DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkeminterview. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 25. března 2025

Interview - INBORN SUFFERING - Freezing, poignant, melodic doom death metal full of loneliness, melancholy and pain of everyday life!


Interview with doom death metal band from France - INBORN SUFFERING.

Answers by Emmanuel Ribeiro (bass), thank you!

Recenze/review - INBORN SUFFERING - Pale Grey Monochrome (2025):

Ave INBORN SUFFERING! It's been a while since I received your new album "Pale Grey Monochrome" for review. And you immediately made it to the imaginary top of my personal doom death metal chart. The first time I encountered the new release was in the cold weather, when it got very cold. It was very pleasant for me to just listen, read and let the time pass. How was the album made and how do you think it differs from the previous album "Wordless Hope"?

Hello, thank you for giving us the opportunity to answer these cool questions!
PGM differs from the previous albums due to, at least, three things:
The first one, the album was made as a sort of therapy. It talks a lot about my personal experiences during the past five years. I have written almost all the lyrics and the main theme of the album.

Secondly, Laurent wrote almost all the music for the first time. He had a lot of ideas and wanted to try doing melodic doom death songs. The music and his amazing voice fit perfectly with the lyrics. Stephane was busy with his other band, Fractal Gates, so after finishing his duty with them, he started writing the music and the lyrics of ‘The Oak’, talking about his own experiences and doing a lot of arrangements and all the keyboards on the album.

The last thing was that we have not played together for more than a decade and it was a long distance composition, really different than doing rehearsals and searching for inspiration together.”


Let's go back in history a bit. INBORN SUFFERING was formed in 2020 in Paris. Then (in 2012) you went on hiatus for ten years and came back in 2022. It's not easy to start again nowadays. Or did you not stop your activity? Why haven't you been heard from?

Wow…2002, that was a long, long time ago. It was not easy to restart the music now. After rereleasing the demo we talked about doing a ‘one more thing’ song, because we went on hiatus with a lot of anger and animosity towards each other. All activity with Inborn Suffering was completely stopped in 2012.

The new stuff has exactly the kind of cool, clear sound that I really like. It's signed by the master Olmo Lipani (Déhà). We all know his work. I'd be interested to know how you collaborated, how you got together and why him? With what feelings did you leave the studio?

The recording was actually done by Stephane at home, with the mix and the mastering by Déhá, I wanted Déhá because he has helped me a lot to keep my mind out of the water during the last years. And not only with this music, we talked a lot too.

He is singing too on ‘From Lowering Tides’. Laurent had already worked with him with Mourning Dawn and he does an amazing job.


When I look at the cover, it makes me a bit uncomfortable in a way. I like it, but there's a strange uneasiness to it. Beautiful work. Who's the artist and why did you choose this particular motif? What exactly is it supposed to express and how does it relate to the music?

The artist is Franck Besançon, he specialises in horror art. He’s a good friend of Stephane and he has worked on Silent Hill: Townfall, one of the next games in the Silent Hill franchise.

You can see bodies trying to find light but there is always someone pushing you down into the dark. It’s a great representation of depression, but also of the world nowadays. He has done an amazing job.

The lyrics on your records are about death, sadness, pain. Where do you get inspiration for them? Who is their author? And what are they about on the new album?

I am the author of all the lyrics except ‘The Oak’. All the themes of the album talk about depression and especially about my own experience over the last few years. So inspiration was simple…just picking fragments of my life.


For the new song "The Oak" you have such a melancholic, very captivating and well shot video. Who is its author and how did he manage to combine the images with interesting and for me almost personal lyrics so beautifully?

Stephane did everything for ‚The Oak‘; the song, the lyrics, the clip. It’s all made with free images and it‘s a concept song talking about his own experience. He wanted the listener focus on the music instead of the lyrics - like reading the music and listening to the lyrics. I like to call it an upside down song. Probably the darkest thing we have done. The main singer is Fred from Wordless Hope

Is French nature influencing you in any way? Every time I hear a band from your country, I think that you can put such a special mood, melancholy, light progression into your songs. A lot of times I took the album to the woods in my country, just outside the city, and it felt like I was somewhere in the north.

Not for the lyrics, maybe more the sadness of the city we are living. Laurent lives in the south of France and he travels a lot. I think Nature is more an inspiration for him.

Paris has always been a centre of culture. But what about doom metal? It's not exactly a style that the crowds go to. At least that's the case here in the Czech Republic. Do you play with other doom metal bands or do you play more with bands from other styles? I think doom metal is a discipline that requires a different approach than, say, thrash or death metal. Do you tend to perform only at doom festivals or do you play with "everyone"?

We have a great doom scene here, starting with Hangman’s Chair.

We have played with a lot of bands over the years, especially doom metal bands. We don’t play anymore but we have played with Mar de Grises, Mourning Beloveth, Swallow the Sun, Before the Dawn, Saturnus, Ataraxie, Esoteric and Pantheist to name a few.


How do you perceive your scene in general? Gigs, fans, labels? There are quite a lot of gigs here, but only some of them are solidly attended. Plus, I feel like the younger fans are already listening to something a bit different. Do you also go to concerts as a fan? Do you follow the scene in Paris?

We have a lot of really good black metal bands in France, some doom or death bands and a lot of renowned labels like Les Acteurs de L’ombre, Season of Mist etc…

Younger fans here tend to listen a lot to things like deathcore.

I don’t go to a lot of concerts now, but last month I went to Houle/ Moonreich/ Penitence Onirique. Three great French black metal bands.

Personally, I find "Pale Grey Monochrome" to be such a polished stylistic gem, but it can also appeal to fans outside of doom death metal. The album is raw, but it also has a lot of memorable melodies. Where do you want to take the band? What is your goal? Someone is attracted by big festivals, someone wants a famous label. What are your dreams?

I really don’t know if the band will continue doing things . We were expected to do one song, we have made an album. There are no plans. I think Laurent will keep playing with Mourning Dawn but he doesn’t really have time anymore for Inborn Suffering for the moment. We have no plans with new songs or live events.

 

How did you get into music in the first place? Who was your role model? First gig? First gig as a musician? How about some wild experiences, readers are always interested in that:)).

I got into music with bands like New Order and A-ha - I’m a huge fan of A-ha!

My first gig as fan was Paradise Lost in 1995 and my first gig as a musician was in 2005 or 2006.

As for a wild experience, there was a gig in Belgium. The organiser told us one hour before we were due to play that he didn’t have the money to pay us. We played anyway because we were there and people were waiting for us. It was a good gig with My Lament.

I'd be interested in your relationship to music. What does it mean to you? Is it a hobby? A lifestyle?

Music is a way of life. I find peace listening to music. I listen to music all the time. There is are so many emotions you can find only in music

What is INBORN SUFFERING planning in the near future?

We have no plans for the moment.

Thank you very much for the interview, I appreciate it. I guess you can guess what I'm going to do. Sure, I'm going to go out into the woods and I'm going to take your new song "Pale Grey Monochrome" with me. It's delicious! I wish it sells well and that you are happy in your personal lives.

Thank you.

Recenze/review - INBORN SUFFERING - Pale Grey Monochrome (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - INBORN SUFFERING - Mrazivý, drásavý, melodický doom death metal plný osamělostí, melancholie a bolesti všedních dní!


Rozhovor s doom death metalovou skupinou z Francie - INBORN SUFFERING.

Odpovídal Emmanuel Ribeiro (basa), děkujeme!

Recenze/review - INBORN SUFFERING - Pale Grey Monochrome (2025):

Ave INBORN SUFFERING! Je to už nějaký čas, co jsem dostal vaše nové letošní album „Pale Grey Monochrome“ na recenzi. A ihned jste se dostali na pomyslnou špičku mého osobního doom death metalového žebříčku. Poprvé jsem se s novinkou setkal v sychravém počasí, kdy se hodně ochladilo. Bylo pro mě velmi příjemné jen tak poslouchat, číst si a nechat plynout čas. Jak album vznikalo a v čem se podle tebe odlišuje od předešlé desky „Wordless Hope“?

Dobrý den, děkujeme za možnost odpovědět na tyto zajímavé otázky!
PGM se od předchozích alb liší minimálně třemi věcmi:
První je, že album vzniklo jako určitý druh terapie. Hodně se na něm mluví o mých osobních zkušenostech z posledních pěti let. Téměř všechny texty a hlavní téma alba jsem napsal já.

Za druhé, Laurent napsal poprvé téměř celou hudbu. Měl spoustu nápadů a chtěl zkusit dělat melodické doom deathové písně. Hudba a jeho úžasný hlas se k textům skvěle hodily. Stephane byl zaneprázdněn svou druhou kapelou Fractal Gates, takže poté, co s nimi skončil své povinnosti, začal psát hudbu a texty pro ‚The Oak‘, mluvil o svých vlastních zkušenostech a dělal spoustu aranží a všechny klávesy na albu.

Poslední věcí bylo, že jsme spolu nehráli více než deset let a bylo to skládání na dálku, opravdu jiné než společné zkoušení a hledání inspirace.


Pojďme trošku do historie. INBORN SUFFERING vznikli v roce 2020 v Paříži. Potom jste (v roce 2012) se na deset let odmlčeli a vrátili jste se až v roce 2022. V dnešní době není lehké začínat znovu. Nebo jste nepřerušili činnost? Proč o vás vlastně nebylo slyšet?

Páni... 2002, to už je hodně, hodně dávno. Nebylo snadné znovu začít tvořit hudbu. Po znovu vydání dema jsme se bavili o tom, že uděláme písničku „one more thing“, protože jsme odešli na pauzu se spoustou zloby a nevraživosti vůči sobě navzájem. Veškerá činnost s Inborn Suffering byla v roce 2012 úplně zastavena.

Novinka má přesně takový ten chladný, čitelný zvuk, který mám moc rád. Podepsán je pod ním mistr Olmo Lipani (Déhà). Všichni jeho práci známe. Mě by zajímalo, jak se vám spolupracovalo, jak jste se dali dohromady a proč právě on? S jakými pocity jste odcházeli ze studia?

Nahrávku vlastně dělal Stephane doma, mix a mastering dělal Déhá, chtěl jsem Déhá, protože mi v posledních letech hodně pomohl, abych se udržel v klidu. A nejen s touhle hudbou, taky jsme si hodně povídali.

Na ‚From Lowering Tides‘ také zpívá. Laurent s ním spolupracoval už na albu Mourning Dawn a odvádí úžasnou práci.


Když se dívám na obal, tak mi je svým způsobem trošku nepříjemný. Líbí se mi, ale je v něm takový zvláštní neklid. Krásná práce. Kdo je autorem a proč jste zvolili právě tento motiv? Co má přesně vyjadřovat a jak souvisí s hudbou?

Autorem je Franck Besançon, který se specializuje na hororové umění. Je Stephanovým dobrým přítelem a pracoval na Silent Hillu: Townfall, jedné z dalších her ze série Silent Hill.

Můžete vidět těla, která se snaží najít světlo, ale vždy je tu někdo, kdo vás tlačí dolů do tmy. Je to skvělé ztvárnění deprese, ale i dnešního světa. Odvedl úžasnou práci.

Texty na vašich deskách jsou o smrti, smutku, o bolesti. Kde pro ně berete inspiraci? Kdo je jejich autorem? A o čem pojednávají na novém albu?

Jsem autorem všech textů kromě „The Oak“. Všechna témata alba hovoří o depresi a zejména o mých vlastních zkušenostech z posledních několika let. Takže inspirace byla jednoduchá... prostě jsem vybíral střípky ze svého života.


