Recenze/review - CENTENARY - Death…The Final Frontier (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

pátek 29. září 2017

Home » » Recenze/review - PYRRHON - What Passes for Survival (2017)

Recenze/review - PYRRHON - What Passes for Survival (2017)


PYRRHON - What Passes for Survival
CD 2017, Willowtip Records

for english please scroll down

Četl jsem nedávno o jednom starém mýtu, kterému se lidé klaněli dlouhá tisíciletí. Přinášeli mu oběti, velebili ho v knihách, klaněli se jeho sochám. Pokud bychom jej přenesli do naší doby a připodobnili jej k hudbě, určitě by se musel jmenovat PYRRHON.

Jsem v hodnocení technického death metalu hodně opatrný, vybírám si pro sebe opravdu jen kousky, které mi chutnají a tihle Američané mě rozsekali na první dobrou. Zdánlivě absolutně nestravitelné album se pro mě stalo postupně tak chutným pokrmem, že jsem se až sám divil. Většinou bývám k podobně krkolomným a komplikovaným deskám spíše odmítavý. PYRRHON si mě tak získali až po dlouhé době, po spoustě trápení, nepochopení i mých vnitřních bojů. Chaos zase jednou zvítězil nad myšlenkou.




Připodobnit album "What Passes for Survival" k jiným je poměrně těžký úkol. Napadají mě snad jen AD NAUSEAM, ARTIFICIAL BRAIN, ULCERATE případně ALTARS OF PLAGUES, možná v některých volnějších chvílích novější GORGUTS. Berte to ale jen jako vzdálený otisk. Jinak jsou totiž PYRRHON natolik originální, že je těžké je vůbec někam zařadit. Death metal je zde neskutečně komplikovaný, náročný, zvukově "nepříjemný". Pánové jdou na samou hranu srozumitelnosti, překračují hranice možného. Album se musí poslouchat jako celek a musíte u něj mít hlavu čistou a čerstvou. Pak ji na sebe necháte postupně působit a po čase se v ní ztratíte jako v nekonečném labyrintu. Jsem nahrávkou doslova rozsekaný, připadám si jako při požití halucinogenních houbiček. Odkud tahle hudba přišla? Ptám se stále dokola a napadá mě snad jen vesmír. Vynikající technický death metal, který není z našeho světa. Pokloňte se novému mýtu!




Asphyx says:

Recently, I have read about an old myth that people have worshiped for centuries. They brought sacrifices to it, glorified it in the books and worshiped its statues. If we transferred it to our times and likened it to music, its name would definitely be PYRRHON

I am very cautious in the reviewing of technical death metal. I pick only the albums which taste good for me and those Americans cut me right at the beginning. It is seemingly an absolutely indigestible album but for me it just become a delicious meal for me and it really surprised me. I am often more reluctant for similarly complicated albums. PYRRHON won me after a long time and after some troubles or misunderstanding and my personal internal struggles. Once again, chaos won over thought. 

When I tried to compare the new album “What Passes for Survival” to other albums it was very difficult. Only bands which came to my head was AD NAUSEAM, ARTIFICIAL BRAIN, ULCERATE or ALTARS OF PLAGUES. Maybe at some passages it feels like the new GORGUTS. But it is more like a distant fingerprint. PYRRHON are so original that it is hard to put them anywhere. Death metal here is very complicated, difficult and in case of the sound it is “unpleasant”. Those gentlemen go to the edge of clarity, the cross the boundaries of the possible. You have to listen to this album as a whole and your mind must be clear and fresh. Then, you just let the album do its thing and after a while you will get lost in it like in an endless maze. I am literally chopped by this album, I feel like I ate some hallucinogenic mushrooms. Where did this music come from? I ask myself over and over and the only answer is the space. Excellent technical death metal which is not from our world. Bent to the new myth!

tracklist:
1. The Happy Victim’s Creed
2. The Invisible Hand Holds A Whip
3. Goat Mockery Ritual
4. Tennessee
5. Trash Talk Landfill
6. The Unraveling: Hegemony Of Grasping Fears
7. The Unraveling: Free At Last
8. The Unraveling: Live From The Fresh Corpse
9. Empty Tenement Spirit 

band:
Doug Moore - Vocals 
Dylan DiLella - Guitars 
Erik Malave - Bass 
Steve Schwegler - Drums 

Share this games :

TWITTER