní, ale zároveň by mohly být reálné. Napětí, to nás všechny u detektivek a thrillerů udržuje. Čekáme na další kapitolu, běžíme domů, zavíráme se do pokojů. Já si třeba četl u rybníka. Hezky ve stínu. Bylo zajímavé občas sledovat některé neomalené lidi, kteří se neumí chovat. 

Něco podobného, co jsem viděl právě v realitě, najednou pachatelé v knize ztrestají. Mám sto chutí být jako oni, ale samozřejmě jsem příliš slušně vychovaný. A tím pádem bitý za hrubost jiných. Bohužel, na světě to takhle funguje. To Olsen odhadl a vypozoroval perfektně. Je zkušeným autorem, je vidět, že zvládá perfektně řemeslo. Navíc se nebojí říznout do živého. Přiznám se, že mojí nejoblíbenější postavou ale není Carl, který je sice skvělý, ale Asad. Jeho připomínky, hlášky, ale i nápady jsou perfektní. Prostořeká Rose je také dokonalá. Mám to takhle nastavené. Musím si postavy oblíbit. A jasně, představoval jsem si je jako filmové herce z prvních dílů. To už asi nezměním. Byla to pro mě vlastně nová zkušenost. Nejdřív filmy, pak kniha. A řeknu vám, také to není špatné, asi si seženu i staré díly. Rozhodně mají něco do sebe. I ten poslední zfilmovaný, který jsem málem nedokoukal. Třeba je kniha dobrá a zničil ji jenom pan režisér. 

Když si to vezmu kolem a kolem, tak je v téhle detektivce víc pravdy a opravdových otázek, než mezi rádoby novináři. Kývám souhlasně hlavou, říkám si, jak jsou v dnešní době na celém civilizovaném světě slabé a pomalé soudy. Kam jsme to dopracovali? Proč mají debilové čím dál tím větší slovo? A proč se člověk někdy až stydí, že se snaží být slušný a normální. Nevedu diskuze o blbostech, nečtu jedovaté příspěvky od lůzy. Raději si dám další podobné knížky. Mám pak pocit, že jsem udělal něco dobrého. Je mi tak nějak hezky na duši. I když v thrillerech je spousta zla. Je ale fiktivní, smyšlené, samozřejmě mnohdy postavené na reálných základech. S tím už nic nenaděláme. Bohužel. 

Původně jsem si myslel, že si nechám knihu až na dovolenou. Ale nedalo mi to. Olsen je mezi detektivkáři velmi známý a respektovaný autor. Já se k němu dostal až teď. Je to pozdě, jasný, ale času je málo a knih hodně. Mám další tři objednané. Už před sebou vidím chalupu v Jizerkách, kaštan a křeslo. Nerušte mě prosím, ale pokud mohu poprosit, tak pivem nepohrdnu. Tak tedy, pokud máte rádi severské detektivky, máte výhrady k dnešní divné společnosti, tak neváhejte ani chvilku. Chlorid sodný budete číst jedním dechem. Navíc, pokud bych byl policistou, chtěl bych dělat v oddělení Q. To je vám doufám jasné! Opatrujte se, užijte si dovolené a prázdniny. V pátek se zase ozvu. Přeji hezký den, nejlépe s knihou. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Carl Mørck a oddělení Q se vrací s již devátým případem.

Šéf oddělení vražd Marcus Jacobsen se setkává se svým nejlepším vyšetřovatelem Carlem Mørckem nad případem, který na něj hluboce zapůsobil. Zaměstnancům oddělení Q začne růst pod rukama nepříjemná spleť případů. Zvláštní úkol donutí Carla, Asada, Rose a Gordona, aby se semkli pevně dohromady.

Poté co se oddělení Q ponoří do vyšetřování úmrtí výrazných osobností, která byla zatím považována za sebevraždy nebo neštěstí, odhalí v nich daleko horší vzorec jednání a vše nasvědčuje tomu, že zanedlouho zemře další člověk. Aby zabránili kruté smrti, pustí se v obtížné době proticovidových opatření s typickou dávkou humoru a soudržnosti do zavilého boje o čas. Jenže mezitím se z Carlovy minulosti jako had, který konečně zavětřil svou kořist, vynoří docela jiný případ.


------------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER