DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pondělí 8. ledna 2018

A few questions – interview with death metal band from Italy - HELLISH GOD


A few questions – interview with death metal band from Italy - HELLISH GOD.

 Answered Stefano and Mattia.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.? 

Hi Jakub, thanks for the interview. 

HELLISH GOD was formed in 2015 by Luigi Contenti (drums) and Michele di Ioia (guitars-backing vocals). Soon after, Mattia de Fazio from Antropofagus joined as main vocalist. The band recorded and released its first EP „IMPURE SPIRITUAL FORCES“ in 2016, then I (Stefano Malgaretti) filled the line up on bass. Together we entered the studio to give birth to our first full „THE EVIL EMANATIONS“, scheduled on January 8th 2018 by EVERLASTING SPEW RECORDS. Our style is pretty recognizable: fast strings, blasting drums and hellish vocals, in the vein of bands such as Krisiun, Morbid Angel, Rebaelliun, Abhorrence, Centvrian, Azarath and Internecine.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

As for the first EP, we recorded and mixed everything at TOXIC BASEMENT STUDIOS in Carate Brianza, Italy. Carlo Altobelli (the owner) has now become a friend of us. He's super professional and working with him is easy: you don't have to tell him much -he also listens to extreme music and has worked with many death metal bands and believe me, that's a blessing- and, despite being serious while working, Carlo is one of the funniest guys around. He and the band collaborated strictly on the final mix, and we are totally satisfied with the results. Concerning the master, this time (for „IMPURE“ everything was done by Altobelli) Fabio Palombi from BLACKWAVE STUDIO (Genova – Italy) has been our choice. He studied at the notorious HERTZ STUDIOS, you'll hear the outstanding results of his work once „THE EVIL EMANATIONS“ is out.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Actually 1000 copies on CD format will be released by the label. Also digital downloads are available on both band's and ESR's bancamp platforms. No tapes for now, but as for the vinyl... we'll see.


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Well I think Mattia (the author of the lyrics) is the one who can answer best to this:

Mattia: Basically it is a concept set on the Qliphoth and the Tree of Death.

Conceptually, they are a superior step compared to the classic topics dealt with and decidedly more complex.

I chose this theme because they blend well with our music.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

The logo was created by Roberto Toderico (as well as our debut Ep's cover). Our actual graphics, instead, were done by Raoul Mazzero from VIEW FROM THE COFFIN, and we are now using them for our „internetian stuff“. The cover art for „THE EVIL EMANATIONS“ has been unleashed by Adi from DECHRISTIANIZE ART. Also the guys from EVERLASTING SPEW are helping us a lot with social networks, as we are all very busy with our daily jobs, and cannot follow this aspect that much. But, anyways, in 2017, platforms such as Facebook and Bandcamp are necessary... going back to tape trading/dubbing would be cool, but you have to fit the era you are living in.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

„THE EVIL EMANATIONS“ will be released by EVERLASTING SPEW RECORDS, and we could not ask for anyone better. It's been years since I know Giorgio (we are from the same town) and all in HG are aware of his capability and professionalism (Mattia already signed to ES whith his other bands MINDFUL OF PRIPYAT and ANTROPOFAGUS). The label is pounding hard on promoting everyone in the roster and Tito is a monster doing that. This is luck my friend, we didn't have to search abroad for a decent label, and we have the best around.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

As mentioned before, bands like Krisiun, Abhorrence (BRA), Rebaelliun (Fabiano Penna also did a guest solo on our first Ep), Angelcorpse, early Deicide are our main inspiration. To be honest, the list could go on like FOREVER -haha- just sum it up and say that all the blasting devilish death metal acts from Brazil, Poland, Florida and every act sounding like them is our main inspiration. Concerning personal tastes, me and Mattia have a FETICISM for everything that is Morbid Angel inspired/related, while Luigi is more „Poland oriented“. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

To be honest no. The signing with EVERLASTING SPEW was so natural and immediate we didn't send anything to anyone else. Let's just say that we wanted them and they wanted us. And it was perfect from the start.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

As for now, we only played live twice, so I can't really tell you wich gig I preferred. Our debut was in november 2016 at the „UNHOLY NIGHT PART 2“ with Demoniac and Into Darkness. Then we supported Angelcorpse in summer of 2017 along with our friends from Uncreation. The funny thing is that we only rehearsed all together twice. The members all live way far from the others (like 7 hrs by train), so it's difficult to find time and money for that. Anyway we played live and got in the studio 2 times, so I'd say everyone in HG is well aware of what he's doing and perfectly knows how to play death metal. Also, I don't think the venue is that important: open airs, small clubs... everything is good, just depending on the bands you are sharing the stage with and the crowd under it.



What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

We have no specific targets for now, except playing satanic blasting death metal, and continuing the band as much as possible... but I cannot hide you that playing in the U.S.A. (expecially Florida) would be a dream come true. We are all into FL death metal acts since we were kids, so it would be amazing. Anyway the writing of new material started soon after finishing the recordings of „THE EVIL EMANATIONS“ and two other songs are nearly completed. The new stuff is always fast (maybe FASTER? Is it possible? YES IT IS) and we're also planning some gigs to promote the new album. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Sure:



Label: everlastingspew.com – facebook.com/everlastingspew

For management and booking, please contact Tito Vespasiani facebook.com/tito.vespasiani

Thanx for the interview.

neděle 7. ledna 2018

Recenze/review - FORSAKEN - Pentateuch (2017)


FORSAKEN - Pentateuch 
CD 2017, Mighty Music

 for english please scroll down

 Poslední dobou rád žiji ve tmě. Usedám do nejtemnějších koutů, abych si vychutnal chladné doomové melodie. Napomáhá tomu podzim i má touha žít ve stínu. Ne, ještě nerozsvěcejte, ještě mě nechte chvilku o samotě, daleko od lidí.

 Pro tvorbu FORSAKEN z Malty mám dlouhodobě velkou slabost. Považuji je za jednu z nejtalentovanějších kapel žánru, která vždy dokáže krásně zhudebnit smutek. Letos přichází znovu se svázanou kyticí tklivých skladeb, které můžete položit na svůj nejoblíbenější hrob.



"Pentateuch" je deskou, ctící kapely jako CANDLEMASS, BLACK SABBATH, SOLSTICE, SOLITUDE AETURNUS. Je také bohužel albem, které má velmi roztříštěnou produkci. Jestli jsem to dobře pochopil, tak se jednotlivé songy nahrávaly na různých místech a výsledkem je divný zvuk, nevýrazné, plechové bicí a "upozaděný" vokál. Je to obrovská škoda, protože jinak z nahrávky doslova tryská talent na všechny strany. Spousta velmi smutných nápadů, schopnost napsat perfektní motiv, skvělý vokalista, tohle všechno dělá z FORSAKEN vynikající doom metalovou kapelu. Jsou vznešení, epičtí, zasnění, přesto syroví a studení. Jen bych příště poprosil o lepší mix a provedení. Vynikající epický doom metal se špatnou produkcí!

 Asphyx says:
Lately I like to be in the darkness. I sat in the darkest corners to enjoy the cold doom melodies. The autumn helps and so does my desire to live in shadows. No, do not turn on the lights yet. Just let me be alone for a while, far away from people. 

For I while I have been really loving the band from Malta FORSAKEN. I think they are one of the most talented bands in this genre and they know how to put sadness into music. This year they have come up a flower of tough songs which you can put on your favourite grave.


“Pentateuch” is an album which honours bands like CANDLEMASS, BLACK SABBATH, SOLSTICE, SOLITUDE AETURNUS. Unfortunately this album has a very fragmented production. If I understood it correctly each song was recorded in a different place and the result is a strange sound, insignificant and tin pan drums and “unimpressed” vocal. It such a shame because otherwise from this album shines talent to all sides. Many very sad ideas, the ability to write a perfect motive, great vocalist and all of this makes from FORSAKEN a great doom metal band. They are noble, epic, dreamlike but at the same time raw and cold. But I would like them to have a better mix and execution next time. An excellent epic doom metal with a bad production!



Tracklist:

1. Phaneros (Coming to Light)
2. Serpent Bride
3. The Banishment
4. Primal Wound
5. The Dove and the Raven
6. Decalogue
7. Sabaoth (The Law Giver)
8. Apocryphal Winds

Lineup:
Leo Stivala – Vocals
Albert Bell – Bass
Sean Vukovic – Guitar
Simeon Gatt – Drums


PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE - Příběh sto dvacátý šestý - Panelové dítě - pokus číslo dvě


Příběh sto dvacátý šestý - Panelové dítě - pokus číslo dvě

První týden v lednu, hned jakmile jsme se ukázali po Silvestru doma, tak jsme s Kačenkou vyrazili na chalupu. Vzal jsem psa, který se pořád tlačil mezi nás. Sedíme ve vlaku někde u Turnova, s bágly nad hlavou, má milá si zula boty a dala mi nohy do klína. Mám u sebe dvě bytosti, které mám rád nade vše. Dokodrcáme na nádraží a je chvilku čas. Tradiční pivo v nádražce je studený a mají řeči na mého čtyřnohého přítele. "Co to je zase za zpruzelýho výčepáka?": řekneme si na nástupišti a drkotáme zubama, než přijede spoj na Jablonec.

Nahoru do vsi je to ještě kus cesty a sněhu letos požehnaně. Přes závěje nevidím, pomáhám Káče s batohem, pak musím vzít ještě psa do náručí, protože se mu na nohy nalepí bílé bambule. Chalupa se tyčí v hluboké bílé peřině. "Tam bude kláda, doufám, že máte rum": pošeptá zkřehle má milá a já pořád nemůžu nějak uvěřit, proč se mnou zůstává. Nemám moc peníze, perspektiva je se mnou mizivá - normálně časem byt, možná auto, dvě děti a život s metalem navěky, amen. Víc toho ode mě nedostane. Pár kamarádů se v divokých devadesátých letech stihlo chytit u nějakých těch šmelin a nezákonných divočin. Jenže já byl vychovaný k poctivosti a solidnosti. Nojo, vezmeš si chudáka, ale zase tě bude milovat. Pohádka, co?

Přemýšlím nad podobnými věcmi, když vyhazuji tunu sněhu, když zatápím v kamnech, když musím pro dřevo i vodu. Čaj se už hřeje, rum voní a ruce mám od smůly. Prý mě takhle miluje nejvíc a i když se tetelíme zimou, tak pod duchnou z ručně draného peří a kytičkovaným selským obřím hrnkem plným grogu je nám najednou moc dobře. Roztajeme a když začnou plameny olizovat okraj skleněných dvířek kamen, přeruší tok mých myšlenek Kačenka s jedinou prosbou v očích. Mám moc rád, když zašeptá, že mě chce. Je v tom vášeň, touha, veškeré ženství, síla přírody. Po ničem jiném netoužíme.

Ležíme a je nám vedro. Kamna nejdou regulovat a tak přikládám jen udržovací polena. Do půlky oken je sníh, slunce je hodně nízko a odráží se přes zvonkohru rampouchů. Psa vynáším jen v botách, trenýrkách a hodně dlouhém kabátě, co visí snad odnepaměti u dveří. Malý knírač nechce běhat, boří se po pás. Musím ho vyhrabat. Začne zase sněžit. Pomalu se setmí a my už máme toho rumu v sobě až běda. Lampa před chalupou svítí jen někdy a tak zapaluji svíčku. Elektrika zase nejde.

"Jsme tady zasypaný nadosmrti. Ale nevadí, zatím máme rum, kazeťák a dvacet baterií. Taky nějaký lunch meaty, paštiku a sádlo od tvojí mámy. Myslím, že do jara vydržíme": dělá si moje panenka-prdelka srandu, když kontroluje zásoby. Má na sobě můj svetr, který ji sahá nad kolena. Jinak nic. Plácnu ji přes zadek a po několika chvilkách radosti je rozhodnuto, že půjdeme do hospody. Pivo je pivo, rumu máme dost.

Opiju se ten večer tak, že mě musí Kačenka podpírat. Pořád ji padám hubou do sněhu, blábolím hrozný nesmysly, chci ji svlékat a rozdat si to s ní v závějích. Asi musí být pěkně naštvaná, ale jednou si mě vybrala, tak musí něco vydržet. Snažím se v chalupě nasekat dříví, že je to chlapská práce, ale odežene mě, abych si neusekl ruku nebo hlavu. Na protest jdu spát do nevytopené kuchyně. Nechá mě chvilku vycukat, ale pak přijde a milým slovem mě naláká do peřin.

Probudím se s hlavou jak střep. Bolí mě všechno. Potřebuji kafe, vyproštováka a vzduch. Jenže nic na chalupě není, tak musíme do krámu. Na běžkách. "Ty jsi zase včera vyváděl, to bylo jak kdyby na horách vyli vlci": směje se mé opici prodavačka. Ušklíbnu se na ní, ona na Káču - protože ženský vědí své. Nakoupíme vše potřebné a navrch dvě lahve rumu. Řeknu, že proti lavinám a slečna za mnou zavolá, že až půjdu příště z hospody, ať si řekneme o sáňky, že to bude lepší, všechny to prý tak na horách dělají - tahají na nich své partnery od výčepu.

Máme u kamen vážnou řeč. Řešíme panelové dítě. Naše, společné. Kačenka by už chtěla. Prý ji nevadí, že ještě nemá dostudováno. Letos stihne maturitu, byt koupíme na splátky nad řekou Jizerou, s výhledem do kraje. Už se prý ptala jedné staré paní, která se chystá do domova důchodců. Byl by i relativně levný. "Já vím, ale já na to asi nejsem na všechno připravenej. Jako chápeš, mám tě moc rád, ale nedovedu si nějak představit, že bych teď měl dítě. Jednou určitě, ale třeba za pár let": snažím se zmateně odpovědět tak, abych ji neurazil a nenaštval.

Přitom bych tak chtěl, vím to. Jsem si tím absolutně jistej. Je to divný, ale opravdu jsem si to myslel, cítil jsem to. Místo toho se zvednu, zkusím, jestli jde elektrika a pustím naplno Slayer. Otočím se a na ten pohled, v kterém se mísila touha, vášeň, budoucnost, odhodlání, mateřství, nezapomenu nikdy. "Já vím, vy kluci to máte nastavený jinak, Jana mě varovala": řekne tak smutně, že poprvé v životě pocítím, jako když někdo řekne, že ho bodlo u srdce. Vezmu ji ruku do dlaní, pomalinku, zlehka a utopím se v jejích ústech. Když jsem v nejlepším, tak se rozbrečí. Holka moje citlivá. Dojdu radši pro rum a cítím se jako blbec, protože vůbec nemám slova, která bych řekl.

Podivnou situaci vyřeším návrhem hospody. Vezmeme pro jistotu sáňky. Nasedneme, řveme jak na lesy a jedeme po čerstvě protažené cestě až dolů ke dveřím výčepu. Uvnitř slyšíme elektrickou kytaru. Divný, tady na horách? Oklepu se od sněhu, postavím do předsálí sáňky - ještědky. "Čau, ty vole, co vy tady - šukací týden v Jizerkách, co?": objímají už uvnitř punkoví kluci z Hradiště Káču. Říkali si tenkrát Naleštěná bída a pozval je jeden chalupář z Prahy na akci. Kapela s jepičím životem a asi už 150 názvem. "Zdar, víš o tom, že Lemmy by těm vašim neumětelům vždycky natrhl prdel?": směju se, protože to jsou kamarádi z mokrý čtvrti, naše krevní skupina. 

Místní museli být asi z vystoupení čtyřech výrostků v čírech dost rozhození. Kluci nejen, že hráli jednoduše, ale taky pěkně falešně. No, ale zase na druhou stranu, přesto roztančili celý sál. A když jsem pak vzal do ruky basu a zaskřehotal si s nimi Ramones - "Pet Sematary", která se mi (alespoň z mého pohledu) hrozně povedla, všichni docela čuměli. Hrálo se za pivo, rum a guláš. Pak jsem se zase opil s klukama tak, že by pro nás byly jedny sáňky málo. 

Scénky, kdy ožralí punkáči, svlečení jen do slipů, sjíždějí ledem pokrytou cestu od nás z chalupy, pak se plazí nahoru v přesvědčení, že jsme v pohraničí a za každým stromem na ně číhají Banderovci, vstoupila do legend. O šipkách do sněhu, o tanci s čerstvě utrhnutým rampouchem (jsi dnes tak studená, má milovaná) a následném usnutí na hromadě v jediném vytopeném pokoji nemá cenu vyprávět. 

Ráno vstanu kupodivu brzy a ještě opilý a nametený beru sáňky. Zapřáhnu je za sebe a běžky a ve vánici jedu pro okurky. "Ty vole, to bylo něco, co?": křičí na mě jeden soused. Ještě zahlédnu koutkem oka, jak dostává od starý ránu jak z děla. Není vidět na krok a cestou zpět trošku zabloudím. U kamen už starostlivá Káča, loni tady dva lidi umrzli, a parta punkerů, kteří mi vypili všechen rum. Ještě, že mám plný batoh dobrot. 

Pije se i druhý den. Chvílemi zapnou elektriku a učím punkery poslouchat metal. Občas se mi to daří. Ožralý namol sepíšu nahoře na mrazivé půdě Káče všechno, co jsem se jí styděl a neuměl říct. Zase mi pláče v náručí a návštěva s barevnými vlasy nechápe o co jde. Snažím se jim to vysvětlit, ale jediné na co přijdou je:"Ty vole, Smrťáku, ty a dítě? Dyk to bude akorát tvoje kopie, metalový panelový dítě číslo 2, to bys chtěl dopustit, aby po světě chodilo ještě něco takovýho jako ty?.....si dělám prdel...zrovna vy jste snad jediný dva lidi, co znám, u kterých si dovedu představit, že budou mít potomka...škyt...ale půjdu vám za svědka...škyt...a udělám z něj punkáče."

Smějeme se tomu a Káča namítá, že se mnou bude mít holčičku, s pomněnkovýma očima, protože já je mám taky modrý a protože jsem zatím mladej a na kluka jsem moc velký hovado a hádali bychom se spolu. Rozvine se samozřejmě debata a já si najednou uvědomím, že bych to dítě opravdu chtěl. Sice ještě nevím přesně kdy, ale že jo. Když totiž vidím ty špinavý umolousaný punkery a sebe, jak sedíme a rozplýváme se nad novým, ještě nenarozeným životem, tak se ve mě hnou ledy.

Když kluci odjedou, nemáme moc peněz. Tak mažeme starej chleba sádlem, k tomu někdy jen kompot. Chodíme na běžky, touláme se v lesích. Muchlujeme se často a rádi. O plánech do budoucna ale už nemluvíme. Zatím.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 6. ledna 2018

Rozhovor - SINISTER - Synkretismus je spojení náboženství. Použil jsem tento motiv, abych vyprávěl o temných silách a o zlých "náboženstvích", které se zvětšují a rozšiřují a nakonec zničí celou běžnou víru.


Rozhovor s legendární holanskou death metalovou kapelou SINISTER.

Odpovídal Mr. Toep Duin.

Přeložila Duzl, děkujeme!


Ave SINISTER! Poslouchám vaši letošní novinku „Syncretism“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze? 

Nazdar Jakube! Reakce jsou úžasné. Pořád vidíme zlepšení a pracujeme na tom, abychom byli jedno z těch lepších jmen, když se hovoří o death metalu, jako za starých časů, kdy Sinister byli jedním z vůdců scény. A teď se to vyplácí. Hrajeme výborné festivaly a reakce fanoušků jsou skvělé!


Hráli jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul první skladbu „Neurophobic“.

Hrajeme naživo pokaždé alespoň tři písně ze Syncretism. Neurophobic, Canonical Rights a Convulsions of Christ! Skvělé je, že fanoušci jsou mnohem víc nadšení z novějších věcí, než starých skladeb. Samozřejmě vždycky se najde pár kluků, kteří mají rádi pouze první dvě alba, ale pro ně pravděpodobně už nemůžeme udělat nic dobrého. Máme ale spoustu fanoušků a nových fanoušků, kteří jsou nadšení z dnešních Sinister. Děláme to dobře!

Album má temný, antikřesťanský obal. Kdo je jeho autorem a co má znázorňovat? Přiznám se, že tentokrát jsem si musel chvilku zvykat, ale musím mít tenhle motiv i na tričku! Je vynikající, originální, apokalyptický! 

Díky! Koncept vytvořil Adrie, který to dal za úkol chlápkovi jménem Alex Tartus z Ruska. Ten chlap je úžasný! Už jsme viděli věci pro naše nové album! Vážně mazec!


V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství? 

Koncept i texty jsou z mojí ruky. Rád píšu příběhy a přemýšlím o názvech. A ano, vrátili jsme se zpět k temným a ateistickým textům. Dobře se to hodilo k celému konceptu a obalu. Synkretismus je spojení náboženství. Použil jsem tento motiv, abych vyprávěl o temných silách a o zlých "náboženstvích", které se zvětšují a rozšiřují a nakonec zničí celou běžnou víru. Ale jak to vidím já, jako ateista, tyto temné síly reprezentují nevěřící jako metafora. Pokud si to přečteš dobře, je to skutečně rána pro všechna náboženství. Ta přinesla lidstvu jen hovno!


Novinka má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Přesto lehce odlišný od předchozích alb. Podepsán je pod ním opět Jörg Uken. Ten vám dělal i předchozí nahrávky. Uvažovali jste tentokrát jinak? Měl Jörg odlišné zadání? Některé pasáže na mě působí až „doomovým dojmem“. Mimochodem, hrozně moc se mi líbí, že je krásně slyšet baskytara. Dodává to celé desce ještě větší tlak. 

Jsme velmi rádi, že spolupracujeme s Jorgem, víme, co dostaneme a on je opravdu dobrý! Samozřejmě pokaždé tlačí sám sebe k tomu, udělat produkci lepší a lepší. Skladby jsou skutečně temné, takže Jorg přesně ví, co má dělat. Vždy se snaží najít skladbám správný mix. Posouvá se až na hranici, aby vytvořil správnou atmosféru.

Když už jsme u toho zvuku, nejde se nezeptat. Na novince jsou použity ve velké míře klávesy. Osobně se mi velmi líbí, dodávají skladbám na ještě větší temnotě a černotě. Kdo je vlastně skládal a uvažujete o jejich používání i nadále? 

Klávesy komponoval Carsten z Monolith Death cult. Požádali jsme ho, aby nám pomohl, protože jsme věděli, že by písně mohly využít nějakých dalších temných rozměrů. A bylo to správné rozhodnutí. Bez ztráty jakékoliv brutality nebo death metalového konceptu jsme dokázali vytvořit tuto extra dimenzi. Vyšlo to opravdu skvěle!


Když jsem vás viděl naposledy na koncertě u nás v Čechách na NICE TO EAT YOU festivalu, hrála s vámi na baskytaru Alesa. V line-upu na novém albu už ale není uvedena. Jak to s ní vlastně je? Hraje jen živá vystoupení? Mimochodem, hrozně jí to mezi vámi slušelo:).

V tu dobu jsme hledali trvalou náhradu na basovém postu, pak nám Alesa řekla, že nám může pomoct A byla skvělá! Ale nebylo to praktické, protože žije ve Slovinsku, takže to bylo pouze dočasné. Pak jsme našli Ghislaina z Holandska, který se k nám připojil.

„Syncretism“ vychází opět u Massacre Records na CD a DVD. Poslední dobou to ale vypadá, že je mezi fans čím dál tím oblíbenější vinyl. Neuvažujete o vydání novinky i na gramodesce?

Aktuálně je album na vinylu díky “Cosmic Key Creations” a je k dispozici na stránkách Value merch a v katalogu Nuclear blast, pokud se nemýlím.


Minulý rok jste se objevili u nás v České republice na NICE TO EAT YOU festivalu. Byl to skvělý koncert! Jak se vám u nás líbilo a co říkáš na české fanoušky? Vidíš třeba nějaký rozdíl mezi koncerty v Holandsku a v Čechách? 

Česká Republika je pokaždé skvělá! Undergroundová a death metalová scéna je velká a úžasná a máme tam spoustu fanoušků! Takže je to pro nás vždy radost tam hrát! Ve vaší zemi a ve východní části Evropy fanoušci šílí a je to neskutečné stát na podiu, dává ti to extra energii “rozsekat klub”!

V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Vlastně nejsem ten typ chlápka, který sleduje mnoho nových věcí, takže je těžké zmínit nějaké kapely. Vím, že existují nové výborné kapely, ale většinou je velmi těžké dosáhnout úrovně starých kapel! Pokud nové kapely nedosáhnou úspěchu za pár let, přestanou a začnou něco nového, co skončí stejným způsobem. Víš, je to tvrdá práce a musíš dělat mnoho ústupků ve svém soukromém životě, rodině a zaměstnání. Není to jen o tom přijít a říct, že jsme dobrá kapela! Jsem na scéně téměř 30 let a stále se snažíme zlepšovat a jít dál!


Příští rok oslavíte 30 let v undergroundu. Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

V loňském roce jsme kapelu postavili na profesionální úroveň. Nemůžete se dostat na scénu, pokud se nevyznáte alespoň trochu v tom, jak funguje hudební branže. Myslím, že fanoušci a scéna jsou stejní, ale jak jsem řekl, Death Metal se zprofesionalizoval. Hrát koncert teď nebo před 25 lety, je pro mě stále stejné a naplno si to užívám.

Fenoménem současné doby je internet. Občas mi přijde, že někteří lidé ani jinde nežijí. Jaký vztah mají SINISTER ke stahování hudby? Spousta „fanoušků“ si hudbu už jen stáhne, na koncert kouknou na youtube a fyzické médium je pro něj jen záležitostí pro „starý fotry“. Zajímalo by mě, jak vnímáš tenhle „fenomén“ ty?

Na to je jednoduchá odpověd. Co je lepší reklama, než to, že tvá kapela je kopírovaná a má million shlédnutí na youtube, nebo kdekoliv jinde. Tohle zvýší tvá prodejní čísla, protože opravdoví fanoušci si to stejně koupí. Takže je lepší oslovit co nejvíc fanoušků, než žít ve snu, že zbohatneš jen prodejem CDček.

Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Holandska? Pro nás jste země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly? 

V Holandsku máme výborné festivaly a momentálně my, jako Sinister si nemůžeme stěžovat. Kdekoliv hrajeme, vidíme narváno! V Holandsku jsme momentálně ve velmi dobrém ekonomickém období, takže lidé mají peníze na utrácení a vidíš to na množství koncertů a festivalů! Ale vím o tom, že občas je těch festivalů a koncertů hodně a lidé si musí vybírat.

Co chystají SINISTER v nejbližších měsících? Podpoříte novinku nějakým delším turné a zavítáte také k nám do České republiky?

Budeme hrát na 70000 Metal cruise a jedeme do Latinské Ameriky kde máme 10 koncertů. Také máme spoustu velkých festivalů pro rok 2018. Sledujte naše FB stránky, abyste o tom všem byli informováni! A mimo to už pracujeme na nových věcech. Česká Republika zatím není v plánu, ale kdo ví!


Děkuji za rozhovor, přeji spoustu prodané hudby, plné koncerty šílených fanoušků a budu se těšit zase někde na setkání s vámi!

Díky Jakube, naviděnou příště!

Interview - SINISTER - Syncretism is the merge of religions. I used this concept to tell about the dark forces and evil ‘religions’ which becomes bigger and bigger and eventually destroys all common faith.


Interview with legendary death metal band from Netherlands - SINISTER.

Answered Mr. Toep Duin.

Translated by Duzl, thank you!


Ave SINISTER! I have been listening to your new album “Syncretism” for a while now and there is always something new and some new pieces of darkness every time I listen to it. I have to admit that I knew that your album would be good, but this is absolutely killing. The album is excellent. How are the fans´ reactions and reviews?

Hello Jakub!! Responses are amazing. Every time we see improvement, and we are working our asses off to be one the better names if we talk about Death Metal, like the old days when Sinister was one of the leaders in the scene. And now it’s paying off. We play great festivals and the fans responses are great!!

Have you played any of your new songs live yet? How do they work with fans? Do you have a song which might be a hit? For me it would probably be “Neurophobic”. 

We play always at least three songs form Syncretism live. Neurophobic, Canonical rights and Convulsions of Christ! The great thing is that the crowd is even more enthusiastic about the newer stuff then the old songs. Of course you always have some guys who only like the first two albums, but for these guys we can’t probably do anything good. But we have a lot of fans and new fans who are excited about the Sinister today. We are doing really great!!

The album has a dark and antichrist cover. Who is the author and what is the cover about? I have to say that this time it took me a while until I get used to it but I need this on my T-Shirt! It is excellent, original, apocalyptic!

Thanks!! The concept is made up by Adrie who gave the assignment to Alex Tartus from Russia. This guy is amazing!! Seen already stuff for our new album. Really sick!!!


Lyrics are sometimes underrated in death metal. You sing about darkness, death and Satanism. What are the new album´s lyrics about and who is the author? Do you want to send some message with the lyrics?

The concept regarding the lyrics are from my hand. I like to write stories and to think about titles. And yes, we went back more to the dark and Atheistic lyrics. It fitted well in the whole concept and artwork. Syncretism is the merge of religions. I used this concept to tell about the dark forces and evil ‘religions’ which becomes bigger and bigger and eventually destroys all common faith. But as I see it, as an Atheist, these dark forces are representing the nonbelievers as a metaphor. If you read it good, its actually a bash to all religions. That brought nothing but shit to humanity!!!


The new album has very dark and sharp sound. Still it is quite different from the previous albums. It was done by Jörg Uken. He even did your previous albums. Did you thought about the new album differently? Was there a different assignments and tasks for Jörg this time? Some passages seem to be “doomer”. By the way, I really like the fact that the bass is nicely hearable. Thanks to this the album has more pressure. 

We are very happy to work with Jorg, we know what we get and he is really good !! Of course every time he is pushing himself to make the productions better and better. The songs are real dark, so then Jorg knows exactly what to do. He always try to find the right mix for the songs. And he pusses himself to the limit to create the right atmosphere.

Speaking about the sound I need to ask. There are the keyboards on the new album. I really like it because the songs are more dark and black. Who composed with the keyboards and do you want to continue with this technique?

The keyboard arrangements were made by Carsten from the Monolith Death cult. We asked him to help us out because we knew the songs could use some extra dark dimensions. And that was the right decision to make. Without loosing any of the brutality or Death metal concept we were able to create this extra dimension. It worked out really great!!

The last time I saw you was in the Czech Republic on NICE TO EAT YOU festival and there was Alesa playing the bass. She is not in the line-up on your new album. What happened? Does she only play on live performances? By the way she looked great with you:). 

At that time we were looking for a permanent replacement for the bass spot. Then Alesa told us she could help us out for that period. Ans she did great!! But it is not really practical as she lives in Slovenia, so it was on temporarily base. Then we found Ghislain in Holland to join us.

“Syncretism” was released by Massacre Records on CD and DVD. Lately it seems that vinyl is getting more and more popular with fans. Have you thought about releasing the new album on vinyl?

Actually the album is on vinyl via Cosmic key creations and is available at Value merch and Nuclear blast catalogue if I am not wrong.

Last year you played in the Czech Republic on NICE TO EAT YOU festival. It was a great concert! How did you like the Czech Republic and what do you think about Czech fans? Do you see any difference between concerts in the Netherlands or in the Czech Republic?

Czech republic is always great to play. The underground and Death metal scene is big and great and we have a lot of fans!! So, always a pleasure!! And in your counties and the more eastern part of Europe the crowd is going insane and that makes it very killer to perform on stage, gives you the extra energy to destroy the venue!!

Nowadays, there is a lot of young bands who try to play “old school death metal” again. Most of them are not really good but there is also some of them who understand what this music is about. Do you have any favourite band which is able to make the “good old days” live again?

Actually I am not that kind of guy who is checking a lot of new stuff, so hard to mention some bands. I know there are new killer bands but most of the time it is very hard to reach the level of the old guys !! If new bands don’t have the success in a few years they quit and they will start something new to end up the same way. You know, its hard working and making a lot of concessions with your private part of live, family and jobs. And it doesn’t just come by saying we are a great band! I am in the scene for almost 30 years and still trying to get better and going forward! 

Next year you will celebrate 30 years in the underground anniversary. You are basically a veterans now. Do you think that times have changed when you compare your beginnings and today´s scene? I am talking about fans, labels, organizers, promoters, etc. attitude. Frequently people say that “it is not the same as it used to be”. What do you think?

Last year’s we really professionalized the band. You cant get along in the scene if you do not infest a least a little bit in the business part of making music. I think fans and the scene are the same but as said, Death Metal professionalized. But playing a gig now or 25 years ago, for me it’s still the same and I enjoy it the fullest. 

Today there is a phenomenon and it is called the Internet. Sometimes I feel that people do not do anything else, the just live online. How SINISTER feel about downloading music? Many “fans” just download music online and they watch concerts on YouTube. They do not buy physical albums because it is too “old” for them. I would like to know how do you feel about this “phenomenon”.

Well that’s easy to answer. What is better advertisement then that your band is copied and watched 1.000.000 on YouTube or whatever. This will increase your selling number because the real fans will buy it anyway. So better to reach as many fans as possible then living in a dream that you will become rich by selling CD’s only.

On concerts in the Czech Republic, I often hear that there is not enough people on concerts. I would like to know how are your experiences form the Netherlands. For us, you are the country of many bands and promoters. Famous bands who do not go to the Czech Republic often go to your country to play. Do people go on death metal concerts in your country? Do you prefer clubs or bigger festivals?

We have great festivals in Holland and actually, we as Sinister, don’t have really complaints. Everywhere we play we see this lovely crowd!! In Holland we are economically in a very good period so people have more to spend and you see that in the amount of shows and festivals! But I know sometimes there is an overload of festivals and shows and then people will make choices.

What are SINISTER´s plans for the next few months? Do you want to somehow support the new album by a tour? Are you planning to go to the Czech Republic?

We will play on the 70000 metal cruise and we go to Latin America for 10 shows, Also we have a lot big festivals on the agenda for 2018. Watch our FB sites to be informed about all this !! Behind the scenes we are already working on new stuff. Czech republic is not on this agenda yet, but who knows!

Thank you so much for the interview and I wish you a bunch of sold music, full concerts of crazy fans and I cannot wait to see you!

Thanks Jakub, see you next time!!!


pátek 5. ledna 2018

Recenze/review - ANNIHILATOR - For the Demented (2017)


ANNIHILATOR - For the Demented
CD 2017, Silver Lining Music

 for english please scroll down

 Kytarovou práci mistra Jeffa Waterse jsem měl vždycky rád. Jeho thrash metal má v sobě pokaždé takové to zvláštní chvění, které na muzice tolik obdivuji. ANNIHILATOR jsou zkrátka mojí oblíbenou kapelou a na každé nové album se vždy hodně těším. Z novinky mám ale doteď poněkud rozporuplné pocity. Ono je vlastně všechno v nejlepším pořádku. Pokud tedy přistoupíte na to, že Jeff je pořád ne moc dobrý zpěvák a některé skladby jsou roztahané až hrůza. Letos navíc z desky cítím opravdu velký vliv MEGADETH. "For the Damned" je zkrátka poctivý thrashový zásek, který ale kvalit prvních desek nedosahuje. Chybí jim hitový potenciál, produkce také není nijak výrazná. 



"For the Demented" je prostě takovým obyčejným albem. Není ničím výjimečné, ale ani neurazí. Našel jsem si pro sebe spoustu dobrých nápadů. Jen mě mrzí, že si Jeff nedal větší pozor na celkové provedení. Chtělo by to někoho, kdo by některé skladby zkrátil, trošku přiostřil zvuk a pořádně kopl do vrtule. Mám raději, když je thrash metal špinavější, nekompromisnější, temnější. Občas mi připadá, že se mistr pouští do oblastí, na které již vokálně nestačí. Možná to teď vypadá, že jsem nenechal na novince nit suchou, ale jako celek se mi nahrávka nakonec líbí. Chtěla víc času, musel jsem se naladit na stejnou vlnu, ale nakonec mě přesvědčila. Jedná se jednoduše o další solidní počin ANNIHILATOR. Kdybych bodoval procenty, dal bych sedmdesát zasloužených bodů ze sta. Už jenom za tu kytaru.



Asphyx says:
I have always loved the guitar work of the Master Jeff Waters. His thrash metal always has the strange vibe which I admire so much about his music. ANNIHILATOR are my favourite band and I always look forward to their new album. But so far I have mixed feelings about their new album. Everything is OK if you accept the fact that Jeff is not the best singer and some songs are too scattered. From this year´s album I also feel the huge influence of MEGADETH. “For the Damned” is a real thrash hit but it cannot reach the old albums. They lack the hit potential, the production is not so significant.



“For the Demented” is just an ordinary album. It is not special with anything, but it is OK. I found some great ideas for me on this album. I am just sorry that Jeff was not more careful about the final mixing. It would be better if there would be someone who would cut the songs and made them shorter, made the sound a little more sharp and really kick it. I prefer when thrash metal is dirtier, more uncompromising and darker. Sometimes it reminds me that the master tries to go somewhere where he cannot succeed in case of his vocals. It might seem that I just criticize the album but as a whole I like the album. I had to spend more time on it to get on the same level but in the end it convinced me. It is simply a solid album by ANNIHILATOR. If I marked albums with percentage I would give 70%. The guitar is just great.

tracklist:

1 Twisted Lobotomy 4:44
2 One To Kill 4:43

3 For The Demented 5:22

4 Pieces Of You 6:10
5 The Demon You Know 4:43
6 Phantom Asylum 6:14
7 Altering The Altar 5:05
8 The Way 3:18
9 Dark 2:09
10 Not All There 5:42


band:
TOURING BEASTS: Jeff Waters (vox, guitar), Fabio Alessandrini (drums), Rich Hinks (bass) & Aaron Homma (guitar)

Recenze/review - VENOM - 100 Miles to Hell (2017)


VENOM - 100 Miles to Hell 
EP 2017, 12" vinyl, Spinefarm Records

 for english please scroll down

 Tradice se musí ctít, to je jasná věc. Proto také vyhlížím každé nové album legendárních VENOM s velkým napětím. Vím moc dobře, že kapela asi nenahraje nic převratného. Jenže zrovna tihle Britové jsou dobří v tom, co kdysi sami stvořili. Ve výbušné směsi klasického heavy metalu, blacku a speedu. Dnes už se kola dějin i hudby otáčejí úplně jinak a jejich tvorba je spíše hudbou pro pamětníky, ale já vzpomínám na staré časy rád. Velmi rád. Bohužel, tentokrát se mi VENOM do vkusu netrefili.

Třískladbové EP je pokračováním věcí minulých. Tradiční esence Cronosova vokálu, ostrých kytar a kovového odéru na mě sice pořád ještě trošku funguje, ale mám dnes ke kapele úplně stejný přístup jako kupříkladu k AC/DC. Neočekávám nic a dostávám v podstatě pořád to samé. Poslech mi připomíná spíše hledání ztraceného času, než nějaký Satanví jaký zážitek.


Vím, jedná se pouze o jakousi ochutnávku, ale tentokrát se svému kultu klanět nebudu. Skladby mě příliš nechytly. Naklonovaní VENOM INC. znějí o mnoho lépe, ostřeji, zapamatovatelněji. VENOM mi přijdou až příliš vyčerpaní. Samozřejmě, jsem moc rád, že ještě vydávají nová alba, ale chybí mi dřívější drive, energie, rebelie, temnota. "100 Miles to Hell" na mě působí jako deska z povinnosti. Asi to bude znít neomaleně, ale přátelé, kam se poděl rock´n´roll? Škoda, snad příště. VENOM vydali poměrně slabou nahrávku. 

Asphyx says:

We have to honour traditions that is for sure. So I look for every new album of the legendary VENOM with a great tension. I know very well that this band does not play anything revolutionary. But those British are good at what they previously created. In the explosive mixture of classic heavy metal black and speed. Today, the wheels of history and music are turning completely different and their music is rather music for old fans but I like to remember the good old days. I like it so much. Unfortunately, this time VENOM did not hit me. 


Their three-songs EP is a continuation of the previous ones. Traditional essence of Cronos´s vocal, sharp guitars and metal smell still work on me but today I have a similar approach to the like I have to AC/DC. I do not expect anything and I receive basically the same. The listen feels more like a searching for lost time rather than Satan knows what experience. 

I know that this is just a taste but this time I will not succumb to this cult. Those songs did not catch me. The inclined VENOM INC. sound better, sharper and more memorable. VENOM feel like they are exhausted. Of course, I am very glad that they do new albums but I miss the previous drive, energy, rebellion, darkness. “100 Miles to Hell” seems like an album they just had to done. Perhaps it sounds rude but friends, where is the rock´n´roll? Too bad, maybe next time. VENOM released very weak record.

tracklist:
side A:
1. 100 Miles to Hell 

side B:

2. We the Loud 
3. Beaten to a Pulp

band:

Conrad ´Cronos´ Lant (zpěv, basa)
Rage (kytara)
Danté (bicí)


NEW STAFF ON BIZARRE LEPROUS PRODUCTION - CUTTERRED FLESH - Code: Violence 4th full album of Czech blaphemous brutal death metal god´s!!!


Promotion

NEW STAFF ON BIZARRE LEPROUS PRODUCTION!!!

BLP 020? CUTTERRED FLESH - Code: Violence
4th full album of Czech blaphemous brutal death metal god´s!!!

10 new songs of full dark & blasphemous atmosphere, for fans Morbid Angel, Immolation and old Cannibal Corpse!!!
OUT IN MARCH 2018



https://www.youtube.com/watch?v=PA2SdRjkxeo
https://www.facebook.com/Cutterred-Flesh-158482622234/
http://bandzone.cz/cutterredflesh
http://bizarre.eshop-zdarma.cz/index.php?s=
https://www.facebook.com/BizarreLeprousProductionCz/

Singl – TORTHARRY – Sinister Species



tisková zpráva

Společenská glosa v death metalovém hávu

Sledujete-li širší celospolečenské dění, jistě máte někdy, v poslední době možná častěji, neodbytný dojem, že naše modrá planeta nasedla na rychlík do pekel horoucích, a ne a ne z něj vystoupit. Pokud ano, rozhodně v tom nejste sami. Ke stejnému hodnocení dospěla i hronovská death metalová stálice TORTHARRY, jelikož na jejich chystané nové desce „Sinister Species“, která vyjde 18. ledna u MetalGate Records, se dvorní textař kapely Štefan Ležovič rozhodl na ploše deseti skladeb lyricky reflektovat právě aktuální neutěšený stav naší společnosti, a to hned ze dvou hledisek, které z nás dělají onen zlověstný druh, tedy „Sinister Species“. 

První tematická rovina by se dala shrnout slovem „mamon“, což znamená honbu za hmotnými statky, která nikdy nekončí, jelikož jejich vlastnictví je povýšeno na určující měřítko existence. To nevyhnutelně vede k permanentní nenasytnosti (protože člověk, jehož kvalita života se takto odvíjí jen a pouze od toho, co vlastní, nikdy nebude mít dost, aby došel naplnění), bezohlednosti (protože takovýto člověk se dříve či později dostane do situace, kdy musí jít takzvaně přes mrtvoly, aby získal víc než momentálně má), ale i strachu (protože nejhorší noční můrou všech uctívačů mamonu je, že o své bohatství a moc přijdou, což může vést až k paranoidní představě, že se všichni kolem spikli za účelem realizace tohoto hrůzného scénáře). 

Tím se dostáváme na druhou rovinu, která reflektuje právě vytváření obrazů domnělého nepřítele, jenž je pak zástupným řešením, takovým hromosvodem, pro všechny obavy, nejistoty a komplexy, což je ostatně vždy jednodušší než hledat příčiny vlastních problémů u sebe sama. 

Jak vidno, společenský komentář opravdu nemá, co do formy a žánru, hranice, a pokud vás donutí k hlubšímu zamyšlení, tím lépe. Až tedy zanedlouho nové album TORTHARRY „Sinister Species“ vyjde, nebylo by od věci slyšet nejen hudbu, ale i píseň jako takovou. 

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine