DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemsorcerer. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsorcerer. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 18. června 2020

Recenze/review - SORCERER - Lamenting of the Innocent (2020)



SORCERER - Lamenting of the Innocent
CD 2020, Metal Blade Records

for english please scroll down

Moje závislost na hudbě trvá déle než 30 let. Poslouchám něco vlastně pořád. Když je mi smutno, když mám dobrou náladu, když nechápu tenhle svět, tak si vždycky vyberu ze své sbírky nějaké CD, vložím jej do přehrávače a ztratím se v mlze. Kapely mi vyprávějí příběhy, vtahují mě do svých světů. A je mi tak nějak jedno, o jaký metalový styl se jedná. Švédské doomaře SORCERER mám rád už hodně dlouho. Jejich hudba v sobě má totiž takové zvláštní přitažlivé kouzlo, magickou formuli. Fungují na mě. 

Když vám zemře někdo blízký, tak se snažíte vše zlé vytěsnit a vzpomínat na něj jen v dobrém. S hudbou těchto Švédů to mám hodně podobné. Fascinují mě jejich heavy metalové nástupy, epické doom metalové základy i vokalista Anders Engberg, který má v hrdle opravdové zlato. Bože, jenž si na nebesích, poslouchám novou desku "Lamenting of the Innocent" a je opět skvělá! Záhadná, tajemná, chladná, jiskřivá.



Základním odkazem jsou samozřejmě CANDLEMASS, přidejme ale i třeba takové SOLITUDE AETERNUS, případně KAMELOT, THERION, TIAMAT a samozřejmě BLACK SABBATH. V závěru je to ale jedno, protože SORCERER dělají originální muziku. Mají vlastní výraz a dokáží mě doslova zamotat do chladných emocí. Stačilo prvních pár tónů a najednou jsem ve starém kostele, kde na kůru sedí samotná Smrt. Do kostí se mi vkrádá chlad a tiše vzpomínám na všechny své kamarády a příbuzné, kteří již nejsou mezi námi. V království duchů čerpám energii pro další dny. Já jsem ten, který přežil a bude poslouchat hudbu dál. Klidně sám a opuštěný, ale mě nedostanou. Na "Lamenting of the Innocent" se povedlo vlastně vše. Obal, zvuk, ale hlavně je album až po okraj narvané melodiemi a emocemi. A jak známo, bez nálady a atmosféry není dobrý metal. Seveřané mají energie na rozdávání. Je hrozně příjemné se s nimi toulat po našem i onom světě. Jsou skvělými průvodci. Jako bych se vznášel na ledových zpěněných vlnách řeky Styx. I smutek může být někdy krásný. Ztratil jsem se v mlhách. Vynikající záležitost, pro všechny milovníky dobrého doom metalu. 



sumarizace:

Na konci dlouhé ulice, hned za městem, stojí opuštěný dům. Pamatuješ si ho už od dětství jako opuštěný pomník, temné místo, které se ti často vkrádalo do zlých snů. Staří říkali, že se v něm dějí divné a ošklivé věci. Projížděl si často okolo a dům jakoby s tebou rozmlouval. Nakonec k tomu muselo dojít, přitahoval tě magickou silou. Vstoupil si do oprýskaných dveří, vyběhl po dřevěných vrzajících schodech. Dům tě pohltil a ty ses naplno oddal doom metalu.

Nešlo to jinak, jsem starý poctivý fanoušek kapely. Sleduji její kroky v dobrých i horších časech. Každé nové album očekávám s napětím a pak jej hltám s nebývalou chutí. Letos to není jiné. Otevřel jsem si láhev archivního vína, zatemnil pokoj a pak se vydal spolu s legendárními SORCERER na výlet za město, do starého opuštěného domu.

"Lamenting of the Innocent" je pro mě albem plným doom metalových vzpomínek. SORCERER i letos rozvíjejí své epické skladby do oblastí, které sice již nejsou nijak překvapivé, ale jako celek na mě nahrávka působí až tajemnou silou. Prvních pár setkání způsobilo moji závislost a tak chodím ulicemi, prozpěvuji si refrény, těším se každý tón, riff, kousek poctivého doom metalu. SORCERER jsou opět epičtí, smutní, neskutečně heavy a návykoví. Staří matadoři zase jednou všem ukázali, jak se to má dělat. Rádi navštěvujete opuštěná místa s otiskem temnoty? Nenechávají vás chladnými katedrály plné bolesti? Procházíte se s chutí po hřbitovech? Pak byste mohli propadnout hrdlem i nové desce  "Lamenting of the Innocent". Starý dům vypráví své smutné příběhy. Sedím v zaprášeném křeslo a naslouchám. Sem patřím a zde jednou zemřu. V opuštěném pokoji plném doom metalu. Skvělá deska!



Asphyx says:

At the end of a long street, just behind the city, stands an abandoned house. You've remembered it since childhood as a deserted monument, a dark place that has often fallen into evil dreams. Old people said that strange and ugly things were happening there. You often walked past and the house seemed to talk to you. Eventually it must have happened, attracted you by magical power. You stepped into the cracked door, ran down the wooden stairs. The house has swallowed you and you have been completely devoted to doom metal.

It was not different, I'm an old honest fan of this band. I follow their steps in good and worse times. Every new album I expect with tension and then I swallow it with an unprecedented taste. This is no different this year. I opened a bottle of archive wine, darkened the room, and then went along with the legendary SORCERER for a city trip to an old abandoned house.


 "Lamenting of the Innocent" is an album full of metal memories for me. SORCERER also develop their epic compositions this year, which are not surprising anymore, but as a whole this recording has a mysterious power. The first few encounters caused my addiction, so I walk through the streets, singing choruses, I look forward to every tone, riff, a piece of honest doom metal. SORCERER are again epic, sad, incredibly heavy and addictive. Old matadors once again showed how to do it. Do you like to visit deserted places with the imprint of darkness? Do not they leave you with cold cathedrals full of pain? Are you going through the caves? Then you could sneak through the throat of the new  "Lamenting of the Innocent". The old house tells its sad stories. I sit in a dusty chair and listen. I belong here and I will die here once. In a deserted room full of doom metal. Great album!


tracklist:
1. Persecution
2. The Hammer of Witches
3. Lamenting of the Innocent
4. Institoris
5. Where Spirits Die
6. Deliverance
7. Age of the Damned
8. Condemned
9. Dance with the Devil
10. Path to Perdition

band:
Anders Engberg – Vocals
Kristian Niemann – Guitar
Johnny Hagel – Bass
Peter Hallgren – Guitar
Richard Evensand – Drums

https://sorcererdoom.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/sorcererdoom
https://www.instagram.com/sorcererdoom/
https://open.spotify.com/artist/2O1JmZHgbLq9ttqx0AqjVm
http://www.sorcererdoom.com/
https://www.indiemerch.com/metalbladerecords


------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:
https://www.instagram.com/deadlystormzine/

facebook:
https://cs-cz.facebook.com/deadlstormzine
https://cs-cz.facebook.com/JakubAsphyx
https://www.facebook.com/groups/DEADLY.STORM.PROMOTION/

twitter:
https://twitter.com/deadlystormzine

TWITTER