HYPOXIA - Defiance
CD 2024, Selfmadegod Records
for english please scroll down
Nejdřív jsem se fascinovaně díval na krev, která ze mě tekla. Teprve až potom mi došlo, jakou bolest vlastně cítím. Obrovská rána kladivem, přímo do mé hlavy. Mozek, vyhřezlý z lebky a spousta děsivých myšlenek. Přesto jsem došel až do konce. Potácel jsem se temnými chodbami a kolem mě tančily krysy na ostrých střepech. Několikrát jsem zemřel a znovu se narodil. Nebo ne? Nebo už jsem dávno mrtvý? Netuším. Co ale vím přesně je, že novou desku amerických maniaků HYPOXIA budu poslouchat stále dál.
Tahle smečka z New Yorku, pod kterou jsou podepsáni zkušení muzikanti v čele s vynikajícím vokalistou Mikem Hrubovcakem (MONSTROSITY), mě ihned přikovala na zeď. Od začátku do konce je to smršť, divoké a zničující tsunami, po kterém zůstává jenom zničená země. Nové album "Defiance" se mi dostalo postupně do krve a zcela jsem mu propadl. Až navěky, amen!
Je to totiž nahrávka s masivním a krutým zvukem (Noah Buchanan - mixing, mastering) a skvělým obalem (Daemorph), na který se stále fascinovaně dívám. Vzhledem k tomu, kdo jsou členové kapely, tak je jasné, že si dali na formální věci pozor. Posluchač se tak může naplno soustředit na hudbu, která je krutá, nekompromisní a odsýpá jako lavina z kostí. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Tohle je přímý útok na solar plexus, rána přímo mezi oči, chcete-li. Jedovatý koktejl s příměsí zkažené krve. Mám to takhle rád, líbí se mi, když je na mě vyvíjen tlak, když si připadám, jako pověšený za háky. Tohle album je o starém death metalu, rychlém thrashi a jasné vizi - zabíjet hudbou. Myslím si, že se to kapele daří na výbornou. Dovedu si představit klub, narvaný k prasknutí, ve kterém je s prvními tóny rozpoután mosh-pit. Jako bych poslouchal zuřivé vibrace, ozvěny ze záhrobí. Už jste někdy porcovali zmrzlé zkažené maso? Ani nemusíte, kapela vám je hodí přímo do ksichtu. Skladby jsou po okraj narvané šílenstvím. Kapela působí jako perfektně seřízený stroj na zabíjení. Smrt je při poslechu velmi blízko a pro mě je to důkaz, že se letos album opravdu povedlo. Pokud tedy uctíváte kapely jako SINISTER, SUFFOCATION, VADER, DEATH, SEPULTURU, jděte do toho. Tohle je totiž k dokonalosti vybroušený stylový zážitek. A to vám podepisuji vlastní krví! Obrovská rána kladivem, přímo do mé hlavy. Mozek, vyhřezlý z lebky a spousta děsivých myšlenek. Agresivní, energický death thrash metalový útok! Srážka s náklaďákem, který je plný vzteku, rozdrcených kostí a temnoty!
Asphyx says:
At first, I looked fascinated at the blood that flowed out of me. It was only then that I realised the pain I was actually feeling. A huge hammer blow, right to my head. My brain, carved out of my skull, and a lot of scary thoughts. Still, I made it to the end. I staggered through the dark corridors, rats dancing around me on sharp shards. I died and was reborn several times. Or did I? Or have I been dead for a long time? I have no idea. But what I do know is that I'll keep listening to the new album from American maniacs HYPOXIA.
This pack from New York, signed by experienced musicians, led by the excellent vocalist Mike Hrubovcak (MONSTROSITY), had me immediately pinned to the wall. From start to finish, it's a whirlwind, a wild and devastating tsunami that leaves only a devastated earth in its wake. The new album "Defiance" gradually got into my blood and I completely fell for it. Forever and ever, amen!
It's a record with a massive and harsh sound (Noah Buchanan - mixing, mastering) and a great cover (Daemorph) that I still look at with fascination. Considering who the band members are, it's clear they've paid attention to the formal stuff. This allows the listener to concentrate fully on the music, which is harsh, uncompromising and slides away like an avalanche of bones. Nothing is missing, nothing is missing anywhere. This is a direct assault on the solar plexus, a punch right between the eyes, if you will. A poisonous cocktail of tainted blood. I like it this way, I like the pressure, I like feeling like I'm being hung by hooks. This album is about old death metal, fast thrash and a clear vision - to kill with music. I think the band succeeds in doing that to great effect. I can imagine a club, packed to bursting, where a mosh-pit is unleashed with the first notes. It's like I'm listening to a furious vibe, echoes from beyond the grave. Have you ever butchered frozen rotten meat? You don't have to, the band will throw them right in your face. The songs are packed to the brim with madness. The band is like a perfectly tuned killing machine. Death is very close when you listen to it, and for me, it's proof that this year's album was a real success. So if you worship bands like SINISTER, SUFFOCATION, VADER, DEATH, SEPULTURA, go for it. Because this is a stylistic experience honed to perfection. And I sign this with my own blood! A huge hammer blow, right in my head. Brain carved out of my skull and a lot of scary thoughts. An aggressive, energetic death thrash metal attack! A collision with a truck full of rage, crushed bones and darkness!
Tracklist:
01. Overture
02. Bleed For Blasphemy
03. Pathway To Charon
04. Correlated Embolism
05. Agonized Asphyxia
06. Drowning In Darkness
07. Too Far Gone
08. Black Omens
09. Serpents Of Gaia
10. Scorched And Skinned
11. Finale
band:
Michael Poggione - bass
Carolina Perez - drums
Carlos "Dirty" Acboleda - guitars
Mike Hrubovcak - vocals, lyrics