K nové skladbě „The Oak“ máte takový melancholický, velmi podmanivý a skvěle natočený klip. Kdo je jeho autorem a jak se mu povedlo tak krásně spojit obrazy se zajímavým a pro mě až osobním textem?

Stephane udělal pro „The Oak“ všechno: píseň, text, klip. Vše je vytvořeno pomocí volných obrázků a je to koncepční píseň vypovídající o jeho vlastních zkušenostech. Chtěl, aby se posluchač místo na text soustředil na hudbu - jako by četl hudbu a poslouchal text. Rád tomu říkám obrácená píseň. Asi nejtemnější věc, kterou jsme udělali. Hlavním zpěvákem je Fred z kapely Wordless Hope.

Ovlivňuje vás nějak francouzská příroda? Já pokaždé, když slyším kapelu z vaší země, tak mě napadne, že umíte do skladeb vložit takovou zvláštní náladu, melancholii, lehkou progresi. Hodně často jsem si bral album do lesů u nás, kousek za městem a připadalo mi, jako bych byl někde u vás na severu.

Ne kvůli textu, možná spíš kvůli smutku z města, ve kterém žijeme. Laurent žije na jihu Francie a hodně cestuje. Myslím, že pro něj je příroda určitě inspirací.

Paříž byla vždy centrem kultury. Jak je na tom ale s doom metalem? Není to zrovna styl, na který chodí davy. Alespoň tak tomu je u nás v Čechách. Hrajete i s dalšími doom metalovými kapelami nebo vystupujete spíše se smečkami z jiných stylů? Doom metal je dle mého disciplína, která vyžaduje odlišný přístup, než třeba thrash nebo death metal. Vystupujete spíše jen na doomových festivalech nebo hrajete „se všemi“?

Máme tu skvělou doomovou scénu, počínaje Hangman’s Chair.

V průběhu let jsme hráli se spoustou kapel, zejména doom metalových. Už nehrajeme, ale hráli jsme například s Mar de Grises, Mourning Beloveth, Swallow the Sun, Before the Dawn, Saturnus, Ataraxie, Esoteric a Pantheist.


Jak vnímáš vaši scénu celkově? Koncerty, fanoušky, labely? U nás je koncertů poměrně hodně, ale jen některé jsou solidně navštěvované. Navíc mi připadá, že mladí fanoušci už poslouchají trošku něco jiného. Chodíš na koncerty i jako fanoušek? Sleduješ scénu v Paříži?

Ve Francii máme spoustu opravdu dobrých blackmetalových kapel, několik doomových nebo deathových kapel a spoustu renomovaných labelů jako Les Acteurs de L'ombre, Season of Mist atd.

Mladší fanoušci tady mají tendenci poslouchat hodně věcí jako deathcore.

Na koncerty teď moc nechodím, ale minulý měsíc jsem byl na Houle/ Moonreich/ Penitence Onirique. Tři skvělé francouzské blackmetalové kapely.

Mě osobně připadá „Pale Grey Monochrome“ jako takový dokonale vybroušený stylový drahokam, který ale může oslovit i fanoušky mimo doom death metal. Album je sice syrové, ale má i spoustu dobře zapamatovatelných melodií. Kam až chcete kapelu posunout? Co je vaším cílem? Někoho lákají velké festivaly, někdo chce zase slavný label. Jaké máte sny?

Opravdu nevím, jestli bude kapela pokračovat ve své činnosti. Čekalo se, že uděláme jednu písničku, udělali jsme album. Žádné plány nemáme. Myslím, že Laurent bude dál hrát s Mourning Dawn, ale na Inborn Suffering už momentálně nemá čas. Nemáme žádné plány s novými písněmi ani s živými akcemi.

 

Jak si se vlastně dostal k muzice? Kdo byl tvým vzorem? První koncert? První vystoupení jako muzikant? A co nějaké divoké zážitky, to vždycky čtenáře zajímá?:)).

K hudbě jsem se dostal díky kapelám jako New Order a A-ha - jsem jejich velkým fanouškem!

Můj první koncert jako fanouška byl Paradise Lost v roce 1995 a můj první koncert jako hudebníka byl v roce 2005 nebo 2006.

Co se týče divokého zážitku, tak to byl koncert v Belgii. Pořadatel nám hodinu před tím, než jsme měli hrát, řekl, že nemá peníze na zaplacení. Přesto jsme hráli, protože jsme tam byli a lidi na nás čekali. Byl to dobrý koncert s My Lament.

Zajímal by mě tvůj vztah k muzice. Co pro tebe znamená? Je to koníček? Životní styl?

Hudba je způsob života. Při poslechu hudby nacházím klid. Hudbu poslouchám pořád. Je tolik emocí, které můžete najít pouze v hudbě.

Co chystají INBORN SUFFERING v nejbližší době?

V tuto chvíli nemáme žádné plány.

Děkuji moc za rozhovor, vážím si ho. Asi tušíš, co půjdu dělat. Jasně, vyrazím ven, do lesa a vaši novinku „Pale Grey Monochrome“ si vezmu s sebou. Je totiž vynikající! Přeji vám, aby se dobře prodávala a ať jste spokojení i v osobních životech.

Děkujeme.

Recenze/review - INBORN SUFFERING - Pale Grey Monochrome (2025):





---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 22. března 2025

Interview - DISRUPTED - An honest, crude exhumation of an old dusty grave! Old school death metal from the deepest underground!


Interview with death metal band from Sweden - DISRUPTED.

Answered Mikael Hanni (vocal), thank you!

Recenze/review - DISRUPTED - Stinking Death (2025):

Ave DISRUPTED! Greetings to the Swedish catacombs. First, let me pay my respects. I've been following your band since 2014 when you released your first EP "Heavy Death" and you've been one of my favorite bands for a long time. But you are not very well known here in the Czech Republic, we are a small country with a small underground community. How did you guys get together and how did DISRUPTED come about?

