Zobrazují se příspěvky se štítkem#CORPSESSED. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem#CORPSESSED. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 30. dubna 2022

Interview - CORPSESSED - I personally get most inspired by real life rather than fiction.

Interview with death metal band from Finland - CORPSESSED.

Answered vocalist Niko, thank you!

Translated Duzl, thank you!

Questions prepared Jakub Asphyx.

Ave CORPSESSED! I have never found any interview with you in Czech language. I will ask you first to introduce the band to the readers who do not know you yet. You can start from the beginning and take us through the whole history of CORPSESSED.

Niko: Me, Matti and Jussi got to know each other in a short lived band that only recorded one demo and did 2 gigs. The three of us agreed that we have good chemistry between us and are on the same page when it comes to writing music, so we decided to keep going by putting a new band together. Jyri is a long time friend of Matti`s and Jyri also brought in our first bass player, Mikko. We started doing what most bands do in the beginning, play covers and try writing our own songs somewhere in the middle. First couple of years were pretty slow in terms of progress, we lost our practice space at the time and our first bass player, due to reasons that are still a bit blurry to me, haha! Things started moving properly when we started practicing at the Suisto practice space, which was a home for pretty much most of the local bands at that time. We also managed to find a new bass player, also called Mikko, who one day heard us practicing and offered to join in. We managed to write and record a bunch of songs that was intended to be our first demo and posted them online.

We got a couple of offers from smaller labels, but Dark Descent (a new label at the time) was the one who showed to be most enthusiastic and determined to get us signed, so the choice was simple. So the demo turned into our first official release, ”The Dagger & The Chalice” EP.. We experienced the new band-honeymoon period and got signed to play in Tuska and Steelfest here in Finland in 2012.

After some gigs we started working on our first full length, ”Abysmal Thresholds”. We discovered how much work it is to put together a full length and since we do everything music related by ourselves, it definitely was an important learning process. The album production with this massive wall of sound got mixed reactions and feedback. What followed was our first proper European tour with Cruciamentum, that got a bit complicated since our bass player quit the band a little over a month before we hit the road. Luckily Jussi knew Tuomas who lent a helping hand, and things went so smoothly that we asked him to join in as a permanent member. Tuomas has now been our bass player for the longest time, so he was the guy we were looking for in the first place!

Almost five years later after “Abysmal Thresholds”, we finally finished our second full length, “Impetus of Death”. We took our time and it really shows, I'm pretty confident that when we some day decide to quit the band, this is the album I will be most proud of. It was one of those lightning in a bottle moments that are impossible to duplicate.

Which is pretty much the complete opposite with “Succumb to Rot”, since at one point it felt everything was against this record: First came the pandemic. I was going through a divorce while recording my vocals. The album recording was finished roughly a year ago, but the release was delayed because of the situation with the vinyl presses being jammed with orders. All the shows we had booked were either canceled or postponed. But with the album being released finally, hopefully it has been worth all the pain and waiting!

This year, you have just released the new album „Succumb To Rot“. Again, it's a dark, harsh and honest death metal. Did you access the recording process differently than last time or did you choose verified practices?

Niko: Not exactly. Every release to date has been recorded by ourselves, only the gear and skills are better than when we started. Especially the mixing skills have improved. For “Succumb to Rot” we recorded the drums first in a live-like situation, then later everything else instrument by instrument. One big difference to previous recordings, usually when we have released a record, we have needed some time off, so we can distance ourselves and get a fresh take on songwriting. This time we started working on new songs right after we had “Impetus of Death” sent to the label. One thing I have also noticed is our album lengths keep getting shorter, which I guess means either we are able to write more coherent and condends albums or have gotten lazy, haha!

The new album seems to me more complicated, perhaps initially less accessible, at the same time incredibly dark and evil. Was it intentional? How did the album originate and how did you compose the music?

Niko: Well, yes and no. The songs are more straightforward and focused on the riffs, rather than the crushing atmosphere. So the songs turned out to be faster and more aggressive, but in a weird way much more catchy. Most of the time when we start writing, we might have an initial concept or an idea in mind, but the end result usually evolves into something else. So it's not really intentional, but how the album comes together is always an organic process. How we write songs most of the time, is either Matti or Jyri has a riff or some kind of basic song structure in mind, and then we start building from there together. Everybody has a chance to join in and throw in ideas. Everyone also has a VETO-right, meaning if an idea doesn't please someone, it's thrown away. I don't remember that any of us has exercised this right for the past 15 years.

I have a „Succumb To Rot“ in my MP3 player and I have to say that this album literally engulfed me. These are not just great ideas but also sound is simply devastating. I'm sitting in the tram, and suddenly I find myself shaking my legs. I have a feeling to start moshing. If I weren’t so old, I would probably start to. Where did you record and who is signed under mastering?

Niko: Same way we have worked before, Matti does the recording in our practice place. We again played with the idea of doing it in a proper studio, but this DIY method has worked for us in the past, so why change something that is not broken? The idea was to make it sound as much of a live-recording as possible, and to give room for the guitar sound and make it sound distinct so you can hear the riffs properly.

Mastering was done by D. Lowndes (Cruciamentum/Resonance Sound Studio). We have been working with Dan for a while now and did a tour with Cruciamentum in the past, so we also know him on a personal level. It's really easy and effortless to work with him, because he knows exactly what kind of sound we are looking for.

Who is the author of the lyrics on „Succumb To Rot“? What are they talking about? Where do you get inspiration for themes?

Niko: Apart from Tuomas, we all wrote lyrics this time. “Succumb To Rot” is not a theme album in a traditional sense, but there is an overall theme/arc on the inevitable end of all life, how we are surrounded by chaos and how we are all slowly rotting into oblivion. I personally get most inspired by real life rather than fiction. The song "Sublime Indignation" was inspired by the interview of Richard Kuklinski, a former serial killer who was analyzed by a psychiatrist when he was in prison (you can find this interview on youtube). We sampled a small part at the end of the song.

Who is signed under the cover of „Succumb To Rot“? I like his work very much. How did you choose the motif for the cover?

Niko: Cover art was done by Vladimir ‘Smerdulak’ Chebakov. The method was the same as previous times: we give the artist all the music and lyrics, explain a little bit about the overall theme for reference, but after that they are given free hands to do as they see fit. I personally think the album cover might be as important as the actual music, so it's always interesting and exciting to see how the artists interpret our music into a visual form.

When we look back at the beginning ... What was the first impulse to found the band? And why the death metal? It's not the typical style which can would give you great "glory".

Niko: This is all coming from my personal experience. I'm a late bloomer when it comes to playing in a band, I think I was 22 when I was at my first band practice. So the idea of “glory” was something I never really spent that much time thinking of. At the beginning, the only dream I had was to be in a band that plays extreme metal, have our own practice space, maybe record a couple of demos and do some local shows. Now we have our third full length coming out, we have toured all over Europe and I'm writing this interview, so it's safe to say we have moved past my modest expectations! We might not have made any money, or gotten laid by playing death metal, but the fact that we are still here, after 15 years and still going strong, is more glory than I could have ever hoped for!

You come from Finland and you play extreme death metal. Our readers would certainly wonder how the death metal scene works in Finland. To tell you the truth, so lately I hear only the great bands from there. Does this mean that the scene there is so strong at the moment? What about concerts, how many people coming to them?

Niko: Well they always mention that Finland has the most metal bands per capita in the world, haha! There are lots of bands, maybe even too much for a country with only 6 million people. The shows are usually in small venues, so maybe 50-100 in our shows? The scene is strong but in extreme death metal people usually play in multiple bands, so you see a lot of familiar faces in the bands and in the audience too. One thing I have noticed is the average age in our shows is roughly 30+ years. I don't know if younger people are into different types of music or if we are just old boomers that the youth are not interested in, haha!

I have to ask. You live in Finland, which is considered a strongly Lutheran country. You play death metal. Do you have any problems with it? Do you get space in TV or in newspapers? How is life in your country affected by religion?

Niko: During the nineties with the church burnings in Norway, there was this satan worshiping-stigma on metal music which caused a similar type of hysteria here too. In bigger festivals, you can still find religious nutcases preaching about the danger of Satan, but overall it has calmed down alot. Especially after Lordi won the Eurovision in 2006, metal was a huge thing in Finland, to a point where they started using metal bands on TV ads. People here mostly belong to the Lutheran church just to get the church weddings.

From your music it is possible to feel that you are influenced by American death metal school and as well by the old European bands. How do you feel about it as a fan? Do you prefer the original death metal of the 1990s or do you get inspiration as well from the new albums? If yes so I am wondering which bands had the greatest impact on CORPSESSED.

Niko: American death metal was definitely a big influence on “Succumb to Rot”, but the Finnish bands still remain and always will have an influence in our music. To me it kinda goes into nitpicking trying to analyze all the different styles, because we don´t want to label ourselves under any kind of specific sound. I always say we play Death Metal, why make it any harder than that, haha!

What about you and concerts in general? Are you a band that goes for concerts anytime you can or you are picky about where you will play? Do you have a dream, maybe a group you would like to go with for a tour or festival, a city where you would like to perform?

Niko: At the beginning we would accept pretty much every opportunity we got offered. Nowadays, with day jobs, families and all the normal life things added to the picture, we do have to give more thought on what we can and what we can´t do. Also, the older you get, the less attractive it feels to be sleeping on air mattresses and eating gas station food. We have toured Europe pretty thoroughly, so my dream is to play as far away from Finland as possible, countries like Japan or Brazil.

I'm going to listen again your new album „Succumb To Rot“. I have to say that for me personally, this is basically a perfect death metal work. Totally inferno. I wish big success to your record and to get this album to as many people as possible. This album deserves it. I wish you all the best in your personal life. Whatever you do and the last words are yours. If you want to tell something to fans, labels, promoters, you have space here..... Thank you for the interview and I am looking forward to seeing you live!

Niko: Thank you for the kind words and showing interest in interviewing us! The past 2 years have been, on a global and personal level, quite challenging. So I'll just end by saying stay safe and healthy, hopefully things will calm down eventually so we can come to a venue near you and blast some filthy death metal!

Rozhovor - CORPSESSED - Osobně se nejvíce inspiruji skutečným životem než fikcí.

Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - CORPSESSED.

Odpovídal zpěvák Niko, děkujeme!

Přeložila Duzl, děkujeme!

Otázky připravil Jakub Asphyx.

Ave CORPSESSED! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií CORPSESSED.

Niko: Já, Matti a Jussi jsme se seznámili v kapele, která neměla dlouhého trvání, nahrála jen jedno demo a odehrála dva koncerty. Všichni tři jsme se shodli na tom, že mezi námi funguje dobrá chemie a jsme na stejné vlně, co se týče psaní hudby, takže jsme se rozhodli pokračovat a dát dohromady novou kapelu. Jyri je Mattiho dlouholetý kamarád a Jyri také přivedl našeho prvního basáka Mikka. Začali jsme dělat to, co většina kapel na začátku, hrát covery a někde uprostřed se pokusit napsat vlastní skladby. Prvních pár let bylo docela pomalých, co se týče pokroku, přišli jsme v té době o zkušebnu a o našeho prvního basáka, z důvodů, které jsou pro mě stále trochu rozmazané, haha! Věci se začaly pořádně hýbat, když jsme začali zkoušet v prostoru „Suisto“, který byl v té době domovem skoro většiny místních kapel. Taky se nám podařilo najít nového basáka, taky se jmenoval Mikko, který nás jednoho dne slyšel cvičit a nabídl nám, že by se přidal. Podařilo se nám napsat a nahrát několik skladeb, které měly být naším prvním demem a zveřejnili jsme je na internetu. Dostali jsme několik nabídek od menších vydavatelství, ale Dark Descent (v té době nový label) se ukázal jako nejnadšenější a nejodhodlanější podepsat s námi smlouvu, takže volba byla jednoduchá. A tak se z dema stalo naše první oficiální vydání, EP "The Dagger & The Chalice". Zažili jsme „období líbánek“ s novou kapelou a v roce 2012 jsme dostali smlouvu a mohli jsme si zahrát na festivalech Tuska a Steelfest tady ve Finsku. Po několika koncertech jsme začali pracovat na naší první dlouhohrající desce "Abysmal Thresholds". Zjistili jsme, kolik práce dá dát dohromady celou desku, a protože si všechno, co se týká hudby, děláme sami, rozhodně to byl důležitý proces učení. Produkce alba s touto masivní zvukovou stěnou se setkala se smíšenými reakcemi a ohlasy. Následovalo naše první pořádné evropské turné s Cruciamentum, které se trochu zkomplikovalo, protože náš baskytarista odešel z kapely něco přes měsíc předtím, než jsme vyrazili na cestu. Naštěstí Jussi znal Tuomase, který nám podal pomocnou ruku, a vše šlo tak hladce, že jsme ho požádali, aby se připojil jako stálý člen. Tuomas je nyní naším baskytaristou nejdéle, takže to byl člověk, kterého jsme hledali. Téměř po pěti letech od vydání "Abysmal Thresholds" jsme konečně dokončili naši druhou dlouhohrající desku "Impetus of Death". Dali jsme si na čas a je to opravdu vidět, jsem si celkem jistý, že až se jednoho dne rozhodneme s kapelou skončit, tohle bude album, na které budu nejvíc hrdý. Byl to jeden z těch okamžiků záblesku, které se nedají zopakovat. Což je u "Succumb to Rot" v podstatě úplný opak, protože v jednu chvíli se zdálo, že je všechno proti této desce. Nejdřív přišla pandemie. Během nahrávání vokálů jsem se rozváděl. Nahrávání alba bylo hotové zhruba před rokem, ale vydání se zpozdilo kvůli situaci s vinylovými lisy, které byly zahlceny objednávkami. Všechny koncerty, které jsme měli domluvené byly buď zrušeny, nebo odloženy. Ale když album konečně vyšlo, doufám, že to stálo za všechnu tu bolest a čekání!

Letos jste vydali stále čerstvou novinku „Succumb To Rot“. Opět se jedná o temný, drsný a poctivý death metal. Přistupovali jste k nahrávání jinak než minule nebo jste zvolili ověřené postupy?

Niko: Ne tak docela. Každé dosavadní vydání jsme si nahráli sami, jen vybavení a dovednosti jsou lepší, než když jsme začínali. Zlepšily se hlavně mixážní dovednosti. Na "Succumb to Rot" jsme nejdřív nahráli bicí v situaci podobné živému hraní, později všechno ostatní nástroj po nástroji. Oproti předchozím nahrávkám je tu jeden velký rozdíl, většinou když jsme vydali desku, potřebovali jsme nějaké volno, abychom se mohli distancovat a získat nový pohled na psaní skladeb. Tentokrát jsme začali pracovat na nových skladbách hned poté, co jsme "Impetus of Death" poslali do vydavatelství. Všiml jsem si také jedné věci: délka našich alb se neustále zkracuje, což asi znamená, že buď jsme schopni psát ucelenější a sevřenější alba, nebo jsme zlenivěli, haha!

Nová deska mi přijde o nějaký řád komplikovanější, zpočátku možná méně přístupná, zároveň ale neskutečně temná a zlá. Byl to záměr? Jak vlastně album vznikalo a jakým způsobem jste skládali muziku?

Niko: Ano i ne. Skladby jsou přímočařejší a zaměřené spíše na riffy, než na strhující atmosféru. Takže se ukázalo, že skladby jsou rychlejší a agresivnější, ale zvláštním způsobem mnohem chytlavější. Většinou, když začínáme psát, můžeme mít v hlavě nějaký počáteční koncept nebo nápad, ale konečný výsledek se obvykle vyvine v něco jiného. Takže to není úplně záměrné, ale to, jak album vzniká, je vždycky organický proces. Většinou píšeme skladby tak, že buď Matti, nebo Jyri mají v hlavě riff nebo nějakou základní strukturu skladby, a pak z toho začneme společně vycházet. Každý má možnost se zapojit a přispět svými nápady. Každý má také právo VETA, což znamená, že pokud se nápad někomu nelíbí, je zahozen. Nepamatuji si, že by někdo z nás toto právo za posledních 15 let využil.

Mám „Succumb To Rot“ ve svém MP3 přehrávači a musím říct, že jsem jím doslova pohlcen. Nejsou to jen skvělé nápady, ale i zvuk, který je jedním slovem devastující. Sedím třeba v tramvaji a najednou se přistihnu, že si podupávám nohou. Mám sto chutí začít pařit. Nebýt už pán v letech, asi bych to i udělal. Kde jste desku nahrávali a kdo je podepsán pod masteringem?

Niko: Postupovali jsme stejně jako předtím, Matti nahrával v naší zkušebně. Znovu jsme si pohrávali s myšlenkou udělat to v pořádném studiu, ale tento DIY způsob nám v minulosti fungoval, tak proč měnit něco, co není rozbité? Šlo nám o to, aby to znělo co nejvíc jako živá nahrávka a aby byl dán prostor zvuku kytary, aby zněla výrazně, aby byly pořádně slyšet riffy. Mastering provedl D. Lowndes (Cruciamentum/Resonance Sound Studio). S Danem už nějakou dobu spolupracujeme a v minulosti jsme s Cruciamentum absolvovali turné, takže se známe i osobně. Pracuje se s ním opravdu snadno a bez námahy, protože přesně ví, jaký zvuk hledáme.

Kdo je autorem textů na „Succumb To Rot“? A o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci?

Niko: Kromě Tuomase jsme tentokrát psali texty všichni. "Succumb To Rot" není tematické album v tradičním slova smyslu, ale je tam celkové téma/oblouk o nevyhnutelném konci všeho života, o tom, jak jsme obklopeni chaosem a jak všichni pomalu hnijeme do zapomnění. Osobně se nejvíce inspiruji skutečným životem než fikcí. Píseň "Sublime Indignation" byla inspirována rozhovorem s Richardem Kuklinskim, bývalým sériovým vrahem, který byl analyzován psychiatrem, když byl ve vězení (tento rozhovor můžete najít na youtube). Malou část jsme nasamplovali na konci skladby.

Kdo je podepsán pod obalem novinky „Succumb To Rot“? Jeho práce se mi hodně líbí. Jak jste vůbec motiv na obal vybírali?

Niko: Obal vytvořil Vladimir 'Smerdulak' Chebakov. Postup byl stejný jako v předchozích případech. Dáme výtvarníkovi veškerou hudbu a texty, vysvětlíme mu trochu celkové téma pro orientaci, ale pak už mu necháme volné ruce, aby si dělal, co uzná za vhodné. Osobně si myslím, že obal alba je možná stejně důležitý jako samotná hudba, takže je vždy zajímavé a vzrušující sledovat, jak umělci interpretují naši hudbu do vizuální podoby.

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Niko: To vše vychází z mé osobní zkušenosti. Co se týče hraní v kapele, jsem „opozdilec“, myslím, že mi bylo 22 let, když jsem byl na své první zkoušce. Takže myšlenka "slávy" byla něco, nad čím jsem nikdy moc nepřemýšlel. Na začátku jsem měl jediný sen, a to být v kapele, která hraje extrémní metal, mít vlastní zkušebnu, možná nahrát pár demáčů a odehrát pár lokálních koncertů. Teď nám vychází třetí řadovka, máme za sebou turné po celé Evropě a píšu tenhle rozhovor, takže se dá říct, že jsme se posunuli za hranice mých skromných očekávání! Možná jsme nevydělali žádné peníze, ani si nevrzli díky hraní death metalu, ale fakt, že jsme tu i po patnácti letech a stále fungujeme, je větší sláva, než jsem kdy mohl doufat!

Pocházíte z Finska a hrajete extrémní death metal. Naše čtenáře by určitě zajímalo, jak funguje ve Finsku death metalová scéna. Abych pravdu řekl, tak poslední dobou od vás slyším jen samé skvělé smečky. Znamená to, že je u vás v současnosti scéna hodně silná? Co třeba koncerty, kolik chodí lidí?

Niko: Vždycky se říká, že Finsko má nejvíc metalových kapel na počet obyvatele na světě, haha! Je tu spousta kapel, možná až příliš mnoho na zemi s pouhými šesti miliony obyvateli. Koncerty jsou většinou v malých klubech, takže u nás je návštěvnost cca 50-100 lidí!? Scéna je silná, ale v extrémním death metalu lidé obvykle hrají ve více kapelách, takže v kapelách vidíte spoustu známých tváří a v publiku také. Jedna věc, které jsem si všiml, je, že průměrný věk na našich koncertech je zhruba 30+ let. Nevím, jestli se mladší lidé zajímají o jiné typy hudby, nebo jsme jen staří bubáci, o které mladí nemají zájem, haha!

Nedá mi to a musím se zeptat. Žijete ve Finsku, které je považována za silně luteránskou zemi. Hrajete death metal. Nemáte s tím nějaké problémy? Dostanete prostor třeba v televizi, v novinách? Jak je vůbec život ve vaší zemi ovlivněn náboženstvím?

Niko: V devadesátých letech, kdy v Norsku docházelo k vypalování kostelů, byla metalová hudba stigmatizována jako uctívání Satana, což vyvolalo podobnou hysterii i u nás. Na větších festivalech sice pořád narazíte na náboženské pomatence, kteří kážou o nebezpečí Satana, ale celkově se to už hodně uklidnilo. Zejména po vítězství kapely LORDI v Eurovizi v roce 2006 se metal ve Finsku stal velkou záležitostí, a to až do té míry, že začali metalové kapely používat v televizních reklamách. Lidé se tu většinou hlásí k luteránské církvi, jen aby mohli mít svatbu v kostele.

Z vaší hudby je cítit, že jste ovlivněni jak americkou death metalovou školou, tak i starými evropskými kapelami. Jak jste na tom jako fanoušci? Máte radši původní death metal devadesátých let nebo čerpáte inspiraci i z nových desek? Pokud ano, zajímalo by mě, které smečky měly/mají na CORPSESSED největší vliv.

Niko: Americký death metal měl na "Succumb to Rot" určitě velký vliv, ale finské kapely stále zůstávají a vždy budou mít vliv na naši hudbu. Podle mě to trochu sklouzává k hnidopišství, když se snažíme analyzovat všechny ty různé styly, protože my se nechceme škatulkovat pod nějaký konkrétní zvuk. Vždycky říkám, že hrajeme death metal, proč to dělat složitější, haha!

Co vlastně vy a koncerty obecně? Jste kapelou, která jezdí po koncertech, co to jenom jde nebo si hodně vybíráte? Máte nějaký sen, třeba skupinu, se kterou byste chtěli vyrazit na turné nebo festival, město, kde byste chtěli vystupovat?

Niko: Zpočátku jsme přijímali téměř každou nabídku. V dnešní době, kdy se k tomu přidává práce, rodina a všechny běžné životní záležitosti, musíme více přemýšlet o tom, co můžeme a co ne. Čím je člověk starší, tím méně mu připadá atraktivní spát na nafukovacích matracích a jíst jídlo z benzinové pumpy. Evropu jsme projeli docela důkladně, takže mým snem je hrát co nejdál od Finska, v zemích jako Japonsko nebo Brazílie.

Jdu si vaši novou desku „Succumb To Rot“ znovu pustit. Musím říct, že pro mě osobně se jedná v podstatě dokonalé death metalové dílo. Totální inferno. Přeji vám, aby se nahrávce dařilo, aby se dostala k co největšímu počtu fanoušků. Zaslouží si to. Přeji vám vše nejlepší i v osobním životě. Ať se vám daří a poslední slova jsou tvoje. Pokud chceš něco vzkázat fanouškům, labelům, promotérům, máš prostor. Děkuji za rozhovor a už teď se těším, až vás uvidím někdy naživo!

Niko: Děkujeme za tyto vřelá slova a tvůj zájem o rozhovor s námi! Poslední dva roky byly z globálního i osobního hlediska docela náročné. Takže na závěr bych chtěl jen říct, abyste zůstali zdraví, a doufejme, že se situace nakonec uklidní, abychom mohli přijet někam k vám a zahrát tam špinavý death metal!

pátek 22. dubna 2022

Recenze/review - CORPSESSED - Succumb To Rot (2022)

CORPSESSED - Succumb To Rot
CD 2022, Dark Descent Records / Me Saco Un Ojo Records

for english please scroll down

Chvíli si zmatený a nemůžeš nalézt svoje tělo. Opustil si jej včera v noci, za poměrně ošklivých podmínek. Prořízli ti hrdlo a nechali vykrvácet. Mrtvolu pohodili do nedalekého močálu. Ke dnu, pokud vůbec nějaké existuje, klesala pomalu. Hodně pomalu. V mlze zapomnění, v tichu a chladu, které přerušoval jen nářek nemrtvých. Nikdy nenalezneme klid, nikdy nespočineme. Jsme navěky odsouzení k poslechu death metalu.

Finské CORPSESSED sleduji již od začátků a jejich hudbu si opravdu užívám. Je v ní totiž obsaženo velké množství tmy, mrazu a šílenství. Jakoby se přede mnou opravdu rozkládala moje vlastní mrtvola. Stačí jen přidat hlasitost a nechat se démony pozvat na další z tajemných obřadů. 

Ano, i nová deska "Succumb To Rot" je pro mě spíše magickou, záhadnou seancí, než jen obyčejnou deskou. Mám rád atmosféru, do černa zbarvené nálady, které umí Finové znázornit. Neexistuje kolem mě nic. Jenom stěna vystavěná z riffů, morbidního vokálu a zničujících bicích (ve stylu DISMA, CRUCIAMENTUM, KRYPTS, GRAVE MIASMA, INCANTATION, VORUM, FUNEBRARUM). Padá na mě a já se topím v krvavé stoce. Skladby jsou napsány zajímavě, mají v sobě vnitřní sílu i drive. Pokud máte tuhle odrůdu smrtícího kovu také rádi jako já, budete více než jen spokojeni. Kapele se opět povedlo pustit mi žilou, nakazit moji krev starodávnou chorobou. Představte si zdánlivě opuštěný hřbitov, zahalený do mlhy. Je večer a přízraky pomalu ožívají. Také cítíte chlad, který se vám jako nějaký jed usazuje postupně v kostech? Tak přesně takhle na mě působí i novinka CORPSESSED. Zřetelně vidím příšery z děl H.P. Lovercrafta. Nahrávka je majestátní, záhadná, nebál bych se napsat magická. Alespoň pro mě. Má perfektní zvuk (Dan Lowndes - Mastering, Matti Mäkelä - Producer, Recording, Mixing) a na obal je radost se dívat (W. Smerdulak). My, kteří se pohybujeme celý život v záhrobí víme, že se jedná o první smrtící ligu. Kapela opravdu zabíjí muzikou bez slitování. Tuhle seanci jen tak někdo nepřežije. Démoni přicházejí z absolutní, nihilistické a okultní death metalové tmy!

Asphyx says:

You're confused for a while and you can't find your body. You left it last night, under rather ugly conditions. They cut your throat and left you to bleed out. The corpse was dumped in a nearby swamp. It sank slowly to the bottom, if there is one. Very slowly. In the fog of oblivion, in the silence and the cold, punctuated only by the cries of the undead. We will never find peace, never rest. We are forever doomed to listen to death metal.

I have been following Finnish CORPSESSED since the beginning and I really enjoy their music. There is a lot of darkness, coldness and madness in it. It's like my own corpse is really decomposing in front of me. All I have to do is turn up the volume and let the demons invite me to another of their mysterious rituals.

Yes, even the new album "Succumb To Rot" is for me a magical, mysterious séance rather than just an ordinary record. I like the atmosphere, the black-coloured moods that the Finns can portray. There is nothing around me. Just a wall built of riffs, morbid vocals and devastating drums (in the style of DISMA, CRUCIAMENTUM, KRYPTS, GRAVE MIASMA, INCANTATION, VORUM, FUNEBRARUM). It falls on me and I drown in a bloody sewer. The songs are written in an interesting way, they have inner strength and drive. If you like this variety of death metal as much as I do, you will be more than satisfied. Once again the band has managed to let go of my veins, to infect my blood with an ancient disease. Imagine a seemingly abandoned graveyard, shrouded in fog. It's evening and the ghosts are slowly coming to life. Do you also feel the cold settling gradually in your bones like a poison? That's exactly how the new CORPSESSED affects me. I can clearly see the monsters from H.P. Lovercraft's works. The recording is majestic, mysterious, I wouldn't be afraid to write magical. At least for me. It has a perfect sound (Dan Lowndes - Mastering, Matti Mäkelä - Producer, Recording, Mixing) and the cover is a joy to look at (W. Smerdulak). Those of us who have been in the afterlife all our lives know that this is the first deadly league. The band really kills with music without mercy. There is no way anyone will survive this séance. Demons come from the absolute, nihilistic and occult death metal darkness!


1. Succumb to Rot
2. Relentless Entropy
3. Death-Stench Effluvium
4. Spiritual Malevolence
5. Calling Void
6. Sublime Indignation
7. Profane Phlegm
8. Pneuma Akathartos

J-P.M. - Drums
J.L. - Guitars
M.M. - Vocals (backing), Guitars
N.M. - Vocals
T.K. - Bass