DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 8. října 2022

Rozhovor - TOUGHNESS - Temná, magická, šílená death metalová vize!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Polska - TOUGHNESS.

Odpovídal Bartek (kytara, zpěv), děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - TOUGHNESS - The Prophetic Dawn (2022):

Ave TOUGHNESS! Zdravím do polského undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaší prvotinou? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

Bart: Ahoj, všechno je v pořádku, díky. Jsme nadšení z debutového alba TOUGHNESS a z toho, že jsme se dostali k Godz Ov War Productions - je to opravdu výjimečný okamžik v naší kariéře. Od alba pod názvem „Conveyor“ vnímám „The Prophetic Dawn“ jako obrovský posun. S TOUGHNESS jsme chtěli nahrát něco rytmičtějšího, brutálnějšího a ponuřejšího, v duchu death metalu 90. let. Samozřejmě se tam objevují postupy, které obsahují neobvyklé techniky, basová sóla a spletitou atmosféru, ale hlavní rozdíly mezi „The Prophetic Dawn“ a „An Incarnated Abstraction“ jsou v tom, že „The Prophetic Dawn“ je promyšlenější, originálnější a má mnohem zajímavější aranžmá inspirací.


„The Prophetic Dawn“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál TOUGHNESS?

B: Produkovali jsme ji v klasickém death metalovém aranžmá, bez zbytečných hrátek. To znamená, že všechny kytary používaly jeden efekt a nastavení, basa dvě (jednu čistou, druhou se zkreslením) a bicí jsme ve studiu nastavili ve stylu, v jakém hrajeme každý den v naší zkušebně. “The Prophetic Dawn” vzniklo překvapivě beze spěchu a to v letech 2020 - 2021, kdy se nekonaly žádné živé koncerty. Materiál jsme vytvořili na zkouškách, chtěli jsme ukázat nevšední death metal, který je těžké jednoznačně zařadit.

Dohledal jsem si, že pod mixem a masteringem je podepsán Łukasz Suszko. Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Łukasz vám vytvořil zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám s ním spolupracovalo a proč právě on? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

B: Práce na „The Prophetic Dawn“ byla poměrně rychlá, protože jsme měli materiál dokonale připravený na zkouškách. Mix a mastering trvaly trochu déle, ale taky jsme si vedli docela dobře, 3-4 víkendy po 2-3 hodinách. Łukasze Suszka jsme si vybrali, na doporučení kamaráda, který vytvořil logo. A protože nás nenapadal nikdo jiný, řekli jsme si, že to zkusíme s Łukaszem. Usadili jsme se ve studiu Wesoła24 a společně nahráli 14 skladeb. Jak už jsem zmínil, proces nahrávání byl opravdu příjemný, žádný spěch a na studio, kde se pořád něco děje, bylo nahrávání opravdu příjemné.


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u Godz ov War producitons a je opatřeno skvělým obalem. Kdo je jeho autorem? Vysvětluji si to dobře, že se jedná o tělo ve značném stavu rozkladu? Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

B: Autorkou obálky je Julia Zaręba - naše kamarádka, která ráda tvoří a maluje. Obal odkazuje na sumerské umění a zobrazuje ho jako padlé a zapomenuté, ale ožívající, což zmiňuji i v textu. Chtěli jsme něco poutavého a odlišného od běžných death metalových obalů, ale vytvořeného s jedinečnou myšlenkou a odkazujícího na surrealistické vize.

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Polska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se blacku a death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

B: Je hezké slyšet, že polské kapely jsou oceňovány i v jiných zemích. Velký počet black a death metalových kapel je zapříčiněn poměrně jednoduše - a to celkovou situací v Polsku. Myslím tím náboženství, politika, pokrytectví, propagace špatných hodnot - tyto věci zde nabývají absurdních rozměrů a vymývají lidem mozky. V důsledku toho black a death metalové kapely v naší zemi vyjadřují hněv, odpor a díky upřímnosti v těchto věcech se mnoho z těchto kapel těší zájmu po celém světě. Všechny kapely tohoto typu mají jedinečný charakter, který se líbí i v zahraničí. Scénu, fanoušky i labely vnímám velmi dobře. Jsem rád, že stále existují fanoušci extrémní hudby, jsou tady i mladší kapely a existuje spousta dobrých labelů, které vydávají skvělou black/death/thrash muziku.


Hrajete devastující death metal ovlivněný mimo jiné i americkou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit TOUGHNESS, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

B: Nemám co skrývat, jsem ovlivněn, jako každý jiný. Zlomovým bodem v tom, že jsem se stal kytaristou a zpěvákem, byla situace, kdy jsem se seznámil s alby DEMILICH a MORBID ANGEL. Hudba těchto kapel mi opravdu změnila myšlení! V budoucnu chci svou kapelu posunout do oblastí brutality a ještě hustější atmosféry. Ale kdo ví? Třeba se to ještě změní, haha. Ano, lákají mě velké zahraniční festivaly, protože se chceme s lidmi podělit o náš pohled na death metal a ukázat, jak se může vyvíjet. Rádi bychom si zahráli s nějakou slavnější kapelou, protože na živo ze sebe vydáváme dvě stě procent.

Když jsem před šesti lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

B: Z pohledu našeho města, které není příliš velké a není zde žádná větší metalová scéna, věříme, že dobrý label je nezbytný. A to Godz Ov War Production je. YouTube, Bandcamp nebo Spotify jsou fajn nástroje, ale dnes je důležitější osobní kontakt s lidmi. Jasně, živá vystoupení jsou jedna věc, ale dobrý label je stejně důležitý. Label vám zajistí spolehlivou propagaci a oslovení dalších a dalších posluchačů. Spoléháme na label, ale zároveň posíláme CD do časopisů, oslovujeme blogy nebo metalové posluchače osobně - takže využíváme oba způsoby. Z hlediska nákupu alb mám stejný přístup jako ty. Kupuji to, co se mi líbí, ale zároveň pečlivě vyhledávám nové zajímavé CD/kazety a podporuji undergroundové umělce. Často podporujeme své kolegy, protože takhle má scéna fungovat. Pokud nepodporujete poctivé umělce (a o tom se tu bavíme), kapely se rozpadají. Takže se snažím navštěvovat i lokální koncerty a z těch větších jsem byl nedávno na BLOOD INCANTATION ve Varšavě.


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako TOUGHNESS ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

B: Překvapivě fungují docela dobře. Díky moderním technologiím jsem získal nějaké kontakty, našel Grega z Godz Ov War Productions a podařilo se mi domluvit koncerty. Jen je musíte využívat s rozumem a neobětovat jim celý život. Stahování nebo streamování hudby beru. Se současnou hudební mašinou se nedá kupovat naslepo. Nejprve se album prověří na internetu, pak se koupí ve fyzické verzi. Tedy pokud nejde o kapelu jako GORGUTS, pak se dá kupovat bez předchozího poslechu.

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

B: Pro mě je to hlavně životní styl a jediný smysluplný rozměr naší existence. Znamená to pro mě, že se stále vyvíjím, vytvářím svůj zvuk a stále hledám nejrůznější řešení v tomto hudebním žánru, ale zároveň jsem fanoušek, podporuji undergroundovou scénu a hledám další zajímavá alba. Hudbu poslouchám každý den. A nemyslím si, že by to mohlo fungovat jinak, pokud jsi fanoušek nebo muzikant.


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají TOUGHNESS v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě a kdy navštívíte Českou a Slovenskou republiku?

B: Chceme se dostat na místa, kde jsme ještě nebyli, navštívit země a poznat nové lidi. Takže Česká a Slovenská republika jsou také našimi cíli. Čekáme na nějaké dobré nabídky, protože vzhledem k tomu, kolik tam máte úžasných festivalů, by to byl skvělý zážitek.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit zase někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „The Prophetic Dawn“ zase narvat do hlavy!

B: Děkuji za rozhovor, bylo mi potěšením. Měj se a na viděnou na pódiu.


pátek 7. října 2022

Recenze/review - TRIUMVIR FOUL - Onslaught to Seraphim (2022)


TRIUMVIR FOUL - Onslaught to Seraphim
CD 2022, Vrasubatlat, Invictus Productions

for english please scroll down

Mám asi jako každý z vás své denní rituály. Každý den ráno se jdu podívat dovnitř, do staré márnice. Jestli jsou těla v pořádku. Dnes je ale něco jinak. Zatím nevím co, ale já to časem zjistím. Dojdu vykopat jeden hrob a vrátím se. Něco je hodně špatně, cítím to v kostech. Házím lopatou hlínu a koutkem oka zahlédnu stín. Mihne se za mnou, jako nějaký přízrak, jako démon temnoty. Pak mi to dojde. Někteří ještě nebyli mrtví. Nacházeli se v podivném stavu mezi naším a oním světem, který vám můžou způsobit jen dvě věci - Smrt a nebo death metal.

Poslouchám novou desku Američanů TRIUMVIR FOUL a mám opravdu pocit, že se márnicí vznáší podivný neklid. Sleduji tuhle smečku od jejich začátků (recenze jsou odkazovány dole pod článkem) a každým dalším albem zraje jako stará mrtvola. Smrtící kov v jejich podání je špinavý, temný, chladný a absolutně nihilistický. Jako atmosféra v opuštěných kobkách. 


Oproti minulým deskám mi připadá "Onslaught to Seraphim" zase o nějaký řád krutější, surovější a drtivější. Zároveň si zachovává magickou náladu. Tajemno, záhady, okultismus. V těchto momentech si dovedu představit, že její síla vynikne nejlépe. Drásavý zvuk, ďábelský obal, nadšení a odhodlání, touha zabít vás hudbou. Tohle všechno TRIUMVIR FOUL umí a zvládají na výbornou. Nahrávka se mi ihned stala průvodcem, našeptávačem, na mých nekonečných toulkách podzemím. Nahlíželi jsme spolu s kapelou do plesnivých kobek, navštívili jsme seance, o kterých se vám nezdálo ani v těch nejděsivějších snech. Bylo nám spolu dobře, jejich hudba totiž koluje i v mých žilách. Pánové každou novou deskou přidávají na intenzitě, skladby jsou propracovanější a šílenější. Jako bych ležel v márnici mezi ostatními a čekal, kdo se probudí jako první. Těžko se to vysvětluje, tenhle styl musíte mít v krvi. Přestavte si mlhavé a sychravé ráno na dávno opuštěném hřbitově. Všem je nám jasné, že klid je jen zdánlivý. Stačí chvilku počkat. Až zazní první riff, první motiv. Pak pochopíte, o čem je absolutní tma. Pokud máte rádi kapely typu TEITANBLOOD, AUTOPSY, NECROVORE, BLASPHEMY, ARCHGOAT, PROCLAMATION, PSEUDOGOD, budete určitě spokojeni. Stejně jako já. Temný, nihilistický, death metalový rituál!


Asphyx says:

I guess I have my daily rituals like all of you. Every morning, I go inside the old morgue. See if the bodies are okay. But today is different. I don't know what yet, but I'll find out in time. I'll go dig one grave and come back. Something's very wrong, I can feel it in my bones. I shovel the dirt and out of the corner of my eye I see a shadow. It flashes behind me, like a phantom, a demon of darkness. Then it dawns on me. Some of them weren't dead yet. They were in a strange state between our world and the next that only two things can cause - Death or Death Metal.

I'm listening to the new album by Americans TRIUMVIR FOUL and I really feel a strange unease floating through the morgue. I've been following this bunch since their early days (reviews linked at the bottom of the article) and with each album they mature like an old corpse. The death metal in their delivery is dirty, dark, cold and absolutely nihilistic. Like the atmosphere in abandoned dungeons.


Compared to the previous albums, "Onslaught to Seraphim" seems to me again an order of magnitude more cruel, brutal and crushing. At the same time it retains a magical mood. Mystery, enigma, occultism. It's in these moments that I imagine its power shines through best. The thrilling sound, the devilish cover, the passion and determination, the desire to kill you with the music. All this TRIUMVIR FOUL can and does do perfectly. The record immediately became my guide, my whisperer, on my endless wanderings through the underground. Together with the band, we peered into moldy dungeons, we visited séances that you never dreamed of in your wildest dreams. We had a good time together, because their music runs through my veins. With each new record, the gentlemen add more intensity, the songs become more sophisticated and more insane. It's like I'm lying in the morgue among the others, waiting to see who wakes up first. It's hard to explain, this style must be in your blood. Imagine a foggy, drizzly morning in a long-abandoned cemetery. We all know the peace is only apparent. Just wait a moment. When the first riff, the first motif. Then you'll understand what absolute darkness is all about. If you like bands like TEITANBLOOD, AUTOPSY, NECROVORE, BLASPHEMY, ARCHGOAT, PROCLAMATION, PSEUDOGOD, you will be satisfied. Like me. Dark, nihilistic, death metal ritual!

about TRIUMVIR FOUL on DEADLY STORM ZINE:

Recenze/review - TRIUMVIR FOUL - Urine of Abomination (2019)

Recenze/review - TRIUMVIR FOUL - Spiritual Bloodshed (2017)


Tracklist:
01. Presage
02. Flesh Diocese
03. Domini Befallen (To Doom)
04. Bašmu Enthralled, Horned Creations
05. Serpents' Gnash For War
06. Slither Of Corruption (The Demise Of The Three Serpents)
07. Infected Virtue
08. Onslaught To Seraphim


KNIŽNÍ TIPY - Dům o tisíci patrech - Jan Weiss (1990)


Dům o tisíci patrech - Jan Weiss
1990 (1929), Československý spisovatel

Největší radost jsem měl a dodnes mám pokaždé z knížek, které si objevím sám. Čtení je pro mě soukromou, osobní záležitostí. A i když jsem začal se žánrem sci-fi koketovat už někdy v sedmnácti letech a boleslavská knihovna na obchodním dome Máj pro mě byla častou oázou, k největším perlám jsem se dostal až v Plzni. K Janu Weissovi jsem přišel, jak jinak, než náhodou. V antikvariátě, ve kterém mi slečna odkládala staré sci-fi stranou. Pokaždé mi doporučila něco dobrého. To byly zlaté devadesátky, kdy se spolu lidé ještě bavili osobně a neseděli jen ukryti za obrazovkami. Dům o tisíci patrech vyšel poprvé v roce 1929 a když přihlédnete k tomuto datu, tak tehdy i dnes se jedná o jednu z nejlepších žánrových knih, které jsem v tomto stylu u nás v Čechách (nejen) četl. Je těžká, komplikovaná, ale zároveň napínavá a je v ní tolik názorů k přemýšlení, že z nich čerpám dodnes. 

„Existuje vzájemná úmluva mezi autorem a čtenářem: Uvěř mi, na nic se neptej a poletíme!“

Velmi často, když vstupuji k nám do továrny, tak si na budovu ze skla a kovu vzpomenu. Prolíná se tu několik žánrů. Již zmiňované sci-fi, ale i romanopisectví a přesahuje se až někam k rodokapsům. Zároveň, a to je pro mě hrozně důležité, příběh přesahuje k etice a morálce. Je silný, ovlivněný první světovou válkou, politickou situací tehdejších třicátých let a přípravou na další vzestup zla. Je svým způsobem varováním, alespoň tak jej vnímám já. Jak známo, lidé nejsou příliš poučitelní. Důkazem budiž chování některých současných jedinců a neustálé opakování stejných chyb. Ale to už je jiný příběh. I když velmi podobný. Je hodně cítit, že Jan Weiss znal lidi, jejich osudy a uvažování. Byl zajatcem na ruské frontě, viděl věci, o kterých se nám nezdá ani v nejhorších snech. 

Celým příběhem se prolínají různé vize, převážně velmi negativní, bolestivé, zlé. Strach ze surového kapitalismu, konzumního způsobu života. Touha po moci, která nás pokaždé strhla jenom do temnoty. Na mě osobně knížka působila velmi negativisticky, depresivně. Možná i díky tomu, že jsem ji poprvé četl ve věku, kdy jsem byl sám rozervaný. Nicméně, obstála i po mnoha letech, kdy jsem se k ní opakovaně vracel. Nemám moc rád, když se prozrazuje příběh, sám raději různé recenze nečtu, protože pak bývám ochuzen o celistvý zážitek. Weissova kniha se navíc opravdu těžko popisuje, protože je svým způsobem velmi poetická a pro její pochopení je nutné velké množství fantazie a vnímavosti. Jeden můj kamarád vždycky říkal, že jsou příběhy (i hudba), které obyčejný materialista a suchar nikdy nepochopí. O Domu o tisíci patrech to rozhodně platí. 

Kniha bývá někdy přirovnávána k tomu, co psával mistr Huxley, případně Orwell. Je to svým způsobem pravda. Všichni autoři varují před ztrátou morálních hodnot. Před nesvobodou. Hergot, to je v dnešní době zase tak aktuální, že to až bije do očí. Jenže znáte to, stále se víc množí ti hloupí, pořád jde hlavně o prachy. Někdy je mi z toho smutno, ale moc dobře vím, že s tím nic neuděláme. Je to přirozený jev, který Weiss opravdu krásně zobrazuje. Určitě znáte ten pocit obyčejných lidí s rozumem, kteří se stále častěji ptají, proč? Někdy mi připadá, že se motáme v kruhu. Všechno tady již bylo, opakujeme se. Pokaždé, když se chceme posunout dopředu, nadechnout, tak přijde někdo, kdo všechno zničí. Jen tak, protože chce. Zbývají nám jenom podobné knížky, u kterých pokýváme hlavou a řekneme si, že je to přesně ono. Opravdu je zajímavé, jak je tenhle příběh stále aktuální. Je to až děsivé.

Ale nemyslete si, Dům o tisíci patrech není jen krmením pro znuděné intelektuály. Naopak, má v sobě silné momenty, je čtivá (i když složitá). Projdete se jednotlivými patry, od největší sedřené chudiny, vykořisťované jako otroci, až po megalomanského vůdce. Uvidíte věci, které vám budou připomínat vaší firmu. Nebo celou společnost? Přiznám se bez mučení, že jsem si sehnal od Weisse skoro všechna vydaná díla a znovu se jimi prokousal. Je to velký autor, tak trošku neprávem upozaděný. Třeba jsem někomu z vás doporučil dobrý tip. Budu rád. Protože čím jsem starší, tím jsou pro mě chvíle s knihou lepší a lepší. Ponořím se do jiných světů a svým způsobem z nich čerpám energii. A nenechte se mýlit, zlo a špína jsou sice všude kolem, ale existuje i světlo. Pokud jste jako já, staří fanoušci sci-fi nebo jen jdete kolem, Dům o tisíci patrech si určitě přečtěte. Stojí rozhodně za to.

“Každý má v sobě tu lepší část zvířete a tu horší část boha“

Děkuji, že jste dočetli až sem. Mějte se co nejlépe. Příští pátek vás zase rád uvidím.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Při psaní tohoto románu se Weiss nacházel na vrcholu svých tvůrčích schopností a vytvořil mimořádné dílo vytříbeného stylu a silné atmosféry, plné poetických obrazů; bez přehánění jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. V rovině příběhu sledujeme procitnutí hlavního hrdiny Petra Broka v gigantickém mrakodrapu Mullerdómu a jeho tápavé pokusy nalézt ztracenou paměť. Brok se v tomto podivném světě ocitá bez vzpomínek či vysvětlení, navíc je vybaven neviditelností. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno i poslání – je detektivem, který má za úkol osvobodit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, bezcitného boháče Ohisvera Mullera. Brok prochází mrakodrapem jako panoptikem světa a nachází zde většinou jen lidské utrpení…

Weiss se nijak netajil, že celý Mullerdóm je alegorickým zobrazením kapitalismu. Ondřej Neff v knize Něco je jinak jde ještě dál a soudí, že děj je ve skutečnosti symbolickým zobrazením vývoje „politického a etického poznání“ světa, jímž autor-intelektuál během války prošel. Dům o 1000 patrech má však také všechny rysy tzv. iniciačního románu, jehož adept je nucen vykonat pouť poznání, aby se mu skutečnost zjevila v jiném světle. V tomto případě jde hned o dvojí prozření – poprvé při osobní konfrontaci s Mullerem-symbolem a podruhé při poznání, že sen byl skutečností a naopak.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 6. října 2022

Info - Oslava 15 let existence SPINELESS FUCKERS včetně křestu nové desky - Tales of Extraordinary Madness - SOBOTA 15. ŘÍJNA 2022


Oslava 15 let existence SPINELESS FUCKERS včetně křestu nové desky "Tales of Extraordinary Madness"

- SOBOTA 15. ŘÍJNA 2022
- Melodka Brno

Zahrají:

SPINELESS FUCKERS - speciální set k oslavě 15 let existence + křest nové desky

Hosté:

MELANCHOLY PESSIMISM
ATTACK OF RAGE (SK)
PHYLACTERY
LUDRA

FB UDÁLOST:



------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recenze/review - WEREGOAT - The Devil's Lust (2022)


WEREGOAT - The Devil's Lust
EP 2022, Iron Bonehead Productions

for english please scroll down

Asi nejsem sám, kdo kolem sebe pozoruje jasné vítězství Satana. Stačí se rozhlédnout. Na těla bez duše, na postavy, potácející se na světě z jediného důvodu. Získat víc moci, víc peněz. Zotročit ostatní. Stačí jedna krizová situace a stávají se z nás zvířata toužící po krvi. Vše jde na hranu, lidé se nenávidí kvůli drobnostem. Myslím, že je pořád potřeba na podobné věci upozorňovat. Protože démoni nikdy nespí! To si uvědomte. 

WEREGOAT patří mezi vyvolené, kteří již měli možnost peklo navštívit. A rozhodně se nejednalo o příjemnou návštěvu jako z nějakého filmu. Naopak, na stěnách visely kusy shnilého masa a všichni, kdo ještě věřili kdysi v dobro, byli páleni rozžhaveným železem. Tahle kapela patří do starých katakomb, kde se odehrávají pradávné rituály smrti. Black a death metal, ve vzájemné hnusné symbióze. 


Mám při poslechu pocit, že mě někdo svázal rezavými řetězy a pověsil na kamennou zeď. Ve staré, dávno nevětrané kobce. Do uší se mi, jako nějaké hřeby, pomalu dostávají jednotlivé skladby. Jsou prašivé, černé, chladné a smrdí sírou. Stejně jako celé EP, které muselo být nahráváno hluboko pod zemí, mezi rakvemi padlých kněží. WEREGOAT jsou ortodoxními členy řádu absolutních nihilistů. Hrají od srdce, s touhou zabíjet. Jejich tvorbu k tomu, co tvoří třeba takoví ARCHGOAT, DIOCLETIAN, MORBOSIDAD, BLASPHEMY, BLACK WITCHERY, TEITANBLOOD, BESTIAL WARLUST, PROCLAMATION. Zahaleni do černých kápí rozmlouvají s příznaky a modlí se k obráceným křížům. Oceňuji mrazivě špinavý zvuk, stylově krvavý obal, ale hlavně spoustu divokých, zběsilých nápadů. Pánové citují ze starých, dávno zaprášených spisů a dělají to velmi dobře. Bestie, která byla dlouho trápena hladem a zavřena v temných katakombách, se znovu probudila. Roztrhla řetězy a začala řádit. Zůstává po ní jenom bolest, nářek a nenávist, stejně jako po "The Devil's Lust". Peklo zase jednou ukázalo svoji tvář. Hnusnou, plnou boláků a hnisu. Je jen na vás, zda podáte ruku Ďáblu. Ten je, stejně jako já spokojený. Koneckonců, hraje se hlavně pro něj. Démonický black death metal, který vás spálí na popel! Inferno!


Asphyx says:

I guess I am not alone in observing the clear victory of Satan around me. Just look around. Bodies without souls, figures staggering around the world for one reason. To get more power, more money. To enslave others. It only takes one crisis to turn us into bloodthirsty animals. Everything goes to the edge, people hate each other over little things. I think we still need to draw attention to things like this. Because demons never sleep! Remember that.

WEREGOAT is one of the chosen few who have already had the opportunity to visit hell. And it certainly wasn't a pleasant visit like a movie. On the contrary, there were pieces of rotten flesh hanging on the walls, and anyone who still believed in goodness was burned with hot iron. This band belongs in the old catacombs where ancient death rituals take place. Black and death metal, in an ugly symbiosis.


Listening to it, I feel like someone has tied me up with rusty chains and hung me on a stone wall. In an old dungeon that hasn't been ventilated in a long time. Slowly, like spikes, the songs are getting into my ears. They are dusty, black, cold and smell of sulphur. Just like the whole EP, which must have been recorded deep underground, among the coffins of fallen priests. WEREGOAT are orthodox members of the order of absolute nihilists. They play from the heart, with a desire to kill. Their work can be compared to that of the likes of ARCHGOAT, DIOCLETIAN, MORBOSIDAD, BLASPHEMY, BLACK WITCHERY, TEITANBLOOD, BESTIAL WARLUST, PROCLAMATION. Wrapped in black hoods, they talk to signs and pray to inverted crosses. I appreciate the chillingly dirty sound, the stylishly gory cover art, but most of all the many wild, frantic ideas. The gentlemen quote from old, long-dusty writings and do it very well. The beast that has long been plagued by hunger and locked away in the dark catacombs has reawakened. It broke its chains and went on a rampage. All that's left is pain, lamentation and hatred, just like "The Devil's Lust". Hell has shown its face once again. Ugly, full of sores and pus. It's up to you to give the Devil a hand. He's as happy as I am. After all, he's the one he's playing for. Demonic black death metal that will burn you to ashes! Inferno!


Tracklist:
01. Tempter! Abuser! Satan Her Master!
02. Merciless Execution
03. Festering Womb Of Uncreation
04. The Devil's Lust
05. Goat Perversion
06. Burn Deep The Signs Of Hell



středa 5. října 2022

Interview - WAYWARD DAWN - Raw, dark and cursed death metal that will bury you alive!

Interview with death metal band from Denmark - WAYWARD DAWN.

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):

Ave WAYWARD DAWN! I have never found any interview with you in Czech language. I will ask you first to introduce the band to the readers who do not know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of WAYWARD DAWN.

We are a death metal band from Denmark. We have been a band since October 2015 when we were all 15 or 16 years old. Since then we have released three full-length albums and played about 70 gigs in Denmark, Germany and Norway. Originally we didn’t plan to play death metal, but when our former vocalist Niklas Lykke (now in LIVLØS) joined he only knew how to growl, so naturally the style changed at that point.


This year, you have just released the new album „All-Consuming Void“. Again, it's a dark, harsh and honest death metal. Did you access the recording process differently than last time or did you choose verified practices?

Actually we have recorded all three records live in the studio. Only vocals and lead guitars were recorded separately. This way we think it gives it a more raw and real sound. Our music is very much live music, so we feel recording live is the best way to capture the energy of a live show.

The new album seems to me more complicated, perhaps initially less accessible, at the same time incredibly dark and evil. Was it intentional? How did the album originate and how did you compose the music?

This is somewhat intentional. This is our third album, so to keep things interesting we try to challenge ourselves in the writing process. We fx didn’t really write actual choruses this time, and the song structures were more experimenting than on the two previous records. Also on the length of the album we try to push our boundaries with a grind-ish song that lasts less than a minute as well as a mastodontic 12-minute song. Of course it’s still very much death metal and not particularly original, but in our musical universe we try to keep things a bit new and not just repeat ourselves.


I have a „All-Consuming Void“ in my MP3 player and I have to say that this album literally engulfed me. These are not just great ideas but also sound is simply devastating. I'm sitting in the tram, and suddenly I find myself shaking my legs. I have a feeling to start moshing. If I weren’t so old, I would probably start to. Where did you record and who is signed under mastering?

We recorded the album at Dead Rat Studio in Aarhus with the former Hatesphere-frontman Jacob Bredahl as the producer. He especially produces punk and hardcore and we really enjoy working with him, as he knows how to keep the sound raw and dynamic. The mastering was done by Brad Boatright from Audiosiege. He is also really great at what he is doing, and he has also worked with bands such as Full of Hell, Gatecreeper, Nails and all that stuff. We have been working with these two on all three albums. It’s quite nice to work with the same people continuously, as we get to know each other and how we work best.

Who is the author of the lyrics on „All-Consuming Void“? What are they talking about? Where do you get inspiration for themes?

We all contributed to the lyrics on this album, but the main lyricist was our drummer Lukas. The album is in a way a concept album about feelings and mental states we all experience to some extent. Fx things like anxiety, anger and addiction. It’s topics that are both important and interesting, and we feel that all people, ourselves including, are somewhat familiar with these topics.


Who is signed under the cover of „All-Consuming Void“? I like his work very much. How did you choose the motif for the cover?

The artist is called Tiit Pähnapuu. This is the first time we have worked with him, but he has done a really great job. As to the motif, we told him about the lyrical themes on the album and then he just came up with the artwork. We enjoyed the abstract and dense artwork and thought it fitted the themes quite well – in a way it can resemble the mind and all the chaos that is happening inside.


When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

The death metal was actually something that came gradually. We founded the band when we were very young, so we just wanted to play metal in general. In the beginning we were quite inspired by thrash metal, power metal and classic heavy metal. When our former vocalist joined the band it grew to something like Lamb of God and Slipknot. Then we gradually became more and more interested in death metal and wanted to play more that style of music. Of course it’s cool to play on the big stages, but the main motifs for us is to just play the music we enjoy writing and playing. Also the energy and physicality especially at death metal live shows has always seemed quite compelling to us.


You come from Denmark and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Denmark. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

The scene is quite small, but there are a lot of great bands here. Especially in Copenhagen with the Killtown scene such as Undergang, Phrenelith, etc., and the Aarhus scene are booming quite a lot at the moment. How many people coming to the concerts differs a lot from time to time, but generally the attendance is pretty good at concerts.


I have to ask. You live in Denmark, which is considered a strongly Lutheran country. You play death metal. Do you have any problems with it? Do you get space in TV or in newspapers? How is life in your country affected by religion?

We don’t really write lyrics about religion, so it’s not that big a deal for us. And generally Denmark is a quite secular country, so religion does not get that much space in TV or the society as a whole. People are quite open about other people’s beliefs or non-beliefs.


From your music it is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on WAYWARD DAWN.

Yes, we of course are very inspired by the American death metal school such as as Morbid Angel, Obituary and Cannibal Corpse, as well as European bands like Demilich, Entombed and that stuff. At the moment there are quite a lot of new bands playing rotten old school death metal, and that wave of bands has been quite a big inspiration for us on the new album. Especially bands like Undergang, Gatecreeper, Blood Incantation, Sanguisugabogg, Outer Heaven, Frozen Soul and Of Feather And Bone. I’d say that the newer old school death metal bands have been an even greater inspiration to us on „All-Consuming Void“ than the 90’s bands.


What about you and concerts in general? Are you a band that goes for concerts anytime you can or you are picky about where you will play? Do you have a dream, maybe a group you would like to go with for a tour or festival, a city where you would like to perform?

Generally we are pretty open about where we want to play. Of course it has to make sense for us, but other than that we like to play live no matter what. As to dreams, we have a lot of these. We were supposed to go on a EU tour supporting Hideous Divinity and Terrorizer back in 2020, so a real tour all over Europe is one of the main dreams at the moment. Also to play in the US at some point could be insane. We’d love to go on a tour with both some of the old veterans as well as the new guns such as Gatecreeper or Blood Incantation.


I'm going to listen again your new album „All-Consuming Void“. I have to say that for me personally, this is basically a perfect death metal work. Totally inferno. I wish big success to your record and to get this album to as many people as possible. This album deserves it. I wish you all the best in your personal life. Whatever you do and the last words are yours. If you want to tell something to fans, labels, promoters, you have space here..... Thank you for the interview and I am looking forward to seeing you live!

Thanks a lot for the good words and time! If we should say anything to fans and listeners it would be thanks for supporting us, listening to our music and going to our gigs. It means a lot to us, and it’s one of the main reasons we do this! We’d love to come the Czech Republic to play sometime!

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):






------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rozhovor - WAYWARD DAWN - Surový, temný a prokletý death metal, který vás pohřbí zaživa!

Rozhovor s death metalovou skupinou z Dánska - WAYWARD DAWN.

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):

Ave WAYWARD DAWN! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií WAYWARD DAWN.

Jsme death metalová kapela z Dánska. Vznikli jsme v říjnu 2015, kdy nám všem bylo 15 nebo 16 let. Od té doby jsme vydali tři alba a odehráli asi 70 koncertů v Dánsku, Německu a Norsku. Původně jsme neměli v plánu hrát death metal, ale když se k nám přidal náš bývalý zpěvák Niklas Lykke (nyní v LIVLØS), uměl jen growlovat, takže se v tu chvíli přirozeně změnil náš styl.


Letos jste vydali novinku „All-Consuming Void“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Všechny tři desky jsme vlastně nahráli živě ve studiu. Pouze vokály a sólové kytary jsme nahrávali odděleně. Myslíme si, že díky tomu získaly syrovější a reálnější zvuk. Naše hudba je do značné míry živá, takže si myslíme, že nahrávání naživo je nejlepší způsob, jak zachytit energii živého vystoupení.

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Do jisté míry je to záměr. Je to naše třetí album, takže abychom si udrželi zajímavost, snažíme se při psaní klást si výzvy. Tentokrát jsme neskládali refrény a ve struktuře skladeb jsme více experimentovali, než na předchozích dvou deskách. Co se týče délky alba, také snažíme se posouvat naše hranice - s grindovou skladbou, která trvá méně než minutu, stejně tak, jako s mastodontní dvanáctiminutovou skladbou. Samozřejmě je to pořád hodně death metalové a nijak zvlášť originální, ale v našem hudebním vesmíru se snažíme udržovat věci trochu nové a neopakovat se.


Mám „All-Consuming Void“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Album jsme nahrávali ve studiu Dead Rat v Aarhusu s bývalým frontmanem Hatesphere Jacobem Bredahlem jako producentem. Ten produkuje především punk a hardcore a práce s ním nás opravdu baví, protože ví, jak udržet zvuk syrový a dynamický. O mastering se postaral Brad Boatright z Audiosiege. Ten je taky opravdu skvělý v tom, co dělá a pracoval i s kapelami jako Full of Hell, Gatecreeper, Nails a podobně. S těmi dvěma jsme spolupracovali na všech třech albech. Je docela příjemné pracovat neustále se stejnými lidmi, protože se navzájem poznáváme a víme, jak se nám nejlépe pracuje.

Kdo je autorem textů na „All-Consuming Void“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Na textech jsme se podíleli všichni, ale hlavním textařem byl náš bubeník Lukas. Album je svým způsobem koncepčním albem o pocitech a duševních stavech, které do jisté míry zažíváme všichni. Věci jako úzkost, vztek a závislost. Jsou to témata, která jsou důležitá i zajímavá a máme pocit, že všem lidem, včetně nás, jsou tato témata tak trochu blízká.


Kdo je podepsán pod obalem novinky „All-Consuming Void“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Autor se jmenuje Tiit Pähnapuu. Spolupracovali jsme s ním poprvé, ale odvedl opravdu skvělou práci. Co se týče motivu, řekli jsme mu o tématech textů na albu a on pak už jen vymyslel obal. Abstraktní a hutná grafika se nám líbila a mysleli jsme si, že se k tématům docela dobře hodí - svým způsobem může připomínat mysl a všechen ten chaos, který se v ní odehrává.


Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Death metal přicházel postupně. Kapelu jsme založili, když jsme byli velmi mladí, prostě jsme chtěli hrát metal obecně. Na začátku jsme se dost inspirovali thrash metalem, power metalem a klasickým heavy metalem. Když se ke kapele přidal náš bývalý zpěvák, přerostlo to v něco na způsob Lamb of God a Slipknot. Pak nás postupně začal víc a víc zajímat death metal a chtěli jsme hrát víc tenhle hudební styl. Samozřejmě je super hrát na velkých pódiích, ale hlavní motivací pro nás je prostě hrát hudbu, kterou nás baví psát a hrát. Také energie a fyzičnost zejména na death metalových koncertech nám vždycky připadala dost působivá.


Pocházíte z Dánska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje v Dánsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Scéna je poměrně malá, ale je tu spousta skvělých kapel. Hlavně v Kodani s „Killtownovskou“ scénou, jako jsou Undergang, Phrenelith atd., a v Aarhusu to v současné době docela kvete. To, kolik lidí chodí na koncerty, se čas od času hodně liší, ale obecně je návštěvnost koncertů docela dobrá.


Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete v Dánsku, které je považována za silně luteránskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?

O náboženství texty nepíšeme, takže to pro nás není až takový problém. A Dánsko je obecně dost sekulární země, takže náboženství nedostává v televizi ani ve společnosti jako takové tolik prostoru. Lidé jsou k víře nebo nevíře ostatních lidí poměrně otevření.


Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na WAYWARD DAWN největší vliv.

Ano, samozřejmě jsme hodně inspirováni americkou death metalovou školou, jako jsou Morbid Angel, Obituary a Cannibal Corpse, stejně jako evropskými kapelami jako Demilich, Entombed a podobně. V současné době existuje poměrně hodně nových kapel, které hrají prohnilý death metal staré školy a tato vlna kapel pro nás byla na novém albu docela velkou inspirací. Hlavně kapely jako Undergang, Gatecreeper, Blood Incantation, Sanguisugabogg, Outer Heaven, Frozen Soul a Of Feather And Bone. Řekl bych, že novější death metalové kapely staré školy pro nás byly na "All-Consuming Void" ještě větší inspirací, než kapely z devadesátých let.


Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Obecně jsme dost otevření tomu, kde chceme hrát. Samozřejmě to pro nás musí mít smysl, ale jinak hrajeme rádi naživo, ať se děje cokoli. Co se týče snů, těch máme spoustu. Už v roce 2020 jsme měli jet na EU turné jako support Hideous Divinity a Terrorizer, takže opravdové turné po celé Evropě je momentálně jedním z hlavních snů. Taky zahrát si někdy v USA by mohlo být šílené. Rádi bychom vyrazili na turné jak s některými starými veterány, tak s mladými puškami jako jsou Gatecreeper nebo Blood Incantation.


Jdu si vaši novou desku „All-Consuming Void“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Děkujeme za tvá slova a čas! Kdybychom měli něco vzkázat fanouškům a posluchačům, bylo by to poděkování za to, že nás podporují, poslouchají naši hudbu a chodí na naše koncerty. Hodně to pro nás znamená a je to jeden z hlavních důvodů, proč to děláme! Rádi bychom někdy přijeli zahrát do České republiky!

Recenze/review - WAYWARD DAWN - All-Consuming Void (2022):






------------------------------------------------------------------------------------------------------

úterý 4. října 2022

Recenze/review - FETO IN FETUS - Oath of Chaos (2022)


FETO IN FETUS - Oath of Chaos
EP 2022, BlackTeamMedia

for english please scroll down

Další mrtvola pohozená u řeky. Městem obchází strach. Kdo bude další na řadě? Vrah se usmívá a toulá se ulicemi. Nikdo už nechodí ven, všichni se neustále ohlížejí za sebe. Krvavé stopy, vzkazy plné hnusu a špíny. Novináři krouží kolem, jako hladové hyeny. Nakonec to byl, stejně jako vždycky, tichý chlápek ze sousedství. Problémy s matkou, problémy s celým světem. Mstil se. Za temnotu, za chlad, za svůj hnusný osud.

Jako v nějakém hororovém snímku o sériovém vrahovi si připadám i při poslechu nové desky mých oblíbených death grinderů z Polska. FETO IN FETUS jsou zpět a stále ve skvělé formě. Nekompromisní, šílení, krvaví, jako příběh z dnešního úvodníku. Pokud byste měli chuť, tak dole pod článkem jsou odkazovány recenze na minulou desku a rozhovor. Tahle smečka nezná žádné slitování. Odkrví vaše tělo rychle a hodně bolestivě. Přesně jak to máme u tohoto stylu rádi. 


Další nalezené tělo, další příběh, další song, které se mohou rovnat s vašimi nejděsivějšími nočními můrami. Zvuk, obal, všechno sedí na svých místech. Jako kosti v těle. Líbí se mi přístup kapely, jejich nadšení i nasazení. Jako bych se opravdu toulal prázdnými ulicemi a čekal, odkud na mě zaútočí šílenec s nožem. Deska má v sobě velkou spoustu nakumulované energie, vzteku. Pro fanoušky třeba takových SUFFOCATION, NAPALM DEATH, LOCK UP, ABORTED, CEPHALIC CARNAGE, VOMITORY, CATTLE DECAPITATION, DEVOURMENT je jako stvořená. Nemusíte se dívat na dokumenty o sériových vrazích, nemusíte si pouštět temné a zvrácené horory. Stačí, když si pustíte "Oath of Chaos". Ocitnete se také ve zdánlivě opuštěných sklepech, ve kterých jsou zavřeny budoucí oběti. Jsem neustále nucen se k desce vracet. Má v sobě totiž něco přitažlivého, magického. Užívám si ji a doporučuji ji všem, kteří mají rádi, když se skladby valí jako lavina, jako tsunami, když připomínají neosobní zprávy z patologie. Myslím si, že se album povedlo po všech stránkách. Pokud máte rádi extrémní metal v jeho nejkrutější, přesto propracované a inteligentně složené podobě, nechte si chutnat! Krvavá death grindová exploze!


Asphyx says:

Another dead body dumped by the river. Fear is sweeping the city. Who's next? The killer smiles and wanders the streets. No one goes out any-more, everyone keeps looking behind them. Blood trails, messages full of filth and dirt. Journalists circling like hungry hyenas. In the end it was, as always, the quiet guy from the neighborhood. Trouble with his mother, trouble with the whole world. He was getting revenge. For the darkness, for the cold, for his ugly fate.

I feel like I'm in a horror movie about a serial killer when I listen to the new album by my favorite death grinder from Poland. FETO IN FETUS are back and still in great form. Uncompromising, crazy, bloody, like the story from today's editorial. If you feel like it, there is a review of the last album and an interview linked below the article. This band knows no mercy. They will bleed your body quickly and very painfully. Just the way we like it with this style.


Another body found, another story, another song to rival your scariest nightmares. The sound, the cover, everything fits in place. Like bones in a body. I like the band's attitude, their enthusiasm, their commitment. It's like I'm really wandering the empty streets, waiting for a madman with a knife to attack me. The record has a lot of pent-up energy, anger. For fans of such bands as SUFFOCATION, NAPALM DEATH, LOCK UP, ABORTED, CEPHALIC CARNAGE, VOMITORY, CATTLE DECAPITATION, DEVOURMENT, it's perfect for them. You don't have to watch documentaries about serial killers, you don't have to watch dark and twisted horror movies. All you have to do is watch Oath of Chaos. You'll also find yourself in seemingly abandoned basements where future victims are locked up. I'm constantly compelled to return to the record. There's something about it that's appealing, magical. I enjoy it and recommend it to anyone who likes their songs to roll in like an avalanche, like a tsunami, when they resemble impersonal pathology reports. I think the album succeeded in every aspect. If you like extreme metal at its most vicious, yet sophisticated and intelligently composed, give it a taste! A bloody death grind explosion!


about FETO IN FETUS on DEADLY STORM ZINE:




Tracklist:
01. A Descent Into Darkness
02. No Moral Principles
03. War Zone
04. Fucking Prophets Of The New Age
05. Senseless Massacre
06. Ancient Cemetery
07. Blinded By Pride
08. The Worlds Apart
09. The Ultimate Evil
10. Truth In Atrocity

Line Up:
Widzik - throat
Michał - guitars
Rocho - bass
Bocian - drums



Recenze/review - MORBID EVILS - Supernaturals (2022)


MORBID EVILS - Supernaturals
CD 2022, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Máme skvělé technologie, ale v základu jsme stále stejní. Barbaři a zvířata. Nízké pudy, nenávist a zlo. Toužíme po moci a neznáme slitování. Světlo je vidět čím dál tím méně. Vše je depresivní, těžké, zahalené do krvavé mlhy. Stejně jako hudba finských sludge doom death metalistů MORBID EVILS. Ti se dívají na současný svět hodně skepticky. Není divu, stačí se rozhlédnout kolem sebe.

Skladby se kolem mě plazí jako jedovatí hadi. Pálí a žhnou a zároveň jsou chladné a syrové. Jako šedivé ulice po apokalypse. Bez lidí, bez života. Dlouhé, surové melodie, shnilé jako vaše svědomí. Pokud se vám podobná hudba líbí, budete si užívat i třetí dlouhohrající album "Supernaturals". Absolutní nihilismus!


Jako hnis vytékající ze staré rány. Smrad rozkládajícího se těla. Pradávná choroba, která byla dlouhé roky uschována ve starých katakombách. Je zpět! Bolestivá a hnusná, jako myšlenky zločinců. Máte rádi smečky jako CONAN, GRIEF, JUPITERIAN, PRIMITIVE MAN, THOU, WARCRAB, WINTER, 71TONMAN? Potom byste si mohli vychutnat i novou nahrávku MORBID EVILS. V kapele stojí za mikrofonem (ale i za kytarou a basou) mistr Keijo Niinimaa z ROTTEN SOUND. O dobrý zvuk, obal (Dawid Figielek), produkci je tedy velmi dobře postaráno. Někdy, když ráno vstanu a venku je hnusně, cítím se pod psa. Všechno mi připadá depresivní, shnilé. Potkávám zachmuřené tváře lidí z továren. V těchto chvílích vynikne "Supernaturals" úplně nejlépe. Naše město se stává postupně hnusnou stokou. Zbyla už jenom nenávist a špinavé zlo. Jsme jenom dav, pochodující na smrt. Bez názoru, bez svědomí. Víc krve, víc jedovatých slov. Těžké riffy, masivní stěna ze tmy. Tohle album není rozhodně pro slabé povahy. Rozdrásá vám totiž obličej do krve. Máme skvělé technologie, ale v základu jsme stále stejní. Barbaři a zvířata. Nízké pudy, nenávist a zlo. Toužíme po moci a neznáme slitování. Světlo je vidět čím dál tím méně. Vše je depresivní, těžké, zahalené do krvavé mlhy. Hnilobný, nihilistický sludge doom death metal! 


Asphyx says:

We have great technology, but fundamentally we are still the same. Barbarians and animals. Low instincts, hatred and evil. We crave power and know no mercy. We see the light less and less. Everything is depressing, heavy, shrouded in a bloody fog. Just like the music of Finnish sludge doom death metallers MORBID EVILS. They look at the contemporary world very skeptically. No wonder, just look around you.

The songs crawl around me like poisonous snakes. They burn and glow and at the same time they are cold and raw. Like the grey streets after the apocalypse. No people, no life. Long, raw melodies, as rotten as your conscience. If you like music like this, you'll enjoy the third full-length album "Supernaturals". Absolute nihilism!


Like pus oozing out of an old wound. The stench of a decomposing body. An ancient disease that has been stored for years in the old catacombs. It's back! Painful and ugly, like the thoughts of criminals. Do you like packs like CONAN, GRIEF, JUPITERIAN, PRIMITIVE MAN, THOU, WARCRAB, WINTER, 71TONMAN? Then you might also enjoy the new MORBID EVILS record. In the band is the master Keijo Niinimaa from ROTTEN SOUND behind the microphone (but also behind the guitar and bass). Good sound, cover artwork (Dawid Figielek) and production is therefore very well taken care of. Sometimes when I get up in the morning and it's ugly outside, I feel under the weather. Everything feels depressing, rotten. I meet gloomy faces of people from factories. That's when "Supernaturals" is at its best. Our city is gradually becoming a filthy sewer. All that's left is hatred and filthy evil. We're just a mob, marching to our deaths. No opinion, no conscience. More blood, more poisonous words. Heavy riffs, a massive wall of darkness. This album is definitely not for the faint of heart. It'll rip your face to shreds. We've got great technology, but fundamentally we're still the same. Barbarians and animals. Low instincts, hatred and evil. We crave power and know no mercy. We see the light less and less. Everything is depressing, heavy, shrouded in a bloody fog. Rotten, nihilistic sludge doom death metal!


Track listing -
1. Fearless
2. Anxious
3. Tormented
4. Supernatural

Line up -
Keijo Niinimaa (Rotten Sound) - Vocals, Guitars, Octaver Bass, Samples
Jarno Virkki - Drums
Tuomas Varila - Lead Guitar

Artwork by Dawid Figielek

TWITTER