DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

úterý 27. prosince 2016

Recenze/review - VANHA - Within the Mist of Sorrow (2016)


VANHA - Within the Mist of Sorrow
CD & Digital 2016, Black Lion Records

Přišlo mi na recenzi několik kilo doomového smutku. Musel jsem se s ním vypořádat stejně, jako se to dělá s odchodem blízkého člověka. Poslouchám hudbu způsobem, že ji na sebe nechávám jen tak působit a švédští VANHA mě zaujali už při prvním setkání. Devadesátkový přístup alá KATATONIA, MY DYING BRIDE, PARADISE LOST. Zazní piáno, klávesy, hluboký vokál, to vše zabalené v jednom hluboce vznešeném celku. Nastal čas rozjímání, zastavení se, spočinutí.

Kolem mě chodí samí zachmuření lidé, kteří jakoby věděli, že zrovna poslouchám severskou zádumčivou hudbu. Ne, VANHA je nepřekvapí ničím novým, ale dokáží navodit kýžené pocity nihilismu. Jdu co noha nohu mine, je mi těžko na srdci. Pokládám květiny na hroby svých předků a přemýšlí, zda se opravdu ještě někdy setkáme. Všichni slibují, každá druhá víra umírá poslední. Přemýšlím o smrti, o přírodě, o věčnosti. Jsme tak malí v celém vesmíru, přesto pořád štěkáme jako frustrovaní vzteklí psi. Chybí nám pokora. Procházím při poslechu hybernací, zklidněním, sněním. Nechte si chutnat ledové kousky tmy!



sumarizace:

"Within the Mist of Sorrow" je albem, na kterém se povedlo VANHA zhudebnit tmu. Je jako pomalu se plížící smrt. Do krve mi proniklo postupně, pomalu. Trávili jsme spolu dlouhé chvíle na cestách a nejvíce vyniklo při poslechu v noční krajině. VANHA sice nepřinášejí vůbec nic nového, ale jsou sví, originální a umí navodit v doom metalu to nejpodstatnější. Smutek. Já vlastně ani moc nevím, co bych dodal dalšího. Na novince je vše v nejlepším pořádku a doporučuji ji všem, kdo se rádi zajímají o tmu. Depresivní doomová nahrávka, která je tmavá jako pohřební hostina! Velmi dobré album.

Asphyx says:

"Within the Mist of Sorrow" is an album where VANHA set to music the darkness. It is slowly creeping death. It got into my bloodstream gradually, slowly. We spent long time together on the road and it was the most excellent in the nocturnal landscape. Although VANHA don't bring anything new, they are original and can evoke the most essential in doom. Sadness. I don't even really know what I'd say more. There is everything fine on the news and I recommend it to all who is interested  in the darkness. Depressive doom record, as dark as a funeral feast! Very good album.


Track list
1 Old Heart Fails
2 Into the Cold Light
3 The Curse
4 Reaching The End
5 Dark Heart
6 Desolation
7 The Curse "Instrumental "
Out December 2016

VANHA:

Jan Johansson - Vocals/Guitars/Keys
Jesse Oinas - Drums

pondělí 26. prosince 2016

Recenze/review - IRON BASTARDS - Fast & Dangerous (2016)


IRON BASTARDS - Fast & Dangerous
CD 2016, FDA Records

Rock´n´roll! Vždycky jsem hltal příběhy starých motorkářů, kteří na svém chopperovi brázdili nekonečnou krajinou. Vozívali si s sebou hudbu slavných rockových kapel. Mladíky IRON BASTARDS by si také klidně mohli vzít s sebou. Rozhodně by je nezklamali. Co na tom, že z jejich hudby je cítit LEMMY a jeho MOTORHEAD na sto honů? Důležité je, že je večírek, pohoda, radost. Zapomeňte tedy na své denní povinnosti, hoďte za hlavu starosti a pojďte se bavit. Pánové vám přehrají staré postupy, přihodí nějakou tu legrácku, připraví vás na večer. Tančí celá rodina a svět je najednou tak krásně alkoholově příjemný! Roztrhněte košili, sundejte ze sebe všechny předsudky a pojďte pořádně zapařit.



Já vím, je to nepůvodní, možná z toho kouká i lehký kalkul. Jenže, když ona je ta hudba tak chytlavá. Na IRON BASTARDS je cítit, že hrají pro radost ze samotné hudby, hezky postaru. Jsou jako poslové z dávných dob, kdy se ještě dělala muzika poctivě. Možná mi chybí nějaká vyložená hitovka, ale pokud byl účelem alba "Fast & Dangerous" úsměv na mé tváři, tak se podařil na výbornou. Otevírám další pivo, nic neřeším, podupávám nohou do rytmu, beru svoji ženu kolem pasu a tančíme, dokud nepadneme únavou. Oceloví bastardi se nezdají, proniknou vám do krve a ne že ne. Záleží samozřejmě na vás, na vašem přístupu, ale oni odvedli svoji práci velmi dobře. Můžete s tím nesouhlasit, můžete mít spousty námitek, ale rock´n´roll nakonec stejně zvítězí! A tak to má být, tak je to správně. Parádní album!


sumarizace:

Sex, pivo a rock´n´roll! To jsou IRON BASTARDS! Francouzský alkoholový buldozer. Pořádně rozjetý a drtící vše živé i neživé. Tohle je hudba s velkou energií a silou, určená pro páteční večírek s kamarády. Neřešte hlouposti, poslouchejte "Fast & Dangerous". Vezměte do ruky kladivo a jděte zbourat sousedovi zeď! Cítíte tu starou plesnivou jiskru? Novinka mi připomíná rozmazané obličeje, viděné skrz pivní sklenici. Má to drive, má to feeling! Osobně jsem velmi spokojen a nahrávka se mi hodně líbí. Víc neřeším! na zdraví! Cheers! Prosit! Santé! Salud! Zabijácké album! 

Asphyx says:

Sex, beer and rock ´n 'roll! These all are IRON BASTARDS! French alcohol bulldozer. Rocking and crushing everything animate and inanimate. This is music with great energy and strength, designed for the Friday's party with friends. Don't solve stupidity, listen to "Fast & Dangerous". Pick up a hammer and go to your neighbor demolish the wall! Do you feel that old moldy spark? The news reminds me blurry faces, seen through the glass of beer. It has drive, it has  feeling! Personally, I'm very satisfied and I really like this recording. I don't care about moreCheers! Prosit! Santé! Salud! Killing album!

Tracklist:
01. Fast & Dangerous
02. The Code Is Red
03. Rock O'Clock
04. The Princess & the Frog
05. Out of Control
06. The Wise Man
07. Born on the Wrong Side
08. Sarcasm
09. Ballbreaker Number One
10. The Snake in the Sky
11. Vintage Riders

band:
David Bour : Bass & Vocals -
David Semler : Guitars -
Anthony Meyer : Drums

neděle 25. prosince 2016

Recenze/review - AVULSED - Deathgeneration (2016)


AVULSED - Deathgeneration
Digipack CD, Xtreem Music

Do morbidní síně slávy vstupují...španělští maniaci AVULSED. Kapela, která brázdí již dlouhých 25 let všechny podzemní kluby světa, pódia velkých i menších festivalů. Srdcaři, kteří vždy hráli tak, jak jim jejich kruté svědomí velelo. Letos si udělali radost a náležitě své krvavé výročí oslavili 18 skladbovou, znovu nahranou kompilací toho nejlepšího materiálu, jaký kdy stvořili. 40 stránek v bookletu, krásně provedený obal od Andreye "Drew" Tkalenka (GROND). Spousta slavných hostí. Vyloženě záležitost pro všechny skalní fanoušky.



Mám podobná alba rád. Člověk si osvěží historii kapely a drží v ruce kousek něčeho originální, co se nebude již pravděpodobně opakovat. Pro běžného okolo jdoucího, který nemá k AVULSED žádný hlubší vztah album samozřejmě není, ale pro nás, věrné je to vyloženě povinnost. O zvuk, ani provedení mít strach rozhodně nemusíte, Dave Rotten a jeho smečka vlků toužících po dalším prokousnutém hrdle, moc dobře ví, jak se podobné desky vydávají. Koneckonců, má svůj vlastní label. Pokud máte španělské šílence rádi, tak rozhodně neváhejte, tohle 2CD (případně 2 vinyl plus 2 kazety) se bude ve vaší sbírce dlouho ohřívat určitě na předních pozicích. 




Asphyx says:

Compilation album for all loyal fans! The obligation for all the devotees, who likes AVULSED!

Tracklist:
Disc I
01. Amidst The Macabre
02. Stabwound Orgasm
03. Breaking Hymens [feat. Per Boder]
04. Sweet Lobotomy [feat. Chris Reifert]
05. Burnt But Not Carbonized [feat. Antti Boman]
06. Daddy Stew [feat. Svencho]
07. Addicted To Carrion [feat. Will Rahmer]
08. Dead Flesh Awakened [feat. Rogga Johansson]
09. Powdered Flesh [feat. Ludo Loez]
10. Gorespattered Suicide [feat. Mike van Mastrigt]
11. Nullo (The Pleasure Of Self-Mutilation) [feat. Johan Jansson]
12. Exorcismo Vaginal [feat. Paul Zavaleta]
13. Carnivoracity [feat. Anton Reisenegger]
14. Sick Sick Sex [feat. Ville Koskela]
15. Devourer Of The Dead [feat. Tomas Lindgren]
16. Horrified By Repulsion [feat. Kam Lee]
17. Blessed By Gore [feat. Bongo]
18. Red Viscera Serology [feat. John McEntee]

Disc II
19. Addicted to Carrion [Demo '93]
20. Carnivoracity [7''EP '94]
21. Powdered Flesh [Album '96]
22. Sweet Lobotomy [Album '96]
23. Amidst the Macabre (Instrumental) [Album '99]
24. Stabwound Orgasm [Album '99]
25. Blessed by Gore [Album '99]
26. Exorcismo Vaginal [Album '99]
27. Devourer of the Dead [Album '03]
28. Sick Sick Sex [Album '03]
29. Daddy Stew [Album '03]
30. Gorespattered Suicide [Album '05]
31. Burnt but Not Carbonized [Album '05]
32. Breaking Hymens [Album '09]
33. Nullo (The Pleasure of Self-mutilation) [Album '09]
34. Dead Flesh Awakened [Album '13]
35. Horrified by Repulsion [Album '13]
36. Red Viscera Serology [EP '15]


band:
Dave Rotten: Vocals / Cabra: Guitar / Juancar: Guitar / Tana: Bass / Arjan: Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh sedmdesátý druhý - Thrashová betlémská hvězda


Příběh sedmdesátý druhý - Thrashová betlémská hvězda


Střídáme se s bráchou ve frontě na kapry. Jsem zrovna na řadě, mrznu a podupávám, abych se aspoň trošku zahřál. "Mrdat ryby": prohlásí za mnou známý hlas. Prcalík, kterého máma vyslala taky pro vánoční večeři. "Nejhorší je, že já ryby nejím, já se jako dítě jednou hodně dusil, dokonce sem byl i v nemocnici": říkám kamarádovi a spousta nám podobných před káděmi s vystresovanými šupináči souhlasně přikyvuje. Jeden kluk, který hned podle džínových bund a vytahaných svetrů pozná s kým má tu čest, vyndá placatku rumu - metly vždycky držely při sobě. Zavdáme si všichni, po chvilce kupujeme, pro co nás poslali, na mě stříkne krev od zaříznutého nože, protože u nás nikdo kapra zabít neuměl a už si nesu v síťovce zabalené kusy ještě trošku cukajícího masa.

Máme stejně, jako každý rok, sraz s naší partou hned po rozbalení dárků. Obcházíme příbuzné, všichni se ujišťujeme, že se máme rádi. A je v tom obrovský kus opravdovosti, krásy a rodové síly. Ne všichni kamarádi ale mají to štěstí. Jana, jejíž otec byl propuštěn po další hospitaci z věznice s lehkou ostrahou na vánoce domů. Kytka, pořád strádající obzvlášť o svátcích po svém mrtvém otci. Prcalík, který byl s mámou zase u štědrovečerní večeře sám, s tátou raději v Německu. Měl jsem vlastně obrovské štěstí, úplnou, i když ne ideální rodinu. Přesto už jsem se nemohl dočkat, až dojíme jídlo, rozbalíme dárky a budu moct ven.

Letos byl plán jasný. Vyzvedneme své holky, já se stavím ještě pro Janu a sejdeme se až na panelech. Máme na starosti s Kačenkou pití a tak po jedné rychlé a dychtivé akci u nich dole ve sklepě na starých matracích vytahujeme kárku, naložíme ji rumy, vodkou a každý přihodíme i batoh s dárky. Líbáme se ve větru, děláme si srandu, dolů z kopce musím svoji modrou vílu naložit a táhnout. Běžím, dělám že jsem závoďák, ona ječí, směje se, září. "Kubo, Smrťáčku můj, ty seš ten nejlepší kluk na světě...já jsem tak šťastná": křičí do tiché ulice. Za okny svítí stromečky, občas někdo cinká zvonky. Klasické vánoce devadesátých let. Potkáváme jednu starou dvojici, dědečka a babičku, zachumlané v kožešinách. Zdravíme je a oni nám mávají a přejí hezké svátky (a vám také, mladý pane, máte krásnou ženu! - gentlemansky prohodí pán a nám to přijde dokonalé).

Jana si vzala dlouhý vytahaný svetr a vypadá ten den k nakousnutí. Chvíli se na ni dívám asi moc mlsně, protože Káča si neodpustí vtipnou připomínku. Naše kamarádka neměla ani tenhle rok štěstí na kluky. Zájem o ní byl obrovský, o sexy samice vždycky bývá, ale když oni za ní chodili fakt samí debilové. Chvíli vezu holky na kárce obě dvě, ale jsou na mě se vším tím pitím těžké a tak dorazím na panely udýchaný a vyčerpaný. Musím si dát aspoň jedno pivo. Připíjíme na vánoce, na thrash, na všechny kamarády, kteří nejsou s námi. Pořád jsme trošku rozhození ze Sabatha, který měl nedávno infarkt a nemůže tu být kvůli zdraví, je to v nás, ale nikdo o něm ten večer nemluví. Nechceme kazit radost, že jsme spolu, že je Štědrý večer.

Dáváme si navzájem dárky, většinou knížky, kazety, CD a sem tam nějaké triko. Krásný je zvyk, se na dárky podepsat, aby všichni i po letech věděli, od koho jsou. Pijeme, pijeme a znovu pijeme. Jsme tady svobodní, sami za sebe, mladí, nespoutaní - bez televize, bez reklam, bez zbytečností. Vánoce roku 1992 patřily k tomu nejlepšímu, co jsem kdy v životě do té doby zažil. Je půlnoc a musíme domů. Vyprovázím Káču až k nim před dům, ale nejdřív si naši noční, lehce opilou, procházku prodloužíme. Jdeme na všechna místa, kam spolu přes rok chodíme, všude si dáme pusu a litujeme, že zrovna tyhle svátky nejsou v létě, to by se daly dělat úplně jiné věci.

Tam vzadu v lese na Radouči je pořád jeden strom. Jako puberťák, když jsem začínal chodit s holkama, tak jsem je tam brával na samotu, opřel je o dub a ukazoval jim imaginární veverku v koruně. Pak jsem vždy dívku políbil a bylo. Kačenka dávno věděla, jak to provádím, dělali jsme si z mého triku legraci. Nesněžilo, ani nemrzlo. Jen vítr šuměl mezi neopadaným listím. Ukázal jsem nahoru, Kačenka se zakuckaným smíchem zaklonila hlavu, já jí dal pusu a ona pronesla do ticha opuštěného lesa: "Hele, támhle padá thrashová betlémská hvězda". Takhle šťastného kluka jste ten den nemohli potkat nikde na celém sídlišti. Co následovalo potom, si asi dovedete představit.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 24. prosince 2016

DEADLY STORM PŘEJE VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!/ DEADLY STORM WISHES MERRY CHRISTMAS AND HAPPY NEW YEAR!


DEADLY STORM PŘEJE VESELÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!

DEADLY STORM WISHES MERRY CHRISTMAS AND HAPPY NEW YEAR!

Recenze/review - SADOKIST - Thy Saviour's Halo, Held by Horns (2016)


SADOKIST - Thy Saviour's Halo, Held by Horns
LP 2016, Blood Harvest

Protáhlé obličeje plné utrpení, skřeky, které nejsou z tohoto světa. Běžíte dlouhou chodbou a ze stěn na vás šmátrají kostlivé ruce umrlců. Chtějí vaše čerstvé maso, krev i jakékoliv tkáně. Nelehký je život v podzemí, nelehký je osud těch, kteří jsou v chaosu. Na počátku nebylo slovo, ale první zkažený riff. Pojďme se spolu s finskými rouhači SADOKIST vydat do temných zákoutí lidské mysli, velebme nekonečné zlo vesmíru, pokloňme se silám z onoho světa.

"Thy Saviour's Halo, Held by Horns" je znovu vydaným albem z roku 2014, tentokrát na vinylu. Musel jsem tak navštívit svého kamaráda, abych si ověřil, zda je zvuk gramodesky opravdu tak shnilý a nepřístupný, jako ze zaslaných ukázek. Vážení a milí příznivci posledních hudebních záležitostí člověka, ANO. Je to peklo, zmar, černý mor, který se znovu objevil u vás ve městě. Pro někoho nesourodá zvuková koule, pro nás, milovníky dlouhých ostrých stínů lahodná krmě toho nejvybranějšího zkaženého masa. Vítejte v pekle!



Jsou kapely, kterým jejich malby na obličeji věřím. Jsou smečky, u kterých nevyznívají nutné a chtěné tvrďácké pózy trapně. "Thy Saviour's Halo, Held by Horns" je přesně tou ošklivou noční můrou, která vás přijde navštívit zásadně ve chvílích, kdy se vám to bude nejméně hodit. SADOKIST jsou věrozvěsty sirnatých okultních seancí, dlouhých odvrácených modliteb ve stylu AURA NOIR, DESASTER, NIFELHEIM. Nic pro slabé povahy, spíše se jedná o album, které ocení jen pravověrní. Líbí se mi, jak je kapela oddána základním myšlenkám hudebního nihilismu. Podřizuje jim vše a s jasnou ortodoxií tlačí valník plný starých prašivých kostí dál. Když black/thrash metal, tak prosím v této podobě. U téhle nahrávky zčerná i svěcená voda v tom nejsvětějším kostele. Hell!


sumarizace:

SADOKIST jsou jako zlo z dávných dob. Archivní black thrashové postupy, rezavý zvuk, touha zničit tenhle svět. Tohle všechno v jejich novince "Thy Saviour's Halo, Held by Horns" slyším. Album je určeno pro všechny hudební patrioty, pro milovníky starých časů. Hudba je to jednoduchá, zákeřná, ale má v sobě velkou sílu a energii. Berte a nebo nechte být. Dejte si pivo a nic neřešte! Na hromadě plesnivých kostí stojí kanadské komando SADOKIST a snaží se nám vysvětlit, že peklo opravdu existuje. Věřím jim to! Black/thrash metal, který je plesnivý jako stará rakev! Ďábelský rituál!

Asphyx says:

SADOKIST are like some evil from ancient times. Archival black thrash methods, rusty sound, desire to destroy this world. These all I hear on their news "Thy Saviour's Halo, Held by Horns". The album is for all music patriots, for lovers of old times. The music is simple, insidious, but it has a big strength and energy. Take or let it be. Have a beer and don't sweat anything! There is standing the Canadian squad SADOKIST  on a pile of moldy bones and try to explain to us that the Hell really exists. I believe them! Black/thrash metal, that is musty like an old coffin! Diabolical ritual!

MORE INFO:

pátek 23. prosince 2016

Recenze/review - BETHLEHEM - Bethlehem (2016)


BETHLEHEM - Bethlehem
CD 2016, Prophecy Productions

Hudbu BETHLEHEM označují hudební kritici jako Black/Doom Metal, Experimental Rock/MetalSuicide, Death, Madness, Abstract/Surreal. Tím pádem udělají fanouškům v jejich tvorbě takový guláš, že potom neví, kde jim hlava stojí. Přitom zrovna muzika těchto šílených Němců lze velmi těžko popsat slovy. Jsou zkrátka jiní a je lepší je rovnou poslouchat. Nechat se unášet do psychicky nevyrovnaných vod šílenství. Znáte hororový film "Necromentia" z roku 2009? Pokud ne, tak si doplňte vzdělání. Příběh je plný vyřezávání symbolů do těla, je ošklivý, zákeřný, atmosféricky tajemný. Stejně jako hudba BETHLEHEM. Na rovinu říkám, tuhle desku je nutné vnímat pod vlivem temných sil. Jinak ji nepochopíte a ztratíte se v nicotě.



BETHLEHEM vytváří různé nálady (ve stylu SILENCER, SHINING, FORGOTTEN TOMB, DOLORIAN, TRYPTIKON, UNFAUST), připomíná mi mrtvolu, ukotvenou u dna černého jezera. Plápolá, rozkmitaná spodními proudy, smutkem. Její oči září do odlesků měsíce a vy nevíte, jak si tenhle okamžik na věky zapamatovat. Možná by stačilo, kdybyste poslouchali "Bethlehem". Pak se vám všechno spojí v jedno a Smrt bude jen jméno napsané na cedulce vaší dětské postýlky. Věčnost, ano, je to právě věčnost a pomíjivost, které mě napadají nejčastěji. Německé texty ke všemu krásně sednou. Album rozhodně stojí za pozornost, i když moc dobře vím, že u spousty lidí bude vyvolávat protichůdné emoce. Jenže přátelé, o tom dobrá hudba vždycky bývala. Osobně jsem chycený a obzvláště takhle k večeru, kdy se stíny stávají tmou a vlci vyrážejí lovit, mám sto chutí na pořádný horor i hudbu BETHLEHEM. Pekelná hudba plná šílenství! 


sumarizace:

Black doom metalová kapela BETHLEHEM z Německa letos vydala vynikající album. Splňuje všechny mé požadavky na ledovou, smutnou a černou nahrávku, která mi zmrazila krev v žilách. Kapela působí jako skupina black metalových šlechticů z dávných dob, která nám přišla vyprávět příběhy plné tmy. Oceňuji skvělé nápady, temný hlas, připomínající krkavce. Z "Bethlehem" je cítit chlad, síla, jiskřivá energie i určitý smutek, který vás zcela pohltí. Při poslechu si přijdu jako lovec, čekající na svoji kořist. BETHLEHEM mezi nás letos hodili album, které vás uhrane, prokleje, rozloží na malé části. Stanete se členy jejich smečky a budete lovit jen samé temně studené melodie. Jsou nahrávky, které mě navěky proklejí. "Bethlehem" je jednou z nich. Black/doom metalové album, které je plné vznešeného chladu!


Asphyx says:

The black doom metal BETHLEHEM from Germany released an excellent album this year. It meets all of my requirements for an ice, sad and black record which froze my blood. The band is like a group of black metal noblemen from the past who came to tell stories full of darkness. I appreciate the good ideas and the voice which sounds like a raven. You can feel the cold, power, sparkling energy and certain sadness from the "Bethlehem". During the listening I feel like a hunter waiting for his prey. BETHLEHEM threw an album among us this year which will bewitch you, curses you and spread you over a small pieces. You will become a member of their group and you will hunt only dark cold melodies. There are some records which will curse me forever. "Bethlehem" is one of them. Black/doom metal album which is full of noble coldness!

Tracklist:
1. Fickselbomber Panzerplauze
2. Kalt' Ritt in leicht faltiger Leere
3. Kynokephale Freuden im Sumpfleben
4. Die Dunkelheit darbt
5. Gängel Gängel Gang
6. Arg tot frohlockt kein Kind
7. Verderbnisheilung in sterbend' Mahr
8. Wahn schmiedet Sarg
9. Verdammnis straft gezügeltes Aas
10. Kein Mampf mit Kutzenzangen 

čtvrtek 22. prosince 2016

Recenze/review - ATARAXIA - Ataraxia (2016)


ATARAXIA - Ataraxia
CD 2016, Slovak Metal Army

Jezdila touhle cestou skoro každý den. Znala každou zákrutu, každý strom. Dnes si zpívala nové skladby slovenských grind death metalistů ATARAXIA. Oceňovala sílu, kterou z nich cítí. Řvala, řadila rychlosti víceméně po paměti. Potom proti ní vyjel v jedné zatáčce náklaďák plný dřeva a smrti. Odvezli ji, rozřezali a nakonec sešili. Vše se ji spojilo v jedno. Bouračka i album. Pokaždé, když si novinku znovu pouští, má dodnes pocit, jakoby opět prolétla čelním sklem svého auta.

Grindoví šílenci ATARAXIA opravdu působí hodně návykovým, drtivým dojmem. Už když jsem si jejich stejnojmenné album ve stylu NASUM, NAPALM DEATH, TERRORIZER, GADGET, LOCK UP, BRUTAL TRUTH, PHOBIA, švédských death metalových legend a crustu, pustil poprvé, měl jsem pocit, že se mi znovu otevřely staré zhnisané rány. Žaludek se zkroutil do dlouhé křeče a měl jsem sto chutí řvát spolu s kapelou jejich texty. Syrově, surově, jako opuštěný hrob, působí novinka slovenských maniaků. 



Přefiltrujte několik hektolitrů špíny, napěchujte ji do hmoždíře s tmou, přidejte odhodlání a hlavně obrovský kus srdce a nadšení pro grind a death metal. Ano, tohle album nahráli srdcaři pro srdcaře. Všechno zde sedí v krásně morbidním celku. Zvuk, obal, texty, provedení. Marně jsem hledal alespoň něco, co bych kapele vytkl. Samozřejmě, nabízí se "nepůvodnost" materiálu. Jenže na to já nehraji, přátelé. Vnímám hudbu tak jak leží, jak mi je podána. A ATARAXIA umí jednu věc, kterou zase tolik kapel nemá. Rozhýbala mé staré kosti, donutila mě k soukromé pařbě v pokoji, k neustálému přehrávání alba "Ataraxia" v autě. Je esencí energie, síly, nadšení, nespoutanosti, i jakési rebelie, kterou z nahrávky cítím. Takhle nějak by to mělo vypadat, říkám si stále dokola a chci vypadnout z práce ven s tím, že prvnímu hajzlovi, kterého potkám, proženu pěst obličejem. Grind death metal, který vás přibije na zeď! Skvěle!


sumarizace:

Nové album grindových šílenců ATARAXIA působí hodně návykovým, drtivým dojmem. Už když jsem si jejich stejnojmenné album ve stylu NASUM, NAPALM DEATH, TERRORIZER, GADGET, LOCK UP, BRUTAL TRUTH, PHOBIA, švédských death metalových legend a crustu, pustil poprvé, měl jsem dojem, že se mi znovu otevřely staré zhnisané rány. Žaludek se mi zkroutil do dlouhé křeče a měl jsem sto chutí řvát spolu s kapelou jejich texty. Syrově, surově, jako opuštěný hrob, působí novinka slovenských maniaků. ATARAXIA umí jednu věc, kterou zase tolik kapel nemá. Rozhýbala mé staré kosti, donutila mě k soukromé pařbě v pokoji, k neustálému přehrávání alba "Ataraxia" v autě. Je esencí energie, síly, nadšení, nespoutanosti, i jakési rebelie, kterou z nahrávky cítím. Takhle nějak by to mělo vypadat, říkám si stále dokola a chci vypadnout z práce ven s tím, že prvnímu hajzlovi, kterého potkám, proženu pěst obličejem. Grind death metal, který vás přibije na zeď! Skvěle!

Asphyx says:

The new album by grind freaks ATARAXIA feels insanely addictive and crushing. When I heard their eponymous album for the first time, which was in the style like NASUM, NAPALM DEATH, TERRORIZER, GADGET, LOCK UP, BRUTAL TRUTH, or PHOBIA, swedish death metal legends and crust, I felt like my old suppurating wounds re-opened. My stomach twisted into a long spasm and I wanted to scream the lyrics with the band. Raw, brutally, just like a lonely grave – that is how this new album by those Slovak maniacs feels to me. ATARAXIA can do one thing which other bands can´t. They made my old bones move and made me to have a private party in the room and I also playback the album “Ataraxia” in my car. It is the essence of energy, power, excitement, unbridled and also some kind of rebellion which I feel from the album. This is how it should look – that is what I am thinking when I want to go out of work and punch first asshole I meet on the street. Grind death metal which will nail you on the wall! Great!

Tracklist:
1.Parazit
2.Cesta zatratenia
3.Vztýčená päsť
4.Mamonári
5.Vývrat
6.Atómové ticho
7.Obžerstvo
8.Bratstvo neohrozených
9.Vatry
10.Realita


band:
Maro - drums
Gabi - vocals / screams
Jakub - guitar, bass

email: ataraxiark@gmail.com

Recenze/review - FOETAL JUICE - Masters of Absurdity (2016)


FOETAL JUICE - Masters of Absurdity
CD 2016, Grindscene Records

Tvůj život už dávno ztratil svoji cenu. Jsi jen položkou, dalším číslem v řadě. Znásilnili tvoje tělo i mysl. Stala si se hadrem, zcela zbytečným kusem masa. Lidé od tebe odvracejí tvář hnusem a tví zákazníci jsou nemocní jedinci, kteří si nejsou schopni vybudovat normální vztah. Našla si konečně řešení. Nejdřív břitva, potom prášky, nakonec provaz. Nic z toho nevyšlo, ještě si chtěla přeci jen trošku žít. Další den plný utrpení, špíny a lidského hnusu. Teď tu stojíš, na římse domu, kde tě dlouhá léta trápili. Stačí jen jeden krok a staneš se andělem, který když dopadne na zem, vytvoří hromadu kostí a masa. Nedělej to, říkám ti, nedělej to! Pusť si radši novou desku britských FOETAL JUICE!

Jedná se přesně o ten druh klasického death metalu, který vás vytáhne z úplného dna. Je ošklivý, surový, ale člověku pustí do žil neskutečné množství energie. Kapela vznikla v roce 2005  a po poměrně velkém množství různých splitek, EP a singlů konečně letos přichází s dlouhohrajícím albem. To je doslova narvané šílenstvím, tradičními deavadesátkovými postupy, parádním uvěřitelným zvukem a gore záležitostmi. 



Death metal, opepřený nezbytnou dávkou grindu můžu vždy a všude. FOETAL JUICE si nehrají na nic nového. Jsou ale velmi solidními skladateli ve stylu starých dobrých VOMITORY, LOCK UP, DESECRATION, CRYPTOPSY, ale i třeba CANNIBAL CORPSE. Líbí se mi taková ta těžko definovatelná samozřejmost, se kterou se skladby poslouchají. Mají drive, sílu, temnotu. Opravdu si připadám, jako bych měl každou chvíli skočit do propasti. Na rozdíl od postavy v úvodu ale spadnu jen do hudební řeky plné krve, hnisu a kostí. Letošní album "Masters of Absurdity" sice nepřináší žádné překvapivé momenty, ale je povinností pro každého fanouška extrémních stylů. Death/grindová nahrávka, která neskutečně řeže!


sumarizace:

Hey bastards! Britská death grindová mašina FOETAL JUICE je zde se svým novým albem "Masters of Absurdity"! Je až po okraj narvané těmi nejkrutějšími melodiemi a působí jako dlouhá, bolestivá smrt na opuštěných jatkách. Nahrávka se opravdu povedla. Pánové na ní kombinují to nejlepší, co kdy bylo v deathu a grindu nahráno. Tohle album je syrové jako srážka s náklaďákem plným shnilých kostí, masa a utrpení. Novinka je doslova povinností pro všechny fanoušky surového zvuku, morbidního vokálu a riffů, které vás rozsekají na malé kousky. "Masters of Absurdity" vám vyřízne srdce z těla a přibije jej na dveře od pitevny! Takhle si představuji hudbu, která bude znít při konci lidské civilizace. FOETAL JUICE jsou ve své vrcholné formě a tak vám mohu jejich letošní počin jen a jen doporučit! Death grindová exhumace lidské mysli! Skvělé album!

Asphyx says:

Hey bastards! The British death grind machine FOETAL JUICE is here with new album "Masters of Absurdity". It is full to the brim of the most cruel tunes and it is like the long, painfull death on the deserted abattoir. The recording has succeeded. The men connect the best what was played in grind and death. This album is raw like crash with a lorry full of rotten bones, flesh and suffering. The news is duty for all fans of raw sound, morbid vocals and riffs that cut you into small pieces. "Masters of Absurdity" cuts out your heart and nails it on the door of autopsy room! This is how I imagine the music playing at the end of human civilization. FOETAL JUICE are in their top form and I can their act only recommend. Death grind exhumation of human mind! Great album!

Tracklist:
01. Dutch Oven
02. Phantom Visions
03. Noneckahedron
04. The Leachate King (feat. Ben MC Crow & Michael Collins)
05. Brutal Tooth
06. Gin'll Fix It
07. Grave Denied
08. Booze Locust
09. Nun so Vile (feat. Ol Drake)
10. More Hate, More Hell

band:
Sam - Vocals
Ry - Guitar
Ben - Bass
Rob - Drums

https://foetaljuice.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/FoetalJuice
https://www.reverbnation.com/foetaljuice

středa 21. prosince 2016

Recenze/review - HELLCRAWLER - Sandstorm Chronicles (2016)


HELLCRAWLER - Sandstorm Chronicles
CD 2016, On Parole Productions

Už jsem toho měl plný zuby. Pořád mi někdo říkal, co mám jíst, jak se mám oblékat, co mám poslouchat za muziku, s kým se smím a s kým ne bavit. Myslel jsem si, že podobná doba je dávno pryč. Mýlil jsem se. Těch nařízení, přechytralých obličejů plných prázdných slov, je snad víc než dřív. Musel jsem zmizet. Vzal jsem si křiváka, pod to tričko kapely ze staré švédské školy, práskl dveřmi a utekl od všeho pryč. Čekal mě krásný večer, kousek za městem, kde je klid. Hrála tam na hřbitově zrovna slovinská death´n´rollová smečka HELLCRAWLER. Vyloženě odpočinková záležitost. Už jsem to fakt potřeboval.



Jasně, na "Sandstorm Chronicles" lze nahlížet jako na obyčejné album ve stylu devadesátých let, starých ENTOMBED. Jenže na mě v tomhle případě ten D-beat efekt funguje, parádně si při poslechu odpočinu, ponořím se do rytmu deathu, crustu, punku, lehkého hard core. Hudební intelektuál asi úpí a kroutí hlavou, já si s chutí rozdrtím další lebku. Líbí se mi, že si kapela na nic nehraje, nepředstírá, je přirozená, jako chlad právě otevřeného hrobu. Je to málo nebo moc? Jak asi pro koho. Mě novinku baví poslouchat, i když samozřejmě není ničím výjimečná. Potřeboval jsem klid, nějaké to pivo a pořádný randál. Death´n´rollový masakr v podobě, v jaké ho hrají HELLCRAWLER, mi bude vždycky dělat dobře. Slušné album pro chvíle záhrobní pohody.



sumarizace:

HELLCRAWLER nám na své novince jasně ukazují, že dobrý švédský death metal se dá hrát i ve Slovinsku. Albem jsem od začátku až do konce absolutně stržen a pohlcen. Je jako přitažlivý magnet, plný utrpení, chladu a smrti. Slovinci umí krásně balancovat mezi rychlými a pomalými pasážemi. Líbí se mi jak zvuk, tak jednotlivé nápady. Nahrávka působí zvláštním smutným dojmem. Evokuje ve mně vzpomínky na poslední věci člověka. Jsme prach a v prach se obrátíme! Jako celek je CD krásnou ukázkou velmi dobrého řemesla, zběsilosti a šílenství. Pokud máte rádi devadesátá léta v jejich nejlepší formě, tak budete určitě spokojeni. "Sandstorm Chronicles" působí jako seknutí sekyrou přímo do hlavy. Rozpůlí vás na dvě části. Jedna bude pařit jako o závod a druhá spočine v nekonečném utrpení. Švédský death metal ze Slovinska, který vás spálí mrazem! Vynikající záležitost.


Asphyx says:

HELLCRAWLER shows us on their new album how good is Swedish death metal played in Slovenia. This album broke me down and I was absolutely absorbed since the begging. It is like a magnet, full of misery, cold and death. Slovene knows how to balance between fast and slow passages. I like the sound and the ideas. This record feels interestingly sad. It evokes memories of last possessions of man. We are just an ash and we will be ash again! As a whole this CD is a nice example of good work, furiousness and craziness. If you like the 90th in its best from you will be satisfied with this album. "Sandstorm Chronicles" feels like a cut of axe right into a head. It will cut you in half. One half will go crazy for parties and the other half will be dead in the infinite misery. Swedish death metal from Slovenia which will burn you with coldness! Amazing!


Tracklist:
01.Unholyverse 05:29
02.Death Park 03:43
03.Grim Moira 02:59
04.Pathway in the Dunes 03:36
05.Hell's Gorge 03:44
06.The Last City of Seiyn 03:20
07.Sea of Storms 03:57
08.Wasteland Shamanism 04:14


band:
Alan.Andraz.Miran.Matthias.Pijoe.

úterý 20. prosince 2016

Recenze/review - DAWN OF DEMENTIA - Immolation of Avernis (2016)


DAWN OF DEMENTIA - Immolation of Avernis 
CD 2016, vlastní vydání

To se nám to hraje, když se to umí. Napadá mě u novinky amerických technicko death metalových progresivců DAWN OF DEMENTIA. Jedno preludium střídá druhé, ostrý kytarový výjezd doplňuje zvonivá basa a spousta z nás, obyčejných fanoušků je zmatena. Nezoufejte, nebudete sami! Pro podobnou hudbu je nutná hlava s trychtýřem zaraženým přímo do mozku. Cítíte to chvění, ty rychlé změny nálad? Agresivitu skloubenou s temnotou? Že ne? Pořád nic? Dejte tomu čas, klid, pak to možná přijde. A pokud ne, tak se také nic neděje.

DAWN OF DEMENTIA jsou hudebníci - šílenci v dobrém slova smyslu. Snaží se posouvat hudbu složitým směrem. Jsou techničtí až běda, zběsilí ve svém nadšení a přesvědčení. Nečekejte skladby, tak jak je znáte. Jedná se spíš o sraz death metalových matematiků, kteří se po konferenci rozhodli zahrát ještě rychleji, s větším maniakálním výrazem. Určitě se jedná o skvělý materiál pro všechny muzikanty, jen si nejsem jistý, kolik posluchačů "Immolation of Avernis" pobere. Je to svým způsobem neskutečný extrém, který nebude vyhovovat každému.



Jak se vlastně dají podobná alba hodnotit? Je to pro mě hodně těžké. Jednak si myslím, že ne všechno jsem byl schopen vstřebat, skousnout a rozlišit a jednak musím mít na podobné záležitosti typu KOSSUTH, FALLUJAH, BEYOND CREATION, NECROPHAGIST opravdu náladu. Neumím hudbu z "Immolation of Avernis" poslouchat unavený, nenaplňuje mě, ani mi nekroutí palci u nohou. Přijde mi odlidštěná, zahraná způsobem, kdy si říkám, jestli u nástrojů ještě stojí lidé. Každopádně, to už je na každém z vás. Já se zmítám někde mezi uznáním a nepochopením. Kapelu obdivuji, že všechno zahrají, za zvuk, za nápady, ale chybí mi trošku té živočišnosti. Tu už ale dneska vlastně stejně nikdo u hudby nehledá a tak je vše v nejlepším pořádku. 


sumarizace:

Na svém prvním albu pokračují DAWN OF DEMENTIA přesně tam, kde minule přestali (kapela má ještě jedno EP "Residuum" z roku 2012). Jejich death metal je velmi technický, progresivní a pánové se nebojí experimentovat. Občas mi sice chybí trošku víc živočišnosti a pocitu, že to hrají ještě lidé, ale jinak jsem spokojený. Desku bych doporučil všem, kdo jsou otevřeni novým vlivům v hudbě a rádi u ní přemýšlejí. Songy jsou komplikované, chladné a nepostrádají energii. Ne všechno je zahráno s lehkostí a občas to v některých skladbách trošku zaskřípe, ale jako celek je nahrávka velmi dobrá. Progresivní technický death metal, který má svoji duši!

Asphyx says:

On their first album DAWN OF DEMENTIA continue exactly there, where they stopped last time (the band have one EP "Residuum" - 2012). Their death metal is very technical, progressive and gentlemen aren't scared of experiments. Although I sometimes miss a little bit more animality and the feeling that people are playing still, but otherwise I'm satisfied. The album I would recommend to all who are opened to new influences in music and like thinking about it. The songs are complicated, cool and don't miss energy. Not everything is played with ease and it  creaks sometimes a bit in some songs, but as a whole the record is very well. Progressive technical death metal, having its soul!

Tracklist:
1. Sealing The Crypt Of Banishment
2. Subterranean Exposure
3. Universal Imperaliasm
4. A Caustic Cleasing
5. Transience
6. Earth Reciprocation
7. Consuming Calsified Remains
8. Matrix Of Oblivion
9. Immolation Of Avernis

band:
Derick Harshbarger - Guitar, Vocals Brad Kearnaghan - Guitar Joel Schwallier - Bass Colin Foster - Drums Manny Casas - Live vocals

TWITTER