Hello and thank you for reaching out. This is vocalist Mikael Hanni answering to your questions.

The band originally came together around 2012 from a hardcore band that me and guitarist Thomas Liljekvist played togheter in since around 2008-2010 i believe. We came to talk about how we both wanted to evolve the sound of the band and since we both had a common ground in HM-2 death metal we just got hold of a copy of the legendary distortion pedal and all of a sudden we were playing death metal.

We all come from the same region in Sweden(Dalarna county) so we have known each other since forever.


This year you have a new album "Stinking Death" out, which is again full of pure true death metal. With what feelings did you go into the studio? For example, did you have a plan where and how you wanted to move on from the last record? Personally, I find the new record to be more darker and colder at the same time. I have to admit that the atmosphere of the whole album literally captivated me.

We wanted just what you experienced actually. Without going to much afar from what I suppose you can call our usual sound we still wanted to add just a bit of atmosphere. Being the 3rd record that is supposedly the hardest to make we didn’t want to go completely crazy, yet still don’t copy the old formula from the last albums to every extent, and I think we managed quite well.

With the addition of another guitarist permanently in the line up in form of Johan Kvastegård it was easier to add some extra layers of sound to the songs that easily falls flat when performed if you just use one guitar.

Who is responsible for the mixing and mastering? I admit that when I listen to your band I feel like I'm buried in the catacombs forever. It's cold and dark at the same time. The overall sound is great, it reminds me of 90's records, was that the goal?

Like on our previous album „Pure Death“ we worked with sound wizard Christian Larsson once more. This time he did both mixing and mastering and we’re really satisfied with the sound. We wanted a raw and gnarly, but also clear sound. That might sound a bit contradictory, but to clarify we want every instrument and riff/melody to be heard clearly without losing any heaviness and Christian managed perfectly.


I'm a big fan of CD artwork as well, and I really like your covers. Who is the author on the new album "Stinking Death" and what exactly is it supposed to express? I really like the motif a lot, just please tell us how it relates to the music, how is it thematically interconnected?

The artwork for „Stinking Death“ was made by the same artist that made the „Morbid Death“ artwork. It’s a tattoo artist from our hometown of Ludvika namned Marcus Hansson. We just give him the title of the album and then he has full artistic freedom and as you say the results are really good. He knows what it’s all about and we never have to explain or change any details when it comes to the design.

I would be interested in the process of how a new song is created in DISRUPTED. Are you classical musicians who lock yourselves in a rehearsal room and jam or do you use modern technology and send ideas to each other? Do you even go out for a beer together?

As for the music it’s mostly Thomas that does the writing out in his garage. For our latest album Johan Kvastegård also contributed with some songs. So usually Thomas have a complete song with music that he sends to the rest of us so that we can listen to it.

As I mentioned earlier regarding our vision of a bit more atmosphere, Thomas and Johan sat down toghether with a few of the songs to add some extra layers of guitars and that is something we’ll keep working on in the future.

As for lyrics we usually come up with all the song titles first and then I take inspiration from there and write the lyrics while also listening to the song.

Since most of the members have families and the fact that I live about 2,5 hours away nowadays we don’t have the time to get toghether to write music, since we rather focus on rehearsing when we’re all gathered. I don’t see that as a bad thing since we‘re still are able to produce new material and this kind of song writing process works well with us.


You are experienced dogs who play your own way. You have your own handwriting, which is something that is sometimes forgotten nowadays. A lot of bands just sound like copies of other bands. Are you sure you had any role models? Who influenced you as a musician and who was your role model? When and how did you actually start playing? What was the first impetus for you picking up an instrument?

We’ve been playing together for quite some time now and I suppose that’s our way of finding our own sound. Personally I started playing guitar after discovering Iron Maiden when I was around 12-13 years old and had them as idols, or role models if you will, but that doesn’t influence the music I’m involved in today i think. As for Thomas who does most of the writing he has been listening to The Beatles a lot and often mentions their way of forming songs as an inspiration.

So to answer the question I wouldn’t say we have any specific inspiration for our music other than the HM-2 pedal and of course bands like Entombed and Interment who formed Swedish death metal into what it is today.

I think the biggest reward for any band is the reaction of the fans. I like smaller clubs the most, where the musicians and fans are close to each other. How often do DISRUPTED actually perform? Do you tour, for example? I've searched the internet and haven't found much live footage of your shows. So how are DISRUPTED doing with concerts? How about a tour in Europe? I would love that.

You’re absolutely right about that. Unfortunately we haven’t hade the chance to play as much as we might have wanted for various reasons, but as of now we are working together with Hellbilly tourbookings that hopefully will result in us playing live more often and also outside of Sweden.

I think that since the start we’ve been doing about 2-3 shows per year, not counting the Covid-19 years of course.

Finding time to do longer tours is out of the question for us I think, but some shorter runs for a week or so is something we’ve been discussing. Time will tell!


Our readers are always very interested in how your scene is doing. Sweden was a powerhouse in death metal in the nineties. How is it today? Do you see new bands too, or just the old veterans? You come from Ludvika, which is a small town. Do you have your own scene? Here in the Czech Republic we have the idea that, according to the number of Swedish bands, every second person in Sweden)) must play in a death metal band. Is that true? What about the fans?

When we were starting out around 10-15 years ago the music scene in Ludvika was alive and well with a bunch of bands around. Not only death metal but most musicians hanged around and knew eachother. Today I don’t think thats the case, but on the other hand there are quite many younger bands rising in other parts of Sweden right now that are very interesting.

It’s totally true that when you look at the population up here and compare it to the number of metal bands there sure are alot of extreme metal musicians around. The long, dark and cold winters combined with the forest landscapes must be some kind of inspiration to that since we have that in common with Norway and Finland.

People up here are more reserved and calm overall, so when at shows the majority of the audience stands with their arms crossed, bobbing the head in sync with the music. Of course there are always so called front row bangers at most shows but in my experience shows further south are a bit more intense. I’m not saying either one is better than the other, but that’s just how it is up here.

Underground music has always been spread by fans as well as by small labels and labels. There are a few in the Czech Republic, but it's mostly the work of one or two enthusiasts. I wonder where you sell the most records? At a concert or through a label? Do you have an overview of that? I'd also be interested in the ratio of physical to digital.

Without having any numbers I’m pretty sure we do most of our sales through our label. Since we don’t play that often we don’t sell much records at those times compared to the distribution of our labels online store.

Since we’re in the underground scene we don’t do any bigger batches when producing physical records, but I think we can be pretty confident in that the first pressing of around 300 vinyls will be sold out eventually. With that in mind I hope that is more sales than a digital format.

 

I've always wondered what kind of music musicians actually listen to. Do you have any albums that you like to revisit often? What about any new releases from the last few years? Anything that intrigued you enough to buy a CD?

Personally I have a huge interest in extreme metal and do still buy vinyl records, altough I wouldn’t say that I’m a collector. I mostly listen to black metal and personal favourites that I always come back to are the Swedish bands „Craft“ and „Funeral Mist“.

Recently I’ve also been listening a lot to the latest releases from „Black Curse“, „Wrathprayer“ and „Avmakt“.

Apart from that I enjoy other styles of music as well, ranging from „Allan Holdsworth“ to „Queens of the Stone Age“.

Death metal is my favorite style of music. I'm fascinated by the darkness of it, the dusty smell from old graves. Then also the power and the pressure. When I listen to a good record, I'm literally energized. What does it mean to you? How does it influence your life, your worldview, how do you perceive it as a creator?

I think that especially for me as a vocalist it’s a way of relieveing the mind from everyday stress and fully devout to the massive force of the music. Both listening and performing music is essential for my well being and I don’t know what I would do without it.

Creating new music is especially rewarding when we get the opportunity to perform it live but of course it’s a special feeling to hold a physical record in your hands that was created by your own band.

 

And the necessary question at the end. What are DISRUPTED planning in the next few months? If you want to say something to fans, promoters or just everyone, here's the space.

Thank you again for reaching out! Right now we focus on rehearsing a few new songs and we already have more shows planned this year than ever before, so hopefully it will continue in that direction during the year. Playing live inspires us to write more music so maybe it will result in us releasing something new sooner than the previous 5-year cycle we’ve been in.

Promoters should get in contact with Hellbilly tourbookings (hellbilly@hotmail.se) if they want us to come and play and of course the Czech Republic is a place of interest for us!

We also want to thank the fans of undergound death metal for their undying support for the music and keep buying our merch and records. You are the reason we can keep on doing this.

Thank you and stay dead!

Thank you so much for the interview! I wish not only the new album "Stinking Death" but also the whole DISRUPTED a lot of success. I'm going to listen to the album again! It's really great. Good luck in your personal lives.






---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - DISRUPTED - Poctivá, surová exhumace starého prašivého hrobu! Old school death metal z toho nejhlubšího podzemí!


Rozhovor se švédskou death metalovou skupinou - DISRUPTED.

Odpovídal Mikael Hanni (zpěv), děkujeme!

Recenze/review - DISRUPTED - Stinking Death (2025):

Ave DISRUPTED! Zdravím do švédských katakomb. Nejdříve mi dovol, abych vám vysekl poklonu. Sleduji vaši kapelu již od roku 2014, kdy jste vydali své první EP „Heavy Death“ a patříte dlouhodobě k mým nejoblíbenějším kapelám. U nás v Čechách ale nejste příliš známí, jsme malá země s malou undergroundovou komunitou. Jak jste se vlastně dali dohromady a jak vznikli DISRUPTED?

Dobrý den a děkujeme, že jste se ozvali. Na vaše otázky odpovídá zpěvák Mikael Hanni.

Kapela se původně dala dohromady kolem roku 2012 z hardcoreové kapely, ve které jsme s kytaristou Thomasem Liljekvistem hráli společně tuším od roku 2008-2010. Přišli jsme si popovídat o tom, jak bychom oba chtěli vyvíjet zvuk kapely, a protože jsme oba měli společný základ v HM-2 death metalu, prostě jsme sehnali kopii legendárního distortion pedálu a najednou jsme hráli death metal.

Všichni pocházíme ze stejného regionu ve Švédsku(kraj Dalarna), takže se známe odjakživa.


Letos máte venku novinku „Stinking Death“, která je opět plná ryzího pravého death metalu. S jakými pocity jste šli do studia? Měli jste třeba nějaký plán, kam a jak se chcete od minulé desky posunout? Osobně mi nová nahrávka přijde víc temnější a zároveň chladnější. Musím přiznat, že atmosféra celého alba si mě doslova podmanila.

Chtěli jsme přesně to, co jste zažili vy. Aniž bychom se příliš vzdálili tomu, co se dá nazvat naším obvyklým zvukem, chtěli jsme přidat trochu atmosféry. Vzhledem k tomu, že je to třetí deska, která je údajně nejtěžší na vytvoření, nechtěli jsme se úplně zbláznit, ale přesto nekopírovat do všech důsledků starý vzorec z posledních alb, a myslím, že se nám to docela povedlo.

S přidáním dalšího kytaristy natrvalo do sestavy v podobě Johana Kvastegårda bylo snazší přidat do skladeb další zvukové vrstvy, které v podání pouze jedné kytary snadno upadnou.

Kdo je podepsán pod mixem a masteringem? Přiznám se, že když vaši kapelu poslouchám, tak si připadám jako navěky pohřbený v katakombách. Je chladný a temný zároveň. Celkově je zvuk skvělý, připomíná mi desky z devadesátých let, bylo to cílem?

Stejně jako na předchozím albu „Pure Death“ jsme opět spolupracovali se zvukovým mágem Christianem Larssonem. Tentokrát se postaral o mix i mastering a se zvukem jsme opravdu spokojeni. Chtěli jsme syrový a drsný, ale zároveň čistý zvuk. Možná to zní trochu protichůdně, ale abychom si to ujasnili, chtěli jsme, aby byl každý nástroj a riff/melodie jasně slyšet, aniž by se ztratila jakákoli tíha, a Christianovi se to podařilo dokonale.


Hodně si potrpím i na grafickou stránku CD a vaše obaly jsem si hodně oblíbil. Kdo je autorem na novince „Stinking Death“ a co má vlastně přesně vyjadřovat? Motiv se mi opravdu hodně líbí, jen nám prosím prozraď, jak souvisí s hudbou, jak je tematicky navzájem propojený?

Obrázek pro „Stinking Death“ vytvořil stejný umělec jako pro „Morbid Death“. Je to tatér z našeho rodného města Ludvika jménem Marcus Hansson. Dali jsme mu jen název alba a on pak měl plnou uměleckou svobodu a jak říkáš, výsledek je opravdu dobrý. On ví, o co jde, a my mu nikdy nemusíme vysvětlovat ani měnit žádné detaily, pokud jde o design.

Zajímal by mě proces, jakým vzniká u DISRUPTED nová skladba. Jste klasici, co se zavřou do zkušebny a jamují nebo využíváte moderní technologie a posíláte si nápady mezi sebou? Chodíte spolu třeba i na pivo?

Co se týče hudby, Thomas ji většinou skládá ve své garáži. Na našem posledním albu se několika písněmi podílel také Johan Kvastegård. Takže Thomas má většinou kompletní písničku s hudbou, kterou nám ostatním pošle, abychom si ji mohli poslechnout.

Jak už jsem se zmínil ohledně naší vize trochu větší atmosféry, Thomas a Johan si k několika písním sedli a přidali do nich další vrstvy kytar, na čemž budeme v budoucnu pracovat.

Co se týče textů, obvykle nejdřív vymyslíme všechny názvy písní a já se pak inspiruji a píšu texty a zároveň poslouchám písně.

Vzhledem k tomu, že většina členů má rodiny, a k tomu, že bydlím asi 2,5 hodiny cesty daleko, nemáme v současnosti čas se scházet kvůli psaní hudby, protože se spíš soustředíme na zkoušení, když jsme všichni pohromadě. Nevidím to jako špatnou věc, protože jsme stále schopni produkovat nový materiál a tento druh procesu psaní písní nám vyhovuje.


Jste zkušení psi, kteří hrají po svém. Máte vlastní rukopis, což je věc, na kterou se dnes občas zapomíná. Spousta kapel zní jen jako kopie ostatních. Určitě jste měli nějaké vzory? Kdo tě ovlivnil jako muzikanta a kdo byl tvým vzorem? Kdy a jak si vlastně začal hrát? Co bylo prvním impulsem, že si vzal do ruky nástroj?

Hrajeme spolu už nějakou dobu a myslím, že je to náš způsob, jak najít vlastní zvuk. Osobně jsem začal hrát na kytaru poté, co jsem objevil Iron Maiden, když mi bylo asi 12-13 let, a měl jsem je jako idoly, nebo chcete-li vzory, ale to myslím nemá vliv na hudbu, které se věnuji dnes. Co se týče Thomase, který se stará o většinu skladeb, hodně poslouchal The Beatles a často zmiňuje jejich způsob tvorby písní jako inspiraci.

Takže abych odpověděl na otázku, neřekl bych, že máme nějakou konkrétní inspiraci pro naši hudbu kromě pedálu HM-2 a samozřejmě kapel jako Entombed a Interment, které formovaly švédský death metal do dnešní podoby.

Myslím, že pro každou kapelu je největší odměnou reakce fanoušků. Já mám nejraději menší kluby, ve kterých mají muzikanti i fans k sobě blízko. Jak často vlastně DISRUPTED vystupují? Jezdíte třeba turné? Pátral jsem na internetu a příliš živých záznamů z vašeho vystoupení jsem nenašel. Jak to mají tedy DISRUPTED s koncerty? Co takhle tour po Evropě? To by se mi moc líbilo.

V tom máš naprostou pravdu. Bohužel jsme z různých důvodů neměli možnost hrát tolik, kolik bychom si přáli, ale nyní spolupracujeme s Hellbilly na turné, které snad povede k tomu, že budeme hrát častěji naživo i mimo Švédsko.

Myslím, že od začátku jsme odehráli zhruba 2-3 koncerty ročně, samozřejmě nepočítaje roky Covid-19. V posledních letech se nám daří vystupovat na různých akcích.

Najít si čas na delší turné pro nás myslím nepřipadá v úvahu, ale o nějakých kratších šňůrách na týden nebo tak něco jsme diskutovali. To ukáže čas!


Naše čtenáře vždycky hodně zajímá, jak je na tom vaše scéna. Švédsko bylo v death metalu v devadesátých letech velmocí. Jak je tomu dnes? Chodí se i na nové kapely, nebo jen na staré veterány? Vy pocházíte z města Ludvika, což je malé město. Máte nějakou vlastní scénu? U nás v Čechách máme představu, že podle počtu švédských kapel, musí hrát v nějaké death metalové kapele každý druhý člověk ve Švédsku:)). Je tomu tak? Co fanoušci?

Když jsme před 10-15 lety začínali, hudební scéna v Ludviku byla živá a fungovala tu spousta kapel. Nejen death metal, ale většina muzikantů se poflakovala a znala se. Dnes už to tak podle mě není, ale na druhou stranu v jiných částech Švédska teď vzniká docela dost mladších kapel, které jsou velmi zajímavé.

Je naprostá pravda, že když se podíváš na počet obyvatel tady nahoře a porovnáš ho s počtem metalových kapel, určitě je tu spousta extrémních metalových muzikantů. Dlouhé, temné a studené zimy v kombinaci s lesní krajinou k tomu musí být určitou inspirací, protože to máme společné s Norskem a Finskem.

Lidé tady nahoře jsou celkově zdrženlivější a klidnější, takže při koncertech většina publika stojí se zkříženýma rukama a kýve hlavou synchronizovaně s hudbou. Na většině koncertů se samozřejmě vždycky najdou takzvaní bouchači v prvních řadách, ale podle mých zkušeností jsou koncerty dál na jihu o něco intenzivnější. Neříkám, že jedno nebo druhé je lepší než druhé, ale tak to tady nahoře prostě je.

Undergroundovou hudbu vždycky rozšiřovali jak fanoušci, tak i malé labely a vydavatelství. U nás v Čechách jich sice pár je, ale je to většinou práce jednoho nebo dvou nadšenců. Zajímalo by mě, kde prodáte nejvíc nosičů? Na koncertě nebo přes label? Máš o tom přehled? Taky by mě zajímal poměr mezi fyzickými nosiči a digitálními.

Aniž bych měl k dispozici nějaká čísla, jsem si jistý, že většinu prodeje realizujeme prostřednictvím našeho vydavatelství. Protože nehrajeme tak často, neprodáváme v té době moc desek v porovnání s distribucí našeho labelu v internetovém obchodě.

Vzhledem k tomu, že se pohybujeme na undergroundové scéně, neděláme při výrobě fyzických desek žádné větší série, ale myslím, že si můžeme být celkem jistí tím, že první výlisek kolem 300 vinylů bude nakonec vyprodaný. S ohledem na to doufám, že to bude větší prodejnost než digitální formát.

 

Vždycky mě zajímalo, co vlastně poslouchají muzikanti za muziku. Máš nějaká alba, ke kterým se rád a často vracíš? A co nějaké novinky z posledních let? Zaujalo tě něco natolik, aby sis koupil CD?

Osobně mám velký zájem o extrémní metal a stále kupuji vinylové desky, i když bych neřekl, že jsem sběratel. Poslouchám hlavně black metal a mezi mé osobní favority, ke kterým se vždycky vracím, patří švédské kapely „Craft“ a „Funeral Mist“.

V poslední době také hodně poslouchám poslední desky od „Black Curse“, „Wrathprayer“ a „Avmakt“.

Kromě toho mám rád i další hudební styly, od „Allana Holdswortha“ až po „Queens of the Stone Age“.

Death metal je můj nejoblíbenější hudební styl. Fascinuje mě na něm hlavně temnota, takový ten prašivý odér ze starých hrobů. Pak také síla a tlak. Když si poslechnu dobrou desku, tak jsem doslova nabitý energií. Co znamená pro tebe? Jak ovlivňuje tvůj život, náhled na svět, jak jej vnímáš ty jako tvůrce?

Myslím, že zejména pro mě jako zpěváka je to způsob, jak se zbavit každodenního stresu a plně se oddat mohutné síle hudby. Poslech i provozování hudby je pro mou pohodu zásadní a nevím, co bych si bez ní počal.

Tvorba nové hudby je obzvlášť obohacující, když máme možnost ji předvést naživo, ale samozřejmě je to zvláštní pocit držet v rukou fyzickou desku, kterou vytvořila vlastní kapela.

 

A nezbytná otázka na konec. Co chystají DISRUPTED v nejbližších měsících? Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, promotérům nebo jen tak všem, zde je prostor.

Ještě jednou děkujeme za oslovení! Právě teď se soustředíme na zkoušení několika nových písní a už teď máme na letošní rok naplánováno více koncertů než kdykoli předtím, takže doufáme, že to v tomto směru bude během roku pokračovat. Hraní naživo nás inspiruje k dalšímu psaní hudby, takže to možná vyústí v to, že vydáme něco nového dřív než v předchozím pětiletém cyklu, ve kterém jsme se pohybovali.

Promotéři by se měli ozvat na Hellbilly tourbookings (hellbilly@hotmail.se), pokud chtějí, abychom přijeli zahrát, a samozřejmě je pro nás Česká republika zajímavým místem!

Chceme také poděkovat fanouškům undergound death metalu za jejich neutuchající podporu hudby a za to, že i nadále kupují náš merch a desky. Díky vám v tom můžeme pokračovat.

Děkujeme a zůstaňte mrtví!

Děkuji moc za rozhovor! Přeji nejen nové desce „Stinking Death“, ale i celým DISRUPTED hodně úspěchů. Jdu si album znovu pustit! Je totiž opravdu skvělé. Ať se vám daří i v osobních životech.






---------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 18. března 2025

Interview - FRIGHTFUL - A dark, edgy, raw death thrash metal ride, heading straight to hell!


Interview with death thrash metal band from Poland - FRIGHTFUL.

Answered Paweł Snarski (guitars), thank you!

Recenze/review - FRIGHTFUL - What Lies Ahead (2025):
https://www.deadlystormzine.com/2025/02/recenzereview-frightful-what-lies-ahead.html

Ave FRIGHTFUL! I couldn't find any interview with you in Czech anywhere. So I'll ask you first to introduce the band to the readers who don't know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of FRIGHTFUL.

PS: Hey! It all started at the turn of 2016 and 2017. Fascinated by old school Death and Grindcore, We decided that we will try to make something ala Terrorizer, Napalm Death, Carcass, first albums of Cannibal Corpse etc. We were quite young at the time and liked to smoke a lot of weed, so band was purely for fun. In a few months we wrote a total of 6 songs, which we thought were quite good, so we decided to find a name and release it at our own expense, as an EP. The material was well received and we started touring all over Poland. We even managed to go to Lithuania, Latvia and the Czech Republic. At that time, we released an EP and Split, which we are not entirely happy with today, but they were just mistakes of our youth. When Covid started, we decided it was time to take it to the next level. We started writing better, more melodic and technical material, and we persuaded a second guitarist, Mateusz Mencel, to cooperate. Following the release of "Spectral Creator", many better shows and overall development, in early 2023 Mateusz decided to leave the band. After finding a new guitarist (Eryk Jakubczyk) and returning to performing after less than 4 months, we started writing material for our second LP "What Lies Ahead", which will be released on February 28. And so, here we are now.


This year you have just released a fresh new album "What Lies Ahead". Once again it is dark, gritty and honest death thrash metal. Did you approach the recording differently than last time or did you go with tried and tested methods?

PS: 'Spectral Creator' was, above all, quite a brave test of our skills. "What Lies Ahead" is simply the beginning of what we want to continue. We tried to capture all the best from the debut and polish it better with compositions and sound. And I think we succeeded.

I find the new record an order of magnitude more complicated, maybe less accessible at first, but at the same time incredibly dark and evil. Was that the intention? How was the album actually created and how did you compose the music?

PS: Even though we liked Spectral very much, we were somewhat aware that there was not enough darkness there. This is both his advantage and disadvantage. With the new material, we wanted to go more towards this "dark and evil" side, while maintaining the atmosphere of the previous one.


I have "What Lies Ahead" in my MP3 player and I have to say that I am literally consumed by it. It's not just the great ideas, but the sound, which is in a word devastating. For example, I'm sitting on a tram and suddenly I find myself tapping my foot. I feel like partying. If I weren't a gentleman of my years, I'd probably do it. Where did you record the album and who is the mastering engineer?

PS: The creator of this beautiful mix is ​​Maciej Nejman from studio 147. The same one who is responsible for our debut. Even though we demanded a lot and spent a lot of time on the sound, the way this album sounds is mostly due to him. We are always pleased to work with Maciej.

Who wrote the lyrics on "What Lies Ahead"? And what are they about? Where do you get inspiration for the themes?

PS: All lyrics are written by guitarist Paweł Snarski. They are a collection of everything that bothers me and refers to several personal experiences and traumas. Of course, the topics are very broad, so I also hope that fans will interpret them in their own way. When it comes to finding words, apart from old dictionaries, I liked to look into the texts of Dissection, Vektor, Blood Incantation or Death, but mostly I focused on finding lesser used words and the "stories" I wanted to tell.


Who signed the cover art for "What Lies Ahead"? I like his work a lot. How did you choose the theme for the cover?

PS: The guy's name is N.Zuki. He is probably from Japan, as I remember, and you can find him under name Belial NecroArts. I never met him, of course, we only quickly discussed the cover art via Facebook. About the theme, there is a quite specific story. One time I was watching "The Walking Dead", and saw, that one of the episodes was named "What Lies Ahead".I really liked this title, so I kept it in my mind. After some time, I gave this title to one of our tracks and when I looked at all the lyrics from the album, I decided that this name would be perfect.

If we look back to the beginning... What was the first impulse to put the band together? And why death and thrash metal? They're not exactly styles that would get you a lot of "fame".

PS: As I said in first question, we were quite young at the time when band started, and it was purely for fun. We always loved this genres, so we started to play it. Not for fame, but for music.


You come from Gdansk and play extreme death thrash metal. Our readers would be interested to know how the death thrash metal scene works in Poland. To tell you the truth, lately I've been hearing from you only great bands again. Does it mean that the scene is very strong in your country nowadays? What about gigs, how many people come?

PS: Maybe not exactly the Death/Thrash Metal scene is doing well, but the general metal scene here is doing really well. There are plenty of great bands, like: Gallower, Species, Nightbound, Armagh, Sex Mag, R I P, Leprozorium or Morrath. It’s very good time to be young metal band here. Gigs are usually pretty good, with the number of people approx 100, to 250 on bigger events.

From your music you can feel that you are influenced by the American death thrash metal school as well as old European bands. How are you as fans? Do you prefer the original death metal of the 90s or do you draw inspiration from new records as well? If so, I wonder which bands had/have the biggest influence on FRIGHTFUL?

PS: Even though we don't hear it much here, there is one new band that strongly influenced us, or at least me, and it’s Blood Incantation. Very talented guys. From oldschool stuff, there will be Dissection and Death for sure. The rest is for sure our contribution.

 

What about you and gigs in general? Are you a band that goes to shows as much as possible or do you pick and choose a lot? Do you have a dream, like a band you'd like to tour with or a festival, city you'd like to perform in?

PS: Maybe sometimes we give up some, but usually we try to take most of the gigs. As for dreams, it would be nice to support some still existing giant, such as Carcass or Morbid Angel on Europe or USA tour.

We're coming to the end and so I'd like to try a more philosophical question. How would you define the style called death thrash metal? What is this music to you and why did you choose this style?

PS: I chose it because I think it's the most raw and abrasive music, with a certain sense of seriousness to it all. I love Black Metal, but I am often repelled by its appearance or its extremely degraded quality. It is most appropriate to reality, and that is the best thing about it.

What is FRIGHTFUL going to do in the next few months?

PS: Playing gigs, promoting new album and having fun of course.

I'm going to listen to your new album "What Lies Ahead" again. I have to say that for me personally it is basically a perfect death thrash metal masterpiece. A total inferno. I wish the record to do well, to reach as many fans as possible. It deserves it. I wish you all the best in your personal life. Good luck and the last words are yours. If you have something to say to fans, labels, promoters, you have space. Thank you for the interview and I'm already looking forward to seeing you live sometime!

PS: Really, thank you too! Everything promises to be a better success than in the case of the debut. Special thanks to Greg from Godz ov War, Maciej Nejman from studio 147, our girls and of course our fans!

Recenze/review - FRIGHTFUL - What Lies Ahead (2025):

Recenze/review - FRIGHTFUL - Spectral Creator (2021):




---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine