 |
| Benighted |
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
info and place: http://www.nteydeathfest.cz/
report z minulého ročníku zde
Připadali jsme si trošku jako Tři mušketýři po dvaceti letech. Já, starý dobrý Porthos (dle mého epesního bříška), rozumný a chytrý Athos - v Dumasově románu má spoustu společných vlastností s Gorem a Bohumil, na kterého zbyl Aramis. Nemá s ním příliš stejného, ale to nevadí. Taky jsme se rozhodli, že na d´Artagnana házíme bobek. Stejně nikdo z nás není tak hezký a hlavně, my jeli na metal, bojovat na zámek Horní Libchavá, kde jsme nezachraňovali ani královnu, ani nehledali povyražení u dvorních dam, ale jen chlastali jak prokopnutí a poslouchali hudbu, ze které by mnohým z vás pukla lebka.
Celý víkend byl hodně o různých hláškách, průpovídkách, zdánlivých nesmyslech, které ve spojení s prostředím, alkoholem a hudbou rozesmály nejednu tvář. Pokusím se o ně s vámi podělit. Zde je první hláška: "Poslouchat SABATON je jako mrdat ježka do prdele!"
Goro/Athos mě vyzvedne v Plzni a slušelo by se mu rovnou poděkovat. Protože řídil, protože snášel ty naše blbý opilecký kecy a protože je prostě hodnej (a ještě navíc se umí na rozdíl od nás bavit se ženami!). A to se cení! Vezmeme to směrem na Kralovice, pak Rakovník, Most a hurá do Teplic, kde zatím u své velké rodiny dlí Bohumil, zvaný tento památný víkend Aramis.
Hláška: "A co zítra kdopak ví? Zítra si lehnem do rakví": notoval jsem si pana Gellnera (Visací zámek) a někdo mi na to odpověděl: "Ty si zejtra lehneš leda tak do prdele!"
Dáme si jídlo, poděkujeme pěkně za občerstvení, máme dobrou náladu a začnou na nás lézt chlastací stavy, podobné těm, které jsme zažívali s Bohumilem na vysokoškolských kolejích. Nalodíme se a už pelášíme na Českou Lípu. Do kraje mého dětství, kde najednou ožívají vzpomínky a já se chvilku cítím jako stará plačtivá bába. Z rozjímání mě vytrhne mohutné říhnutí, silné tak, že by spustilo lavinu. Jsme napnutí, natěšení, já vyprávím zážitky z minulého ročníku a jde na nás slina. Bohouš nás naviguje a najedeme po České Lípě 48 km navíc.
Hláška: "Já nemůžu bejt pagan black metalovej viking, protože nemám doma žádný šminky. I když je fakt, že z mýho rohu by se ráda určitě napila spousta gotiček!"
Ubytujeme se na intru, já bych samozřejmě očekával nějaké ty roštěnky a kamarádky na noc, ale je to jen přání, které není otcem myšlenky, protože mám doma ženu a na podobné výstřelky jsem už trošku tlustej a starej. I když, taková nějaká milá, hodná...no nechme toho. Jsme tu přeci jen hlavně na metal. Nikde jinde na světě jsem neviděl turbobio solárium. Na intru ho mají. A taky sprchu na roštu, kde nevíte, jestli vám pustí vodu nebo plyn.
Hláška: Jeden vošklivej, pokérovanej, vockočkovanej, na takovou krásnou jemnou holku: "Ty máš tak krásný voči, že bys mi ho mohla vykouřit, tedy pardon, polaskat!"
Jdeme směrem k zámku, necháme se okroužkovat vstupními páskami a ponoříme se na tři dny do víru metalu, grindu, smíchu, setkávání, lihových výlevů a hlavně hudby, která nám koluje v žilách. Parádní prostředí, samí milí, pohodoví lidé, úsměvy, radost, volnost, svoboda. To jsou slova, která mě napadají během víkendu nejčastěji.
Hláška: Milovník death metalu: "Tahle grindová kapela hraje jako když v dálce někdo chčije na plech a mlátí u toho vocasem do potrubí!"
Dávám Březňáka, pivo, které točí i kousek od naší chalupy v Jizerkách. Jsem tedy zvyklý a poměrně mi chutná....Korzuji, mám to tak stejně nejraději, žejdlík v ruce, k tomu pokec s kamarády a jdu na první kapelu. Není v mých silách a ani účelem, abych psal o všech smečkách. Vybírám si tedy, jako na každém festivalu, jen ty, které chci vidět a slyšet. Některé oceňuji jen obrazem. A některé nevidím vůbec. Nejsem nikde organizovaný, nemám akreditaci a tak si píšu jen o tom, o kom chci. Howgh!
Hláška: Přijde ke mě takový malý klučina a říká mi: "Hele ty si napsal o kapele XY, že se ti nelíbí a že je to průměrný. Já si ale myslím, že sice neumějí hrát, blbě vypadají, ale stejně je mám rád, vole!"
Připadali jsme si trošku jako Tři mušketýři po dvaceti letech. Já, starý dobrý Porthos (dle mého epesního bříška), rozumný a chytrý Athos - v Dumasově románu má spoustu společných vlastností s Gorem a Bohumil, na kterého zbyl Aramis. Nemá s ním příliš stejného, ale to nevadí. Taky jsme se rozhodli, že na d´Artagnana házíme bobek. Stejně nikdo z nás není tak hezký a hlavně, my jeli na metal, bojovat na zámek Horní Libchavá, kde jsme nezachraňovali ani královnu, ani nehledali povyražení u dvorních dam, ale jen chlastali jak prokopnutí a poslouchali hudbu, ze které by mnohým z vás pukla lebka.
Celý víkend byl hodně o různých hláškách, průpovídkách, zdánlivých nesmyslech, které ve spojení s prostředím, alkoholem a hudbou rozesmály nejednu tvář. Pokusím se o ně s vámi podělit. Zde je první hláška: "Poslouchat SABATON je jako mrdat ježka do prdele!"
Goro/Athos mě vyzvedne v Plzni a slušelo by se mu rovnou poděkovat. Protože řídil, protože snášel ty naše blbý opilecký kecy a protože je prostě hodnej (a ještě navíc se umí na rozdíl od nás bavit se ženami!). A to se cení! Vezmeme to směrem na Kralovice, pak Rakovník, Most a hurá do Teplic, kde zatím u své velké rodiny dlí Bohumil, zvaný tento památný víkend Aramis.
Hláška: "A co zítra kdopak ví? Zítra si lehnem do rakví": notoval jsem si pana Gellnera (Visací zámek) a někdo mi na to odpověděl: "Ty si zejtra lehneš leda tak do prdele!"
Dáme si jídlo, poděkujeme pěkně za občerstvení, máme dobrou náladu a začnou na nás lézt chlastací stavy, podobné těm, které jsme zažívali s Bohumilem na vysokoškolských kolejích. Nalodíme se a už pelášíme na Českou Lípu. Do kraje mého dětství, kde najednou ožívají vzpomínky a já se chvilku cítím jako stará plačtivá bába. Z rozjímání mě vytrhne mohutné říhnutí, silné tak, že by spustilo lavinu. Jsme napnutí, natěšení, já vyprávím zážitky z minulého ročníku a jde na nás slina. Bohouš nás naviguje a najedeme po České Lípě 48 km navíc.
Hláška: "Já nemůžu bejt pagan black metalovej viking, protože nemám doma žádný šminky. I když je fakt, že z mýho rohu by se ráda určitě napila spousta gotiček!"
Ubytujeme se na intru, já bych samozřejmě očekával nějaké ty roštěnky a kamarádky na noc, ale je to jen přání, které není otcem myšlenky, protože mám doma ženu a na podobné výstřelky jsem už trošku tlustej a starej. I když, taková nějaká milá, hodná...no nechme toho. Jsme tu přeci jen hlavně na metal. Nikde jinde na světě jsem neviděl turbobio solárium. Na intru ho mají. A taky sprchu na roštu, kde nevíte, jestli vám pustí vodu nebo plyn.
Hláška: Jeden vošklivej, pokérovanej, vockočkovanej, na takovou krásnou jemnou holku: "Ty máš tak krásný voči, že bys mi ho mohla vykouřit, tedy pardon, polaskat!"
Jdeme směrem k zámku, necháme se okroužkovat vstupními páskami a ponoříme se na tři dny do víru metalu, grindu, smíchu, setkávání, lihových výlevů a hlavně hudby, která nám koluje v žilách. Parádní prostředí, samí milí, pohodoví lidé, úsměvy, radost, volnost, svoboda. To jsou slova, která mě napadají během víkendu nejčastěji.
Hláška: Milovník death metalu: "Tahle grindová kapela hraje jako když v dálce někdo chčije na plech a mlátí u toho vocasem do potrubí!"
Dávám Březňáka, pivo, které točí i kousek od naší chalupy v Jizerkách. Jsem tedy zvyklý a poměrně mi chutná....Korzuji, mám to tak stejně nejraději, žejdlík v ruce, k tomu pokec s kamarády a jdu na první kapelu. Není v mých silách a ani účelem, abych psal o všech smečkách. Vybírám si tedy, jako na každém festivalu, jen ty, které chci vidět a slyšet. Některé oceňuji jen obrazem. A některé nevidím vůbec. Nejsem nikde organizovaný, nemám akreditaci a tak si píšu jen o tom, o kom chci. Howgh!
Hláška: Přijde ke mě takový malý klučina a říká mi: "Hele ty si napsal o kapele XY, že se ti nelíbí a že je to průměrný. Já si ale myslím, že sice neumějí hrát, blbě vypadají, ale stejně je mám rád, vole!"
------------------------------------------------------
Thursday / čtvrtek 11.5. (May 11th 2017)
Jdu do kopce k zámku a hned se několikrát zamiluju. Koukám na překrásný zadek jedné holky, se kterou se pak v sobotu konečně seznámím. Opět se mi potvrzuje, že na Slovensku mají nejkrásnější ženy, o tom nediskutujte, to je prostě fakt.
ANIME TORMENT (CZ)
PERFECITIZEN (CZ) - brutal death blastoví maniaci, kteří byli ten den ve velmi skvělé formě. Klobouk dolů před bicmenem. Masakr! Czech brutal death machine, which was disembowel my innards! Great gig!
POPPY SEED GRINDER (CZ) - česká death grindová stálice nás roztančila do rytmu připomínajícího balancování na ostrých čepelích nožů. Vystoupení mělo velký tlak a sílu. Ostatně jako vždy! Killer!
PUTRID OFFAL (France) - ten den pro mě asi nejočekávanější vystoupení. Francouzská death grindová legenda předvedla absolutně zničující show. Měl jsem chuť si vytrhat žíly z rukou a umotat si z nich vlastní oprátku! Takhle se to má dělat! Kult! Great, very acute and pressurized gig!
Minirecenze/minireview - PUTRID OFFAL - Mature Necropsy (2015)
Bohumil chodí po celém festivalu a ptá se všech děvčat, zda dají bukkake. Kdybych se ptal já, asi bych dostal do držky, ale on je u toho roztomilej a všechny se na něj usmívají.
Bohumil chodí po celém festivalu a ptá se všech děvčat, zda dají bukkake. Kdybych se ptal já, asi bych dostal do držky, ale on je u toho roztomilej a všechny se na něj usmívají.
GUTALAX (CZ) přivezli několik náklaďáků grindu, fekálií a srandy. Co psát dalšího? Perfektně odehraný a profesionálně odvedený koncert. Berte a nebo nechte být! Smím prosit? Pěkné to bylo. In grind we trust!
RUDE (USA) - Američané předvedli vynikající poctu starému plesnivému death metalu, v podobě, v jaké mi koluje v krvi. Z mé strany tak nelze nechválit, byl jsem ve svém živlu! Bylo to jako vykoštění rezavým nožem. Peklo! Smrt! RUDE rules! Excellent dark old school death metal!
MORFIN (USA) - Starosvětský rouhačský rituál, odkazující na časové ose daleko do devadesátých let minulého století. Kdysi v Praze mě tolik nepřesvědčili, ale tentokrát jsem si je užil vrchovatě! Tohle bylo peklo přesně podle mého gusta! Old school death metal forever! Moldy and great massacre!
Všude kolem se potácí desítky, možná i stovky totálně opilých fanoušků. Světla září do tmy a já krkám Březňáka. Na první den toho byla docela nálož a musíme se přesunout do postelí. Bohumilovi září oči jak kdyby byl vycpané zvířátko. Goro se usmívá a mě bolí mé staré žilnaté nohy, že jsem rád, když ulehnu do postele. Mám hezké porno sny (kozy prdel, kozy prdel...) a lituji, že se mnou nejela moje žena.
Hláška: "Nemám rád Ježíše, protože na rozdíl ode mě nemusí každej den ráno vstávat brzy do práce...von si jen tak visí, visí, a čumí, a visí...a čumí...no nenasralo by tě to?"
------------------------------------------------------
Všude kolem se potácí desítky, možná i stovky totálně opilých fanoušků. Světla září do tmy a já krkám Březňáka. Na první den toho byla docela nálož a musíme se přesunout do postelí. Bohumilovi září oči jak kdyby byl vycpané zvířátko. Goro se usmívá a mě bolí mé staré žilnaté nohy, že jsem rád, když ulehnu do postele. Mám hezké porno sny (kozy prdel, kozy prdel...) a lituji, že se mnou nejela moje žena.
Hláška: "Nemám rád Ježíše, protože na rozdíl ode mě nemusí každej den ráno vstávat brzy do práce...von si jen tak visí, visí, a čumí, a visí...a čumí...no nenasralo by tě to?"
------------------------------------------------------
Pátek / Friday (12.5. / May 12th 2017)
Pokojem se vznáší kyselý puch nevětraného lidského odéru. Jakoby jsme byli vším tím chlastem prolezlí. Musíme se nastartovat. Kopíruji fotky na flashku, připravuji tak nějak automaticky foťák, nabíjím baterie. Jsou to jediné činnosti, které zvládám. Jinak jen blábolíme, jsme rozlámaní, všichni 4 obrácené kříže na krku.
Jíme na náměstí v hospodě U Hrabala. Skvělý ceny, dobrý pivo a servírkám nevadí, že jim Bohouš říká vole. Všichni se mi smějí, že si objednávám jahodový dortík. Prej tohle death metalisti nedělají. Já si ale stojím za svým, protože je dobrej. Moc dobrej.
Hláška: Heslo dne zní...Láďa Křížek opravdu není black metal!
"Já už na to seru, jsem na to starej": pronese někdo a já se snažím rozpomenout, která že to pěkná křepelka mi včera pochválila můj blogísek. Bohumil mi tvrdí, že prý to byla nějaká obrovská Němka. Je to možné, vždycky po mě šly velké ženy. Jíme, svačíme, žvejkáme kusy potravy. Je vcelku jedno, co si člověk do huby dává, já cítím jen pivo. Jsme zoceleni skoro třiceti lety metalu a jen tak něco nás nerozhází. Jeden za všechny a všichni jdeme na to! Vyrážíme na další den. Snad to přežijeme. Jdeme na první kapelu.
