DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 5. června 2024

Recenze/review - GRIDE - Vyzobat (2024)


GRIDE - Vyzobat
CD/MC/LP 2024, L´inphantile Collective & Insane Society

for english please scroll down

Říká se, že když něco starého končí, něco nového začíná. Je to tak, kapela GRIDE se rozhodla hibernovat. A na rozloučenou vydala album "Vyzobat". Je po okraj narvané klasickým grindcore, opepřené hardcore. Zkrátka a dobře, pokud jste tuhle smečku sledovali od roku 1996, kdy byla založena, asi víte, o čem píšu. Jedná se o surový útok na vaše podvědomí. Pro mě osobně se jde potom o kapelu, kterou považuji v rámci žánru za legendu. Hrají v ní muzikanti, kteří už dávno nemusí nikomu nic dokazovat.

Jako asi každá takhle dlouho sloužící skupina, si pánové prošli mnoha změnami v sestavě, až už to bylo asi neúnosné a rozhodli se ukončit svoji aktivní činností. Je to svým způsobem škoda, zůstanou nám ale skvělé vzpomínky na mnohé skvělé koncerty, na turné, která se zapsala zlatým písmem do kronik. Pokud máte GRIDE rádi, nemělo by "Vyzobat" chybět ani ve vaší sbírce.


Je v tom určitě i kus nostalgie, ale hlavně hudba, která pálí a žhne. Jde se na hranu, i kousek za ní. Je to extrém s vlastním rukopisem i nápady. Mám k dispozici CD verzi, která vychází u L´inphantile Collective (u tohoto labelu je vydána i kazeta, o vinyl se postarají Insane Society). Album má pro mě i další rozměr a to jsou texty. Dalo by se také napsat, že se GRIDE naplno trefili do mého vkusu. Planeta kolem nás pomalu umírá, každý den přicházíme o další a další kus přírody. Lidé jsou jako invazivní druh, jako paraziti. Tenhle úhel pohledu má něco do sebe a jako fanoušek starých sci-fi knih, s ním bezezbytku souhlasím. Vraťme se ale k muzice. Grindcore je podle mého názoru velmi těžká disciplína. Je velmi náročné jej hrát tak, aby byl pestrý, zajímavý, aby nepůsobil monotónně. Tohle všechno se kapele povedlo na výbornou. Je to i díky různým stylovým odbočkám, "netypickým" nástrojům a hlavně přístupu. Pochválit musím i zvuk, který je ostrý a masivní, špinavý a čitelný zároveň. Jakoby kapela vzala všechny své pradávné nápady a naroubovala je na současnou dobu. Je to klasika, ale zahraná svěže a neotřele. Pro mě osobně je potom velmi důležité a zásadní, že se nenudím ani chvilku. Nemám rád různé žebříčky a srovnávání, stále si myslím, že hudbu nelze hodnotit čísly ani procenty, ale GRIDE mohou s klidem odejít do grind coreové síně slávy. Nezbývá než poděkovat, poklonit se až k zemi a narvat si novou desku pod tlakem do hlavy. Extrémní muzika u mě byla vždy o emocích, o předaných náladách, o zamyšlení. Musím znovu opakovat, že tohle umí tahle smečka perfektně. Podupávám si do rytmu, mávám hlavou, vzpomínám na divoké koncerty. Říká se, že když něco starého končí, něco nového začíná. Je to tak, kapela GRIDE se rozhodla hibernovat. A na rozloučenou vydala album "Vyzobat". Řeknu ti jenom jedno, kamaráde! Pokud si pravověrný grinder nebo hard corista, tuhle nahrávku musíš mít. To ti klidně podepíšu vlastní krví! Rychlý, nekompromisní, divoký grind hardcore, který tu  bude hrát, až naši zemi totálně zničíme! Masakr lidských myšlenek!


Asphyx says:

They say that when something old ends, something new begins. It's true, GRIDE decided to hibernate. And to say goodbye, they released the album "Vyzobat". It's packed to the brim with classic grindcore, peppered with hardcore. In short, if you've been following this bunch since they formed in 1996, you probably know what I'm writing about. This is a brutal assault on your subconscious. For me personally then, this is a band that I consider a legend within the genre. It features musicians who have long since had nothing to prove to anyone.

Like just about every band that has been around this long, the gentlemen have gone through many line-up changes until it became unbearable and they decided to end their active career. It's a shame in a way, but we will be left with great memories of many great concerts, tours, which were written in golden letters in the annals. If you like GRIDE, "Vyzobat" should not be missing in your collection.


There is certainly a piece of nostalgia in it, but mainly the music that burns and glows. It goes to the edge, and a little bit beyond it. It's extreme with its own handwriting and ideas. I have the CD version, which is released on L'inphantile Collective (the cassette is also released on this label, Insane Society will take care of the vinyl). The album has another dimension for me and that is the lyrics. It could also be written that GRIDE have fully hit my taste. The planet is slowly dying around us, every day we are losing more and more of nature. Humans are like an invasive species, like parasites. This point of view has something to it, and as a fan of old sci-fi books, I agree with it wholeheartedly. But let's get back to the music. Grindcore is, in my opinion, a very difficult discipline. It is very difficult to play it in a way that is varied, interesting, and not monotonous. The band managed to do all this very well. It's also thanks to the various stylistic detours, "atypical" instruments and most importantly the approach. I must also praise the sound, which is sharp and massive, dirty and clear at the same time. It's as if the band has taken all their ancient ideas and grafted them onto contemporary times. It's a classic, but played in a fresh and fresh way. For me personally it is very important and essential that I am not bored for a moment. I don't like different rankings and comparisons, I still think that music can't be evaluated by numbers or percentages, but GRIDE can easily go to the grindcore hall of fame. There is nothing to do but to say thank you, bow down to the ground and shove the new album into your head under pressure. Extreme music for me has always been about emotions, about conveyed moods, about reflection. I have to say again, this is what this pack does perfectly. I'm bopping to the beat, bobbing my head, remembering the wild gigs. They say that when something old ends, something new begins. It's true, GRIDE has decided to hibernate. And to say goodbye, they released the album "Vyzobat". I'll tell you one thing, my friend! If you're a true grinder or a hard corista, you gotta have this record. I'll sign it in my own blood! Fast, uncompromising, ferocious grind hardcore that's gonna be here when we totally destroy our country! A massacre of human thoughts!


Recenze/review - GRIDE - Hluboká temná modř (2020):

tracklist:
Jistota
Mykodiverzita
5-HTTLPR
Bod zlomu
Prospektor
Vzplanutí
Neodkladné odhodlání
Rána
Prokofiev
V mycéliu
Obavy
Klády
V procesu vytváření
Na konci cyklu fotosyntézy
Úder
Vyzobat
Moře pokrytců v kapce pravdy
Kmotry únikový plán
Z šifrovaného deníku
Touha
Paholaiset

band:
Čert – drums, vocals
David – guitar, vocals
Honza Kapák – bass, back. voc. (Moře pokrytců v kapce pravdy)

Guests:

Drahoslava Satorová – Piano (Prokofiev)
David Čertík – Clarinet, Bass Clarinet, Baritone sax (Paholaiset, Jistota)
Amák – Theremin (Jistota)


Recorded & Mixed – Golden Hive Studio: Autumn 2023 - Winter 2024



úterý 4. června 2024

Interview - DEAD HEAD - Totally devastating thrash death metal that will grind you to dust! You'll be gnawed to the bone!


Interview with death thrash metal band from Netherlands - DEAD HEAD.

Interview with Robert Woning, guitar in Dead Head, thank you!

Recenze/review - DEAD HEAD - Shadow Soul (2024):
Ave DEAD HEAD! Greetings to Holland, hope you are doing well. I must admit that I was really looking forward to your new album "Shadow Soul". I met the band for the first time in Poland at a stock exchange, where we bought everything that had an interesting cover. And that's how I came across the album "The Feast Begins at Dawn". It was a pirated cassette recording, a couple of songs were missing, but you guys became my heart band anyway. Listening to the new record brought it all back to me. The sound and production is a bit more modern, but otherwise it's like the old days. Was that the point?

Thanks. I think ever since we started working with our current producer Erwin Hermsen, we got a more modern sound. That has a lot to do with some of his influences (from other producers). Just like musicians, sound engineers also have their examples, people they think create a great sound.

To me, having a more modern sound is not neccessarily a bad thing. Our music is still old style thrash, but in my opinion there is no need to bundle that with an 80ies underground production. I’m sure some diehards would love that, but there’s other bands already doing the nostalgic thing really well. I think it’s nice that people can actually hear what we play these days.

As for the pirated cassette version of our debut album… I know it exists, but I never knew that it was missing songs. It might be because it was taken from the LP-version. The LP had fewer songs than the CD.


I'll admit that when I first saw the cover of the new album, I was a bit shocked. A hooded figure with his hands and face covered in fire. I'm used to a lot of things, I listen to brutal death metal, but the motive has something. It makes me uneasy, I have to keep taking the CD in my hands and looking at it. The author is Vladimir Chebakov from Russia. How did you get together with him and how does the cover relate to the music?

Well, Vladimir is not yet our ‘Derek Riggs’, but we do think his eerie art fits our music really well. He makes great stuff. As for the process of chosing a cover… Unlike some other bands, we usually don’t have a huge concept in our heads for album covers. In our case we usually just check out finished designs by some artists and pick one that we think fits the music or album title. Shadow Soul is the second Chebakov-cover that we used. And if you ask me, it won’t be the last that he made for us.

I've always been fascinated by the sound of your old recordings. You were always cold, sharp, dark, you had the feeling of standing knee-deep in icy water and absolute darkness all around. But times have changed, technology has changed, we have the internet. How was the album "Shadow Soul" made, what studio did you record in? It's probably not true, but for me the recording has an analogue feel, it sounds really "old and fresh" at the same time.

Wow, quite a description you are giving there. I never thought about it like that. The freshness probably comes from recording the basics live and not retrying a song too many times. Shadow Soul was again recorded at Toneshed Studio in the south of Holland. Erwin Hermsen is the owner and he’s able to capture our wild music well. He also really understands band dynamics and is able to adapt to that very well.

Before that, we usually worked with Berthus Westerhuis. A well seasoned producer from The Netherlands who did many classic nineties death metal demo’s and album with bands from The Netherlands. Berthus was also a person that really insisted that we record things live. Our Kill Division album and also Swine Plague really have that live feel, just like our first studio demo that we also did in Berthus’ studio back in the nineties. Another factor is probably that we usually record our music just like we would perform it live. So... no keyboards, girlfriends on vocals or saxophone. Just guitars, bass, drums and raw vocals.


"Shadow Soul" is an album that captivated me mainly because of its atmosphere. I like when good old death metal is combined with thrash and darkness. A band has to have its own expression, a face if you will, and you have a really distinctive one. How does DEAD HEAD compose new material? I mean now the birth of the new material itself. The whole record is built on really great riffs.

Well thank you. Your analysis of our music contains some good points. Riffs have always been very important to us. Sometimes we concentrated on that so much, that we forgot that we also need a chorus or repeating theme to actually make it a song. The death metal influence can easily be explained by the fact that both guitar players in our band listen to death metal way more than thrash. And the atmosphere… well, I really think that we allowed ourselves a bit more freedom for this last release. We used some ideas that we didn’t dare to put on a full lenght album before. But since this would be somewhat of an ‘in between‘-release… we took on the attitude of ‘anything is allowed‘. So we have a lot of slower and more dark parts in the music this time.

About our writing mode: For the last few albums, it has mostly been one guitar player that wrote a song together with our drummer Hans Spijker. And after that, the singer usually rearranges some parts before he added vocals. For the next album, we really wanna start writing as a band again.

What did the return of Ralph de Boer behind the microphone mean for the band? You guys are a band that had multiple singers. I think you'll agree with me that the vocals are another instrument, and for everyone, including you, it's a prominent element in the music. Ralph has done a great job, I'll happily sign off on that (he's also great in my favorites BODYFARM). Still, I think he's the only member who hasn't been in the band since their early days. Why him and how did he fit into the band?

Well… let me first say that I would have prefered to always play with the same singer. That would have been a bit more consistent than changing them around every few years. But our old singer left the band several times, and more than one time this happened during the making of an album, which -of course- is not the best timing for a band. So when this happened during the writing and recording of Slave Driver, we were once again in that situation. And because we had made one album before with Ralph and were really happy with his performance on Depression Tank, there was really only one guy that we considered.

But there was one problem this time: Ralph was also in Bodyfarm, a really cool and promising death metal band from NL. Still, Ralph really liked the idea of joining us again. And to my great relief, the other guys in Bodyfarm gave it their thumbs up. Because they wanted Dead Head to continu and hear a few more albums from us. And am still very thankful to them for that.


Please tell us what the lyrics on "Shadow Soul" are about and where you get your inspiration for them. Who is the author? Do you stick to tried and tested themes, like criticism of blind faith, destruction of the human mind? What is the main purpose, direction and lyrical content of the album?

Dead Head lyrics often start with the idea for a song title/theme or sometimes a play of words. Psychology, religion and world downfall seem to be recurring themes in our lyrics. On the new EP, for instance, the song Caverns Of Fate is about that we all have a primitive and uncivilized side of our nature in ourselves. This is a part of us that we would like to hide, because we are not aware of it.

Traditionally our lyrics were written by our other guitar player Ronnie van der Wey. But since his return, Ralph has also greatly contributed to the lyrics. Him and Ronnie really have a good working situation, arranging the lyrics together and inspiring eachother.

I usually don’t write lyrics. But on Shadow Soul, I did a few lines for a song called The Run. And I did come up with the title of the first single The Age Of Hype, which is about how the world changed during the pandemic and how every body seems to need to chose sides and be part of the latest hype.


I'm an old metal dog and most of my dreams came true a long time ago, but DEAD HEAD is one of the bands I haven't seen live yet. I didn't make it in the 90s and now I have a lot of other obligations. Can we look forward to some of your touring in support of the new album? How are DEAD HEAD doing with touring at the moment?

We played countless single shows in our 35 year existence, but we only did some real touring in the first half of the nineties. These days, we all have other obligations that kind of prevent us from really going out on the road for weeks. Aside from our jobs, Ralph also plays and tours a lot with Bodyfarm. And our drummer is also playing in a band that does many weekend shows.

However… We do have some cool shows coming up. Like opening for Kerry King in June in the Netherlands. We’re also playing a big festival in Belgium in November with Vltimas, Dark Tranquillity, Primordial, Sodom and Triptykon. Plus we’re doing the warm up show for the Eindhoven Metal Meeting this year.

From Holland I like ASPHYX, SINISTER, THANATOS, SOULBURN of course, but they are all old bands. How does the scene work in your country nowadays? Do you go to clubs, festivals? And can you recommend some of your bands?

The Dutch bands that everybody remembers from the 90ies were really just the tip of the iceberg from a very creative and flourishing scene. Our friend Steven Willems from Belgium actually dedicated a book to it that is an interesting read.

For me… Brain Implosion was one of the best bands ever to come from Holland. I also loved Sempiternal Deathreign, Obtruncation and a ton others that you might have never heard of. Severe Torture should have become world famous. They were so damn talented from the start on. Entrapment was another great death metal band from NL. Unfortunately the founder broke up that band, because he thought they were becoming too populair. Then he started a new OSDM band called Savage, that again kicks ass.

These days there are many talented bands as well. Deadspeak is a great younger band that I would like to mention. Very talented and sympathetic guys.


I don't want to flatter you, but from the promo photos you look like a nice bunch of guys. Your music gives off an air of detachment, a mutual chemistry between the musicians. Is it really like that in real life? Do you sometimes go out for a beer, party together, meet families, etc.?

The chemistry is definately there and helps creating this music. We’re really feeding off eachother. But funny enough we don’t really hang out together too much privately anymore. We are friends but we usually only meet for musical reasons. Outside the band everybody just has too many other things going on. So the other contact between us is usually through whatsapp, mail and phone. :-)

We're coming to the end and I'm wondering what DEAD HEAD are up to in the next few months? I've already asked about tours and gigs, but what about new music? Are you composing, do you have any ideas yet?

We have 5 songs ready for the next album, and we have an archive with 30+ years worth of unfinished songs. So I’m pretty sure we will be putting together some more albums in the near future.


Thank you so much for the interview, I really appreciate it. I'm actually fulfilling my dreams from my youth. I wish you a lot of inspiration and all the best in your personal life as well. Thank you for many great moments with your music! DEAD HEAD FOREVER!

Well, thanks for so many kind words. I feel honored and humbled. We will do our best to make some more raging and furious music.

Recenze/review - DEAD HEAD - Shadow Soul (2024):

Recenze/review - DEAD HEAD - Slave Driver (2022):

https://www.deadlystormzine.com/2022/08/recenzereview-dead-head-slave-driver.html





---------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - DEAD HEAD - Totálně zničující thrash death metal, který vás rozemele na prach! Budete ohlodáni až na kost!


Rozhovor se thrash death metalovou skupinou z Holandska - DEAD HEAD.

Rozhovor s Robertem Woningem, kytaristou z Dead Head, děkujeme.


Ave DEAD HEAD! Zdravím do Holandska, doufám, že se vám daří dobře. Musím přiznat, že jsem se na vaše nové album "Shadow Soul" opravdu těšil. S kapelou jsem se poprvé setkal v Polsku na burze, kde jsme si koupili všechno, co mělo zajímavý obal. A tak jsem narazil na album "The Feast Begins at Dawn". Byla to pirátská kazetová nahrávka, pár písniček na ní chybělo, ale i tak jste se stali mojí srdeční kapelou. Při poslechu nové desky se mi to všechno vrátilo. Zvuk a produkce jsou trochu modernější, ale jinak je to jako za starých časů. To byl ten účel?

Díky. Myslím, že od té doby, co jsme začali spolupracovat s naším současným producentem Erwinem Hermsenem, máme modernější zvuk. To má hodně společného s některými jeho vlivy (od jiných producentů). Stejně jako muzikanti, i zvukaři mají své vzory, lidi, kteří podle nich vytvářejí skvělý zvuk.

Podle mě mít modernější zvuk není nutně špatně. Naše hudba je pořád starý styl thrashe, ale podle mě není potřeba to spojovat s undergroundovou produkcí z 80. let. Jsem si jistý, že někteří hard fans by to milovali, ale jsou tu jiné kapely, které už tuhle nostalgickou věc dělají opravdu dobře. Myslím, že je fajn, že lidi dneska skutečně slyší, co hrajeme.

Co se týče pirátské kazetové verze našeho debutového alba... Vím, že existuje, ale nikdy jsem nevěděl, že na ní chybí písničky. Možná je to tím, že byla převzata z LP-verze. Na LP bylo méně písní než na CD.


Přiznám se, že když jsem poprvé uviděl obal nového alba, byl jsem trochu v šoku. Postava v kapuci s rukama a obličejem pokrytým ohněm. Jsem zvyklý na leccos, poslouchám brutální death metal, ale ten motiv má něco do sebe. Zneklidňuje mě to, musím to cédéčko pořád brát do ruky a dívat se na něj. Autorem je Vladimir Chebakov z Ruska. Jak jste se s ním dali dohromady a jak souvisí obal s hudbou?

No, Vladimir ještě není náš "Derek Riggs", ale myslíme si, že jeho strašidelné umění se k naší hudbě hodí opravdu dobře. Dělá skvělé věci. Co se týče procesu výběru obalu... Na rozdíl od některých jiných kapel většinou nemáme v hlavě žádný velký koncept obalu alba. V našem případě se obvykle jen podíváme na hotové návrhy některých umělců a vybereme si ten, který se podle nás hodí k hudbě nebo názvu alba. Shadow Soul je druhý Chebakův obal, který jsme použili. A pokud se ptáte mě, nebude to poslední, který pro nás vytvořil.

Vždycky mě fascinoval zvuk vašich starých nahrávek. Vždycky jsi byl studený, ostrý, temný, měl jsi pocit, že stojíš po kolena v ledové vodě a všude kolem je absolutní tma. Ale doba se změnila, změnila se technologie, máme internet. Jak album "Shadow Soul" vznikalo, v jakém studiu jste nahrávali? To asi není pravda, ale pro mě má nahrávka analogový nádech, zní opravdu "staře a svěže" zároveň.

Páni, to je docela dobrý popis, co tu uvádíš. Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Ta svěžest asi pramení z toho, že se základy nahrávají naživo a písnička se nezkouší mockrát. Shadow Soul se opět nahrávala ve studiu Toneshed na jihu Holandska. Majitelem je Erwin Hermsen a ten dokáže naši divokou hudbu dobře zachytit. Navíc velmi dobře rozumí dynamice kapely a dokáže se jí přizpůsobit.

Předtím jsme obvykle spolupracovali s Berthusem Westerhuisem. Zkušeným producentem z Nizozemska, který dělal mnoho klasických deathmetalových demonahrávek a alb z devadesátých let s kapelami z Nizozemska. Berthus byl také člověk, který opravdu trval na tom, abychom věci nahrávali naživo. Naše album Kill Division a také Swine Plague opravdu působí živě, stejně jako naše první studiové demo, které jsme v devadesátých letech také natočili v Berthusově studiu. Dalším faktorem je asi to, že většinou nahráváme naši hudbu tak, jak bychom ji hráli naživo. Takže... žádné klávesy, přítelkyně na vokály nebo saxofon. Jen kytary, basa, bicí a syrové vokály.


"Shadow Soul" je album, které mě zaujalo především svou atmosférou. Mám rád, když se starý dobrý death metal snoubí s thrashem a temnotou. Kapela musí mít svůj vlastní výraz, tvář, chcete-li, a vy ji máte opravdu výraznou. Jak DEAD HEAD skládají nový materiál? Myslím teď samotný zrod nového materiálu. Celá deska je postavená na opravdu skvělých riffech.

Tak to ti děkuju. Tvůj rozbor naší hudby obsahuje několik dobrých postřehů. Riffy pro nás byly vždycky velmi důležité. Někdy jsme se na ně soustředili tak moc, že jsme zapomněli, že potřebujeme i refrén nebo opakující se motiv, aby to vlastně byla písnička. Vliv death metalu se dá snadno vysvětlit tím, že oba kytaristé v naší kapele poslouchají death metal mnohem víc než thrash. A atmosféra... no, opravdu si myslím, že jsme si na téhle poslední desce dovolili trochu víc svobody. Použili jsme některé nápady, které jsme si předtím netroufli dát na plnohodnotné album. Ale protože tohle bude tak trochu "mezidobí"... zaujali jsme postoj "všechno je dovoleno". Takže tentokrát máme v hudbě hodně pomalejších a temnějších pasáží.

O našem způsobu psaní: Na několika posledních albech většinou psal písně jeden kytarista společně s naším bubeníkem Hansem Spijkerem. A poté zpěvák většinou přearanžoval některé části, než přidal vokály. Na příští album chceme opravdu začít psát zase jako kapela.

Co pro kapelu znamenal návrat Ralpha de Boera za mikrofon? Jste kapela, která měla více zpěváků. Myslím, že se mnou budete souhlasit, že vokály jsou dalším nástrojem a pro všechny, včetně vás, je to výrazný prvek v hudbě. Ralph odvedl skvělou práci, pod to se rád podepíšu (je skvělý i v mých oblíbených BODYFARM). Přesto si myslím, že je jediným členem, který v kapele nepůsobí od jejích začátků. Proč právě on a jak do kapely zapadl?

No... nejdřív bych chtěl říct, že bych byl radši, kdybychom hráli pořád se stejným zpěvákem. Bylo by to trochu konzistentnější než je měnit každých pár let. Ale náš starý zpěvák kapelu několikrát opustil a nejednou se tak stalo během natáčení alba, což samozřejmě není pro kapelu zrovna nejlepší načasování. Takže když se to stalo během psaní a nahrávání desky Slave Driver, byli jsme opět v takové situaci. A protože jsme s Ralphem už jedno album natočili a s jeho výkonem na Depression Tank jsme byli opravdu spokojeni, přicházel v úvahu vlastně jen jeden člověk.

Ale tentokrát tu byl jeden problém: Ralph byl také v Bodyfarm, opravdu skvělé a nadějné deathmetalové kapele z Holandska. Přesto se Ralphovi myšlenka, že by se k nám znovu přidal, velmi líbila. A k mé velké úlevě mu ostatní kluci z Bodyfarm dali palec nahoru. Chtěli totiž, aby Dead Head pokračovali a slyšeli od nás ještě několik alb. A jsem jim za to dodnes velmi vděčný.


Řekni nám prosím, o čem jsou texty na "Shadow Soul" a kde jsi k nim bral inspiraci. Kdo je jejich autorem? Držíte se osvědčených témat, jako je kritika slepé víry, destrukce lidské mysli? Jaký je hlavní záměr, směřování a textový obsah alba?

Texty Dead Head často začínají nápadem na název/téma písně nebo někdy slovní hříčkou. Zdá se, že psychologie, náboženství a zkáza světa jsou v našich textech opakující se témata. Na novém EP je například píseň Caverns Of Fate o tom, že všichni v sobě máme primitivní a necivilizovanou stránku naší povahy. Je to část nás, kterou bychom rádi skryli, protože si ji neuvědomujeme.

Texty nám tradičně psal náš druhý kytarista Ronnie van der Wey. Ale od svého návratu se na textech významně podílí i Ralph. S Ronniem se jim opravdu dobře pracuje, společně aranžují texty a vzájemně se inspirují.

Já obvykle texty nepíšu. Ale na albu Shadow Soul jsem napsal pár řádků k písni The Run. A vymyslel jsem název prvního singlu The Age Of Hype, který je o tom, jak se svět změnil během pandemie a jak se zdá, že si každé tělo musí vybrat stranu a být součástí nejnovějšího humbuku.


Jsem starý metalista a většina mých snů se splnila už dávno, ale DEAD HEAD je jedna z kapel, kterou jsem ještě neviděl naživo. V devadesátých letech jsem to nestihl a teď mám spoustu jiných povinností. Můžeme se těšit na nějaké vaše turné na podporu nového alba? Jak jsou na tom DEAD HEAD v současné době s koncertováním?

Za 35 let existence jsme odehráli nespočet jednotlivých koncertů, ale pořádné turné jsme absolvovali až v první polovině devadesátých let. V dnešní době máme všichni jiné povinnosti, které nám tak trochu brání vyrazit opravdu na několikatýdenní turné. Kromě našich zaměstnání Ralph také hodně hraje a koncertuje s kapelou Bodyfarm. A náš bubeník hraje také v kapele, která má spoustu víkendových koncertů.

Nicméně... Chystáme několik skvělých koncertů. Třeba předskakovat Kerrymu Kingovi v červnu v Nizozemsku. Taky budeme hrát na velkém festivalu v Belgii v listopadu s Vltimas, Dark Tranquillity, Primordial, Sodom a Triptykon. Navíc letos budeme dělat zahřívací show pro Eindhoven Metal Meeting.

Z Holandska mám rád ASPHYX, SINISTER, THANATOS, SOULBURN samozřejmě, ale to jsou všechno staré kapely. Jak v současnosti funguje scéna ve vaší zemi? Jezdíš do klubů, na festivaly? A můžeš doporučit nějaké své kapely?

Nizozemské kapely, které si všichni pamatují z 90. let, byly opravdu jen špičkou ledovce z velmi kreativní a vzkvétající scény. Náš kamarád Steven Willems z Belgie jí vlastně věnoval knihu, která je zajímavým čtením.

Pro mě... Brain Implosion byla jedna z nejlepších kapel, které kdy z Holandska pocházely. Taky jsem miloval Sempiternal Deathreign, Obtruncation a spoustu dalších, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. Severe Torture se měli stát světoznámými. Byli tak zatraceně talentovaní už od začátku. Entrapment byla další skvělá deathmetalová kapela z Nizozemska. Bohužel zakladatel tuhle kapelu rozpustil, protože se mu zdálo, že se stávají příliš populární. Pak založil novou OSDM kapelu Savage, která opět nakopává zadky.

V dnešní době existuje také mnoho talentovaných kapel. Deadspeak je skvělá mladší kapela, kterou bych rád zmínil. Velmi talentovaní a sympatičtí kluci.


Nechci vám lichotit, ale z promo fotek vypadáte jako sympatická parta kluků. Z vaší hudby vyzařuje odtažitost, vzájemná chemie mezi muzikanty. Je to tak opravdu i ve skutečném životě? Chodíte někdy na pivo, pořádáte společné večírky, setkáváte se s rodinami apod.

Ta chemie tam rozhodně je a pomáhá při tvorbě téhle hudby. Opravdu se navzájem "živíme".

Ale vtipné je, že v soukromí se spolu už moc nestýkáme. Jsme přátelé, ale většinou se scházíme jen z hudebních důvodů. Mimo kapelu má každý prostě příliš mnoho jiných věcí na práci. Takže další kontakt mezi námi probíhá většinou přes whatsapp, mail a telefon :-).

Blíží se konec a mě by zajímalo, co DEAD HEAD chystají v následujících měsících? Na turné a koncerty jsem se už ptal, ale co nová hudba? Skládáte, máte už nějaké nápady?

Máme připraveno pět skladeb na další album a máme archiv s více než 30 lety nedokončených písní. Takže jsem si docela jistý, že v blízké budoucnosti dáme dohromady nějaké další album.


Moc děkuji za rozhovor, moc si toho vážím. Vlastně si plním své sny z mládí. Přeji ti hodně inspirace a vše nejlepší i v osobním životě. Děkuji ti za mnoho krásných okamžiků s tvou hudbou! DEAD HEAD FOREVER!

No, díky za tolik milých slov. Cítím se poctěn a polichocen. Uděláme vše pro to, abychom vytvořili další zuřivou a zběsilou hudbu.

Recenze/review - DEAD HEAD - Shadow Soul (2024):

Recenze/review - DEAD HEAD - Slave Driver (2022):

https://www.deadlystormzine.com/2022/08/recenzereview-dead-head-slave-driver.html





---------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 3. června 2024

Info - ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024



ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024

V sobotu 29. 6. 2024 se uskuteční jubilejní už 20. ročník dnes již prakticky kultovního Antitrend Open Air festivalu. Festival se nakonec i letos koná v příjemném prostředí vesničky Žabčice, která se nachází kousek od jihomoravské metropole Brna – navíc v luxusní vzdálenosti zdejší vlakové zastávky (vlaky sem jezdí každou hodinu). Pokud Vám v žilách koluje láska k hudebním stylům jako je death, grind, brutal death, slam, gore grind, fastcore či crust, je sestava letošního ročníku tohoto extrémního festivalu pro vás jako stvořená. Opět velmi silná sestava s hromadou zahraničních i domácích kapel čítá celkem 16 kapel z 9 různých světových zemí (!) a ani letos nebude chybět několik velmi zajímavých seskupení, které se na území ČR neobjevují zas tak často. Každý správný fanoušek výše uvedených stylových škatulek si tak určitě vybere ty, za kterými se vydá cca 20km jižně od Brna, kde se rozezní ta nejšílenější zvěrstva, co může extrémní scéna nabídnout. Neváhejte tedy dorazit a užít si tu báječnou rodinou a přátelskou atmosféru.

Asi největším lákadlem budou letos němečtí STILLBIRTH, kteří se během poslední doby vyšvihli do naprosté špičky minimálně evropského death metalu. Jejich nekompromisní brutal death se špetkou slamu naživo válcuje vše, co mu stojí v cestě. Navíc jejich pódiová show je velmi živelná i zábavná.

Sekundovat jim bude tuzemské duo dnes již kultovních kapel – death metalové stálice FLESHLESS (neuvěřitelných 30 let na scéně) a porno-gore grindová veselice SPASM, která roztancuje celý žabčický plac pod pódiem.

Pozadu určitě nezůstanou ani dvě ve zdejším areálu velmi známé bandy ze Švédska – RAZORRAPE a ANUS. Prvně jmenovaná doveze svůj ostrý a skočný gore grind, druhá pak nabídne zábavný „animalistic death/grind/slam“.

Mezi další známé pojmy v moravských grindových hájích dozajista patří moravská death/grind sebranka pořadatelů MINCING FURY či slovenští skotačiví grind stars SPERM OF MANKIND.

Letos se můžeme na ANTITREND FESTu těšit na hned několik poměrně exotických kapel – z Mexika se jedná hned o dvojici kapel – v ČR poměrně známe grindové uskupení INTO SICKNESS a pak taky kapela ACE KOOL, která se svým „gangsta corem“ bude stylové docela vyčnívat oproti zbytku osazenstva, nicméně jejich show slibuje příjemné zpestření. Krom mexických kapel přijedou i UTILIZE THE REMAINS až z dalekého Nového Zélandu a přesto, že nejsou na tamní scéně moc dlouho, jejich set si náležitě užijí především milovníci brutal death slamu. A aby té exotiky letos nebylo málo – dojde dokonce i na íránskou kapelu CONFESS, která tohoto času ovšem má svůj azyl v Norsku, protože hrát v Iránu death/thrash se jen tak neodpouští a kdyby borci zůstali ve své rodné zemi, čekalo by je několik let vězení.

Sestavu doplňuje severočeská stálice dissonant death coru ANIME TORMENT a kvarteto nasypaných grind či fast corů – GREIA z Itálie/Slovinska, severočeská LUDRA a brněnské duo NO GOD RHETORIC a DISSECTED FLESH.

Na festivalu pochopitelně nebude chybět jak bohaté distro, kvalitní technické/zvukové zázemí (letos opět s profi zvukařským týmem VOMITORSOUND ze Slovenska!), prodej triček, mikin, CDs, až po schopnou organizační stránku, profesionální osvětlení a především kvalitně obsazený a stylové pestrý line-up přímo na žabčickém pódiu. Přímo v areálu je také možnost stanování a pořadatelé zaručují přátelskou atmosféru pro pijácké radovánky (včetně opakování loňské úspěšné diskotéky) až do ranních odjezdů vlaků, jak tomu ostatně bývá každým rokem. Stánky s dobrým jídlem i pitím jsou pochopitelně samozřejmostí.

Nenechte si proto ujít jubilejní ročník ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL, jež se koná v sobotu 29. června v Žabčicích u Brna, začíná se přesně s úderem poledne. Bude to veliké!

Info:
Žabčice (cca 20 km jižně od Brna, výborné vlakové spojení na trase Brno – Břeclav- Bratislava)
sobota 29. 6. 2024
start 12:00 hod

Kontakt: antitrend@seznam.cz, tel: +420 778 144 578

Podrobnější info:



---------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - VATICINAL RITES - Cascading Memories of Immortality (2024)


VATICINAL RITES - Cascading Memories of Immortality
CD 2024, Everlasting Spew Records

for english please scroll down

Vždycky jsem si myslel, že když zemřu, tak naleznu klid. Lehnu si do chladné rakve a pomalu se rozpadnu v prach. Jenže je to úplně jinak. Na pohřeb mi nikdo nepřišel, nikdo mi nepoložil květiny na hrob. Jsem prokletý, uhranutý a navěky se budu toulat mezi naším a oním světem. V nekonečných bolestech se budu modlit, abych konečně potkal Satana. Má to ale jednu nespornou výhodu. Stále se ke mě dostávají dobré death metalové desky.

Můžu tak pořádat další a další okultní rituály a naplno si vychutnávat nahrávky, jako je ta od britských VATICINAL RITES. Jedná se o hrubý, na pevných krvavých základech postavený kov ze staré školy. Zahraný s elegancí mistrů v oboru. Tohle je přesně hudba, kvůli které se vyplatí zemřít. Nebo se stát nemrtvým? To vím jenom já a všichni démoni. 


Britové jsou syroví, brutální, nekompromisní. Nezapomínají ale ani na chladné melodie. Určitě to znáte. Stačí pár poslechů a člověk musí zajít do sklepa. Se sluchátky na uších zhasnout všechna světla. Teprve potom, v plesnivé kobce, vynikne vše nejvíce. Líbí se mi, že se kapela nadrží jen tradičních, klasických postupů, ale snaží se přinést i něco nového, neotřelého. Pánové dávají do skladeb kus sebe samých a toho si samozřejmě cením. Nezapomnělo se na masivní a dobře čitelný zvuk, obal (Pedro Moriendee) se také stane zajisté inspirací pro mnohé morbidní básníky. V jednotlivých motivech lze naleznout lehkou inspiraci kapelami jako MORBID ANGEL, MONSTROSITY, DEAD CONGREGATION. Každý si doplníte možná i další jména, ale to není vůbec důležité. Hlavní je, že album drží pohromadě jako čerstvě vyrobená rakev. Je vlastně jedno, jakým způsobem jednou zemřete. Jasná je pouze jedna věc. "Cascading Memories of Immortality" je albem, které budete poslouchat ještě dlouho po své smrti. Alespoň já, starej pes, to mám takhle nastavené. Líbí se mi, jakým způsobem pánové pracují v pochmurnými náladami, jak vše graduje, zároveň je tajemné, divoké. Melodie jsou zde jako zkažená krev, bublající a čekající na to, až někdo vřed rozřízne. Potom se vyhrne ven s obrovskou silou. Přesně takhle na mě tahle deska působí. Myslím si, že každý, kdo má tenhle styl rád, by si měl několikrát nahrávku poslechnout. Určitě stojí zato. Vždycky jsem si myslel, že když zemřu, tak naleznu klid. Lehnu si do chladné rakve a pomalu se rozpadnu v prach. Jenže je to úplně jinak. Temná, krutá, morbidní death metalová brána do podsvětí byla otevřena! Masakr v márnici!

Asphyx says:

I always thought I'd find peace when I died. I'll lie down in a cold coffin and slowly crumble into dust. But it's not like that. No one came to my funeral, no one put flowers on my grave. I'm cursed, bewitched, and forever I'll wander between this world and the next. I will pray in endless pain to finally meet Satan. But there is one undeniable advantage. I'm still getting good death metal records.

So I can organize more and more occult rituals and fully enjoy records like the one from the British VATICINAL RITES. This is rough, old school metal built on solid bloody foundations. Played with the elegance of masters in the field. This is the kind of music worth dying for. Or become undead? Only me and all the demons know that.


The British are raw, brutal, uncompromising. But they don't forget the cool melodies either. I'm sure you know that. Just a few listens and you have to go to the basement. With headphones on, turn off all the lights. Only then, in a musty dungeon, does everything stand out the most. I like that the band doesn't just stick to the traditional, classical methods, but tries to bring something new and fresh. The gentlemen put a piece of themselves into the songs and I appreciate that, of course. They haven't forgotten about the massive and easy to read sound, the cover (Pedro Moriendee) will also surely become an inspiration for many morbid poets. In the individual motifs one can find a slight inspiration from bands like MORBID ANGEL, MONSTROSITY, DEAD CONGREGATION. Everyone may add other names, but that's not important at all. The main thing is that the album holds together like a freshly made coffin. It doesn't really matter which way you die one day. Only one thing is clear. "Cascading Memories of Immortality" is an album that you'll be listening to long after you're dead. At least that's how I, an old dog, have it set up. I like the way the gentlemen work in somber moods, how everything graduates, at the same time is mysterious, wild. The melodies here are like tainted blood, bubbling and waiting for someone to cut open the ulcer. Then it bursts out with tremendous force. That's exactly how this record affects me. I think anyone who likes this style should give the record a few listens. It's definitely worth it. I always thought I'd find peace when I died. I'll lie down in a cold coffin and slowly crumble into dust. But it's not like that. The dark, cruel, morbid death metal gateway to the underworld has been opened! Massacre in the morgue!



tracklist:
01. Foiled Skirmish 
02. Plead For Termination 
03. Asphyxiation Of Ecstasy 
04. Bowels Of Gargantua 
05. Siphoning Plasma From The Gods 
06. Unhinged Cataclysm 
07. Corporeal Affliction 
08. Eroding Planetesimal (Interlude) 
09. Cascading Memories Of Immortality



Recenze/review - HELL:ON - Shaman (2024)


HELL:ON - Shaman
CD 2024, Archivist Records

for english please scroll down

I cesta může být cílem. Toulám se podsvětím a jako černý stín vyhledávám hudbu, která mě nějakým způsobem osloví, která mě baví, něčím zaujme. Nejsem uzavřený jen do jednoho stylu, baví mě právě ta rozmanitost, pestrost. Sedávám ve svém pokoji a dívám se na město. Mraky jsou zrovna nízko a mě hraje z reproduktorů nové album ukrajinských HELL:ON. Stačilo několik prvních motivů a jsem najednou mimo realitu. Procházím se černým lesem a pozoruji starodávné rituály. Oběť je připravena, kněz zvedá nůž. Záblesk a výkřik.

Letos jsou HELL:ON opět majestátní, vznešení, ale i divocí a mraziví. Jejich nové skladby připomínají spíše symfonie smrti, než jen obyčejné songy. Ihned jsem rád přistoupil na jejich hru a užíval si mocné nálady plné děsivých přeludů. Smrt má mnoho podob a přechod na druhou stranu bývá někdy těžký. Když ale budete poslouchat nové album "Shaman", ocitnete se ihned v zemi přízraků. 


Stylově se pánové stále pohybují mezi stejnými mantinely, které kdysi nastavily kapely jako BEHEMOTH, VADER, HATE, SLAYER, BOLT THROWER. Přidávají ale velkou spoustu svých nápadů. Líbí se mi zvuk (Anton Vorozhtsov), obal (Ivan Parkhomenko Art), celková produkce. Mám sice raději více špíny a surovosti, ale jinak jsem spokojený. Hlavní jsou pro mě vždy skladby, způsob, jakým na mě působí. Musí dojít ke vzájemnému přenosu. Musím být zasažený. A to se mi v případě desky "Shaman" stalo. Pánové totiž vše ohlodali až na kost. Základem jsou silné melodie, které mě dokáží doslova strhnout. Rád a často se dívám do tmy a užívám si jednotlivé motivy. Tradiční death metalové prvky se zde potkávají s ostrým thrashem. To vše je potom zabaleno do black metalových pavučin. Výsledkem je koktejl, který když pozřete, tak se ocitnete na starodávném rituálu. Ohně zase jednou hoří jasným, černým plamenem. Živí i nemrtví tančí v divokých rytmech. Na stromech visí kosti poražených. Vše působí naléhavě, opravdově, syrově, stejně jako tohle album. Nálada je podmanivá, pochmurná, mocná. Jako když vstoupíte na hřbitov a všechny hroby jsou v plamenech. Nechte se od HELL:ON pozvat na dlouhý výlet bez konce. Kolem budou ležet vybělené kostry, mrtvoly s vyděšenými tvářemi. Myslím si, že jsem zde správně. Procházím se černým lesem a pozoruji starodávné rituály. Oběť je připravena, kněz zvedá nůž. Záblesk a výkřik. Divoký, temný, black thrash death metalový obřad pro vyvolávání sil z onoho světa!

Asphyx says:

Even a journey can be a destination. I wander through the underworld and, like a black shadow, I search for music that appeals to me in some way, that entertains me, that catches my attention. I'm not confined to one style, I enjoy the variety, the diversity. I sit in my room and look out over the city. The clouds are just low and the new album of Ukrainian HELL:ON is playing from the speakers. Just the first few motives and I am suddenly out of reality. I walk through the black forest and observe ancient rituals. The sacrifice is ready, the priest raises the knife. A flash and a scream.

This year, HELL:ON are once again majestic, sublime, but also wild and chilling. Their new songs are more like symphonies of death than just ordinary songs. I immediately happily agreed to their playing and enjoyed the powerful mood full of eerie mirages. Death takes many forms and the transition to the other side can be difficult. But when you listen to the new album "Shaman", you will find yourself immediately in the land of phantoms. 


Stylistically, the gentlemen are still moving between the same boundaries once set by bands like BEHEMOTH, VADER, HATE, SLAYER, BOLT THROWER. But they add a lot of their own ideas. I like the sound (Anton Vorozhtsov), the cover art (Ivan Parkhomenko Art), the overall production. I prefer more dirt and rawness, but otherwise I'm satisfied. The main thing for me is always the songs, the way they affect me. There has to be a mutual transfer. I have to be affected. And that's what happened to me with "Shaman". The guys chewed everything to the bone. It's based on strong melodies that can literally blow me away. I like and often look into the darkness and enjoy the individual motifs. Traditional death metal elements meet here with sharp thrash. All this is then wrapped in black metal webs. The result is a cocktail that when you devour, you find yourself at an ancient ritual. The fires once again burn with a bright, black flame. The living and the undead dance to wild rhythms. The bones of the slaughtered hang from the trees. Everything feels urgent, real, raw, just like this album. The mood is haunting, sombre, powerful. It's like entering a cemetery and all the graves are on fire. Let HELL:ON take you on a long journey with no end. There will be bleached skeletons lying around, corpses with frightened faces. I think I'm right here. I walk through the black forest and observe ancient rituals. The sacrifice is ready, the priest raises his knife. A flash and a scream. A wild, dark, black thrash death metal ritual to summon the forces of the otherworld!


about HELL:ON on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - HELL:ON - Scythian Stamm (2020)

Recenze/review - HELL:ON - Once Upon A Chaos… (2015)

Album tracklisting:
1) What Steppes Dream About
2) When The Wild Wind and The Soul of Fire Meet
3) Tearing Winds of Innerself
4) Preparation for the Ritual
5) He with the Horse’s Head
6) A New Dawn
7) I Am the Path
8) Shaman



neděle 2. června 2024

Recenze/review - ADVERSARIAL - Solitude with the Eternal... (2024)


ADVERSARIAL - Solitude with the Eternal...
CD 2024, Dark Descent Records

for english please scroll down

Cítil jsem pach spáleného masa. Plameny pomalu olizovaly moje nohy a díval jsem se k nebi. Marně jsem hledal nějakou odpověď. Proč zrovna já, proč jsem prokletý? Dávno mě všichni opustili, nikdo nechtěl být v mé společnosti. Propadl jsem peklu a poslouchal jenom hudbu, u které tančí démoni. Rád a často jsem se procházel temnými chodbami podzemí a hledal nahrávky, které mě dokážou proklít.

Kanadští ADVERSARIAL letos přicházejí se svým třetím dlouhohrajícím albem. A je nutno rovnou dodat, že se jedná o materiál, který smrdí sírou. Ostré riffy, chorobný vokál, atmosféra podobná té,  která bývá při inkvizičních rituálech. Budete spáleni na popel. Tahle smečka moc dobře ví o čem je pravý a ryzí black death metal. Tahle kapela uctivá opravdové peklo. 

 

Tohle je stará, poctivá škola, hudba, která se hraje v těch nejtemnějších katakombách. Nemrtví naříkají, postavy v kápích vystupují z mlhy a drží v rukou obrácené kříže. Smrt se usmívá. Není divu, hraje se zde pro ní, i pro všechny nesvaté. Kapela smíchala špínu se zlem a nenávistí. Pod tlakem tuhle směs narvala na album a vše opatřila surovým zvukem (Vadim Balanyuk - recording, mixing, Damian Herring - mastering) a divokou produkcí. Kanaďané mají svůj rukopis, který je volně inspirován tím, co hrají třeba takoví ANGELCORPSE, DIOCLETIAN, DEATHSPELL OMEGA, IMMOLATION, DEAD CONGREGATION, DRAWN AND QUARTERED, MITOCHONDRION, BLASPHEMY a další tmáři. Představte si starou kobku. Po stěnách stéká hnis a krysy zase jednou čekají na čerstvé maso. Někde v těchto místech muselo být nové album "Solitude with the Eternal..." nahráváno. Je totiž velmi naléhavé, syrové, nasáklé obrácenými modlitbami. Připomíná spíše nějaký starodávný obřad, seanci, u které se obětovalo temným silám. Kapela vám vypálí navěky cejch do vašich myšlenek, pohřbí vás zaživa. Už jste si mysleli, že veškeré utrpení skončí, ale není to pravda a nikdy nebude. Vaše tělo bude znovu a znovu exhumováno, aby za zvuků téhle desky navěky bloudilo mezi naším a oním světem. Zmínit musím i velmi povedený obal, jehož autorem je Daniel Desecrator. Nahrávka je určena pro všechny, kteří mají rádi ve své duši chlad a nebojí se zapálit oheň. Kapela je na scéně od roku 2007 a každým albem se zlepšuje, je zlejší, šílenější, démoničtější. Cítil jsem pach spáleného masa. Plameny pomalu olizovaly moje nohy a díval jsem se k nebi. Marně jsem hledal nějakou odpověď. Proč zrovna já, proč jsem prokletý? Dávno mě všichni opustili, nikdo nechtěl být v mé společnosti. Propadl jsem peklu a poslouchal jenom hudbu, u které tančí démoni. Misantropický, blasfemický, nihilistický black death metal, který vás navěky prokleje! Shoříte v pekle a váš popel bude rozházen do řeky smrti! 


Asphyx says:

I could smell burnt flesh. The flames slowly licked my feet and I looked up to the sky. I searched in vain for an answer. Why me, why am I cursed? Everyone had long since abandoned me, no one wanted to be in my company. I had fallen into hell and listened only to music to which demons dance. I liked to walk the dark corridors of the underground often, looking for records that could curse me.

This year, Canada's ADVERSARIAL come with their third full-length album. And it should be added right away that this is material that reeks of sulfur. Sharp riffs, morbid vocals, atmosphere similar to that of inquisition rituals. You will be burnt to ashes. This pack knows very well what true and pure black death metal is all about. This band honors the real hell.


This is old school, honest music played in the darkest catacombs. The undead wail, hooded figures emerge from the fog holding inverted crosses. Death smiles. No wonder, it's played for her, and for all the unholy. The band has mixed filth with evil and hatred. Under pressure, they crammed this mixture into the album, adding raw sound (Vadim Balanyuk - recording, mixing, Damian Herring - mastering) and wild production. The Canadians have their own handwriting, which is loosely inspired by the likes of ANGELCORPSE, DIOCLETIAN, DEATHSPELL OMEGA, IMMOLATION, DEAD CONGREGATION, DRAWN AND QUARTERED, MITOCHONDRION, BLASPHEMY and other obscure artists. Imagine an old dungeon. Pus dripping down the walls and rats waiting for fresh meat once again. Somewhere in these places must have been the new album "Solitude with the Eternal..." was recorded. It's very urgent, raw, soaked in converted prayers. It is more like an ancient ceremony, a séance where sacrifices were made to the dark forces. The band burns a mark into your mind forever, buries you alive. You already thought all suffering would end, but it doesn't and never will. Your body will be exhumed over and over again to wander forever between our world and the next with the sounds of this record. I must also mention the very hilarious cover art by Daniel Desecrator. The record is for all those who like coldness in their souls and are not afraid to light a fire. The band has been on the scene since 2007 and with every album it gets better, more evil, more insane, more demonic. I could smell burnt flesh. The flames slowly licked my feet and I looked up to the sky. I searched in vain for an answer. Why me, why am I cursed? Everyone had long since abandoned me, no one wanted to be in my company. I had fallen into hell and listened only to music to which demons dance. Misanthropic, blasphemous, nihilistic black death metal that will damn you forever! You will burn in hell and your ashes will be scattered in the river of death!


Tracklist:
01. Beware The Howling Darkness On Thine Left Shoulder 
02. Hatred Kiln Of Vengeance 
03. Witness To The Eternal Light 
04. Death Is An Advisor In The Woods Of The Devil 
05. Crushed Into The Kingdom Of Darkness 
06. Merging Within The Destroyer 
07. Fanes At The Engur 
08. Endless Maze Of Blackest Dominion



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine