Recenze/review - DRAWN AND QUARTERED - Congregation Pestilence (2021)

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 31. října 2019

Home » » Report, photos, video - SWALLOW THE SUN, OCTOBER TIDE, OCEANWAKE - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 12. 11. 2019

Report, photos, video - SWALLOW THE SUN, OCTOBER TIDE, OCEANWAKE - club Divadlo pod Lampou, Plzeň - 12. 11. 2019


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

promoter: https://obscure.cz/cs

Dny se zkracují a noc pohltila město. Možná jste si té postavy s kapucí na hlavě nevšimli. Proč taky, stínu si také nevšimnete. Plouží se městem, se sluchátky na uších. Říkají o něm, že je jeden z posledních. Poslouchá prý divnou muziku a moc si s ním nepokecáte. Sedává v rohu a hledí do prázdnoty. Toulá se ve vzpomínkách. Občas se usměje, ale většinou za jeho slupku neproniknete. Neúčastní se veselí na povel, neuznává pozlátko a klam. Můžete ho pozvat na pivo, ale nemyslete, že si ho tím koupíte. 

Nemá ani facebook, ani instagram, zato má největší sbírku CD široko daleko a jeho mozek je studnicí metalu. Muziky, která už ve své ryzí podobě postupně odumírá. Potkal jsem jej nedávno a slíbili jsme si, že spolu někdy půjdeme na koncert. Můj imaginární kamarád, který ještě nepodlehl době, penězům, který se nikdy neohnul a zůstal navždy pevný. Vyrazili jsme spolu na pivo i před koncertem SWALLOW THE SUN a OCTOBER TIDE, protože nikdo jiný neměl čas. Všichni raději pracovali a nebo nekonečně dlouho sdíleli svoji pravdu někde na obrazovce.


Četli jste Proměnu od Kafky? Hlavní hrdina Řehoř Samsa se v ní jednoho dne probudí a je z něj hmyz. Mám to s metalem podobně. Přijedu z práce, udělám všech 15845 povinností všedního dne a do módu koncertu přepnu až v tramvaji - proměním se. Můj imaginární kamarád a stín čeká na zastávce ve městě. Jak bylo, jak je, co rodina a práce? Taky ti připadá listopad tak sychravý? Přitom tak krásný? Bože ty barvy, ta mlha o Dušičkách na hřbitově, ten déšť, plačtivá řeka, slečny zachumlané v bundách. Ranní lampa, co bliká nad zastávkou plnou chrchlajících lidí. Co na podzim posloucháš za muziku? Taky doom metal, viď. Co taky jiného.

Je mi divné, že platím jen jeden vstup, ale pak mi dojde, že jsem si svého kamaráda pouze vysnil. To ale my metaloví veteráni děláme. Občas nás zachvátí nevysvětlitelný smutek po starých časech. Kdysi jsme chodívali na koncerty v davu, dnes jsme považováni za chráněná zvířata. Možná nás jednou zavřou do klecí a budeme mít klid. Až na věky, amen. Jsem vděčný, že se vůbec podobné akce v Plzni pořádají. Nebývá to vůbec časté. Nemusím se trmácet přes celou republiku, aspoň trošku se vyspím. Měl bych mít radost a taky ji mám, ale zároveň jsem zcela naladěn na doom metal. Vždyť jsem novinky od SWALLOW THE SUN a OCTOBER TIDE poslouchal celé léto při toulkách po horách, při návštěvě hřbitovů, po pohřbu mého opravdového kamaráda.

Čekala mě chvála pomalosti. Vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi v 16 letech tvrdil, že až mi bude 40, tak začnu poslouchat už jen doom metal, protože budu starej a už nic jinýho nevydržím. Bude mi 45 a pořád mám raději rychlou muziku. Jenže občas je dobré vypnout, vyřadit kvalt a jet jen samospádem na volnoběh. Nechat vše plynout, stát se součástí všehomíra. Ztratit se v představách. Umřít a znovu se narodit. Klub dnes moc nevnímám, přišel jsem hlavně na obřad a věci mimo hudbu jsou pro mě zcela podružné a nepodstatné. Řeknu sám sobě, jak se těším a pak už jen čekám, kdy vypukne panychida.

OCEANWAKE - progresivní doom metal, kousky deathu, post rocku i psychedelie. Některé pasáže mě zcela pohltí, jiné spíše iritují. Asi to je správně, ale rozhodně nejsem v pozornosti celou dobu. Finové si zkrátka hrají po svém, odborníci je asi ocení lépe než já, ale když mě dělá dobře přeci jen víc hniloby a chladu. Je to spíše lehké podrápání, než vyrvané srdce. Celkově ale nemám s vystoupením sebemenší problém. Akorát nemusím moc čisté vokály. Abych to nějak shrnul - velmi dobrý koncert, kapelu si asi budu pamatovat, ale smutný jsem nebyl. 












In Finland they know how to transform sadness into music. In some moments it does not “fit” for me but it might be just my problem. It is good to sometimes stop and realize that the time we have on the earth is not endless. I would like to get lost in Finnish forests with the band, to visit the local cemeteries and to enjoy a concert in the catacombs. Slow, sad music which will make you walk in the funeral parade! Very good performance.


OCTOBER TIDE - jsem v klubu a nebo znovu pokládám květiny na hrob? Můžeme vůbec rozmlouvat s mrtvými? Mám pocit, že ano. Ponořil jsem se do temných kalných chladných vod doom metalu a plaval, potápěl se, topil, zmítal se ve víru, lokal špínu a dusil se vlastní bolestí - roztrhaný, rozdrásaný, rozsápaný. Ne, pro mě tohle nebyl koncert, ale spíš obřad, rituál, těžký smutek, tíha na prsou. Určitě znáte ty chvíle, kdy na vás všechno padá. Starosti, zdraví, počasí, smrt. OCTOBER TIDE dokázali svojí hudbou ve mě probudit emoce, které bývají většinou hluboko ukryté. Víc myslím netřeba dodávat, smrt měla zase jednou svoje jméno. Vynikající!




















Their doom metal is so straight, raw and believable. I have nothing to say against their execution or the matter of how their grabbed the sadness. I have to say I am very impressed by the band´s ability to make an absolute dark and ugly atmosphere. The listening is so great and I enjoy it with every single pore of my body. The world seems black and down in the hopelessness with me in the world beyond. Those OCTOBER TIDE are moving in the world beyond with so gracefulness and self-evidence. There is a death bell in the distance ringing, the undeads are climbing out of holes. This concert will be in my head for a long time. I see undead people lining. They are going to get me. Doom metal par excellence!

SWALLOW THE SUN - málokdo umí tak dobře vládnout svým hlasem jako Mikko Kotamäki. Bylo to celé znovu o smutku. Ne tolik syrovém, ale o to víc melodičtějším a pestřejším. Vzpomněl jsem si na návštěvu opuštěné kaple, ve které jsem se proplétal nepropustnou pavučinou světel. Chlad, opravdová zima v kostech, pohřební hostina, rakev znovu a znovu zajíždí za oponu. Řečník se zadrhává, těch vzpomínek je všude kolem tolik, že stále příliš bolí. Dlouhé táhlé melodie, nebývale podmanivá atmosféra, sešli jsme se dnes spolu, abychom zavzpomínali na ryzí doom metal. Kdo z nás bude další na řadě? Tohle nebyl snad ani koncert, jako spíš reálný hřbitov, v dešti, zimě, šeru, smutku. Byl jsem zasažen někde uvnitř, hluboko, jak to jen skvělá muzika umí. Poklonil jsem se a poděkoval. Úžasné. 






















The feeling of gloom is very important in doom metal and it´s important how the band managed to make this mood happen. SWALLOW THE SUN are the best in this field. Their gig is unbelievably contagious, sneaking and full of pieces of ice. The well-proven and traditional methods are complemented with powerful voice and suddenly the world is black. The stories which the SWALLOW THE SUN tell are full of darkness, sadness and consonancy. Fog is all aourd and wind is brushing your cheeks and in wind is a heavy smell of loneliness. I don´t really enjoy the doom metal, however I have to say one thig: This presentation is amazing and it is in some way incredibly catchy and relaxing like a hug from your mum. Sad, royal doom metal which burns like the strongest cold! Great!

Omlouvám se všem, kteří si chtěli přečíst o muzikantských přehmatech, drobných nedokonalostech a potom si mnout škodolibě ruce, že na akci nevyrazili. Nechodím na koncerty prudit, ale užít si je, mám rád právě ty drobné nedokonalosti, odchylky, které dělají z hudby živý organismus. Podobných chvilek zase tolik není, je třeba si jich vážit, vypálit si je do hlavy a zasunout do šuplíku vzpomínek. Byl to pro mě nádherný večer se zvláštní atmosférou. Byl jsem hozený do nálad, ve kterých zase tolik často nebývám. Neměl jsem problém s klubem, velmi dobrou organizací, ani se zvukem. Stál jsem v úterý pod pódiem a připadal si jako bych plápolal na vysoké hoře. Do obličeje mi foukal vichr, do kostí se vkrádal mráz, zpomalil jsem svůj tep a byl jak zvíře připravující se na zimu.

Doom metal má být komorní záležitostí a myslím si, že těch cca 80 příchozích (pokud je můj odhad slušně zaplněného klubu správný) vytvořilo skvělou pochmurnou atmosféru. Přijeli fanoušci z celé republiky (a také pár Plzeňanů), SWALLOW THE SUN museli přidávat, tleskalo se, pískalo a je to s podivem, ale i smálo - taneček vokalisty OCTOBER TIDE s jedním z návštěvníků si budu dlouho pamatovat. Vše běželo jak po drátkách. Takhle nějak bych si prosím představoval všechny akce. Myslel jsem si, že na koncertě nepotkám nikoho známého, ale jak je vidět, tak máme s kamarády podobný vkus - nezávisle se nás pár sešlo pod pódiem a pořádně jsme si to užili (ani nevíte, jak rád jsem vás viděl). 

Přemýšlím nad vším cestou domů a najednou zjišťuji, že já jsem vlastně svým imaginárním kamarádem (nebo bych jím chtěl být, snažím se o to). Postavou šourající se stínem, se sluchátky na uších, poslouchající divnou muziku a moc si se mnou poslední dobou všude mimo metal také nepokecáte. Sedávám rád v rohu a hledím často do prázdnoty. Toulám se ve vzpomínkách. Občas se usměju, ale většinou za mou slupku neproniknete. Neúčastním se veselí na povel, neuznávám pozlátko a klam. Můžete mě pozvat na pivo, ale nemyslete si, že si mě tím koupíte. Opatrujte se, třeba se potkáme někde ve tmě. Hezký den všem a děkuji, že jste dočetli až sem. Doom!


about bands on DEADLY STORM ZINE / o kapelách na DEADLY STORM ZINE:



OCTOBER TIDE



Recenze/review - OCTOBER TIDE - Winged Waltz (2016):

Report, photogallery, video – OCTOBER TIDE, OFFICIUM TRISTE, ABATON, FREITOD – Warm Up Party – Phantoms of Pilsen - Parlament Club – Pilsen – 22. 10. 2015:

Recenze/review - OCTOBER TIDE - In Splendor Below (2019):

Report, photos, video - DEMONICAL, OCTOBER TIDE, AUTHOR – club Modrá Vopice, Prague - 27. 9. 2016:

SWALLOW THE SUN

Recenze/review - SWALLOW THE SUN - When a Shadow Is Forced into the Light (2019):

Minirecenze/minireview - SWALLOW THE SUN - Songs from the North I, II & III (2015):


Author of photos and videos - Jakub Asphyx.

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound

----------------------------------------------------------------------------------------- 
sledujte nás na sociálních sítích - follow us on the social media: 

Instagram: 

facebook: 

twitter: 
Share this games :

TWITTER