DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 18. června 2016

Interview - GUTSLIT - Europe is our second home!



Asked Michal Kafe, thank you!

Interview with death metal band GUTSLIT from India - answered bassist Gurdip Singh Narang, thank you!


Metal bands from India smells for european fans exotic, but Gutslit is well known. The band played on Obscene Extreme, Brutal Assault and on other European festivals and also in small clubs. We talked with leader and bass player from Gutslit, Gurdip Singh Narang. 

I saw on your Facebook profile that you are looking for a new vocalist. What happened with Aditya?

Yes, we are looking for a new vocalist. Aditya had some things to sort out in his professional life and the band was kind of hindering his efforts for the same. So he decided to step down and figure out what he wanted to do.


It's hard to find a vocalist for death metal band in India?

As we are going through the auditions right now, we can easily say, there is talent in India; But it's not easy to work with people from different cities here. Logistics make life very difficult. It's expensive to travel between cities and figure out jams, especially when band members stay in different parts of the country. The entries we have received have been very good. We are in a fix cause I personally like more than five of the dozens we have received. People have written some spectacular lyrics too.


How big is the metal scene in India. Mumbai is one of the biggest city of the world. So, it may not be difficult to find a new vocalist. Or am I wrong?

Mumbai is definitely the biggest cities of the world, but Mumbai isn't big when it comes to the Brutal Death Metal Scene. Mumbai is as good as nothing when it comes to Extreme Metal in India. There is not even a single bar or a venue that can be pinpointed for Metal music or where one can host a show easily. Thus, getting new people into the genre is very difficult. We have built our fanbase one fan at a time. Most of them hadn't even heard Extreme Metal before. Thus, it might take us a little time to lock in on one individual as of now.


What is your requirements for the new vocalist in your band?

We want someone who has a vision and a thought process that would justify his position in the band with a voice that can slay and command his/her presence when on stage. We want a frontman, visionary and ruthless in execution and a master of his art.

You are boss and founder of the Gutslit, please, introduce your band´s history. Your beginning, your present days.

The band was started in 2007. We were the first band from Mumbai to play this genre and the first Brutal Death Metal band from India to play an International Show; First Indian band to be signed to two International labels for one album; First Indian band to play Obscene Extreme and Deathfeast. The initial days were very difficult as there wasn't a set of crowd as we have today who know the genre. So either they like it or they don't understand it. Luckily for us, people loved Deathgrind as a genre and our music was something that India lacked. We delivered professionalism in terms of our music execution, Live or in the Studio. We even worked with International artists when it came to our artwork or production of the music. The band definitely saw a lot of lineup changes and yet we continued to do what we do best, Pulverize the masses, one at a time. The 8 years post that saw us releasing One EP with a French Band and a full length album and European trips including festivals and shows in 6 countries; including Obscene Extreme, Deathfeast, Brutal Assault and several club shows with bands from all over the world.


What were your favorite bands when you were young and started Gutslit?

When I was young and even now, I love Dying Fetus, Suffocation, Brodequin, Vader, Rotten Sound, Magrudergrind, Immolation, Misery Index, Ulcerate, Pig Destroyer, Mumakil, Defeated Sanity, Jig-ai, Insidious Decrepancy, Napalm Death, Nasum, Cephalic Carnage and lots lots more.

And now your favourite bands?

The list never ends. I am also a sucker for Space, Drone, Doom, Ambient, Techno, Trance and Psychedelic.


If you are a deathmetaler in India, you have to be a bit in seclusion or you have no problems with your life direction?

It's a beautiful balance we run here. Apart from the metal face, I also have an Indian Classical Western Fusion band which plays music which is soothing to the soul in a very different way and I earn my daily bread working in the hospitality field. So, I balance between Hospitality and Brutality day in and out.

How is life in contemporary India?

It's exactly how it is everywhere in the developing and developed countries. You get a good degree from respectable colleges and get good jobs and earn enough to pay your bills and you are called "successful" by the society. You do the opposite and end up on being supported by your parents, you are called a "failure". 

You work on your passion and a job to sustain it all and pay your bills, you are a "successful artist" in life. 


Recommend me some other metal bands from India, please?

There are many bands in India who make amazing music. Many don't sit down and record professionally. Thus making it very difficult to even suggest. But you should definitely check out: Plague Throat, Third Sovereign, Chaos, Insane Prophecy, Primitiv, Eschers Knot, Eccentric Pendulum, Sheperd, Against Evil.

This year you want to release new album. The songs are finished or you are waiting for new vocalist and you will recording together?

Six out of eight songs are done. It all depends on the vocalist now. We earlier planned to finish everything by March to slate a release by year end. But as things go in Metal, it's difficult to get everything together the way you want it. We are working hard and hoping things fall in place.

On Soundcloud is your new song Scaphism, without vocals. From my point of view it is one of best Gutslit songs! Full of energy! Do you think so?

Thank you. Yes, we are working on going back to our roots of Brutal Death Metal in terms of song structuring and use the modern production options available in the world to make it a lethal combination. 


It is evident that the genre of brutal death metal will not be dodging, right? 

Infact we are going back to Brutal Death Metal and mix it with fast paced grind, keeping it closer to Deathgrind as whole.

I saw Gutstlit last year at Brutal Assault Festival in Czech Republic. You're trying to go often to Europe, to the world outside Asia?


Europe is easy to work with. People understand your music and understand how shows are to be hosted. 

We will definitely come back to Europe in 2017 with the new album.


Did you like this festival? I met you on other days than you've played at stage.

Of all the festivals that we have played in Europe, Brutal Assault was the biggest for us in terms of number of people. The festival was so professionally handled by the whole team. Excellent stuff. And to watch the bands that we did was a dream come true. Even Obscene Extreme in Czech Republic holds a special place in our hearts. That festival is like homeground for us and Curby is like part of the Gutslit family :) 

So, such metal summer vacation in Europe? 

The summer was bad. Even for us who come from India, 40 degrees plus in a open field was bad. The sun burn stayed for sometime post the festival too.

And finally.. What do you plan in the near future?

Near future holds the completion of the album and planning to tour Europe in 2017. Hope we make it happen again. Europe seems like home. The people seem like family :)

Fotogallery - BRUTAL ASSAULT 2015 - Thursday - ANNIHILATOR, KREATOR, ENSLAVED, ASPHYX, CANNIBAL CORPSE, NUCLEAR, BLOODBATH, ACID FORCE, GUTSLIT, SQUASH BOWELS, BIOHAZARD, NERVOSA - 6.8.2015


Recenze/review - CONVULSE – Cycle of Revenge (2016)



CONVULSE – Cycle of Revenge
CD 2016, Svart Records

Občas to nechápu. Jsou kapely, u nichž předpokládám, že vydají alespoň solidní album. Ověřeny je mám v minulosti a patří k mým oblíbeným. Pak se něco změní, dojde ke zlomu a já mám co dělat abych jejich novinku doposlouchal do konce. Proč, proboha proč se nedrží toho, co umějí? Kdysi hrávali solidní, dobře okořeněný old school death metal a najednou je z nich melodická tuctová kapela. Nechápu to tím víc, protože předchozí „návratové“ „Evil Prevails“ se vydařila. Pánové otočili směrem k CYNIC, OPETH a ty jsou jak známo jen jedni. Nebaví mě to, nemám ani moc chuť se tímhle materiálem nějak obšírněji zaobírat. Pořád čekám, kdy se z toho pomaleji plynoucího preludia vynoří něco zajímavějšího. Možné jsem na podobné ztvárnění smrti už moc starý, ale spíš bych to viděl na to, že mé uši jsou směřovány trošku jiným směrem.

Můj spíše negativní názor ale berte s rezervou. Jsem prašivej pes, toužící po syrovém mase, případně po plesnivině ze starých hrobů, mě nějakou progresí v mezích zákona neopijete. Vím moc dobře, že spousta z vás dá novince CONVULSE šanci, oblíbí si ji a ještě jí naseká vysoký počet bodů v hodnocení. Já na to nějak nemám sílu. Ono to vlastně je dobré, solidně prezentované, s dobrým zvukem i produkcí. Jenže když mě chybí takové to těžko popsatelné jiskření, ty kousky zajímavých momentů, které jsem nacházel na starých albech téhle smečky. Chápu, že se pánové chtějí vyvíjet, pohlcovat nové inspirace a objevovat další zákoutí. To je všechno v nejlepším v pořádku. Tak proč mě to tak šíleně nebaví? Možná by to chtělo trošku víc energie, alespoň něco přitažlivého, neučesaného. Novinku ocení spíš příznivci poklidných melodií. Já si pustím raději něco jiného.



Občas to bývá ukrutně těžké, něco o některých kapelách vůbec napsat. Když mi totiž předložená muzika nesedí, nenapadají mě ani slova a to je u mě problém. Nemusel bych ze sebe vypotit vůbec nic a raději se zaobírat něčím jiným, ale zase tolik špatná tahle deska není. Pořád v ní ještě cítím sem tam poctivou severskou práci. Sice jen někdy a ještě musím mít na podobnou hudbu náladu, ale nějaké to paběrkování tu ještě funguje. Obzvláště v momentech, kdy CONVULSE trošku přitlačí na pilu. Jinak ale nic. Tady ani smrt nebere.




Cycle of Revenge“ je albem, které mě příliš nebaví. Na mě je moc poklidné, obyčejné a moc podobné tomu, co tvoří CYNIC a OPETH. Míval jsem rád CONVULSE v jejich staré podobě, ale to co nám předkládají letos, mě příliš neoslovilo. Najde se zde pár dobrých motivů a nápadů, ale album nijak neřeže, nebolí, ani nepálí. A to je u mě velký problém. Nemám nic dalšího, co bych dodal. Obyčejné, nezáživné death metalové CD, které osloví spíše progresivně laděné fanoušky. Na mě je to až příliš tuctové a nudné. Uvidíme příště. Letos žádná sláva.

Asphyx says:

I can't do anything, but I don't like the news of CONVULSE. I don't like the dull production, still the same methodes and disunity of songs. The album will probably be well for all young fans who have never experienced the old days full of death metal and rock. I don't know what to do with "Cycle of Revenge". I'm boring and I'm searching for a piece of something good. I search in vain what the Finns wanted to say. For me this year CONVULSE are the plain band that trys hard, but they waste the time. There's some potential here, but it is beaten  by boredom and effort to be interesting. Progressive album that is just coming around me.


Seznam skladeb:

“Cycle Of Revenge”
“God Is You”
“Pangaea”
“Fractured Pieces”
“Nature Of Humankind”
“Ever Flowing Stream”
“War”
“Into The Void”



Sestava/band:


Juha Telenius – basa
Rami Jamsa – zpěv, kytara
Rolle Markos - bicí


https://myspace.com/convulsedeathmetal

Recenze/review - GOD ENSLAVEMENT - Consuming the Divine (2016)



GOD ENSLAVEMENT - Consuming the Divine
CD 2016, vlastní vydání

Na okraji města, v temné uličce, jsem se ohlédl s pocitem, že mě někdo sleduje. Spatřil jsem v černotě ostře zářící oči. Žhnoucí, chtivé. Lačnící po krvi. Chvíli jsem přemýšlel, zda jsou kočičí nebo toulavého psa. Nebyly. Ozval se šustot proráženého vzduchu a pak na mě dopadla obrovská tíha. Nejdřív mě bylo roztrženo hrdlo, potom celá tvář. Když ze mě pomalu unikal život a naposledy jsem se nadechl, viděl jsem smotky svých střev, trhaných na kusy. Mé nedokonalé zbytky tu teď leží, opuštěné, hnijící. Jsem trošku naštvaný, že mě mí běsi dostihli tak brzy, ale to se nedá nic dělat. Bestie si tentokrát říká GOD ENSLAVEMENT a pochází z Německa. Divíte se, proč jsem pořád tak v klidu? Ona totiž hudba od těchto pánů vůbec neřeže, nebojím se jí. 

Kombinace deathu s grindem by mi možná dělala dobře. Vždyť kapely jako MISERY INDEX, DYING FETUS, CRIMINAL ELEMENT mám rád, ale tady se stala zase taková ta nepěkná věc. Nebolí to, netlačí, zpěvák jen naštvaně štěká. Jenže na podobné psy stačí dvakrát zařvat nebo jim hodit kus salámu a začnou vrtět ocasem. Podobná hudba je dnes dost propagovaná, dobře se na ní skotačí pod pódiem, ale ve mě toho příliš dobrého nevyvolává. Mám pocit prázdnoty a příběh z prvního odstavce se stává jen zlým snem, kterému se s chutí zasměji. GOD ENSLAVEMENT jsou zkrátka takoví nevýrazní, stereotypní, obyčejní. A nebo jsem taky na podobné taškařice moc starý, vyberte si sami. Snažím se, opravdu se snažím do sebe tuhle prvotinu natlačit, ale nejde mi to. Pro všechny svaté, já se musím hrozně překonávat a to je vždycky špatně. 




O smrti, zlu a tlaku to tentokrát není. Neříkám, že jsem si pro sebe pár hnilobných kousků nenašel, ale jako celek mě tato deska vůbec nepřesvědčila. Možná hledám u muziky něco jiného nebo mi není shůry dáno, nevím. Za moji maličkost je ale novinka GOD ENSLAVEMENT nemastná, se špatnou produkcí. Projevují se všechny nedokonalé atributy prvních alb. To by zase tolik nevadilo, chybí ale to hlavní. Nápady. Je to jen takový bohapustý výmlat bez ladu a skladu. Nemám se čeho chytit. A to je pro mě hrozně špatně. Letos tedy nic moc, snad příště.


sumarizace:

GOD ENSLAVEMENT jsou na své první desce monotónní, obyčejní a bohužel i stereotypní. Jednotlivé skladby jsou velmi jednoduché, stále stejné a postrádají sílu. Vokalista má bohužel poměrně slabý hlas a zvuk není příliš výrazný. Doporučoval bych příště lepší produkci, studio i nápady. Kapela se sice vydala dobrým směrem, ale zatím trošku tápe, co by vlastně chtěla hrát. Mám rád old school death metal, ale víc plesnivý a ošklivý. "Consuming the Divine" mě jednoduše nebolí. A to je u mě velký problém. Průměrná nahrávka, která občas zaujme!

Asphyx says:

GOD ENSLAVEMENT are on their first album monotonous, ordinary and unfortunately stereotyped. Individual songs are very simple, still the same and miss strength. Vocalist has unfortunately relatively weak voice and sound isn't too strongI'd recommend better production, studio and ideas for the next time. Although the band has launched in the right direction, they are groping in the dark what they really want to play. I like the old school death metal, but more moldy and ugly"Consuming the Divine"  doesn't simply hurt. And that's a big problem for me. The average record, which can sometimes engage!



Tracklist:
01. Sine Nomine Sum
02. Belial Within
03. Consuming The Divine
04. God Enslavement
05. Ritual Copulation
06. Enlightenment
07. Dysfunctional Creation
08. Katharsis Through Decapitation
09. Ungodly Opposition
10. Insatiable Hunger
11. Itineris


Band:
Vincent Matthews - vocals Björn Köppler - rhythm and lead guitars Déhà - rhythm and lead guitars Kevin Olasz - solo guitars Julian Roos - bass Adam Jarvis - drums


pátek 17. června 2016

Recenze/review - MORTHUS - Over The Dying Stars (2016)


MORTHUS - Over The Dying Stars
CD 2016, Witching Hour Productions

Umíráček ohlašuje další morovou ránu. Tentokrát z Polska. MORTHUS. Mladíci hrající teprve od roku 2012. Jejich EP "The Abyss" došlo zasloužených ohlasů. Je vynikající. Letošní novinka je na tom hodně podobně. Pokud máte rádi melodičtější death metal a k tomu pořádnou porci blacku, tak vězte, že budete touhle plicní zhoubnou nemocí také zasaženi. Při poslechu mě napadá, že se pánové inspirovali třeba u takových DISSECTION. Zkrátka a jednoduše, agresivita je zde kombinována velmi umně s melodikou a černotou. Celkový výsledek je pak velmi nakažlivý, smutně zaostřený a opravdu působí až "nahlodávajícím" dojmem. Nevím jak vy, ale podobné znázornění zla si nechám vždy líbit. Chutná mi.




"Over The Dying Stars" se zrodilo snad v nějaké tajné laboratoři, kde v roztodivných baňkách dlí staré smrtící viry. Stačí málo, jedna nepozornost, případně zlý úmysl a neštěstí je na světě. Muzika se krásná právě v tom, že ve vás dokáže probudit nejskrytější emoce, o kterých jste si mysleli, že vám ani nejsou vlastní. MORTHUS jsou ušpinění tak akorát, aby nevyděsili většinového posluchače, ale zároveň dostatečně ostří a undergroundoví, aby oslovili nás, staré smrtonoše. V Polsku zdá se pořád moc dobře vědí, jak zhudebnit temnotu. Potácím se tmou, chrchlám dlouhé chuchvalce svých plic. Nákaza se šíří velmi rychle. Nepřežije nikdo. Po ulicích polehávají nehybná těla. Vzduchem se vznáší rozkládající puch hniloby. Zapalte to všechno, ať je svět znovu očištěn! Zdá se, že tahle deska mě jen tak nepustí. Už zase zvoní umíráček, omlouvám se, musím jít! Blíží se černo černá smrt. Jde si i pro vás.


sumarizace:

Volejte hallelujá! Z nejtemnějšího podzemí vylezla na povrch pořádně zkažená kapela. Neskutečná energie, nakažlivá schopnost složit morbidní riff a rozsekat vás na malé kousíčky. To jde MORTHUS nejlépe. Při poslechu si přijdu, jako bych právě opustil středověké vězení. Mučili mě, vypálili mi cejch a navěky budu mít na zádech nápis MORTHUS. Pro mě osobně se jedná o jedno z největších špinavých překvapení letošního roku. Nespoutané melodie, black deahová tma a zběsilost. Přesně tohle vše na nové desce "Over The Dying Stars" potkáte. Nebojím se Boha, ani Satana, mám strach jen ze svého vlastního stínu. Kolem desky krouží krkavci. Čekají, až dohraje a potom si vás dají k večeři. Před touhle muzikou není úniku. Jedná se o dokonalou odpověď na všechny noční můry. Album, které nelze spoutat! Absolutní inferno a zkáza! Peklo opět promluvilo. Hlasitě a mocně. Šílená a vynikající deska!

Aphyx says:

Sing hallelujah! From the deepest underground came up a really sluggish band. An amazing energy, a contagious ability of making morbid riffs and making you hacked to pieces. That´s what MORTHUS do best. I feel like someone who just came out of the medieval prison when I listen to this album. They tyrannized me and burned a sign MORTHUS on my back which is going to be there forever. For me, this is the biggest and the darkest surprise of this year. Chainless melodies, Black Death dark and fury. That´s what you can find on this album "Over The Dying Stars". I´m not afraid of God or Satan, I´m afraid of my own shadow. Ravens circle above this album. They are waiting when the album stop playing and then they will eat you alive. You can´t run from this music. This is a perfect answer for all of your nightmares. Album which is chainless. An absolute inferno and perdition! The hell has spoken again. Loudly and powerfully. A crazy and amazing album! 


Tracklist:
1. Vastness Above (Intro)
2. Unholy Cult Of The Ancient One
3. Gospel For Evil And Chaos
4. Revelation Hunt
5. Across The Void
6. Hate & Pride
7. Chant Of The Blazing Breath
8. Sons Of Black Fire
9. Doomsday Below (Outro)


band:
P. - Guitar/Voc. ; Rageblast - Drums ; Hellwolf - Bass ; D. Cardinal - Guitar ;


https://soundcloud.com/musickmagazine/sets/morthus-over-the-dying-stars
https://www.youtube.com/channel/UCFrd1MH5b-xk0SyYrYny9Zw
https://www.facebook.com/morthusband
http://witchinghour.pl/

Minirecenze/minireview - APATHY NOIR - Across Dark Waters (2016)


APATHY NOIR - Across Dark Waters
CD 2016, vlastní vydání

Šum listů ve větru, uhnilá vůně částí věčnosti v polozmrzlé půdě. Nasávám vzduch pomalu přicházejícího jara, vstřebávám první paprsky slunce. Zima ještě neřekla poslední slovo, ale už je patrné, že nám dá za chvilku sbohem. V posledních zbytcích sněhu se třpytí odlesky smutku. Na chvilku se zastavím a přemítám, jestli jsem i já součástí vší té krásy. Chtělo by to nějakou hudbu, která by mi vše ucelila. Něco melancholického, doomového, jiskrně rozvážného. Listuji seznamem alb v přehrávači a najednou mi vyskočí na povrch nové album APATHY NOIR. Kruh se uzavře a najednou se stávám divným osamělým chlápkem, který zvedá ruce k hradbě listoví. Mezi mnou, lesem a muzikou dojde k vzájemnému propojení. Jsme jeden organismus, živoucí, měnící se.

Hudba APATHY NOIR je o životě i smrti, o smutku. Je plná střípků vystřižených od PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, OPETH. Švédi uchopili doom metal po svém, doplnili jej o lehké progresivní prvky a najednou mám před sebou album, které mě drásá svojí syrovostí, svými depresivními náladami, tou vnitřně neklidnou atmosférou, která dělá z dobrých desek ty výborné. Tedy alespoň pro mě. Musím být samozřejmě v tom správném rozpoložení, být napojen na věčnost a moje mysl musí být klidná a vstřícná. Rád u téhle novinky odpočívám, s chutí si ji dávám do uší v lesích, kdy mezi skladbami zní štěbetání ptáků. Doposlechnu ji, sundám sluchátka a pak jen sedím na mechem obrostlém pařezu. Stávám se lesním mužem a nemít své povinnosti k civilizaci, asi bych se tam už nevrátil. "Across Dark Waters" je pro mě osobním albem, nutností, smutnou krásou okamžiku. Proto jej mám tolik rád.

sumarizace:

Doom metal v podání švédských APATHY NOIR je velmi smutný. Pánové přesně vystihli náladu nekonečných procházek mezi náhrobky. Všude je smutek, tma a smrt. Z desky je cítit obrovské nadšení pro záhrobí. Nálada je pochmurná, skladby monumentální a bolestivé. Nechce se mi ani věřit, že je to první album kapely (po změně jména). Beru CD do ruky čím dál tím častěji a rád se nechávám unášet pomalými tóny "Across Dark Waters". Venku zase mrzne a do našich duší vstupuje nekonečná temnota. Album, které vám probodne srdce kouskem ledu!



Asphyx says:

Doom metal made by Swedish APATHY NOIR is very sad. Gentlemen exactly described the mood of  endless walks among the tombstones. There is sadness, darkness and death everywhere. You can feel huge enthusiasm for the dead on the album. The mood is somber songs are monumental and painful. I can't even believe that this is the first (third after changing of the name) album of the band. I take the CD to my hand more and more often, and I let me be carried by "Across Dark Waters". Outside it freezes again and the darkness is coming into our souls. The album, that will pierce your heart with a piece of ice!

čtvrtek 16. června 2016

Recenze/review - ROGASH – Malevolence (2016)



ROGASH – Malevolence
CD 2016, War Anthem Records

Zvláštní a nepochopitelný je pro mě pořád úkaz, který mě provází celý život. Lidé, stojící za něco, chytří, hodní, příjemní, odcházejí z tohoto světa vždy dříve, jsou „trestáni“ různými nemocemi, zažívají podlosti a často umírají opuštěni v samotě. Hajzlové, křiváci a zlí jedinci přežívají, mají se dobře a ještě se tomu všemu smějí. Nedovedu si tento jev vysvětlit a asi na něj už nikdy nepřijdu. Jakoby zlo pořád získávalo navrch, dávalo nám najevo, jakou má sílu. Hledím sice dopředu jako optimista, ale někdy si říkám, že by celý tenhle náš pokřivený svět potřeboval udělat tlustou čáru a začít někde a nějak znovu. Je to hodně nereálná představa, ale ono k tomu časem stejně dojde. Uvidíme, necháme to na lidech. Zatím mi nezbývá nic jiného, než se raději uzavřít do své death metalové ulity a přemýšlet o tom, proč se všechno tohle špatné děje. Dnes a několik dní předtím mi jsou průvodci temnými zákoutími lidské duše němečtí ROGASH. Bohužel, ne příliš dobrými.

Problém nastává hned na začátku, když zazní první song. Doslova mě pokaždé uhodí divná produkce, nevýrazný zvuk a stále stejné nápady. Je pro mě poměrně těžké vůbec jednotlivé skladby uchopit a vstřebat. Pořád se pokouším a pořád nic. Je to, jako když vidíte všemi vychvalovaný film, u kterého sedíte, a na otázku, jak se vám líbí, odpovídáte: „Dobrý“. To abyste snad neurazili ostatní. Přitom se vám myšlenky toulají jinde, nezaujme vás ani šokující krvavá scéna, ani sexy dívka. Odcházíte pak z kina radostně, protože to všechno konečně skončilo a těšíte se domů, až si pročistíte hlavu něčím osvědčeným. ROGASH ale tou očistou nikdy nebudou. Já mám opravdu problém, celou desku vůbec strávit až do konce.



Úporná snaha znít občas jako DISMEMBER, sem tam jako staří MACHINE HEAD, vylouhovat něco z DYING FETUS, nevychází. Na rozdíl od jiných kopistů jsou ROGASH nemohoucí, nehybní a nudní. Dokonce i cover od SEPULTURY je takový nijaký. Jsem jednoduše zmatený a moc nevím, co si s novinkou těchto death metalistů počít. Marně hledám slova, nic to se mnou nedělá a není tak žádný vzájemný příběh. Jen tuctové omílání riffů. Tolik by to nevadilo, ale když ona se někam vytratila energie. Dokonce přeskakuji jednotlivé skladby a snažím se nalézt alespoň něco málo dobrého. Je to ale paběrkování, vhodné tak do současných metalových časopisů s reklamami a tunou propagovaných CD od slavných labelů. Nuda, šeď, šeď a zase nuda. Takhle peklo rozhodně nezní. A to si myslím, že jsem hlava hodně otevřená.



Malevolence“ je nudné, obyčejné průměrné death metalové album. Tuctové nápady a hlavně špatná produkce dělají z novinky hodně nevýrazný materiál. Pokud máte chuť se unudit k smrti, tak si přehrávejte tuhle desku pořád dokola. Nebývám často v recenzích tolik negativní, ale ROGASH toho příliš na svém druhém albu nepředvedli. Pro mě osobně je to tak špatné, že ani nemám chuť psát další slova. Průměrná a šedá nahrávka, která nezaujme vůbec ničím.

Asphyx says:


Malevolence“ is the exact type of an album which I don´t want to hear again. I just always wait until it´s finally over. Some ideas just cut my ears and I want to say that there are some passages when the sounds are false. Maybe this is just my feeling, however the album does nothing for me. And when it does something it´s not good. Long, slow motives, so called “sadness”, ordinary and not special voice. No, no and no again. This is something I don´t want to hear again. I´m sorry but this is really boring for me.  ROGASH  recorded an album which does nothing for me. Too bad. 


Seznam skladeb:

01. Intro
02. To the End
03. Daily Hate
04. None Shall Prevail
05. Fortunes Fangs
06. Dreams and the Flesh
07. Feed
08. Buried in Oblivion
09. Nightmares
10. Rogan Deathtrip
11. Refuse/Resist (Sepultura Cover)


Čas: 38:37

Sestava/band:




Voice - Erik Guitar - RT Drums - Ahephaïm Guitar - Rico Bass - Flo


Minirecenze/minireview - EVIL REBORN - Throne of Insanity (2016)


EVIL REBORN - Throne of Insanity
CD 2016, Satanath Records

Z temných chodeb venezuelského podzemí ke mě dorazila na recenzi prvotina šílenců EVIL REBORN. Jedná se o záležitost, která udělá radost každému příznivci CANNIBAL CORPSE, MALEVOLENT CREATION, SINISTER, DEICIDE, MONSTROSITY. Ostré, nekompromisní riffy jsou prokládány temnotou a takovou tou špínou, kterou lze nasbírat jen na starých jatkách. Těžký, hutný rytmus se mísí jako pára nad hrncem se vztekem. Na povrch někdy vyleze i sólová kytara, která se kroutí jako červ, hlodající dávno tlející mrtvolu. U  EVIL REBORN mě fascinuje nasazení, odhodlání - věci, které u death metalu tolik miluju. Zde ještě navíc opepřeny jihoamerickým temperamentem. Nedochází sice k žádnému bourání stylu, kapela hraje spíše klasicky, ale práce je to řemeslně perfektně zvládnutá. Do téhle hrobky se budu rád a často vracet.

"Throne of Insanity" je jako mantra, odříkávaná k vyvolávání příšery z hlubin. Přehrány jsou všechny důležité motivy, ale není přidáváno nic navíc. Zařazuji si tak kapelu mezi chutné, bolestivě přitažlivé, ale nechci po nich žádnou velkou progresi. Špatnou zprávou pro Venezuelany je, že podobných smeček běhá po světě obrovské množství. EVIL REBORN mě oslovili svým upřímným vyjádřením hudebního násilí, nenávisti vůči církvím. Zajímavé jsou i hororové vsuvky. Zvláštní je, že zpočátku jsem album vnímal spíše odmítavě, dozrálo v dobré až časem, po spoustě poslechů. Možná mi nejdřív chyběl větší tlak, ale pak jsem se naladil na temné melodie a začal si s chutí podupávat nohou. Prvotina v podobném duchu má rozhodně smysl. Budu tuhle smečku i nadále pečlivě sledovat. 

sumarizace:

EVIL REBORN letos předkládají velmi solidní, tradiční materiál. Novinka je pořádně ostrým kořením, které si budete dávat s chutí. Líbí se mi atmosféra celé nahrávky, která je dynamická a krutá. "Throne of Insanity" je někdy až moc příjemným albem, ocenil bych víc temnoty. Technika se zde potkává s brutalitou ve velmi zajímavém poměru. Poslech si užívám a rád se k albu budu vracet i v budoucnu. Novinka je úderem přímo do obličeje. Nekompromisním, drsným, syrovým. Morbidní záležitost! Velmi dobře!


Asphyx says:

EVIL REBORN presented very decent, traditional material this year. The news is pretty sharp spices that you'll get to like. I like the atmosphere of the whole album, which is dynamic and cruel. "Throne of Insanity" is sometimes too nice album, I'd appreciate more darkness. Technique meets brutality in very interesting ratio. I enjoy listening and I'll return to this album in the future. News is a punch in the face. Uncompromising, harsh, raw. Morbid issue! Very well!

Album Line-up: 
Victor Chaparro - Vocals
Jorge Medina - Guitar
Alfredo Herrera - Guitar
Jesús Maneiro - Bass
José Maneiro - Drums


Track list: 
1.    Black Dahlia      
2.    Evil Reborn      
3.    Adicción visceral      
4.    Possessed Angels      
5.    A Morbid Encounter      
6.    Destroying the Trinity      
7.    Throne of Insanity      
8.    Night Killer      
9.    Bendita malevolencia

středa 15. června 2016

Minirecenze/minireview - PROFANATICA - The Curling Flame of Blasphemy (2016)


PROFANATICA - The Curling Flame of Blasphemy
CD, LP. TAPE, Hells Headbangers

Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje... Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky. Matouš 15, 11.19

Pokud byste se mě zeptali, která kapela znesvěcuje svaté ostatky nejvíce, napadla by mě asi americká legenda PROFANATICA. Smečka, která se v roce 1990 oddělila od neméně černých INCANTATION s tím, že se bude více oddávat black metalu. Výsledkem pak byly totálně bezbožné demonahrávky, různá splitka a kompilace. Rok vzniku 1990, první dlouhohrající album teprve až léta páně 2007. Underground ve své jasné a syrové podobě. Letos se znovu zatáhla mračna, věřící se schovali do svých příbytků a bylo vyvrženo nové album "The Curling Flame of Blasphemy". A je to opět černý rituál k obětování dobra. Zlý, temný, dunivě krvavý. Ohně hoří černým plamenem. Spalují poslední zbytky světla. Vznešeně, mocně, strašidelně se tváří hudba PROFANATICY.

Když si vezmu všechny ty rádoby zlé blackové kapely současnosti a pak si pustím novinku PROFANITICY, je to rozdíl jako mezi nebem a peklem. Američané jsou velmi pevní a sveřepí ve svých textech, oddáni plně myšlence absolutního prokletí. Muzika je zde bez výjimky uvěřitelná, ohlodaná až na samou podstatu tmy. Pokud bych pak neznalému měl tvorbu těchto šílenců přirovnat, volil bych asi podobnost s DEMONCY, BEHERIT, TOTEN, BLASPHEMY, PROCLAMATION, GOATLORD, HAVOHEJ, DEMONIC CHRIST a samozřejmě INCANTATION. Na své si přijdou všichni, kdo se rádi probouzejí do noci a pouštějí si za odlesků pouličních lamp do uší krvavé kousky skla. Tohle album je neskutečné ze své podstaty. Definuje se na něm odvrácená strana světa. Jděte a slyšte slova bestie!

sumarizace:

PROFANATICE se povedlo zhudebnit tmu. Jejich novinka je hodně zlým albem. Zákeřným a ošklivým. Připomíná našeptávání od samotného Satana. Americká legenda jasně dokazuje, kdo je pánem temnoty. Kombinace všech špinavých extrémních stylů a jasný cíl dodává CD neskutečnou sílu. Nahrávka je tak spíše okultním obřadem, než jen pouhým zážitkem. Na povrch vylézají všechny zlé lidské vlastnosti. Jakoby se země dotýkaly černé mraky. PROFANATICA nám přinášejí hodně zlou modlitbu. Myslím, že tentokrát budou duše zemřelých povolány na tento svět. "The Curling Flame of Blasphemy" je deskou, která smrdí sírou!



Asphyx says:

PROFANATICA were able to set to music the darkness. Their new album is very bad. Malicious and ugly. It reminds the whispering of Satan. American legend  shows clearly who is the lord of darkness. The combination of all dirty and extreme styles and clear goal gives incredible power to the CD. The recording is more occult ritual rather than mere experience. All  bad human characters are coming out from the surface. Like  black clouds touching the groundPROFANATICA bring us very bad prayer. I think this time the souls of the dead will be called  to this world"The Curling Flame of Blasphemy" is album, that stinks of sulphur!

Minirecenze/minireview - PARADOX - Pangea (2016)


PARADOX - Pangea
CD 2016, AFM Records

Boční úder (hák) z bočního postavení:
Háky se provádějí ohnutou paží zpevněnou v lokti. Při útoku může být pohyb zahájen krokem či odrazem levou nebo pravou nohou. Délka kroku závisí na vzdálenosti soupeře.

Tak co, jste připraveni? Že ne? Tak se koukejte řídit úvodním odstavcem. Nová deska legendárních německých power/thrash/speed metalistů PARADOX je totiž takovým boxerským zápasem. Vítěz je sice dopředu jasný, je jím dnes recenzovaná kapela, ale pokud máte v hrudi alespoň nějakou hrdost, nedáte jim to zadarmo. Tihle válečníci, hrající ve stylu HEATHEN, TOXIK, AGENT STEEL, ARTILLERY, HOLY TERROR, SECRED REICH a podobných bojovníků, nahráli vynikající, ostrou, řezající desku, která mě málem způsobila otřes mozku. Vstoupil jsem do ringu, bez rukavic, bez chráničů (jsem stará páka, ještě vychovaná ulicí) a dali jsme se do toho. Předvedl jsem několik úskoků ve stylu Jacka Dempseyho, pak tančil jako Muhammad Ali a PARADOX odpověděli několika přímými háky. Byl jsem zasažen, knockautován a odpočítáván. 

Novinka je neskutečně energickým albem, plným skvělých melodií. Nechybí jí vše podstatné pro skvělý thrashový zážitek. Je nahlas, zároveň melodická a veškeré motivy jsou perfektně zapamatovatelné. Jasně, všechno už tady bylo a o žádnou progresi se nejedná. Vadí to ale někomu? Chce vůbec někdo po legendách, abych něco měnili? Já myslím, že každý očekává spíš solidní pokrok v mezích stylu. PARADOX jsou zkrátka letos skvělí, úžasní, ve svém řemesle dokonalí. Pokud jste měli tyhle maniaky rádi i dříve, budete myslím spokojeni i letos. Jen si nezapomeňte natáhnout rukavice a přilbu, protože jinak byste z tohohle zápasu mohli vyjít pěkně pocuchaní. Hergot, to je ale síla! 




sumarizace:

Přiznám se, že tolik energie, síly a skvělých melodií jsem nečekal. Legendární PARADOX na své novince "Pangea" předvádějí v podstatě dokonalý thrash/power/speed metal. Staří psi ukázali všem jak se to má pořádně dělat. Nedá se nic dělat, musím se této legendě poklonit až k zemi. "Pangea" je albem, kde si dávají rande melodie s elektrickou energií. Nahrávka doslova srší, září, pálí a neskutečně řeže! Vynikající album, které vás knock - autuje už v prvním kole! Skvěle!

Asphyx says:

I have to say that so much energy, strength and great tunes I didn't expect. Legendary PARADOX on their new album "Pangea" present in fact perfect thrash / power / speed metal. Old dogs showed everyone how should it be really done. There's nothing to do, I have to bow down this legend to the ground. "Pangea" is the album where tunes and electric power have a date. The recording sparkles, shines, burns and cuts unreal! Excellent album that will knock - out you in the first round! Great!


Tracklist:
01. Apophis 05:16
02. Raptor 05:02
03. The Raging Planet 04:16
04. Ballot or Bullet 03:59
05. Manhunt 07:32
06. Cheat & Pretend 05:33
07. Pangea 07:03
08. Vale of Tears 07:43
09. Alien Godz 06:39
10. El Muerte 06:21

Line Up:
Charly Steinhauer - Vocals, Guitars (Exorchrist, Brutal Godz, ex-Brain Damage, ex-Maniac, ex-Overkill, ex-Poison, ex-Warhead)
Gus Drax - Guitars (Black Fate, Gus Drax, Suicidal Angels, Sunburst, ex-Biomechanical)
Kostas Milonas - Drums (Outloud, Sunburst)
Tilen Hudrap - Bass (Keller, Thraw, Vicious Rumors, Testament (live), Wartune, Scepsis, James Rivera's SJS (live)) 

TWITTER