DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 27. června 2019

Home » » Report, photos, video - POSSESSED, NAHUM, BLOODY OBSESSION - club Barrák, Ostrava - 26. 6. 2019

Report, photos, video - POSSESSED, NAHUM, BLOODY OBSESSION - club Barrák, Ostrava - 26. 6. 2019


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos


club: https://www.barrak-club.cz/cz/

Je hrozně důležité mít sny. Klidně i noční můry. Protože když máte sny, které se pokoušíte splnit, tak potom žijete. Nejste jen lidské zombie, dávno mrtvé, bez energie, bez vize, beze snů. Zrovna včera mi jedna kolegyně říkala, že četla pár mých recenzí. A jestli jsem prý normální, protože se to v nich hemží smrtí, mrtvolami, záhrobím. Kýval jsem hlavou, nevěděl co odpovědět a tak jsem se jen usmíval. Je to pořád stejné, už od počátků, lidé, kteří metal neposlouchají, tak nechápou. 


Vytočila se sama a odešla naštvaně pryč. Kroutila hezky zadkem a jejím jediným cílem byla odpolední návštěva supermarketu. Nechá si udělat nehty, pojí trošku fresh salátu a bude čekat, jestli ji neosloví nějaký princ. Každý máme nějaké sny, který bychom si měli plnit. Třeba já, mě do supermarketu dostávají jen lstí a ještě se u toho tvářím naštvaně. Zase ale mám jiné zážitky. Do Ostravy přijeli POSSESSED, legenda všech legend, kterou jsem už rok a půl nikde neviděl. Musel jsem vyrazit, pro mě je to povinnost.


Taky vám připadá, jak jsou lidi čím dál tím víc přednasraní? Máme se dobře jako nikdy v historii a přesto když přijdu do práce, tak cítím a vidím, že je většina mých kolegů napnutá, připravená ihned vystartovat. Hele, mám to dávno v prdeli, snažím se řešit jen důležité věci a ve středu jsem se usmíval od probuzení. Na hezkou paní v tramvaji, na kolegyni, které nepomohla ani nová dieta, ani nový nehty, ani fresh salát - princ zase nepřišel. Mám totiž svůj sen, kterej si dnes hodlám splnit.

A to přesto, že mě čeká dlouhá cesta do Ostravy, v noci zpět, nějakých 29 hodin nespat v kuse, utahat se v tom šíleným vedru jako kůň, zničit si tělo a u toho vypít víc piv než kolik teče vody v Berounce. Mám naděláno, v brašně foťák, jízdenky, v břiše lehký cestovatelský neklid a ve sluchátkách novou desku POSSESSED "Reveleations of Oblivion", která je nathrashlá a temná jak zákon káže. Úderem jedenácté vystartuju, rozhýbám své kosti a už jedu směr Praha. Můj sen se začíná pomalu plnit.


V Praze na mě čeká Michal Kafe, který nejen že je velmi dobrý společník a metalovej srdcař, ale taky má pivo, což z něj dělá ještě větší radost (ve zprávách nějaký lékař tvrdil, že máme v té výhni pít i když nemáme žízeň, tak jsme se toho drželi). Vlak se sune pomalu k Ostravě a nám do žil proniká lehké alkoholové opojení a asi milión vtipů, hlášek. Hele, řehtáme se jako koně a je nám šíleně fajn. Díky ty jedna mediální příšero, bylo mi opravdu velkou ctí vyrazit zrovna s tebou. 


Přes Ostravu jsme jezdili kdysi za babičkou do Karviný, mám to město rád. Genius loci na mě funguje už od nádraží. Cítím se tu, aniž bych vlastně věděl proč, jako doma. Nechápu lidi, kteří odtud zdrhají pryč. Chce to pivo a hurá do klubu Barrák, kde jsem za poslední roky zažil jedny ze svých nejlepších dlouhých výprav za metalem. Předminule mi zde sice nějaký malý agresivní black metalista (já vím, že už jsem to několikrát psal, ale pořád mě to štve) skočil na záda a strhl mě k zemi. Tak nějak zákeřně a buzerantsky a já si u toho rozbil pěkně drahej foťák. Nebýt Luboše (Zlobra), který mě zvedl, dopadl bych asi o hodně hůře (znovu díky kámo!).



Přemýšlím nad tím, ale toho malýho sráče, kterej mi ublížil, nikde nevidím. Ale neboj se srabe, boží mlýny melou neúprosně. Dáme radši nějaký další piva, unaveni po cestě, máme rozkecáno, nálada je vynikající, můj sen je už hodně blízko, zažívám jednu ze svých dalších terapií metalem, relaxaci mozkových buněk. Taky ty lidi, potkávání, pár prohozených slov, víme o sobě, jsme stejné krve, mladí, staří, holky, kluci, všichni přijeli na muziku a já zase cítím tu neopakovatelnou sílu, energii natěšenýho davu plnýho stejných "snílků" jako jsem já. Je mi šíleně dobře, chce se mi křičet radostí a taky to párkrát udělám. Pomalu se chýlí čas a tak jdeme pod pódium. 


Pivo v ruce, pohoda jak cyp (dovolil jsem si citovat jednoho kolegu stojícího vedle mě). V Ostravě se měli za chvilku začít ženit všichni čerti a já se těším, až mi škruká v žaludku. Na Slayer jsem nejel, nemám rád tyhle obrovský akce, kdy kapelu vidíte jen na obrazovkách, nejsem moc ani festivalovej typ, já patřím sem, do klubu, kdy si můžete na kapely skoro sáhnout. Tohle je pro mě metal, underground. Cítím v kostech pradávnou sílu, jakoby někdo propíchl woodoo figurku s mým ksichtem. Jsem připraven, napalte to do mě!

BLOODY OBSESSION - myslím, že pořadatelé nemohli vybrat lepší startovací kapelu. Zajímavé, kdysi v roce 2013 jsem jim psal recenzi ještě na Fobiazine a od té doby jsem o nich neslyšel. Naživo to bylo příjemné, staroškolsky death metalové setkání. Citovalo se z klasických učebnic, skladby měly odpich a drive. Plavbu v podobných lavinách z kostí, kamení a prašiviny mám moc rád a proto jsem si set těchto maniaků z Orlové užil. Temnými melodiemi nasáklý smrtící kov s příměsí zkažené krve mě zcela pohltil. Velmi dobře!



NAHUM - místní thrash death metalová úderka na to šla velmi dobře. Skvělé řemeslo, pódiová show, tlak, energie. Byla to smršť, precizně odvedená řezničina. Myslím, že na české scéně patří k tomu nejlepšímu, co můžete v klubech potkat. Kluci do toho jdou po hlavě, je až obdivuhodné, jak si pohrávají s fanoušky, opravdu klobouk dolů. Jenže víte co, já jsem starej pes a chtěl bych ještě víc. Víc špíny, víc neurvalosti, možná i nějakou tu "nedokonalost", živočišnost. Bylo to našlapaný jak horník se sbíječkou, přesto mi něco malinko chybělo. Možná zajímavější riffy, nevím. Jako předkapela ale velmi dobré!




POSSESSED - sním nebo bdím? Kdo to ví, já rozhodně ne. Jsem zase, stejně jako poprvé někdy před více než třiceti lety, najednou zavřený ve staré kobce, kolem hoří obrácené kříže a krve by se ve mě nedořezal. Vůbec nevadí, že je Jeff Becerra jediný původní člen. Sestava kolem něj je skvělá, hraje s nadšením a přesně. Hrobky jsou znesvěceny, démonům je na celé vystoupení umožněn vstup na náš svět. Jsem mimo, najednou necítím únavu, ani stovky kilometrů v nohách. Jsem tu jen já a kapela. A vroucí fanoušci pod pódiem. Tohle je pravej, ryzí, původní extrémní metal. Zahraný přímo od legendy. Vystoupení je temné, bolestivé, gradující, se spoustou nesmrtelných pekelných skladeb. Objímám se se svými nočními můrami, nechci, aby se přestalo hrát. Se čtyřmi obrácenými kříži na krku tančím dál svůj nekonečný tanec smrti! Hroby se otevřely, vykropeny zkaženou krví! Na podobné obřady se potom dlouho vzpomíná. Vynikající inferno!





















From the first tone, everything is incredibly cold, deadly. The music sounds like it was composed in autopsy rooms, recorded in the morgue, and produced during the exhumation of graves. Melody, cold, dirt and dust, that’s what this album is about. The songs in front of me are crumbed, they are rotten blood, a moldy artifact that gave them to the graves the bands from nineties. For me, this is a delicious piece of spoiled meat to be tasted by anyone who feels music by heart. I found a cold dead corpse yesterday next to the road and on the chest this body had cut in a name POSSESSED! Death was possible to feel all around, same like from a new record. Excellent tribute to hades!

setlist (bez záruky):

No More Room in HellPentagramTribulation, Demon, Evil Warriors, The Heretic, Abandoned, Storm in My Mind, Shadowcult, The Eyes of Horror, Graven, The Exorcist, Fallen Angel, Death Metal, My Belief, Burning in Hell

Následuje Jeffovo podepisování, focení nebo třeba jen prohození pár slov s fanoušky. Bylo obdivuhodné, jak tahle legenda zůstala v sále do posledního návštěvníka, stále usměvavý, pohodář a srdcař. Pokoru by se od něj mohly kdejaké kapely učit. Klobouk dolů a velká poklona!



Organizace až na jednu drobnost bez výhrad. Opravdu by nešlo třeba dva dny uveřejnit, kdo kdy bude hrát? Jinak vše v pořádku, včetně zvuku, dobrého Radegastu a příjemného personálu. Skvělý byli i fanoušci, úžasný mosh-pit v šíleným vedru, parádní odezva a ještě klub zcela zaplnili. Masakr!

Vylezeme s Kafem ven, promočený a utahaný, normálně si musíme lehnout k řece na trávu. Pak se sebereme, dáme další pivko v hospodě kousek od radnice, kde nám překrásná servírka přinese o půlnoci nějaký dobroty. Bože to byla nádherná a milá holka. Škoda, že nejsem mladší:)). Dojíme, přesuneme se na hlavák, kde nám cikánka v županu nabízí orální sex za 800,- kč. Mám z toho hroznou prdel.








Vlak nám jede až ve čtyři ráno. Postupně ze mě opadává adrenalin, jsem jak zmuchlanej papír, kus hadru, se kterým si kapela vytřela podlahu. Já neumím být u svých srdcových smeček v klidu, zvýší se mi automaticky tep, jsem obyčejný fanoušek, který právě zažil další ze svých snů. Chce to pivo, ale nevíme kde koupit, něco zmateně blekotám, jsem jak po náročném sportovním výkonu. Kafe usíná a tak nahazuji chat s Dášou v Londýně. Kde je hergot ten vlak? 

Abych nezapomněl, děkuji vám kamarádi za milá slova, za podporu, za to že jste a čtete! Díky vám je hrozně skvělé tohle všechno zažívat! Mám pak vždycky pocit, že pravý metal ještě dlouho nezemře! 

Noční a ranní cesta přes Prahu do Plzně je více méně předprogramovaná a automatická. Přehrávám si všechno v hlavě, je to pro mě samozřejmě na hraně, někde kolem konce fyzických sil. Přestupuji a usínám. Probouzím se na nádraží a v tramvaji se rozklepu jak ratlík. Doma padnu do postele. Mám za sebou 29 hodin v kuse, 1146 km a mnoho piv. Moc jsem zase nejedl, ale jak říkám, je hrozně důležité mít sny. Klidně i noční můry. Protože když máte sny, které se pokoušíte splnit, tak potom žijete. Nejste jen lidské zombie, dávno mrtvé, bez energie, bez vize, beze snů. Ten můj splněný se tentokrát jmenoval POSSESSED, myslím, že netřeba dodávat cokoliv jiného. Možná jen, zažili jsme pravej metal! Bylo to skvělý!


about POSSESSED on DEADLY STORM ZINE/ o POSSESSED na DEADLY STORM ZINE: 



Author of photos and videos - Jakub Asphyx. 

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

----------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 
Share this games :

TWITTER