- author of photos Jakub Asphyx
Letošní léto budu mít navždy zafixované jako rok, kdy jsem pro sebe objevil Krušné hory. Od nás ze severu to bývalo daleko a když jsem se přistěhoval do Plzně, tak se jezdilo hlavně na Šumavu. V květnu mě ale osvítil Duch nesvatý a já jsem objednal týden v pensionu dole pod Klínovcem. Zažili jsme tam nádherné výlety, spoustu legrace a abych pravdu řekl, vůbec se mi odtud nechtělo.
Letošní léto budu mít navždy zafixované jako rok, kdy jsem pro sebe objevil Krušné hory. Od nás ze severu to bývalo daleko a když jsem se přistěhoval do Plzně, tak se jezdilo hlavně na Šumavu. V květnu mě ale osvítil Duch nesvatý a já jsem objednal týden v pensionu dole pod Klínovcem. Zažili jsme tam nádherné výlety, spoustu legrace a abych pravdu řekl, vůbec se mi odtud nechtělo.
 |
| No Return |
Chtěl
jsem si svoje dovolenkové rozpoložení ještě alespoň trošku
prodloužit a tak jsem se vydal s kolegou z práce do
Březové u Sokolova. Na jedné vývěsní ploše jsem zahlédl
plakát s perfektně obsazeným festivalem. Chvíli jsme u piva
přemýšleli a byla mi nabídnuta k přespání zahradní
chatka. A protože se mi okolní příroda na pomezí Krušných hor
a Slavkovského lesa hrozně líbila, najednou jsem držel v ruce
klíč. Když jsme pak jeli zpět skrz nádherné lesy, nějak
podvědomě jsem věděl, že festival BŘEZOVSKÁ
METALOVÁ NOC 9
musím navštívit.
 |
| Fleshless |
Své
udělalo taky to, že tam hráli mí oblíbenci PURGATORY, PANDEMIA,
FLESHLESS a pak členové pařížského podsvětí NO RETURN.
Zbývalo logisticky vyřešit, jak stát v sobotu na značkách.
Ve čtvrtek před akcí jsem totiž odjel do Tábora, ráchal se tam
v Jordáně a taky konečně na chvíli viděl děti, které
jsou tam na prázdninách. Plán byl jednoduchý. V sobotu sednu
do auta, přejedu do Plzně, najím se a pak vyrazím. Stalo se tak a
já si to kolem poledne valím po výpadovce na Karlovy Vary.
Když
uhnu do Slavkovského lesa, přijdu si najednou jako nějaký
„harlejář“, řadím pohodově a kochám se jako doktor v podání
Rudolfa Hrušínského v komedii Vesničko má středisková.
Chvíli bloudím, jedu zde podruhé v životě, ale nakonec se
dobré dílo podaří a já parkuji v Březové, kousek od
knihovny. Jdu do půjčené chatky se spacáky a bagáží. Opásám
se foťákem a projdu přes městečko. Konečně jsem na místě.
Platím vstup a dávám si první pivo. Rekreace metalem může
začít.
 |
| Pandemia |
Protože
jsem jel hlavně relaxovat, korzovat a pít, tak jsem některé
kapely jen vyfotil. Není to tím, že bych si jich nevážil, ale
není v lidských silách stát několik hodin na jednom místě.
Vybral jsem si tak svoje oblíbence a zbytek trošku odfláknul. Ono
tedy na rovinu. Já mám rád hlavně death a thrash a abych si vám
tady plácal játra o něčem, co mě nebaví, by bylo asi zbytečné.
Pojďme se tedy spolu podívat na to, jak jsem viděl jednotlivé
kapely v podhůří Krušných hor.
Jako první to odpálili metal/post
rockoví NEUROTIC MACHINERY.
Následovali blackoví bubáci BLOODY LAIR
Pak hard coráci CENSORSHIT
Následovali blackoví bubáci BLOODY LAIR
Pak hard coráci CENSORSHIT
Další kapelou byli rock
crossoveroví THE SWITCH
FLESHLESS a jejich death grind říznutý hnilobou mě rozsekal jako vždy. Kapela si nás omotala kolem prstu, udusala nás svými rytmy a já měl co dělat, abych nevzal sekyrku a nešel si opatřit imaginární přítelkyni. Takhle se to má dělat přátelé! Ocenil jsem jak nasazení, tak typický „bez basový“ zvuk. FLESHLESS v čele s charismatickým Vláďou Prokošem opět zabíjeli. Byla to taková pořádně morbidní procházka mezi nechutnostmi, kterých je schopen jen druh, jakým je člověk. Hudební masakr v podání děčínských death/grinderů se povedl!
Už teď se těším, jak si je dám znovu do palice za týden 27. 8. na Metal Madness v Sušici!
Domácí
PANDEMIA
do toho
šla rovnou po hlavě. Žádné vytáčky, ale dlouhými lety sehrané
těleso, které kdysi stálo u zrodu death metalu v Čechách.
Mám pro tyhle šílence slabost a tak jsem šel do kolen a
protřásl jsem řádně palici. Nad Březovou se vznášely smrtící
melodie, až jsem měl chvílemi pocit, že se v lesích kolem
začíná probouzet nějaké hodně zlé monstrum. Vylezlo na pódium,
rozdrtilo mě na prach, v který jsem se ještě několikrát
obrátil a nakonec mě zcela schlamstlo. Parádní studeně smrtící
set (a ty bicí!, ty doslova válcovaly!)!
Rozhovor
- PANDEMIA - Opravdu platí, že co tě nezabije, to tě posílí!
S NO RETURN jsem se kdysi setkal v devadesátých letech, kdy jsem vlastnil jejich „neoficiální“ kazetu „Contamination Rises“, koupenou dávno na nějakém polském trhu. Od té doby mi jejich hudba příliš neříkala. Byl jsem tedy moc zvědavý, co pánové z Paříže předvedou. Kapela nastoupila a představila nám švédský melodický death metal, jak vystřižený ze slavných desek třeba takových AMON AMARTH, DARK TRANQUILLITY, DARKANE, KALMAH. Přiznám se, že podobná hudba mi už toho spoustu let neříká, ale nutno rovnou dodat, že NO RETURN předvedli ve svém stylu dobrý koncert. Nic, co by mě zvedlo ze židle, ale vcelku jsem si jej užil. Na mě to bylo ale moc veselé.
PURGATORY
a
jejich poslední album „Omega Void Tribvnal“ je pro mě něčím
neskutečným. Poslouchám jej velmi často a obdivuji na ní hlavně
tu obrovskou porci temnoty. Mám tyhle německé ortodoxní deathery
ve svém srdcovém žebříčku hodně vysoko a tak jsem byl zvědavý,
jak budou znít skladby z nové desky naživo. Bylo to jedním
slovem PEKLO. Rouhavé melodie, sypající basa, neskutečně
natlakovaný hlas. PURGATORY mě smetli opět a zase neskutečnou
silou, kterou kapela musela načerpat opravdu někde v podzemí.
Vtáhli mě do záhrobí, vymetli se mnou všechny kouty a pak mě
pohodili do staré kobky, s tím, ať si tam klidně chcípnu v
křečích. Byl to úžasný koncert, který mě jen utvrdil v tom,
že tahle legenda bude vládnout podsvětí ještě hodně dlouho.
Totální černě death metalový kult!
Občerstvení bylo super. Na pivo Staropramen, který normálně nemusím, se čekalo jen chvilku a musím napsat, že bylo hezky studené a chuťově velmi dobré. Za to si zaslouží pořadatelé velkou pochvalu. Stejně tak celá organizace, vše běželo jak na drátkách. Klobouk dolů.
Zvuk byl na první NEUROTIC MACHINERY zpočátku nevýrazný, na BLOODY LAIR trošku "tichý", ale pak se vše srovnalo a obzvláště PANDEMIA, PURGATORY a NO RETURN křišťálově zabíjeli. Musím říct, že takhle dobře nazvučený metal jsem už dlouho neslyšel!
 |
| before festival in Pilsen |
Lidí jsem čekal trošku víc. Přehled a počet zjistíte z fotek zde. Občas se přes areál přehnal déšť a na PURGATORY pršelo už dost, ale i tak mě zarazila jedna věc. Většina lidí jen seděla. Bylo to takové zvláštní.
Slušelo
by se na závěr poděkovat všem pořadatelům, kapelám i
fanouškům, kteří všichni udělali z tohohle malého
festivalu pro mě nádherný zážitek. Moje dovolenková agonie byla
prodloužena přesně podle mého gusta. Díky za to!
Zvláštní
poděkování pak patří kolegovi z práce Lubošovi, který mi
natolik věřil, že mi poskytl střechu nad hlavou. Bez tebe bych si
musel najít nějaké děvče se stanem, protože ten můj je mi
poslední roky nějaký malý. A to by taky nemusel dopadnout dobře.
Speciální díky letí za německými PURGATORY, se kterými jsem vlastně strávil celý festival. Bylo to mocné, divoké a hodně jsme se nasmáli. SPECIAL THANKS I SENDING FOR PURGATORY FROM GERMANY - THANK YOU VERY MUCH FOR KILLER GIG AND FOR BEER MEETING!
Speciální díky letí za německými PURGATORY, se kterými jsem vlastně strávil celý festival. Bylo to mocné, divoké a hodně jsme se nasmáli. SPECIAL THANKS I SENDING FOR PURGATORY FROM GERMANY - THANK YOU VERY MUCH FOR KILLER GIG AND FOR BEER MEETING!
 |
| with PURGATORY and PANDEMIA vocalist |
Dohrála
poslední kapela a já se rozloučil s PURGATORY a pomalu se po posledním pivu začal trousit do
chatové osady. Sice jsem se při minulé návštěvě seznámil se
všemi psy, ale ti na mě stejně štěkali jako na vetřelce. Asi
cítili ten alkohol. Praštil jsem se u vrátek zase do hlavy,
rozčísl si pěšinku, promokl a pak se asi na „popadesáté“ trefil do
zámku. Nějak jsem si neuvědomil, že v noci je tma. Jeden
spacák jsem si hodil pod sebe, druhým se přikryl a pomalu přestal vnímat okolní zvuky. Usínal jsem jako dřevorubec, zmožený
celodenní prací.
Ráno
jsem se probudil zimou a hlavně tím, že mi po obličeji lezl
pavouk a snažil se na mě uplést pavučinu – inu old school death
metal. Odfoukl jsem ho, sedl si a praštil se do kolene o židli. Dal
jsem si ranní sušenky, propláchl se minerální vodou Magnézia a
pomalu si rovnal ztuhlé kosti a svaly. Bylo na čase se vydat
k domovu.
 |
| chatka |
Cestou
do Plzně jsem potkal několik lišek, srnu, ježka a pak asi deset
debilů, kteří předjížděli neomaleně a nebezpečně. To už je
ale taková česká klasika. Mezi dveřmi mě vítá manželka, náruč
otevřenou a v očích radost, že to ten starej blázen zase
přežil. Parádní akce to byla!
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
Promotion!
info:
