DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 13. července 2017

Report, photos, video - OBITUARY, ABSU, BEHEADED - club Slavie, Czech republic - 12. 7. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

club: Klub Slavie - http://www.klubslavie.cz/
promoter: Obscure Promotion - http://obscure.cz/cs/events/

Budějovický koncert OBITUARY pro mě byl hlavně o srdci. A to jak o tom v přeneseném fanouškovském slova smyslu, tak o reálném. Poslední půlrok se na mě začal nějak podepisovat zub času a jedna rodová vrozená nespravedlnost. Vše vyvrcholilo již podruhé zrušenou cestou po dálnici, kdy se mé tělo vzepřelo a odmítlo poslušnost. V hrudníku jsem měl najednou obrovského vetřelce, který ve mě bolestivě hlodal o sto šest. 


Plzeň

Musel jsem tomu přizpůsobit i cestu do Českých Budějovic. Jako správný maniak jsem volil vlak a nakonec podlehl slovům své ženy, ať si zaplatím přespání. Udělal jsem to nerad, ale tělo dalo mozku několikrát pořádně na srozuměnou, že chodit okolo nádraží pět hodin v noci asi nebude to pravé ořechové. A doktoři by určitě taky pěkně prskali.

in train

České Budějovice
Nadělal jsem si tedy nějaké hodiny v práci, zamluvil si levné ubytování kousek od nádraží v Budějovicích a kolem dvanácté zmizel ze zaměstnání pryč. Bylo dusno, voda v lahvi mi zteplala, že se nedala moc pít a placebo prášky na křečové žíly nějak nezabíraly. Usadil jsem se do kupé, naladil v MP3 přehrávači poslední desky Morta Skuld, samozřejmě Obituary a Azarath. Myslel jsem si, že se srovnám do polohy, kdy mě bude co nejméně bolet na prsou a stabilizuji se až do Budějovic...jenže...

ubytování



ready for death metal!


Chvíli před odjezdem vlaku z Plzně se rozlétnou dveře do kupé, vlítne tam paní snad stokilová a pořád se mě na něco ptá. Chce se mi spát, ale nenechá mě. Prý mám popelavou barvu a nevypadám vůbec dobře. Mám na jazyku asi stovku jedovatých odpovědí, ale nechám toho. Zaplať Satan vystoupí brzy a s ní i nasládlý pach, kterým jsou tlusťoši tolik proslulí. Pak už cesta ubíhá v poklidu, poklimbávám i sleduji okolní překrásnou krajinu.

Na nádraží v Budějovicích se musím trošku zorientovat, mám vypsané ulice až k ubytovně. Platím pár stovek na recepci a mé tělo se chce uložit na chvilku do stabilizované polohy. "Ty jsi stejně takovej debil, pořád se přepínáš. Mohl si sedět doma, koukat na televizi a srkat studený džusy. A odpočívat": nadávám si a málem na chvíli usnu. Trošku se mi uleví a volám domů, že jsem v absolutním pořádku, daří se mi dobře a těším se na koncert.

České Budějovice




Chci dát venku nějaké jídlo a tak navštívím rychlé občerstvení. Kupuji si párek v rohlíku, který nakonec skoro celý vyhodím. Maso neviděl a hořčice mi přijde kyselá. Jdu raději k Vietnamcům do potravin a koupím si bagetu. Není taky nic moc, ale aspoň se trošku najím.

Hledám club Slavie, párkrát se spletu, ale nakonec jsem po chvíli bloudění na místě. Jsem rozhodnutý, že si pivo nedám, protože doktoři a vůbec, ale nakonec podlehnu žízni.

Slavie je klub na pohodu, líbí se mi jak prostředí, tak i lidé, kteří jsou na mě milí a ochotní. Pomalu se dostávám do té správné nálady, v hrudi se najednou cítím nějak podezřele silný a vůbec jsem pěkně pookřál. Asi metal!

klub Slavie




Potkávám i zde, na jihu republiky, pár svých fanoušků, kteří čtou můj-váš malý blog a prohodíme pár slov. Jste úžasní, udělali jste mi velkou radost, děkuji za přízeň, přátelé! Jsem až dojatý, což přičítám jak své citlivé povaze, tak vedlejšímu účinku léků:)). Jinak jsem samozřejmě "šíleně drsnej metalista":))

BEHEADED jdou na řadu jako první a nasypou do nás černotou nasáklý brutální death metal. Mám tuhle kapelu ve velké oblibě a vidím ji poslední dobou poměrně často. Ve středu opět předvedli vynikající set toho nejhrubšího nářezu. Jsem mimo realitu, mám sto chutí vylézt na pódium a zapařit spolu s BEHEADED, ale asi bych to už nedal. Masakr, masakr, masakr! Mám pocit, že ke mě stéká shora celá řeka zkažené krve! Vynikající set! Už se těším do VolyněInferno! Brutal death metal gig which smash our in pieces! Morbid ritual for calling out the dark powers!







ABSU jsem viděl poprvé a naposledy loni v prosinci a nutno říci, že s ostravským vystoupením si to budějovické vůbec nezadalo. Legendární američtí black thrasheři dostáli svému temnému jménu a nasypali to do nás, až mi málem vytrhali žíly z rukou. Ano, přišla na mě lehká slabost, způsobená zhuštěným vzduchem, utvořeným černými skladbami, přednášenými s odhodláním. Užil jsem si všechno to rouhání dosytosti a doslova se dusil tmou. Excellent gig! It was sound  of black/thrash metal! ABSU with youFor ever and ever, amen!






Co se dá napsat k OBITUARY vlastně nového? Vždyť já tuhle smečku poslouchám 28 let! Patří k mým srdcovým a na rozdíl od mé maličkosti, v Budějovicích byli ve velmi dobré formě. Na floridské bardy je spolehnutí! Cítil jsem chlad v žilách, řval texty spolu s kapelou, pokusil se i o několik pařících kroků. OBITUARY byli jako vždy vynikající, studení, se stále dokonalým Johnem Tardym u mikrofonu. Ano, zub času je znát a pánové už nejsou tak divocí jako před mnoha lety, kdy jsem je viděl poprvé, ale pořád mají jejich skladby neskutečnou sílu. Přiznávám, byl jsem mimo, vznášel jsem se někde nad starými pohřebišti, užíval si notoricky známé melodie a přehraboval se v plesnivých kostech. Tohle byl totální zahnívající starý death metal! Absolutní masakr! Floridian sharpens the marrow of my bones again. Cold, raw and traditional. OBITUARY manage to do this very well.  It was quick, rolls like an avalanche of old stones. Totally moldy old school death metal! Absolut massacre!



















Recenze/review - OBITUARY - Ten Thousand Ways to Die (2016)

Zvuk byl již od první kapely dobrý, co mě ale vyloženě vytáčelo, tak byla světla. Pořád si tak nějak myslím, že diskotéka v pestrých a ostrých barvách na death metalový koncert nepatří. V klubu také bylo vedro jako v sauně. Obdivoval jsem bubeníky, všichni předvedli výkony na hranici fyzických možností. 

Koncert byl zcela vyprodaný. Nevím, kolik se vejde do klubu přesně lidí, ale klidně bych snesl větší prostor, nerad se mačkám. Po organizační stránce vše proběhlo v pořádku. Obscure Promotion jsou profesionálové a hrací časy byly dodržovány. Před klubem smutnil jeden Rakušan, který se vydal 300 km na Obituary a dovnitř se nedostal. Zkrátka a jednoduše, kdo dneska nemá a nečte facebook, tak má smůlu (a je bez informací).


merchandise
Baví mě se koukat kolem sebe, naslouchat celkové atmosféře a nasávat hlášky fanoušků. A ti, kteří navštívili České Budějovice, si to přijeli opravdu užít. Žádní přemoudřelí a přežraní divní patroni se znuděnými ksichty, ale maniaci, krásný holky (jo!) a hlavně byla legrace - takhle si představuji dobrou akci! Byl jsem spokojený, byl jsem mezi svými, usmíval jsem se.

OBITUARY se po koncertě vydali mezi fanoušky. Bylo úžasné vidět, že i takovéto legendy jsou pořád normální, pohodoví lidé, co dají s každým pivo (říkám Donaldovi - líbí se mi vaše nová deska, on na to, děkuji, dáš si pivo? - a já po letech vypil Budvar, který jinak nevezmu do držky), pokecají, nechají se vyfotit. Stále skromní, milí a příjemní srdcaři a pro mě skvělý (tím umocněný) zážitek. O tomhle je death metal!

with Obituary





Je konec. Musím si dojít pro vodu, abych neomdlel. Hergot, já snad na ty pány v bílých pláštích budu muset dát, protože cítím, jak se může moje srdce z toho všeho vypětí zbláznit. Brní mě levá ruka a na chvilku si raději sednu. Nějaká slečinka, sotva padesátikilová - kočička!, se mě ptá, jestli nechci pomoc. Lituji, že mi není aspoň o třicet let méně (mohli jsme trošku zaflirtovat, ale ani na to už nemám energii).  A stejně by to nešlo, nebyla ještě na světě - možná s její mámou, ha! Jdu raději hledat ubytovnu.

Bloudím chvíli ulicemi, lampy mi blikají do obličeje (na hlavní třídě se to jako bonus servalo, do toho policie, majáky, jak z večerních zpráv) a do postele dorazím z posledních sil. Na recepci sedí vyžilá blondýna, pořád si olizuje rty a vypadá, že by mě chtěla. Brrr, takhle začínají německé ultra nechutné porno filmy z osmdesátých let. Jsem rád, že jsem na pokoji. Jen vedle do toho za zdí buší dva namakaní Ukrajinci, co mi připadali odpoledne jako zosobnění totálního pokérovanýho chlapáctví (máme společný záchod i sprchy a tak raději svoji očistu vynechám, pro jistotu). Nic proti, jen by u toho nemuseli chlapci tolik hekat.


support Beheaded
Beru si prášky na jánevípročmijepředepsali a lehám si na pravý bok, aby mě nic netlačilo. Budíka mám nařízeného na brzy, musím domů. Zdá se mi o jedná holce, co jsem s ní kdysi v pravěku chodil. Stojí u mé postele a plísní mě, že bych si měl na sebe dávat větší pozor. Ale jo pořád, odsekávám ji a ona mi pak nedá. Divnej sen.

go home




Budík mi zahraje Hypnos, já vytřeštím oči a nevím, proč a kde to jsem. Než mi vše dojde, vyčistím si zuby, seběhnu dolů, potkám právě končící blondýnu z recepce. Mrkne na mě, já vrátím klíče a už si to mašíruju na nádraží. Je ještě poměrně chladno, dobře se mi dýchá, srdce odbíjí jak má a cítím se skvěle. Není divu, středeční koncert byl totiž vynikající! Pořád na něj myslím i ve vlaku na Plzeň (domů dorazím rozlámaný jako kdybych právě složil náklaďák uhlí). Byl to skvělý zážitek, který byl u mě hlavně o srdci, o fanouškovství, o death metalu! Ať vaše kroky provází síla, děkuji za pozornost, přátelé.


- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound





-------------------
Promotion:

Recenze/review - GOLDENPYRE - In Eminent Disgrace (2017)


GOLDENPYRE - In Eminent Disgrace 
CD 2017, Signal Rex

Z dříve veselého kluka se postupně stával zachmuřený pán. Jakoby zestárnul, schoulil se do sebe. Když jste ho potkali, vaše první otázky směřovaly na nalomené zdraví. Postupně se mu všichni začali vyhýbat. Nikdo se nedovedl podívat do jeho černých očí. Zračil se v nich strach smíchaný s nenávistí.

Příběhy plné podivných znamení, rouhání, šílenství a bolesti se odehrávají i na nové desce portugalských GOLDENPYRE. Pro její pochopení je nutné se přenést do devadesátých let minulého století, oprášit staré death thrashové postupy a soustředit se plně na všechen ten hnis, který z nahrávky vytéká. Říká se, že v jednoduchosti je síla. Tentokrát, u poslechu "In Eminent Disgrace", se stávají kruté vize nechutnou pravdou a já musím novinku ocenit řádem všech padlých kněží. Působí na mě jako jed, tajemné zaříkávání, zlá mantra, vyřčená s oprátkou oběšence v ruce. 


Pěkně zatuchlý a "nepříjemný" je zvuk celého alba, na kterém nalezneme jen ty nejvybranější kousky zla. První setkání s touto deskou nedopadly příliš dobře, ale nakonec si mě získala. Pomalu, postupně, jako zasychající krev po čerstvé vraždě. Najednou člověk potkával jen samé lidi s pokřiveným charakterem, kteří neměli daleko k výbuchům vzteku. Všichni jsme poslouchali  "In Eminent Disgrace" a doufali, že peklo konečně otevře svoje brány a pohltí nás. Až na věky, amen! Stejně jako nové album GOLDENPYRE. Portugalský death metal, který obrací kříže směrem dolů. Takhle nějak vypadá zlo z dávných dob. Velmi dobře!




sumarizace:

"In Eminent Disgrace" je temným poselstvím z onoho světa. Pokud bychom hledali nějaké vyslance záhrobí, museli bychom zákonitě narazit na death metalisty GOLDENPYRE. Fascinuje mě přístup, jakých uchopila kapela staré smrtící pořádky, přetransformovala je to dnešní doby a stvořila album, které připomíná rozzuřené monstrum. Peklo opravdu existuje! Novinka těchto maniaků je toho jasným důkazem. Narovnejte prašivé kosti do úhledných hromad, otevřete dveře do záhrobí a povolejte nemrtvé! Maniakální uctívači old school death/thrash metalu jsou zde! Řvou mocně, hlasitě a jejich hlas je podobný samotné Bestii. Skvělé nápady, temná a zlá atmosféra, naléhavost, dravost. Tohle všechno dělá z posledního CD GOLDENPYRE absolutně zahnívající záležitost. Album bylo nahráváno snad někde v podzemí, v opuštěných chodbách vedoucích do obrovské márnice. Old school death/thrash metal, který vás na věky prokleje! Smrt je při poslechu velmi blízko! Zlo přichází. Excelentní nahrávka!



Asphyx says:

"In Eminent Disgrace" is a dark message from the world beyond. If you were looking for delegate from the world beyond you would have to find these death metal band GOLDENPYRE. I am fascinated by their attitude – they hold the old deadly orders transformed them into today´s world and made an album which sounds like an angry monster. The Hell is real! This album proves it. Line up your ashy bones into neat lumps, open the doors into the world beyond and call the undead! These maniacal which worship old school death/thrash metal are here! They are screaming so powerfully and loudly! Their voice is like the Beast itself. Great ideas, dark and cruel atmosphere, immediacy, drive. This is what makes the new album by GOLDENPYRE something absolutely mouldy. The album was recorded in the underground in abandoned halls which lead into an enormous dead house. Old school death/thrash metal which will curse you forever! The Death is very close when you listen to this album! The evil is coming. Excellent record!

Tracklisting:

1. Collapse Of Empirical Foundations
2. Winds Of Pestilence
3. A Crown For Decadence
4. Suffocation
5. Meant To Suffer
6. Last Paroxysm
7. Yod Sabboath
8. Deluge Of Fire

Band Line-up:


Caneco – Bass
Ricardo Veiga – Drums
Ricardo Coutinho – Guitars
Tiago Veiga – Guitars
Fred – Vocals


Few questions – interview with death metal band KALOPSIA.


Few questions – interview with death metal band KALOPSIA.

Answered Matt.

Recenze/review - KALOPSIA - Angelplague (2017)

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Matt: Hails! KALOPSIA is a death metal band founded in NJ, USA in 1999. We combine American brutality, Swedish melody, thrash and hardcore into a potent mix of heavy, catchy metallic mayhem! 

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Matt: Our new album “Angelplague” was recorded, mixed and mastered by Bobby Torres at Frightbox Studios in Clifton, NJ, USA. He knocked it out of the park!


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Matt: “Angelplague” was released on CD and digital by Horror Pain Gore Death Productions (http://hpgd.bandcamp.com/). Proper Death Records is pressing vinyl, 400 black and 100 red (http://properdeath.bigcartel.com/). Any cassette labels, get in touch! 



Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Matt: I write the lyrics. This album is centered around the themes of sickness, death and religion. I lost some people close to me over the course of making this record, and dealing with concerns like “burial or cremation” and the religious rituals around death. I’m atheist but my family is not. So those themes were very much stirring under the surface. “Destined to Return” is about accepting death. “Christened Upon the Slab” is about the business side of death. How for some people, a body is a body. You can’t do an autopsy on a person, you have to do it on a body. “Scorched Earth and Blackened Skies” is about how we build things over the course of our lives in defiance of our mortality, but in the end it gets washed away by the sands of time. It’s not a concept album, but these themes are weaved throughout. 

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Matt: Everything we do is DIY. So we find the artists, give them direction and go from there. Aditia Wardhana did the great artwork for this album, which we used for the redesigned website. I cobbled together the site. We all share social media responsibilities. If I’ve learned anything with this record it’s the importance of having a strong press presence, including social media. Great music that the fans don’t hear doesn’t really count for much. Plus social media is a way for fans to connect with us, which is great.


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

Matt: Horror Pain Gore Death Productions is handling the CD, while Proper Death is handling vinyl. Both labels are doing an awesome job getting the music out there. They are small labels, and they are fueled with a passion for the music. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Matt: Back when we started, it was all about Morrisound and Sunlight Studios, the classic bands from both sides of the pond, Deicide, Cannibal Corpse, Malevolent Creation, Grave, Dismember, Suffocation, Internal Bleeding, etc. as well as NJ and NY area hardcore, Merauder, All Out War, For the Love Of…, Hatebreed, etc. Over the years everything’s gotten mixed together leading to what we know of as our sound. This is our third full length, so it’s a fusion of ideas that drove the first two. 

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Matt: We went straight to Horror Pain Gore Death. Mike had heard the demos and worked with the other guys on the first Hammer Fight record, so we knew it was going to be a good fit.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Matt: We’ve played a lot of club gigs. I like both settings. A packed club has a raw intensity that you can feel. In a festival setting you’re almost background music for a party, but it’s so huge that it’s otherworldly. I’m into it as long as people are into it. 

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Matt: We’ve all been musicians for a really long time, so for us keeping the thing going is just fun. We will be releasing a remixed and remastered version of “Amongst the Ruins” in 2018, followed by a new album, which is currently being written. 

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Matt: You can find all our info on our website, www.kalopsia.org. Email and social media info is all there. We also have music and merch on bandcamp kalopsia.bandcamp.com

Thanx for the interview.

Matt: Thanks to you and your readers! Our new album, “Angelplague” is available now from Horror Pain Gore Death Productions http://hpgd.bandcamp.com. Cheers!




středa 12. července 2017

Recenze/review - insania.11 - Di sangue e di luce (2016)


insania.11 - Di sangue e di luce
CD 2016, vlastní vydání

Stojím před obrovským plátnem a měl bych začít malovat jedno krásné mrtvé tělo. Beru do ruky štětec a pečlivě vybírám z pestré palety posledního alba italských insania.11. Stávám se šíleným malířem a snažím se zachytit nepřeberné množství energie, chladu a odlidštěnosti. Mám pocit, že moje studená modelka dělá totéž.

Na počátku byl chaos a asi i insania.11. Progresivní death metalisté, kteří ve své tvorbě kombinují smrt a thrashcore. Textům nerozumím, jsou v italštině, přesto mám neodbytný pocit, že jsme s kapelou vzájemně spojeni zvláštním poutem. Není lehké z počátku uchopit všechen ten neklid a černou energii, ale pokud dáte nahrávce čas, podmaní si vás sama. Pořád a stále mám chuť - být malířem morbidních obrazů.


"Di sangue e di luce" mi připomíná více než cokoliv jiného tlukot srdce, na které se koukáte při operaci. Je chladné, tepající, svým způsobem fascinující. Mám rád hudbu jako celek a vybírám si ji labužnicky a s chutí. insania.11 prošli mým sítem bez jakékoliv ztráty. Hodnotím je vysoko, jsou pro mě zrcadlem, bránou do nekonečného světa fantazie. Líbí se mi zvuk, nápady i provedení. Občas jsou sice skladby příliš dlouhé, ale to mi nijak nebrání si album vychutnat jako dobrou krmi. Pokud tedy máte podobné chutě a rádi u muziky přemýšlíte, tak neváhejte ani chvilku. Líbí se  mi, když je kapela něčím odlišná, originální, má vlastní výraz. A insania.11 splňují vše bezezbytku. Skvělá deska!


sumarizace:

"Di sangue e di luce" mi připomíná tlakový hrnec, až po okraj naplněný extrémními nápady. Nechybí ani melodie a odlehčené pasáže. Po nějaké době nádoba praskne a nám bude umožněno se setkat s gejzírem riffů, různých zvuků, valících se pasáží i komplikovaných momentů. Album je tak určeno všem příznivcům progresivity, hudební nekorektnosti a šílenství. insania.11 jsou nejvíc extrémní právě v tom, že se vymykají všem obvyklým představám o hudbě. Pánové před námi roztáčí pestrý kolotoč neotřelých, barevných melodií. Nenechte se ale mýlit, nahrávka je zároveň velmi ostrá, kořeněná. Připomíná pozření té nejchladnější chilli papriky. Vítejte v továrně na radost i bolest! Extrémní záležitost pro labužníky! Vřele doporučuji všem, kdo se rádi nechávají unášet na vlnách šílené a kruté progrese! 

Asphyx says:

"Di sangue e di luce" reminds me a autoclave full of extreme ideas. It is not lack of melodies and light passages. After some time the autoclave is going to crush and we will be able to see a torrent of sounds, rolling passages and complicated moments. So, this album is for fans of progressivity, incorrect music and madness. insania.11 are extreme because they are beside every ordinary ideas of music. These guys are able to roll a colorful whirligig of unordinary, colorful melodies. However, this record is very shape at the same time and spicy. It reminds me eating the hottest chili pepper in the world. Welcome to factory of happiness and hurt! Extreme thing for true fans! I have to recommend it to all of you who like to listen crazy and cruel progress!

Tracklist:
01. Uroboros
02. Metamorfosi
03. Nosferat (Aspettando L’Alba)
04. I Morti
05. B Naural (I Figli Del Quinto Sole)

band:
Samaang [Vox+guitar] & .Ethrum [guitar] 

Few questions – interview with death thrashcore band from Italy - insania.11.


Few questions – interview with death thrashcore band from Italy - insania.11.


Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?



(Samaang) 

Hi. We are insania.11 and we are a two people combo at now. We played together since 1989 whe the band was just „insania“ and we played some kind of death oriented thrashcore. „Insania“ splitted in 1997. in the beginning of 2008 (11 years after) we started thinking about a new project. We tried to recover the original line-up but something changend in the band’s balance. So in the end of 2014 me and Ethrum decided to go on with a project-studio. At now insania.11 plays a technical thrash/death metal.


Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

(ethrum)

We did everything at home and at the reharsal rooms, with just two laptops, some audio devices and a lot of work. Recording/mixing/mastering was all up to us. A total DIY attitude.

How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

(insania.11)

„di sangue e di luce“ EP was first released in september 2016 as a Digital Release (free streaming on Reverbnation/Soundcloud + Store at Bandcamp), then in Genuary 2017 we printed a limited pro-CD edition (200 copies)


Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with ? 

(samaang)

Lyrics are totally my fault. Written in italian language (but there is a non literal english translation in the booklet) the lyrics are brutal and bloody metaphors about human condition. About the EP „di sangue e di luce“ we tell about the attempt of H.U.Man to go far beyond his phisical boundaries to became pure light. He practises a strange self mutilating ritual. Of course this will not work properly. And there will be horrible consequences.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

(samaang)

logo+graphics are usually on my back with Ethrum approval. About social networks, we do our best to use them to spread our music. But we starve to come back playing live that is the best thing a musician can do. The website is quite frozen. But i hope there will be something new before august. At now our reference is the Facebook page.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takés care about you?

(ethrum)

We are unsigned at now. Of course we need some help do spread the name and the music. We would like to thank you and all the great peoplelike you that rule a webzine for the huge help you give to the very underground bands like us.


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

(samaang)

this is a hard question, you know: i started listening heavy metal in 1984 (yes, you read right) so i have too many bands to mention. I always looked for something faster and heavier and obscure. Just to give you some fresh names and some coordinates: Obscura+Behemoth+Dark Funeral. But frankly it’s difficult to recognize them in our music.

(Ethrum)

Difficult answer also for me. More inspirations and preferences are related to the early bands of the past as Megadeth, Slayer, Pestilence, Atheist, Coroner, Death, Carcass and many many others. But also included Pink Floyd, Queensryche, Dream Theater and similar. At the moment i like bands like Obscura, Meshuggah,.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

(insania.11)

no sending to labels at now. We are writing/composing some new fresh songs for e new EP. Maybe we’ll propose that one to some labels. Honestly we would like to complete the crew before (a real drummer+bass player+sinth player) and re-starting playing live.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

(Ethrum)

ups. This one is our „pain in the ass“ question. As „insania“ we played almost 50 gigs in the 90’s, usually in little clubs/micro festivals in the north of italy. At now „insania.11“ is just a studio-project

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

(samaang)

re-found a real crew capable to set on fire every stage, we are back to stay so, we’ll go on writing and playing fast and cruel death/thrash metal for your pleasure. This is the only thing that matters and that we want to achieve.


How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

(Ethrum)

you can write to: info@insania11.com

(samaang)

you can use our Facebook page too, just type „insania11“ and you’ll find us. Main advices are bilingual (italian/english). 

Thanx for the interview.

(insania.11) thank you for time and interest: underground lives up on your work!


Asphyxovy zápisky - Ahoj Klárko...

ilustrační foto
Úvod:
Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit. 

Ahoj Klárko...

Ahoj Klárko, já se ti hrozně omlouvám, ale napsat jsem o tobě jednoduše musel. Jestli si dobře vzpomínáš, tak poprvé jsme se potkali někdy před rokem, když jsem šel s dětmi ven. Ten tvůj malej, bílej a třínohej čoklík zrovna vykonával velkou potřebu u nás za barákem na trávníku. "Doufám, že si po sobě to hovno uklidíte": zuřivě a nevrle jsem zakřičel, protože mi mí potomci občas něco vyšlápnou.

Pak si vyjela na vozíku mezi nás a omluvně se na mě usmála. "Ano, uklidím": zašeptala si a já se zastyděl, jako snad nikdy. Dali jsme se do řeči, já vzal igelitový pytlík a to megahovno (kde se to v těch psech bere?) sebral. "Vy posloucháte metal?": zeptala si se najednou. Měl jsem na sobě tričko ENTRAILS a byla si první za řekněme rok, která z "obyčejných smrtelníků - metalistů i nemetalistů" kapelu znala.

Vybudovali (někdy možná skřípavě) jsme si myslím, velmi hezký vztah. Já se snažil být vždycky vtipný, ty pokaždé černo hororově jedovatá a nasmál jsem se s tebou jako s nikým jiným. Nikdy jsme nemluvili o tý hnusný nespravedlivý nemoci, i když tvoje máma pořád brečela a já nevěděl, co bych mohl ještě tak udělat, aby ses cítila lépe. 

Probíral jsem s tebou nové desky, občas machroval, že jsem z titulu svého věku slyšel v dávných časech kdysi nahrávky, které jsou dodnes klasikou. Párkrát jsem tě s vozíkem překulil nešikovně přes obrubník a odřel ti lokty do krve. A ty si se smála, nadávala mi a snad si byla alespoň chvilku šťastná.

Ten tvůj ošklivej vlezlej bílej čokl, který má oči jako vzteklý korálky, na mě pořád štěkal. Ne, nesedli jsme si a já hrozně moc lituju, že už jsem ti nestačil splnit tvůj sen  - ještě alespoň jednou zažít pořádný metalový koncert. Nemoci jsou svinstvo a ta tvoje obzvlášť, ale bojovala si velmi statečně. Ovlivnila si můj život a "přinutila" mě si vážit důležitých věcí. Teď už ti můžu všechno napsat (i když si mi říkávala: "Opovaž se!"). Moje malá princezna na tebe žárlila, jak už to dcery otců dělávají. A měla by na co, tedy být já mladší a ty hodně shovívavá k mým náladám. 

Hele, jako na rovinu, byla si kočka, oproti mě mládě, sotva 26 leté, ale přesto dospělá ženská, s krásným úsměvem a hlavou srovnanou tak, že jsem někdy tvé myšlenky nestíhal. Pamatuješ na ten zběsilý výlet na Krkavec? V bahně, dešti? Jak jsem dostal od tvé mámy málem výprask? To jsem tlačil vozík snad potřetí v životě. 

Byla si a navždy budeš mojí největší fanynkou. Kde já bych bláhový vůbec někdy přemýšlel nad tím, že to moje psaní o metalu bude mít takovou odezvu. Nevím, jak ti poděkovat a teď už je to vlastně jedno, protože si má slova už nebudeš moc nikdy přečíst. Jenže já musel všechno sepsat, podobná setkání se stávají totiž snad jen ve filmech.

Budu si asi ještě dlouho vyčítat, že jsem s tebou nebyl častěji, ale znáš to...mám rodinu, mám práci a taky bych měl prý někdy odpočívat. Říkala si mi, abych napsal knihu, abych už dělal jen věci, které mám rád a abych si vážil toho, co mám. Občas, jako asi každý, trošku na tyhle "samozřejmé" věci zapomínám.

Když mi tvoje máma mezi dveřmi odpověděla na moje: "Dobrý den...pustíte se mnou Klárku ven?" jen pláčem, věděl jsem své. Sesul jsem se dolů, jako hromádka karet a pouštěl si přes týden jen samý doom metal. Tvůj odchod mě hrozně vzal Klárko, to si piš a ne že ne, protože mi moc chybíš. 

Měla si ráda metal, moji ženu, děti a toho svýho vošklivýho psa. A taky ti to pokaždé slušelo a měla si moc hezkej zadek. Vidím tě u nás na rohu, hned vedle dětského hřiště, jak se šineš jako nějaká loď pomalu dopředu. Ta svině příroda ti nedala zdraví a dlouhej život, ale měla si v sobě spoustu síly, kterou mnozí z nás nemají. Asi bys mi řekla, že jsem ukecanej a ať si dám radši pivo a pustím nějakou novou desku, než abych si tady plácal játra, ale já jednoduše nemohl jinak.

Protože si byla mladá hezká holka a já chlápek někde tak v polovině (snad) svého života, protože si byla milá, chytrá, úžasná, netrpělivá, šílená, pro mě dokonalá. Protože, když mě něco štvalo, jen ty a má žena si mi dokázala pomoc - měla si na mě hromosvodný účinek, protože si mě četla a povzbuzovala. Protože si mě naučila trpělivosti. Protože si se nechtěla nikdy fotit. Protože si prostě byla a už nejsi.

Děkuji Klárko...

úterý 11. července 2017

Rozhovor - AZARATH - Hlavním tématem nového alba je smrt.


Rozhovor s legendární polskou death metalovou kapelou AZARATH.

Odpovídal Bart.

Přeložila Markéta, děkujeme!

Ave AZARATH! Poslouchám vaši letošní novinku „In Extremis“ už nějaký čas a pořád v ní objevuji pro sebe nové a nové kousky temnoty. Přiznám se, že jsem od vás čekal dobré řemeslo, ale že mě takhle rozsekáte, tak to ne. Album se podle mě opravdu povedlo. Jaké máte reakce od fanoušků, co recenze?

BART: Ave! Děkujeme! Máme od fanoušků opravdu skvělý feedback. Dostali jsme spoustu emailů a zpráv, komentářů ohledně tohoto alba. Recenze jsou většinou dobré, nebo velmi dobré. Takže nemůžeme být spokojenější, když je někdo další mimo nás, komu se naše tvorba líbí.


Hráli jste už některé songy z novinky na koncertě? Jak fungují na fanoušky? Máte už nějaký potencionální hit? Osobně bych si tipnul druhou skladbu „Let My Blood Become His Flesh“.

BART: Ano, máš dobrý odhad.:) Na Inferno Festivalu jsme hráli „Let My Blood Become His Flesh“ společně s „At the Gates of Understanding“. Pro nadcházející koncerty chceme hrát „Annihilation“ a „Slain God“. Takže tohle jsou písně, které jsme zvolili pro koncerty do blízké budoucnosti.

V death metalu se občas zapomíná na texty. Vy zpíváte o temnotě, smrti, satanismu. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?

BART: Hlavním tématem tohoto alba je smrt. Nejlepší způsob jak pochopit samotnou pointu je trávit s albem trochu času. Všechny texty byly psány napůl s Necrosodom a Malahida (náš kamarád).


Novinka má opravdu hodně temný, ostrý zvuk. Přesto lehce odlišný od předchozích alb. Podepsán je pod ním tentokrát Haldor Grunberg. Proč ta změna? Minule jste nahrávali u slavných Wieslawskich. Osobně nemám ke zvuku připomínky, ale zaslechl jsem i názory, že jsou bicí moc vytažené dopředu a že není tolik slyšet vokál.

BART: Album jsme nahrávali v několika nahrávacích studiích s několika zvukovými inženýry. Vyloženě každý nástroj v jiném studiu. A nakonec, když byly všechny nástroje nahrané, přesunuli jsme se do Mag Studia a dali všechno dohromady s Haldorem Grunbergem/Satanic Audio. Chtěli jsme temný a ostrý zvuk s velmi mocnými a živě znějícími bubny. Nemyslím si, že by bubny byly moc napřed. Prostě znějí hodně mocně a živě, ne plasticky jako z počítače, jako u mnoha nahrávek. Pokud mluvíme o vokálech, tak jsem taky slyšel, že jsou moc hlasité. Takže vidíš, že je prostě sto lidí a sto chutí. Všechno je založeno na osobních pocitech.


Album má skvělý obal. Autorem je Marta Promińska. Proč právě ona? Musím říct, že tentokrát cover přesně vyjadřuje to, co se na novince odehrává. Je chladný, syrový, drsný, stejně jako hudba na „In Extremis“. Jak jste motiv vybírali? Bylo to z už připravených prací nebo Marta Promińska slyšela vaši hudbu a nechal se jí inspirovat? Na minulou desku vytvořil obal Zbigniew Bielak. Proč ta změna?

BART: To rád slyším! Marta je Infernova žena a byla u celého procesu nahrávání. Od té doby co jsme začali pracovat s kytarami, což já s Infernem vždycky děláme na začátku celého procesu, hrajeme riffy společně několikrát u nich doma, až do té doby než jsme začali zkoušet a měli připravené texty. Takže Marta byla inspirována během celého procesu a přesně vystihla celkové téma alba. A musím říct, že pro nás bylo inspirující, jak se malba rozvíjela. Jsme velmi pyšní na tenhle obal a také spokojeni.

Chvíli po vydání alba jsem se dočetl, že od vás odchází zpěvák a kytarista Necrosodom. Nikde jsem ale nezjistil proč? Rovnou se nabízí i otázka, co bude dál? Sháníte někoho jiného? A jak to bude se živými vystoupeními?

BART: Bylo to společné rozhodnutí. Důvod byl prostý, když něco nefunguje tak jak má, tak nemůžeme pokračovat a unavuje nás to. Takže nejlepší řešení bylo přestat hrát. Abych to ujasnil, odvedl skvělou práci na tomhle albu a je určitě skvělý muzikant. Ale naše spolupráce prostě nefungovala na osobní bázi. Takže kolem poloviny května jsme začali spolupracovat s Martinem „Skullripperem“ z EMBRIONAL a ten se teď stará o naše vokály a kytaru. Bude s námi hrát nadcházející koncerty a pak se rozhodne.


Mezi letošní deskou a minulou „Blasphemers' Maledictions“ uběhlo dlouhých šest let. Proč vlastně tak dlouho? Nebyl čas, peníze, nápady?

BART: Jsme nezávislá kapela a pracovat pod tlakem a labelem pro nás není moc pohodlné. Nahráváme, když je veškerá hudba připravená a jsme s tím 100% spokojeni. Začali jsme album nahrávat v březnu 2016 a mixing a mastering jsme dělali v listopadu 2016. Takže mezi alby nás dělí dlouhých 5 let. Když jsme měli album hotové, začali jsme oslovovat labely a nakonec jsme podepsali smlouvu s AGONIA Records.

Nejste zrovna kapelou, která by příliš často koncertovala. Nevím jak u vás v Polsku, ale na nějaké šňůře jsem vás už dlouho neviděl. Jak to máte vlastně s živým vystupováním? A zavítáte v brzké době také k nám do Čech?

BART: Ano, to byl prosinec 2011, když jsme byli na turné po Evropě s Marduk a Triptykon. My moc často nehrajeme, ale snažíme se hrát co nejvíc. Mimo Inferno máme ještě všichni normální práci a žijeme každý v jiné části Polska. Pořád se držíme myšlenky živého vystoupení bubeníků a to není úplně snadné, abychom hráli nějak často. Pojedeme na turné po Evropě v září, ale nevím, jestli jsme do plánu zahrnuli i Českou republiku.


Jste už dnes pamětníci. Když porovnáš vaše začátky a současnost, změnila se doba hodně? Myslím tím teď přístup fanoušků, labelů, promotérů apod. Často slýchávám, že „už to není takové, jako to bývalo“. Co si o tom myslíš ty?

BART: V současnosti je obrovské množství fanoušků na sociálních médiích a emailu. Na začátku (začátek 90 let, když jsme začínali) tak se posílaly osobní dopisy a to mělo určitý šarm, jestli víš, co tím myslím. Koncerty byly divočejší a nikdy si se nemohl připravit na to, co přijde. Dnes je všechno profesionální nebo skoro profesionální. Místa, zařízení, promotéři, všechno. Kontakt s labely, časopisy a promotéry je pro kapely mnohem jednodušší. Ale jde vlastně o to, že pokud máš metal v srdci a duši, tak ten čas a modernita vlastně vůbec nehrají roli.

Fenoménem současné doby je internet. Občas mi přijde, že někteří lidé ani jinde nežijí. Jaký vztah mají AZARATH ke stahování hudby? Spousta „fanoušků“ si hudbu už jen stáhne, na koncert kouknou na youtube a fyzické médium je pro něj jen záležitostí pro „starý fotry“. Zajímalo by mě, jak vnímáš tenhle „fenomén“ ty?

BART: Já si pořád kupuju CDčka. Samozřejmě že také používám internet a poslouchám alba na YouTube a online. Ale když se mi album líbí, koupím si ho. Taky se teď znovu vrací LP desky a jejich prodej se hodně zvyšuje. Možná, že je fyzické medium takový „old school“, něco pro starý fotry jak říkáš, ale s moderními postupy se nedá bojovat. Pokud někomu vyhovuje mít album v digitální podobě (stahování, spotify, itunes, atd.) tak to je jeho věc. A je vidět, že digitální prodej hudby je teď obrovskou součástí trhu. Ale jak říkám, já mám raději samotné album – ten obal, texty, celkovou grafiku. A taky miluju vůni čerstvě vybaleného alba.


Co chystají AZARATH v nejbližších měsících?

BART: 10. srpna hrajeme na Party San Open Air. Pak máme v září naplánovanou evropskou šnůru a polskou šnůru od září do října. Brzy budou oznámena všechna data.

Děkuji za rozhovor, přeji spoustu prodané hudby, plné koncerty šílených fanoušků a budu se těšit zase někde na setkání s vámi!

BART: Díky! Září se blíží!


Azarath on-line:
Facebook: http://facebook.com/AzarathBand
Webstore: http://www.azarath.pl
Band contact: azarathofficial@gmail.com
Press contact: promotion@agoniarecords.com

Agonia Records:
Website: http://agoniarecords.com
Webshop: http://tinyurl.com/agoniashop
Facebook: https://facebook.com/agoniarecords
Twitter: https://twitter.com/agoniarecords
SoundCloud: https://soundcloud.com/agoniarecords
Bandcamp: https://agoniarecords.bandcamp.com
Instagram: https://instagram.com/agoniarecordsof...
YouTube: http://youtube.com/AgoniaRec

TWITTER