Mrtvé duše nezpívají - Jussi Adler-Olsen, Line Holm, Stine Bolther
2026, Host
Možná jsem byl tři dny trošku nevrlý. Dočetl jsem minulou knihu a někde u dopravce ke mě jela nová od mého oblíbence Jussi Adler-Olsena. Jeho oddělení Q, ve kterém řeší skupina velmi originálních osobností v čele s morousem Carlem mi přirostlo k srdci již před mnoha lety. Dokonce jsem viděl i filmy a seriál na Netflixu. Jediné, co se mi z celé série nelíbilo, tak byl díl Marco, který byl nudný, se špatnými herci. Jinak jsem ale pokaždé rád s touhle partou rozplétal jejich zajímavé případy, sahající do daleké minulosti. Olsen v tomhle uhodil hřebík přesně na hlavičku. Staré křivdy, dávno skoro promlčené vraždy. No řekněte, co může být pro fanouška detektivek zajímavějšího? Vždy velmi syrové příběhy, plné lidské temnoty, nenávisti. Sympatičtí vyšetřovatelé. Nebudu to zdržovat, novinka Mrtvé duše nezpívají je velmi dobrá.
Carl je už v důchodu, ale znáte to, jednou policajt, navždy policajt. Když mi kniha konečně přišla, tak jsem šel zrovna z rehabilitace zlomené nohy. Nahazuji na asociální sítě příspěvky z mých stránek a nudí mě to. V noze tepe, je celá modro červená a musím si lehnout. Předtím ještě ale uchopím svůj nůž z USA, který používám skoro na všechno a otevírám pevnou kartónovou krabici. Přivoním, ale dělám to opatrně. Ne, nejsem fetišista, ale vůni nových knih miluji. Mimochodem, jednu dobu jsem trávil kdysi i v jednom strojařském archívu a voněly mi i lehce plesnivé svazky a pauzáky. Mě zkrátka hrozně baví šustit papírem, skoro až nábožně číst předmluvy, postupně se tím vším vždy hodím do potřebné nálady. Léčba zlomeniny se zdá být nekonečná. Včera jsem zkusil malý výlet a byl jsem tak hotový, že mě musela zpátky přivézt manželka autem. Uvelebím se, v noze stále cuká, ale jsem mimo, jsem součástí příběhu.
Po deseti případech Olsen předává tuhle sérii svým dvěma kolegyním. Nutno rovnou dodat, že se své role zhostily s elegancí a píší velmi dobře. Skoro jsem ani nepoznal, že stojí hlavní autor spíše v pozadí. Kniha mě baví, jsem chycený, jsem mimo, těším se každý den domů, až si na chvilku zalezu. Dokonce jsem začal dělat to, že v rámci tréninku beru k hůlkám i batoh a sedávám s důchodci na lavičkách a čtu si. Se sluchátky na uších, s nikým se nechci bavit, jsem ve svém světě. Nebo spíš v jednom starém archívu, dole v podzemí, kde čeká další z případů, které potřebují vyřešit. Carl je pořád stejný, jen starší. Mozek mu ale funguje a vy si můžete vychutnat další z thrillerů, které před sebou mimochodem doslova vidím zfilmované. Odsýpá to pěkně, to vám povím. Kniha má navíc nezaměnitelnou atmosféru.
540 stránek je tak akorát, aby příběh nenudil, ale zase nebyl příliš krátký. Každý poctivý fanoušek krimi dostane svoji potřebnou dávku. Tak vnímám novinku já. Uvědomte si ale, že nejsem žádný hudební kritik, ani znalec. Stejně jako u hudby si vlastně jen užívám. Jenom se potom snažím svoje dojmy a postřehy sepsat a uveřejnit. Možná mě nahradí brzy umělá inteligence, ale to lze dnes říct o spoustě věcí. Olsen a jeho Carl jsou ze staré školy. Možná jsme už dávno přežití. Jíme jídla, která už určitě nejsou moderní. Oblékáme se podle sebe, jsme pohodlní a nestíháme držet prst na tepu doby. Možná už ani nechceme. Pro nás je tahle detektivka napsaná. Má v sobě potřebné emoce, ale také poctivé řemeslo, na které se dnes tolik často zapomíná. Navíc, mě zkrátka baví nový případ řešit, číst, užívat si. Jiný už asi nebudu.
Když o tom teď přemýšlím, tak vlastně vůbec netuším, co jednou budu dělat v důchodu. Asi budu mít víc času na koníčky? Pokud to půjde tak i na sport? Budu chodit víc do lesa a do přírody? Budu cestovat? A nebo budu ležet dávno pod drnem a zbydou po mě jen vzpomínky? Opravdu nevím. Možná a nebo právě proto chci žít teď, v tuhle chvíli. Já prostě musím některé knihy mít co nejdřív. A tak jsem nervózní, když se kurýr zpozdí. Mrtvé duše nezpívají jsem si užil. Je to klasika, která mě opravdu bavila. Pokud jste naladěni na stejné vlně jako já, mohu jen doporučit. Před chvílí jsem si vyhledal v prohlížeči další knížku. Je na co se těšit. A to je důležité. Mějte se hezky, opatrujte se a ať se vám daří! Děkuji za pozornost.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Carl Mørck si chtěl užívat důchod. Pomůže oddělení Q úspěšně vyřešit zlověstný případ? Carl odešel do důchodu, aby se mohl věnovat psaní. Opustil policii i své milované oddělení Q a hledá znovu sám sebe. Jenže pak ho kontaktuje žena, která má u sebe znepokojivou nahrávku, a než se Carl naděje, zase se vrhne do vyšetřování. Vyhledá Rose a Asada, kteří se po jeho odchodu snaží držet oddělení Q při životě a těžce se smiřují s příchodem jeho nástupkyně, která navíc skrývá temné tajemství. Trojice se jako za starých časů nového případu ujme. Na zvukové nahrávce slyší hlas ženy, kterou se před čtyřmi lety pokusil zavraždit její manžel. Muž si následně vzal život a policie případ označila za vyřešený. Na nahrávce se však objevuje třetí neznámá osoba a všechno nasvědčuje tomu, že policie udělala chybu.
Po deseti případech Jussi Adler-Olsen symbolicky předává otěže svým kolegyním Stine Boltherové a Line Holmové, které od něj oblíbenou severskou krimi sérii přebírají a úspěšně na ni navazují.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:
instagram:
facebook:
