DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmelodic black metal. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 1. července 2025

Recenze/review - THRONE - That Who Sat upon Him, Was Death (2025)


THRONE - That Who Sat upon Him, Was Death
CD 2025, Redefining Darkness Records

for english please scroll down

Objevila se pokaždé, když se stalo něco zlého. Stála ve stínu a usmívala se. Dáma s kosou, zlá a spravedlivá. Když jsi ji potkal, tak se ti v kostech usadil chlad a strach. Kýval ses do rytmu nového alba amerických THRONE a nasával zkažený vzduch. Pach smrti, jasný a zřetelný, vnímal si jej celým svým tělem, stejně jako tuhle nahrávku, která má v sobě něco morbidně přitažlivého. Seděl jsem ve tmě a díval se na pomalu umírající město. Nová deska těchto tmářů pro mě byla soundtrackem k příchodu démonů na svět.

Nové, v pořadí druhé dlouhohrající album kapely poslouchám již nějakou dobu, ale nechtělo se mi o něm nic psát. Raději jsem se rád a často vracel a nechal se unášet shnilými melodiemi. Tohle je hudba přesně podle mého gusta, zlá a ošklivá, nakažená pradávnými chorobami. 


Nahrubo nasekaná tma, špína a absolutní zlo, to jsou hlavní ingredience téhle nahrávky. Pokud máte rádi kapely jako BEHEMOTH, GOD DETHRONED, BELPHEGOR. Samozřejmě, pánové na to jdou po svém, mají vlastní nápady. Jejich styl je označován jako melodický black death metal, ale ve skladbách slyším i takovou tu surovou brutalitu (SUFFOCATION), která dělá jejich hudbu ještě uvěřitelnější. Venku zase jednou pršel z nebe sirnatý déšť a mraky se dotýkaly země. Ulice byly plné smogu a stroje v nedaleké továrně ještě spaly. Je něco neotřelého, zajímavého a surového, v téhle nahrávce, co mě nutí k opakovaným poslechům. Rád a často se vracím a rvu si album "That Who Sat upon Him, Was Death" neustále do hlavy. Usadilo se v mém podvědomí, stalo se mojí součástí. Tahle smečka na to jde ostře, nekompromisně a surově, ale nezapomíná ani na melodie a podmanivou atmosféru. Kývám se spokojeně do rytmu, když se vyhýbám bleskům, když s napětím čekám další bouřku. Moc dobře vím, že smrt čeká stále ve stínu a usmívá se. Koneckonců, byla to hlavně ona, kdo mi tuhle nahrávku doporučila. Nevím, jestli to máte stejně jako já, ale mě hudba musí chytit, vymáchat mi hubu v kaluži plné krve, přikovat mě na zeď, zničit mě, abych nakonec zase vstal z popela, silnější než kdy dřív. Ano, je to tak, tohle album má v sobě velké množství nakumulovaní energie, která byla posbírána v tom nejhlubším podzemí. Nezbývá nic jiného, než přidat znovu hlasitost. Dostanete poctivou porci špíny, hnisu a ostrých melodií. Objevila se pokaždé, když se stalo něco zlého. Stála ve stínu a usmívala se. Dáma s kosou, zlá a spravedlivá. Pokaždé, když jsem ji potkal, tak se mi v kostech usadil chlad a strach. Nahrubo nasekaná black death metalová tma, zlo a nenávist! Hudba s morbidně přitažlivou atmosférou! 

Asphyx says:

She appeared every time something bad happened. She stood in the shadows and smiled. The lady with the scythe, evil and just. When you met her, coldness and fear settled in your bones. You swayed to the rhythm of the new album by American band THRONE and breathed in the rotten air. The smell of death, clear and distinct, permeated your entire body, just like this recording, which has something morbidly attractive about it. I sat in the dark and watched the city slowly die. For me, the new album by these obscurantists was the soundtrack to the arrival of demons in the world.

I've been listening to the band's new, second full-length album for some time now, but I didn't feel like writing anything about it. I preferred to return to it often and let myself be carried away by the rotten melodies. This is music exactly to my taste, evil and ugly, infected with ancient diseases.


Roughly chopped darkness, filth, and absolute evil are the main ingredients of this recording. If you like bands such as BEHEMOTH, GOD DETHRONED, and BELPHEGOR, you will enjoy this. Of course, these gentlemen do things their own way and have their own ideas. Their style is described as melodic black death metal, but I also hear a raw brutality (SUFFOCATION) in the songs that makes their music even more believable. Outside, sulfuric rain was falling from the sky once again, and the clouds touched the ground. The streets were full of smog, and the machines in the nearby factory were still asleep. There is something unusual, interesting, and raw about this recording that compels me to listen to it repeatedly. I like to come back to it often and constantly play the album "That Who Sat upon Him, Was Death" in my head. It has settled in my subconscious, it has become a part of me. This pack goes at it sharply, uncompromisingly, and rawly, but they don't forget about melodies and a captivating atmosphere. I nod contentedly to the rhythm as I dodge lightning bolts, eagerly awaiting the next storm. I know very well that death is still waiting in the shadows, smiling. After all, it was mainly her who recommended this recording to me. I don't know if you feel the same way I do, but music has to grab me, wash my mouth out in a pool of blood, nail me to the wall, destroy me, so that I can finally rise from the ashes, stronger than ever. Yes, that's right, this album has a lot of accumulated energy that was collected in the deepest underground. There's nothing left to do but turn up the volume again. You'll get a good dose of dirt, pus, and sharp melodies. She appeared every time something bad happened. She stood in the shadows and smiled. The lady with the scythe, evil and just. Every time I met her, coldness and fear settled in my bones. Roughly chopped black death metal darkness, evil, and hatred! Music with a morbidly attractive atmosphere!

tracklist:
01. Disentombed 
02. To Breathe The Unknown 
03. Blasphemous Perversion 
04. Realm Of Immolation 
05. Human Frailty 
06. Upon Deathless Winds 
07. Behold Impurity 08. Where Angels Cower In Fear

Throne is:
Nathan - Guitars/Vocals
Tim - Guitars
Leslie - Bass
Kollin - Drums



neděle 22. června 2025

A few questions - interview with black death metal band from Poland - BRZASK.


A few questions - interview with black death metal band from Poland - BRZASK.

Recenze/review - BRZASK - Der Wanderer im Riesengebirge (2025):
https://www.deadlystormzine.com/2025/05/recenzereview-brzask-der-wanderer-im.html

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of
music do you play etc.?

Hello! Brzask was formed in 2019, born out of a deep connection to the mountainous landscape we call home. The vision came during a walk through the mist-covered valley—something about that atmosphere just screamed black metal. We play atmospheric black metal rooted in the raw, traditional sound of the '90s, but with our own sense of melody and mood. Think cold riffs, blasting drums, haunting ambience—and a strong focus on nature, solitude, and the harsh beauty of the world around us. Since then, we’ve been channeling that spirit into everything we do, from demo recorded in the basement to full-length albums shaped by Karkonsze.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

We recorded the new album under pretty contrasting conditions. The drums were tracked at Kristiania Studio in Oslo, Norway—a professional setup with great acoustics that really helped capture the power and precision we wanted. The rest of the instruments—guitars, bass, vocals—were recorded in our home studio in the Karkonosze mountains. It's a more DIY space, but it gave us total control over the sound and atmosphere, which is crucial for a band like ours.

The mixing was handled by our own J. together with Dante—we spent a lot of time (or maybe too much) shaping the sonic texture to reflect the aggression we were aiming for. Once everything was ready, the tracks went to Unisound, where the legendary Dan Swanö did the mastering. He completely understood the vision and gave the final sound the punch and clarity it needed without sacrificing the raw essence. Working with him was a huge honor—he's been a major influence on us through his work with bands like Edge of Sanity and Dissection.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Thanks to Vendetta Records, the new album got a proper physical release—CDs and some absolutely stunning vinyl editions in classic black and royal blue. We’re really proud of how they turned out, both visually and sonically. As for the exact number of copies… I’d rather not get into that. Numbers stress me out, and honestly, we’re more focused on the music reaching the right ears than on counting units.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with?

All the lyrics on Der Wanderer im Riesengebirge were written by J. The themes are deeply rooted in our connection to the Karkonosze mountains—especially the ancient spirits that are said to dwell there. Nature, solitude, and myth are central to our vision. One figure in particular looms large: Rübezahl, the mountain spirit and guardian of these lands. His presence echoes throughout the album, both in the atmosphere and in the words. The lyrics are meant to evoke that sense of mystery and reverence for the wild, untamed world beyond the edge of civilization.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important?

It's again J. 's work. The logo, and the graphic themes. For us visuals are an integral part of the release.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

We released the album through Vendetta Records, and we couldn’t be happier with that choice. They’ve done a fantastic, fully professional job from start to finish—great communication, total respect for our vision, and a real understanding of the underground scene. It’s clear they care about the music and the bands they work with, and that kind of support makes a huge difference. We’re proud to be part of their roster.

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Our biggest inspiration comes from the '90s black metal scene—especially bands like Dissection and Mayhem. That era had a raw intensity and atmosphere that still resonates deeply with us. At the same time, we also draw influence from more recent acts like Mgła and Spectral Wound, who manage to keep the spirit of black metal alive while pushing it forward in their own way.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Yes, we did reach out and had conversations with a few labels during the early stages. Eventually, Vendetta Records stood out as the best fit for us—and it turned out to be the perfect choice for us.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best?

Honestly, I’ve lost count. After the demo was released, we played a handful of shows across Poland, Slovakia, and Czechia, including both club gigs and festivals. We don’t really prefer one over the other—it all depends on the vibe, the sound, and the connection with the audience. Both formats have their highs and lows, but in the end, what matters most to us is the intensity of the performance, not the size of the stage or the crowd.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

The next album is already in the works—some parts are written, and we’ll be starting early demo sessions soon. This time around, we’re aiming for something more atmosphere-driven, with memorable riffs and a more brutal, yet differently melodic tone than what we’ve done before.

Another big step for us would be to embark on a proper touring cycle—to finally bring our sound and vision to more stages across Europe and beyond. Our goal? To spread the tales of the Karkonosze, its spirits and mysticism, as far and wide as possible.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

You can reach out to us directly via email at: brzaskband@gmail.com. We always appreciate hearing from people who connect with our music. Thank you for the Interview!

Thank you!

Recenze/review - BRZASK - Der Wanderer im Riesengebirge (2025):
https://www.deadlystormzine.com/2025/05/recenzereview-brzask-der-wanderer-im.html

středa 28. května 2025

Recenze/review - BRZASK - Der Wanderer im Riesengebirge (2025)


BRZASK - Der Wanderer im Riesengebirge
CD 2025, Vendetta Records

for english please scroll down

Když se dívám z chalupy v Jizerských horách na Krkonoše, tak vidím zasněžené vrcholy kopců. Mám to kousek, stačí sejít dolů, vylézt nahoru a potom se vydat po hřebenech. Dívám se na horský masív z druhé strany než polští black metalisté BRZASK. Ti se na svém debutovém albu věnují starým mýtům a bájím, ve kterých vystupuje pán hor, u nás Krakonoš, u nich Rübezahl. Pánové se věnují historii s nadšením a opravdovými znalostmi. Potkáte tak lidové léčitele, tajemné duchy hor i příběhy obyčejných lidí bojujících s přírodou. 

Určitě byste to měli zažít. Neznám nic lepšího, než vylézt na vysokou horu, dívat se do krajiny, sledovat poletující havrany i dravce. Nasávat pach z luk a strání, procházet se temným lesem, nechat se unášet ledovými potoky, ztratit se v mlze a poslouchat u toho "Der Wanderer im Riesengebirge". Jedná se o klasický, melodický, chladný black metal s jasným poselstvím. Ožijí před vámi tajemné příběhy hor. Duchové lesa by mohli vyprávět. 


Pokud bych měl nějakým způsobem hodnotit formální věci, tak by stačilo napsat jediné - vše je v nejlepším pořádku. Povedl se jak obal, tak i zvuk (mastering Dan Swanö), který je krásně chladný, podmanivý a syrový. Jako brzká rána v lesích kolem Harrachova. Opravdu vám doporučuji navštívit Krkonoše, poznat jejich krásu, sílu, tajemno i mystiku a teprve potom pochopíte sílu této nahrávky naplno. Jinak se jedná o klasický, tradiční black metal volně inspirovaný kapelami jako MAYHEM, EMPEROR, případně DISSECTION. Je znát a slyšet, že kapela pevně věří tomu, co hraje, o čem zpívá. Pánové pocházejí z Szklarske Poręby, kterou jsem několikrát navštívil. Víte, když sedím doma u reproduktorů, tak poslouchám opravdu pozorně. Protože pánové zpívají a hrají o tom, co mám sám rád, co ovlivnilo i můj život.  Mám v těchto místech kořeny, které nejdou (a ani nechci, aby byly) vytrhnout. Slyšel jsem podobné příběhy, které mi vyprávěl i můj děda, s pohledem upřeným do dálky i do minulosti. Jsem sice z Jizerských hor, ale Krkonoše mám prolezlé skrz naskrz. Mám rád staré legendy, chalupy, do kamenů vytesané vzkazy. Kdysi tu byly Sudety s velmi pohnutým osudem. BRZASK oživili vzpomínky, vytáhli ze starých spisů velmi zajímavé příběhy, opatřili je tajemnou atmosférou a zahalili je do temné mrazivé mlhy. U nás se říká, že jdeš do kopce nebo prší a když poslouchám "Der Wanderer im Riesengebirge", tak si na tohle přísloví často vzpomenu. Mraky jsou totiž velmi nízko a jsou černé jako lidské svědomí. Je lehké najednou věřit na léčivé účinky místních bylin, na duchy, na přízraky z onoho světa, na to, že každý strom má svůj vlastní příběh. Poláci mě zasáhli přímo do srdce. Nejen tématem textů, ale i hudbou samotnou. Pokud se vám tenhle styl líbí, tak se nechte pozvat na pochmurné toulky lesem. Určitě nebudete litovat. Naopak. Tohle je... Drsná, syrová, tajemná a záhadná black metalová duše hor! Velmi uvěřitelný, niterný zážitek! 


Asphyx says:

When I look from my cottage in the Jizera Mountains to the Giant Mountains, I see snow-covered hilltops. It's a short walk, just go down, climb up and then follow the ridges. I'm looking at the mountain massif from the other side than Polish black metallers BRZASK. On their debut album, they deal with old myths and myths, in which the lord of the mountains, in our case Krakonoš, in theirs Rübezahl. The gentlemen dedicate themselves to history with enthusiasm and real knowledge. You will meet folk healers, mysterious mountain spirits and stories of ordinary people fighting nature. 

You should definitely experience it. I can't think of anything better than climbing a high mountain, looking out over the landscape, watching the ravens and raptors fly by. To take in the smell of the meadows and hillsides, to walk through the dark forest, to be carried away by the icy streams, to get lost in the fog and listen to "Der Wanderer im Riesengebirge". This is classic, melodic, cold black metal with a clear message. The mysterious stories of the mountains come alive for you. The spirits of the forest could tell. 


If I had to evaluate the formal things in some way, it would be enough to write one thing - everything is in the best order. Both the cover art and the sound (mastering by Dan Swanö) have done well, which is beautifully cool, captivating and raw. Like an early morning in the woods around Harrachov. I really recommend you to visit the Krkonoše Mountains, experience their beauty, power, mystery and mysticism and only then you will understand the power of this recording to the fullest. Otherwise it is classic, traditional black metal loosely inspired by bands like MAYHEM, EMPEROR, or DISSECTION. You can see and hear that the band firmly believes in what they play and sing about. The gentlemen come from Szklarska Poręba, which I have visited several times. You know, when I sit at home at the speakers, I listen really carefully. Because the gentlemen sing and play about what I like myself, what has influenced my life. I have roots in these places that can't be (and I don't want them to be) ripped out. I've heard similar stories told by my grandfather, with his eyes fixed on the distance and the past. I may be from the Jizera Mountains, but the Krkonoše Mountains are right through me. I like old legends, cottages, messages carved in stones. Once there were Sudetenland with a very turbulent fate. BRZASK have revived the memories, pulled very interesting stories out of old writings, given them a mysterious atmosphere and shrouded them in a dark, chilling fog. In our country they say you go uphill or it rains and when I listen to "Der Wanderer im Riesengebirge" I often think of this saying. For the clouds are very low and as black as a man's conscience. It's easy to suddenly believe in the healing powers of local herbs, in ghosts, in otherworldly apparitions, in the fact that every tree has its own story. The Poles hit me right in the heart. Not only with the theme of the lyrics, but also with the music itself. If you like this style, then let yourself be invited to the gloomy wanderings through the forest. You won't regret it. On the contrary. This is... The gritty, raw, mysterious and eerie black metal soul of the mountains! A very believable, intimate experience!

sobota 26. dubna 2025

Report, photos - TORTHARRY, INNERSPHERE, PURNAMA, VANGUARD - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 25. 4. 2025

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 



Jsem srdcař, teď už to mám i úředně potvrzené. Ne, nebojte, ještě tu nějaký ten rok s vámi budu. Ale už mi bylo padesát a musí mě sledovat. Přežil jsem všechny své mužské předky a je nutné, abych prý zvolnil. Nojo, ale kdy? To máte práci, rodinu, pak se člověk snaží v rámci možností podporovat kapely, k tomu sport, na jedno srdce je toho příliš, řekli mi. A tak jsem, když mi psal Goro, že by zašel na koncert, řekl ano - pro mě jsou koncerty vždycky odpočinek a relax. I když jsem se ještě vzpamatovával z nádherného výletu do Budapešti. Také zemřel papež a kolem mě se vyvrbilo najednou tolik lidí, kterým to přišlo vtipné, že jsem byl až zaskočený. Opravdu chcete někomu přát smrt? Vždyť zrovna tahle hlava církve patřila k osvícenějším. To je ale na jinou disputaci. Jak jde život, ptám se v klubu, po tom, co jsem již vypil několik piv při rozplavbě (které proběhly jako vždy ve velmi příjemném čtenářsko-hudebním stylu). Nasávám atmosféru a užívám si ty napjaté chvíle před první kapelou. Tentokrát v ryze českém znění. Což u mě nebývá příliš častým zvykem. Některé skupiny moc neznám a tak jsem je jen vyfotil. Abych neplácal nesmysly. 


VANGUARD - melodický, technický death metal z Brna.





PURNAMA - melodický black death metal.





INNERSPHERE - psal jsem to mnohokrát a napíšu to i teď. Mám pro tuhle melodicky znějící, death thrash metalovou smečku slabost. Líbí se mi způsob, jakým se prezentují, ale hlavně jejich hudba, která má v sobě vše, co mám na tomhle stylu rád. Ostré riffy, naléhavé vokály, spousta divokých rytmů. Ale hlavně chladně temnou atmosféru, hromadu zajímavých pasáží, tohle všechno dohromady tvoří koktejl, který když vypijete, stanete se součástí jejich muziky. Alespoň takhle jsem to viděl, vidím a slyším já, starý metalový pes. V pátek v Plzni pánové opět předvedli jízdu, která směřovala jak jinak, přímo do pekla. Bylo mi velkou ctí! 






TORTHARRY - když tenhle starý buldozer vyjel na pódium, těšil jsem se. Už jsem kapelu neviděl pěkně dlouho. V Plzni pánové opět naplno potvrdili svůj status a bylo to stejně skvostné jako za starých dobrých časů. Poctivý, valivý a svým způsobem pěkně brutální death metal starého střihu mě nikdy neurazí. Navíc, tady ho hráli jedni z nejpovolanějších. Mělo to drive i sílu, sypalo to pěkně a chvílemi jsem měl pocit, že padnu k zemi se všemi kostmi v těle náležitě polámanými. TORTHARRY zkrátka pořád umí a hotovo. To vám klidně podepíšu vlastní krví. Na Plzeň byl proveden jeden z dalších náletů a po vystoupení kolem nás zůstala jenom spálená země! Masakr! 





Návštěvnost byla v pořádku, zvuk také a co se týká organizace, ta také nemám žádných námitek. 

Jak říká jeden můj kamarád. Byl to vskutku krásný poetický večer. Inu, opravdu. Odcházel jsem spokojený. Paní doktorka by ze mě měla určitě radost. Nesměl bych jí ale prozradit, že piva bylo opět mnoho. Jenže znáte to, kdybych nemohl pít, asi bych raději nikam nešel. Pivo totiž patří ke koncertům jako k mrtvému zimník. Uvolní vás a to je přesně věc, kterou jsem potřeboval. Vždyť si to vezměte. Kolem nás je to jen samá nenávist, člověk aby se bál otevřít zprávy a připadá si jako by pomalu začínala dystopie. Vypadá to, že dobro zalezlo někam vystrašeně do kouta. Objeví se jen občas, jako na téhle akci. Děkuji všem za hezký zážitek, a to jak organizátorům, tak i kamarádům a známým. Dnes dělají tuhle muziku srdcaři pro srdcaře. Jsem rád, že můžu aspoň občas patřit mezi ně. Na sobotu se mi spalo krásně, to vám povím. A o to koneckonců šlo. Opatrujte se a děkuji za pozornost! 

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here: 
---------------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

twitter:

instagram:

facebook:

pátek 11. dubna 2025

Recenze/review - MALPHAS - Extinct (2025)


MALPHAS - Extinct
CD 2025, Soulseller Records

for english please scroll down

Je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Poslouchám nové album švýcarských black metalistů MALHPAS a užívám si temnou a chladnou atmosféru. Nějak se mi zase jednou všechno spojilo v jedno. Hudba se smísila s historií a já najednou před sebou viděl kamenný oltář a na něm uvázanou oběť.

Sledoval jsem kněze, odříkávající černou modlitbu pro vyvolávání temných sil. Black metal v podání téhle smečky je uvěřitelný, mrazivý ve svém základu, melodický a v určitých momentech i s thrash metalovou příměsí. Jako celek je potom nové album děsivým stínem, který se mi ihned dostal do krve. Nůž zajíždějící do těla. Výkřik oběti. Tohle je pradávný rituál smrti. 


Líbí se mi celková okultní atmosféra, takový ten plazivý chlad, který mě pokaždé při poslechu obejme jako pevné pavučiny. Jsou upleteny z toho nejkvalitnějšího materiálu. Pánové se volně inspirovali jak norskou, tak švédskou black metalovou scénou. Navíc potom přidávají spoustu svých vlastních nápadů. Přiznám se bez mučení, album se opravdu velmi dobře poslouchá. Hodně k tomu přispívá jedovatý zvuk (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). Netřeba diskutovat ani o nádherně tajemném obalu od Misanthropic Arts, na které je ostatně vždy spolehnutí. MALPHAS se povedlo nahrát desku, která má v sobě takovou zvláštní magickou přitažlivost, jakýsi, těžko definovatelný neklid. Vždycky posuzuji nahrávky hlavně podle toho, jaké ve mě probudí emoce, jak mi rozdrásají fantazii. A nové album "Extinct" ve mě zanechalo pěkně hlubokou krvavou stopu. Určitě znáte takové ty podivné sny, ve kterých padáte po zádech do hlubiny, skáčete z hory mezi skály. Při společných setkáních s touto deskou jsem se cítil velmi podobně, akorát s tím rozdílem, že jsem se nikdy neprobudil. Naopak, vždycky jsem dopadl na dno a roztříštil se na tisíc kousků. Ostatně, lepší je jako vždy si poslechnout ukázky. Uvidíte sami, jak na vás bude nahrávka působit. Já mohu jen potvrdit, že je to zvláštní, ale moje kroky mě nakonec vždycky zavedou mezi staré ruiny. Kdysi živé a bohaté město bylo rozbořeno a traduje se, že se v těchto místech odehrávali krvavé rituály. Sedávám ve stínu a čekám na mlhu, až přinese další vzpomínky. Záhadné, podmanivé black metalové album, po okraj narvané chladem, tmou a okultní atmosférou! Smrt číhá ve stínu!

Asphyx says:

It's strange, but my footsteps always eventually lead me among the old ruins. The once vibrant and wealthy city has been razed and it is said that blood rituals took place here. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. I listen to the new album by Swiss black metallers MALHPAS and enjoy the dark and cold atmosphere. Somehow everything has come together once again. Music mixed with history and suddenly I saw a stone altar in front of me and a victim tied on it.

I watched a priest reciting a black prayer to invoke dark forces. The black metal performed by this pack is believable, chilling at its base, melodic and at certain moments with a thrash metal admixture. As a whole, then, the new album is an eerie shadow that immediately got into my blood. A knife cutting into the flesh. The scream of the victim. This is an ancient death ritual.


I like the overall occult atmosphere, that creeping chill that hugs me like a tight web every time I listen. They are knitted from the finest material. The gentlemen have been loosely inspired by both the Norwegian and Swedish black metal scenes. In addition, they then add a lot of their own ideas. I admit without torture, the album is really very easy to listen to. A lot of that is contributed by the venomous sound (recorded at Chäuer Studios Bärn and mixed and mastered by Markus Stock at Klangschmiede Studio E.). There is no need to discuss the wonderfully mysterious cover artwork by Misanthropic Arts, who can always be relied upon, by the way. MALPHAS have managed to record a record that has a strange magical appeal, a kind of, hard to define, restlessness. I always judge records mainly by the emotions they awaken in me, by the way they tear my imagination apart. And the new album "Extinct" has left a pretty deep bloody mark on me. I'm sure you know those strange dreams where you fall on your back into the deep, jumping off a mountain between rocks. I felt much the same way during our encounters with this record, except I never woke up. On the contrary, I always hit rock bottom and shattered into a thousand pieces. Anyway, as always, it's better to listen to the samples. You'll see for yourself how the recording will affect you. I can only confirm that it's strange, but my steps always take me among the old ruins in the end. The once vibrant and wealthy city has been demolished and it is said that blood rituals took place in these places. I sit in the shadows and wait for the mist to bring more memories. A mysterious, haunting black metal album, packed to the brim with cold, darkness and occult atmosphere! Death lurks in the shadows!


TRACKLIST
1. Psychomachia
2. Eradicate.Manifest.Define
3. Trenches
4. Majestic Moon
5. Consumed
6. Gamygyn
7. Butcher's Broom
8. Armada Christi
9. Astral Dissonance

LINE-UP
Raven Dust - Guitars, Vocals
Xezbeth - Guitars, Piano
J - Drums, Guitars, Vocals
Näbugring - Bass



pátek 21. února 2025

Recenze/review - THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum (2024)


THE MOSAIC WINDOW - Hemasanctum
CD 2024, Willowtip Records

for english please scroll down

Pokoušíme se zastavit čas, popřít veškeré fyzikální zákony. Nahlížíme na druhou stranu, abychom si zaručili věčnost. Nakonec stejně zemřeme a přejdeme do světa nekonečných stínů. Zůstane po nás pouze stín, záchvěv ve větru. A záleží jen na nás, jestli bude mít zlou a nebo dobrou auru. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Jsou kapely, které ve mě dokáží probudit velkou spoustu myšlenek. THE MOSAIC WINDOW jsou z Los Angeles a jedná se o jednočlenný projekt/kapelu Andrew Stevena Browna, který loni vydal již své druhé album.

Píšu o něm až teď, protože jsem raději poslouchal, než abych jen vymýšlel slova, která stejně nikdy nedokáží vyjádřit veškeré pocity, které z alba mám. Andrew se ve svých textech zaobírá zrozením, smrtí, vztahy mezi rodiči a dětmi, bolestí, ztrátou. Náměty jsou velmi propracované a rozhodně stojí za bližší prostudování. Opravdu doporučuji!


Nové album je zajímavé také tím, že na něm poprvé v historii kapely hraje živý bubeník (Gabe Seeber z Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (živě), Decrepit Birth (živě), Carach Angren (živě)). Ten odvedl velmi dobrou práci, stejně jako Damian Herring, který je podepsán pod zvukem. Tahle deska je plná zajímavých momentů, má v sobě takový zvláštní neklid, který mě stále přitahuje, nebál bych se napsat i melancholii, tolik známou u severských kapel. Když už jsme u toho přirovnávání, v muzice lze vystopovat lehkou inspiraci kapelami jako GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. Zkrátka a dobře, hraje se zde poctivý, chladný a podmanivý melodický black metal, v některých momentech ušpiněný death metalem. Zazní ale i odkazy na klasický heavy thrash metal. To všechno samozřejmě zahalené v krvavé mlze a ve spoustě vlastních neotřelých nápadů. Andrew Steven Brown je velmi dobrý skladatel, který umí napsat zajímavý motiv. Album se opravdu dobře poslouchá. Řeknu vám  jednu věc. Rád a často mizím z města a procházím se v lesích. Někdy se v nich zapomenu, kolem mě se setmí a začnou se objevovat dlouhé stíny. Najednou chápu pomíjivost lidského života. Jeho vzácnost, radost z narození i smutek ze smrti. Na téhle desce je vše znázorněno a promítnuto do jednotlivých skladeb. Jen upozorňuji, jedná se o koncepční nahrávku a doporučuji ji poslouchat od začátku do konce a prosím pěkně v kuse bez přerušení. Teprve potom vynikne naplno její mrazivá síla. Někdy se jen tak dívám do tmy a přemýšlím. Potřebuji k tomu klid a dobrou hudbu. "Hemasanctum" nelze jinak, než doporučit všem, kteří mají velkou fantazii a rádi přemýšlejí. Zrozeni v bolestech trpíme, smějeme se, milujeme, abychom nakonec uschli a odešli do temnoty. Melodický black metal, který vás provede smutkem i radostí života!

Asphyx says:

We are trying to stop time, to deny all the laws of physics. We look to the other side to guarantee ourselves eternity. In the end, we die anyway and pass into a world of endless shadows. We'll be left with only a shadow, a glimmer in the wind. And it's up to us whether it has a good or a bad aura. Born in pain, we suffer, we laugh, we love, only to wither and pass into darkness. There are bands that can awaken a great many thoughts in me. THE MOSAIC WINDOW are from Los Angeles and are the one-man project/band of Andrew Steven Brown, who released his second album last year.

I'm only writing about it now because I'd rather listen to it than just make up words that will never be able to express all the feelings I have about the album anyway. Andrew's lyrics deal with birth, death, parent-child relationships, pain, loss. The themes are very sophisticated and definitely worth a closer look. I really recommend it!


The new album is also interesting because it features a live drummer for the first time in the band's history (Gabe Seeber from Abigail Williams, Vale of Pnath, Obscura (live), Decrepit Birth (live), Carach Angren (live)). He did a very good job, as did Damian Herring, who is signed to the sound. This record is full of interesting moments, it has a strange restlessness that still attracts me, I wouldn't be afraid to write melancholy, so well known in Nordic bands. Speaking of comparisons, in the music you can trace a slight inspiration from bands like GORGOROTH, HATH, NECROPHOBIC, DISSECTION, THULCANDRA. In short, honest, cool and captivating melodic black metal is played here, in some moments stained with death metal. But there are also references to classic heavy thrash metal. All this, of course, shrouded in a bloody mist and a lot of their own novel ideas. Andrew Steven Brown is a very good composer who can write an interesting theme. The album is really good to listen to. I'll tell you one thing. I like to get out of the city and walk in the woods a lot. Sometimes I get lost in them, it gets dark around me and long shadows start to appear. Suddenly I understand the transience of human life. Its preciousness, the joy of birth and the sadness of death. On this record, everything is illustrated and projected in the individual tracks. Just a warning, this is a concept record and I recommend listening to it from beginning to end and please listen to it in one piece without interruption. Only then will its chilling power fully emerge. Sometimes I just stare into the darkness and think. I need peace and good music for that. "Hemasanctum" cannot but be recommended to all who have a great imagination and like to think. Born in pain, we suffer, laugh, love, only to finally wither and go into darkness. Melodic black metal that will take you through the sadness and joy of life!



Track Listing:
1. Incantation to Summon the Unstable
2. The Pounding of Hooves [Approved for Airplay]
3. Black Bethlehem
4. Turibulum
5. Ash Like Anvils [Approved for Airplay]
6. Night Disease
7. Shrouded in Pain
8. Hymn to Silence the Light

Credits:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass, Producing, Engineering.
Damian Herring - Mixing and Mastering.

Additional Musicians:

Gabe Seeber - Drums
Andy LaRocque - Guitar Solos (Tracks 2 and 4)

Album Art: “Dead Mother I” by Egon Schiele (1910)

The Mosaic Window is:

Andrew Steven Brown - Vocals, Guitars, Bass



čtvrtek 6. února 2025

Recenze/review - SAOR - Amidst the Ruins (2025)


SAOR - Amidst the Ruins
CD 2025, Season of Mist

for english please scroll down

Srdce mi tluče silněji než dřív. Stává se mi to čím dál tím častěji. Zavírám za sebou dveře a utíkám pryč. Před civilizací, před řevem aut, před cinkáním tramvajím, před obrazovkami, které nás jednou sežerou. Máme za domem les, hluboký a temný a tak se vydávám po pěšinách, po kterých chodí jenom zvěř. Představuji si, že jsem ve Skotsku, že jsem právě vylezl na horu a dívám se do kraje. Přemýšlím o životě i o smrti. Právě jsem dočetl další skvělou knihu a potřebuji všechno vstřebat. A tak jsem zase jednou vystoupil ze své komfortní zóny a začal poslouchat muziku, která nebývá příliš častým hostem v mém přehrávači.

Procházím jednotlivá alba SAOR a připadám si, jako bych přesně rozuměl tomu, co nám chce Andy Marshall sdělit. Skotská historie, příroda, poezie, nekonečné pláně. Život i smrt, jsou chvíle, kdy je potřeba se zastavit a jen tak být, existovat. Nechávám se unášet na zpěněných vlnách řeky beznaděje. Umírám a znovu se rodím. A u toho poslouchám "Amidst the Ruins".


Definovat hudbu je zde poměrně těžké. Základem je melodický, atmosférický black metal, vkládány jsou potom folklórní prvky. Vytvářena je zde velmi podmanivá, záhadná a nebál bych se napsat magická atmosféra. Určitě jste někdy potkali krvavou mlhu v horách. Do kostí i do podvědomí se vám dostane chlad a obejme vás jako pavučiny. Mraky jsou zase jednou nízko a mě napadá snad jen lehké přirovnání ke kapelám jako AGALLOCH, WOLVES ON THE THRONE ROOM, WINTERFYLLETH. Přiznám se bez mučení, nerad se vracím domů, do zavřeného pokoje. Raději nechávám svoji fantazii, aby se vznášela, aby létala, aby padala dolů do hlubiny. Občas se topím, dusím se, abych se nakonec vždycky vynořil a nasál do plic ledový vzduch. Ve skladbách je takový zvláštní neklid, starodávná bolest předků, síla přírody, strach i tajemno, ale hlavně vznešenost, majestátnost, nahrubo nasekaná, neotesaná energie, kterou můžete načerpat opravdu jenom o samotě v lesích a na loukách. Není nutné diskutovat o zvuku, ani o motivu na obalu, vše je v nejlepším pořádku. Pokud jste fanoušci podobných záležitostí, budete nadmíru spokojeni. Pokud nejste, stejně nové album "Amidst the Ruins" zkuste. Je totiž vynikající. A to vám říkám jako člověk, co šel náhodou okolo, co má rád vysoké hory, co se rád toulá přírodou. Někdy je dobré se zastavit v časoprostoru a jen tak poslouchat, usmívat se, jen tak být. Srdce mi tluče silněji než dřív. Stává se mi to čím dál tím častěji. Zavírám za sebou dveře a utíkám pryč. Před civilizací, před řevem aut, před cinkáním tramvajím, před obrazovkami, které nás jednou sežerou. Máme za domem les, hluboký a temný a tak se vydávám po pěšinách, po kterých chodí jenom zvěř. Atmosférický, melodický black metal, síla divoké a nespoutané přírody! Staré legendy znovu ožívají! 

Asphyx says:

My heart is beating harder than before. It's happening to me more and more often. I close the door behind me and run away. From civilization, from the roar of the cars, from the jingle of the trams, from the screens that will one day eat us. We have a forest behind our house, deep and dark, and so I follow the paths where only animals walk. I imagine I'm in Scotland, that I've just climbed a mountain and I'm looking out over the countryside. I think about life and death. I've just finished another great book and I need to take it all in. So I stepped out of my comfort zone once again and started listening to music that is not a very frequent guest on my player.

I scroll through each SAOR album and feel like I understand exactly what Andy Marshall is trying to tell us. Scottish history, nature, poetry, endless plains. Life and death, there are times to stop and just be, to exist. I let myself drift on the foamy waves of a river of despair. I die and am born again. And I listen to "Amidst the Ruins".


Defining music here is quite difficult. The base is melodic, atmospheric black metal, then folklore elements are inserted. The atmosphere created here is very captivating, mysterious and I wouldn't be afraid to write magical. I'm sure you've met a bloody fog in the mountains. A chill gets into your bones and subconscious and embraces you like cobwebs. The clouds are low once again and I can only think of slight comparisons to bands like AGALLOCH, WOLVES ON THE THRONE ROOM, WINTERFYLLETH. I admit without torture, I don't like going home to a closed room. I prefer to let my imagination soar, to fly, to fall down into the depths. Sometimes I drown, suffocate, only to emerge at the end and suck icy air into my lungs. There's a strange restlessness in the songs, an ancient ancestral pain, the power of nature, fear and mystery, but most of all a grandeur, a majesty, a rough-hewn, uncut energy that you can only really pick up alone in the woods and meadows. There is no need to discuss the sound or the motif on the cover, everything is in the best order. If you are a fan of this kind of thing, you will be extremely satisfied. If you are not, give the new album "Amidst the Ruins" a try anyway. It's excellent. And I'm telling you this as a person who happened to walk by, who likes high mountains, who likes to wander in nature. Sometimes it's good to stop in space-time and just listen, smile, just be. My heart beats harder than it used to. It's happening to me more and more often. I close the door behind me and run away. From civilization, from the roar of the cars, from the jingle of the trams, from the screens that will one day eat us. We have a forest behind our house, deep and dark, and so I follow the paths where only animals walk. Atmospheric, melodic black metal, the power of wild and unbridled nature! Old legends come alive again!



Tracklist:
1. Amidst the Ruins (12:41)
2. Echoes of the Ancient Land (11:41)
3. Glen of Sorrow (12:05)
4. The Sylvan Embrace (8:19)
5. Rebirth (14:10)

Line-up:
Andy Marshall - All Composition, Writing & Instrumentation



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine