DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 28. dubna 2025

Interview - SUPREME VOID - Intense, dark and cold, dissonant, technical death metal opus!


Interview with technical death metal band from Poland - SUPREME VOID.

Answered Exile (guitars, vocals), thank you!

Recenze/review - SUPREME VOID - Towards Oblivion (2025):

1.Ave SUPREME VOID! I couldn't find any interview with you in Czech anywhere. So I'll ask you first to introduce the band to the readers who don't know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of SUPREME VOID.

Exile: Hails! Thanks for the interview.

Our journey started a long time ago, approximately 8 years ago under the name „Depravity“. As I was busy with different bands, it was to be a solo project, under which I would release new music from time to time. Time passed and many people reached to me and asked to form a full band, which eventually happened. We played some shows, then took a long break. After around 2 years of hiatus I have decided to release the EP „End Of Games“, which we still play live. It was the starter of what’s to come on our upcoming album „Towards Oblivion“.


2.This year you are releasing a new album "Towards Oblivion". Once again it is dark, gritty, technical, dissonant and honest death metal. Did you approach the recording differently than with the last EP "End of Games" or did you go with tried and tested methods?

Exile: It was mostly tried and tested methods, especially with the purely recording aspect, however there were changes. First and foremost, this album contains live drums. „End Of Games“ was basically my solo record, it had programmed drums. Even though I wrote the compositions more or less alone, I was doing a lot of feedback sessions with Cyklon, our drummer.

3. I find the new record to be an order of magnitude more complicated, perhaps less accessible at first, but at the same time incredibly dark and evil. Was that the intention? How was the album actually created and how did you compose the music?

Exile: First of all, I knew how I want the band to sound like, which involved not only the tones of each instrument, but the mood we want to get to, and more importantly – how to achieve that. In our case, the music is clearly guitar-driven, so special attention was paid to the guitar riffs, arrangements, what goes after what, etc. Nothing was done in isolation – there was always an idea how the drums would be played, along with bass guitar. Vocals were planned out after all songs were written.

I was recording every riff at home. Basically the whole album was constructed in studio mode – recording in DAW, sharing the files with band members, creating click tracks.

During that time I also wanted to pre-plan every possible scenario on recording this album and realized that the most critical part to be recorded are the drums. It is the most acoustic instruments of them all, and the sound will vary from studio to studio. Unique sound in metal music is not really possible anymore, but in terms of distinguishable sound – drums are the key.


4. I have "Towards Oblivion" in my MP3 player and I have to say that I am literally consumed by it. It's not just the great ideas, but also the sound, which is in a word devastating. For example, I'm sitting on the tram and suddenly I find myself tapping my foot. I feel like partying. If I wasn't a gentleman of my years, I'd probably do it. Where did you record the album and who is the mastering engineer?

Exile: I’m glad you feel that way, especially that „Towards Oblivion“ was not designed to be an easy listen.

For drums, we were very lucky to be invited to Hertz Studio to re-record one of the songs from our EP. We concluded that this studio is perfect to capture the drum performance, so we went along. We came back there. Scott Elliott led the drum recording session with Karol Andres (sound engineer for band UKĆ).

Guitars and bass were as usual recorded at home by myself. Guitars took around 2 months, because it was daily grind 4-5h after work (also during festival season, so there were days off), because they were quad tracked (each song was basically recorded 4 times). Bass guitar took around 7 days, and was way more chill than guitars. Direct input was captured and sent to Scott Elliott for re-amping purposes.

Vocals were done once again with Blood Run Lodge with Arkadiusz Zieliński (Godbite), the session was very professional and the vibe was as always, fantastic. All vocals were double-tracked.

Everything was put together, mixed and mastered by Scott Elliott from Chernobyl Audio.

Overall, the team which was working with us on the album was highly professional and kept a very high standard.

5. Who wrote the lyrics on "Towards Oblivion"? And what are they about? Where do you get inspiration for the themes?

I wrote all lyrics for the record. It’s mostly my thoughts about how we, as human beings, create the most issues for ourselves and how we are responsible for our failures. It is described from many different motives such as revenge, success, low self-esteem, deceit, lack of common sense… it all crashes down and it’s all our fault.

Inspiration… as cliche as it sounds, it’s just life, however I wanted to share the mentioned topics, because not only I wanted to somehow get them out of my head, but also they fit the music. I observe and figure out a lot of different behaviours and situations. I also am a big fan of certain Star Wars characters, mostly dark side users – Darth Vader, Darth Maul, Starkiller. Their revenge or depressive motives were inspiration for some of the songs as well.


6. Who signed the cover art for "Towards Oblivion"? I like his work a lot. How did you choose the theme for the cover?

I chose Michał „Xaay“ Loranc for the creation of our artwork – it was always my dream to work with him. He works with the greatest bands out there (Behemoth, Nile, Pestilence…) but also he is a member of band Redemptor, which is one of our biggest inspirations. This way I knew that the vision would be not only perfectly understood, but also I could give a lot of freedom for him, as he thinks further than me. It’s really important to give competent people a freedom of thought, this way the combined effort is way stronger.

7. If we go back to the beginning... What was the first impulse to put the band together? And why technical death metal? It's not exactly a style that would get you a lot of "fame".

Exile: At the beginning I had some of my class mates play in a band. I saw their show, and I was like „hell yeah, I want the same!“. The more I played, the more I realized that death metal is the best genre ever. Some people were telling me to „listen to everything“, but after a long time I realized it’s not necessarily true. I didn’t want to force myself to do anything, as music should be fun in the first place. Later I also noticed that death metal is a very inclusive genre! There are death metal bands created with purpose of mixing the genre with jazz, blues, cinematic music or even rap/hip-hop. I never heard of any artist wanting to play jazz, blues with intention of mixing it with metal, especially extreme metal.

I do not do it for fame, I do it because I want to do it. This kind of extreme metal resonates with me in 100%. This guarantees honesty, fun for the creator and great results for the listener. If it gets or doesn’t get attention, that’s fine. I am very grateful for what is currently happening around the album though, I just wanted to release music and contribute.


8 .You come from Poland and play extreme death metal. Our readers would be interested to know how the death metal scene works in Poland. To tell you the truth, I've been hearing nothing but great stuff from you lately. Does it mean that the scene is very strong in your country at the moment? What about gigs, how many people come?

Exile: Your question has reminded me of my first European tour with American/British bands, where I was the only Polish person on board. Everyone was screaming names Behemoth, Mgła, Vader, Hate, and so on. But I guess you already know the big names, I’d like to mention some maybe less known bands, which do not have as much publicity: Redemptor, Dormant Ordeal (their new album kicks major ASS!), Godslut, Varmia, Trauma, Symbolical, Infernal Flame, Hellspawn, MorD, Obsidian Mantra, Everything Is Fire, Blind Salvation.

Show attendance… big bands obviously attract attention, so we’ll go to smaller bands. In Poland there is basically no point to play outside of Friday/Saturday. Once you do play on weekend, you should have people on your show, given you and booker did promote the show well (which I consider a basic thing to do). If you book and that’s it – nothing can help you. Proactiveness is the key.

9. I can't help but ask. You live in Poland, which is considered a strongly Catholic country. Do you have any problems with that? Do you get space on TV, in the newspapers? How is life in your country influenced by Christianity at all?

Exile: Honestly, I skip main media at all. There is are talent shows on TV and stuff like that, but not many metal bands are there. Personally, I wouldn’t even try to get there. It’s a waste of time, it is not our target group. Given that Supreme Void releases are intended to be difficult, thought-provoking listens, it would be counter-productive to force our way to environments which do not appreciate such work. Same with main newspapers. There are media dedicated to metal music and it’s great – everyone has their space.

Christianity, as all other religions are, is a point of view. Being limited to only one point of view doesn’t work – doesn’t matter which God you worship. It can get you somewhere, but one needs to embrace a larger view in order to be excellent. Christianity somehow is a part of Polish culture, whether we want it or not – historically and politically. Sometimes it can be difficult to break from, depending in what kind of family you are born in – fortunately, I don’t come from purely Christian family, so I didn’t experience this issue. My path is my own.


10. From your music you can feel that you are influenced by the American death metal school as well as old European bands. How are you as fans? Do you prefer the original death metal of the 90's or do you draw inspiration from new records as well? If so, I would be interested to know which bands had/have the biggest influence on SUPREME VOID.

Exile: I’ll answer in reverse order: the biggest influences for Supreme Void are: Ulcerate, Gorguts, Redemptor, Ad Nauseam, Hate, Dormant Ordeal, and many other bands in the genre. I have to strictly mention Beyond Creation for the album „Earthborn Evolution“, because their approach to 8-string guitars motivated me to start exploring this instrument, creating our sound, blending very low tuned guitar with completely different riffs.

Personally, and I think it mostly applied to other band members as well – I draw mostly from new bands. I look forward for new releases, as we are trying to push ourselves further. It wouldn’t happen with old bands by definition – it’s something already done, repetitive. I want something new, fresh, ambitious, but at the same time no forced originality – just good’ol riffs. I like the old bands, don’t get me wrong, but I listen to them only for entertainment. I started from bands such as Behemoth (Demigod era), Cannibal Corpse, Morbid Angel. I love them, but later on discovered that new bands have much more to offer in the long run. Old bands have 2 things – great music and sentiment. While it’s great value, I simply want more.

11. What about you and concerts in general? Are you a band that goes to as many shows as possible or do you pick and choose a lot? Do you have a dream, like a band you'd like to tour with or a festival, city you'd like to perform in?

Exile: There are many ways to book a show – DIY, pay to play, getting invites from contacts, and so on. Since we all work, we have to book everything in advance, also the time slots are limited – as mentioned, only weekends in Poland are viable to play. So far we are mixing DIY approach with networking with other friendly bands. This approach seems to be the best combination of quality show and sustainability for the band.

 

12. What does death metal and music in general mean to you? Is it your hobby or lifestyle? Feel free to get philosophical.

It is definitely a lifestyle. I was fortunate enough to pay attention to what I want to do with my life from young age, and I decided to pursue this lifestyle. I travel for a lot of shows, I was 10 times on Brutal Assault festival. Of course, I work for this like everyone else, I do not make a living from music. However, I did think this through a long time ago and decided to not pursue some other certain things, in order to be able to be in music as deep as I am.

13. What are SUPREME VOID planning in the coming months? What about some tour, will there be? If you have something to say to fans, labels or promoters, here's the space...

Exile: Currently we have some shows booked in Poland. Already we have a weekend in May, including Bloodstock Metal 2 The Masses eliminations. The rest shows are not yet announced, so let’s wait for those ones. We also book some shows on our own with friendly bands. Of course, we aspire higher to tour not only in Poland, so if you’re a promoter/booker and want us to play in your city – please reach to us.

We will see how it will go with the album promotion cycle, but so far it looks promising!

14. I'm going to give your new album "Towards Oblivion" another listen. I have to say that for me personally, it's pretty much the perfect death metal masterpiece. A total inferno. I wish the record to do well, to reach as many fans as possible. It deserves it. Thank you for the interview and I'm looking forward to seeing you live sometime!

Exile: Thank you so much for the interview and kind words! I will make sure to play in Czechia, as I really rezonate with your culture – I just returned from holiday in Prague (and enjoyed a good Pilsner Urquell from the tank), I hope to come back with the rest of the pack. Make sure to blast „Towards Oblivion“ as loud as you can!

Recenze/review - SUPREME VOID - Towards Oblivion (2025):

https://doloremrecords.bandcamp.com/album/towards-oblivion




---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - SUPREME VOID - Intenzivní, temný a chladný, disonantní, technický death metalový opus!


Rozhovor s technickou death metalovou skupinou z Polska - SUPREME VOID.

Odpovídal Exile (kytara, zpěv), děkujeme!

Recenze/review - SUPREME VOID - Towards Oblivion (2025):

Ave SUPREME VOID! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií SUPREME VOID.

Exile: Zdravím! Díky za rozhovor.

Naše cesta začala už dávno, přibližně před osmi lety pod názvem „Depravity“. Jelikož jsem byl zaneprázdněný různými kapelami, mělo jít o sólový projekt, pod kterým bych čas od času vydával novou hudbu. Čas plynul a mnoho lidí mě oslovilo s prosbou o založení plnohodnotné kapely, což se nakonec stalo. Odehráli jsme pár koncertů a pak jsme si dali dlouhou pauzu. Po zhruba dvouleté odmlce jsem se rozhodl vydat EP „End Of Games“, které stále hrajeme naživo. Byl to předstupeň toho, co přijde na našem nadcházejícím albu „Towards Oblivion“.


Letos vydáváte novinku „Towards Oblivion“. Opět se jedná o temný, drsný, technický, disonantní a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než u minulého EP „End of Games“ nebo jste zvolili ověřené postupy?

Exile: Byly to většinou osvědčené metody, zejména pokud jde o čistě nahrávací aspekt, nicméně došlo ke změnám. Především toto album obsahuje živé bicí. „End Of Games“ byla v podstatě moje sólová deska, měla naprogramované bicí. I když jsem skladby psal víceméně sám, hodně jsem dělal feedback sessions s Cyklonem, naším bubeníkem.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Exile: Především jsem věděl, jak chci, aby kapela zněla, což zahrnovalo nejen tóny jednotlivých nástrojů, ale i náladu, do které se chceme dostat, a hlavně - jak toho dosáhnout. V našem případě je hudba jednoznačně kytarová, takže zvláštní pozornost byla věnována kytarovým riffům, aranžím, tomu, co jde za čím atd. Nic se nedělalo izolovaně - vždycky existovala představa, jak budou hrát bicí, spolu s baskytarou. Vokály byly naplánovány až po napsání všech písní.

Každý riff jsem nahrával doma. V podstatě celé album vznikalo ve studiovém režimu - nahrávání v DAW, sdílení souborů se členy kapely, vytváření click tracků.

Během té doby jsem si také chtěl předem naplánovat všechny možné scénáře nahrávání tohoto alba a uvědomil jsem si, že nejkritičtější částí, kterou je třeba nahrát, jsou bicí. Je to nejvíc akustický nástroj ze všech a jeho zvuk se bude lišit studio od studia. Jedinečný zvuk v metalové hudbě už dnes není úplně možný, ale co se týče rozlišitelného zvuku - bicí jsou klíčové.


Mám „Towards Oblivion“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Exile: Jsem rád, že to tak cítíš, zejména proto, že „Towards Oblivion“ nebylo navrženo tak, aby se snadno poslouchalo.

U bicích jsme měli velké štěstí, že nás pozvali do studia Hertz, abychom znovu nahráli jednu ze skladeb z našeho EP. Došli jsme k závěru, že tohle studio je pro zachycení hry bicích ideální, a tak jsme do toho šli. Pak jsme se tam vrátili. Nahrávání bicích vedl Scott Elliott s Karolem Andresem (zvukařem kapely UKĆ).

Kytary a baskytaru jsem jako obvykle nahrával doma já. Kytary trvaly asi 2 měsíce, protože to byl každodenní grind 4-5h po práci (navíc v době festivalové sezóny, takže byly volné dny), protože se nahrávaly čtyřikrát (každá skladba se v podstatě nahrávala čtyřikrát). Baskytara zabrala asi 7 dní a byla mnohem víc v pohodě než kytary. Přímý vstup byl zachycen a poslán Scottu Elliottovi pro účely re-ampingu.

O vokály se opět postaral Arkadiusz Zieliński (Godbite) z Blood Run Lodge, session byla velmi profesionální a atmosféra byla jako vždy fantastická. Všechny vokály byly nahrány dvojitou stopou.

Vše dal dohromady, smíchal a zmasteroval Scott Elliott z Chernobyl Audio.

Celkově byl tým, který s námi na albu pracoval, vysoce profesionální a držel si velmi vysoký standard.

Kdo je autorem textů na „Towards Oblivion“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Všechny texty na desku jsem napsal já. Jsou to hlavně moje myšlenky o tom, jak si jako lidské bytosti vytváříme největší problémy sami a jak jsme zodpovědní za svá selhání. Je to popsáno z mnoha různých pohnutek, jako je pomsta, úspěch, nízké sebevědomí, podvod, nedostatek zdravého rozumu... všechno se to zhroutí a za všechno si můžeme sami.

Inspirace... jakkoli to zní jako klišé, je to prostě život, nicméně jsem se chtěl o zmíněná témata podělit, protože nejenže jsem je chtěl nějak dostat z hlavy, ale také se hodí k hudbě. Pozoruji a domýšlím si spoustu různých chování a situací. Jsem také velkým fanouškem některých postav ze Star Wars, hlavně uživatelů temné strany - Darth Vader, Darth Maul, Starkiller. Jejich motivy pomsty nebo deprese byly inspirací i pro některé písně.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „Towards Oblivion“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Pro vytvoření našeho díla jsem si vybral Michala „Xaay“ Lorance - pracovat s ním byl vždy můj sen. Spolupracuje s těmi nejlepšími kapelami (Behemoth, Nile, Pestilence...), ale také je členem kapely Redemptor, která je jednou z našich největších inspirací. Tím pádem jsem věděl, že vizi nejen dokonale porozumí, ale také mu mohu dát velkou volnost, protože myslí dál než já. Je opravdu důležité dát kompetentním lidem volnost v myšlení, takhle je společné úsilí mnohem silnější.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna technický death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Exile: Na začátku jsem měl několik spolužáků, kteří hráli v kapele. Viděl jsem jejich vystoupení a řekl jsem si: „No jasně, chci to samé!“. Čím víc jsem hrál, tím víc jsem si uvědomoval, že death metal je nejlepší žánr vůbec. Někteří lidé mi říkali, abych „poslouchal všechno“, ale po dlouhé době jsem si uvědomil, že to nemusí být nutně pravda. Nechtěl jsem se do ničeho nutit, protože hudba by měla být v první řadě zábava. Později jsem si také všiml, že death metal je velmi inkluzivní žánr! Existují deathmetalové kapely, které vznikly za účelem míchání žánru s jazzem, blues, filmovou hudbou nebo dokonce rapem/hip-hopem. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by nějaký umělec chtěl hrát jazz, blues se záměrem smíchat je s metalem, zejména s extrémním metalem.

Nedělám to pro slávu, dělám to, protože to chci dělat. Tento druh extrémního metalu se mnou rezonuje na 100 %. To zaručuje poctivost, zábavu pro tvůrce a skvělý výsledek pro posluchače. Jestli to vzbudí nebo nevzbudí pozornost, to je v pořádku. Jsem ale velmi vděčný za to, co se kolem alba momentálně děje, chtěl jsem prostě vydat hudbu a přispět k ní.


Pocházíte z Polska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Polsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Exile: Tvoje otázka mi připomněla mé první evropské turné s americko-britskými kapelami, kde jsem byl jediným Polákem na palubě. Všichni křičeli jména Behemoth, Mgła, Vader, Hate a tak dále. Ale předpokládám, že velká jména už znáte, rád bych zmínil některé možná méně známé kapely, které nemají takovou publicitu: Redemptor, Dormant Ordeal (jejich nové album nakopává zadky!), Godslut, Varmia, Trauma, Symbolical, Infernal Flame, Hellspawn, MorD, Obsidian Mantra, Everything Is Fire, Blind Salvation.

Návštěvnost koncertů... velké kapely samozřejmě přitahují pozornost, takže půjdeme na menší kapely. V Polsku v podstatě nemá smysl hrát mimo pátek/sobotu. Když už hrajete o víkendu, měli byste mít lidi na koncertě, za předpokladu, že jste s bookerem udělali dobrou propagaci (což považuji za základní věc). Pokud zabookujete a tím to končí - nic vám nepomůže. Klíčem k úspěchu je proaktivita.

Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete v Polsku, které je považována za silně katolickou zemi. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn křesťanstvím?

Exile: Upřímně řečeno, hlavní média vůbec vynechávám. V televizi jsou talentové soutěže a tak, ale moc metalových kapel tam není. Osobně bych se tam ani nesnažil dostat. Je to ztráta času, není to naše cílová skupina. Vzhledem k tomu, že desky Supreme Void mají být náročné, nutící k zamyšlení, bylo by kontraproduktivní vnucovat se do prostředí, které takovou tvorbu neocení. Totéž platí pro hlavní noviny. Existují média věnující se metalové hudbě a je to skvělé - každý má svůj prostor.

Křesťanství, stejně jako všechna ostatní náboženství, je úhel pohledu. Omezovat se pouze na jeden úhel pohledu nefunguje - je jedno, kterého Boha uctíváte. Může vás to někam dovést, ale člověk musí přijmout širší pohled, aby byl vynikající. Křesťanství je nějakým způsobem součástí polské kultury, ať chceme, nebo ne - historicky i politicky. Někdy může být těžké se od něj odpoutat, záleží na tom, v jaké rodině se člověk narodí - já naštěstí nepocházím z čistě křesťanské rodiny, takže jsem tento problém nezažil. Moje cesta je moje vlastní.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na SUPREME VOID největší vliv.

Exile: Největší vliv na Supreme Void měly tyto kapely: Ulcerate, Gorguts, Redemptor, Ad Nauseam, Hate, Dormant Ordeal a mnoho dalších kapel tohoto žánru. Za album „Earthborn Evolution“ musím striktně zmínit Beyond Creation, protože jejich přístup k osmistrunným kytarám mě motivoval k tomu, abych začal zkoumat tento nástroj a vytvořil náš zvuk, prolínající velmi nízko laděnou kytaru s úplně jinými riffy.

Osobně, a myslím, že to většinou platilo i pro ostatní členy kapely - čerpám hlavně z nových kapel. Těším se na nové desky, protože se snažíme posouvat dál. U starých kapel by to z definice nešlo - je to něco už hotového, opakujícího se. Chci něco nového, svěžího, ambiciózního, ale zároveň žádnou nucenou originalitu - jen staré dobré riffy. Staré kapely mám rád, nechápejte mě špatně, ale poslouchám je jen pro zábavu. Začínal jsem u kapel jako Behemoth (éra Demigod), Cannibal Corpse, Morbid Angel. Mám je rád, ale později jsem zjistil, že nové kapely mají z dlouhodobého hlediska mnohem víc co nabídnout. Staré kapely mají dvě věci - skvělou hudbu a sentiment. I když je to velká hodnota, chci prostě víc.

Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Exile: Existuje mnoho způsobů, jak si objednat vystoupení - DIY, platba za hraní, pozvánky od známých atd. Protože všichni pracujeme, musíme si vše rezervovat předem, také časové sloty jsou omezené - jak už bylo řečeno, v Polsku se dá hrát jen o víkendech. Zatím kombinujeme DIY přístup s navazováním kontaktů s dalšími spřátelenými kapelami. Tento přístup se zdá být nejlepší kombinací kvalitní show a udržitelnosti pro kapelu.

 

Co pro tebe znamená death metal a hudba všeobecně? Je tvým koníčkem nebo životním stylem? Klidně se můžeš pustit i do filozofických úvah.

Je to rozhodně životní styl. Měl jsem to štěstí, že jsem si už od mládí všímal toho, co chci v životě dělat, a rozhodl jsem se pro tento životní styl. Hodně cestuju po koncertech, desetkrát jsem byl na festivalu Brutal Assault. Samozřejmě k tomu pracuji jako každý jiný, hudbou se neživím. Nicméně jsem si to už dávno promyslel a rozhodl jsem se, že se nebudu věnovat některým jiným určitým věcem, abych se mohl hudbě věnovat tak hluboko, jak se jí věnuji.

Co chystají SUPREME VOID v nejbližších měsících? Co nějaké turné, nebude? Jestli chceš něco vzkázat fanouškům, labelům nebo promotérům, zde je prostor…

Exile: V současné době máme domluvené koncerty v Polsku. Už teď máme víkend v květnu, včetně Bloodstock Metal 2 The Masses eliminations. Zbytek koncertů ještě není ohlášený, takže na ty si počkejme. Nějaké koncerty si domlouváme i sami se spřátelenými kapelami. Samozřejmě máme vyšší ambice koncertovat nejen v Polsku, takže pokud jste promotér/booker a chcete, abychom hráli ve vašem městě - oslovte nás.

Uvidíme, jak to bude s cyklem propagace alba, ale zatím to vypadá slibně!

Jdu si vaši novou desku „Towards Oblivion“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Exile: Děkuji za rozhovor a milá slova! Určitě si v Česku rád zahraju, protože s vaší kulturou opravdu souzním - právě jsem se vrátil z dovolené v Praze (a vychutnal si dobrý Pilsner Urquell z tanku), doufám, že se vrátím se zbytkem smečky. Nezapomeňte si co nejhlasitěji pustit „Towards Oblivion“!

Recenze/review - SUPREME VOID - Towards Oblivion (2025):

https://doloremrecords.bandcamp.com/album/towards-oblivion




---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 21. dubna 2025

Interview - TORMENTOR TYRANT - Total devastation of an old, dark death metal morgue!


Interview with death metal band from Finland - TORMENTOR TYRANT.

Answered M.Malignant (bass, vocals) and S.Envenom (vocals, guitars), thank you!

Recenze/review - TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty (2025):

Ave TORMENTOR TYRANT! Hello to the Finnish underground. I hope all is well with you. It should be, you have the first long-playing great album of your career this year. I have to admit, it literally put me up against the wall. It's dark, it's energetic, it cuts with a knife's edge. It's very telling that you've done a great job and a great deal of talent too. How do you feel about the new record in relation to your first EP? Where did you want to go and how do you think the recordings are different?

M: Greetings Jakub! Sorry for taking that long to answer the interview but straight into business it is! The first EP (or our Demo as we like to call it) had remnants of riffs that we had actually written already years and years before, but had not found a home in any of our other bands. Hell - there’s actually 2 riffs on the song “All-Seeing Eye” that I wrote when I was 16, and the song needed that sort of naive youthful abandon so these riffs were exhumed for that purpose. The Demo was also more of an experiment on where the band would be going and figuring out our style. First steps into existence, so to say.

The new album is however completely new material, written just for this purpose. The song order is also almost the order they were written in, excluding “Tartarean Iron Grip” (track #4 on the album) which I remember being the first new song we wrote for this album. You can also somewhat hear the evolution of the band's sound and identity progressing as the album moves from start to finish.

Soundwise the recordings are somewhat different too. The Demo was recorded live (except for vocals and that one guitar solo) and is more sharp and cold sounding. The full-length was tracked instrument by instrument and sounds a lot more fat, really heavy and in-your-face aggressive. Both production styles have their advantages. Perhaps the next one will be something in the middle of these approaches. Remains to be seen!


"Excessive Escalation of Cruelty" has all the attributes of good death. For me personally, this is a record that I love coming back to. How was it made? How do you compose new TORMENTOR TYRANT material?

M: Everything in TT is composed and arranged face-to-face in the rehearsal room. No home-made programmed-drum demos or some noodly guitarPRO files are accepted. Every member is mandated to bring in RIFFs to the rehearsal room where they are subjected to a vetting process where only the good and most suitable riffs are accepted or modified, and the weak riffs are scourged and laughed at in a mocking fashion. It gets quite brutal at times. The surviving riffs are then arranged together with the full group to create suitable patterns to make it into a song.

Who is signed for recording and mastering? I have to confirm that the sound literally kills. It still makes me turn up the volume on the hi-fi tower. You have a sound that is harsh, raw and at the same time dark and animalistic. How was it working with you? What studio did you record in and how did everything go?

M: Recording and mixing was done by me, the final mastering was left to outside forces. For this the label recommended Carlo “The Hand of Doom” Altobelli. Recording is something I have always been interested in and try to evolve with my gear and skills with each passing year. My methods are by no means perfect and usually rather raw sounding - but this works for the music we do.


An integral part and kind of an extra bonus for fans today is the CD. You released it on the Everlasting Spew Records label and it comes with a demonic cover. The author is Roni Ärling. How did you choose the theme and how does it relate to the music on the release?

M: I’m “old school” in that sense that only the physical release is the actual album and the digital version is the bonus one - something you have possibly instant access to on the go, as a sort of “fast food”. So if I really like the music I need to own it on physical media. But I’m a product of my times, and have been collecting music since the 90s in various formats. Sure, I don’t buy as much these days as I used to. I’m also starting to run out of space to store more CDs or vinyl!

But relating to this, I think the visual presentation of an album is absolutely important. That’s why we wanted to have a more representing and well drawn cover on our album than on our EP. The EP artwork was crudely drawn by me, but we wanted someone with more skills this time around and I instantly thought of Roni Ärling who is a tattoo artist but also a fellow musician in multiple bands like Lie in Ruins or Perdition Winds. The artwork is the inferno of twisted faces of torment, and it very much and deliberately draws allusions to “Altars of Madness” artwork and something that could be perhaps found on the Doom 1 PC game from the early 90s. It also instantly tells you what the music is about, and leaves no room for any subtleties.

I've been roaming the underworld for over thirty years and I actually go to Finland for music just in case. I think we have similar moods and tastes when it comes to metal. I like your bands a lot and I follow your scene very closely. Maybe I'm a bit jealous, we only have a few death metal bands here that are worth it. How do you explain that death metal is so successful in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

M: I don’t really know what is the cause. There has always been a strong metal underground in Finland, and music and playing instruments has always been supported and encouraged for kids by providing rehearsal rooms from local youth centers. Why Death Metal? Perhaps it just resonates with the people here. Not sure how it is also these days, but back in my youth there was also always a bit of competitive attitude between bands - which kind of kept things in check, and each band strived to be better than the next. This makes things stronger and keeps your edge sharp. Maybe this contributes to the quality of the bands as well.

The scene and fans seem to be in a pretty good state, with lots of new young blood injected into it which is great. Keeps things alive. Not aware of that many Finnish labels though. There’s a few smaller ones that come to mind but that’s about it.


You play death metal influenced by the old school. Nowadays a band can't really avoid comparisons, but I would like to know how the idea to form TORMENTOR TYRANT came about, who was and is your role model and where do you want to take your band? Are you tempted by big festivals abroad, for example, are you willing to tour with a more famous pack?

M: There is no big story - the stars just aligned for us to form the band. All three of us (S. Envenom - guitar / vocals, J. Carnage - drums, and myself M.Malignant - bass / vocals) met each other when playing gigs together with our other bands Solothus and Corpsessed. We got to talking and discovered our shared love for Deicide. This led to us playing some covers at a rehearsal room, but after a while we decided it would be way more interesting to compose our own material instead. At that point I switched over from guitar to bass, and our intention was to make the band work as a power-trio - the less people, the less hassle.

We are heavily influenced by various styles of metal - the US Morrisound type stuff like early Deicide, Morbid Angel, Nocturnus, or the more gloomier death metal like Incantation, Immolation, Autopsy or early 90s Finnish Death Metal, some Swedish bands, Cogumelo Records type Brazilian stuff or bands like Mortem from Peru, Other 90s 2nd wave black metal, british death metal like early Carcass, Paradise Lost, or then again classic stuff like Slayer or Sepultura, Celtic Frost / Hellhammer, Morbid Saint, Sodom, Destruction, Dark Angel and a endless list of other stuff.

Where do we want to take this band? Whatever seems suitable and what opportunities come our way. There is no big plan of domination, we just do what comes natural to us without any huge pressures or expectations from anybody. It’s all about creating something you enjoy yourself. Touring? Why not, if a good opportunity crosses our paths, but we are not actively pursuing it, and in the end - music will never be our dayjob, but an important hobby and an outlet of creativity we will never give up, but also never be monetarily reliant on. This also allows us to do basically whatever we want with the music, and not follow some path that would be profitable.


When I started my site seven years ago, I had a vision of trying to support bands that I thought weren't as visible. Let the world know about them. I think I've been pretty successful at that, at least judging by the response. How do you approach promotion? Do you leave it up to the label or do you send out CDs yourself for various reviews? I buy albums that I really enjoy, for example. How are you? Are you also a fan who likes to support your colleagues often? Do you go to concerts? Do you party?

M: We do some forms of promotion by sending out CDs for reviews, doing interviews and of course the label does the major legwork in this department. And like I said in the previous answer, I still collect physical CDs - especially from bands that I support or are our friends.

I do admit that I go to gigs way less than say 20 years ago, and partying is also a lot more seldom these days - but never completely out of the question, and I definitely will enjoy a few beers too many with good friends at a great underground metal gig if the suitable opportunity arises.

On the one hand, a band starting out today has a lot of opportunities to make their presence known, but on the other hand, there are a huge number of bands and fans get lost in them. A lot of people are just downloading mp3s from the internet and spitting venomous spittle on Facebook instead of going to a gig. How does modern technology affect you as TORMENTOR TYRANT? What do you think about downloading music, google metal, streaming music etc.?

S: Suffering comes in many forms, digital, analog, electric, blunt force. Tormentor Tyrant uses all of these to reach the wider world. Download and stream all you can before the coming age of darkness. Venomous Internet spittle just fuels the flames behind the eyes of the immortal and ageless Tyrant. You, the reader of this text: you are no longer ignorant of the existence of the future enslaver of mankind. You will be punished for every action that you did not take to hasten the empire of cruelty. Mark these words.


I like to ask musicians what death metal means to them. How would they define it, is it more of a philosophy and lifestyle for them or "just" relaxation. What does it mean to you? How do you perceive and experience it?

S: Death Metal is just one form of The True Suffer-Lord: Tormentor Tyrant comes in many forms. He precedes time itself, exists in this material universe, and nowhere at the same time. His manifestations echo through history, holy books warn about the impending doom and the nightmares that humanity has collectively seen is just an echo of the true horror that awaits humanity. Tormentor Tyrant is Death. Tormentor Tyrant is Death Metal.

Finally, a classic but important question. What are TORMENTOR TYRANT's plans in the coming months? Where can we see you in concert?

M: Rehearse, write new riffs, craft new songs, and prepare for our upcoming gigs. Dates and events to be revealed later.

Thank you very much for the interview. I wish not only the new album a lot of success and may the ranks of your fans expand as much as possible. I'll look forward to seeing you live somewhere and may you thrive both musically and on a personal level. I'm off to get "Excessive Escalation of Cruelty" in my head again!

M: Thank you for the support and for doing this interview Jakub! Cheers!

Recenze/review - TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - TORMENTOR TYRANT - Totální devastace staré, prašivé death metalové márnice!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - TORMENTOR TYRANT.

Odpovídali M.Malignant (basa, zpěv) a S.Envenom (zpěv, kytara), děkujeme!

Recenze/review - TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty (2025):

Ave TORMENTOR TYRANT! Zdravím do finského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším prvním EP? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

M: Zdravím Jakube! Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho odpovědět na rozhovor, ale rovnou k věci! První EP (nebo naše demo, jak mu rádi říkáme) obsahovalo zbytky riffů, které jsme vlastně napsali už před lety, ale nenašly uplatnění v žádné z našich dalších kapel. Sakra - v písni „All-Seeing Eye“ jsou vlastně dva riffy, které jsem napsal, když mi bylo šestnáct, a ta píseň potřebovala takovou tu naivní mladickou nespoutanost, takže tyhle riffy byly za tím účelem exhumovány. Demo bylo také spíše experimentem, kam se kapela bude ubírat, a zjišťováním našeho stylu. Takříkajíc první krůčky do existence.

Nové album je ale úplně nový materiál, napsaný právě pro tento účel. Pořadí písní je také téměř stejné, v jakém byly napsány, s výjimkou „Tartarean Iron Grip“ (skladba č. 4 na albu), která, jak si vzpomínám, byla první novou písní, kterou jsme pro toto album napsali. Můžete také trochu slyšet vývoj zvuku a identity kapely, jak postupuje od začátku do konce alba.

Zvukově se nahrávky také poněkud liší. Demo bylo nahráno živě (kromě vokálů a toho jednoho kytarového sóla) a zní ostřeji a chladněji. Plnohodnotné album bylo nahráno nástroj po nástroji a zní mnohem tučněji, opravdu těžce a agresivněji. Oba produkční styly mají své výhody. Snad bude příští deska něco uprostřed těchto přístupů. To se teprve uvidí!


„Excessive Escalation of Cruelty“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál TORMENTOR TYRANT?

M: Všechno v TT se skládá a aranžuje tváří v tvář ve zkušebně. Žádná podomácku naprogramovaná bicí dema nebo nějaké nudlovité kytarové PRO soubory se nepřijímají. Každý člen má povinnost přinést RIFFy do zkušebny, kde jsou podrobeny prověrce, při níž jsou přijaty nebo upraveny jen ty dobré a nejvhodnější riffy a slabé riffy jsou bičovány a potupně zesměšňovány. Někdy je to docela brutální. Přeživší riffy jsou pak společně s celou skupinou uspořádány do vhodných vzorců, ze kterých se vytvoří píseň.

Kdo je podepsán pod nahráváním a masteringem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám spolupracovalo? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

M: Nahrávání a míchání jsem provedl já, finální mastering byl ponechán na externích silách. Vydavatelství mi doporučilo Carla „The Hand of Doom“ Altobelliho. Nahrávání je něco, co mě vždycky zajímalo, a s každým dalším rokem se snažím vyvíjet své vybavení a dovednosti. Moje metody nejsou v žádném případě dokonalé a většinou znějí dost syrově - ale pro hudbu, kterou děláme, to funguje.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u labelu Everlasting Spew Records a je opatřeno démonickým obalem. Autorem je Roni Ärling. Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

M: Jsem „stará škola“ v tom smyslu, že pouze fyzické vydání je skutečné album a digitální verze je bonusová - něco, k čemu máš případně okamžitý přístup na cestách, něco jako „fast food“. Takže pokud se mi hudba opravdu líbí, musím ji vlastnit na fyzickém nosiči. Ale jsem produktem své doby a sbírám hudbu od 90. let v různých formátech. Jistě, dnes už nekupuji tolik jako dřív. Začíná mi také docházet místo, kde bych mohl skladovat další cédéčka nebo vinyly!

Ale v souvislosti s tím si myslím, že vizuální prezentace alba je naprosto důležitá. Proto jsme chtěli mít na našem albu reprezentativnější a lépe vykreslený obal než na našem EP. Obal EP jsem hrubě nakreslil já, ale tentokrát jsme chtěli někoho s většími schopnostmi a já si okamžitě vzpomněl na Roniho Ärlinga, který je tatér, ale také kolega hudebník z několika kapel jako Lie in Ruins nebo Perdition Winds. Obrázek je peklem pokřivených tváří trýzně a velmi a záměrně kreslí narážky na výtvarné zpracování „Altars of Madness“ a něco, co by se snad dalo najít v počítačové hře Doom 1 z počátku 90. let. Také vám okamžitě prozradí, o čem hudba je, a neponechává žádný prostor pro nějaké záludnosti.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Finska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

M: Opravdu nevím, co je příčinou. Ve Finsku vždy existoval silný metalový underground a hudba a hra na nástroje byly vždy podporovány pro děti tím, že jim místní mládežnická centra poskytovala zkušebny. Proč právě death metal? Možná jen rezonuje se zdejšími lidmi. Nejsem si jistý, jak je to v dnešní době, ale za mého mládí tu vždycky panovala i určitá soutěživost mezi kapelami - což tak trochu udržovalo věci na uzdě a každá kapela se snažila být lepší než ta druhá. To věci posiluje a udržuje ostrost. Možná i to přispívá ke kvalitě kapel.

Zdá se, že scéna a fanoušci jsou v docela dobrém stavu, do kterého se vlila spousta nové mladé krve, což je skvělé. Udržuje to věci naživu. Nevím ale o tom, že by bylo tolik finských labelů. Pár menších mě napadá, ale to je asi tak všechno.


Hrajete death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit TORMENTOR TYRANT, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

M: Žádný velký příběh neexistuje - hvězdy se prostě sešly tak, že jsme založili kapelu. Všichni tři (S. Envenom - kytara / zpěv, J. Carnage - bicí a já M. Malignant - basa / zpěv) jsme se potkali při společných koncertech s našimi dalšími kapelami Solothus a Corpsessed. Dali jsme se do řeči a objevili společnou lásku k Deicide. To vedlo k tomu, že jsme ve zkušebně začali hrát nějaké covery, ale po nějaké době jsme se rozhodli, že by bylo mnohem zajímavější skládat raději vlastní materiál. V tu chvíli jsem přešel z kytary na basu a naším záměrem bylo, aby kapela fungovala jako power-trio - čím méně lidí, tím méně problémů.

Jsme silně ovlivněni různými styly metalu - americkými věcmi typu Morrisound, jako jsou ranní Deicide, Morbid Angel, Nocturnus, nebo ponurejším death metalem jako Incantation, Immolation, Autopsy nebo finským death metalem z počátku 90. let, některými švédskými kapelami, brazilské věci typu Cogumelo Records nebo kapely jako Mortem z Peru, další black metal druhé vlny 90. let, britský death metal jako raní Carcass, Paradise Lost, nebo zase klasické věci jako Slayer nebo Sepultura, Celtic Frost / Hellhammer, Morbid Saint, Sodom, Destruction, Dark Angel a nekonečný seznam dalších věcí.

Kam chceme tuhle kapelu posunout? Cokoliv se nám bude zdát vhodné a jaké příležitosti se nám naskytnou. Nemáme žádný velký plán na dominanci, prostě děláme to, co je pro nás přirozené, bez nějakých velkých tlaků nebo očekávání od kohokoliv. Jde o to, abyste tvořili něco, co vás samotné baví. Turné? Proč ne, pokud nám zkříží cestu dobrá příležitost, ale aktivně se o ni nesnažíme, a nakonec - hudba nikdy nebude naším denním zaměstnáním, ale důležitým koníčkem a výronem kreativity, kterého se nikdy nevzdáme, ale také na něm nikdy nebudeme finančně závislí. To nám také umožňuje dělat si s hudbou v podstatě, co chceme, a nejít nějakou cestou, která by byla výdělečná.


Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

M: Děláme určité formy propagace tím, že posíláme CD k recenzím, děláme rozhovory a samozřejmě hlavní práci v tomto směru dělá vydavatelství. A jak už jsem řekl v předchozí odpovědi, stále sbírám fyzická CD - zejména od kapel, které podporuji nebo jsou našimi přáteli.

Přiznávám, že na koncerty chodím mnohem méně než řekněme před dvaceti lety, a pařby jsou dnes také mnohem vzácnější - ale nikdy nejsou úplně mimo mísu, a pokud se naskytne vhodná příležitost, určitě si s dobrými přáteli užiju pár piv navíc na skvělém undergroundovém metalovém koncertě.

Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako TORMENTOR TYRANT ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

S: Utrpení má mnoho podob, digitální, analogové, elektrické, tupé. Tormentor Tyrant je všechny využívá, aby oslovil širší svět. Stahujte a streamujte vše, co můžete, než přijde věk temnoty. Jedovaté internetové sliny jen podněcují plameny za očima nesmrtelného a nestárnoucího Tyranta. Ty, čtenáři tohoto textu: o existenci budoucího zotročitele lidstva už nejsi informován. Budeš potrestán za každý čin, který jsi neučinil, abys urychlil říši krutosti. Zapamatujte si tato slova.


S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

S: Death metal je jen jednou z forem Pravého Pána utrpení: Tormentor Tyrant má mnoho podob. Předchází samotný čas, existuje v tomto hmotném vesmíru a zároveň nikde. Jeho projevy se odrážejí v dějinách, svaté knihy varují před blížící se zkázou a noční můry, které lidstvo kolektivně zažilo, jsou jen ozvěnou skutečné hrůzy, která lidstvo čeká. Mučitel Tyran je Smrt. Tormentor Tyrant je death metal.

Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají TORMENTOR TYRANT v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

M: Zkoušíme, píšeme nové riffy, tvoříme nové písně a připravujeme se na nadcházející koncerty. Termíny a akce budou zveřejněny později.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Excessive Escalation of Cruelty“ zase narvat do hlavy!

M: Děkuji za podporu a za rozhovor, Jakube! Na zdraví!

Recenze/review - TORMENTOR TYRANT - Excessive Escalation of Cruelty (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 12. dubna 2025

Interview - SADIST - Excellent technical, progressive death metal!


Interview with progressive death metal band from Italy - SADIST.

Answered Tommy Talamanca (guitars), thank you!

Recenze/review - SADIST - Something to Pierce (2025):

Ave SADIST! I've been preparing for this interview for a really long time. But you know, every time you release a new album, I prefer to listen to it rather than write the words. Anyway, I'm in the Czech mountains right now, I'm on vacation and have a little extra time. I'm sipping on a wine from Liguria, Vermentino "Etichetta Nera" Colli di Luni DOC 2023, which I got. I am not a fan of this drink, but I have to say it is good. Plus I'm listening to your new album "Something to Pierce" from this year. It's a massacre, I must admit. Perfectly crafted music, death metal that got into my veins. How did the record come about and how did the new members in the band influence the recording process?

Tommy: Glad you liked the new album. We can consider SOMETHING TO PIERCE like the perfect successor to FIRESCORCHED, although the new album, like every new Sadist album, has its own strong identity. In this sense, the key was Davide and Giorgio, the new rhythm section, who had two years of live activity in which they were able to settle into the band, bringing their personality and energy.


I have to admit that I didn't get into your music until sometime in 1997. I remember bringing the CD home at the time and being terribly surprised at the cover art you had. You know, a friend recommended you to me. I sat down, turned on the hi-fi tower and then you cut me to pieces. A lot of time has passed, you've changed a lot of musicians, the only ones left from the original line-up are Tommy Talamanca (guitar) and Trevor Nadir on the mic. Why do you think that is? From what I've seen, your band has changed musicians really often. Please take us through the history of SADIST and don't forget what caused you to go on hiatus between 2001 and 2005.

Tommy: there are bands whose identity is not affected by a change of line-up, and this happens because the history of these bands is stronger than the personal ego of the individual musicians. Of course, changing the line-up always causes great stress, but sometimes, as in any social group that no longer works, it is the only logical solution. Sadist had a stable line up for many years, but when Andy, the original bass player from the first album, decided to leave the band in 2018, the balance with Alessio, the drummer, also broke down. With Firescorched we relied on two musicians with strong personalities like Thesseling and Goulon, but we knew they would most likely be session players. Then we met these two young guys, Davide and Giorgio, who had that fire, that passion that, unfortunately, older musicians often lose.

Sometimes the problem with a lot of old bands is that they don't evolve anymore. They stay in the same place and play the same thing over and over again. But it's also true that the fans demand it. But SADIST are different. To me, every album of yours is a little bit different, different. Where do you always get so many ideas? How do you compose new material? Does anyone have the main say? I'm interested in the actual creation of a new song, the concept.

Tommy: I guess the most obvious characteristic of Sadist is that it is a “chameleon” band, and probably those who have been following the band for a long time always expect a bit of a surprise effect with each new album, even though it is important for us to always keep the Sadist trademark strong. For the last three or four albums, the songwriting was in my and Trevor's hands, and this process has also worked with the new album, although we have left absolute freedom to the new members with regard to the arrangement work on bass and drums.


Sound is very important in any music. You guys have been true to yourselves for the last few years. Tommy Talamanca is responsible for the sound. Personally, I love the fact that you have your own sound, your own expression, your own face. Isn't that hard? Do you have someone to give you their opinion? Who's in opposition? Or do you trust Tommy completely?

Tommy: We try not to sound like any other band out there, and above all we don't want to follow any particular trend, even in terms of the artistic production of the albums. It is not that we are against working with external producers, but unfortunately, when this happened, in the first albums, we were never really satisfied with the final result.

I'm old school and I always need a physical vehicle. I love looking at booklets and I have to say that Andreas Christanetoff's cover immediately caught my eye. The motif evokes the apocalypse in me, that's the first thing that came to mind. How did you and Andreas get together and why him? Can you tell us what exactly the image is supposed to express and how it relates to the music?

Tommy: Rock music has a very important visual component, and with the new cover we were looking for that "wow" effect that hit immediately at first glance, and at the same time we wanted to detach ourselves from the covers of recent albums, based entirely on computer graphics, and we looked for an artist. We saw some of Andreas' work, and we liked his style immediately. Talking about the cover, we wanted an evocative image that was a metaphor for the lyrics of the album, but still kept some mystery.


What about the lyrics? Where do you get the inspiration for them? I've already managed to translate some of them and I like that they have depth. It's not just an addition to the music, as it often is. Who's signed them?

Tommy: Since the Crust era, Trevor is the mastermind behind lyrical concepts and Sadist lyrics. The new album is centered on death, seen through various types of physical and psychological experiences, and focuses mainly on the transition between the two dimensions: life and death. The common thread is this breath, the "Respirium", understood as the last vital act before the end!

Let's go back in history. SADIST are one of the first death metal bands in Italy. What gave you the idea to play death metal? Why this style? I got into it gradually, originally I was only crushing thrash metal. What was your path?

Tommy: As we began to compose music, we didn't think about a specific genre, but simply began to write in a natural manner, incorporating our personal tastes and background into the band's sound. When the first album was released in 1993, there were no labels like "prog death" or anything else, but only these very particular bands, like Cynic or Pestilence, who combined various styles to create a different and unique sound. My musical tastes include thrash metal, classical music, and progressive rock from the 70s, and I have incorporated all of these elements into my compositions. Being the main composer in the band, I obviously influenced the sound of the band in a radical way.


How and when did you start playing an instrument? Did you have any role models? What was the first gig you went to? What was your first gig?

Tommy: While I began studying classical guitar and music theory at 10, my musical direction changed when I fell in love with heavy metal and electric guitar during my adolescence. On the contrary, I think that Trevor has always been a lover of extreme metal since he was very young. I played electric guitar in the 80’s, so my references were obviously Van Halen and Malmsteen, and I think that one of my first concerts was Malmsteen in Milan, I don’t remember exactly what year.

What was it like in Italy in the 90s regarding music? What about the clubs, the scene? In our country, socialism had just fallen and the whole world had opened up. It was very wild and I'm quite glad I survived. What was it like for you?

Tommy: Speaking of music, we can very simply talk about before and after Internet. Before the internet people lived! They went to clubs, met in the streets, and making music was much easier. Marketing was not the most important thing, the only thing that mattered was to play well and write interesting music!


And how would you compare the underground then with now? We have new technologies, the internet has come into play, streaming, downloading music, but also maybe other ways of recording music. How have all these things influenced you and how do you perceive them?

Tommy: It is very easy to talk only about the negative aspects of the internet, but there are also positive aspects, linked to globalization. The world changes, even if we don’t want to, and the smartest thing we can do is try to float!

I like when bands are strong live as well. Unfortunately, I missed you guys last year in Volyně, but as far as I remember I've seen you before. How did you like it here in the Czech Republic? If I'm not mistaken, you also played at Brutal Assault?

Tommy: We played many times in your country, including 2 or 3 times at the beautiful Brutal Assault, and the welcome was always very warm. Overall, Sadist has a strong fan base in Eastern Europe. We also had a great time last time at ETEF, we prefer this type of festival, not too big, but where the contact with the public is stronger.

 

How do you experience and perceive concerts as a musician? Do you enjoy them? Do you also enjoy them as a visitor? For example, I was very sad during the Covid when it was all closed. Death metal is music that has to be played on stages. That's where its power shines through the most. What do concerts mean to you?

Tommy: Being on stage is the best place to be for a rock musician, as it is the true reason why music is made. Every stage has its own charm, we love playing in big festivals, but even more we love a more intimate dimension. Personally, I love going to concerts, as well as to the theatre in general, and I try to go as often as possible. The experience of art lived by the real is unique, and can not be replaced by any technology.

You put out great records, you play shows. Moreover, you are in great shape, you are not afraid to continue to develop your talent, you are looking for new ways. Is there anything else you want to achieve? Do you have a dream, a vision of where you want SADIST to go in the future?

Tommy: As long as we have something interesting to say as a band, we will keep playing. Sadist is a small job that gives us a lot of satisfaction, but it requires a lot of work and energy. Our goal is to play good concerts and make good records, nothing special.

I'd be interested to know what death metal and music in general means to you. Is it a hobby, a relaxation or a lifestyle? Feel free to get philosophical with this question. Why do you enjoy playing this particular style?

Tommy: As previously stated, I don't think of music as a genre. I am primarily a musician and a music worker, and Sadist allows me to express the Rock Side of my musical personality. I love Rock, Metal, but I also love producing artists of different genres in the studio. In Italy it’s almost impossible to live on music just playing death metal, but Trevor and I were lucky enough, or maybe even good enough, to be able to make our passion, music, a 360 degree work.


What are SADIST planning in the next few months? Do you have any message for fans, labels, promoters? If you have something on your mind, here is the space...

Tommy: There will be some festivals in the summer and then in the fall we’ll be touring Europe with a couple of very cool bands. In the meantime we are preparing some surprises that will see the light towards the end of this year, and then, 2026, is the thirtieth anniversary of Tribe, and we are thinking about something special.

Thank you so much for the interview. I've finished my wine and now I'll have a beer with your permission. "Something to Pierce" is playing over and over again and I have to say it's really great music! Thanks a lot for it! I wish the band continued success and I look forward to more records from you. May your personal lives prosper as well! SADIST RULES!

Tommy: Thanks a lot for Your support! See you soon in Czech Republic!

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine