DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 27. července 2024

Recenze/review - MAGES TERROR - Damnations Sight (2024)


MAGES TERROR - Damnations Sight
CD 2024, Invictus Productions

for english please scroll down

Kosti poházené všude kolem. Ohlodané a rozdrcené. Vzduchem se vznáší zápach rozkládajících se tkání. Někde tady by měla být, alespoň tak se o ní píše ve starých legendách. Bájná bestie, která spala dlouhé roky v jedné starodávné jeskyni. Staří ještě pamatují, že slýchávali její řev. Znovu se začala ztrácet těla. Opět bylo možné potkat roztrhané mrtvoly. Teď už to vím, je zpět, vrátila se. Sestoupím dolů a poprvé pohlédnu do její tváře.

Pokud máte rádi starý, prašivý thrash metal, líbí se vám surovost death metalu a chlad black metalových rituálů, neváhejte ani chvilku. Kapela MAGES TERROR, složená ze členů PORTAL, VOMITOR, PUSTILENCE je zde se svým debutem, který vás zničí. Jestli bezmezně uctíváte temnotu, pach smrti a prokletá pohřebiště, tak neváhejte ani chvilku. Hraje se zde i pro vás. 


Povedl se prašivý zvuk i stylový obal a tak si můžete naplno vychutnat děsivé ozvěny ze záhrobí. V dnešní době se každý někomu podobá a v tvorbě těchto australských rouhačů lze vystopovat prvky, které známe třeba od takových SODOM, SADUS, POSSESSED, KREATOR, VENOM, SABBAT, SLAYER, INFERNAL MAJESTY. Možná ale najdete i něco dalšího. Není to vlastně v závěru vůbec důležité, hlavní je celkový dojem a ten je dle mého skromného názoru výborný. Možná jste čekali dnes tolik častou kopii bez duše a vlastních nápadů, ale v tomto případě tomu tak není. Naopak, pánové jsou natolik zdatnými muzikanty, kteří dokáží svůj talent prodat a promítnout jej do neotřelých a zajímavých skladeb. Ano, zpočátku je možná nahrávka trošku nepřehledná a rozhodně dokáže někoho i odradit, ale nenechte se mýlit. Najdete zde nahrubo nasekanou tmu, velký tlak, spoustu zla, špíny i nenávisti. Jakoby se opravdu znovu probudila stará krvelačná bestie, která spala v opuštěné jeskyni od osmdesátých let minulého století. MAGES TERROR odvedli zkrátka velmi dobrou práci. A nejen to, přidali navíc zcela pohlcující atmosféru plnou chladu a absolutní tmy. Kosti poházené všude kolem. Ohlodané a rozdrcené. Vzduchem se vznáší zápach rozkládajících se tkání. Někde tady by měla být, alespoň tak se o ní píše ve starých legendách. Bájná bestie, která spala dlouhé roky v jedné starodávné jeskyni. Teď už to vím, je zpět, vrátila se. Sestoupím dolů a poprvé pohlédnu do její tváře. Temný, divoký, zničující starodávný black, thrash death metalový atak! Nenávistný řev pradávné bestie! 


Asphyx says:

Bones strewn all over the place. Stabbed and crushed. The smell of decomposing tissue wafts through the air. She should be here somewhere, or so the old legends say. A mythical beast that slept for years in an ancient cave. The ancients still remember hearing it roar. Bodies began to disappear again. Once again, it was possible to find dismembered corpses. Now I know, she's back, she's returned. I come down and get my first look at her face.

If you like old, dusty thrash metal, you like the rawness of death metal and the coldness of black metal rituals, don't hesitate a moment. The band MAGES TERROR, consisting of members of PORTAL, VOMITOR, PUSTILENCE is here with their debut that will destroy you. If you worship darkness, the smell of death and cursed burial grounds without bounds, don't hesitate a moment. It's playing here for you too. 


The dusty sound and the stylish packaging are both successful, so you can fully enjoy the eerie echoes from beyond the grave. Nowadays, everyone looks like someone, and in the work of these Australian blasphemers you can trace elements that we know from the likes of SODOM, SADUS, POSSESSED, KREATOR, VENOM, SABBAT, SLAYER, INFERNAL MAJESTY. But maybe you will find something else too. It's not really important in the end, the main thing is the overall impression and it's excellent in my humble opinion. Maybe you were expecting a copy so often today without soul and own ideas, but in this case it is not the case. On the contrary, the gentlemen are such skilled musicians who can sell their talent and translate it into fresh and interesting compositions. Yes, the record may be a bit cluttered at first and it can definitely put some people off, but make no mistake. You'll find coarsely chopped darkness, a lot of pressure, a lot of evil, dirt and hatred. It's as if an old bloodthirsty beast that's been sleeping in an abandoned cave since the 1980s has truly reawakened. MAGES TERROR did a very good job. And not only that, they added a completely immersive atmosphere full of cold and absolute darkness. Bones strewn all over the place. Stabbed and crushed. The smell of decomposing flesh wafting through the air. She should be here somewhere, or so the old legends say. A mythical beast that slept for years in an ancient cave. Now I know, she's back, she's returned. I come down and look into her face for the first time. A dark, savage, devastating ancient black, thrash death metal attack! The hateful roar of an ancient beast!


tracklist:
1. Serpent Bat
2. Paramount Specter Dust
3. Fane Of The Slug Gods
4. Ruthless Guild
5. Presage
6. The Vomited Harvest
7. Master In The Black Cavern
8. Demon Bell
9. Vulgar Overlord
10. Damnations Sight



Interview - COMMANDER - Raw, slaughtering death metal, forged from the finest steel!


Interview with death metal band from Germany - COMMANDER!

Answered Nick Kolar (vocal, guitars), thank you!

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Ave COMMANDER! Greetings to the German underground. Let's get straight to the important stuff. You have a new album out, "Angstridden", which is literally packed with honest, dirty death metal. How was the album made and how do you feel about it? What direction did COMMANDER move in?

The songs for our new album „Angstridden“ were written between 2016-2022, lyrics were finalized in 2023. The goal was to write more extreme metal riffs and to explore new arrangements we never used before. We feel that this album is our most mature record, musically & lyrically.

I'm listening to the album right now and I have to write that this time it took a while to get into my blood. I put the album in my player, I listen to it in the car. I like the sound a lot. It's lively, organic, old school, and at the same time very clear. I find it different from your previous records. Where did you record and who is responsible for the sound?

The album was recorded at Sick fo Sound Studio with producer Michael Kraxenberger. We started recording drums in Feburary 2023, then guitars and bass during April-May 2023. The vocal recordings took place between September-December 2023. Mix & Master were finished in January 2024. Our new album „Angstridden“ is the best sounding Commander album to date and the closest to our live sound. Michael and our drummer Flo tried out a couple of different cymbals and snares. All in all it was worth to spend a lot of time to find the right sound for each instrument and as a vocalist, I cannot be happier with a producer like Michael.


I think you'll agree with me that the cover sells. I have to write that I like it a lot. I prefer the classic black and white covers, but the green one has its own vibe too. I'm sure you know, I'm an old dog who puts an album on and lets it affect me. He looks at the cover and thinks about what exactly it's supposed to say. Can you please tell us who the author is and how the theme relates to the music?

I follow a couple of cover artists on Facebook, Instagram and one day, Tata Kumislizer posted this cover artwork for sale which immediately caught my attentinon - that’s it! The artwork fits the album title „Angstridden“ very well, especially in all the small details. The whole green theme is also a eyecatcher. It sets it apart from all the other death metal albums coming out at the same time.

I put "Angstridden" over and over again in my head and I think what I like most about the album is probably that hard to describe old school death metal feeling. We seem to be of the same blood. Who was and is your role model? Every musician started out somehow, there are role models that shaped their signature. What were yours?

I was always into British death metal (Bolt Thrower, Benediction, Carcass, Napalm Death) which was always more groove oriented, but I also like bands like Death, Obituary, Morbid Angel, Morgoth, Illdisposed, etc.

My favorite death metal vocalists are Karl Willets, David Vincent, Chuck Schuldiner (Spiritual Healing era), Marc Grewe (Ex-Morgoth, Asinhell)

I tried to keep up the old school death metal spirit without copying the originals. I.e., I wrote a song which sounded exactly like Bolt Thrower, especially the melody and the groove, but this is nothing I want to release on a regular COMMANDER record. Maybe we will do a digital single release in honor of Bolt Thrower instead of covering one of their songs.


Let's stay in history for a moment. Yours goes back to 1999. You played until 2012 and then you stopped playing. Why? Please take us through the history of COMMANDER.

I wanted to form a death metal band around 1999 but it took 2 years to finally start to write music. Commander was born on 6. February 2001, when I recorded a 3-track demo tape on my own, followed by our first show on 15. June 2001. At the beginng it was more a project but it became a full-time band in 2004, followed by our first album in 2006 (World’s Destructive Domination) and the second album in 2008 (The Enemies We Create). We played a lot of shows during the first years and also played our first european tour in 2008 opening for Unleashed, Krisiun, One Man Army & the Undead Quartet. In 2009 we started writing our 3rd album „Fatalis (The Unbroken Circle)“ and we were really done with the songwriting process before I stopped the band in 2012 due to various reasons. I was still in contact with my guitarist Steffen Augstein and we had a feeling that we left some unfinished business, since we wrote our best songs at the time. So we started again by the end of 2014 but it took us 3,5 years to finalize the recordings for a 2018 release, followed by a short european tour with Belphegor, Melechesh + a couple festival appearances during 2018/19. And then 2020 Corona hit us all with full force. We played a couple shows between 2020-2023 but due circumstances beyond our control, it took us until January 2024 to finish our latest album. And here we are now.

How did you get started in music to begin with? And what was it like in Germany in the 90s? What about your first concert? And the first live performance when you stood on stage?

I started playing drums in 1985, Bass in 1988, Guitar in 1989. I started my first band (Deception, speed/thrash metal) in 1991 and played my first show ever on November 9th 1991 with Haggard, Obscurity in a small village near Munich. The 90s were not that cool for a small band, because you didn’t get any attention outside your city and the most bands played only local shows. Especially in Munich we were little cut off from the rest of the German scene. Beginning 2000, MySpace changed everything and you were able to present your music to everyone and to make friends worldwide.


Did you ever perform here in the Czech Republic? How do you enjoy concerts? Do you prefer playing festivals or small clubs? And what about in Germany, how do you enjoy performing there? What about the fans? Do they support, do they buy merchandise?

We played 3 shows to date in Czech Republic (AFOD Festival 2015/2023, Nice to eat you Festival 2024). We always enjoy playing shows there no matter if in clubs or festival. The crowd is more enthusiastic than ever before, especially after Corona. We’ve been doing this for a while and have seen a lot of generations of fans coming and going. I mean, they are only a few of them left, which saw us back in 2000s, most of them are with us since the restart in 2014. We sell more merch at live shows than at bandcamp and we are always happy to see new people at shows or at bandcamp.


How do you look at the current trend, widespread mostly among young bands, where they try to play as technically as possible, often putting into death metal, for example, saxophone, different keyboards and generally finding their way in a very complicated way. Do you enjoy such bands? I'm confused sometimes when I go to a gig and someone like that is performing. It seems like a jazz school exercise, but I end up not remembering anything at all. What about you and the current trends in death metal?

The trends will always come and go and only a few of the bands will last forever.

When you are young you always try to play faster, heavier, more complex than your heroes. That’s something most of the bands were going through.

We follow our heart, that’s what all our records have in common and we never followed any trend to get more attention or success. That was never our intention or goal. We are like the turtle in a race with a rabbit...hahaha...

Our music taste is more into old school metal, thrash, death, black, progressive but we always explore also new bands as well. In my case I like the more groovy bands like Frozen Soul, Gatecreeper, Baest, GROZA etc. Unfortunately no newer thrash band caught my ear, maybe Suicidal Angels which are close to the old school thrash vibe, I like.

If I want to see something truly extraordinary, then I listen to bands like Laibach, Johnny Cash, Journey, Beastie Boys and a lot of female singers, I enjoy very much.

I was at my first Laibach concert 2 weeks ago, which was heavier and more intense than most of the brutal death metal shows.

 

We're coming to a close and that always makes me ask a slightly philosophical question. How would you define death metal and what does it mean to you? I don't mean now the technique of playing, but rather what it brings to you, takes, how you perceive it in relation to the fans. Did you grow up on it?

I started listening to death metal in 1989. I prefer the song-oriented death metal style with signature melodies, a good groove and catchy choruses. In death metal you can play everything without too many limiting factors. To me death metal means creative freedom.

Thank you very much for the interview. I appreciate it. Now let the music do the talking. I'm gonna go play "Angstridden" really loud! I wish you all the best with the news and that all is well in your personal lives. Thank you!

Thanks for your support, stay heavy... And for all your readers, check out our new album on Spotify or www.commandermetalmunich.bandcamp.com

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Recenze/review - COMMANDER - Fatalis (The Unbroken Circle) (2018):

Rozhovor - COMMANDER - Surový, masakrující death metal, ukovaný z té nejkvalitnější oceli!


Rozhovor s německou death metalovou skupinou - COMMANDER!

Odpovídal Nick Kolar (zpěv, kytara), děkujeme!

Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Ave COMMANDER! Zdravím do německého undergroundu. Pojďme rovnou k tomu nejdůležitějšímu. Máte venku novou desku „Angstridden“, která je doslova narvaná poctivým, prašivým death metalem. Jak album vznikalo a jaký z něj máš pocit? Jakým směrem se COMMANDER posunuli?

Písně pro naše nové album „Angstridden“ vznikaly v letech 2016-2022, texty byly dokončeny v roce 2023. Cílem bylo napsat více extrémních metalových riffů a prozkoumat nové aranže, které jsme nikdy předtím nepoužili. Cítíme, že toto album je naší nejvyzrálejší deskou, hudebně i textově.

Právě album poslouchám a musím napsat, že tentokrát mi chvilku trvalo, než mi pronikla do krve. Narval jsem si album do přehrávače, poslouchám ji v autě. Hodně se mi líbí zvuk. Je živý, organický, old schoolový a zároveň dobře čitelný. Připadá mi odlišný od vašich předchozích desek. Kde jste nahrávali a kdo je pod zvukem podepsán?

Album bylo nahráno ve studiu Sick fo Sound s producentem Michaelem Kraxenbergerem. Bicí jsme začali nahrávat v únoru 2023, kytary a baskytaru pak v dubnu až květnu 2023. Nahrávání vokálů probíhalo v období září - prosinec 2023. Mix a master byly dokončeny v lednu 2024. Naše nové album „Angstridden“ je dosud nejlépe znějícím albem Commander a je nejblíže našemu živému zvuku. Michael a náš bubeník Flo vyzkoušeli několik různých činelů a snareů. Celkově se vyplatilo strávit spoustu času hledáním správného zvuku pro každý nástroj a jako zpěvák nemůžu být s producentem, jako je Michael, spokojenější.


Asi se mnou budeš souhlasit, že obal prodává. Musím napsat, že se mi hodně líbí. Mám sice raději klasické černobílé obaly, ale i zelená má svoji atmosféru. Určitě to znáš, jsem starý pes, který si pustí album a nechává jej na sebe působit. K tomu se dívá na obal a přemýšlí, co má přesně vyjadřovat. Můžeš nám prosím prozradit, kdo je jeho autorem a jak téma souvisí s hudbou?

Sleduji několik autorů obálek na Facebooku a Instagramu a jednoho dne Tata Kumislizer zveřejnil tuto obálku na prodej, která okamžitě upoutala mou pozornost - to je ono! Obrázek velmi dobře sedí k názvu alba „Angstridden“, zejména ve všech drobných detailech. Celé zelené téma je také pastvou pro oči. Odlišuje ho od všech ostatních deathmetalových alb, která vycházejí ve stejné době.

Dávám si „Angstridden“ znovu a znovu do hlavy a říkám si, že nejvíc se mi na albu líbí asi takový ten těžko popsatelný old school death metalový feeling. Vypadá to, že jsme stejné krve. Kdo byl a je vlastně vaším vzorem? Každý muzikant nějak začínal, existují vzory, které formovaly jeho rukopis. Jaké byly ty vaše?

Vždycky mě bavil britský death metal (Bolt Thrower, Benediction, Carcass, Napalm Death), který byl vždycky víc zaměřený na groove, ale mám rád i kapely jako Death, Obituary, Morbid Angel, Morgoth, Illdisposed atd.

Mezi mé oblíbené deathmetalové vokalisty patří Karl Willets, David Vincent, Chuck Schuldiner (éra Spiritual Healing), Marc Grewe (Ex-Morgoth, Asinhell).

Snažil jsem se zachovat ducha staré death metalové školy, aniž bych kopíroval originály. Tzn. napsal jsem skladbu, která zněla přesně jako Bolt Thrower, hlavně melodie a groove, ale není to nic, co bych chtěl vydat na regulérní desce COMMANDER. Možná uděláme digitální singl na počest Bolt Thrower místo coveru jedné z jejich písní.


Zůstaňme ještě chvíli v historii. Vaše sahá až do roku 1999. Hráli jste až do roku 2012 a potom přerušili svoji činnost. Proč vlastně? Proveď nás prosím historií COMMANDER.

Death metalovou kapelu jsem chtěl založit někdy v roce 1999, ale trvalo mi dva roky, než jsem konečně začal psát hudbu. Commander se narodil 6. února 2001, kdy jsem na vlastní pěst nahrál třístopou demokazetu, po které následovalo 15. února 2001 naše první vystoupení. Zpočátku to byl spíše projekt, ale v roce 2004 se z něj stala kapela na plný úvazek, následovaná naším prvním albem v roce 2006 (World's Destructive Domination) a druhým albem v roce 2008 (The Enemies We Create). Během prvních let jsme odehráli spoustu koncertů a v roce 2008 jsme také odehráli první evropské turné, na kterém jsme předskakovali Unleashed, Krisiun, One Man Army & the Undead Quartet. V roce 2009 jsme začali psát naše třetí album „Fatalis (The Unbroken Circle)“ a než jsem v roce 2012 z různých důvodů ukončil činnost kapely, byli jsme s psaním písní opravdu hotovi. Byl jsem stále v kontaktu se svým kytaristou Steffenem Augsteinem a měli jsme pocit, že jsme zanechali nějaké nedokončené věci, protože jsme v té době napsali naše nejlepší písně. Koncem roku 2014 jsme tedy začali znovu, ale trvalo nám 3,5 roku, než jsme dokončili nahrávky pro vydání v roce 2018, po kterém následovalo krátké evropské turné s Belphegor, Melechesh + pár festivalových vystoupení během roku 2018/19. V roce 2018 jsme se vrátili do kapely a začali jsme nahrávat. A pak nás všechny v plné síle zasáhla Corona 2020. V letech 2020-2023 jsme odehráli pár koncertů, ale kvůli okolnostem, které jsme nemohli ovlivnit, nám trvalo až do ledna 2024, než jsme dokončili naše poslední album. A teď jsme tady.

Jak si vlastně s hudbou začínal? A jako to bylo v Německu v devadesátých letech? Co tvůj první koncert? A první živé vystoupení, když si stál na pódiu?

Na bicí jsem začal hrát v roce 1985, na basu v roce 1988 a na kytaru v roce 1989. V roce 1991 jsem založil svou první kapelu (Deception, speed/thrash metal) a 9. listopadu 1991 jsem odehrál svůj vůbec první koncert s Haggard, Obscurity v malé vesnici nedaleko Mnichova. Devadesátá léta nebyla pro malou kapelu nic moc, protože za hranicemi města se ti nedostalo žádné pozornosti a většina kapel hrála jen lokální koncerty. Zvlášť v Mnichově jsme byli trochu odříznutí od zbytku německé scény. Od roku 2000 všechno změnil MySpace, kde jste mohli svou hudbu prezentovat všem a získat přátele po celém světě.


Vystupovali jste někdy u nás v České republice? Jak si užíváte koncerty? Hraješ raději na festivalech nebo v malých klubech? A co u vás v Německu, jak se vám vystupuje tam? Co fanoušci? Podporují, nakupují merchandise?

V České republice jsme dosud odehráli 3 koncerty (AFOD Festival 2015/2023, Nice to eat you Festival 2024). Vždycky nás tam baví hrát, ať už v klubech nebo na festivalu. Publikum je nadšenější než kdykoli předtím, zejména po Coroně. Děláme to už nějakou dobu a viděli jsme spoustu generací fanoušků, kteří přicházejí a odcházejí. Myslím tím, že jich zbylo jen pár, kteří nás viděli už v roce 2000, většina z nich je s námi od restartu v roce 2014. Na koncertech prodáme víc merche než na bandcampu a vždycky jsme rádi, když na koncertech nebo na bandcampu vidíme nové lidi.


Jak se díváš na současný trend, rozšířený převážně mezi mladými kapelami, kdy se snaží hrát co nejvíc technicky, často do death metalu vkládají třeba saxofon, různé klávesy a vůbec hledají cestu hodně komplikovaným způsobem. Baví tě takové kapely? Já třeba když někdy přijdu na koncert a někdo podobný tam vystupuje, tak jsem zmatený. Přijde mi to jako cvičení v jazzové škole, ale nakonec si vůbec nic nepamatuji. Co vy a současné trendy v death metalu?

Trendy vždy přicházejí a odcházejí a jen některé z nich vydrží navždy.

Když jste mladí, vždycky se snažíte hrát rychleji, více těžce a složitěji než vaši hrdinové. Tím si procházela většina kapel.

My jdeme za svým srdcem, to mají všechny naše desky společné a nikdy jsme nenásledovali žádný trend, abychom získali větší pozornost nebo úspěch. To nikdy nebyl náš záměr ani cíl. Jsme jako želva v závodě se zajícem... hahaha...

Náš hudební vkus je spíš na old school metal, thrash, death, black, progressive, ale vždycky objevujeme i nové kapely. V mém případě mám rád spíše groovy kapely jako Frozen Soul, Gatecreeper, Baest, GROZA atd. Bohužel mě žádná novější thrashová kapela nechytla za ucho, možná Suicidal Angels, kteří mají blízko k old school thrashové atmosféře, kterou mám rád.

Pokud chci vidět něco opravdu výjimečného, tak poslouchám kapely jako Laibach, Johnny Cash, Journey, Beastie Boys a spoustu zpěvaček, které mě hodně baví.

Před dvěma týdny jsem byl poprvé na koncertě Laibach, který byl těžší a intenzivnější než většina brutálních deathmetalových koncertů.


Blížíme se k závěru a to vždycky dávám lehce filozofickou otázku. Jak bys definoval death metal a co pro tebe znamená? Nemyslím tím teď techniku hraní, ale spíše co ti přináší, bere, jak jej vnímáš ve vztahu k fanouškům. Vyrostl jsi na něm?

Death metal jsem začal poslouchat v roce 1989. Dávám přednost písničkovému death metalu s charakteristickými melodiemi, dobrým groovem a chytlavými refrény. V death metalu můžete hrát všechno bez přílišných limitujících faktorů. Death metal pro mě znamená tvůrčí svobodu.

Děkuji moc za rozhovor. Vážím si toho. Teď již nechme mluvit hudbu. Jdu si pustit „Angstridden“ a to pořádně nahlas! Přeji vám, ať se novince daří a ať je vše fajn i ve vašich osobních životech. Děkuji!

Děkujeme za vaši podporu, zůstaňte heavy... A pro všechny čtenáře, podívejte se na naše nové album na Spotify nebo www.commandermetalmunich.bandcamp.com.
Recenze/review - COMMANDER - Angstridden (2024):

Recenze/review - COMMANDER - Fatalis (The Unbroken Circle) (2018):

pátek 26. července 2024

Recenze/review - AZKETEM - Azketem (2024)


AZKETEM - Azketem
CD 2024, Darkness Shall Rise

for english please scroll down

Zahalen do pevných pavučin, hniju a rozkládám se. Už jsem neměl sílu, toužil jsem, již dlouhou dobu, se jen schoulit do sebe, opustit tenhle zkažený svět a nechat se obejmout temnotou lesů. Odešel jsem a nikomu jsem nic neřekl. Drásá mě spalující tma. Hořím uvnitř, přesto je mi zima. V kostech se mi usadil chlad. Přesně takové pocity mám i z nové, druhé dlouhohrající desky německého démona, který si říká Azken.

Je to zvláštní, zajímavá deska. Plná drásajících melodií. Plyne převážně pomalu, přesto neklidně a syrově. Opravdu, nejvíce její síla vynikla v lesích. Když začala z nebe padat tma a mraky byly zase jednou hodně nízko. Ze stínů začaly vylézat přízraky a démoni se usmívali. Všichni jsme věděli, že tohle album je nejen skvěle odvedenou prací po formální stránce, ale hlavně hudbou, ze které je cítit, že je nahrána od srdce. Rozdrásá vás do krve!


Pro mě osobně se potom jedná o niternou a osobní záležitost. V tomto případě si myslím, že slova nikdy nemohou popsat všechny nálady, pocity, atmosféru. Těch odstínů je opravdu spousta a rozhodně je lepší poslouchat, než číst. Co se týká dobře čitelného, syrového zvuku, obalu, celkové produkce, je vše v nejlepším pořádku. Můžete se tak naplno soustředit na to, co se na desce odehrává. "Azketem" jsem nejvíc ocenil na prázdných lesních pěšinách, u řeky plné beznaděje, nad hlubokou propastí nebo na vysoké hoře, když vylezete nad mraky. Nahrávku jsem si užil ale i doma, když jsem otevřel okno a díval jsem se na usínající město. Zajímavě napsané riffy, motivy, které vás doslova pohltí. Přiznám se, že jsem se trošku zpočátku bál, pro jednoho člověka je takhle komplexní hudba těžký úkol. Byl ale splněn na výbornou. Jen si tak létat, jen se tak vznášet na hladině. Dívat se do tmy, rozmlouvat s démony, zapálit oheň a sledovat plameny, jak olizují včerejší den. Těch představ, emocí, nálad a pocitů, které s AZKETEM zažívám, je opravdu velké množství. Líbí se mi určitý neklid, takový ten pocit, jakoby vás pořád někdo sledoval. Kdy se stanete svým vlastním stínem? Zahalen do pevných pavučin, hniju a rozkládám se. Už jsem neměl sílu, toužil jsem, již dlouhou dobu, se schoulit do sebe, opustit tenhle zkažený svět a nechat se obejmout temnotou lesů. Odešel jsem a nikomu jsem nic neřekl. Drásá mě spalující tma. Hořím uvnitř, přesto je mi zima. V kostech se mi usadil chlad. Mrazivý, neklidný black metal plný temné mlhy a melancholie! Mantra beznaděje!


Asphyx says:

Wrapped in tight cobwebs, I rot and decompose. I no longer had the strength, I had longed, for a long time, to just curl up inside myself, to leave this wicked world and let the darkness of the woods embrace me. I left and said nothing to anyone. I was torn by the burning darkness. I'm burning inside, yet I'm cold. A chill has settled in my bones. That's exactly how I feel about the new, second full-length album from the German demon who calls himself Azken.

It's a strange, interesting record. Full of haunting melodies. It flows mostly slow, yet restless and raw. Really, its power is most evident in the woods. When the sky began to darken and the clouds were once again very low. Ghosts began to emerge from the shadows and demons smiled. We all knew that this album was not only a job well done formally, but more importantly music that felt like it was recorded from the heart. It will tear you to pieces!


For me personally, then, it is an internal and personal matter. In this case I think that words can never describe all the moods, feelings, atmosphere. There are many shades and it is definitely better to listen than to read. As far as the easy to read, raw sound, the cover, the overall production, everything is in the best order. You can concentrate fully on what's happening on the record. I appreciated "Azket" the most on empty forest paths, by a river full of despair, over a deep chasm or on a high mountain when you climb above the clouds. But I also enjoyed the recording at home when I opened the window and looked out at the city falling asleep. Interestingly written riffs, themes that literally engulf you. I admit I was a bit scared at first, for one person such complex music is a difficult task. But it was accomplished to perfection. Just soar, just float on the surface. Looking into the darkness, talking to demons, lighting a fire and watching the flames lick up yesterday. There are a lot of ideas, emotions, moods and feelings that I experience with AZKET. I like a certain restlessness, that feeling of being watched all the time. When will you become your own shadow? Wrapped in tight cobwebs, I rot and decay. I no longer had the strength, I longed, for a long time, to curl up inside myself, to leave this corrupt world and let the darkness of the woods embrace me. I left and said nothing to anyone. I was torn by the burning darkness. I'm burning inside, yet I'm cold. A chill has settled in my bones. Freezing, restless black metal full of dark fog and melancholy! A mantra of despair!


tracklist:
1. Intro
2. Schwarze Schwäne
3. Nordtor
4. Prelude
5. Azetik
6. Maere
7. Totval
8. Fallen Crescent



Recenze/review - COLDCELL - Age Of Unreason (2024)


COLDCELL - Age Of Unreason
CD 2024, AOP Records

for english please scroll down

Díváš se do hlubiny a přemýšlíš jestli skočit dolů. Představuješ si svoje tělo jak letí, jak se roztříští na tisíc kusů. Jak se tvoje mysl bude i nadále vznášet a už nikdy neucítíš žádnou bolest. Jenže to není pravda, utrpení má mnoho podob a sebevrazi nikdy nenajdou klid. Nebo ano? Otázek je mnoho, odpovědi nepřicházejí. A tak se otočíš a ztratíš se v temnotě všedních dní. Raději se zavřeš do své kobky a budeš poslouchat nové album švýcarských tmářů COLDCELL. 

Když jsem dostal album na recenzi a poprvé ho slyšel, tak byla právě bouřka. Déšť bičoval okna a blesky ozařovaly nebe. Chvílemi jsme měl pocit, že je v mracích děsivá tvář, zrůda odněkud z mého podvědomí. Mezi mnou a kapelou ihned došlo ke vzájemnému přenosu. Novinka je velmi naléhavou nahrávkou, plnou temné a podmanivé atmosféry. Už zase stojím nad propastí a přemýšlím, proč je dnešní svět někdy tak zlý. 


COLDCELL nám vyprávějí svoje příběhy, které jsou velmi promyšlené, texty inteligentně napsané a o zvuku a obalu netřeba diskutovat, dostanete prvotřídní materiál. Pokud máte tenhle styl rádi a líbí se vám, když do něj umí kapela usadit i své nápady a invenci, potom je nové album "Age Of Unreason" i pro vás. Dostanete pořádnou porci do černé zabarvených emocí. Líbí se mi pestrost, takový ten těžko definovatelný feeling. Jakoby se kolem mě hudba nejdříve plížila, připomíná mi jedovaté hady, kteří vás nakonec uštknou. Jed mi pomalu proniká do žil, rozkládá mi vnitřnosti, mozek, cítím se stejně, jako při setkání s dnešní krutou realitou. Teď už vím, že existuje ještě jeden svět, který je naším pokřiveným zrcadlem. Tahle deska chce klid a plné soustředění. Také určitou dávku fantazie, bez které to nejde. Je to spíše mantra, temný pradávný rituál, který obstál i dnes, než jenom obyčejná hudba. Alespoň tak vnímám desku já a tak na mě působila. Je to jako se dívat na plynoucí řeku, na veškerou špínu, hnis a jed, které v ní plavou, jako nafouklá těla utopenců. Songy jsou velmi depresivní, nihilistické. Opravdu si budete připadat, jako byste stáli nad hlubokou propastí a přemýšleli, jestli skočit a začít alespoň jednou létat. Nedělejte to, raději si poslechněte COLDCELL. Objevíte totiž velmi zajímavou a pestrou paletu pochmurných nálad. Chladný a temný black metal, který nastaví zrcadlo všem vašim hlubokým myšlenkám! Mlhavá atmosféra, sny plné stínů! 


Asphyx says:

You're looking down into the depths, wondering if you should jump in. You imagine your body flying, shattering into a thousand pieces. How your mind will continue to float and you'll never feel pain again. But that's not true. Suffering comes in many forms and suicides never find peace. Or do they? The questions are many, the answers are not coming. And so you turn and lose yourself in the darkness of everyday life. You'd rather hole up in your dungeon and listen to the new album from Swiss darkies COLDCELL. 

When I received the album for review and heard it for the first time, it was just a storm. The rain lashed the windows and lightning lit up the sky. At times it felt like there was a scary face in the clouds, a monster from somewhere in my subconscious. Immediately, there was a mutual transmission between me and the band. The new record is a very urgent record, full of dark and captivating atmosphere. I'm standing on the precipice again, wondering why the world today is sometimes so evil. 


COLDCELL tell us their stories, which are very well thought out, the lyrics are intelligently written and the sound and cover art need not be discussed, you get first class material. If you like this style and you like it when a band can fit their ideas and inventiveness into it, then the new album "Age Of Unreason" is for you too. You will get a good portion of black-tinged emotions. I like the variety, the hard to define feeling. It's like the music creeps around me at first, it reminds me of poisonous snakes that eventually bite you. The poison slowly seeps into my veins, decomposing my insides, my brain, I feel the same way when faced with today's harsh reality. Now I know there is another world that is our distorted mirror. This record wants calm and full concentration. Also a certain amount of imagination, which you can't do without. It's more of a mantra, a dark ancient ritual that holds up today, than just plain music. At least that's how I perceive the album and that's how it affected me. It's like looking at a flowing river, all the filth, pus and poison floating in it, like the bloated bodies of drowned men. The songs are very depressing, nihilistic. You really feel like you're standing over a deep abyss, wondering if you should jump in and start flying for once. Don't do that, listen to COLDCELL instead, because you will discover a very interesting and varied palette of gloomy moods. Cold and dark black metal that will set a mirror to all your deep thoughts! Misty atmosphere, dreams full of shadows!



TRACKLIST
1. Hope and Failure
2. Dead to the World
3. Left
4. Solidarity or Solitude
5. Meaningless
6. Discord
7. Sink Our Souls

KNIŽNÍ TIPY - Den mrtvých - Mark Roberts (2021)


Den mrtvých - Mark Roberts
2021, Kalibr

Pokaždé, když se stane něco hrozného, tak přemýšlím, jak musí být pozůstalým, obětem. Násilník je chráněný zákonem, je dobře, že jde k soudu, že má nějakou obhajobu, ale většinou mi přijde následný trest malý. Nechápu, jak může někdo ubližovat malým dětem a potom se znovu stát vedoucím v organizacích, které pořádají tábory pro malé caparty. Usvědčený pedofil pracující s dětmi? Vždyť to nedává absolutní smysl. Divím se, že v podobných případech nevezme někdo spravedlnost do svých rukou. Ne, s podobnými zvířaty nemám žádný soucit. Vykastrovat, zavřít až zčernají. Tak to vidíte, mluvím jako lidé z dnešního knižního tipu. Děj je o vrahovi, který utekl z vězení. Zabíjel usvědčené pedofily. Je pochopitelné, že s ním společnost soucítila a fandila mu. Je tomu i v případě jeho útěku. Znovu se vydává na lov. Jenže všechno je tentokrát trošku jinak.

Je to klasická britská detektivka, velmi dobře napsaná, s napínavým dějem. Je ale také pravdou, že od té doby, co se mi narodily děti, jsem na podobná témata dost háklivý. Jenže on je to opravdu problém. Vždycky mě fascinuje, když policie rozkryje síť pedofilů. Chlápci, do kterých byste to v životě neřekli. Kolik je kolem nás sadistů? Občas, když slyším některé lidi mluvit, říkám si, že v nás je opravdu velké množství temnoty. Ještě, že jsou zákony a v našem případě i desatero, kterým se tak nějak podvědomě řídíme. Nebo se o to alespoň snažíme. To procento vyšinutých a úchylů bude asi o hodně vyšší, než si myslíme. Zrovna nedávno jsme se na obědě v práci bavili o dcerách. Holky v pubertě. Když jsem odcházel, chtělo se mi zvracet. Názory některých otců na své děti byly až děsivé. Musel jsem si do hlavy narvat asi dvě hodiny extrémní muziky, abych na to přestal myslet. Uff. A to jsou prosím pěkně, velmi vzdělaní lidé. Jak píšu výše, pořád jsme svým způsobem zvířata.

Jsem pro to, aby někdo, kdo páchá podobné činy, byl navždy eliminován. Nesmí se dostat mezi ostatní. Podle mého nestačí potvrzení od doktora, tak kámo, už jsem v pořádku, polepšil jsem se. Je to výsměch a zajímavé je, že páni lékaři za to nikdy nenesou zodpovědnost. Je to téma na velkou diskuzi, kterou bohužel nevyřešíme, ale když jsem Den mrtvých četl, hodně jsem nad tím přemýšlel. Děti by měly být absolutně chráněné, je to to nejdražší, co všichni máme. Ta traumata, která si některé bohužel zažijí, musí být hrozná. Přiznám se, že na některé pasáže jsem neměl moc žaludek. A ano, tomu vězni jsem fandil. I když moc dobře vím, že tu máme nějaký systém, který bychom měli dodržovat. Lynčování není dobré. Ale v některých chvílích jej chápu. Potvrdí mi to asi každý normální fotr. 

Knížku jsem četl, když bylo kolem mě šílené vedro. Chodíval jsem se koupat na rybník. Pokaždé přijdu, vlezu do vody, zaplavu si, obléknu se a jdu domů. Mě nějaké polehávání moc nebaví. Přesto, že mi to trvá jen asi hodinu, všiml jsem si občas divných chlápků, co polehávají bokem. Se zvláštním pohledem upřeným na malé děti. Mě se potom, když čtu podobné knížky, zdají temné sny. Jedná se o třetí případ Evy Clayové, vyšetřovatelky, která je mi opravdu sympatická. Takže jako obvykle, začínám číst sérii obráceně. Achjo, ale za to může doporučení, které mi přišlo v jednom emailu. Přečetl jsem si, o čem kniha je, nějaká ta hodnocení na Databázi knih a protože jsem měl zrovna trošku času, už jsem stepoval u PPL boxu, nedočkavý a natěšený. Nutno rovnou dodat, že jsem se měl na co těšit. Knížka mě fakt bavila. Odsýpala fakt pěkně. 

Letos to vypadá, že žádnou moc velkou dovolenou mít nebudu. Čeká mě spousta práce na chalupě a to víte, nikdo jiný to za mě neudělá. Ale nevadí mi to, jsem realista. Stačí mi pár chvilek pro sebe, abych si mohl zalézt a číst si. Den mrtvých je kniha na den a půl, pokud je víkend. A nebo trošku omezíte spánek, což tedy na rovinu, občas dělám. Já se vždycky tak začtu, že nevím o světě. A o to jde. Vypnout mozek a soustředit se jenom na čtení. Pokud jste na tom jako já a máte rádi britské detektivky, neváhejte ani chvilku. Přeji hezký den a ať se vám vyhýbají predátoři ve všech svých podobách. Mějte se fajn. Děkuji za pozornost. 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dramatický britský kriminální příběh s originální zápletkou a vyšetřovatelkou, která se jen tak nevzdá. Před pěti lety utekl z vězení proslulý vrah známý pod přezdívkou Vindici. Byl uznán vinným a odsouzen za umučení několika lidí k smrti. Jeho zločiny z něj však udělaly hrdinu – zabíjel totiž usvědčené londýnské pedofily. Nyní vyšetřuje liverpoolská inspektorka Eve Clayová a její tým stejné případy. Zdá se, že se Vindici znovu vydal na lov. Jak je však možné, že obdrželi jeho fotku z oslav Dne mrtvých v 8000 kilometrů vzdáleném Mexiku? Někdo tu rozehrál podivnou, prohnanou partii – a navíc je oproti policii vždy o krok napřed...


---------------------------------------------------------------------------------------------------

čtvrtek 25. července 2024

Recenze/review - CASTRATED - Surgical Vicissitude (2024)


CASTRATED - Surgical Vicissitude
CD 2024, Comatose Music

for english please scroll down

Bylo to další z jeho uměleckých děl. Zvrácená, krvavá socha. Manifestace hrůzy a těch nejšpinavějších myšlenek. Tělo tentokrát viselo na rezavých hácích. Na starých, dávno opuštěných jatkách. Mezi odpadky a s vyděšeným pohledem, který žaloval, naříkal. Nikdy nezanechával žádný vzkaz. Chtěl, aby na nás všechno působilo. Fascinace násilím a šílenými vrahy měla za důsledek, že na veřejnost opět uniklo několik fotek. Sochař smrti, tak mu začali říkat.

Na tenhle případ jsem si vzpomněl, když jsem poprvé poslouchal nové EP "Surgical Vicissitude" šílených brutálních death metalistů CASTRATED. Ti se zhlédli také v temných lidských myšlenkách i v klasickém, surovém a nekompromisním pitvání živých těl. Tahle hudba vás pověsí na háky!


CASTRATED je sice novým jménem na undergroundové scéně, nicméně se jedná o zkušené muzikanty (Horrific Demise, Sarcophagy, Architectural Genocide, Desecrate The Faith, Asylum, Aethereus a další), kteří moc dobře vědí, co a jak chtějí hrát. Mají perfektní, devastující zvuk (Tony Tipton), stylový obal (Rudi Yanto), ale hlavně spoustu morbidních nápadů ve stylu třeba takových AVULSED, CANNIBAL CORPSE, SKINLEES, GORGASM, MALIGNANCY, DISAWOVED, LIVIDITY. Zkrátka a dobře, jedná se o tradiční návštěvu staré pitevny, do které jsou ukládána zohavená těla obětí násilných činů. Kapela sice nijak nevybočuje z běžných standardů, ale jejich debutové EP není rozhodně jenom dobrým řemeslem. Naopak, pánové přidávají velkou spoustu svých nápadů,  které vás opravdu přenesou mezi hnilobu, špínu a krutou smrt. K nahrávce jsem se rád a často vracel pokaždé, když jsem dočetl nějakou knihu o sériových vrazích nebo v momentech, kdy jsem si potřeboval vyčistit hlavu od nadmíry informací, kterými jsme v dnešním světě doslova bombardováni. Rád a často jsem znovu sestupoval do sklepů, do opuštěných katakomb, mezi mělké hroby. K tomuhle stylu patří krev a temnota stejně, jako k mrtvému rakev. Myslím si, že pánové se zhostili své práce velmi dobře a já se budu těšit na další hudbu z jejich pitevny. Letos je to totiž masakr přesně podle mého gusta. Riffy ostré jako skalpel, dunivé bicí a chorobný vokál. No řekněte, co si víc může fanoušek žánru přát? Myslím, že snad jenom více skladeb. Bylo to další z jeho uměleckých děl. Zvrácená, krvavá socha. Manifestace hrůzy a těch nejšpinavějších myšlenek. Tělo tentokrát viselo na rezavých hácích. Na starých, dávno opuštěných jatkách. Hnisavý, krvavý, devastující brutální death metal, který vás vyvrhne zaživa! Masakr ve staré pitevně!


Asphyx says:

It was another of his works of art. A twisted, bloody sculpture. A manifestation of horror and the dirtiest of thoughts. This time the body hung from rusty hooks. On an old, long-abandoned slaughterhouse. Amongst the rubbish and with a terrified look that lamented, wailed. He never left any message. He wanted everything to have an effect on us. The fascination with violence and insane killers resulted in several photos being leaked to the public again. The sculptor of death, they called him.

I was reminded of this case when I first listened to the new EP "Surgical Vicissitude" by insane brutal death metallers CASTRATED. They also looked into dark human thoughts and classic, raw and uncompromising dissection of living bodies. This music will hang you on hooks!


CASTRATED may be a new name on the underground scene, but they are experienced musicians (Horrific Demise, Sarcophagy, Architectural Genocide, Desecrate The Faith, Asylum, Aethereus and others) who know very well what and how they want to play. They have a perfect, devastating sound (Tony Tipton), stylish cover (Rudi Yanto), but mainly a lot of morbid ideas in the style of AVULSED, CANNIBAL CORPSE, SKINLEES, GORGASM, MALIGNANCY, DISAWOVED, LIVIDITY. In short, it is a traditional visit to an old autopsy room where the mutilated bodies of victims of violent crimes are placed. While the band doesn't break from the usual standards, their debut EP is definitely not just good craftsmanship. On the contrary, the gents add a great deal of their own ideas that will truly transport you between rot, filth and cruel death. I've happily and often returned to the record whenever I finish a book about serial killers or in moments when I need to clear my head from the overload of information we are literally bombarded with in today's world. I liked and often descended again into cellars, into abandoned catacombs, among shallow graves. Blood and darkness belong to this style as much as a coffin belongs to the dead. I think the gentlemen did their job very well and I will look forward to more music from their autopsy room. This year it's a massacre exactly to my taste. Scalpel-sharp riffs, thunderous drums and sick vocals. What more could a fan of the genre ask for? I guess just more songs. It was another one of his masterpieces. A twisted, bloody sculpture. A manifestation of horror and the dirtiest of thoughts. The body this time hung on rusty hooks. On an old, long-abandoned slaughterhouse. Festering, bloody, devastating brutal death metal that will eviscerate you alive! Massacre in an old autopsy room!


Tracklist:
01. Deranged Manifestations 
02. Surgical Vicissitude 
03. Forcible Oral Sodomy 
04. Propagate The Subservient 
05. Sterilized Contrition

Line-up:
Anthony Voight- Vocals
Carlos Gallegos- Bass
Jonathan Bayliss - Guitar
Matt Behner- Drums

Recenze/review - TSATTHOGGUA - We Are God (2024)


TSATTHOGGUA - We Are God
CD 2024, Osmose Productions

for english please scroll down

Schopnost vidět zlo jsem získal již kdysi dávno, v dobách, kdy jsem s metalem začínal. Vždy jsem stál ve stínu, když někoho věšeli na háky, když mu vyřezávali maso z těla. Navenek milí a krásní lidé se po večerech měnili v bestie. Oběti lovili celý den. V krásných domech, s penězi vydělanými krví jiných. Někdy mě obestřel chlad, občas jsem se bál, ale vždycky jsem nakonec vyhledával hudbu, která byla jiná, extrémní a temná. Němečtí TSATTHOGGUA jsou starodávnou black thrash metalovou kapelou, která datuje svůj vznik do devadesátých let minulého století.

Jedná se o antikřesťanskou hudbu, která se vždy hrávala na sabatech. I letos ji můžete použít jako kulisu při děsivých obřadech hluboko v podzemí. Fascinuje vás svět sadistů, masochistů, svazování? Rádi navštěvujete místa, na kterých sérioví vrazi ukrývali své oběti? A co opuštěné nemocnice nebo jatka? Potom se vám bude nové album "We Are God" určitě líbit. 


Jako první mě praštil do obličeje ostrý, neučesaný a surový zvuk. Potom jsem seděl a fascinovaně se díval na motiv na obalu (MorphArts). Z reproduktorů se na mě valila špinavá změť starého thrashe, blacku, hnisu a zkažené krve. Obejmul mě chlad a najednou jsem nebyl doma, v klidu, ale v hlubokém sklepě, přikovaný ke zdi. Přiznám se bez mučení, že na konci devadesátých let, kdy jsem zaznamenal jejich dvě první nahrávky, jsem tuhle smečku považoval za velmi dobrou, ale ne za vynikající. Letos ale působí jako politi mrtvou vodou. Skladby v sobě mají drive, sílu, spoustu zajímavých momentů. Kapela vás vezme na pochmurný a děsivý výlet do hlubin zkažených lidských duší. Jsou mezi námi jedinci, na kterých to nepoznáte, ale mají doma své mučírny. Líbí se jim bolest a utrpení. Němcům se tohle všechno povedlo doslova vypálit do své hudby. Ta je ostrá, divoká, nespoutaná a maniakální. Budete se brodit v krvi, nasávat nasládlý pach strachu. Chvilku mi to trvalo, než jsem se do jejich stylu dostal, ale velmi oceňuji, že mají svůj vlastní výraz, rukopis chcete-li. To není ani v dnešní divné době rozhodně málo. Vrátit se po dlouhých 26 letech v takové formě je skvělé. TSATTHOGGUA působí jako smečka rozzuřených psů na lovu. Když vás chytí, tak budete spoutáni směsí ostrých riffů. Ten tlak, energie, síla, jsou až morbidně přitažlivé. A teď už mě prosím nechte, musím dolů do sklepa. Mám tam nějakou práci. Kývám se spokojeně do rytmu a navlékám si kuklu na obličej. Brutální, zlověstný, syrový black thrash metal ze starých děsivých mučíren! Budete svázáni smrští chladných melodií!


Asphyx says:

I acquired the ability to see evil a long time ago, in the days when I started with metal. I always stood in the shadows when they were hanging someone from hooks, when they were carving flesh from their body. Outwardly nice and beautiful people turned into beasts in the evenings. They hunted their victims all day long. In beautiful houses, with money earned with the blood of others. Sometimes I was cold, sometimes I was scared, but I always ended up seeking out music that was different, extreme and dark. Germany's TSATTHOGGUA are an ancient black thrash metal band that dates back to the 1990s.

It is anti-Christian music that has always been played on Sabbaths. This year, you can use it as a backdrop for eerie ceremonies deep underground. Fascinated by the world of sadists, masochists, bondage? Do you like to visit the places where serial killers hid their victims? What about abandoned hospitals or slaughterhouses? Then you will definitely like the new album "We Are God". 


The first thing that hit me in the face was a sharp, unkempt and raw sound. Then I sat and looked fascinated at the motif on the cover (MorphArts). A dirty mess of old thrash, blacks, pus and rotten blood was pouring out of the speakers. A chill came over me and suddenly I was not at home, at peace, but in a deep basement, chained to the wall. I admit without torture that in the late nineties, when I recorded their first two records, I considered this pack very good, but not outstanding. This year, however, they seem like dead water. The songs have drive, power, lots of interesting moments. The band takes you on a grim and terrifying trip into the depths of corrupted human souls. There are individuals among us that you can't tell, but they have their torture chambers at home. They like pain and suffering. The Germans have managed to literally burn all this into their music. It's edgy, wild, unbridled and manic. You'll be wading in blood, soaking up the sweet smell of fear. It took me a while to get into their style, but I really appreciate that they have their own expression, signature if you will. That's certainly not a small thing even in these strange times. To come back after 26 long years in this form is great. TSATTHOGGUA come across like a pack of rabid dogs on the hunt. When they catch you, you will be bound by a mixture of sharp riffs. The pressure, the energy, the power, are morbidly appealing. And now please leave me alone, I must go down to the basement. I've got some work to do. I'm swaying to the rhythm and putting my hood over my face. Brutal, ominous, raw black thrash metal from the horrific torture chambers of old! You'll be bound by a whirlwind of cold melodies!



Tracklist:
01. Master Morality 
02. Vorwärts Vernichter 
03. The Doom-Scrawl Of Taran-Ish 
04. I Drive My Dogs (To Thule) 
05. True Black Love 
06. No Paradise For Human Sheep 
07. Gloria Extasia 
08. We Are God 
09. Pechmarie

Lineup:
False Prophet - Inferno - four tailed whip
Lightning Bolt - Hammers of Thule
Nar Marratuk - Hell on Earth - Brutal Choke Chains
Northwind - Goat of Babylon - Screams of Torture

středa 24. července 2024

Recenze/review - GOAT SEMEN - Fuck Christ (2024)


GOAT SEMEN - Fuck Christ
CD, 12" MLP, TAPE 2024, Hells Headbangers

for english please scroll down

Pokaždé, když jdu kolem kostela, slyším děsivý nářek. Pod starými stromy, které pamatují ještě samotného ďábla, leží mrtvoly prokletých. V plesnivých hrobech, v prašivých rakvích, přesto nenaleznou nikdy klid. Z krvavého kříže se na ně dívá šklebící se Ježíš. Jakoby se jim vysmíval, za to že uctívali přírodní síly, za to, že jejich ohně měly černou barvu. GOAT SEMEN z Peru určitě znají a poslouchají všichni fanoušci blasfemie, satanismu, války a nihilismu v  hudbě. 

Letos kapela přichází s novým materiálem v podobě EP "Fuck Christ". Opět se jedná o starodávný rituál smrti. Oltář je připraven a svěcená voda je plná zkažené krve. Zbývá už jenom obrátit všechny kříže směrem dolů a přidat hlasitost. Zde, v katakombách, hluboko v podzemí, musela novinka vznikat. Sem patří a zde také zůstane. 


Je to divoká a zběsilá směs chladného ďábelského black metalu a starého, prašivého kovu smrti. Máte rádi smečky jako BLASPHEMY, SARCÓFAGO, ANAL VOMIT, MORBOSIDAD, PROCLAMATION, REVENGE, KRISIUN a další tmáře? Potom neváhejte ani chvilku. "Fuck Christ" je obrácenou modlitbou pro velebení samotného Satana. Nic pro slabé povahy. Spíše se jedná o zběsilý útok smečky vzteklých psů. Smrt i hořící pentagramy jsou při poslechu velmi blízko. Nechte mě být! Už dlouhé roky nemám rád světlo, utíkám na stará pohřebiště a na starém přehrávači si dávám do hlavy podobná EP s velkou chutí. Skvělý label navíc vydává letošní počin ve všech formátech. Můžete si tak vychutnat CD, vinyl, i kazetu. Pro fanoušky absolutní tmy a nahrubo nasekaného zla bylo uděláno vše. Užijete si prašivý zvuk, vychutnáte si pohled na motiv na obalu. Ale hlavně, bude do vás zaseknutý ostrý dráp a hudba vás už nikdy nepustí. Alespoň v mém případě se tak stalo. Líbí se mi živočišnost, poctivost a uvěřitelnost. Mraky jsou zase jednou pěkně nízko a přízraky vylezly konečně z hrobů. Přišly se nám pomstít. Jako první strhnou Ježíše z kříže a zapálí kostel. Negace všeho dobrého, přírodní živel chcete-li. Tak na mě působí kapela nejvíce. Poklekněte a dejte volume doprava. Pokaždé, když jdu kolem kostela, slyším děsivý nářek. Pod starými stromy, které pamatují ještě samotného ďábla, leží mrtvoly prokletých. V plesnivých hrobech, v prašivých rakvích, přesto nenaleznou nikdy klid. Z krvavého kříže se na ně dívá šklebící se Ježíš. Obrácená, zvrácená mše všech prokletých! Black death metal, u kterého hoří svaté ostatky!


Asphyx says:

Every time I walk past the church, I hear a terrible wailing. The corpses of the damned lie under the old trees that remember the devil himself. In mouldy graves, in dingy coffins, yet they will never find peace. From a bloody cross, a grinning Jesus looks down on them. As if mocking them for worshipping the forces of nature, for their fires being black. GOAT SEMEN from Peru are surely known and listened to by all fans of blasphemy, satanism, war and nihilism in music.

This year the band comes with new material in the form of the EP "Fuck Christ". Once again it is about the ancient death ritual. The altar is prepared and the holy water is full of corrupted blood. All that's left is to turn all the crosses downwards and turn up the volume. Here, in the catacombs, deep underground, the novelty must have originated. This is where it belongs and where it will stay.




It's a wild and furious mix of cold, evil black metal and old, mangy death metal. Do you like bands like BLASPHEMY, SARCÓFAGO, ANAL VOMIT, MORBOSIDAD, PROCLAMATION, REVENGE, KRISIUN and other darkies? Then don't hesitate a moment. "Fuck Christ" is a reverse prayer to glorify Satan himself. Nothing for the faint of heart. Rather, it is a frenzied attack by a pack of rabid dogs. Death and flaming pentagrams are very close on the ear. Leave me alone! I've been disliking light for years, escaping to old burial grounds and putting similar EPs on my old player with great gusto. Plus, a great label is releasing this year's effort in all formats. So you can enjoy CD, vinyl, and cassette. Everything has been done for fans of absolute darkness and coarsely chopped evil. You'll enjoy the dusty sound, enjoy the sight of the motif on the cover. But most importantly, you'll be stuck with a sharp claw and the music will never let go. At least in my case it did. I like the animalism, honesty and believability. The clouds are pretty low once again and the ghosts have finally come out of their graves. They've come to take revenge. They'll be the first to tear Jesus down from the cross and set the church on fire. A negation of all that is good, an element of nature if you will. That's what the band does to me the most. Kneel down and turn the volume to the right. Every time I walk past the church, I hear a terrible wail. The corpses of the damned lie under old trees that remember the devil himself. In mouldy graves, in dingy coffins, yet they will never find peace. From a bloody cross, a grinning Jesus looks down on them. The inverted, perverted mass of all the damned! Black death metal that burns holy relics!



Recenze/review - GOAT SEMEN – Ego Svm Satana (2015):

tracklist:
1. Midnight Worship
2. Los Ojos de Judas
3. Fuck Christ
4. Heed the Call
5. Prophets of Hell

TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine