 |
| Vulture Industries |
author of photos Michal Radoš
- for original size click on photos
- pro zvětšení klikněte na fotky
PANYCHIDA
PANYCHIDA
pondělí 27. listopadu 2017
Photos - VULTURE INDUSTRIES, PANYCHIDA - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 26. 11. 2017
neděle 26. listopadu 2017
Report, photos, video - KRYPTOR, LAID TO WASTE, TOXIC PARADISE - club Parlament, Plzeň - 24. 11. 2017
 |
| Kryptor |
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos
club: Parlament club - https://www.facebook.com/parlament.plzen/
Asi je to počasím, ale tenhle týden mi připadalo, že potkávám samé zachmuřené lidi. Je brzy tma, všichni vykládají něco o vánocích, které jsou až za měsíc. Stres, neustálé sledování příspěvků na sociálních sítích, večerní seriály plné debilních příběhů. Usmívám se asi jediný. Jednak jsem měl v úterý narozeniny a pořád tak nějak oslavuji a taky na mě jde nostalgická nálada. Potřebuji do žil metal. Nabít se energií, posílit imunitu proti všeobjímající společenské debilitě. Volím páteční club Parlament v Plzni, protože druhý den nám přijede návštěva a budu muset alespoň trošku fungovat. Mám nabídku na koncert do Prahy, ale to bych asi nepřežil.
 |
| Laid to Waste |
Já mám stejně tak hodnou ženu, to se nedá svítit. Nakrmí mě, pohladí a ještě dá požehnání, aby se mi večerní thrash metal líbil. Kdo to má, přátelé? Jediný, kdo trošku prskal, tak byla princezna, dcerunka, pro kterou jsem zatím pořád táta - polobůh....a budou tam i jiné holky? A že je maminka nejkrásnější? Ptá se mě a já se usmívám. Hergot, je mi 43 a jsem na vrcholu sil. Občas je sice znát únava, ale pořád "bojuju". Nechci trávit večery u televize/počítače nadáváním nebo v hospodě ještě větším nadáváním. Jdu na metal!
 |
| Kryptor |
Malé, lokální koncerty mi poslední dobou vyhovují nejvíce. Lidí tak akorát, blízký kontakt s kapelou. Je to osobnější, než obrovské sály plné fanoušků. Do Parlamentu dorazím s dobrou náladou, rovnou z rozplaveb v hospodě U Zacha (díky kamarádi za super pokec!), která mi vydrží i přes značnou tělesnou únavu po celý večer. Páteční koncert je pro mě hlavně odpočinkem, relaxem. Takže pivo v ruce, klábosení se známými, pár fotek z ještě menšího foťáku než jste doufali a taky zablikání emailu v kapse až z Austrálie, kde můj-váš blog chválí několik fans. To potěší, přátelé!
Pomalinku, polehounku se propiju až k první kapele.
TOXIC PARADISE - hard rock metal, mladí kluci. Z vystoupení je cítit nadšení a i když není jejich hudba vlastně ničím výjimečná, oproti minulému setkání mi připadají zase o něco lepší. Některé melodie mě opravdu zaujaly. Jen tak dál, jen houšť!
LAID TO WASTE nejen naživo už dávno kopou první thrash metalovou ligu. Jinak tomu nebylo ani v Parlamentu. Ono je těžké hodnotit kapelu, jejichž desky vám tak nějak kolují v krvi. Za mě tedy opět poctivá nálož toho, co mám na tomto stylu tolik rád - melodií, neurvalosti, energie, rebelie! Představte si utržený vlak, který se řítí přímo do pekla. Přesně takoví byli LAID TO WASTE. Hergot, tohle je metal! Skvěle! Absolute thrash inferno! The gig that cuts like a rusty knife! Great! Thrash till death! LAID TO WASTE played concert, which will sweep you away like a tsunami. Wov!
KRYPTOR byli pro mě nostalgickou vzpomínkou (u některých skladeb mě opravdu mrazilo, co já si s touhle skupinou všechno "prožil"). Mám ke kapele samozřejmě historicky velmi blízko, vždyť kdysi formovala můj pohled na muziku. V Plzni pánové odvedli solidní vystoupení (v rámci možností a věku). Jen na ten zpěv si asi nikdy nezvyknu. Ano, jsem příznivec mistra Pípy. Sadistic thrash metal!
Návštěvnost byla slušná, odhad nemám, ale přes sedmdesát lidí bych si tipl. Zvuk solidní a atmosféra pohodová. Po organizační stránce si nebylo na co stěžovat.
My, pánové v nejlepších letech to máme tak, že pořád jucháme, jsme siláci jak za mlada a pak nás sejme únava. Na mě padla někde cestou domů, to jsem pak u baráku šoural nohama jak kdybych měl už dávno močový měchýř vyvedený bokem a trápilo mě revma. Přesto jsem si večer neskutečně užil, zavzpomínal, pokecal, udělal si dobře. Zaplať Satan za podobné koncerty. Bez nich totiž už budou všichni jen připojeni na síť, kde si budou donekonečna plácat játra. Realita a metal jsou ale někde jinde. V malých klubech, mezi fanoušky, pod pódiem, u piva a s kapelami. Víc takových akcí, pokud mi to práce a rodina jen trošku dovolí, rád přijdu znovu! Přijďte taky. Děkuji všem za pěkný zážitek!
My, pánové v nejlepších letech to máme tak, že pořád jucháme, jsme siláci jak za mlada a pak nás sejme únava. Na mě padla někde cestou domů, to jsem pak u baráku šoural nohama jak kdybych měl už dávno močový měchýř vyvedený bokem a trápilo mě revma. Přesto jsem si večer neskutečně užil, zavzpomínal, pokecal, udělal si dobře. Zaplať Satan za podobné koncerty. Bez nich totiž už budou všichni jen připojeni na síť, kde si budou donekonečna plácat játra. Realita a metal jsou ale někde jinde. V malých klubech, mezi fanoušky, pod pódiem, u piva a s kapelami. Víc takových akcí, pokud mi to práce a rodina jen trošku dovolí, rád přijdu znovu! Přijďte taky. Děkuji všem za pěkný zážitek!
- author of photos Jakub Asphyx
VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
--------------------------------
Promotion!
DEADLY STORM FESTIVAL 12
17.3. 2018 již po dvanácté v Plzni povstanou zombie, aby zničily tento svět. Tentokrát na novém místě v Šeříkovce. Přijďte jako minulé ročníky podpořit jedinečný undergroundový festival!
Dvě pódia, dobré pivo i zvuk. Kapely nejen z českého podzemí. K tomu jako vždy příjemná nálada. Metal býval vždy o setkávání, o pořádné pařbě pod pódiem, o úsměvech od ucha k uchu. Dodržíme tradici a budeme se snažit, abyste odcházeli spokojeni. Underground nesmí zemřít! Přijď si užít metal a vezmi své známé! Budeme se na vás těšit!
datum: sobota 17. 3. 2018
místo: Šeříkovka - http://www.serikovka.cz/
info:
facebook událost:
https://www.facebook.com/events/128585687817727
--------------------
info:
https://www.facebook.com/events/367378160380450/
--------------------
info:
https://www.facebook.com/events/367378160380450/
Recenze/review - NO RETURN - The Curse Within (2017)
CD 2017, Mighty Music
Zlé jazyky tvrdí, že když vás ponesou na márách, neucítíte už vůbec nic. Troufám si tvrdit, že to není pravda. Stačí si poslechnout svižně chladivé melodie francouzských NO RETURN a pochopíte, že život po životě existuje.
Francouzi se pohybují na pomezí melodického death metalu a thrashe. Předkládají studeně jiskřivý materiál, ostře zajímavé riffy a náladu smutečních průvodů. Dám u nahrávek hodně na náladu a atmosféra celé desky mě doslova uchvátila. Přitom se nejedná o nic převratného, použité postupy jsme samozřejmě všichni již mnohokrát slyšeli. Ale mě jde hlavně o výsledný dojem a ten je velmi dobrý.
Zlé jazyky tvrdí, že když vás ponesou na márách, neucítíte už vůbec nic. Troufám si tvrdit, že to není pravda. Stačí si poslechnout svižně chladivé melodie francouzských NO RETURN a pochopíte, že život po životě existuje.
Francouzi se pohybují na pomezí melodického death metalu a thrashe. Předkládají studeně jiskřivý materiál, ostře zajímavé riffy a náladu smutečních průvodů. Dám u nahrávek hodně na náladu a atmosféra celé desky mě doslova uchvátila. Přitom se nejedná o nic převratného, použité postupy jsme samozřejmě všichni již mnohokrát slyšeli. Ale mě jde hlavně o výsledný dojem a ten je velmi dobrý.
Na "The Curse Within" se NO RETURN dotýkají severské death metalové školy, ale umně do ní roubují i thrashové prvky. Líbí se mi zvuk kytar i vokál, oceňuji výsledné harmonie. Občas sice album sklouzne v rychlých pasážích do obyčejnosti, ale vždy jen na pár chvil. Nejedná se o nic, co by mě vytrhlo z poslechu. Nevím kolik se najde trpělivějších fanoušků, kteří nahrávku nezavrhnou po pár prvních setkáních, ale já pevně věřím tomu, že novinka si své obdivovatele najde. Patřím mezi ně. Úplně to vidím před sebou. Zástupy plačících, já na márách. Nežil jsem tenhle život nadarmo. Kolem se bude vznášet smutek a studené melodie alba "The Curse Within". Jsem spokojen.
sumarizace:
Francouzská metalová smečka NO RETURN do nás letos sype velké množství melodií, tmy, chladu i smrti. Máme tu čest s kombinací severského melodického death metalu a thrashe. Výsledkem je přívětivé, studené album, které by mohlo oslovit všechny příznivce monumentálních melodií, ostrého hlasu i atmosféry zasněžených plání. Novinku si užívám, líbí se mi její energie a schopnost kapely vytvořit dobrý motiv. Občas sice nahrávka ztrácí trošku na síle, ale jinak ji považuji za velmi dobrou. NO RETURN vás pomocí své hudby zmrazí do kostky ledu! Za mě palec nahoru.
French metal band NO RETURN is loading us with large amount of melody, darkness, cold and death this year. We have honour with a combination of northern melodic death metal and thrash. The result is pleasant, cool album that would appeal to all fans of monumental melodies, sharp voice and the atmosphere of snowy plains. I enjoy the news, I love its energy and ability of the band to create a good theme. Sometimes it might lose a little bit on power, but otherwise I find it very well. NO RETURN will freeze you in ice cubes! For me thumbs up.
tracklist:
1. Despise Your Heroes
2. Just Passing Through
3. Memories Turns To Ashes
4. The Crimson Rider
5. Inhale
6. The Will To Stand Up
7. Serpent´s Curse
8. Stare At My Reflection
9. My Last Words
10. To The Dark Side Of The Sun
band:
Alain Clément - Former and lead Guitars / David Barbosa - Bass / Joël Barbosa - Drums / Geoffroy Lebon - Guitars / Mick Caesare - Vocals
https://www.facebook.com/NoReturnMetal/
https://www.youtube.com/user/NoReturnTV1
http://mightymusic.dk/
PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto dvacátý - Kačenka v říši divů
Stála před zrcadlem, česala si vlasy, ještě rozehřátá z ranního muckání. Kolem se v různých akváriích a klecích zrovna probouzela všechna zvířátka. Kačenka milovala knížku Alenka v říši divů. Já tehdy moc ne. Nerozuměl jsem jí. I dnes mi přijde, že pořádně tento abstraktní příběh dokáží pochopit jen dívky a mladé ženy.
Dělala si ze mě legraci. Jednou jsem byl králíkem Březňákem, jindy zase Kloboučníkem. Citovala mi celé pasáže, jakoby ona byla TOU ALENKOU. Stejně bláznivá, usměvavá a zároveň citlivá. Saxon a k tomu otevřená knížka s krásným příběhem. To bylo její. Zachumlaná v kostkované dece, v mém vytahaném svetru od babičky. Pokaždé s holými chodidly (vem si ponožky nebo nastydneš vodspoda, říkávali jí snad všichni).
Měla ten den svátek, půjčený byt od rodičů a mě chlastajícího další ranní pivo v křesle. Krásná, tak krásná, v některých momentech až éterická. Jindy zase zemitá, metalově ostrá (dnes by se asi řeklo rebelka). Udělala mi to po probuzení nádherně a byl jsem prvním gratulantem. Sehnal jsem v antikvariátu, u jednoho příbuzného, starého žida, který jako jeden z mála mé krve, z jedné strany rodiny přežil. Vydání Alenky v říši divů, které prý mělo velkou hodnotu. Sběratelskou určitě, ale také peněžní, protože jsem za ní dal celý plat z brigády. Stálo to za to. Za tu radost, za ten krásnej úžasnej sex.
"Nepij pořád to pivo a pojď mi pomoct, kolem oběda tady budou všichni": peskovala mě, ale já jsem jí raději vzal knihu z rukou, zaklapl ji (co blbneš, teď nevím, kde jsem skončila - ale víš, už znáš Alenku nazpaměť) a vykasal jí svetr i s tričkem. Když bylo po všem, zazvonila Jana. Zaplať všichni svatí i nesvatí, jinak bychom nic nepřipravili. Olíbám je ze srandy na uvítanou obě, usadím se jako paša ke stolu a pomáhám jen občas, protože to dělám stejně špatně. Usrkávám pivko a těším se na hosty. Má milá bude dnes oslavována a kamarádi jsou moc rádi, že máme zase nějaký důvod pařit.
Dostane spoustu CD, knížek, od Jany tričko a pak taky šátek s lebkama, kterej prej v Praze mezi metlama teď neskutečně letí. "Tak jo, máme formality za sebou a teď nalejvejte panenky - panáky": zazdí vše Kytka a dodá, že někde četl - jméno Kateřina je podle starých řeckých pramenů vykládáno jako čistá, cudná. Dodám, že ano, sex dycinky až po svatbě přátelé. Začínáme mít náladu. Něco tomu ale pořád chybí. Jasně, hudba!
Sedneme si ke kazeťáku s Prcalíkem a nikoho k němu nepustíme. Vyndá z brašny kazety, co přinesl od Sabatha (ten nemohl přijít, říkal, že musí vyrazit do Liberce za nějakou koroptvičkou). Už to jede - Železná neděle, Torr, Kryptor, Arakain, Denet, Moriorr. Posledně jmenované osolím tak nahlas, že řvou všichni se mnou (pro nás "nejlepší song českého metalu")...Termonukleární jatkáááááá. Až nás musí Kačenka okřiknout, protože ona slaví a chce poslouchat spíš hlavně Paradise Lost, Saxon a Candlemass. Přání samozřejmě plníme.
Vše se vypije i sní (asi kotel guláše) a jde se přes celé město, dolů na sídliště. Občas se k nám někdo připojí, Káča dostane snad padesát gratulací. Všichni ji máme rádi a já nejvíc. Je moje, úžasná, někdy na mě naštvaná, ale v jádru hrozně hodná. Kamarádi mi pořád říkají, jakou mám z prdele kliku, že mám zrovna Káču, protože jiná by mě proklela, případně zabila. Nojo, no.
Chvilka na panelech, jen aby se neřeklo. Je už sychravo, listopad. Do Černé vdovy mojí milou neseme na rukou. Jako kdyby vyhrála nějaký závod. Máme půjčené klíče a víme, kde jsou sudy s pivem. Víc nepotřebujeme. Možná ještě rozsvítit v sále a zavzpomínat si na doby, kdy jsme ještě dělali metal i aktivně. Holky nás totiž pořád přemlouvají, abychom zase začali hrát. Na rovinu, už nám to moc nejde, vůbec necvičíme a je to spíš takovej hodně ostrej punk (RAMONES!). Ale naše snažení má v sobě sílu, odhodlání a radost. Dostanu kalhotkami od Jany do obličeje, jak jsou všichni na plech, tak lítá vzduchem snad všechno.
Po aplausu velkém jak u Beatles, u extáze z toho, že jsme zase zahráli, jdu na záchod. Pamatuju si, že mě tam odchytla nějaká holka a jestli prý ještě s Káčou chodím. Chvíli jsem váhal, co říct, ale jde kolem Jana a ta na kočenku zavrčí jako saň. Mě vyhrožuje uříznutím orgánů. Jdu si raději po svých.
Káča stojí zrovna na stole, opile tančí, chvílemi jako striptérka, akorát oblečená, ale triko sundá, to musí být. Koukám na ní, na svoji opilou Kačenku v říši divů a jsem nešťastnější chlap na světě. Hned jí musím všechno říct a jak lezu nahoru, tak padám naznak. Dám si do hlavy a probudí mě až panák ruma nalitý přímo do krku. Zakuckám se, otřepu a potom mám okno.
Hele já vím, že tohle mají být příběhy o metalu, ale mě se fakt zdá o králíkovi Březňákovi, Kloboučníkovi, kočce Šklíbě, která má zadek jako Jana. Uff. Svět se točí a já s ním. Veskrze pozitivní sen, představa, se postupně mění ve strach. Chtějí mi jí vzít, moji Kačenku - Alenku. Hnusnej alkohol.
"Vám zas jednou půjčím klíče, blbečci, to nemůžete aspoň zavřít hlavní vchod?": stojí ve dveřích vysmátý Sabath, s rukou kolem pasu asi čtyřicetileté paní. První co mě napadne, že je macatá, prdelatá, kozatá a zároveň neskutečně sexy. Jak jsem první na ráně (protože mě vyhnali spát do předsálí - prej hlídej a kdyby někdo přišel, tak trhej!), tak jí hned řeknu, že ji miluju. A oslovoju jí Šklíbo.
Směje se mi a hned běží do kuchyňky vařit kafe. "Ta je co?": chlubí se Sabath a jde hledat Káču. Ta spí s Janou vzadu na gauči. Obě ještě opilé jsou probuzeny a má milá dostane gramodesku Root. Miluje je a Sabath si vyslouží velkýho hubana.
Seznamujeme se všichni s Míšou, která je další ženou v mém životě, která mě hodně ovlivnila, pomohla, mnohokrát zachránila a vůbec byla mým strážným andělem. Má černý vlasy, už trošku jemně vrásčitý obličej, ale hlavně srdce velké jako řeku. Svojí dobrotou, milým hlasem nás hned všechny nadchne. Když nám pak přinese ještě kafe a dá do rukou vyprošťováky, má nás na lopatkách.
Seznamujeme se všichni s Míšou, která je další ženou v mém životě, která mě hodně ovlivnila, pomohla, mnohokrát zachránila a vůbec byla mým strážným andělem. Má černý vlasy, už trošku jemně vrásčitý obličej, ale hlavně srdce velké jako řeku. Svojí dobrotou, milým hlasem nás hned všechny nadchne. Když nám pak přinese ještě kafe a dá do rukou vyprošťováky, má nás na lopatkách.
Tulím se ke Kačence (ona byla opravdu TOU ALENKOU), vyprávím jí svůj sen, ale vypadá, že je nějak mimo. Možná je to opicí, ale spíš si myslím, že je někde ve svém dívčím světě, někde za zrcadlem, kam je nám mladým klukům možno nahlédnout jen občas. Pijeme celý další den. Svátky princezen se přece musí pořádně oslavit, nemám pravdu?
Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
sobota 25. listopadu 2017
Recenze/review - MARGINAL - Total Destruction (2017)
CD 2017, Transcending Obscurity Records (India)
Celý tenhle prohnilý systém je potřeba zničit zevnitř. Spálit na popel a začít znovu s čistým štítem. Tupost a stádnost už dávno zvítězila nad rozumem a citem. Zbývají jen poslušnost a oči sklopené k zemi.
Ještě, že existují kapely jako MARGINAL. Belgičtí grind, crust death metalisté, kteří umí řízně přiložit ruku k dílu. Představte si starý zaplivaný klub někde na konci kanálu pod vaším městem. Tam se schází pár posledních rebelů. Hrábnou poprvé do strun a mají vás na lopatě. Zpívají a hrají totiž o tom, co trápí i vaši zkaženou duši.
Celý tenhle prohnilý systém je potřeba zničit zevnitř. Spálit na popel a začít znovu s čistým štítem. Tupost a stádnost už dávno zvítězila nad rozumem a citem. Zbývají jen poslušnost a oči sklopené k zemi.
Ještě, že existují kapely jako MARGINAL. Belgičtí grind, crust death metalisté, kteří umí řízně přiložit ruku k dílu. Představte si starý zaplivaný klub někde na konci kanálu pod vaším městem. Tam se schází pár posledních rebelů. Hrábnou poprvé do strun a mají vás na lopatě. Zpívají a hrají totiž o tom, co trápí i vaši zkaženou duši.
Na "Total Destruction" se mi nejvíc líbí ten správný punkový přístup. Žádné zbytečnosti a kecy přechytralých intelektuálů. Jde se rovnou k věci, k samé podstatě, až na dřeň. Výsledkem je album, které ctí hudbu třeba takových NAPALM DEATH, DISRUPT, DISGUST, SKITSYSTEM, EXTREME NOISE TERROR, starších MALIGNANT TUMOUR, FULL OF HELL, NASUM, ROTTEN SOUND. Zkrátka a jednoduše, žádná ořezávátka, ale špinavci přesně jak se patří. Potřebuji alespoň na chvilku vypadnout pryč, někam mimo systém. Utíkám městem, daleko na periferii. Na skládce komunálního odpadu nacházím konečně svůj klid. S MARGINAL na uších tančím nekonečné kroky plné svobody. Skvělé natlakované album!
sumarizace:
Nové album grindových šílenců MARGINAL působí hodně návykovým, drtivým dojmem. Už když jsem si jejich stejnojmenné album ve stylu NAPALM DEATH, DISRUPT, DISGUST, SKITSYSTEM, EXTREME NOISE TERROR, MALIGNANT TUMOUR, FULL OF HELL, NASUM, ROTTEN SOUND, švédských death metalových legend a crustu, pustil poprvé, měl jsem dojem, že se mi znovu otevřely staré zhnisané rány. Žaludek se mi zkroutil do dlouhé křeče a měl jsem sto chutí řvát spolu s kapelou jejich texty. Syrově, surově, jako opuštěný hrob, působí novinka slovenských maniaků. MARGINAL umí jednu věc, kterou zase tolik kapel nemá. Rozhýbala mé staré kosti, donutila mě k soukromé pařbě v pokoji, k neustálému přehrávání alba "Total Destruction" v autě. Je esencí energie, síly, nadšení, nespoutanosti, i jakési rebelie, kterou z nahrávky cítím. Takhle nějak by to mělo vypadat, říkám si stále dokola a chci vypadnout z práce ven s tím, že prvnímu hajzlovi, kterého potkám, proženu pěst obličejem. Grind death metal, který vás přibije na zeď! Skvěle!
Asphyx says:
The new album by grind freaks MARGINAL feels insanely addictive and crushing. When I heard their eponymous album for the first time, which was in the style like NAPALM DEATH, DISRUPT, DISGUST, SKITSYSTEM, EXTREME NOISE TERROR, MALIGNANT TUMOUR, FULL OF HELL, NASUM, ROTTEN SOUND, swedish death metal legends and crust, I felt like my old suppurating wounds re-opened. My stomach twisted into a long spasm and I wanted to scream the lyrics with the band. Raw, brutally, just like a lonely grave – that is how this new album by those Belgian maniacs feels to me. MARGINAL can do one thing which other bands can´t. They made my old bones move and made me to have a private party in the room and I also playback the album "Total Destruction" in my car. It is the essence of energy, power, excitement, unbridled and also some kind of rebellion which I feel from the album. This is how it should look – that is what I am thinking when I want to go out of work and punch first asshole I meet on the street. Grind death metal which will nail you on the wall! Great!
1. Barbarians
2. Delirium Tremens
3. Ruination
4. Impaled
5. Useless Scum
6. I Used to be Intelligent
7. Rat Kebab
8. The Violent Way
9. Leech Invader
10. Fucked Up Society
11. Atom Sapiens
12. Total Destruction
Lineup:
Johan - Vocals
Johan - Vocals
Timmy - Guitar
Martin - Guitar/Vocals
Steven - Drums
Rui - Bass
