INNERSPHERE - In the Shadow of The Sun
CD 2024, Smile Music Records
for english please scroll down
Jsem vděčný za každé ráno, kdy vyjde slunce. Rád mu nastavuji svoji tvář, i když vím, že dokáže být také pěkně nebezpečné. Čerpám energii odněkud z vesmíru. Dovedu pochopit uctívání kultu slunce ve starých kulturách. Vždyť i samotný John Lennon kdysi napsal: "Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe." Myslím, že netřeba dodávat cokoliv dalšího.
Slunce, jeho energie, jeho síla, se prolínají jako nějaká žlutá linka i celým novým albem plzeňských melodických death metalistů INNERSPHERE. Jedná se o třetí dlouhohrající desku a dle mého také tu nejlepší. Je nejvíc propracovaná, doslova nabitá nápady i takovým tím chvěním, které má v sobě obsahovat dobrá muzika.
Když jsem slyšel nové album poprvé, říkal jsem si, že si kapela vzala poměrně velké sousto. Necelých 48 minut by bylo dost i na o hodně zkušenější muzikanty. Jenže pánové mě vyvedli z omylu. Hrozně se mi líbí čitelná a živelná produkce, jedná se o takový ten zvuk, u kterého se můžete soustředit na samotné nápady. A že jich na nahrávce je. INNERSPHERE jsou hlavně dobrými skladateli. Mají jasnou vizi, koncept, který se jim povedlo promítnout do všech skladeb. Jak jsem již zmiňoval, základní myšlenky jsou odkazovány na slunce, na jeho životodárnou energii, ale i spalující žár. Osobně jsem si to přeložil tak, že bez téhle planety by nebyl život. Za sebe pak musím doplnit, že bez hudby také ne. Plzeňští se pohybují v dnes již poměrně stojatých vodách melodického death metalu. Ten ale uchopili po svém, doplnili spoustu svých nápadů a invenci. Jsou progresivní, melancholičtí, syroví i tajemní. Z poctivé muziky musejí být cítit emoce, musí vás přesvědčit k tomu, abyste se k ní rádi vraceli. Normálně se pohybuji v trošku jiných stylových vodách, ale k "In the Shadow of The Sun" se budu vždy rád vracet. Má v sobě totiž něco, co ostatní neumí. Perfektní a zapamatovatelné melodie. Je sice fakt, že někde uprostřed alba vyžadují songy od posluchače trošku více soustředění (nejsou tolik hitové), ale zase si je dovedu představit jako koncertní jistoty. Jinak nevím, jestli je to jen můj dojem, ale v určitých momentech mi novinka lehce připomíná to, co dělají na svých posledních deskách mí oblíbenci MOONSPELL. INNERSPERE nejsou již dávno trošku nesmělou začínající kapelou. Naopak, novým albem dokazují, že mají rozhodně co říct. Už teď se těším, až je uvidím zase někdy naživo. Nová deska je totiž spalující, temná i chladná zároveň. Jsem vděčný za každé ráno, kdy vyjde slunce. Rád mu nastavuji svoji tvář, i když vím, že dokáže být také pěkně nebezpečné. Čerpám energii odněkud z vesmíru. Mocný, majestátní melodický death metal! Stín a světlo, kult slunce!
Asphyx says:
I'm thankful for every morning the sun comes up. I like to turn my face to it, even though I know it can be pretty dangerous. I draw my energy from somewhere in the universe. I can understand the worship of the sun cult in ancient cultures. After all, John Lennon himself once wrote: "When you're at your lowest ebb in life, turn to the sun and all the shadows will fall behind you." I don't think I need to add anything else.
The sun, its energy, its power, is intertwined like a yellow line through the whole new album of Pilsen melodic death metallers INNERSPHERE. This is the third long-playing album and in my opinion the best one. It's the most elaborate, literally loaded with ideas and the kind of trembling that good music should contain.
When I heard the new album for the first time, I thought that the band had taken quite a big bite. Less than 48 minutes would have been enough even for much more experienced musicians. But the gentlemen have proved me wrong. I really like the clear and lively production, it is the kind of sound where you can concentrate on the ideas themselves. And there are a lot of them on the record. INNERSPHERE are mainly good songwriters. They have a clear vision, a concept that they have managed to translate into all the songs. As I already mentioned, the basic ideas are referred to the sun, to its life-giving energy, but also to its scorching heat. Personally, I translated this to mean that without this planet there would be no life. Then I must add for myself that without music, there is no life either. Pilseners are in the nowadays quite stagnant waters of melodic death metal. However, they took it in their own way, adding a lot of their own ideas and inventiveness. They are progressive, melancholic, raw and mysterious. Honest music has to feel emotional, it has to convince you to come back to it. Normally I'm in slightly different stylistic waters, but I'll always love coming back to "In the Shadow of The Sun". It has something that others can't. Perfect and memorable melodies. It's true that somewhere in the middle of the album the songs require a bit more concentration from the listener (they're not as hit-oriented), but then again I can imagine them as concert certainties. Otherwise, I don't know if it's just my impression, but in some moments the new album reminds me a bit of what my favourites MOONSPELL do on their last albums. INNERSPERE are not a bit shy beginners anymore. On the contrary, with the new album they prove that they definitely have something to say. I'm already looking forward to seeing them live again. The new album is scorching, dark and cold at the same time. I'm thankful for every morning the sun comes out. I like to turn my face to it, even though I know it can be pretty dangerous too. I draw my energy from somewhere in the universe. Powerful, majestic melodic death metal! Shadow and light, the cult of the sun!
Tracklist:
1. Petrichor
2. Whisperer
3. Obisidan
4. Ozymandias
5. Shallow Shores
6. Redemption
7. The Old Man of Storr
8. The Trident is Burning
9. Nectar
10. In the Shadow of the Sun
band:
Míra Litomerický – kytary, hlavní zpěv
Lukáš Mai – kytara, zpěv
Marek Hubocky – baskytara, zpěv
Filip Wintr – bicí
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
