MACABRA - To the Bone CD 2016, Morbid Visions Music/Vonfrost Records
Kroutí se červi ve zbytcích hnijícího masa. Duše dávno opustila nebohé tělo a ještě chvilku se bude vznášet nad místem činu. Další násilná smrt, další zbytečně ukončený život. Tam, někde mezi naším a oním světem se pohybují všichni ti, kdo jsou napůl živí a napůl mrtví. Zůstalo v nich ještě kousek lidství, ale jinak jsou éteričtí a temní jako démoni. Sem, do země dlouhých stínů mě pozvali Mark Riddick (FETID ZOMBIE, GRAVE WAX) a Adrien “Liquifier” Weber (VOCIFERIAN, GOATHOLOCAUST, LUGER). Oba jsou oddanými členy řádu old school death metalu a vyznávají jeho neplesnivější podobu. Marka Riddicka můžete znát z jeho úžasných převážně černobílých obalů. MACABRE znějí, jako by se v podzemí potkaly kapely NIHILIST, FUNEBRE, PAGANIZER, CONVULSE, DEMIGOD, daly si morbidní dostaveníčko a rozhodly se nakrájet na hrubé kousky tmu.
Všem je zcela jasné, co se bude na nahrávce odehrávat. Ano, je to poctivý, undergroundový death metal převážně švédského střihu. Oba pánové jsou velkými nadšenci do záhrobí a tak je jejich práce velmi uvěřitelná. Nálada celé nahrávky opravdu až hmatatelně připomíná podivné chvění mezi náhrobky na opuštěném hřbitově. To se potkávají nemrtví, hlubokým hlasem spolu rozmlouvají a po nocích bědují nad svým nehodným osudem. Tam, někde mezi peklem a smrtí se pohybují i MACABRE. Jedná se samozřejmě o záležitost pro pravověrné, oddané fanoušky stylu. Ostatním není snad ani určena. Jak je mým dobrým zvykem, podobné prašiviny si užívám dosytosti. Líbí se mi ta kombinace chladu, ostrých riffů, zahuhlaného vokálu. Hlavní je ale pro mě až vznešený pocit, zažívaný jinak snad jen opravdu při procházkách po hřbitovních pěšinách. Tady se hraje ještě reálný, pravý a nefalšovaný death metal s patinou starých časů.
Opět se potvrzuje, že v jednoduchosti je krása. Motivy skladeb jsou ohlodány až na bělostnou barvu kostí. Hudební zážitek je to funerální, připomínající černobílé horory z minulého století. Tahle hudba osloví spíše pamětníky, milovníky temnoty, hledače zaprášených krabic se starými kazetami. Někam do doby mého mládí se hodí MACABRE nejvíce. "To the Bone" je mi takovým temným kamarádem, našeptávačem a převozníkem přes řeku mrtvých. Vkládám do kostnaté dlaně minci, usmívám se do zakryté tváře. Musím na další výlet mezi éterické stíny duchů. Proplouváme po řece Styx a nad pěnou zvlněné vody se vznáší old school death metalové tóny MACABRE. Vše zapadlo v jeden studený, syrový a strašidelný celek. Tahle nahrávka ve mě probouzí pradávné běsy.
sumarizace:
Deathové poselství o bolesti bylo opět předáno. MACABREumí pomocí své muziky krásně zhudebnit smutek, strach, umírající podzim i krásu smrti. Pomalé, dlouhé songy se vám pomalu zaryjí až někam do mozku, nahlodají ho a rozloží na malé kousky. Album se opravdu povedlo, je hodně nakažlivé, ošklivé, vytažené odněkud z toho nejhlubšího hrobu. Fascinuje mě atmosféra, klid a rozvaha, s jakou jednotlivé songy zní. Zima letos stále nepřichází, ale je ji možno s klidem nahradit novou deskou "To the Bone". Mrazivé pasáže jsou protkány vokálem ze samotného pekla a vy jste pomalu ukolébáni k nekonečné smrti. Přijdu si jako na nějaké černé mši, na spirituální seanci, kde se všichni společně pokoušíme vyvolat duchy nemrtvých. Nálada celé nahrávky je pochmurná, zlá, přesto velmi přitažlivá. Doporučuji všem, kdo rádi večer uléhají do své oblíbené rakve. Death metalové CD, které vás zmrazí navěky!
Asphyx says:
Death metal message of pain was passed on again. MACABRE can set to music with their songs sadness, fear, dying autumn and the beauty of death. Slow, long songs dig up somewhere in the brain, erode and split it into small pieces. The album is really good, it is very contagious, nasty, pulled from the deepest grave. I'm fascinated by the atmosphere, calm and balance, sounding in each song. The winter isn't still coming this year, but it can be easily replaced with the new album "To the Bone". Frozen passages are weaved with vocals from hell and you are slowly lulled to endless death. I feel like on the Black Mass, on a spiritual session, where we all together tryi to invoke the spirits of the undead. The mood of the record is grim, evil, but also very appealing. I recommend to all who likes to lie down in the favorite coffin in the evening. Death metal CD, which will freeze forever!
Album Line-up: Mark Riddick - Guitar, bass, drum programming, keyboard, and visuals Adrien "Liquifier" Weber - Vocals and text
Track list: 1. Death Speculation 2. Sadocrat 3. Oppression Delegation 4. Global Brainwash Confederacy 5. Royalties on Murder 6. Crucified Individuals Nation 7. Cannibal Black Market 8. Scars of Dignity
Heavy metal stále žije! Dnes bych vás poprosil, abyste si vyhrabali ze skříní staré oprané džínové vesty, znovu rozchodili zaprášený gramofon, vytáhli z krabic dávné nahrávky NWOBHM. Máte rádi kapely jako TANK, IRON MAIDEN, ANGEL WITCH, JUDAS PRIEST, DIAMOND HEAD, AMULET? Cítíte i po letech tu neskutečnou sílu, která z jejich alb doslova sálá? Vzpomínáte rádi a štve vás občas dnešní doba plná vyumělkovaných skupin? Potom byste mohli být smeteni hudbou NIGHT DEMON jako já! Tohle je totiž old school heavy metal té nejvyšší kvality. CD je venku už přes rok a zasvěcení ví dávno své, ale moje maličkost se k němu dostala až teď. Zato mám jejich stejnojmennou prvotinu v podobě EP z roku 2012. Sice jenom jako vypálené promo, ale mám. Já moc dobře vím, že NIGHT DEMON nehrají vůbec nic nového. Já to po nich ani nechci. Každopádně, kapele se povedlo ve mě probudit velký zájem, doslova mě naladit na nostalgickou vlnu. Novinka totiž neskutečně řeže, pálí, studí, že by jim to kdejaká rádoby extrémní kapela mohla závidět. Perfektně vystavěné motivy, pobublávající basa v pozadí a konečně vokál, který je mi v heavy metalu příjemný. K tomu klasické hororové texty. Jsem zase malý kluk, který přehrál rodičům kazetu mluveného slova novým albem "Killers" od IRON MAIDEN (rok 1981, tehdy moje malé šestileté já a v rodině tradovaná historka - vůbec nevím, co jsem dělal:))!). Podobnou hudbu musíte mít v krvi, milovat ji, být jí odkojeni. Jinak si jen poklepete na hlavu, cože to zase ten starej fotr blbne. "Curse of the Damned" se neskutečně dobře poslouchá, doslova vás strhne. A to jak svojí silou, tak uvěřitelností. Víc psát netřeba, tady mluví hudba sama za sebe. Heeeeavýýýýý metáááááál!
sumarizace
"Curse of the Damned" je albem, které je poctou starých heavy metalovým klasikům. Je nahráno s velkým nadhledem, s citlivým přístupem a velkou silou. Já z téhle desky opravdu cítím ducha osmdesátých let. Je po okraj plná zajímavých melodií, skvělých vokálů a jiskřivé nálady. Američané moc dobře vědí, jak nahrát dobrý riff. Nahrávka plyne převážně klidně, ale je velmi přitažlivá a nebál bych se říct i sexy. Takto nějak bych si představoval poctivý a dobře zahraný heavy metal! Perfektní deska! Buďte heavy! Buďte NIGHT DEMON!
Asphyx says:
"Curse of the Damned"is an album thatis a tribute tothe oldheavy metalclassics. Recordedwith greatinsight, with a sensitive approachandwith great force. I really feelthe spirit ofthe eighties from this album. It'sfull to the brim of interesting melodies,greatvocalsand sparklingmood. Americansknow very wellhow to record some goodriff. The recordinggoesmostlycalm but it's veryattractiveandI'm not afraidtosay it'ssexy too.This is howI imagine honestandwell playedheavy metal! Perfectalbum! Beheavy! BeNIGHT DEMON!
Band:
Dusty Squires - Drums, Jarvis Leatherby - Bass/Vocals, Armand John Anthony - Lead Guitar
Tracklist:
01. Screams in the Night 03:29 02. Curse of the Damned 04:58 03. Satan 03:02 04. Full Speed Ahead 02:36 05. The Howling Man 06:47 06. Heavy Metal Heat 03:04 07. Livin’ Dangerous 04:30 08. Mastermind 04:06 09. Run for Your Life 03:04 10. Killer 03:12 11. Save Me Now 05:15 12. The Chalice (Bonus Track) 03:27
„Dejte
mi všichni pokoj, chci konečně klid!“:
chce se mi křičet do tmy. Můj mozek dosáhl své momentální
kapacity a pokud budu ještě chvilku pracovat, tak se zahřeje a
vybouchne. Alespoň si tak připadám. Sedím v práci u
počítače, dělám důležité nesmysly a skoro žádná muzika na
mě už nezabírá. Listuji seznamem alb a najednou moje oko padá na
název SYPHILIC.
Brutálně death metalová smečka, která mi nedávno poslala svoji
desku na recenzi. Zaujme mě obal a tak si postupně přidávám
volume. A ono to kupodivu zabírá! Najednou úplně cítím, jak mě
díky té jednoduché řezanici jemně praská v hlavě a
začínám se usmívat. Něco takového jsem přesně potřeboval.
Jednoduché, s dobrým zvukem a tradičními nápady. Mé prsty
kmitají po klávesnici s o hodně větší lehkostí a svět
začíná být zbarvený do krásně krvavé barvy.
Vůbec
mi nevadí, že za touhle smečkou, projektem stojí jen jediný
člověk, který nahrál všechny nástroje a obstaral i krásně
hutný hlas. Dokonce mi ani nepřipadá příliš okatá inspirace
PUTRID FILE, GUTROT, GUTTURAL SECRETE, INTERNAL BLEEDING, DEVOURMENT
a podobnými partami. A když už, nevadí mi to. Naopak, nemusím u
desky příliš přemýšlet, ničím se zaobírat a myslím si, že
i taková hudba má své místo na zahnilém slunci. Je to sice
tradiční, klasické, ničím překvapivé, ale když mě to tak
baví, tak co?! Podupávám si do rytmu, kroutím se jako červ,
právě vylezlý z plesnivého masa. Krutost je zde obsažena
v opakování a jednoduchosti. Řeže to. A o to nám jde
především. Má hlava mi přijde, jako by právě procházela
mlátičkou na obilí. Dělá mi to moc dobře, očišťuje mě to od
všeho toho napětí, které nám současná doba způsobuje. Mám
sto chutí zavolat lékařům, aby zrovna tuhle nahrávku nasadili
pří léčbě svých pacientů.
Já
moc dobře vím, že to je jen jeden úhel pohledu. Klidně se můžete
na novinku dívat okem kritika a vytknout SYPHILIC
přílišnou monotónnost, skladatelský stereotyp, případně ne
příliš výrazné nápady. O tom to tady ale celé není. Navzdory
všem výtkám, možná až primitivnímu vyznění, obyčejnosti, je
pro mě „The
Indicted States of America“ zajímavým
počinem. Těžko se to vysvětluje, ale nejsem tu od toho, abych si
tady obhajoval svoji oblíbenou hudbu. Moje netypická recenze budiž
spíš takovou zahnívající návnadou pro všechny podobně
naladěné fanoušky. Stokrát ocením u muziky raději nadšení a
kus odhodlání, před dokonalostí, to se o mě už dávno ví.
Mlátím s chutí do stolu, nadskakuje mi sklenice s vodou.
Připadá mi, že na třesoucí hladině se tvoří víry rudé
barvy, tolik podobné těm, které se zobrazují v odtokových
kanálech na pitevních stolech. Hudba očišťuje, narovnává mi
záda, rozmělňuje mě a přetváří k obrazu svému.
SYPHILIC
se toho
rozhodně nebojí. Letošní novinka je krásnou ukázkou toho, jak
by měl znít poctivý a krutý brutální death metal. Proti
provedení, nápadům, ani hlasu nemám žádných námitek. Naopak,
plně si užívám atmosféru opuštěných pitevních sálů,
drsného humoru i tlaku, který cítím ze všech skladeb. „The
Indicted States of America“
bych s klidem doporučil všem fanouškům brutality, ostrých
riffů a nekompromisních nápadů v metalu. Takhle nějak by to
mělo vypadat, přátelé záhrobí! Z novinky cítím velký
kuse poctivé práce, energie a síly. SYPHILIC
své řemeslo umí na výbornou. Album si užívám, jako upír
čerstvou krev! Brutální death metalová nahrávka, která musela
být nahrána snad někde na pitevně! Velmi dobře!
Asphyx
says:
SYPHILIC gives us a very purid load of a raw meat this year. The brutal death metal in its own classic form which sounds very catchy and dramatic. Traditional riffs, raw sound, swing rhythm makes those records very bloody dinner. Welcome to forbidden slaughterhouse. The mister butcher know very well how to do their job. Do not expect anything special or unusual, however this is a very good piece of work. There is a blood running down the walls, someone brought a chainsaw again and all of the amateur pathologists are smiling. Today is their big day. This music is great for a dissecting room, for operation without an anesthesia, for everyone who likes to be scared while watching horrors. These songs are weeping, there is a lot of septic and there are no boundaries in case of morbidity. I really enjoyed this raw death metal. If you like the traditional merits in death metal, you are welcome. Good and very bloody album which is very good!
Seznam
skladeb:
01.
Preparation H 04:45 02. NDA 21Z 01:28 03. Call Me God 05:48 04.
Knock, Knock, Knock, Boom 03:21 05. Uncle Bucky 05:15 06. Both
Dead 04:57 07. Bulletproof Vests & Sobriety Tests 03:14 08.
Six in a Row, Gotta Go 05:17 09. Don't Sweat It (Have a Nice Day)
02:51 10. Can't Corner Dorner 05:59
