DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 27. února 2021

Interview - NUCLEAR - Our music and energy comes from our experiences and our way of life in South America.



Interview with thrash metal band from Chile - NUCLEAR.

Answered Francisco, Seba, Matías, Punto, Roberto and Gisela Brünker Perez, thank you!

Translated and questions prepared Duzl, thank you!


Hi guys, after five years you are releasing your fifth full-length album "Murder of Crows" at Black Lodge Records, I will ask right away - what happened that you leaved Candlelight Records? When we did an interview in 2017, I remember you praised your collaboration with Candlelight, and as far as I know, you had a three-record contract, so where did it go wrong?

Francisco (Guitars): We had never and will never badmouth anyone. I will just say it didn't work. After the release of "Formula For Anarchy" (2015) everything seemed great but shortly after, Candlelight got acquired by Spinefarm/Universal Music and things went to the drain. The relationship and chemistry were good at the beginning but soon after the communication went from poor to none. Out of nowhere we found ourselves dealing with a wall and nothing was happening. Right after that interview you mentioned, we paid Candlelight a visit in London and told them what was happening. We were told everything was set to remain the same but the truth was they did not comply.


The new album is much more mature and sophisticated, not only in terms of sound, but also production. It seems to me that with „Murder of Crows“ you are crossing the usual boundaries of thrash metal, it is not just the straightforward thrash like on previous albums, why you decide for this „step out“?

Francisco (Guitars): It was just the way it went out I guess. We weren't looking for new sounds or trying to change ourselves. The band was under a little bit of stress and these new ideas came more violently, I guess. We have never felt comfortable by being labelled a "Thrash Metal" band, we play extreme music and if that means going further to death or grindcore, we feel it is ok. I don't see the point on putting a label on music. Now, if you go way back, it is possible that the band has changed but always pointing in the right direction, I guess.


Where did you record the album, who produced it, took care of the mix and mastering, and mainly tell me - who drew the cover and what exactly does the „character“ symbolize? I've been thinking for a long time about the hidden meaning of why this character is completely naked, can you explain that to me, please?

Francisco (Guitars): The album was recorded, mixed and mastered at AudioCustom Studios in Santiago, Chile. Produced by Sebastian and I, recorded and mixed by Seba and mastered by Cristian Olivares. About the artwork, it is something we wanted for a long time... someone to draw something out of just music and basic ideas, we did not put any influences in it. Gisela Brunker Pérez, a German-Chilean artist did all the work. Further details on the artwork should be addressed directly to her.

Well so let’s ask her! Gisele, please tell me something about the cover artwork...

Gisela Brünker Perez (Artist): The idea for the cover came to me while searching for symbols for human cruelty, abuse of power. I connected old war images, Hieronymus Bosch creatures and Goyas nightmares with the ideas of the band and was pretty quickly sure that this is the right direction - namely into madness and the deepest darkness. The picture is composed of the drawn demon and a picture collage, which is digitally processed and printed on foil and treated again. The demon sits as an all-dominating creature on a ruined pavilion (remains of the human world) and spits a dead crow on the "cross staff" (crucifixion) into the corpse mountain. Only one figure sits - the only survivor in a world in which nothing is anymore...


Five years is a long time, have you been composing songs continuously, or is it a question of the last months? Tell me about how the album came about. How much material did you actually use from what you have accumulated during the entire writing process?

Seba (Guitars): Murder Of Crows is an album that was written mostly with new ideas. I don't know exactly how much previous accumulated material is in it, as we don't like to write songs as puzzles, we prefer to work music and lyrics together to each new song. For five years we had tours and a lot of activity in Chile and Europe, and that allowed us to develop a lot of new ideas to compose new material, more mature and sophisticated. When we decided to write the new album we focused on writing each song and I think that was for one year.

Do you return the unused material back to the "table" and you use it later, or do you start each record absolutely from the beginning with „clear tabs“?

Seba (Guitars): Mainly with "clear tabs".


Thrash metal has always been mainly about raw energy, but there are not many bands that have it in them. NUCLEAR is one of the few for me, where definitely is not lack of energy, both from recordings and especially concerts. Where does that energy constantly come from? After all, you are no longer a twenty-year-old boys;).

Seba (Guitars): Our music comes from our experiences and our way of life here in South America and I think that energy comes from there. We have a lot of conviction in what we play and sing and that must be done with energy. We love what we do, we love extreme metal music and we think that it must have that "special energy". It is something natural to us, it is not something planned or a script guideline. That is our spirit and I hope it will be that way forever.

How are you and your label going about promoting your new album in „Covid pandemic“ times with a restrictions? Have you considered some e-gigs as some bands done? Is performing without fans an option for future, what do you think?

Matías (Vocals): To be honest, we don't like so much the e-gigs format. We're a live gigs band. We love to play in front of real audiences but we understand these days it is impossible o very hard to put live music on stage again, at least in the way we knew it. We have discussed the possibility of organize some online performances, but it isn't a thing prioritaire for us right now. We don't discard it, but let's see how things are going in the next few months.


Well, for sure you are missing life on the road, aren’t you? How are you all filling your time at present?

Matías (Vocals): We miss a lot the road, but I think this hiatus was necessary. Mostly related with health and security for Us and the metal fans who regularly attended gigs or supported tours. In the pandemic blast we spent time mostly at home. During the hard days of pandemic here in Chile, with total lockdown, curfew and other stuff, we managed to finish the recording sessions for "Murder Of Crows" and organized the first rehearsals after months of no seeing each other. Out last live gig was in march 2020, one week later everything went into a downward spiral. But we never stopped, we work a lot alongside the label to release the album past November, releasing videos and recording stuff at the studio during the last months. Some of us participated in "pandemic videos" playing some cover songs and stuff like that. We never stopped as you guys can see, so this activities helped us a lot even in the tough times. Aditionally, we're starting to write new music and planning some things for 2021, stay on alert!

Records used to be bought and then listened, nowadays it's the opposite - records are first listened and after people decide to buy it or not, do you think it's right?

Matías (Vocals): Personally, i prefer to buy records. But there are a lot of people who like to give a listen first to some new release before buy it. For me it's OK, the existence of platforms such as Spotify or Band-camp doesn't will replace the great feeling of have a new record on your hands or searching some record store to buy new music or old pressings.


Next year with the band you will celebrate „majority", can you tell me which year was the best for you, which you like to remember and why?

Punto (Drums): Each year is different, but enriching in experiences for the band, even now that we are living a new stage. Since we released our first album until now with Murder of Crows, they have been with good and experienced years. Each album has something in particular that makes it different from one to the other, but I couldn't say which year was the best, but rather that since we formed the band, there have been great moments and experiences. But I could tell you that this 2020 was a very good year for the band, since we were able to do and end a tour of Europe with great artists and musicians like Abbath, 1349 and Vltimas. Added to this, being able to sign with a new label like BlackLodge-SoundPollution ; having finished producing a new material in these pandemic times worldwide; launch a video clip and everything that has taken when a new album is released. Let's hope how this comes and to promote our new album.


And conversely? A period you would rather forget or skip completely?

Punto (Drums): The truth is that I didn´t like our last phase that we had with the previous record label, who when bought by a larger company, we lost communication and we preferred to step aside and continue on our way.

Obligatory question, what are your plans for the future? Can we look forward to you In Europe, we all know that now the situation is quite unsure, but are you planning a European tour, can you reveal some details already?

Punto (Drums): We are working with our booking and manager to promote our new album. There are tentative dates for a tour, but we must be attentive to the situation we are experiencing. Let's see what happens during this first stage of 2021. We would love to be able to play in Europe again, so let's see.


And before we wrap this interview ... last time I got a tip (from Matias) for a great band BATTLEGRAVE, so which band you will recommend me this time, what are you listening to?

Roberto (Bass): Lately I am listening to a lot of old death metal classics such as Morbid Angel or Entombed. In that sense, the last releases from Asphyx and Memoriam are both fucking brilliant. In a more underground unearthing I can recommend some Chilean acts like Slaughtbbath and Soulrot are brutal! Highly recommended!

Thank you so much for the interview, I appreciate it! I wish you a lot of success with the new album, great sales and reviews and hopefully see you next year! The last words are your guys…

Matías (Vocals): Thanks a lot to you Dáša and the Deadly Storm crew! It's been great to reply to your questions and we hope to see all of you as soon as we can. The support to "Murder Of Crows" has been huge and we want to show to you guys on stage how this beast sounds live, we're working in something for late this year... fingers crossed! Cheers fellas and stay safe and healthy! Fuck Covid!

Recenze/review - NUCLEAR - Murder of Crows (2020):




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

Rozhovor - NUCLEAR - Naše hudba a energie vychází z našich zkušeností a způsobu života v Jižní Americe



Rozhovor s thrash metalovou skupinou z Chile - NUCLEAR.

Odpovídali Francisco, Seba, Matías, Punto, Roberto a Gisela Brünker Perez, děkujeme!

Přeložila a otázky připravila Duzl, děkujeme!

Zdravím pánové!

Po pěti letech vydáváte vaši pátou dlouhohrající desku „Murder of Crows“ u Black Lodge records, zeptám se rovnou, co se stalo, že jste odešli od Candlelight records? Když jsme spolu dělali rozhovor v roce 2017, spolupráci s Candlelight jste si náramně pochvalovali a pokud vím, měli jste smlouvu na tři desky, kde se to teda zvrhlo?

Francisco (kytara): Nikdy jsme nikoho nepomlouvali a ani nebudeme. Řeknu jen, že to prostě nefungovalo. Po vydání „Formula For Anarchy“ (2015) se všechno zdálo skvělé, ale krátce potom, co Candlelight získala společnost Spinefarm / Universal Music, šlo všechno do hajzlu. Vztahy a chemie byly na začátku dobré, ale brzy na to se komunikace změnila z minimální na žádnou. Z ničeho nic jsme naráželi na zeď a nic se nedělo. Krátce po rozhovoru, který jsi zmínila, jsme navštívili Candlelight v Londýně a řekli jsme jim, co se děje. Bylo nám řečeno, že všechno mělo zůstat stejné, ale pravdou bylo, že to nedodrželi.


Nové album je mnohem vyzrálejší a sofistikovanější, nejen co se zvuku týče, ale i produkce. Přijde mi, že novou nahrávkou překračujete i běžné hranice thrash metalu, už to není jen ten přímočarý thrash, jako na předchozích albech, co vás k tomu přimělo?

Francisco (kytara): Prostě to tak vyšlo. Nehledali jsme nový zvuk, ani se nepokoušeli změnit sami sebe. Kapela byla trochu ve stresu, takže tyto nové nápady si myslím vznikly poněkud násilněji. Nikdy jsme se necítili v pohodě s tím, že jsme označováni jako „thrash metalová“ kapela, hrajeme extrémní hudbu a pokud to znamená přiblížit se víc deathu nebo grindcoru, jsme s tím v pohodě. Nevidím smysl ve škatulkování hudby. Nyní, pokud se podíváme zpět, je možné, že se kapela změnila, ale myslím, že vždy směřuje správným směrem.


Kde jste album nahrávali, kdo jej produkoval, postaral se o mix a mastering a hlavně mi prozraď, kdo nakreslil obal, co přesně symbolizuje ona postava? Dlouho jsem přemýšlela nad skrytým významem toho, proč je úplně nahá, můžete mi to objasnit?

Francisco (kytara): Album bylo nahráno, mixováno a masterováno v AudioCustom Studiu v Santiagu de Chile. Produkoval jej Seba a já, nahrával a mixoval Seba a o mastering se postaral Cristian Olivares. Pokud jde o obal, je to něco, co jsme dlouho chtěli, .. někoho, kdo by nakreslil něco pouze na základě hudby a prvotních myšlenek, nijak jsme do toho nezasahovali. Gisela Brunker Pérez, německo-chilská umělkyně se o to postarala. Další podrobnosti o kresbě by tedy měly být adresovány přímo jí.

Fajn, tak se jí pojďme zeptat, Gisele pověz mi prosím něco o tom, jak obal vznikal...

Gisela Brünker Perez (umělkyně): Nápad na obal se dostavil při hledání symbolů lidské krutosti, zneužití moci. Propojila jsem staré válečné obrazy, Hieronymus Boschovi kreatury, Goyovy noční můry s nápady kapely a byla jsem si témě hned jistá, že je to správný směr - směr do šílenství a nejhlubší temnoty. Obraz se skládá z nakresleného démona a obrazové koláže, která je digitálně zpracována, vytištěna na fólii a znovu ošetřena. Démon sedí jako všemocné stvoření na zničené budově (pozůstatky lidského světa) a plive mrtvou vránu na krucifix do hromady mrtvol. Jen jedna postava sedí - jediný přeživší na celém světě, ve kterém už nic není...


Pět let je přece jen dlouhá doba, skládali jste skladby průběžně, nebo je to otázka posledních měsíců? Povězte mi něco o tom, jak album vznikalo. Kolik materiálu jste reálně využili z toho, co jste za celou dobu procesu psaní desky nashromáždili?

Seba (kytara): “Murder Of Crows” je album, které vzniklo převážně z nových nápadů. Nevím přesně, kolik předchozího nahromaděného materiálu je v něm, protože neradi skládáme skladby jako puzzle, raději pracujeme s hudbou a texty ke každé nové skladbě dohromady. Po dobu pěti let jsme měli několik turné a spoustu aktivit v Chile a Evropě, což nám umožnilo vytvořit spoustu nových nápadů pro napsání nového materiálu, zralejšího a sofistikovanějšího. Když jsme se rozhodli složit nové album, zaměřili jsme se na psaní každé skladby a myslím, že to trvalo jeden rok.

Jde nevyužitý materiál zpátky do „šuplíku“ a využijete jej později nebo začínáte každou desku s čistými tabulaturami?

Seba (Kytara): Převážně s čistými tabulaturami.


Thrash metal byl vždy hlavně o surové energii, avšak není mnoho kapel, které ji v sobě mají. NUCLEAR jsou pro mě jedni z mála, u kterých mi energie rozhodně nechybí, jak z nahrávek, tak na koncertech. Kde se ve vás ta energie neustále bere? Přece jen už nejste dvacetiletí kluci ;).

Seba (kytara): Naše hudba vychází z našich zkušeností a způsobu života tady v Jižní Americe a myslím, že odtud pochází i ona energie. Jsme přesvědčeni a věříme tomu, co hrajeme a zpíváme, a to je potřeba dělat s energií. Milujeme to, co děláme, milujeme extrémní metalovou hudbu a myslíme si, že to musí mít „speciální energii“. Je to pro nás něco přirozeného, není to nic plánovaného ani nic, co by se drželo nějakých směrnic. Je to náš duch a doufám, že to tak bude už navždy.

Jak vy a vaše vydavatelství plánujete propagovat novou desku v současné pandemické době s restrikcemi? Zvažovali jste nějaký streaming koncertů, jako to dělají některé kapely? Je hraní bez fanoušků řešením do budoucna, co si o tom myslíš?

Matías (zpěv): Abych byl upřímný, moc se nám nelíbí formát “streamování” koncertů. Jsme živá koncertní kapela. Rádi hrajeme před skutečným publikem, ale chápeme, že v dnešní době je to nemožné nebo velmi obtížné dostat živou hudbu na pódium, alespoň tak, jak jsme to znali. Diskutovali jsme o možnosti uspořádat nějaké online show, ale teď to pro nás není prioritou. Nezahazujeme tuto myšlenku, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace v několika následujících měsících.


Určitě vám chybí život na cestách, nemám pravdu? Jak tedy v současné době trávíte svůj volný čas?

Matías (zpěv): Život na cestách nám chybí hodně, ale myslím, že tato pauza byla nutná. Hlavně v souvislosti se zdravím a bezpečím pro nás a metalové fanoušky, kteří se pravidelně účastnili koncertů nebo nás podpořili na turné. Když epidemie vypukla tady v Chile, trávili jsme čas většinou doma, následně během náročných dnů pandemie zde v Chile v totálním lockdownu, zákazem vycházení a dalšími restrikcemi, se nám podařilo dokončit nahrávání „Murder Of Crows“ a uspořádali jsme první zkoušky po měsících, kdy jsme se neviděli. Poslední živé vystoupení bylo v březnu 2020, o týden později se vše dostalo do sestupné spirály. Ale nikdy jsme se nezastavili, hodně jsme spolupracovali s labelem, abychom album vydali v listopadu, vydávali jsme videa a nahrávali věci ve studiu během posledních měsíců. Někteří z nás se účastnili „pandemických videí“, kde hráli nějaké covery skladeb a podobné věci. Jak můžete vidět, nikdy jsme se nezastavili, tyto aktivity nám velmi pomohly i v těžkých dobách. Kromě toho začínáme psát novou hudbu a plánujeme nějaké věci do roku 2021, takže zůstaňte v pohotovosti!

Kdysi se desky kupovaly a až pak se poslouchaly, v dnešní době je to naopak, desky se nejdříve poslouchají a pak až kupují. Myslíš si, že je to tak správně, jak to máš ty?

Matías (zpěv): Osobně dávám přednost nákupu desek. Existuje ale spousta lidí, kteří si nejprve rádi poslechnou nějaké nové nahrávky, než si je koupí. Za mě je to v pořádku, existence platforem, jako je Spotify nebo Bandcamp, nenahradí skvělý pocit z toho, když držíš novou nahrávku v ruce nebo když hledáš nové či staré vydání desek, které by jsi si koupil v obchodě s nahrávkami.


Příští rok s kapelou oslavíte pomyslnou „plnoletost“ dokážete říct, který rok pro vás byl ten nejlepší, na který rádi vzpomínáte a proč?

Punto (bicí): Každý rok je jiný, ale pro kapelu obohacující o zážitky, dokonce i nyní, kdy žijeme v “nové době”. Od té doby, co jsme vydali naše první album až do “Murder of Crows”, to byly dobré roky. Každé album má něco konkrétního, čím se liší od druhého, ale nemůžu říct, který rok byl nejlepší, ale spíše to, že od doby, kdy jsme založili kapelu, jsme zažili skvělé okamžiky a zážitky. Ale mohl bych ti říct, že tento rok 2020 byl pro kapelu velmi dobrým rokem, protože jsme stihli uskutečnit turné po Evropě se skvělými umělci a hudebníky jako ABBATH, 1349 a VLTIMAS. Navíc k tomu jsme se ještě upsali novému labelu, kterým je Black Lodge-Sound Pollutio, dokončili jsme materiál v této celosvětové pandemické době, vydali videoklip a vše okolo, když vyšlo nové album. Doufejme, že to dopadne a budeme moci propagovat naše nové album.

A naopak? Období, na které by jste nejradši zapomněli nebo jej úplně přeskočili?

Punto (bicí): Pravdou je, že se mi nelíbila naše poslední fáze, kterou jsme měli s předchozím labelem, který když koupila větší společnost, přestali s námi komunikovat, tak jsme raději ustoupili stranou a pokračovali svou vlastní cestou.


Obligátní otázka, jaké jsou vaše plány do budoucna? Můžeme se na vás těšit V Evropě, všichni víme, že je teď situace všelijaká, ale jednáte o nějakém evropském turné, můžete už teď prozradit nějaké detaily?

Punto (bicí): Spolupracujeme s naším agentem a manažerem na propagaci našeho nového alba. Máme nějaké předběžné termíny turné, ale musíme brát ohled na situaci, ve která se nacházíme. Uvidíme, co se stane během této první fáze roku 2021. Byli bychom rádi, kdybychom si mohli v Evropě znovu hrát, tak uvidíme.


Posledně jsem (od Matiase) dostala tip na skvělou kapelu BATTLEGRAVE, takže co mi doporučíte tentokrát, co zrovna posloucháte?

Roberto (basa): V poslední době poslouchám spoustu starých death metalových klasik jako Morbid Angel nebo Entombed. V kontextu toho jsou poslední nahrávky od ASPHYX a MEMORIAM kurevsky brilantní. Co se týče undergroundu, můžu doporučit nějaké chilské počiny jako třeba SLAUGHTBBATH a SOULROT, jsou brutální! Rozhodně doporučuji!

Díky moc za rozhovor, vážím si toho! Přeju hodně úspěchů s novou deskou, skvělé prodeje a recenze no a snad na viděnou v příštím roce! Poslední slova jsou vaše pánové....

Matías (zpěv): Díky ti moc Dášo a zároveň i celému Deadly Storm zine! Bylo skvělé odpovídat na tvé otázky a doufáme, že se všichni uvidíme, jakmile to bude možné. Podpora „Murder Of Crows“ byla obrovská a my vám chceme ukázat na pódiu, jak tato šelma zní na živo, pracujeme na něčem ke konci tohoto roku ... tak držte palce! Na zdraví všem a zůstaňte v bezpečí a zdrávi! “FUCK COVID”!

Recenze/review - NUCLEAR - Murder of Crows (2020):




------------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media:

instagram:

facebook:

twitter:

pátek 26. února 2021

News! - Frontcore Records and Lycanthropic Chants presents: DAWN OF OBLITERATION – “Ruins” MLP


Frontcore Records and Lycanthropic Chants presents:

DAWN OF OBLITERATION – “Ruins” MLP

In death metal there is no law!

Hamburg based death metal commando DAWN OF OBLITERATION definitely set out to conquer the underground scene with their latest EP entitled “Ruins”. This release will beat loads of other records in terms of its sheer ferocity and the oppressively heavy the whole thing is. “Ruins” is a great successor to their previous masterpiece release “Dawn of Obliteration” in 2013.

It is essentially a purer form of death metal – free from any of the classic death metal traits that oftentimes only stick with one influential preference to bring forth its madness. You can hear many great influences from various death and doom metal classick of yesteryear in some places. One could even say this EP bears the resemblance of heaviness to the work of mighty BOLT THROWER. And that is saying something.


The quality of “Ruins” lies not within individual songs but the whole EP in its entirety under 14:40 minutes of rough savagery. Of corpse, the full impression this new DAWN OF OBLITERATION will smashes mercilessly onto its death metal fans with their unrelenting atmosphere of horror. And if there is a release that came out in the year of 2019 that is meant to blow your mind away and worth mentioning, this is definitely that proper choice and will finally be available physically:

* 250 copies on one sided 12“ black vinyl with etching on side B. The release is hand nubmered and comes in a 300g/m² cover with black inner sleve and includes a free digital download code.

* 100 copies on grey shell tape, hand numbered and includes a free digital download code. Please find the tape at this link : https://lycanthropic.de/shop/dawn-of-obliteration-ruins-mc

Catalogue number: LYNCH027
Release date: 26th February 2021

Find more info about DAWN OF OBLITERATION at:




Recenze/review - OMNIVORTEX - Diagrams of Consciousness (2020)


OMNIVORTEX - Diagrams of Consciousness
CD 2020, Concorde Music Company

for english please scroll down

Pořád dokola přemýšlím, jestli jsou víc zvrácení vojáci smrti, kteří vykonávají kruté příkazy a zabíjejí nebo ti, kteří dávají rozkazy a přes kamery se dívají. Zaživa pohřbená, ubičován k smrti. Rozleptán kyselinou. Pověšen na háky. Mučen elektrickým proudem. Lidé si dávno našli náhradu za veřejné popravy. Ukryti za kamerami, na druhém konci světa, lační stále po smrti.

Z Finska příliš kapel, které by hráli technický death metal, neznám. OMNIVORTEX jsou jedním slovem skvělí. Zajímaví, lehce progresivní. Temní a zákeřní. Stejně jako myšlenky, které se bojíte vyslovit nahlas.


Při poslechu "Diagrams of Consciousness" si připadám, jako bych sledoval přímý přenos ze zabíjení. Pečlivě vybraná oběť zrovna prosí o smilování. Není ji samozřejmě vyhověno. Pokud se vám líbí tvorba třeba takových REVOCATION, GOJIRA, THE BLACK DAHLIA MURDER. To ale není zase tolik důležité. Pro mě je hlavní atmosféra, předané emoce, chuť se k desce stále vracet. Album má sice ještě nějaká slabší místa, hlavně v pasážích, kdy se snaží kapela preludovat, ale jinak rozhodně stojí za pozornost. Vyhovovat bude samozřejmě hlavně všem, kteří se nebojí nových věcí, rádi rozklíčují složitější riffy a motivy. Na to, že se jedná o prvotinu, jsem velmi mile překvapen. Svět kolem je dnes zvrácenější než dřív. Pamětníci to alespoň říkají. OMNIVORTEX vás sice pravděpodobně nerozsekají hned na začátku, ale to také nikdo nesliboval. Rád jsem trávil v jejich společnosti dlouhé hodiny, obzvláště ve chvílích, kdy se mi z některých lidí a jejich zvrácenosti chtělo zvracet. Finové jsou moderní, ale zároveň ctí staré dobré řemeslo. Líbí se mi i zvuk, který je hutný a ostrý. K obalu nemám moc co říci, protože jednoduše nechápu, co na něm je. Možná bouřka? Začátek apokalypsy? Přidejte hlasitost a uslyšíte sami. Parádní technický death metal a velký příslib do budoucna. 


sumarizace:

"Diagrams of Consciousness" je přesně tím druhem hudby, která bude znít všude po světě, až nastane apokalypsa. Já vlastně ani nevím, jak podobná alba hodnotit. Jsem novinkou zcela pohlcen, jsem jejím otrokem a užívám si všechny ty pestré okamžiky. Death metal v podání OMNIVORTEX je takovým jedním velkým šílenstvím. Ostré riffy, složité melodie, všude přítomné zlo. Mé pocity sice byly zpočátku zmatené, ale časem album dozrálo v obrovské monstrum. Všude kolem se vznáší beznaděj, já tápu v nekonečné tmě. Pouštím si nahrávku znovu a znovu a zjišťuji, že se mi do žil dostává hodně temný jed. Technika, progrese a velká přitažlivost. To jsou slova, která mě napadají při poslechu asi nejčastěji. Agresivní, hodně emotivní a zároveň černé album. Absolutní inferno! Technický death metal, který vás smete z povrchu zemského!


Asphyx says:

"Diagrams of Consciousness" is exactly the kind of music that will sound all over the world, when the apocalypse comes. I don't even know how to evaluate similar albums. I'm completely enthrailled by this novelty, I'm its slave and I enjoy all varied moments. Death metal by OMNIVORTEX is such great madness. Sharp riffs, complicated melodies, ever-present evil. Although my feelings were confused at first, the album got into a huge monster. All around despair is rising, I grope in the endless darkness. I'm listening to the recording again and I find there is coming some dark poison in my veins. Technology, progression and large attraction. These are the words that are coming to my mind most when listening. Aggressive, very emotional as well black album. Absolute inferno! Technical death metal that will sweep you away from the earth!


tracklist:
01. Last Bearing
02. Cephalic Fluid Extraction
03. Barren
04. Lifeharvester
05. Chasm
06. Gargantua
07. Apotheosis
08. At the Mountains of Madness
09. Diagrams of Consciousness - Parallel Universe

band:
Niko Lindman - Vocals
Severi Saarioja - Guitars / Vocals
Mikko Pylkkö - Guitars
Aaro Koskinen - Drums
Mikael Reinikka - Bass


https://www.facebook.com/omnivortexofficial/
https://www.omnivortexofficial.com/
https://www.instagram.com/omnivortexofficial/
https://omnivortexofficial.bandcamp.com/
 

KNIŽNÍ TIPY - Napsáno krví - Chris Carter (2020)


Napsáno krví - Chris Carter
2020, BB art

Carterova poslední kniha mě chytla do drápů a nepustila. Kratší kapitoly, které vždy končí tak, že se nemůžete odtrhnout a musíte zjistit, jak příběh pokračuje. Tenhle mistr americké krimi byl vždycky hodně "úchylný", šel za hranu. Není divu, se spoustou případů se setkal i pracovně, jako psycholog. Je to opravdu znát. Příběh Napsáno krví je hrozný a šílený hlavně v tom, že se podobná zvěrstva opravdu odehrávají. Je samozřejmě neskutečně napínavý, se spoustou zvratů a momentů, kdy jsem skoro nedýchal. Navíc Hunterovi a jeho parťákovi Garciovi (toho má raději manželka), zkrátka musíte fandit. Jsou to nejen sympaťáci, ale proklatě chytří chlápci. Člověk by s nimi zašel klidně na pivo a myslím, že oni by pozvání přijali. I když, Hunter by asi raději nějakou kvalitnější whiskey.

Během psaní této knihy zemřela autorovi jeho partnerka. A temnota jakoby se promítla i do celé knihy. Vrah je tentokrát vskutku šílený, surový a opravdu hodně zlý. Zároveň jsem měl během čtení neustále pocit, že se všechno stalo, že je to reálné. Občas se mi chce z lidí jako celku zvracet, stačí si pustit zprávy. Po přečtení "Napsáno krví" jsem chvilku seděl a přemýšlel jsem. Tohle není čtení pro slabé povahy. A to myslím smrtelně vážně. Pokud ale máte náturu na to nahlédnout do opravdu zlých myšlenek, brodit se po kolena krví a nasávat pach smrti, potom vítejte v pekle!
-----------------------------------------------------------------------

Los Angeles, 4. prosince. Přesně tři týdny do Vánoc. Angela Woodová, mistryně kapsářského řemesla, pro dnešek právě skončila – šest set osmdesát sedm dolarů – to není špatný výdělek za necelých patnáct minut práce. Oslavuje úspěšný den koktejlem a přitom její pozornost upoutá jeden z návštěvníků hotelového baru, který se chová hrubě k nějakému starci. Angela se rozhodne dát mu ponaučení a ukradne mu na první pohled drahou koženou tašku. Uvnitř nejsou peníze ani laptop, nic cenného – aspoň ne pro Angelu. Jen černá knížka vázaná v kůži, překvapivě těžká. Zvědavost zvítězí a v pohodlí svého bytu Angela rychle prolistuje kořist. A tehdy začne nejhorší noční můra jejího života. Není to totiž obyčejná knížka – její obsah předčí i tu nejzvrácenější představivost.

Napsáno krví je jedenáctým románem série o detektivu Robertovi Hunterovi a Carlosi Garciovi.


-----------------------------------------------------------------------------------------
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

instagram: 

facebook: 

twitter:

čtvrtek 25. února 2021

News! - NMTCG is proud to announce the release of “Regime: The Unsettling March to the World Domination”, Die Kur fifth official album.


NMTCG is proud to announce the release of “Regime: The Unsettling March to the World Domination”, Die Kur fifth official album. Following up “Beneath the Waves” and “All the Way Down to a New Regime”, this new release belongs to the main concept of a dystopian “Regime”, and it is comprised of three parts:

Part 1: The Unsettling March to the World Domination
Part 2: The Nightmare Unleashed
Part 3: The Flight of The Manta

Spanning from their classic industrial metal style to a more avant-garde form of experimentation, Die Kur adds some progressive elements in the mix, making the album a true representation of their distinctive live shows.

The opening track “The Eye That Sees The World” is the first of four singles, alongside “The World We Live In”, “The Flight of the Manta”, and “The Outsider”.

Also featured “The Devil’s Prayer” and “A New Form of Regime” both of which share the same concept of chess game with the Devil, revealed as a parallel with the Regime war-machine.

The album also includes two ambient/avant-garde industrial tracks recorded live at the Theatro Technis in Camden during the theatre play Puggo’s Dream, which they scored the entire soundtrack for, and included in part in the video.

The full album is now available as a continuous series of conceptual videos, and it premiered on January 30th, 2021, for Retribution Alive. Digital streaming, CDs, and downloads are scheduled soon to follow from February 27th, 2021.




Tracklist:

Regime: The Unsettling March to the World Domination

Part 1: The Unsettling March to the World Domination
01 - The Eye That Sees The World
02 - The World We Live In
03 - The Greatest Illusion
04 - The Devil’s Prayer
05 - A New Form of Regime

Part 2: The Nightmare Unleashed
06 - Nightmare Unleashed part I
07 - Nightmare Unleashed part II

Part 3: The Flight of The Manta
08 - Sounds + Noises (The Flight of Sound)
09 - The Flight of The Manta
10 - The Outsider
11 - The End...?
12 - October, 3rd 2020 - An Atmosphere

Total Playing Time 57’ 23”

Personnel and Instruments
Ays Kura (Voice, Synths, Various Instruments)
Amadeus R (Guitar)
Tony Nash (Guitar)
Nicholas McBrain (Drums)
Takatsuna Mukai (Violin)
Vanir Jr. Rodriguez (Bass)

Produced and engineered by Ays Kura

For enquiries, interviews, and bookings contact ayskura@gmail.com - Whatsapp (+44) 07906593202

Recenze/review - THE GENERALS - To Hell (2021)


THE GENERALS - To Hell
CD 2021, Black Zombie Records

for english please scroll down

Pozvánku jsem dostal na dřevěném víku od rakve. Byla napsána krví a očekávalo se, že budu o půlnoci na starém hřbitově za městem. Těšil jsem se, zakázané chutná vždy nejlépe. Mrtví začali vylézat z děr přesně na čas. Od hlíny a se smrtí v očích. Překrásné zombie, nešlo odolat. První chladný tón, první ostrý riff. Švédští THE GENERALS jsou zpět s novým albem a hrají nám k tanci a poslechu. Kosti chřestí, občas někomu odpadne maso, nálada je pochmurná. Přesně takhle to mám rád. Hroby jsou otevřeny!

Jak je všeobecně známo, tak kapela hraje čistokrevný death´n´roll severského střihu. Hudbu, která kdysi vznikla ve starých márnicích, mezi prokletými těly. Stačilo několik nocí na hřbitově a nová deska "To Hell" mi pronikla přímo do krve. Novinka se totiž velmi dobře poslouchá. 


Pokud jako já k smrti zbožňujete starou švédskou death metalovou školu, budou se vám líbit i THE GENERALS. Spousta dobrých nápadů, chladný a mrazivý zvuk, melodie, které vás opravdu donutí k poslednímu tanci, tohle všechno dělá z nové desky parádní dílo k tanci a poslechu. Veškeré ingredience jsou namíchány v přesně tom třeskavém poměru, který mám tolik rád. Vždycky tančím s těmi nejvíc sexy zombie a nebudu na tom měnit nic ani tentokrát. Cítím zde odér starých ENTOMBED, DISMEMBER. Jedná se o tradiční, klasický švédský death metal načichlý alkoholem, cigaretovým kouřem, plísní a spoustou temné energie. Líbí se mi neurvalost, rebelie, touha se porvat s celým světem. Zároveň jsou THE GENERALS ale velmi dobří muzikanti, kteří dokáží navodit opravdu shnilou atmosféru. "To Hell" je deskou pro všechny, kteří ještě nezapomněli tančit na svých vlastních hrobech. Je odkazem doby, kdy byl smrtící kov ještě upřímný a ryzí. Hergot, nalejte mi někdo pivo, musím si desku pustit ještě jednou. Z tohohle hřbitova nepůjdu jen tak pryč. Zůstanu tady, přidám volume a budu se těšit na další dlouhou noc. Severský death metalový masakr, u kterého praskají víka od rakví!


Asphyx says:

I received the invitation on the wooden lid of the casket. It was written in blood, and I was expected to be in the old cemetery outside the city at midnight. I was looking forward, forbidden always tastes best. The dead began to climb out of the holes just in time. From clay and death in his eyes. Beautiful zombies, could not resist. The first cool tone, the first sharp riff. The Swedish THE GENERALS are back with a new album and they play for us to dance and listen to. Asparagus bones, sometimes someone loses meat, the mood is gloomy. That's exactly how I like it. The graves are open!

As is well known, the band plays a pure-bred Nordic death´n´roll. Music that once originated in old mortuaries, among cursed bodies. It was enough for a few nights in the cemetery and the new album "To Hell" penetrated directly into my blood. The novelty is very well-listenable.

If, like me, you adore the old Swedish death metal school to death, you will also like THE GENERALS. Lots of good ideas, a cool and chilling sound, melodies that really make you dance to the last dance, all this makes the new album a great work to dance and listen to. All the ingredients are mixed in exactly the crackling ratio I like so much. I always dance with the sexiest zombies and I won't change anything this time either. I can smell old ENTOMBED, DISMEMBER here. It is a traditional, classic Swedish death metal smelling of alcohol, cigarette smoke, mould and lots of dark energy. I like rudeness, rebellion, the desire to fight the whole world. At the same time, THE GENERALS are very good musicians who can create a really rotten atmosphere. "To Hell" is a record for everyone who has not forgotten to dance on their own graves. It is a legacy of a time when death metal was still sincere and pure. Damn, someone give me another beer, I have to play the record one more time. I'm not just leaving this cemetery. I'll stay here, add volume and look forward to another long night. Nordic death metal massacre, with coffin lids bursting!

TRACKLIST
1. Faith In Fire (5:06)
2. To Hell (4:02)
3. Evolution Of The Flesh (3:54)
4. Thrill Kill (4:51)
5. Locate Decapitate Incinerate (3:35)
6. No Atonement (3:32)
7. Deadlock (3:24)
8. Demonical Trait (2:56)
9. Bombardment (2:55)
10. Undying Death (4:48)

LINE-UP
Rickard Hednar - Vocals & Bass
Rickard Fäldt - Guitar
Marius Tömte - Guitar
Martin Svensson - Drums

https://www.facebook.com/thegeneralsSWE
https://www.facebook.com/Blackzombierecords
https://www.blackzombierecords.se

Recenze/review - SHAARK - Deathonation (2020)


SHAARK - Deathonation
CD 2020, Slovak Metal Army

for english please scroll down

Když mi máma v roce 1995 našla doma na stole kazetu "Sinn Fein", zhrozila se. "Co to prosím tě posloucháš?": ptala se a její údiv byl ještě větší, když objevila, že pátý song se jmenuje Fuck me. Tohle slovo znala ze špatně nadabovaných akčních filmů na videokazetách. Byl jsem tenkrát velký rebel a tak jsem prohodil jenom něco o tom, že tohle je hudba budoucnosti.

Uteklo spousta vody v řekách, několikrát se změnila politická situace, mobily nahradily rozhovory tváří v tvář. Něco se ale nezměnilo. Ano, hádáte dobře, moravští SHAARK se s tím pořád nepářou. Pokud máte rádi starý thrash metal, který je dobře zahraný, má drive a pořádný rockový koule, tak neváhejte ani chvilku. 


Můžeme mít tisíc důvodů k tomu, abychom desku shodili ze stolu a stejně jako kdysi moje máma jen pokývali hlavou nad špatnostmi dnešního světa, ale tohle je hudba pro staré fanoušky. SHAARK zkrátka hrají poctivý thrash metal slayerovského střihu a hotovo. Návrat po dlouhých čtrnácti letech se nadmíru vydařil. Staří pardálové moc dobře ví, jak na nás, na veterány, kteří pamatují zlatou dobu metalu v devadesátých letech. Ve skladbách je pořád kus rebelie, jako vždy se mi moc líbí bicí (jak zvuk, tak i technika). Je sice pravda, že některé songy by zasloužily trošku zkrátit, opakováním ztrácejí lehce na intenzitě, ale to je jen drobnost, která mi nedokáže pokazit celkový dojem. Líbí se mi produkce alba i zdravá naštvanost, která patří k dobrému thrash metalu, jako k mrtvému zimník. Jasně, že jsme tohle všechno už někde slyšeli. O to ani nejde. Pořád mám chuť pařit, vynadat všem blbcúm, kopnout do vrtule, stále je ve mě vášeň a nadšení pro hudbu jako takovou. Z nahrávky "Deathonation" cítím podobné emoce a náladu. Vysokooktanový thrash metal, u kterého hrozí samovznícení! Ryzí, poctivý výplach mozku ze staré školy. Žraloci znovu útočí!


Asphyx says:

When my mother found the "Sinn Fein" tape on my desk at home in 1995, she was horrified. “What are you listening to?” She asked, and her astonishment was even greater when she discovered that the fifth song was called Fuck me. She knew this word just from action movies on videotapes with terrific dubbing. I was a big rebel then, so I just said something about this being the music of the future.

Some time passed, the political situation changed several times, and mobile phones replaced face-to-face conversations. But something hasn't changed. Yes, you guessed it, the Moravian SHAARK still fighting well. If you like old thrash metal, which is well played, has a drive and a proper rock ball, so don't hesitate for a moment.


We may have a thousand reasons to throw the record off the table and, like my mom once, just nod over the bad things of today's world, but this is music for old fans. SHAARK simply plays honest thrash metal in a slayer style and that's it. The return after fourteen long years was extremely successful. The old veterans know very well how to impress us, the veterans who remember the golden age of metal in the nineties. There is still a bit of rebellion in the songs, as I always like drums (both sound and technique). It's true that some songs deserve to be shortened a bit, they lose a bit of intensity with repetition, but that's just a trifle that can't spoil my overall impression. I like the production of the album and the anger, which belongs to good thrash metal. Of course we've heard all of this before. But I still feel I want to mosh, scolding all jerks, kicking a propeller, I still have a passion and enthusiasm for music as such. I feel similar emotions and mood from the recording of "Deathonation". High-octane thrash metal that is at risk of spontaneous combustion! A genuine, honest old-school brainwash. Sharks attack again!


tracklist:
1. Adventus Mali
2. Union of Pain
3. Monsteroid
4. Corruption
5. Trip to Non-Return
6. Deathonation
7. Trapped in the Net part I
8. Trapped in the Net part II
9. Friends of Evil
10. Speed King

band:
Ctibor ´Peroon666´ Palík (zpěv)
Aleš ´Alex 93´ Nejezchleba (kytara)
Radek ´Bája´ Kutil (basa)
Zdeněk Pradlovský (bicí)


Recenze/review - AWRIZIS - Gears of Fear (2020)


AWRIZIS - Gears of Fear
CD 2020, Slovak Metal Army

for english please scroll down

Kdysi dávno jsem hltal sci-fi povídky o apokalypse. Před třiceti lety a zajímavé je, že spousta předpovědí se splnila. Jsme propojeni v jedné všemocné síti, která nás měla původně spojovat a nyní nás spíše izoluje. O smrtících virech vám asi nemusím nic říkat, přímo to prožíváme teď a tady. Někteří dokonce tvrdí, že apokalypsa dávno začala, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Nenávist, vztek, jedovaté sliny, kterými se, ať chcete nebo ne, stejně nakonec nakazíte. Rozhoduje za nás umělá inteligence, která je chytřejší, než většina populace.

Nová, v pořadí třetí dlouhohrající, deska moravských death thrash groove metalistů AWRIZIS by mohla všude znít z rozhlasu, až bude po apokalypse. Až se náš svět zase očistí od zbytečností. Bude to pochmurný, temný a náročný život. Restart je už ale opravdu potřeba. 


"Gears of Fear" krásně vyjadřuje do krvava laděný obal i promo materiály, při poslechu na mě padá stejná beznaděj, jako při sledování večerních zpráv. AWRIZIS dokáží být vznešení, epičtí, rozevlátí, jejich skladby nepostrádají jasné, zřetelné motivy, spoustu rozličných nálad, ze kterých nejvíce převládá melancholie. Občas vyvstane na povrch jemná inspirace třeba takovými HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, novými CONVULSE. Kapela ale není svázána nijak s žádným stylem. Je spíše vzácnou kompozicí, riffy jsou účelné a songy krásně gradují. Jako bych se procházel po spálené zemi, vzpomínal na to krásné a děsil se ve snech všemi zvěrstvy, kterých je lidstvo schopno. Cloumá se mnou dlouho zadržovaný vztek, smutek, připomínku bych měl snad jenom ke zvuku, který je v některých momentech takový "nevyvážený", působí roztříštěně. Někdy moc nahlas, občas vyniknou zcela jiné nástroje, než bych očekával. Jsou to ale jen drobnosti, jinak jsem spokojený. V téhle kapele se sešla parta velmi talentovaných muzikantů, kteří jsou hraví, skládají inteligentně, s cílem vás rozdrásat do krve. Musím rovnou napsat, že u mě se jim to podařilo. Až jednou zase budete sdílet bolest na sociálních sítích, rozhodně si předtím pusťte tuhle desku. Třeba vás donutí k zamyšlení jako mě. Apokalypsa přichází!


Asphyx says:

Once upon a time, I loved sci-fi stories about the apocalypse. Thirty years ago and interestingly, a lot of predictions came true. We are connected in one omnipotent network that was originally supposed to connect us and now rather isolates us. I probably don't have to tell you anything about deadly viruses, we experience it right now and here. Some even claim that the apocalypse began a long time ago, just look around. Hate, anger, poisonous saliva, which, whether you like it or not, will eventually infect you anyway. Things are decided by artificial intelligence, which is smarter than the majority of the population.

The new, third long-length album of Moravian death thrash groove metallers AWRIZIS could sound from the radio everywhere, after the apocalypse. When our world is cleansed of uselessness again. It will be a gloomy, dark and demanding life. But a restart is really needed.


"Gears of Fear" beautifully expresses the bloody cover and promo materials, while listening to me the same hopelessness as when watching the evening news. AWRIZIS can be noble, epic, distracting, their compositions do not miss clear, distinct motifs, a lot of different moods, but the most prevalent is melancholy. Sometimes a subtle inspiration by bands such as HYPOCRISY, SOILWORK, BORKNAGAR, new CONVULSE come up. But the band is not tied to any style. It is rather a rare composition, the riffs are purposeful and the songs graduate beautifully. It was as if I was walking on scorched earth, remembering the beautiful, and terrifying in my dreams with all the atrocities that humanity is capable of. I have a long-held anger, sadness, I would only like to mention the sound, which in such moments is so "unbalanced", it seems fragmented. Sometimes too loud, sometimes completely different instruments stand out than I would expect. But these are just trifles, otherwise I'm satisfied. This band brought together a group of very talented musicians who are playful, compose intelligently, in order to scratch your blood. I have to write straight away that they succeeded with me. Once you share the pain on social media again, be sure to play this record first. Maybe they'll make you think like me. The apocalypse is coming!



tracklist:
1. Where the True Nature of Human Dwells in Shadows
2. The Great Plague
3. North of My Heart
4. Broken Clocks
5. Veins vs. Wires
6. The Racing Heart
7. Quarantined (My Home, My Grave)
8. Dehumanized
9. Signs in the Sky

band:
Marek ´Frodys´ Pytlík (kytara, zpěv)
Matěj Grunt (kytara)
Jakub Grunt (basa)
Lord Izual (bicí)


středa 24. února 2021

Recenze/review - APOCRYPHETIC - Heir to the Cosmos (2020)


APOCRYPHETIC - Heir to the Cosmos
EP 2020, Sunshine Ward Recordings

for english please scroll down

Ze starého, dávno zapomenutého hrobu trčí kostnatá ruka. S dlouhými drápy, leze pomalu ven. Nemrtví se znovu probudili, aby pomstili svoje hříchy. Kříže jsou obrácený směrem dolů a na zdi kostela hoří pentagram. Potrhané oblečení, neskutečný smrad a tvář od zkažené krve. Bestie je znovu zde, lační po čerstvém mase. Nepomáhá zaříkávání, ani zcela zbytečné modlitby. Peklo zase jednou vydalo svoje svědectví.

Kapelu APOCRYPHETIC mi doporučili samotní démoni. Hluboko pod zemí, v katakombách, kde se hraje pravý syrový death a black metal. Blasfemie, nahrubo nasekaná tma, šílenství. Riffy ostré jako břitva, starodávný plesnivý zvuk, vokál raněné šelmy. Dohromady se jedná o desku, která ničí vše v okruhu několika kilometrů. 

 

APOCRYPHETIC se volně inspirují ve své tvorbě kapelami jako PERDITION TEMPLE, KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, NECROWRETCH. Během poslechu zažijete jen utrpení, strach a budete mít pocit, že vám někdo právě zabodl rezavý nůž do břicha. Kapela dokáže být tajemná, některé motivy jsou jako procházka po hřbitově sebevrahů. Hlavními artefakty, které si z nahrávky odnesete, je ale touha ničit. Zlo je podáváno rovnou, bez příkras a zbytečností. "Heir to the Cosmos" je totálním vyhlazením, nakumulovanou nenávistí. Zažijete u ní muka pekelná, shoříte jako kus masa. Líbí se mi tlak a energie, které dokáže kapela vyvinout. Jednotlivé motivy na mě padají jako lavina, stěna z kostí a lebek. Bestie se probudila a chce krev, čerstvou krev. Zůstávají po ní roztrhaná těla, nářek a beznaděj. Jako po novém albu APOCRYPHETIC. Po každém setkání mám pocit, že potřebuji do žil další dávku, pořádnou porci black death metalu. Po smrti není nic, jenom temnota. Tahle kapela to ví moc dobře a dokázala to znázornit i svojí hudbou. Obraťte všechny kříže směrem dolů, otevřete bránu do pekla! Vynikající smrtící kov s příznaky blasfemie! Masakr!


Asphyx says:

A bony hand protrudes from an old, long-forgotten grave. With long claws, it climbs slowly out. The undead awoke again to avenge their sins. The crosses are turned downwards and a pentagram burns on the wall of the church. Torn clothes, an unreal stench and a face from rotten blood. The beast is here again, hungry for fresh meat. It does not help incantations, nor completely unnecessary prayers. Hell once again release its testimony.

The band APOCRYPHETIC was recommended to me by the demons themselves. Deep underground, in the catacombs, where real raw death and black metal are played. Blasphemy, roughly chopped darkness, madness. Razor-sharp riffs, ancient mouldy sound, wounded beast vocals. Together, this is a record that destroys everything within a few kilometres.


APOCRYPHETIC are freely inspired in their work by bands like PERDITION TEMPLE, KRISIUN, ANGELCORPSE, MORBID ANGEL, DIABOLIC, IMPIETY, DEICIDE, SINISTER, NECROWRETCH. While listening, you will only experience suffering, fear and you will feel that someone has just stabbed a rusty knife in your stomach. The band can be mysterious, some motives are like a walk through the graveyard of suicides. But the main artefacts you take away from the recording are the desire to destroy. Evil is served straight away, without embellishments and futility. "Heir to the Cosmos" is a total annihilation, accumulated hatred. You will experience hell torment with it, you will burn like a piece of meat. I like the pressure and energy that the band can develop. The individual motifs fall on me like an avalanche, a wall of bones and skulls. The beast has woken up and wants blood, fresh blood. She is left with torn bodies, lamentation and despair. Like after the new APOCRYPHETIC album. After each meeting, I feel like I need another dose in my veins, a good portion of black death metal. There is nothing after death, only darkness. This band knows this very well and was able to illustrate it with their music. Turn all the crosses down, open the gate to hell! Excellent death metal with symptoms of blasphemy! Massacre!


Tracklist:
01. Liturgy Of The Blade
02. Oppression Through Genocide
03. The Millenial Key
04. Possessed Battalions Conquer
05. Imperial Defenestration
06. Apocalyptic Prophecies
07. Blood Flow
08. Dawn Of Lamentation

band:
Lord of the Carrion Pit: Rhythm Guitar & Vocals
Ghoul: Lead Guitar
Narzarath: Bass Guitar
Infernal Dominator: Drums & Synth


úterý 23. února 2021

Recenze/review - CORPSE WORSHIP - Horror Chronicles (2021)


CORPSE WORSHIP - Horror Chronicles
CD 2021, Coyote Records

for english please scroll down

Chodil jsem kolem již několik dní, ale teprve až teď jsem si všiml krkavců, skřehotajících kousek od cesty. Zmrzlá mrtvola mladé ženy zde už musela ležet několik dní. Bez očí, s rukou ukazující někam do dáli. Možná na svého vraha. Nůž zabodnutý v zádech. Vypadá to na dlouhý lov. Musela být neskutečně vystrašená, vyděšená. Dostihl ji v mrazu a ledu, v hlubokém sněhu. Osamocenou. Zakřičím na krkavce, ale jenom se na mě drze podívají. Jsou jako poslové smrti.

Stejný pocit mám i z prvotiny ruských death metalistů CORPSE WORSHIP. Ti hrají temný, mrazivý smrtící kov staré školy, se spoustou ledových melodií. Skladby mají již od prvního setkání velký drive, jsou propracované a připadám si, jako bych se díval do tváře staré mrtvoly. 


Songy na mě působí jako návštěva hřbitova sebevrahů. Během celé desky se kolem vznáší poctivý smrad a já si ji opravdu užívám. Inspiraci Rusové čerpali u starých švédských (DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX), ale i amerických kapel. Hodně tomu pomáhá surový a syrový zvuk. Radost je pohledět i na krásně morbidní obal, který vás ihned zavede do nečisté hry. Jakoby někdo každým dalším riffem odřezával maso od zmrzlých kostí. Nejedná se sice o nahrávku, která by otočila hudebními dějinami, ale jako vždy oceňuji hlavně upřímnost a opravdovost. Nadšení, které z alba cítím. "Horror Chronicles" je jako četba ze starodávné Knihy mrtvých. Smrt v podání CORPSE WORSHIP přichází jako černý mráz. Převážně ve středním tempu. Divoce, šíleně, zběsile, ale zároveň má jasný řád. Vydávám se znovu na dlouhou cestu. Do sněhu a vánice. Jsem zvědavý, kolik mrtvých těl potkám dnes. Je vám doufám jasné, co mi bude hrát v přehrávači. Ano, ruská pocta starých katakombách se vydařila po všech stránkách a neměla by uniknout uchu žádného pravého old school death metalisty. Syrová, surová hororová výpověď, u které ožívají nemrtví a krev teče proudem. Rakve se otvírají!


sumarizace:

Když si přehrávám "Horror Chronicles" ve svém přehrávači, tak mám pocit, že znovu tančím na hrobech všech death metalových předků. Ostré riffy, chorobný hlas, vše je zahrané s neutuchajícím nadšením pro exhumaci těl. Stylově lze tvorbu CORPSE WORSHIP přirovnat k těm nejlepším albům DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX. Jakoby CORPSE WORSHIP zamíchali do obrovské nádoby všechny staré poctivé rezavé ingredience, přidali temnotu, špínu a hnis a podávali podchlazené. Přiznávám na rovinu, že pro mě osobně se jedná o jeden z nejlepších ruských old school death metalových počinů současnosti. Dar zlámat všechny kosti hudbou má málokdo a CORPSE WORSHIP útočí napřímo a bez vytáček. Smrt může mít mnoho podob, často bývá nevyzpytatelná, ale z "Horror Chronicles" doslova odkapává jako zkažená krev. Dávno prokleté pohřebiště vydalo další svědectví! Vynikající album, připomínající starou rakev až po okraj narvanou prašivinou, hnilobou a chladem! Morbidní pozdrav ze záhrobí!


Asphyx says:

When I listen to the record "Horror Chronicles" on my player, I feel like I'm dancing on the graves of all death metal ancestors again. Sharp riffs, a sick voice, everything is played with a constant enthusiasm for the exhumation of bodies. Concerning the style, the work of CORPSE WORSHIP can be compared to the best albums of DISMEMBER, ENTOMBED, DESULTORY, CENTINEX. As if CORPSE WORSHIP mixed all the old, rusty ingredients into the enormous container, added darkness, dirt, and pus, and served supercooled. I must confess that for me, this is one of the best old school Russian death metal records of the present. To have a gift to break all the bones by the music has only the chosen and CORPSE WORSHIP attacks straight and without warning. Death can possess many forms, often unpredictable, but from the album "Horror Chronicles" literally drips like "bad blood". The long time ago cursed burial ground has given further testimony! An excellent album, reminiscent of an old coffin full of dirt, putridity, and cold! Morbid greeting from the grave!



Tracklist:
01. Doom Bell-(First Chapter)
02. Monastery Ruins
03. City Of Eternal Gloom 05:53
04. Misanthropy
05. Cadaver Fanaticism
06. Cemetery Angel
07. Mortification
08. Chorus Of The Damned-(Last Chapter)


News! - MŮRA - Doom Invocations and Narcotic Rituals (blackened death doom, Caligari Records)

 

Prague based Necromantic Narcotic Death Doom Metal.

Kytarista Sekeromlat, zpěvák Voluptas a bývalý bubeník The Tower spojili síly a založili novou kapelu pojmenovanou MŮRA. V průběhu loňského roku nahráli dvacetiminutové EP Doom Invocations and Narcotic Rituals, které vyjde ke konci března na kazetě u amerického labelu Caligari Records.

Jedná se o pomalý jeskynní blackened death/doom pro fanoušky kapel jako Temple Nightside, Antediluvian, Grave Upheaval, Encoffination a dánské deathmetalové scény. Nahrávka vznikla v pražském Dödsmord Studiu a první skladbu Chambers of Decay lze poslechnout na Bandcampu kapely a labelu.

Na Bandcampu Caligari Records také možno už předobjednat kazetu, která vychází v nákladu 200 ks.


TWITTER