DILIGENCE (CZ) mě velmi příjemně překvapili. Budu se jim muset podívat pořádně na jejich zkažený zub. Velmi dobré vystoupení. Dle mého skromného názoru mohla kapela klidně hrát o nějakou tu hodinu později. First-rate death metal from Czech republic!
Pokojem se vznáší kyselý puch nevětraného lidského odéru. Jakoby jsme byli vším tím chlastem prolezlí. Musíme se nastartovat. Kopíruji fotky na flashku, připravuji tak nějak automaticky foťák, nabíjím baterie. Jsou to jediné činnosti, které zvládám. Jinak jen blábolíme, jsme rozlámaní, všichni 4 obrácené kříže na krku.
Jíme na náměstí v hospodě U Hrabala. Skvělý ceny, dobrý pivo a servírkám nevadí, že jim Bohouš říká vole. Všichni se mi smějí, že si objednávám jahodový dortík. Prej tohle death metalisti nedělají. Já si ale stojím za svým, protože je dobrej. Moc dobrej.
Hláška: Heslo dne zní...Láďa Křížek opravdu není black metal!
"Já už na to seru, jsem na to starej": pronese někdo a já se snažím rozpomenout, která že to pěkná křepelka mi včera pochválila můj blogísek. Bohumil mi tvrdí, že prý to byla nějaká obrovská Němka. Je to možné, vždycky po mě šly velké ženy. Jíme, svačíme, žvejkáme kusy potravy. Je vcelku jedno, co si člověk do huby dává, já cítím jen pivo. Jsme zoceleni skoro třiceti lety metalu a jen tak něco nás nerozhází. Jeden za všechny a všichni jdeme na to! Vyrážíme na další den. Snad to přežijeme. Jdeme na první kapelu.
DILIGENCE (CZ) mě velmi příjemně překvapili. Budu se jim muset podívat pořádně na jejich zkažený zub. Velmi dobré vystoupení. Dle mého skromného názoru mohla kapela klidně hrát o nějakou tu hodinu později. First-rate death metal from Czech republic!
CLITORAPE (France) - brutal death grind, který neurazil, ale ani nenadchnul. Good!
MORTIFILIA (CZ) - tihle západočeští "švédští" válečníci jsou již dávno mojí srdcovkou. Jejich desky posledních let i vystoupení patří dlouhodobě k tomu nejlepšímu, co mohu na českých pódiích spatřit. Jinak tomu nebylo ani v Libchavé. Pro festival trošku netypická kapela krásně osvěžila a nakopla mě do dalšího dne. A mimochodem, mělo to velkou studenou sílu! Poklona! A melodic death metal concert which can summon the winter! An excellent ice matter!
FETOR (Poland) - polský brutální death metal. Celkem solidní nářez, který byl ale ke konci až příliš monotónní. Good, bloody, maniacal!
PAEDITRICIAN (Hungary) - gore grind, který byl i na mě už velká prasárna. Maďarský zahnívající guláš pro otrlé. Harsh putrid meal from Hungary.
ABORTION (SK) - další legenda, tentokrát od našich východních sousedů. Smrt, crust, brutalita. Bylo to hodně syrové, mrazivé a šílené. Za mě velká spokojenost! Great, very acute and pressurized set!
PANDEMIA (CZ) - česká poctivá kapela, na kterou je vždycky spolehnutí. Nevím, jestli pány muzikanty ovlivnily ostatní vystupující kapely, ale mě přišel jejich set neskutečně natlakovaný. Jakoby byli dlouhou dobu někde zavřeni a najednou je pustili na svobodu. Bylo to chladné, bylo to masakrující, plné krutých melodií. Skvěle! Honest, cutting death metal concert, great!
Recenze/review - PANDEMIA – At the Gates of Nihilism (2015)
Dostávám překrásný balík plný CD od Slovak Metal Army. Vynikající distro a u něj samozřejmě Juro, jeden z největších metalových srdcařů, co znám. A taky mile usměvavá Petra, za kterou bych šel klidně kus světa (jo, to je ta slečna, co jsem jí koukal na zadek hned první den - sorry, ale já to prostě musel napsat). Jenže už jsem starej a tak jen blábolím a snažím se před ní vypadat dobře. Moc mi to nejde, ale jak jsem opilej, tak mi to nepřipadá.
Dostávám překrásný balík plný CD od Slovak Metal Army. Vynikající distro a u něj samozřejmě Juro, jeden z největších metalových srdcařů, co znám. A taky mile usměvavá Petra, za kterou bych šel klidně kus světa (jo, to je ta slečna, co jsem jí koukal na zadek hned první den - sorry, ale já to prostě musel napsat). Jenže už jsem starej a tak jen blábolím a snažím se před ní vypadat dobře. Moc mi to nejde, ale jak jsem opilej, tak mi to nepřipadá.
NUCLEAR VOMIT (Poland) - Někdo mi pošeptal: "Hoďte všechny zmrdy prasatům!" Nic proti. Stalo se tak alespoň imaginárně. Poláci byli rozjetí, nevymáchaní, šílení, skvělí a hlavně! Hudebně to bylo zničující - jednoduché, ale o to víc tlačící! Krásně jsem si zachrochtal! Maniacal gore grind gig that was kick our ass. And it will still be fun. Very good!
Minirecenze/minireview - NUCLEAR VOMIT - Chlew (2015)
HUMAN VIVISECTION (Belgium) - brutální death metalové překvapení dne, tedy alespoň pro mě. Tohle byl nářez přesně podle mého zvráceného gusta. Pochutnal jsem si na téhle kapele opravdu dosytosti. Masakr! Blood, blood, totally killer and brutal gig! Great!
SPASM (CZ) - Chcete gore grind? Chcete nějaký ty pussy, jak by řekl náš pan prezident? Máte je mít! Ano, dnes již světové grindové jméno SPASM nás všechny pěkně pobavilo. A to nejen texty, ale i krutopřísným mixem všeho hudebně nechutného. Já se bavil, já poskakoval, já si to užil. A o to nám šlo všem především. Dobré to bylo. Gore grind massacre, that hurts liked cracking the whip! Excellent stuff!
PURGATORY (Germany) jsou moje srdcovka už od jejich prvního alba. Německý blasfemický nihilistický válec zakončil celý den s vervou sobě vlastní. Byla to temnota převlečená za rouhání, prznění jeptišek na oltářích, obětování Satanovi. Totální hudební zážitek. Inferno! Death metal gig which smash our in pieces! Morbid ritual for calling out the dark powers!
Recenze/review - PURGATORY – Omega Void Tribvnal (2016)
Omylem si vymažu půlku fotek, co jsem udělal. Achjo.
Omylem si vymažu půlku fotek, co jsem udělal. Achjo.
Jsem ve stavu někde mezi opilostí, bláznostvím, radostí a euforií. Vůbec se mi nechce spát, ale už musíme, už jsme toho nakecali dost. Uléhám a mám křeče v nohou. Nevzal jsem si prášky na křečové žíly. Doktor říkal, ať prý neblbnu, ale znáte to, není čas a vůbec. Dám si tedy nohy alespoň trošku nahoru a pak padnu do snů. Zdá se mi o tom, jak mě mezi stany honí obrovská Němka, chytí mě, zatáhne do stanu a já abych nemusel skočit, tak se raději probodnu stanovým kolíkem. Uff.
Hláška: "Ty vole já ji tak miluju, vona má krásný kérky, obrovský nádherný kozy, prdýlku k nakousnutí...škoda, že vůbec nevím kdo to je...já vlastně ani nevím, jestli existuje...ale možná, kdybych ji potkal, tak bych se zamiloval a ona by to byla neskutečná kráva..."
------------------------------------------------------
Sobota / Saturday (13.5. / May 13th 2017)
Představte si tři smrdutá těla, uskladněná v pivu a lihu. Pomalu, jako zombie se převalují a hledají pevný bod ve vesmíru. Moc nám to nejde. Klejeme jak špačci, nadáváme na to, že už nám není dvacet a opice byly tenkrát o hodně snesitelnější. Jsme utahaní, rozlámaní, ale pořád nás drží na nohou víra v další hudební nářezy. Procházíme jako tibetští mniši očistou, jsme oproštěni od svých prací, od tuny povinností. Jsme tu jen my a metal a samozřejmě smrad. Prý chrápu i když spím na břiše.
Hláška: Heslo dne zní...Drsní chlapi serou na TOI TOI!
"Já bych mrdal, až bych brečel": zasteskne se mi po manželce a musím to všem ihned říct. Kluci mě pošlou do prdele (tady ti pšenka nepokvete, milý Asphyxi) a jdu radši do sprchy. Taky trošku toho jídla a hurá na zámek. Když jdeme k vstupním vratům, mám pocit, že jdu do Versailles. Jsme opravdu Tři mušketýři po dvaceti letech, ostřílení stovkami akcí, přesto pořád nadšení a doslova nadržení na další kapely. A už je tu strejda Březňák a je zase dobře.
Představte si tři smrdutá těla, uskladněná v pivu a lihu. Pomalu, jako zombie se převalují a hledají pevný bod ve vesmíru. Moc nám to nejde. Klejeme jak špačci, nadáváme na to, že už nám není dvacet a opice byly tenkrát o hodně snesitelnější. Jsme utahaní, rozlámaní, ale pořád nás drží na nohou víra v další hudební nářezy. Procházíme jako tibetští mniši očistou, jsme oproštěni od svých prací, od tuny povinností. Jsme tu jen my a metal a samozřejmě smrad. Prý chrápu i když spím na břiše.
Hláška: Heslo dne zní...Drsní chlapi serou na TOI TOI!
"Já bych mrdal, až bych brečel": zasteskne se mi po manželce a musím to všem ihned říct. Kluci mě pošlou do prdele (tady ti pšenka nepokvete, milý Asphyxi) a jdu radši do sprchy. Taky trošku toho jídla a hurá na zámek. Když jdeme k vstupním vratům, mám pocit, že jdu do Versailles. Jsme opravdu Tři mušketýři po dvaceti letech, ostřílení stovkami akcí, přesto pořád nadšení a doslova nadržení na další kapely. A už je tu strejda Březňák a je zase dobře.
Právě debutující CRANIAL CARNAGE (CZ) nám na úvod zahráli syrový, ošklivý a zlý death metal. A nutno říci, že se jednalo o vydařené vystoupení. Good set!
PESTILENT REIGN (Germany) - death metalová tradice, brutalita a krutost v docela zajímavém balení. Nic překvapivé, ale dobře zahráno. Pleasant deadly show!
ABRUPT DEMISE (Holland) - tradiční pojetí smrtícího kovu zahrané s odhodláním v srdci. Příjemná záležitost pro všechny obdivovatele krvavých rituálů. Cruel mad ritual!
5 STABBED BY CORPSE (Germany) - grindová taneční taškařice. Mě podobné záležitosti baví vždycky tak tři skladby. Vystoupení Němců nebylo výjimkou. Good!
MORTAL TORMENT (Greece) - Na tuhle kapelu jsem se neskutečně těšil a byl jsem odměněn totálně temným brutálním death metalem. Pro mě osobně první liga, kterou jsem byl zcela pohlcen, rozmělněn, naporcován, vyvrhnut a nakonec zahozen do víru nekompromisních riffů. Peklo! Cruel, uncompromising, brutal death metal concert which was smash our face in blood! Very good!
SUPPURATION (Colombia) - Drsně provedený brutální death metal. Dalo by se říct, že vše odsýpalo jak mělo, jen se časem začal do vystoupení vkrádat stereotyp. Dobré, pro mě příjemné překvapení. Brutal death metal concert which kills everything, everywhere! Amazing morbid work!
BACTEREMIA (Colombia) - infernální brutální death metal, který ničil vše živé. Na spoustu lidí to bylo asi už moc, ale já si všechno to ošklivé rouhání užíval. Brutal death metal show which was played in the Hades world! Total mouldy inferno!
ANIMAL KILLING PEOPLE (USA) - totální brutální nášleh. Kroutily se lidem oční bulvy, trhaly si slabší povahy vlasy. Tohle tlačilo hodně. Very butchering gig! Hell!
CREPITATION (UK) - slamming brutal death metal mi příliš nechutná, abych pravdu řekl. Zdržím se tedy jakéhokoliv hodnocení. V rámci žánru ale solidní vystoupení. Good slamming brutal show!
FLESHLESS (CZ) - rozjetý death grindový buldozer je nejen v našich končinách notoricky známým pojmem a cokoliv psát je vlastně zbytečné. Přesto si dovolím malou pochvalu. Vystoupení totiž nepostrádalo nic, co máme na téhle severočeské smečce všichni tolik rádi - tlak, sílu, energii, masakrující účinky a řev fanoušků pod pódiem. Skvělé to bylo, ale to ostatně vždy. Death grind metal in a killing form!
BENIGHTED (France) jsem viděl nedávno v Praze, kde jsem byl doslova nadšen. A jinak tomu nebylo ani tentokrát. Úchylně krutá a temná směsice rouhání, nekompromisního grindu, šílenství a smrti mě doslova odrovnala. Původně blackoví Francouzi totiž nezapomínají na jednu hrozně důležitou věc. Jejich skladby mají hlavu a patu a ještě navíc dokáží zabíjet v přímém přenosu. Grind death metal which was nail me on the wall! Great! Excellent!
BLOOD (Germany) - legenda, která již od roku 1986 drtí své fanoušky svým těžkotonážním death grindem. Spadli jste někdy pod náklaďák plný kostí, hnusu a špíny? Ne, tak si někdy na tyhle pány v letech zajděte. Do kovošrotu rozhodně nepatří. Měl jsem chvílemi pocit, že mi uhnijí uši a jen jsem čekal, kdy si pro mě přijedou z pavilonu všech šílených. Nepřijeli, ale měli jsme všichni namále. Zabijácké vystoupení. Absolut bloody and killer gig!
ANALEPSY (Portugal) - z pódia se vyhrnul mrtvolný puch a já i přes veškerou únavu propadl vystoupení hrdlem. Mám pro podobná rouhání slabost a Portugalci byli ten večer těmi, kdo mi dokázal rozproudit shnilou krev v žilách. Bylo to něco neskutečného, kroutili se mi vnitřnosti v těle a měl jsem sto chutí jít a provést svojí vlastní pitvu. Ano, tohle bylo opravdu vynikající a šílené! Brutal death metal gig which was pin our on the wall. Totally maniacal and great!
DISFIGUREMENT OF FLESH (Russia) byli jako amputace vašich končetin zaživa. Poslední kapela festivalu do toho dala všechno a musím říci, že mě zaujala. Pro mě osobně vůbec první setkání s touhle smečkou a byl jsem víceméně mile překvapen. Byl jsem jen kus masa, zavěšený v řeznictví na hácích a byl jsem tomu rád. Bloody gore massacre and hell in my mind! Very good!
Hláška: Taková malinká dívka na svého milého:" Podívej se na sebe, jak ses zase vožral, utratil si i moje prachy, poblil si nám stan, sežral si mi všechno jídlo, smrdíš, krkáš.." On se na ní podíval a povídá: "Já tě taky miluju! Vezmeš si mě?"...a ona řekla: "Ano, ale až vystřízlivíš!"
Poslední přesun do České lípy proběhl docela divoce, jel jsem taxíkem a najednou uprostřed mlhy na silnici kráva. Únava už je na nás znát a i spánek se do našich myslí vkrádá tak nějak samozřejmě. Už je toho na nás moc. Usínám, kupodivu mě nebolí nohy. Asi jsem všechno přechlastal. Zdá se mi o Třech mušketýrech, mám před sebou film z roku 1973 s Michaelem Yorkem. Jsem zamilovaný do překrásné Raquel Welch a přicházejí mi do snů i nějaké ty služebné.
Hláška: Výkřik z davu: "Ježíš vás miluje, vy kurvy zkurvený...a odpustí vám všechny vaše hříchy, pyčo!"
------------------------------------------------------
Neděle / Sunday 14.5. (May 14th 2017)
Hláška: Heslo dne zní...Všichni dáme výpověď v práci, založíme kapelu a protože neumíme hrát, tak se zaměříme na chaotickej technickej death metal! Voni to ty kurvy stejně nepoznaj.
"Ty vole, ještě že už je konec, jinak bychom asi nepřežili": prohlásí někdo do pokoje. Je neděle ráno, my jsme polomrtví a ještě nás čeká nekonečná cesta domů. Cítím se hůř než každé léto, když chodím dělat dřevo s kamarády dřevorubci v Jizerkách. Balíme věci, Goro startuje a už to valíme směr Teplice. Loučíme se s Bohumilem, mě teprve teď dochází, že to celé skončilo, že už nebudeme Tři mušketýři a je mi to líto. Možná za můj smutek může chlast, ale mě bylo na zámku v Libchavé neskutečně krásně a pořád to opakuji Gorovi až do Plzně. Tak zase za rok, přátelé, bylo mi velkou ctí! Děkuji za všechna setkání, pokecání, za všechny fanoušky mého blogu, kteří mě podpořili i za jejich milá slova. Ani nevíte, jak si toho vážím! Jste prostě nejlepší!
Byl jsem moc rád, že jsem mohl být jeden za všechny a všichni za jednoho (a nebo aspoň na jedno...radši dvě, tři...)! Metal!
---------------------------------------------------
A na závěr ještě pár slov k letošnímu ročníku jako celku:
Pivo - Březňák. Pivo bývá vždycky velkým tématem. Oproti loňskému Kozlu došlo určitě k velkému zlepšení. Já byl spokojený. Trošku chyběla ještě jedna pípa v prostoru u jídla. Loni byla a bylo to lepší.
Zvuk - jezdíme na bordel, na hluk. Občas to bylo moc nahlas, sem tam nevýrazný zpěv, či kytary, ale ono taky záleželo, kde člověk zrovna stál. A každá kapela se zvučí samozřejmě jinak. Jako celek ale v pohodě, nemám větších námitek.
Jídlo - za mě dobrý, jen kolega vegetarián měl prý malý výběr.
Záchody - jo, lidi jsou prasata, tady by to chtělo ještě trošku doladit a častěji vyvážet.
Počasí - počasí neřeším, protože byl metal!:))
Lidí bylo hodně, odhad nemám, tak koukněte na fotky. Zamrzelo vykradení stanů, za to by si ten zloděj zasloužil uříznout obě ruce.
Musím pochválit organizaci celého festivalu. Skvělé je, že je vše založeno na přátelské bázi, na pohodě. Nikde žádný stres, akce nepůsobí ještě takovým tím velkým, komerčním dojmem a to se mi na ní líbí asi nejvíc. A potom lidé. Nekonečná řada rozesmátých a pohodových kluků a holek, kteří si přišli užít metal a grind. Musí být těžké a náročné festival pořádat a tak místo nadávání na pár drobností (nad kterými mi staří mávneme rukou) bych raději poděkoval všem, kdo za NTEY stojí. Byly to krásně prožité tři dny, které jsem si já i mí kamarádi neskutečně užili. Thank you for all!
A jedna Hláška na závěr: "Ty vole, mě se tady hrozně líbí, kurva, mě se chce blejt...uff...tady jsou totiž normální lidi, chápeš to ty vole, NORMÁLNÍ....ty co potkáváš běžně všude okolo, ty normální nejsou, jako fakt ne...chápeš to?": citát od totálně opilého návštěvníka, někdy v průběhu páteční noci ve frontě na pivo.
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
------------
Promotion!
info: http://www.nteydeathfest.cz/
https://www.facebook.com/events/1436557849976855/
Hláška: Taková malinká dívka na svého milého:" Podívej se na sebe, jak ses zase vožral, utratil si i moje prachy, poblil si nám stan, sežral si mi všechno jídlo, smrdíš, krkáš.." On se na ní podíval a povídá: "Já tě taky miluju! Vezmeš si mě?"...a ona řekla: "Ano, ale až vystřízlivíš!"
Poslední přesun do České lípy proběhl docela divoce, jel jsem taxíkem a najednou uprostřed mlhy na silnici kráva. Únava už je na nás znát a i spánek se do našich myslí vkrádá tak nějak samozřejmě. Už je toho na nás moc. Usínám, kupodivu mě nebolí nohy. Asi jsem všechno přechlastal. Zdá se mi o Třech mušketýrech, mám před sebou film z roku 1973 s Michaelem Yorkem. Jsem zamilovaný do překrásné Raquel Welch a přicházejí mi do snů i nějaké ty služebné.
Hláška: Výkřik z davu: "Ježíš vás miluje, vy kurvy zkurvený...a odpustí vám všechny vaše hříchy, pyčo!"
------------------------------------------------------
Neděle / Sunday 14.5. (May 14th 2017)
Hláška: Heslo dne zní...Všichni dáme výpověď v práci, založíme kapelu a protože neumíme hrát, tak se zaměříme na chaotickej technickej death metal! Voni to ty kurvy stejně nepoznaj.
"Ty vole, ještě že už je konec, jinak bychom asi nepřežili": prohlásí někdo do pokoje. Je neděle ráno, my jsme polomrtví a ještě nás čeká nekonečná cesta domů. Cítím se hůř než každé léto, když chodím dělat dřevo s kamarády dřevorubci v Jizerkách. Balíme věci, Goro startuje a už to valíme směr Teplice. Loučíme se s Bohumilem, mě teprve teď dochází, že to celé skončilo, že už nebudeme Tři mušketýři a je mi to líto. Možná za můj smutek může chlast, ale mě bylo na zámku v Libchavé neskutečně krásně a pořád to opakuji Gorovi až do Plzně. Tak zase za rok, přátelé, bylo mi velkou ctí! Děkuji za všechna setkání, pokecání, za všechny fanoušky mého blogu, kteří mě podpořili i za jejich milá slova. Ani nevíte, jak si toho vážím! Jste prostě nejlepší!
 |
| with Benighted |
Byl jsem moc rád, že jsem mohl být jeden za všechny a všichni za jednoho (a nebo aspoň na jedno...radši dvě, tři...)! Metal!
---------------------------------------------------
A na závěr ještě pár slov k letošnímu ročníku jako celku:
Pivo - Březňák. Pivo bývá vždycky velkým tématem. Oproti loňskému Kozlu došlo určitě k velkému zlepšení. Já byl spokojený. Trošku chyběla ještě jedna pípa v prostoru u jídla. Loni byla a bylo to lepší.
Zvuk - jezdíme na bordel, na hluk. Občas to bylo moc nahlas, sem tam nevýrazný zpěv, či kytary, ale ono taky záleželo, kde člověk zrovna stál. A každá kapela se zvučí samozřejmě jinak. Jako celek ale v pohodě, nemám větších námitek.
Jídlo - za mě dobrý, jen kolega vegetarián měl prý malý výběr.
Záchody - jo, lidi jsou prasata, tady by to chtělo ještě trošku doladit a častěji vyvážet.
Počasí - počasí neřeším, protože byl metal!:))
Lidí bylo hodně, odhad nemám, tak koukněte na fotky. Zamrzelo vykradení stanů, za to by si ten zloděj zasloužil uříznout obě ruce.
Musím pochválit organizaci celého festivalu. Skvělé je, že je vše založeno na přátelské bázi, na pohodě. Nikde žádný stres, akce nepůsobí ještě takovým tím velkým, komerčním dojmem a to se mi na ní líbí asi nejvíc. A potom lidé. Nekonečná řada rozesmátých a pohodových kluků a holek, kteří si přišli užít metal a grind. Musí být těžké a náročné festival pořádat a tak místo nadávání na pár drobností (nad kterými mi staří mávneme rukou) bych raději poděkoval všem, kdo za NTEY stojí. Byly to krásně prožité tři dny, které jsem si já i mí kamarádi neskutečně užili. Thank you for all!
A jedna Hláška na závěr: "Ty vole, mě se tady hrozně líbí, kurva, mě se chce blejt...uff...tady jsou totiž normální lidi, chápeš to ty vole, NORMÁLNÍ....ty co potkáváš běžně všude okolo, ty normální nejsou, jako fakt ne...chápeš to?": citát od totálně opilého návštěvníka, někdy v průběhu páteční noci ve frontě na pivo.
OSTATNÍ FOTKY ZDE / OTHER PHOTOS HERE
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
------------
Promotion!
info: http://www.nteydeathfest.cz/
https://www.facebook.com/events/1436557849976855/
