DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 27. listopadu 2022

Recenze/review - NECRODEATH - Singin' in the Pain (2022)


NECRODEATH - Singin' in the Pain
CD 2022, Time to Kill Records

for english please scroll down

Odřízli ti oční víčka, aby si viděl všechnu hrůzu kolem. Abys už nikdy nemohl spát. Svět plný násilí, snaha neustále šokovat. Smrt v přímém přenosu. Vždycky mě popadne vztek, když vidím nějakou nespravedlnost. Ale poslední dobou mi připadá, že nás je čím dál tím méně. Také se cítíte jako připoutaní k židli, bezmocní, ztracení? Tak na mě působila kniha Mechanický pomeranč (Anthony Burgess), film (Stanley Kubrick) i nové album italské thrash black metalové legendy NECRODEATH.

První, co mě doslova uhodilo do obličeje, tak je ostrý, mrazivý zvuk. Jako bych slyšel ozvěny z temných katakomb. Plesnivé skladby, jedovatý vokál, riffy, ve kterých je obsažena smrt. Rychlost a absolutní nihilismus. Svět se řídí do záhuby, dav je zase v ulicích. A tobě odřezali oční víčka a musíš se na to dívat.


Novinka je cítit sírou a zkušenostmi. Není divu, kapela datuje svůj vznik do devadesátých let. Hraje od srdce. A troufám si tvrdit, že je letos ve velmi dobré formě. Líbí se mi celkový koncept, nahrávka drží opravdu kompaktně pohromadě a skvěle se poslouchá. Navíc má v sobě neklid, jiskru, šílenství a motivy si pamatuji. Pokud jste fanoušci SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER, SARCÓFAGO, POSSESSED, AURA NOIR, NIFELHEIM, DESASTER, DESTROYER 666, VENOM, asi víte o čem píšu. "Singin' in the Pain" má na mě absolutně devastující efekt. Věřím NECRODEATH každou notu, každý úder bicích. Pro mě osobně se jedná v podstatě o dokonalé album po všech stránkách. Zaujali mě i oba hosté - Tony Dolan z VENOM INC. a Eric Forrest z E-FORCE (ex-VOIVOD). Oba dovedli skvělou práci. Jsem jako mladý Alex z Mechanického pomeranče. Chodím do obchodů s muzikou a piju mléko s alkoholem. Zrovna včera jsem si koupil tuhle desku a zcela jsem ji propadl. Možná se jednou dostanu do domu šílenství a odříznou mi oční víčka. Zatím přidávám volume a pořádám ve svém pokoji soukromý mosh-pit. Ve zprávách jsou už jenom vraždy a krev. Glorifikace násilí dosáhla vrcholu. Neustálá snaha šokovat nás jednou všechny zničí. Nebo už se to stalo? "Singin' in the Pain" je divokou jízdou přímo do našeho vnitřního pekla. Black thrash metalový kult smrti!

Asphyx says:

They cut off your eyelids so you could see all the horror around you. So you could never sleep again. A world full of violence, always trying to shock. Death on camera. I always get angry when I see injustice. But lately it seems like there are fewer and fewer of us. Do you also feel like you're tied to a chair, helpless, lost? That's how the book A Clockwork Orange (Anthony Burgess), the film (Stanley Kubrick) and the new album by Italian thrash black metal legends NECRODEATH affected me.

The first thing that literally hit me in the face is the sharp, chilling sound. It was like hearing echoes from the dark catacombs. Mouldy tracks, venomous vocals, riffs that contain death. Speed and absolute nihilism. The world is going down the drain, the crowd is back on the streets. And you've had your eyelids cut off and you have to watch it.

The novelty smells of sulphur and experience. Not surprisingly, the band dates back to the nineties. It plays from the heart. And I dare say they are in very good shape this year. I like the overall concept, the record holds together really tightly and is great to listen to. Plus it has a restlessness, sparkle, madness and themes I remember. If you're a fan of SODOM, KREATOR, PROTECTOR, SLAYER, SARCÓFAGO, POSSESSED, AURA NOIR, NIFELHEIM, DESASTER, DESTROYER 666, VENOM, you probably know what I'm writing about. "Singin' in the Pain" has an absolutely devastating effect on me. I trust NECRODEATH with every note, every drum beat. For me personally, this is basically a perfect album in every aspect. I was also impressed by the two guests - Tony Dolan from VENOM INC. and Eric Forrest from E-FORCE (ex-VOIVOD). Both did a great job. I'm like a young Alex from A Mechanical orange I go to music stores and drink milk with alcohol. I just bought this record yesterday and totally fell for it. Maybe one day I'll go to the madhouse and get my eyelids cut off. In the meantime, I'm turning up the volume and having a private mosh-pit in my room. The news is all murder and blood. The glorification of violence has reached its peak. The constant drive to shock will one day destroy us all. Or has it already happened? "Singin' in the Pain" is a wild ride straight into our inner hell. Black thrash metal death cult!


about NECRODEATH on DEADLY STORM ZINE:






Tracklist:
01 Gang Fight
02 Transformer Treatment
03 The Sweet Up and Down
04 Redemperdition
05 Delicious Milk Plus
06 655321
07 The (In)sane Ultraviolence
08 Oomny-Ones
09 Anti-Hero

LINE UP
Flegias – Voice
Peso – Drums
Pier – Guitar
GL – Bass


NECRODEATH

Time To Kill Records

středa 26. října 2022

Recenze/review - THEOTOXIN - Fragment : Totenruhe (2022)


THEOTOXIN - Fragment : Totenruhe
CD 2022, AOP Records

for english please scroll down

Studená místnost, temnota v duši. Jsi největším hříšníkem. Zabil si a všechno zničil. Je to jednoduché. Zase ti bude odpuštěno. Vražda ve jménu víry, stále dokola se to opakuje. Lidé se nikdy nepoučí. Zástupy kněžích, s lehkým úsměvem na tváři. Ve jménu dobra poklekni a modli se. Zneuctěný, ponížený, život se stane pomstou. Děsí tě stíny i postavy na obrazech. Morbidní galerie, jsi další na řadě. 

Rakouští THEOTOXIN se rouhají ze své podstaty. Jsou věrni těm nejstarším odkazům black a death metalu. Působí jako poslové ze záhrobí, jako jezdci apokalypsy. Při poslechu jsem stál sám uprostřed davu a užíval si nekonečně chladné a špinavé melodie. Víra tvá tě tentokrát rozhodně neuzdraví!


Ze skladeb je cítit intenzita, agresivita, hnis a nenávist. Přesně takhle to mám rád. Rakušané se drží klasických, tradičních postupů. A dělají to velmi dobře, s vlastní invencí. Nejdůležitější je pro ně ponurá, děsivá a zahnívající atmosféra. Opravdu mám pocit, že jsem se ocitl ve starých, opuštěných katakombách, kde se odehrávaly ve jménu víry, šílené a hnusné věci. Riffy jsou od krve a smrdí sírou. Pokud bych měl potom tvorbu THEOTOXIN k někomu přirovnat, volil bych staré desky BEHEMOTH, BELPHEGOR, MGLA, DIMMU BORGIR. "Fragment : Totenruhe" je v rámci žánru propracovaným albem se spoustou zajímavých momentů, s řezajícím zvukem. Fanoušci ozvěn ze záhrobí budou určitě spokojeni. A nejen oni. Osobně se mi nejvíc líbí nadšení a odhodlání, se kterým kapela bojuje s démony. Studená místnost, temnota v duši. Jsi největším hříšníkem. Zabil si a všechno zničil. Je to jednoduché. Zase ti bude odpuštěno. Vražda ve jménu víry, stále dokola se to opakuje. Lidé se nikdy nepoučí. Zástupy kněžích, s lehkým úsměvem na tváři. Pusťte jim pořádně nahlas tuhle nahrávku. Rozdrásá jim obličej do krve, zničí je a očistí tenhle svět od slepé víry. Na závěr mi zbývá napsat jen jediné. "Fragment : Totenruhe" je skvělým počinem, pro všechny, kteří rádi tráví svůj čas ve stínech. Black death metalový oheň, který vás spálí na popel!

Asphyx says:

Cold room, darkness in the soul. You are the greatest sinner. You killed and destroyed everything. It's as simple as that. You'll be forgiven again. Murder in the name of faith, over and over again. People never learn. Crowds of priests, with a slight smile on their faces. Kneel and pray in the name of goodness. Disgraced, humiliated, life becomes revenge. You are frightened by the shadows and the figures in the paintings. Morbid gallery, you're next.

The Austrian THEOTOXIN are blaspheming by their very nature. They are true to the oldest legacies of black and death metal. They act as messengers from beyond the grave, as horsemen of the apocalypse. Listening to them, I stood alone in the middle of the crowd and enjoyed the endlessly cold and dirty melodies. Your faith will definitely not heal you this time!


The songs reek of intensity, aggression, pus and hatred. That's how I like it. The Austrians stick to classic, traditional methods. And they do it very well, with their own inventiveness. The most important thing for them is the gloomy, terrifying and decaying atmosphere. I really feel like I'm in an old, abandoned catacomb where crazy and ugly things used to happen in the name of faith. The riffs are covered in blood and smell of sulphur. If I had to compare THEOTOXIN's work to someone, I would choose the old BEHEMOTH, BELPHEGOR, MGLA, DIMMU BORGIR records. "Fragment : Totenruhe" is a sophisticated album within the genre, with a lot of interesting moments and a cutting sound. Fans of echoes from beyond the grave will definitely be satisfied. And not only them. Personally, what I like most is the enthusiasm and determination with which the band fights demons. The cold room, the darkness in the soul. You are the greatest sinner. You killed and destroyed everything. It's as simple as that. You'll be forgiven again. Murder in the name of faith, over and over again. People never learn. Crowds of priests, with a slight smile on their faces. Play this recording loud and clear. It'll rip their faces to shreds, destroy them and cleanse this world of blind faith. In conclusion, I have only one thing to write. "Fragment : Totenruhe" is a great piece of work, for all those who like to spend their time in the shadows. Black death metal fire that will burn you to ashes!



TRACKLIST
1. World, Burn for Us
2. Catastrophe in Flesh
3. Towards the Chasm
4. Demise of the Gilded Age
5. After Thousands of Years
6. Perennial Lunacy
7. …Of Rapture and Dissolution
8. Totenruhe
9. Frontschwein (Original by Marduk)

LINE-UP
Flo Musil - Drums
Fabian Rauter - Guitars
Martin Frick - Guitars
Ragnar - Vocals
Joachim Tischler - Bass

sobota 25. června 2022

Info - První oficiální klip INFERNO / First official clip of INFERNO!


První oficiální klip INFERNO / First official clip of INFERNO!

Nezemští Inferno zveřejnili svůj první oficiální klip. Magický vizuál doprovázející skladbu Ekstasis Of The Continuum z jejich poslední řadovky Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) najdete na TOMHLE odkaze.


O ztvárnění děsivých vizí Inferna se postaral umělec Chariot Of Black Moth.

about INFERNO on DEADLY STORM ZINE:



Follow INFERNO:
Debemur Morti Productions
EU webshop​​ : http://www.debemur-morti.com

Album link

------------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 10. května 2022

Recenze/review - WATAIN - The Agony & Ecstasy of Watain (2022)



WATAIN - The Agony & Ecstasy of Watain
CD 2022, Nuclear Blast

for english please scroll down

Na stěnách visí ještě trošku živá těla. Jsou důkazem, bolestivým svědectvím o tom, že smrt není jen mlhavým snem, ale krutou realitou. Jejich nohy olizují jako nějací hadi plameny. Možná to zní jako obyčejné klišé, ale co si budem, o tom black metal vždycky tak nějak býval. Záleží spíše na vkusu každého posluchače. Poslouchám nové album WATAIN - The Agony & Ecstasy of Watain a říkám si, jak je dobře, že existují pořád podobné kapely.

Pokud totiž chcete a vyznáváte klasickou černotu, tak budete spokojení jako já. Jasně, že se nejedná o nic převratného a musím říct, že mě podobné věty v podstatě už unavují. On čekal někdo něco jiného, než pravé chladné peklo? Black metal není mrtvý, takhle deska je toho jasným důkazem.


"The Agony & Ecstasy of Watain" je deskou pro posluchače, kteří rádi a často chodí do sklepa. Kteří naslouchají zpočátku tichým ozvěnám ze záhrobí. Stačí jen otevřít staré rezavé dveře a vstoupit. Hodně také záleží, jestli rádi obchodujete se svojí duší. Jestli jste ji kdysi dávno jako já prodali Satanovi, tak budete spokojeni. Když si to vezmu kolem a kolem, tak mě na black metalu vždycky fascinoval chladný a temný zvuk. WATAIN jej mají skvělý, stejně jako nápady, které sice nijak nevybočují z tradičních postupů, ale to jsem tak nějak očekával. Já se na podobné nahrávky vždycky nejvíc těším právě proto, že dopředu vím, co chci slyšet. Jsem jen obyčejný fanoušek a jak je vidět a slyšet, tak nejsem sám. Tohle je true klasika a tradice, kterou budu vždycky ctít. Smrt má mnoho podob a nakonec si nás všechny vezme. Je to koneckonců jedna z mála jistot, které na světě máte. Stejně jako hudba těchto Švédů. Ne, nebudu je obviňovat z kalkulu, ani prostých póz. Jsem dalek toho, abych jakýmkoliv způsobem špinil a jedovatě plival na to, co kapela předvádí. Tenhle svět je stejně dávno prokletý. Raději se zavřu do dlouhé chodby s bezvěrci pověšenými na zdech. Už nikdy se nebudu vracet zpět. Je mi totiž ve společnosti této desky dobře. Je dobré vědět, že peklo stále existuje. Chladný, temný black metalový testament! 


Asphyx says:

Honest black metal has always been about a chilling atmosphere, ice riffs, rotten blood, blasphemy, pain. The Swedish WATAIN have always done it all well. This year's album "The Agony & Ecstasy of Watain" is no exception. Again, this is an album that will burn you to ashes. All you have to do is sit and listen.


As if blood, mixed with dirt ran down my face. The song "The Agony & Ecstasy of Watain" seems to work like this for me. Satan passes through my room, the walls suddenly becoming a canvas for a morbid film and the music roars like thunder. The songs are sharp, cold, with a brightly dark palette of moods. Noble and at the same time raw. The album is full of occult rituals and death. If you believe in true, ugly hell, so this album should not escape to your attention. I recommend listening it in a self-dug grave, or after some film about the Inquisition. I feel like somebody carries narrow strips of skin from my back, blows salt on my wounds and curses me for several generations. Probably I'll go back to the cemetery to uncover another grave, another testimony about black metal. Kneel, Death and Satan Come! Freezing, dark black metal testament!



Recenze/review - WATAIN - Trident Wolf Eclipse (2018):



Tracklist:
01. Ecstasies In Night Infinite
02. The Howling
03. Serimosa
04. Black Cunt
05. Leper's Grace
06. Not Sun Nor Man Nor God
07. Before The Cataclysm
08. We Remain
09. Funeral Winter
10. Septentrion



pondělí 25. dubna 2022

Recenze/review - DARK FUNERAL - We Are the Apocalypse (2022)


DARK FUNERAL - We Are the Apocalypse
CD 2022, Century Media Records

for english please scroll down

Zatloukám další hřeb a mé údery zní v temnotě hodně nahlas. Vyrobit si vlastní rakev mě poprvé napadlo na začátku devadesátých let. Nástroje beru do ruky pokaždé, když jsem znechucen lidským rodem, pokaždé, když mám chuť na poctivý black metal. Mám rád absolutní tmu, užívám si chlad a zatím prázdné hroby. Pečlivě si vybírám, koho a kdy budu poslouchat, ale DARK FUNERAL mají vždy otevřené dveře do mé hrobky.

Mají v sobě i po mnoha letech stále něco navíc, co ostatním chybí. Možná nadšení, možná cit pro mrazivé melodie nebo schopnost zaujmout. Tam kde jiní znějí jako póza a trapně, Švédi zabíjejí. I letos od nich nemůžeme čekat nic nového, ani převratného. Osobně to ani nechci. Mohl bych samozřejmě napsat spoustu jedovatých vět a album strhat, ale dělat to nebudu. A to z jednoho prostého důvodu. Mě zkrátka baví "We Are the Apocalypse" poslouchat.

Některé pasáže jsou možná trošku dlouhé a už jsme je u těchto tmářů slyšeli, ale to mi nijak nevadí. Užívám si atmosféru, procházím se tmou, nasávám pach zkažené krve. Dokonce i lehký patos, který k dobrému black metalu vždy patřil, vnímám jako velké plus. Promo fotky, ani klipy se dávno nehodí do dnešní doby, jsou spíše ozvěnou dávných časů. Fanoušci si žádají své a DARK FUNERAL vše stejně nakonec smetou svým charismatem a zručností. Už jste někdy přemýšleli o tom, jak zemřete? Schválně, zkuste to a pusťte si ke svým úvahám "We Are the Apocalypse". Uvidíte, že vás budou napadat všelijaké myšlenky. Švédi dokáží být záhadní, magičtí, prašiví, mají skvělý zvuk (ten se opravdu povedl a Daniel Bergstrand - Producer, Engineering, Mixing i Paul Logus - Mastering odvedli svoji práci na výbornou). Obal od Marcelo Vasca netřeba komentovat, sedí k hudbě jako pověstný zimník k mrtvému. Myslím, že bych si dovedl představit nosit jej na triku. Když se to vezme kolem a kolem, tak i když DARK FUNERAL, hrají vlastně pořád dokola to samé, tak to na mě pořád funguje. Možná je to chemie, nebo jen kulisa k výrobě rakví, ale to není zase tak důležité. Hlavní je, že temnota má zase jednou nové jméno a my si můžeme naplno vychutnat další ozvěny ze záhrobí. Black metalová symfonie smrti!


sumarizace:

DARK FUNERAL dokázali v přesném poměru smíchat temnotu se studenými zážitky z onoho světa. Mám rád klasický black metal ve stylu MARDUK, DARKTHRONE, WATAIN, SATYRICON, DISSECTION, MAYHEM, JUDAS ISCARIOT a možná proto mě oslovilo i album "We Are the Apocalypse". Nenašel jsem vlastně na desce žádné slabé místo - nic nebylo ponecháno náhodě. Zvuk je náležitě studený a špinavý, vokál drtivý a obal vynikající. Říká se, že Satan na sebe dovede vzít mnoho podob a tahle se mi moc líbí. Určitě znáte ten pocit, když vás nějaké album zasáhne, že se od něj nemůžete odtrhnout. Tak přesně to se mi stalo s novinkou. Cítím ve vzduchu krev, nasávám shnilou atmosféru celého díla a užívám si pravý nefalšovaný black metal. Víc nechci a ani nepotřebuji. DARK FUNERAL v sobě mají i po mnoha letech stále něco navíc, co ostatním chybí. Možná nadšení, možná cit pro mrazivé melodie nebo schopnost zaujmout. Tam kde jiní znějí jako póza a trapně, Švédi zabíjejí. Možná je to chemie, nebo jen kulisa k výrobě rakví, ale to není zase tak důležité. Hlavní je, že temnota má zase jednou nové jméno a my si můžeme naplno vychutnat další ozvěny ze záhrobí. Black metalová symfonie smrti!


Asphyx says:

DARK FUNERAL managed to mix darkness with cold experiences from the beyond world in the right amount. I like classic black metal in the style of MARDUK, DARKTHRONE, WATAIN, SATYRICON, DISSECTION, MAYHEM, JUDAS ISCARIOT and maybe this is why this album "We Are the Apocalypse" spoke to me. I have not find any weak place on this album - nothing was left to chance. The sound is nicely cold, dirty, the vocal is crushing and the cover is excellent. People say that Satan can have many forms and I like this one. I am sure you know the feeling when an album hits you and you cannot stop listening to it. This is what happened to me with this album. I can feel the blood in the air, I enjoy the rotting atmosphere of the whole album and I also enjoy the real black metal. I do not need anything else and I do not want anything else. Even after many years, DARK FUNERAL still has something extra in it that others lack. Maybe enthusiasm, maybe a feeling for freezing melodies or the ability to captivate. Where others sound like a pose and embarrassed, the Swedes kill. Maybe it's chemistry, or just a backdrop for coffin making, but it's not that important. The main thing is that darkness has a new name again and we can fully enjoy other echoes from the grave. Black metal symphony of death!



Minirecenze/minireview - DARK FUNERAL - Where Shadows Forever Reign (2016):

Tracklist:
01. Nightfall
02. Let The Devil In
03. When Our Vengeance Is Done
04. Nosferatu
05. When I'm Gone
06. Beyond The Grave
07. A Beast To Praise
08. Leviathan
09. We Are The Apocalypse


neděle 16. ledna 2022

Recenze/review - OTARGOS - Fleshborer Soulflayer (2021)


OTARGOS - Fleshborer Soulflayer
CD 2021, XenoKorp

for english please scroll down

Symboly vyryté do kůže, odkazující až někam do té nejčernější tmy. Ozvěny, které když slyšíte, tak vám mrzne krev žilách. Nářek nemrtvých. Každý máme samozřejmě na muziku trošku jiný pohled a vnímáme ji odlišným způsobem a pokud jde o black metal, tak záleží na atmosféře ještě víc. Černý kov musí být uvěřitelný, šílený, mrazivý. Francouzští OTARGOS tohle všechno umí a výjimkou není ani jejich nová deska "Fleshborer Soulflayer".

Mocné nástupy, ostré riffy, chorobný vokál. Smrt si dává rande se Satanem a výsledkem je zajímavá, neotřelá deska, která se v mnoha ohledech vymyká běžné představě o black metalu. Francouzi jsou "progresivní" a zajímaví svým vlastním způsobem. Neotřelí a šílení. Přesně jak to mám rád. 


OTARGOS jsou ze stejné líhně jako AOSOTH, DEATHSPELL OMEGA, ANTAEUS, BELPHEGOR, DARK FUNERAL, 1349, NON OPUS DEI, VI, GEVURAH, FUNERAL MIST, ABYSSAL, THE TEMPLE OF BAAL. Jedná se o propracovaný black metal, ve kterém se potkává stará škola s tou novou, která nahlíží do jiných dimenzí. Nihilismus, antikřesťanství, kvantová fyzika (ano i tímto tématem se kapela ve svých textech zaobírá), nové technologie, tohle všechno je smícháno, svařeno ve vroucí vodě spolu se zkaženou krví, následně podchlazeno a podáváno na dřevěném podnose se syrovým masem. Francouzi dovedou být temní, chladní, odtažití, ale i suroví a zlí. Ze skladeb doslova odkapává tma. Vaše nejbolestivější noční můry ožijí a začnou kolem vás poletovat jako rozšklebené tváře démonů. Mám jednoduše občas chuť i na black metal. Jen musí být v podobném provedení, jako jej umí OTARGOS. Jedná se totiž o zajímavou, svým způsobem magickou a přitažlivou desku, která udělá dobře na zkažené duši každému, kdo u muziky i rád přemýšlí a rozplétá jednotlivé motivy. Symboly vyryté do kůže, odkazující až někam do té nejčernější tmy. Ozvěny, které když slyšíte, tak vám mrzne krev žilách. Rozhrnu stěnu z pavučin a jsem zde. V temnotě! "Fleshborer Soulflayer" je vynikajícím black metalovým opusem!


Asphyx says:

French OTARGOS has cast out another of his pieces of rotten meat this year. Imagine a waste channel behind your city, which flows directly into hell itself. You are tasked to divide a small evil from the big one. You are blotted out of blood, and hopelessness completely penetrates your body and mind. "Fleshborer Soulflayer" is not light album to listen to. Many peoples are discourage, destroy, and not understand. This death is coming slowly, mischievously, like some evil disease. Gradually, you will get caught and burned.


"Fleshborer Soulflayer" can act as a clutter of incomprehensible riffs, variously chaotic composing moods. The album, again played in the style of AOSOTH, DEATHSPELL OMEGA, ANTAEUS, BELPHEGOR, DARK FUNERAL, 1349, NON OPUS DEI, VI, GEVURAH, FUNERAL MIST, ABYSSAL, THE TEMPLE OF BAAL, reminds more of a sound impenetrable wall than a classic record. It is at the very edge and understand all the monstrosity at the same time is impossible. Such bloody and painful affairs require time, mood, and responsiveness to the echoes of the tombs. I do not dislike, some moments are unpleasant. Music, however, has to give rise to emotions. And there's a lot of new stuff on the news. They are all dark, ugly and bloody. When you go on Sunday around the church, know that if you keep getting soaked, the holy water will really be stained with blood. Black metal, Satan, death, darkness! All mixed in a mad whole. Excellent tribute to shadows!



Tracklist:
01. Rise Of The Abomination
02. Incursion Of Chaos
03. Xenos
04. Blessed By Pestilence
05. Fleshborer Soulflayer
06. Navigator
07. Larva Venum
08. Daemonfire
09. Cyclones Of Steel
10. Sentinel
11. Warp
12. Miasmic Armageddon Fog (Bonus Track)



středa 29. prosince 2021

Recenze/review - FUNERAL MIST - Deiform (2021)


FUNERAL MIST - Deiform
CD 2021, Norma Evangelium Diaboli

for english please scroll down

Na black metalu se mi vždy líbila nenávist a zlo. Chlad, který v jiném stylu nenajdete. A také jakási jednoduchost a přehlednost, sveřepost a uzavřenost. To už samozřejmě dávno neplatí. Nové současné kapely se vydávají trošku jiným směrem. Snaží se o komplikovanější kompozice, jsou nepřehlednější. No a pak tu máme FUNERAL MIST. Smečku o jednom členovi (zde si říká Arioch, jinde MORTUUS). Projekt/kapela funguje od roku 1993 a prochází si svým vlastním vývojem.

Zastřené plochy, volné pokračování toho, co kdysi tvořili EMPEROR, ale také spousta různých odboček a dosud neprobádaných zákoutí. Novinka je svým způsobem pořád stará jak dávno otevřené hroby, ale Arioch se nebrání ani novějším postupům. Posluchači, kteří nad hudbou přemýšlejí a nedokáží si ji užít (nebo jsou jí přežraní), asi budou mít zase tunu připomínek, ale my, obyčejní smrtelníci, si necháme rádi vytrhnout srdce z těla. Album mě tak nějak přirozeně baví, možná i díky tomu, že je sevřené, kompaktní a velmi dobře se poslouchá.


FUNERAL MIST hrají komplikovaně tak akorát, aby deska nepřestala smrdět sírou. Zároveň se ale nejedná jen o obyčejné album v řadě, kterých vychází kolem spousta každý den. Postupy jsou pořád neotřelé a zajímavé, zvuk bych si sice dovedl představit trošku špinavější a "zlejší", ale pořád lepší, než drátem do oka. Ono vlastně ani nemá moc cenu nad nahrávkou nějak polemizovat. Myslím si, že víc než kdy jindy si songy pustíte a buď vám proniknou do krve a nebo ne. Osobně nemám k provedení, obalu, postupům, žádných větších připomínek. Black metal je pro mě ale poměrně vzácný, rád a s chutí si vyzobávám právě podobné kousky syrového masa. Základem je zlý satanistický black metal, s příklonem k BATHORY, PRIMMORDIAL a již zmiňovaným EMPEROR. Zdůrazněme ještě, že pod coverem je podepsán Timo Ketola (čest jeho památce). A jak tomu bývá u mě zvykem, musím napsat také nějaké své pocity, protože kdybych žádné neměl, o "Deiform" bych vůbec nepsal. Jsem někde na severu, hluboko v lesích a právě mi břichem projel ostrý nůž. Ledová čepel, moment překvapení, krev, co rozpouští bílý sníh. Myslím, že to není zase tak málo. Když černý kov, tak prosím v podobném provedení. Mrazivý, krvavý black metal, ohlodaný až na kost!


sumarizace:

Pokud se vám líbí kombinace black metalu, tmy, chladu, špíny a odhodlání zničit onen svět, tak rozhodně neváhejte. FUNERAL MIST mají v sobě obrovskou temnou sílu. Songy obsahují až magickou, velmi přitažlivou atmosféru. Člověk si připadá, že stojí někde na vrcholu skály, rozhodnutý, že každou chvíli skočí dolů. Pod námi je jen tma, záhrobí a smrt. Slyším zde také absolutní odhodlání a patrné stopy zimomřivého šílenství. Black metal v podání FUNERAL MIST je chladný, zákeřný, zlý ze své podstaty, ale také přemýšlivý, nutkající, neklidný a ošklivý. Připadám si jako oběšenec, houpající se v ledovém větru. Black metal, který ochladí vaše duše!


Asphyx says:

If you like the combination of black metal, darkness, coldness, dirt and the determination to destroy the world beyond, then do not hesitate. FUNERAL MIST has an enormous power in them. Songs has magical and very attractive atmosphere. You will feel like standing somewhere on the top of a mountain, determined to jump down. Below us is darkness, death and the beyond world. I can also hear the absolute determination and obvious traces of cold-headed madness. Black metal played by FUNERAL MIST is cold, insidious, and evil by its nature and it is also thoughtful, compulsive, restless and ugly. I feel like a hangman swinging in the icy wid. Black metal which will cool your souls!

Recenze/review - FUNERAL MIST - Hekatomb (2018):

tracklist:
1. Twilight of the Flesh
2. Apokalyptikon
3. In Here
4. Children of the Urn
5. Hooks of Hunger
6. Deiform
7. Into Ashes



čtvrtek 4. listopadu 2021

Recenze/review - SARKE - Allsighr (2021)


SARKE - Allsighr
CD 2021, Soulseller Records

for english please scroll down

Rád se čím dál tím častěji toulám ranní mlhou. Ve stavu mezi snem a bděním přemýšlím, proč je dnes svět tak divný? Potřebuji ve svém životě, stejně jako asi každý, nějaký záchytný bod, místo, kam se rád a často vracím. Pro mě je takovým místem les u nás za domem. Se sluchátky na uších, uprostřed tmy, nalézám zde zvláštní klid. Hodně mi k tomu pomáhá i nová deska norské smečky SARKE. Všichni moc dobře víme, kdo v kapela hraje, tak si odpustím opisování promo materiálů. Raději se soustřeďme na hudbu jako takovou. Je studená, chladná, přesto v ní vře žhavá láva.

Přesně tato slova mě napadla jako první. Utéct do lesů, pryč od zkažené civilizace. "Allsighr" je tím druhem alba, které ve mě podobné myšlenky probouzí. Vypnout jedovaté sítě světa, které nás měly původně spojovat. A jen si tak užívat mrazivé melodie. Víc nechci a ani nepotřebuji. Krása samoty s oblíbenou muzikou.  

Zajímavé je, že SARKE nejsou typickou kapelou, které normálně poslouchám. Black metal se spoustou vlivů, jdoucí na své cestě až někam k základním rockovým klasikům. Jenže ta atmosféra je neskutečně podmanivá. Magická, nebál bych se napsat. Jako když jdete lesní pěšinou a najednou se musíte zastavit. Vlastně ani nevíte proč. Možná zajímavý moment ve skladbě, možná mrtvé zvíře kousek u cesty. Ve mě opravdu songy evokují podobné představy. Podle mého je to důležité. Pokud se mnou hudba nic nedělá, nedokážu o ní psát. SARKE to se mnou ale opět umí. Dokáží být vznešení a zemití zároveň. Jsou návratem ke kořenům. Ostrým nožem, kterým jste před chvílí podřízli hrdlo své večeři a teď si s ním krájíte chleba. Vše je syrové, opravdové, uvěřitelné. Stíny se pobouzejí a vy víte, že jste zde správně. Říká se, že na téhle mýtině se odehrávaly kdysi tajemné rituály. Zde vynikne "Allsighr" nejlépe. Alespoň tako to cítím já, když se toulám temným lesem. Zvuk, obal, produkce, vše je v absolutním pořádku. Co také jiného od mistrů v oboru čekat. Nahrávka ale pro mě není jen dobrým řemeslem, to by bylo málo. Je kusem ledu, zabodnutým přímo do srdce. Mrazivý black metal, který probouzí přízraky!


Asphyx says:

I like to wander the morning mist more and more often. In the state between dreaming and waking, I wonder why the world is so strange today? I need some point in my life, like everyone, a place where I like to return. For me, such a place is the forest behind our house. With headphones on, in the middle of the darkness, I find a special peace here. The new record of the Norwegian band SARKE also helps me a lot. We all know very well who plays in the band, so I forgive myself for copying promo materials. Let's focus on the music as such. It is cold, yet hot lava is boiling in it.

It was these words that came to my mind first. Escape to the woods, away from corrupt civilization. "Allsighr" is the kind of album that awakens similar thoughts in me. Turn off the toxic networks of the world that were originally supposed to connect us. And just enjoy the freezing melodies. I don't want or need more. The beauty of solitude with favourite music.

Interestingly, SARKE is not a typical band that I normally listen to. Black metal with a lot of influences, going on its way to the basic rock classics. But the atmosphere is incredibly captivating. Magical, I wouldn't be afraid to write. Like when you walk on a forest path and suddenly you have to stop. In fact, you don't even know why. Maybe an interesting moment in the song, maybe a dead animal just off the road. The songs really evoke similar ideas in me. I think it's important. If music doesn't do anything to me, I can't write about it. But SARKE know how to catch me. They can be noble and earthy at the same time. They are a return to the roots. With a sharp knife, which you used to cut throat to your dinner, and now you are slicing bread with it. Everything is raw, real, believable. The shadows wake up and you know you're right here. It is said that once mysterious rituals took place in this area. "Allsighr" stands out best here. At least that's how I feel when I wander through the dark forest. Sound, cover, production, everything is in absolute order. What else to expect from masters of this craft. But recording is not just a good craft for me, it would be not enough. It's a piece of ice, stuck right in the heart. Frosty black metal that awakens ghosts!


about SARKE on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - SARKE - Viige Urh (2017)

Recenze/review - SARKE - Bogefod (2016)



TRACKLIST
1. Bleak Reflections
2. Grim Awakening
3. Funeral Fire
4. Allsighr
5. Beheading Of The Circus Director
6. Through The Thorns
7. Glacial Casket
8. Sleep In Fear
9. The Reverberation Of The Lost
10. Imprisoned

LINE-UP
Nocturno Culto - Vocals
Sarke - Bass
Steinar Gundersen - Guitar
Anders Hunstad - Keyboards
Cato Bekkevold - Drums

https://www.facebook.com/sarkeofficial
https://www.instagram.com/sarkeofficial
https://soulsellerrecords.bandcamp.com/album/allsighr
http://www.soulsellerrecords.com
https://www.facebook.com/SOULSELLERRECORDS

sobota 25. září 2021

Recenze/review - BESATT - Supreme and True at Night (2021)


BESATT - Supreme and True at Night
CD 2021, Witching Hour Productions

for english please scroll down

Každé ráno se vracím zpět a uléhám do své oblíbené rakve. Vycházím jen v noci, když se nemusím dívat na zkažený svět kolem. Je to již dlouho, co jsem propadl temnotě, co byla má duše prokleta. Bylo to jako ve snu, kdysi dávno, v devadesátých letech minulého století. Pravý, ryzí black metal, který vzešel ze špinavých stok pod městem. Nihilismus, zběsilost, chlad a beznaděj.

Přesně tak mám od svého mládí zafixované i polské BESATT. Ti se již ve svých začátcích zhlédli v norské a švédské black metalové scéně a jsou ji oddáni dodnes. Přidávají svůj vlastní  výraz, plesnivý zvuk a nekonečně mrazivou atmosféru. Ortodoxní pojetí černého kovu mi dělalo vždy dobře. A Poláci jej umí mistrně. O tom není opět pochyb. 

 

Byl jsem nedávno na koncertě u nás v Plzni a vystoupení jsem si neskutečně užil. A vůbec mi nevadilo, že svítilo slunce. Stejně mi běhal mráz po zádech. Užíval jsem si jednotlivé skladby a říkal si, že působí jako jed, který se pomalu, ale jistě dostává do mých žil. Černá krev, smrtelný výraz ve stylu MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DARK FUNERAL, BEHEXEN, 1349, MASSEMORD, THUNDERBOLT. Ne, BESATT už jiní nebudou a jsem tomu neskutečně rád. Je hrozně příjemné desku poslouchat, mám doopravdy pocit, že se vracím do své oblíbené rakve. Nečekejte samozřejmě žádné stylové změny. Poláci hrají tak jak umí nejlépe. Syrově, bez zbytečností. Líbí se mi mrazivé pasáže, připadám si jako na nějaké starodávné okultní seanci. Velekněz pozvedá obřadní dýku a svíce hoří jasným plamenem. Utíkám do podzemí čím dál tím častěji, současný svět už není dávno pro mě. Nemám rád přetvářku, lži a klam. "Supreme and True at Night" je jako rána pěstí do obličeje. Kapela si i po třiceti letech existence drží svůj velmi dobrý standard. Troufám si tvrdit, že fanoušci čerstvě otevřených hrobek budou spokojeni jako já. Ortodoxní black metal, u kterého budete navěky prokleti! 


Asphyx says:

I come back every morning and go to my favourite coffin. I only go out at night when I don't have to look at the corrupt world around me. It's been a long time since I've fallen into the darkness that my soul has been cursed. It was like a dream, a long time ago, in the 1990s. Real, pure black metal that came from the dirty sewers under the city. Nihilism, fury, coldness and hopelessness.

This is exactly how I have the Polish BESATT fixed since my youth. They have already seen themselves in the Norwegian and Swedish black metal scene from the very beginning and are still married today. They add their own expression, moldy sound and endlessly frosty atmosphere. The orthodox concept of black metal has always done me good. And the Poles can master it masterfully. There is no doubt about that again.


I was recently at a concert with us in Pilsen and I really enjoyed the performance. And I didn't mind at all that the sun was shining. My back was cold anyway. I enjoyed the individual songs and said to myself that it acts like a poison that slowly but surely enters my veins. Black blood, mortal expression in the style of MARDUK, IMMORTAL, GORGOROTH, DARK FUNERAL, BEHEXEN, 1349, MASSEMORD, THUNDERBOLT. No, there will be no BESATT others and I am really happy about it. It's very nice to listen to the record, I really feel like I'm going back to my favourite coffin. Of course, don't expect any style changes. The Poles play as best they can. Raw, without unnecessary. I like the freezing passages, I feel like some ancient occult session. The high priest raises the ceremonial dagger and the candle burns with a bright flame. I run underground more and more often, the current world is no longer for me. I don't like hypocrisy, lies and deception. "Supreme and True at Night" is like a punch to the face. Even after thirty years of existence, the band maintains its very good standard. I dare say that fans of freshly opened tombs will be as satisfied as I am. Orthodox black metal, with which you will be cursed forever!


about BESATT on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - BESATT - Anticross (2017)

středa 22. září 2021

News! - VOLUPTAS & SEKEROMLAT - Löwitův mlýn - úterý 28. září 2021

 



úterý 28. září 2021

Löwitův mlýn (U Českých loděnic 40, 18000, Praha)

20:00 - Sekeromlat - black metal
21:00 - Voluptas - experimental black metal
22:00 - konec

Vstupné 100 Kč (pouze na místě)


Sekeromlat jsou pražské blackmetalové komando uctívající Bone Awl a war metalové bohy stejně jako Satana. Můžete se tedy těšit na odporně agresivní rituál se špetkou Štormova feelingu. Sekeromlat právě dokončili nahrávání své první řadové desky, takže určitě zazní hromada nových songů. Sláva Ďáblu!



Voluptas se dají bez nadsázky označit na tuzemské blackmetalové scéně za unikát. Na své si přijdou všichni uctívači norských avant-blackových kultů jako Ved Buens Ende, ale i přímočarých BM blastbeatů, které Voluptas rýsují s přesností první ketaminovo-speedové lajny večera. Za sebou mají už druhou dlouhohrající desku "Towards the Great White Nothing", nicméně proslýchá se, že jejich frenetická produktivita vede k desce další. Můžete se tak těšit na z brusu nový set!


 

about VOLUPTAS on DEADLY STORM ZINE:



-----------------------------------------------------------------------------------

neděle 15. srpna 2021

Recenze/review - INFERNO - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity) (2021)


INFERNO - Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)
CD 2021, Debemur Morti Productions

for english please scroll down

Tušil jsem to celý život. Mimo náš svět existuje ještě jiný rozměr, jiná dimenze. Píše se o ní ve starých okultních knihách. Temnota. Už jen to slovo. Každý si představí hluboké podzemí, ale je to hlavně stav duše, rozpoložení. Najdete ji ve vesmíru, vysoko v horách, ve starých kobkách, ale hlavně uvnitř sebe. Pro mě osobně je i hlavním tématem hudby INFERNA. Kapela s nepopiratelným talentem, která je natolik osobitá, že ne každý ji dokáže pochopit. Možná právě proto jejich tvorba dávno přesáhla hranice České republiky i podzemí. 

Není divu. INFERNO chápou hudbu po svém, jsou originální, nebojí se experimentovat, být jiní a odlišní. I letos se jim vše povedlo na výbornou. Novinka není albem, o kterém můžete něco říci po několika dnech poslechu. Naopak. Musíte s ním nějakou dobu žít, vracet se k němu, rozplétat jednotlivé motivy, přemýšlet nad nimi. Můžou být kulisou pro černou modlitbu, noční můrou i snovou krvavou meditací. 


Líbí se mi, že každá deska je trošku jiná, cesty Satanovy se zdají být opravdu nevyzpytatelné, ale zároveň si INFERNO zachovávají vlastní tvář a výraz. Letos mi album nejvíc připomíná plavbu přes rozbouřenou řeku Styx. Houpám se v rytmu divokých bicích, do těla se mi zařezávají ostré riffy. V dálce, na druhém břehu, slyším mokvající a surové vokály. Vše je zabalené v černé mlze a vynikajícím syrovém zvuku (Stephen Lockhart). Hej démoni, máme tu co do činění s excelentní, osobitou, zajímavou, neotřelou hudbou, která přesahuje hranice obyčejných lidí. Satan dnes sedí o hodně pevněji na svém trůnu, není žádným tajemstvím, že vzduch je čím dál tím víc zkažený. Troufám si tvrdit, že "Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)" si poslechne vždy rád i  on, pán pekla. Stejně jako já. Nahrávka má v sobě totiž takové to dravé vnitřní pnutí, chvění, neklid. Je éterická a zemitá zároveň. Svým způsobem vznešená, záhadná. Jako bych sestoupil do starého sklepení a procházel se nekonečnými chodbami Hádovy říše. Nakonec nikdy nenaleznu spočinutí, ale jen svoje tělo, ukřižované hlavou dolů. Tušil jsem to celý život. Mimo náš svět existuje ještě jiný rozměr, jiná dimenze. Píše se o ní ve starých okultních knihách. Temnota. INFERNU se ji podařilo zhmotnit. Magická esence black metalové tmy! 


Asphyx says:

I've suspected it all my life. There's another dimension outside our world, another dimension. It's written about in the old occult books. The darkness. Just the word. Everyone imagines a deep underground, but it's mostly a state of mind, a state of mindset. You can find it in space, high in the mountains, in old dungeons, but mostly inside yourself.  For me personally, the main theme of the music is also INFERNO. A band with undeniable talent, which is so distinctive that not everyone can understand it. Maybe that's why their work has long exceeded the borders of the Czech Republic and the underground. 

No wonder. INFERNO understand music in their own way, they are original, they are not afraid to experiment, to be different and different. This year they have managed to do everything perfectly. The new album is not an album you can say something about after a few days of listening. On the contrary. You have to live with it for a while, come back to it, untangle individual motifs, think about them. They can be the backdrop for a black prayer, a nightmare and a dreamlike bloody meditation.


I like that each album is a little different, Satan's ways seem to be really devious, but at the same time INFERNO keep their own face and expression. This year, the album reminds me most of sailing across the turbulent river Styx. I'm swaying to the rhythm of the ferocious drums, sharp riffs cutting into my body. In the distance, on the other bank, I hear wet and raw vocals. It's all wrapped in black fog and superb raw sound (Stephen Lockhart). Hey demons, we're dealing with excellent, distinctive, interesting, novel music that transcends the boundaries of ordinary people. Satan sits a lot more firmly on his throne these days, it's no secret that the air is getting more and more corrupt. I dare say that "Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity)" will always be a pleasure to listen to even for him, the lord of hell. So do I. The record has that predatory inner tension, trembling, restlessness. It's ethereal and earthy at the same time. In a way, sublime, mysterious. It's like descending into an old dungeon and walking the endless corridors of Hades. In the end, I will never find rest, but only my body, crucified upside down. I've suspected it all my life. There is another dimension beyond our world, another dimension. It's written about in the old occult books. The darkness. INFERNO has succeeded in manifesting it. The magical essence of black metal darkness!

Recenze/review - INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) (2017):


Tracklist:
01. Decaying Virtualities Yearn For Asymptopia
02. The Wailing Horizon
03. Descent Into Hell Of The Future
04. Phosphenes
05. Ekstasis Of The Continuum
06. Stars Within And Stars Without Projected Into The Matrix Of Time


Follow INFERNO:
Debemur Morti Productions
EU webshop​​ : http://www.debemur-morti.com

Album link

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine