DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemphotos. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemphotos. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 8. února 2024

Report, photos, video - IMPIETY, NIHILO, HELLDRIFTER - club Modrá Vopice, Prague - 07. 02. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Někdy si připadám jako básník, který provázel Danteho na jeho pouti peklem i očistcem. Vždycky mě fascinovali v knihách ti, kteří stáli v pozadí, našeptávali, naslouchali. Někteří z nich si potom sedli a sepsali díla, které obdivujeme dodnes. Hraň Satan, že bych se chtěl nějak přirovnávat ke světovým velikánům, to mi pokora nedovolí, ale tento příměr je více než vhodný. Již je tomu totiž mnoho let, kdy jsem byl poprvé osloven, abych zkusil napsat pár řádek o muzice. Následoval první rozhovor, první report z koncertu. Vždycky jsem se snažil podporovat kapely, o kterých si myslím, že jsou dobré. Napsal jsem o spoustě nových, které pak získaly smlouvu u velkých labelů. Podobné chvíle pro mě bývají odměnou, satisfakcí, že všechna ta práce není zbytečná. Člověk by měl mít alespoň trošku sebekázně, bez té to nejde. Je to o odříkání. Musíte si sednout, uklidnit se, mít náladu na to psát. Je to i o spoustě administrativy.

Výlety za kapelami jsou pro mě potom takovou odměnou, poutí chcete-li, na jejímž konci si plním sny. Člověk musí mít sny a cíle, jinak zakrní. Stane se z něj zapšklý a líný jedinec. Ale stárnu, živím rodinu, už to zkrátka nedávám jako dřív. Musím si vybírat. Už mě nelákají velké koncerty slavných kapel. Štvou mě tam lidi, kterých je moc a většinou se nudím. Proto si vybírám akce, jako je návštěva IMPIETY. To je pro mě legenda legend, bez které by nebyla moje sbírka úplná. Nebudu vám tu vypisovat celou historii kapely, wikipedii máme všichni a navíc, pořád si zakládám na tom, že mí čtenáři nejsou tupci. Každopádně, tohle je takovej kult, že jsem nesměl v Praze chybět. Příprava začala už minulý týden. Vždy napíšu několika kamarádům, ale poslední dobou chodí stejně jenom Míra, který tentokrát díky nemoci nemohl. Také si musím koupit jízdenky na vlak. Mezi Prahou a Plzní bývá totiž dost často vyprodáno a místenka je pro mě nutností. O víkendu si nabiji baterie do foťáku a vybírám asi hodinu tričko. Mám svý autistický rituály. Marteny vyleštit, abych v hlavním městě neudělal ostudu. 


Když jdu ve středu pěšky do práce, bolí mě celý tělo. Včera jsem si dal spoustu bazénů a už mi fakt není dvacet, aby se to na mě nepodepsalo. Stejně jako práce, ve které sedím a ozářen monitorem se musím soustředit. Továrna není žádnej ouřad, tady se musí makat. Vydám se přes řeku a nasadím si sluchátka (další riutál). Přehrávám si celou diskografii IMPIETY a teprve na hlaváku v Plzni se uklidním. Koupím si pivko a když přijede vlak, tak je mi konečně fajn. Před Smíchovem jdu na záchod, sestoupím do metra a musím se vrátit, nemám jízdenky. Pípnu si v trafice a už si to směřuju na Českomoravskou. Je tu hned u výlezu hospoda Kozlovna. Srkám v ní Kozla 11°, jak jinak a je mi čím dál tím lépe. Ne, nejde o alkohol, jde o celkový stav mysli, o relax. Něco jako sex, jen s tím rozdílem, že pít můžete i s chlapem. Ono tedy, já na to sice nejsem, ale někdo...ale dost, nebudu to rozebírat, nejsem Netflix. Je to legrace.

Popiju a je mi dobře. Vydám se nahoru na kopec, do mý oblíbený kůlny. Modrá Vopice je doslova nasáklá vzpomínkami. Ještě před lety to byla death metalová Mekka. Teď už tolik ne, po covidu se spousta věcí změnila, ale pořád cítím v kostech mráz. Kolik já tu jenom potkal nových kamarádů, známých, kolik kapel, legend. Jedna přijela i dnes. Jsem opravdu natěšený, já tohle potřebuji k životu. Jinak bych zahynul, je to pro mě nutnost, jako chodit ven, do lesa, číst si. Mám metal zakódovaný navěky v genech. Sice nevím, jak se budu trmácet takovou dálku třeba za osm let, ale to teď neřeším. Momentálně jsme tu, máme na držkách rohlíky a těšíme se, až zazní první riff. Dobrá, dám si ještě jedno a pak půjdeme na to. Peklo i očistec v jednom začínají! 


HELLDRIFTER - solidní začátek v melodických death  metalových a thrashových rytmech. Přiznám se bez mučení, že jsem kapelu vůbec neznal, dopředu ji neslyšel. Ale naživo to nebylo špatné. Klukům to sypalo hezky, zazněla spousta zajímavých momentů ve stylu CARCASS, CANNIBAL CORPSE nebo AT THE GATES. Pokud mělo být účelem dát o kapele vědět, byl splněn. Podívám se jim na zub a určitě je povedu i nadále v patrnosti. Dobré to bylo. 




Solid start in melodic death metal and thrash rhythms. I admit without torture that I didn't know the band at all, I hadn't heard them before. But live it wasn't bad. The guys were sprinkling it nicely, there were a lot of interesting moments in the style of CARCASS, CANNIBAL CORPSE or AT THE GATES. If the purpose was to make the band known, it was fulfilled. I'll keep an eye on them and will definitely keep them in my sights. It was good.

NIHILO - švýcarské maniaky chci vidět už několik let. Konečně se mi to splnilo! Pánové staví na starých ověřených postupech a nutno rovnou dodat, že to dělají velmi elegantně a se zručností starých mistrů. Líbilo se mi to! To je bez debat. Připadal jsem si, jako bych sestoupil s kapelou několik metrů pod zem a tam jsme ve starých katakombách drtili prašivé kosti. Bylo to velmi surové a zlé, ošklivé a mokvající. Zásah přímo na solar plexus. Jako starý hrobník a archivář morbidní muziky, jsem byl navýsost spokojený. Bylo to setkání se smečkou vzteklých psů, kteří moc dobře věděli, kam nás kousnout, aby to co nejvíc bolelo. Díval jsem se do tmy a kýval se se sekerou v ruce! Totální masakr v márnici! 





I've been wanting to see the Swiss maniacs for a few years now. Finally it came true! The gentlemen are building on the old tried and tested techniques and it must be added that they are doing it very elegantly and with the skill of the old masters. I loved it! There is no doubt about it. I felt as if I had descended with the band several meters underground and there we were in the old catacombs crushing dusty bones. It was very raw and evil, ugly and swampy. It hit right on the solar plexus. As an old gravedigger and archivist of morbid music, I was very pleased. It was an encounter with a pack of rabid dogs who knew exactly where to bite us to make it hurt the most. I stared into the darkness, swinging my axe! A total massacre in the morgue!

IMPIETY - pokud by se mě někdo zeptal na definici hudebního zla, určitě bych odpověděl jménem téhle singapurgské kapely - "Satan"!. Jestliže jsem v úvodu zmiňoval Danteho peklo, tak vězte, že tenhle spisovatel jej definoval velmi přesně. Co se týká hudby, jsou v tom IMPIETY stejně dobří. Black metal, death, thrash. Všechno staré a zahnívající. Ortodoxní, klasický a tradiční přístup, který mě nechal zavzpomínat i na moje začátky. Tohle všechno ve vystoupení bylo. Navíc obrovské množství síry a zkažené krve. Ďábel nám zase jednou ukázal svoji pravou tvář. Kapela hrála takovým způsobem, že jsem myslel, že všichni nakonec vypustíme svoji duši. Myslím si, že se to stalo. Alespoň já jsem si připadal jako ukřižovaný hlavou směrem dolů. Tohle byl starodávný black/death metalový obřad! Seance, ze které neodešel nikdo nepoznamenaný! Měl jsem strach, aby se mi neobjevila stigmata na rukou! Blasfemický rituál všech prokletých! Démonický koncert!

 






If someone asked me for a definition of musical evil, I would definitely answer with the name of this Singapore band - "Satan"!. If I mentioned Dante's Inferno in my introduction, know that this writer defined it very precisely. When it comes to music, IMPIETY are equally good at it. Black metal, death, thrash. All old and decaying. An orthodox, classic and traditional approach that made me think back to my beginnings. This was all in the show. Plus a huge amount of sulphur and bad blood. The devil showed his true colors once again. The band played in such a way that I thought we were all going to let our souls out at the end. I think that's what happened. At least I felt like I was crucified upside down. This was an ancient black/death metal ceremony! A session that no one left unscathed! I was afraid of getting stigmata on my hands! The blasphemous ritual of all the damned! A demonic concert!

Návštěvnost byla poměrně slabá. Čekal jsem něco kolem stovky lidí a přišlo dle mého necelých třicet. Ke zvuku mám snad jedinou připomínku. Vše bylo možná moc "nabasované", ale jinak v pořádku. Organizace jako vždy bez připomínek. Jelo se dle uveřejněných časů, takže jsem v pohodě stíhal vlak. 

Popadal jsem dech, musel jsem hned na bar a pivo jsem vypil na ex. Mám to takhle pokaždé, když zažiju nějaké skvělé vystoupení. Bylo to mocné, takový ten zážitek, na který budete hodně dlouho vzpomínat. Budete o něm vyprávět a všichni, kteří na koncertě byli, budou navěky spojeni v nepsaném kruhu. Píšu to často. Muziku poslouchám srdcem a dnes jsem jej také obrovský kus dostal. Bylo černé a prolezlé chorobami. Tepalo v pekelném rytmu. Bohužel mi nezbývalo nic jiného, než se rozloučit. Vylezu z klubu. Jdu po chodníku a proti mě se míhají světla aut. Najednou je mé tělo jen seřízeným strojem, který má jediný úkol - spát. Na tramvaj, pak obezřetně přes park před hlavákem. Najít vlak a sednout si. Teprve pak, když se rozjedeme a já napíšu domů, že jsem v pořádku, mi začne všechno létat hlavou. Myšlenky si utřídím až někde před Plzní. Stojím na zastávce a jsem šíleně utahaný. Tohle nikomu nevysvětlíte, to se nedá popsat. Ten pocit musíte zažít. Uléhám vedle své ženy a když usnu, tak jsem Dante Alighiery. Když vstoupím do pekla, hrají tam IMPIETY. Mějte se co nejlépe a díky za přízeň. A nezapomeňte, ďábel má mnohdy moc hezkou tvář. Carpe Diem!

about bands on DEADLY STORM ZINE:

NIHILO:



IMPIETY:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

sobota 27. ledna 2024

Report, photos, video - SQUASH BOWELS, EMBRIONAL, BRUTALLY DECEASED, SEE YOU IN HELL - Divadlo pod Lampou, Plzeň - 26. 1. 2024

Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

Dostali jsme se do stavu, kdy nás musí vyděsit i předpověď počasí. Když se to dobře pojme, tak i námraza v lednu dokáže být šokem. K tomu se každý den někde stane vražda. Byl to takový hodný soused, vždycky zdravil. Nikdy se nic nezlevní a když je velká úroda, tak určitě zdraží chleba. Ten zdraží vždycky. Kdybych byl mimozemšťan, co před dvaceti lety odletěl a letos se vrátil, asi bych si to hodil. Pokud se tedy může zelený mužíček oběsit. Nemáme to lehké, co? A děláme si to sami. Pliveme na sousedy, protože mají lepší auto, barák, kozatější paní. Chováme se podle influecerentů, kteří jsou zajímaví jenom tím, že se nebojí šokovat. Možná právě proto se čím dál tím víc před vším uzavírám. Nerad čtu špatné zprávy, nelíbí se mi tupé seriály. Místo toho se vracím na začátek. Vždycky jsem miloval knihy, metal, sport a les.

Jak člověk stárne, tak se na něj nabaluje spousta starostí a zodpovědnosti. Občas tomu tak chce osud, někdy starej dobrej strejda Bůh a nebo prozřetelnost, a najednou máme pocit, že na nás všechno padá. Práce, zdraví, starosti. V takových momentech vypínám celej svět a zajdu na pivo s kamarádama. Vyčistíme si hlavu, zasmějeme se, jako my na Výsluní), v pátek k večeru, když jsme se připravovali na koncert (já kupříkladu hlavně na EMBRIONAL a BRUTALLY DECEASED, anžto jsem death metalistou). Jakoby se najednou čas zastavil, když jsem viděl své spolubojovníky, jak do sebe hází vychlazené pivo a usmívají se. Máme to nastavené pořád stejně. Rovnice metal + pivo = zábava, pořád platí a funguje. Když nad tím přemýšlím, tak vlastně stále ještě chodím na akce hlavně kvůli lidem. Atmosféra bývá neopakovatelná a zážitky nepřenosné. Přesto se vám je pokusím opět zprostředkovat. To bylo tenkrát tak...do hospody zavítali i Embrional, zdravíme se, kecáme...



V práci jsem byl neklidný od rána. Na počítači se mi neustále v pravém rohu objevovaly šílené zprávy vygenerované pravděpodobně umělou inteligencí. Krev, sex, šok! Otevřu tedy raději mobil a je to ještě horší. Oklepu se mrazem. Jednak nám v práci netopí a hlavně na mě vyskočil další nenávistný příspěvek. Raději pracuji, abych vše do jedné stihnul. Se sluchátky na uších se připravuji. A vymýšlím názvy metalových kapel (black metal - KABANOS, death metal - ZANÍCENÝ NEHET, thrash metal - ELEKTRICKÝ ZOMBIE, heavy  metal - OCELOVÉ ELASŤÁKY). Domů jedu přes celé město, abych potom prohodil pár slov s rodinou. Na zítra mi nic neplánujte, pravděpodobně se nebudu moc hýbat, mluvit, ani reagovat na světlo. A to musím sepsat report, natáhnout fotky a video. Práce jak na kostele. Nikdo vám za to nic nedá. Pochválí málokdo. Tati a proč to tedy děláš? Abych si vyčistil hlavu. Odpovím a jdu na to pivo. Probíráme knížky, předchozí akce, plánujeme následující. Zkrátka obyčejný, ničím zajímavý život stárnoucích metalistů. Ale srandy je kopec. Jsme na stejné vlně a plně se socializujeme, jak by řekli dnešní mladí. 

Jdu ještě naposledy na žlábek a libuji si, že aspoň ta prostata je zatím v pořádku. Jinak mě bolí celé tělo, moc jsem nespal, moc pracoval, ponocoval, hodně psal, propagoval, snažil se podporovat kapely. Padám na hubu, ale nedávám to na sobě znát. Mám nasazený opravdový, upřímný úsměv a vstupem do mého oblíbeného klubu ze mě všechno spadne. Zdravím další kamarády a známé. Měl bych si dělat poznámky, jako jsem to viděl u jednoho psavce, neměl bych pít, abych se pečlivě soustředil na výkony kapel. Jenže to já neumím. Jsem přesně v takové té vznešeně rozevláté náladě, kdy mě nic "zázrakem" nebolí a je mi moc fajn. Dám si pivo a v družném rozhovoru čekám na první kapelu.


BRUTALLY DECEASED - opět jsme spolu, zase po nějaké době, otevřeli další rakev. Mimo shnilého těla ve značném stádiu rozkladu v ní byl také uložen starý death metal. Rodokmen mrtvého lze vystopovat jak do dalekého Švédska, tak i třeba na Floridu. Gentlemanům to sypalo o sto šest. Praskalo mi v kostech a mozek se vařil ve vlastní šťávě. Pokud vám něco říká pojem trepanace lebky, tak určitě víte, o čem píšu. Kapela připravuje nové album a myslím si, že je na co se těšit. Alespoň dle libozvučných ukázek, které zazněly sálem jako nějací morbidní poslové z katakomb. Říkám to stále a dokola. Když death metal, tak prosím takto. Navíc to mělo poctivý, metalový koule. Howgh! 





We opened another coffin together, again after some time. Apart from the rotten body in a considerable stage of decomposition, it also contained old death metal. The dead man's lineage can be traced to as far away as Sweden and as far away as Florida. Gentlemen were in for a treat. My bones were cracking and my brain was boiling in its own juices. If the term skull trepanation means anything to you, you know what I'm writing about. The band is working on a new album and I think it's something to look forward to. At least according to the lilting samples that rang through the hall like some morbid messengers from the catacombs. I've said it over and over again. If death metal, then please like this. Plus, it had honest, metal balls. Howgh!


SEE YOU IN HELL - crust hard core destrukce těla i mysli. Kapela hraje zcela mimo moji kompetenci, ale baví mě. Už jsem je párkrát viděl a vždy jsem odcházel spokojený. V pátek tomu nebylo jinak. Byla to smršť, vichřice, uragán. Vše náležitě neučesané, naštvané. Pánové to do nás nahrnuli a neměli s námi žádné slitování. Jen jsem měl trošku strach, aby mi nevypadaly plomby a keramika z té mé nevymáchané huby. Taková to byla síla!  




Crust hard core destruction of body and mind. The band plays completely out of my competence, but I enjoy it. I've seen them a couple of times and always left satisfied. Friday was no different. It was a whirlwind, a whirlwind, a hurricane. All properly unkempt, angry. The gentlemen piled into us and had no mercy on us. I was just a little worried about the fillings and ceramics falling out of my unwashed mouth. It was such a force!


EMBRIONAL - každý si asi představujeme peklo jinak. Pokud nevíte nebo tápete, měl bych pro vás jeden tip. Ti chytřejší z vás už asi tuší. Tuhle polskou temnou smečku sleduji již od jejich počátků. Nikdy mě nezklamali. Nestalo se to ani v Plzni. Zazněly songy plné nihilismu, špíny,  hnisu, zkažené krve. Všechno smrdělo sírou a chvílemi jsem měl pocit, že z pódia stéká rozžhavená láva. Hudba těchto satanových následovníků není pro každého. Vyžaduje pozornost a pořádnou dávku morbidní fantazie. Bylo to mocné, divoké, zuřivé, plné krutých a ošklivých melodií. Během vystoupení jsme spolu s kapelou sestoupili o několik metrů pod zem a exhumovali jsme další hroby prokletých. Technika se střídala s agresí a smrt byla velmi blízko. Na tomhle hřbitově se mi hodně líbilo. Skvělá zabijácká práce a death  metal, který smrděl sírou. 







I guess we all imagine hell differently. If you don't know, or if you're confused, I have a tip for you. The smarter among you probably already know. I've been following this Polish dark pack since their early days. They've never let me down. It didn't even happen in Pilsen. There were songs full of nihilism, filth, pus, bad blood. Everything smelled of sulphur and at times I had the feeling that hot lava was dripping from the stage. The music of these followers of Satan is not for everyone. It requires attention and a good dose of morbid imagination. It was powerful, wild, furious, full of cruel and ugly melodies. During the show, the band and I descended several feet underground and exhumed more graves of the damned. Technique alternated with aggression and death was very close. I really liked this cemetery. Great killer work and death metal that reeked of sulfur.


SQUASH BOWELS - je libo něco málo vyhřezlých vnitřností? Nějaké to syrové gore grindové maso, podávané na špinavém prkně? Nejsem v tomhle stylu nijak kovaný a rozhodně není častým hostem v mém jídelníčku, ale pánům to na pódiu moc slušelo. A nejen to. Je to stará parta, co brázdí pódia od roku 1994. Legenda, chcete-li. Poláci kopli do vrtule a na nás se snesl z pódia déšť brutálních riffů, groove pasáží i zuřivých sypaček. Tohle všechno dohromady mělo několik důsledků. Popraskané ušní bubínky, mozek vyteklý z hlavy, střeva, válející se všude kolem. Myslím to samozřejmě obrazně, ale pokud byste byli na koncertě s námi, určitě byste mi potvrdili, že to byl klasický masakr bez kompromisů. Troufám si tvrdit, že se pitva povedla na výbornou! 





Would you like some of the guts of the carcass? Some of that raw gore grind meat served on a dirty plank? I'm not forged in this style, and it's certainly not a frequent guest on my menu, but the gentlemen were very much at home on stage. And not only that. They're an old crew that's been taking the stage since 1994. A legend, if you will. The Poles kicked the propeller and a rain of brutal riffs, groove passages and furious sprinkles descended on us from the stage. All this together had several consequences. Cracked eardrums, brains spilling out of our heads, guts rolling all over the place. I mean this figuratively, of course, but if you were at the show with us, you'd confirm that it was classic carnage without compromise. I dare say the dissection was excellent!

Zvuk byl dobrý, návštěvnost slušná a organizace v pořádku.  

Když už se zadaří a vyrazím na koncert v Plzni, tak se pokaždé utrhnu ze řetězu. Většinou končím na baru, popíjím a nechci, aby akce skončila. Potácím se klubem, tlemím se od ucha k uchu a nic nedbám toho, že už mám věk a šedé vlasy nejen na skráních. Na tomto místě by se slušelo poděkovat pořadatelům a vlastně všem, kdo se o mě tak hezky starali. Ani vlastně pořádně nevím, jak jsem se ocitl doma. Ráno jsem dělal, že spím, nechtěl jsem do toho špinavýho, reálnýho světa plnýho dezinformací, tupých zpráv, umělých celebrit, vstoupit. Pak jsem byl ale stejně probuzen a mě nakonec zůstaly aspoň parádní vzpomínky na skvělou akci. Bylo dobře? Bylo. Díky, díky a ještě jednou pěkně děkuji. Mějte se co nejlépe a vaší podpory si opravdu vážím, nemyslete.


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 20. listopadu 2023

Report, photos, video - KRISIUN, BAEST, SCHIZOPHRENIA, TRIAGONE - club Futurum, Prague - 19. 11. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Mezi náma, co spolu chodíme na metal, už dávno zlidovělo přísloví: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Několik z nás se o tom přesvědčilo předminulý čtvrtek na koncertě Report, photos, video - REBAELLIUN, EXITIUM, FLESHLESS - HELLS BELLS ROCKIN‘ PUB, Prague - 9. 11. 2023. Popili jsme, poklábosili o životě a pak si vše velmi užili. Bylo na čase si to zopakovat. KRISIUN jsou pro mě kult nad kulty. Kapela, kterou mám opravdu hodně rád. Důkazem budiž recenze, reporty i rozhovor, které jsou odkazovány dole pod článkem. Zajímavá je jedna věc. Pokaždé, když na tuhle smečku přijde řeč, vzpomenu si na několik velmi zajímavých dokumentů o Brazílii. Jako správný death metalista jsem vždy s napětím četl knihy o posmrtných rituálech, o mumifikaci, o kanibalismu tamních amazonských kmenů. Tuhle kapelu poslouchám od jejich počátků. Stále jim jejich hudbu věřím. A pokaždé, když k nám přijedou, tak pokud jenom trošku můžu, tak vyrazím.

Tentokrát mě nalákaly ale i předkapely. Třeba belgické SCHIZOPHRENIA jsem minul už dvakrát. Jednou stáli pánové na kolínském SYMBOLICU smutně bokem, protože vypadl kvůli bouřce proud a podruhé jsem musel domů za nemocnou manželkou. S dánskými BAEST mám zase skvělý zážitek z Plzně, kdy se jim jeden slavný dementní pořadatel z Moravy na všechno vybodl a oni hráli ve sklepě pro pět lidí, bez jídla, bez pití, bez informací. Chodili jsme jim pro pivo, protože nám bylo hloupý je nepohostit (report je také odkazován dole pod článkem). Jojo, už jsme něco zažili, říkám tohle všechno kamarádovi v hospodě U Perónu. Pivo z tanku teče zase proudem a my si říkáme. Ne, nesmíme se opít jako minule. No, ale zase na druhou stranu, já když jedu na koncert, tak si to chci užít se vším, co k tomu patří. Do mě ještě dýňové laté nedostanete. Pořád si myslím, že je metal hlavně zábava. I když se zpívá o smrti a prznění jeptišek. 


Člověk už toho fakt zažil tolik, že by mohl být líný, sedět u internetu a vynášet soudy od klávesnice. Hele vole, kámo, prej byl zvuk na píču, no ještě, že jsem nejel. No, vole, na mě je tahle kapela moc doleva, doprava. Jak ženský na pavlači. Probíráme to, smějeme se tomu a je nám fajn. Možná jsme starý mamuti, ale zase na druhou stranu... Nemusíme nikomu nic dokazovat. Za nás mluví činy. Možná už nejsem na každém koncertě, který se koná, ale když už jedu, tak to stojí většinou za to. Nedělní večer se vyvíjel od začátku slibně. Byl jsem po prodlouženém víkendu odpočatý a plný síly. Jízdenky na vlak, stejně jako vstupenku jsem měl dlouho dopředu. Píšu klukům do Prahy už z kupé, že jedu. Těším se, piju a pořád se usmívám. Nevedeme náročné disputace o škodlivosti maskulinity v metalu (jako fakt jsem to někde četl), my z toho máme prdel. Dáme ještě jedno? Jasně. Ve Futuru mají hnusný pivo.  

Ale zase, když přijde na věc, nejsem ještě zmlsanej Pražák. U nás v Plzni skoro nikdy nic nehraje. Možná právě proto vidím rád i předkapely. Kolikrát bývám mile (i nemile) překvapen. Navíc, já mám rád atmosféru, jak se muzikanti připravují, jak chodí mezi lidmi, jak si dávají pivo a nebo taky ne, protože se soustředí. Je to jako divadlo, je v tom síla, energie a co si budem, i podle toho, jak se skupiny chovají, se mohou stát i mými oblíbenci - nebo naopak. Potřebuju koncerty k životu, jako rybář klidný rybník, jako neklidný frustrát svoji demonstraci, jako žena muže, muž muže, pes psa, kráva svini. Dělám si samozřejmě legraci, ale já když se těším, tak mám stále ještě lehké chvění v žaludku, které přestane, až když začne hrát první vystupující. 


TRIAGONE - to odpálili jako předvoj. O kapele jsem dopředu nevěděl vůbec nic. Ani jsem si o nich nic nehledal. Chtěl jsem se nechat překvapit. Bylo to od začátku brutální, technické a moderní. Vlastně by se dalo také napsat, že nic pro mě, pro starého zkostnatělého psa. Jenže to byste se mýlili. Moje tělo možná pomalu upadá, ale mysl mám stále čistou. A dovedu ocenit dobrý výkon. Líbilo se mi to. Bylo to něco jiného, zajímavého. I když je jasné, že v tomhle stylu už se toho asi taky moc nevymyslí. Každopádně, pánové a slečna za mikrofonem odvedli skvělou práci. Za mě, takhle na začátek, velmi dobře! 




They blew it up as a vanguard. I didn't know anything about the band beforehand. I didn't even look them up. I wanted to be surprised. It was brutal, technical and modern from the start. Actually, you could also write that it was nothing for me, an old ossified dog. But you'd be wrong. My body may be slowly deteriorating, but my mind is still clear. And I can appreciate a good performance. I enjoyed it. It was something different, interesting. Although it's clear that there's not much left in this style either. Anyway, the gentlemen and the lady behind the microphone did a great job. For me, to start with, very good!

SCHIZOPHRENIA - je to smršť, je to síla, je to tlak, je to nakumulovaná energie a vztek. Je to old school, ale skvěle zahraný. Někde na pomezí mezi death metalem a thrashem, takže jejich hudbu pochopí a vstřebají i mladí a neklidní fanoušci, se pohybovala tahle smečka po celou dobu vystoupení. Byl to tanec na ostří! Určitě jste někdy viděli záběry, jak někdo kopnul někoho do hlavy a jemu pukla lebka. Tak přesně takové to bylo. Měl jsem pocit, že do davu vběhla smečka rozzuřených psů. A roztrhala nás na kusy. Tak se mi splnil další z mých snů. Do třetice všeho dobrého. Kapelu jsem konečně viděl a odcházel jsem s úsměvem starého hrobníka na tváři. Přesně takhle by to mělo vypadat. Žádné pózy, ale jenom starý, poctivý metal! Kurva skvělý!





It's a whirlwind, it's force, it's pressure, it's accumulated energy and anger. It's old school, but well acted. Somewhere between death metal and thrash, so that even young and restless fans can understand and absorb their music, this pack moved throughout the show. It was a dance on the edge! I'm sure you've seen footage of someone getting kicked in the head and having their skull cracked. That's exactly what it was like. I felt like a pack of rabid dogs ran into the crowd. And tore us to pieces. So another one of my dreams came true. Third time's the charm. I finally saw the band, and I walked out with a smile on my face. This is exactly how it should be. No posing, just plain old metal! Fucking great!

BAEST - u nás v Čechách hráli ve sklepě, v Dánsku a ve světě sbírají ocenění a vystupují na velkých festivalech. A pokaždé, když je vidím, tak do toho dávají všechno. Pánové nás vzali na výlet na sever, do Švédska a udělali to po svém. Klasické riffy, ale také spousta vlastních nápadů. Řezalo to od začátku do konce jako čerstvě nabroušený skalpel. Z kapely šla k fanouškům doslova řeka energie. Jen jsem stál bokem, udělal si pár fotek do článku a pak už jen křičel a s roztaženýma rukama všechno nasával. Hrobky byly otevřeny, aby vydaly další svědectví o lidské nenávisti. Některé riffy jsem cítil hluboko v kostech, jiné se mi zadřely pod kůži. Mozek mi tepal do rytmu a byl jsem v takovém tom rauši, který vás neskutečně vyčerpá, ale potřebujete jej, protože podle toho se pozná dobrý koncert. A BAEST nás doslova rozdrtili! Absolutní masakr ze starých katakomb!

 




They have played in our cellar in the Czech Republic, in Denmark and around the world they have won awards and performed at major festivals. And every time I see them, they give it their all. The gentlemen took us on a trip up north to Sweden and did it their way. Classic riffs, but also a lot of their own ideas. It cut from start to finish like a freshly sharpened scalpel. There was literally a river of energy coming from the band to the fans. I just stood on the sidelines, took a few pictures for the article and then just screamed and soaked it all in with my arms outstretched. The tombs were opened to give further testimony to human hatred. Some riffs I felt deep in my bones, others slapped my skin. My brain was pounding to the beat and I was on that high that exhausts you beyond belief, but you need it because that's how you know a good gig. And BAEST literally crushed us! Absolute carnage from the old catacombs!

KRISIUN - stačilo, když vylezli na pódium. Fanoušci, ti praví, se chytli ihned za srdce. Všichni jsme si vzpomněli za pradávné rituály, které máme zakódované v genech. Stačí jenom probudit naší temnou stránku. Brazilci tohle umí. Hrají upřímně a opravdově, navíc jsou to skvělí muzikanti, kteří svůj talent dovedou prodat. Pánové, pokaždé když je potkám, působí velmi skromě. Takoví obyčejní chlápci od vedle. Ale když vylezou na pódium, stanou se z nich démoni. Hrálo se rychle, ostře, nekompromisně, došlo i na novější, pestřejší skladby. Stačilo několik málo tónů a nebyl jsem v Praze, ale daleko, v brazilské džungli, v jeskyni, kde hořel oheň a probíhaly rituály jako kambo nebo kuarup. Divoké riffy, vztek a já zběsile tančil s šamany. KRISIUN jsou natolik originální, že je vlastně velmi těžké jejich hudbu definovat, popsat. Byl to spíše obřad, rituál, pradávné vyvolávání temných sil, než jenom obyčejný koncert. Bylo pro mě hrozně příjemné se stát opět jejich "obětí". Byl to famózní masakr a moje srdce starého fanouška se vznášelo na onom světě! Temný brazilský death metalový rituál smrti ze starých pohřebišť!

 







All they had to do was get on stage. The fans, the real ones, grabbed their hearts immediately. We all remembered the ancient rituals that are encoded in our genes. All we have to do is awaken our dark side. Brazilians can do that. They play with honesty and sincerity, and they are great musicians who can sell their talent. Gentlemen, every time I meet them, they seem very humble. They're just regular guys from next door. But when they get on stage, they become demons. The playing was fast, sharp, uncompromising, and there were newer, more varied songs. Just a few notes and I was not in Prague, but far away, in the Brazilian jungle, in a cave where a fire was burning and rituals like kambo or kuarup were taking place. Wild riffs, rage and I danced furiously with the shamans. KRISIUN are so original that it's actually very hard to define, to describe their music. It was more of a ceremony, a ritual, an ancient invocation of dark forces, than just a simple concert. It was very pleasant for me to become their "victim" again. It was a famous massacre and my heart as an old fan was floating in the other world! Dark Brazilian death metal death ritual from the old burial grounds!

Musím poděkovat všem, kdo se zastavili, prohodili pár slov, koupili mi rum nebo mi třeba dali hubičku, jako ta krásná slečna z Moravy. Moc všeho vážím a od srdce vám děkuji. Chvílemi jsme byl až dojatý. Speciální dík potom patří opět Mírovi. Za pokec i za společnost.

Nemůžu se nadechnout a připadám si, jako bych opravdu zažil nějaký starý rituál. Já vím, dnes je to moderní, zmizet do džungle, sjet se tam nějakýma rostlinkama nebo žábama a pak o tom natočit video na instáč, ale tady šlo o něco jiného. O mě, jako o fanouška, který navštívil svoje oblíbené kapely a neskutečně si je užil. Zvuk byl dle mého názoru dobrý, návštěvnost po mě nechtějte, je mi tak nějak jedno, organizace jako vždy skvělá. Brzký konec mi dopomohl k tomu, že jsem se mohl jako ve snách dopotácet na vlak, nasednout a pomalinku se uklidnit. Ano, i po více než třiceti letech metalu, podobné akce prožívám. Když jsou dobré, tak rozhodně. Píšu domů, že jsem v pořádku. Následuje klasický noční triatlon. Vyhýbání se bezďákům a feťákům - gymnastika v nočním MHD (abych neusnul a nikdo mě nepoblil nebo neokradl) - plavání a vrávorání ve sprše. Vše učiněno a ležím v posteli. Vedle mě vrní manželka. Jsem rád, že ji dnes nic nebolí. Ještě dlouho se dívám do stropu a vše si znovu promítám na zeď. Potom usnu a hlavou mi stále zní: "Když je death metal z Jižní Ameriky, tak to nemůže být špatný". Opět podepisuji vlastní krví a vlastně i dnešním reportem. Děkuji za pozornost. 


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


about bands on DEADLY STORM ZINE:

KRISIUN: 
Recenze/review - KRISIUN - Mortem Solis (2022)

BAEST:

SCHIZOPHRENIA:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

pátek 10. listopadu 2023

Report, photos, video - REBAELLIUN, EXITIUM, FLESHLESS - HELLS BELLS ROCKIN‘ PUB, Prague - 9. 11. 2023


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:


Když se řekne Brazílie, tak si většina běžných smrtelníků představí pralesy, Amazonku, anakondy a nebo průvod samby. Natřásání prdelek ale není nic pro nás, staré death metalisty. Tedy, podívám se rád, ale s ještě větší chutí si poslechnu kapely jako KRISIUN, SARCÓFAGO, NERVOCHAOS a v neposlední řadě REBAELLIUN, které jsem opravdu hodně dlouho neviděl. Bohužel, je prostým faktem, že poslední rok nemám moc čas. Situace v mém životě je náročná. Mám rozlítáno mezi několika městy a starám se o své příbuzné. V neposlední řadě nás postihla nemoc mojí drahé polovičky. Přesto jsem vyrazil. Už jsem potřeboval na chvilku vypnout. Relaxovat, upustit ventil. Jen tak nasednout na vlak, dát pár piv v hospodě a v dobré náladě zavítat na undergroundový koncert. 

Na pátek jsem si vzal dovolenou. Už bych nevstal. Jdu rovnou z práce. Musím přes řeku a moje marteny jsou čím dál tím těžší. Křivák už dávno nedopnu a moje šedé vlasy již nevlají ve větru jako za dob mého mládí. Přesto se hrozně těším. Nasednu do vlaku a jedu ku Praze. Registruji, že svět kolem mě se opravdu mění. Pomalu se stírají rozdíly mezi pohlavími a připadá mi, že se rozevírají nůžky mezi lidmi, co se týká sociálního statusu (a teď fakt nemyslím ten na facebooku). Všude je cítit takový zvláštní neklid, vztek, chcete-li. Trošku to nechápu, mě když bylo v životě blbě, tak jsem si šel vždy zaplavat, do hospody a nebo na dobrý koncert, jako právě teď. Metro smrdí víc než kdy jindy. Ani to mi ale nedokáže zkazit radost. Dám si pivo a je mi fajn. Po ulici chodí zombie. Dívají se do obrazovek. Vzpomínám na časy, kdy se kluci dívali holkám na zadek. Pak ale raději svoje hříšné myšlenky zaženu. Co kdyby mě někdo napráskal? 


Slezeme se v hospodě U Perónu. Je to jako vždy epesní setkání. Je vždycky příjemné potkat kamarády, kteří se dívají na svět podobně jako já a se kterými je sranda. Možná už jsme staří, ale stále za to umíme vzít. Jsou to právě tyto chvíle před koncerty, kvůli kterým je stále dobré "být obyčejným fanouškem metalu". Bylo mi opět velkou ctí!

Hells Bells Rockin´pub je pro mě místem, kde občas skončím po koncertě, když se mi nechce domů. Mám tohle místo moc rád. Cítím se tu jako doma. Ono je to pro mě hrozně důležité. Já už do klubů, kde mě naštvou, prostě nechodím. Jsou to hlavně barmani, jejich pivko, pohoda. Stejně je to zvláštní. Přemýšlím o tom celý život. Proč jsou na ulicích všichni ti hezcí úspěšní lidé nasraní a frustrovaní a na extrémním metalu se všichni pořád tlemí? Možná si necháme svoje bolístky pod pódiem, vyřveme se z toho. Nechme ale filozofování, na to máme mudrlanty na sociálních sítích. Pojďme si skočit do rytmu a vychutnat si líbé tóny tří skvělých kapel. Dámy a pánové, zadejte si! Death metalová samba začíná!

FLESHLESS - zrovna nedávno jsme se s kamarádem bavili, kdy jsme tuhle partu viděli poprvé. Já myslím, že moje maličkost kdysi v roce 1997 a to přesně 1. listopadu v dnes již dávno zbouraném kulturním domě Svornost v Plzni. Předskakovali tenkrát před SIX FEET UNDER. A byli ve skvělé společnosti PANDEMIE a KRABATHOR. A taky GOD DETHRONED. Tahle smečka táhne káru plnou polámaných kostí tedy už pěkně dlouho. Viděl jsem je tolikrát, že už bych měl mít permanentku. A stále mě baví. Opět jsem z vystoupení cítil vztek, odhodlání a touhu ničit. A taky death grindcore velmi dobré kvality. Nezbývá než se opět poklonit za vytrvalost a hlavně za pořádný nářez. Hergot, kde se v nich bere tolik energie? Málem mi to urvalo hlavu.



Just the other day, a friend and I were talking when we saw this crew for the first time. I think it was my little one back in 1997, exactly on the 1st of November in the now long demolished Svornost cultural house in Pilsen. They were opening for SIX FEET UNDER. And they were in great company of PANDEMIA and KRABATHOR. And also GOD DETHRONED. This pack has been pulling a cart full of broken bones for a long time. I've seen them so many times, I should have a season ticket by now. And I'm still enjoying it. Once again, I could feel the rage, determination and desire to destroy from the performance. And also death grindcore of a very good quality. Once again I have to take a bow for their perseverance and most importantly for a proper smash. Damn, where do they get so much energy? It almost blew my head off.

EXITIUM - italské black death metalisty jsem objevil při svých toulkách v podzemí teprve nedávno. Sepsal jsem recenzi, ale hlavně jsem jejich nové album poslouchal a často se k němu vracel. Na živé vystoupení jsem byl tedy velmi zvědavý. Chvílemi jsem si musel otírat obličej, měl jsem totiž pocit, že jej mám od krve. Bylo to majestátní, mocné, zároveň živočišné a organické. Koncert mě moc bavil, já mám podobný magicky vystavěný smrtící kov ušpiněný černotou moc rád. Pánové navíc umí velmi dobře hrát a dali nám to náležitě najevo. Vše se sypalo kupředu jako lavina z kostí a lebek. Bylo to zlověstné, chladné a mysteriózní. Obřad k vyvolávání temných sil jsem si opravdu užil. Několikrát jsem viděl ve stínu i samotného Satana. Rituál smrti!





I discovered Italian black death metallers only recently during my underground wanderings. I wrote a review, but mostly I listened to their new album and came back to it often. So I was very curious to see them live. At times I had to wipe my face, because it felt like it was covered in blood. It was majestic, powerful, animalistic and organic at the same time. I enjoyed the concert very much, I like this kind of magically built death metal stained with blackness very much. Moreover, the gentlemen know how to play very well and they gave us a proper show of it. Everything poured forward like an avalanche of bones and skulls. It was ominous, cold and mysterious. I really enjoyed the ceremony to summon the dark forces. I saw Satan himself in the shadows several times. The death ritual!

Recenze/review - EXITIUM - Imperitous March for Abysmal Glory (2023):
https://www.deadlystormzine.com/2023/05/recenzereview-exitium-imperitous-march.html

REBAELLIUN - obrátili jsme všechny kříže směrem dolů, zapálili černé ohně. Chyběl jenom oltář a krvavá oběť. Co se týká hudby, dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Prvotřídní, skvěle zahraný smrtící kov jihoamerického typu. Masakr, který mokval a byl doslova nasáklý špínou, hnisem a černou, zkaženou energií. Sandro Moreira drží dál prapor smrti a předvedl nám spolu se svými kolegy z pekla koncert, na který budu ještě dlouho vzpomínat. Jako kdyby se kolem nás procházela samotná Smrt. Držela v ruce kosu a kývala se do rytmu. Mezi skladbami jsem slyšel její skřehotavý smích. Není divu, hrálo se tu hlavně pro ní i pro všechny rohaté. Prokletí moc dobře vědí, o čem píšu. Neviděl jsem kapelu už pěkně dlouho. A musím znovu potvrdit, že jejich koncerty jsou stále skvělé a smrdí sírou. Ne, myslím, že nemá cenu dodávat nic dalšího. Pokud jste chtěli poznat pravé, nefalšované reálné a zničující peklo, měli jste tu být s námi. Death metalové inferno, které nás spálilo na popel!

 









We turned all the crosses downwards, lit black fires. All that was missing was the altar and the blood sacrifice. As for the music, I got exactly what I wanted. First-class, well-played death metal of the South American type. A massacre that was literally drenched in filth, pus and black, corrupted energy. Sandro Moreira held forth the banner of death and gave us, along with his colleagues from hell, a show that I will remember for a long time. It's as if Death itself is walking around us. Holding a scythe and swaying to the beat. Between songs, I could hear her screeching laughter. No wonder, it was mostly for her and all the horns. The damned know what I'm writing about. I haven't seen the band in a long time. And I have to reaffirm that their shows are still great and smell of brimstone. No, I don't think there's anything else to add. If you wanted to experience true, unadulterated real and devastating hell, you should have been here with us. A death metal inferno that burned us to the ground!

Recenze/review - REBAELLIUN - Under the Sign of Rebellion (2023):

Zvuk byl v pořádku, návštěvnost velmi malá a všichni jsme se víceméně znali. Pivo mi chutnalo a končilo se brzy. V klidu jsem stihl vlak a celkově bylo všechno tak nějak fajn.

Manželka mi vždycky říká, že když přijedu z koncertu, tak je na mě krásný pohled. Někdy nemůžu mluvit, někdy ani moc chodit, ale pokaždé vždy zářím. Ve čtvrtek jsem byl jako sen všech ekologistů. Měl jsem v sobě velké množství energie, načerpal jsem sílu do dalších dní a spoustu jí rozdal dál, všem potřebným. Nikdo mi nikdy netvrdil, že život bude lehký. Ale já jsem a budu bojovník. Musím, nic jiného mi nezbývá. A právě podobné akce potřebuji k tomu, abych si zachoval v současné divné době zdravý rozum. Já vím, dnes jsou moderní takové ty osobní rozvoje, meditace a já nevím, co ještě. Na to nemám čas. Ale na kapely, které hrály dnes, jsem si je udělat musel. Vlak drncá směrem na Plzeň a mě se hlavou honí spousta myšlenek. Pomalu se ale třídí, ty špatné shoří a zůstává po nich jenom pachuť. Ty hezké zůstávají. Na tenhle večer budu ještě dlouho vzpomínat. Opravdu se povedl. Těm, kteří se o něj zasloužili, patří velký dík. 

Je pátek ráno. Kolem mě je ticho. Píšu tyhle řádky a usmívám se. Jsem rád, že jsou ještě místa a koncerty, na kterých je svět v pořádku. Pro někoho možná starej a přežitej, ale můj. Přistupuji s pokorou k dalšímu dni a děkuji vám za pozornost! A pamatujte, že jednou bude znít death metalová samba všude! Až to tady celé zničíme, tak tomu pevně věřím.


Author of photos - Jakub Asphyx (https://twitter.com/deadlystormzine)

kompletní fotogalerie zde / all photos here:

---------------------------------------------------------------------------------------------------

TWITTER