DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom metal. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdoom metal. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 19. května 2024

Recenze/review - GÖDEN - Vale of the Fallen (2024)


GÖDEN - Vale of the Fallen
CD 2024, Svart Records

for english please scroll down

Někdy se staneš můrou poletující kolem světla. Padáš k zemi se spálenými křídly. Brodíš se po kolena v bažině svých vlastních myšlenek. Budíš se z děsivých snů. Země je spálená a zbyli tu jen démoni. Někdy je těžké zůstat stát na nohou, někdy je obtížné zůstat rovný. Zrozeni v pláči čekáme na smrt. Nakonec zůstaneme sami. Se svými činy i myšlenkami, se svým svědomím. A kolem nás všechno utíká s obrovskou rychlostí. Koloběh, který nelze zastavit.

A potom je tu hudba, při které vše funguje podle zcela jiných zákonů. Když poslouchám nahrávky, jako je ta letošní od pohrobků GÖDEN, pro mě kdysi velmi zásadních WINTER, jsem najednou velmi silný, jsem jako nádoba, která si uvědomuje, že jsou konečně všechny části na svých místech. Druhé dlouhohrající album "Vale of the Fallen" se pro mě stalo opět osobním, niterným zážitkem. Za okny padal černý déšť a svět pomalu umíral. Seděl jsem ve svém křesle a četl si. Existoval jsem jenom já a hudba. A můra, která spadla spálená na zem. 


Stephen Flam má natolik osobitý styl, rukopis a talent, že si jeho práci s nikým nespletete. Jedná se o druhé album, volné pokračování WINTER. Je pro mě velmi zajímavé, nechat se unášet na zpěněných vlnách melodií. Jsme pravděpodobně s tímto skladatelem naladěni stejným způsobem (dole pod článkem je odkazován i náš společný rozhovor). Základem nových skladeb je opět doom a death metal, který je syrový a masivní. Jsou tu ale i různé mezihry, ruchy, epické vsuvky, které mě také dokáží rozdrásat do krve. Strašidelný, naléhavý a mocný vokál Vas Kallas, až hororové klávesy Tonyho Pinnisiho, drtivé bubnování Jasona Frantze a v neposlední řadě jedovaté housle Margaret Murphy. Tohle všechno zabalené v pavučinách, které nejde roztrhnout. Jsou pevné, kompaktní. Jako celek vás ihned strhnou, zničí a polijí ledovou vodou. Chtěl bych být básníkem temnoty, abych dokázal slovy novou desku lépe popsat, abych dovedl do slov promítnout všechnu tu energii, tlak, smutek, majestátní bolest, všechny ty myšlenky, které létají kolem. "Vale of the Fallen" je nejen povinností pro všechny věrné fanoušky, ale i pro všechny, kteří mají rádi hudbu jako takovou. V kapele se sešli muzikanti, mezi kterými funguje chemie. Nevím, jestli jsou pod přísnou taktovkou šéfa celého souboru, ale podepíšu vám vlastní krví, že všichni dohromady letos vytvořili desku, ke které se budu rád a stále vracet. Možná kolem nás planeta pomalu umírá, možná ničíme sami sebe, ale já vím, že všechno tohle přežiju. Nové album má v sobě totiž něco, co mi dává naději, sílu, dokáže mi vrátit tep mého srdce do klidného normálu. Nad podobnými nahrávkami se mi chce filozofovat, přemýšlet, diskutovat s ostatními. A zároveň se zavřít do pokoje a být sám. Shořet jako můra, která se dotkne plamenů. Chladný, temný doom death metalový opus, který se vám dostane do podvědomí! Pochmurná symfonie! Budete kráčet po spálené zemi! 


Asphyx says:

Sometimes you become a moth flying around the light. You fall to the ground with burnt wings. You wade knee-deep in the swamp of your own thoughts. You wake up from terrifying dreams. The earth is scorched and only demons remain. Sometimes it's hard to stay on your feet, sometimes it's hard to stay upright. Born in tears, we wait for death. In the end, we are left alone. With our actions and thoughts, with our conscience. And everything around us is running away at a tremendous speed. A cycle that cannot be stopped.

And then there's music, where everything works according to completely different laws. When I listen to records like this year's from the late GÖDEN, once very fundamental for me WINTER, I am suddenly very strong, like a vessel that realizes that all the parts are finally in place. The second full-length album "Vale of the Fallen" has again become a personal, visceral experience for me. Black rain was falling outside the windows and the world was slowly dying. I sat in my armchair and read. There was only me and the music. And a moth that fell burnt to the ground.


Stephen Flam has such a distinctive style, handwriting and talent that his work is unmistakable. This is the second album, a loose continuation of WINTER. I find it very interesting to let myself drift on the foamy waves of melodies. We are probably in tune with this composer in the same way (our interview together is linked below the article). The basis of the new tracks is again doom and death metal, which is raw and massive. But there are also various interludes, movements, epic insertions that can also tear my blood. The haunting, urgent and powerful vocals of Vas Kallas, the almost horror-like keyboards of Tony Pinnisi, the crushing drumming of Jason Frantz and last but not least the venomous violin of Margaret Murphy. All this wrapped in a web that cannot be broken. They're tight, compact. As a whole, they'll immediately tear you down, destroy you and pour ice water over you. I wish I was a poet of darkness, that I could describe the new record better with words, that I could put into words all the energy, the pressure, the sadness, the majestic pain, all the thoughts that fly around. "Vale of the Fallen" is not only a must for all loyal fans, but also for all those who love music in general. The band has brought together musicians with a chemistry that works. I don't know if they're under the strict baton of a full band leader, but I'll sign you with my own blood that they all came together this year to create a record that I'll gladly keep coming back to. The planet may be slowly dying around us, we may be destroying ourselves, but I know I will survive all of this. Because the new album has something in it that gives me hope, strength, can bring my heartbeat back to a calm normalcy. Records like this make me want to philosophize, think, discuss with others. And at the same time to close myself in a room and be alone. To burn like a moth that touches the flames. A cold, dark doom death metal opus that gets into your subconscious! A gloomy symphony! You will walk on scorched earth!







tracklist:
1. The Divine
2. In the Vale of the Fallen
3. Urania
4. Black Vortex
5. Rings of Saturn
6. Death Magus
7. Zero
8. Manifestation IX
9. Requiem
10. Majestic Symphony



středa 15. května 2024

Recenze/review - TZOMPANTLI - Beating The Drums Of Ancestral Force (2024)


TZOMPANTLI - Beating The Drums Of Ancestral Force
CD 2024, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Mělo to probíhat jako obvykle. Tradiční rituál pro vyvolávání temných sil. Krvavá oběť je nakonec spálena a její popel je rozházen do nedaleké řeky. Jenže tentokrát je něco jinak. Zemřelý s prvními plameny povstal. Měl zcela jinou tvář. Děsivou a šílenou. Jako je hudba death doomových maniaků TZOMPANTLI. Ti letos přicházejí se svojí druhou dlouhohrající deskou. Je volným pokračováním jejich záhrobní práce. 

Jedná se opět o velmi povedenou záležitost. Mexické starodávné domorodé rituály mě vždy fascinovaly. Pánům se je povedlo přenést na hudební nosič. Hudba je zde prostředek proto, aby ohně opět hořely. Myslím si, že se jim letos povedlo vše přivést k dokonalosti.


Ve skladbách je všechno, co mám na tomhle stylu tolik rád. Temná energie, chlad i děsivá svědectví o věcech, které nejsou z našeho světa. Základem je syrový smrtící kov, který je velmi elegantně kombinován s klasickým doomem. Výsledkem je pokrm, který když pozřete, tak se přenesete do dávných časů. Na staré pohřebiště, na obětní místa. Mrazivý zvuk, krásně stylové vyvedený obal, celkový dojem i produkce, tohle všechno dělá z novinky velmi návykovou záležitost. Mám rád, když se setmí a všude je klid. V těchto momentech zní album "Beating The Drums Of Ancestral Force" nejlépe. Jednotlivé skladby se valí kupředu, jako řeka smrti, jako lavina, která vás strhne s sebou. Je to jako si číst v zaprášených spisech. Hluboko pod zemí ožívají pradávné příběhy o krutosti, o síle a nenávisti. Je jen na vás, jestli se necháte strhnout. Za sebe mohu napsat jen jediné. Novinka se opravdu povedla. Baví mě ji poslouchat, s chutí si ji dávám často do hlavy. Jen musím dávat pozor, je totiž jako nějaká choroba, která byla dlouhé roky ukryta ve staré kryptě. Tohle je nahrávka do opuštěných katakomb, do chrámů, ve kterých jsou do stěn otištěny příběhy lovců i jejich obětí. Přízraky ožívají, stíny jsou zase dlouhé a všechno je připraveno. Stačí zapnout play a obřad může znovu začít. TZOMPANTLI nahráli desku, která je chladná i žhavá zároveň. Je jako jed, který vám dlouhé roky podávali, abyste jednou zemřeli krutou smrtí. Mělo to probíhat jako obvykle. Tradiční rituál pro vyvolávání temných sil. Krvavá oběť je nakonec spálena a její popel je rozházen do nedaleké řeky. Jenže tentokrát je něco jinak. Krutý, temný doom death metalový otisk pradávných obřadů! Ohně byly znovu zapáleny!


Asphyx says:

It was supposed to be business as usual. A traditional ritual for summoning dark forces. The blood sacrifice is eventually burned and its ashes scattered in a nearby river. Only this time, something's different. The deceased rose with the first flames. He had a completely different face. Terrifying and mad. Like the music of death doom maniacs TZOMPANTLI. This year they come with their second full-length album. It's a loose continuation of their work from beyond the grave. 

It is again a very good thing. Mexico's ancient indigenous rituals have always fascinated me. The gentlemen have succeeded in bringing them to a musical medium. The music here is the means to make the fires burn again. I think they've managed to bring everything to perfection this year.


The songs have everything I love about this style. The dark energy, the coldness and the eerie testimonies of things that are not of our world. The foundation is raw death metal, which is very elegantly combined with classic doom. The result is a dish that when you look at it, you are transported back in time. To old burial grounds, sacrificial sites. The chilling sound, the beautifully styled packaging, the overall feel and production, all of this makes this new release a very addictive affair. I like it when it gets dark and everywhere is quiet. It's in these moments that "Beating The Drums Of Ancestral Force" sounds at its best. The individual tracks roll forward like a river of death, like an avalanche that takes you with it. It's like reading through dusty writings. Deep underground, ancient tales of cruelty, of power and hatred come to life. It's up to you to be swept away. For myself, I can write only one thing. The novelty really hit the spot. I enjoy listening to it, I put it in my head often. I just have to be careful, because it's like a disease that's been hidden in an old crypt for years. This is a recording into abandoned catacombs, temples where the stories of hunters and their victims are imprinted on the walls. The ghosts come to life, the shadows are long again and everything is ready. Just turn on the play and the ceremony can begin again. TZOMPANTLI have recorded a record that is cool and hot at the same time. It's like a poison that has been administered to you for years, only to die a cruel death one day. It was supposed to be business as usual. A traditional ritual to summon dark forces. The blood sacrifice is eventually burned and its ashes scattered in a nearby river. But this time, something's different. A cruel, dark doom death metal imprint of ancient rituals! The fires have been rekindled!



about TZOMPANTLI on DEADLY STORM ZINE:




TRACKLIST
1. Tetzahuitl
2. Tlayohualli
3. Tlaloc Icuic
4. Chichimecatl
5. Tetzaviztli
6. Otlica Mictlan
7. Icnocuicatl

Song title Language: Nahuatl

LINE-UP
Brian “Itztlakamayeh” Ortiz - Vocals, Rhythm & Lead Guitars, Bass, Folks Instruments & Percussion
Manzig “Yohualli” Sanchez - Lead Guitars
Eric Delgado - Bass
Mateotl Boughton - Lead Guitars
Jason “Katulu” Brunes - Vocals, Folks Instruments & Percussion
Erol Ulug - Vocals, Lead Guitars
Alejandro Aranda - Vocals, Drums, Folks Instruments & Percussion
Justin Moore - Vocals
Lord Foul - Vocals
Mateotl Gonzalez - Folks Instruments & Percussion
Justin Ton - Lead Guitars


CREDITS
Recorded, produced, mixed & master by Erol Ulug at Bright Light Studios. Cover by Adam Burke. Album layout by Chimere Noire. Photography by Luckee Ngin.


úterý 7. května 2024

Recenze/review - HIGH ON FIRE - Cometh The Storm (2024)


HIGH ON FIRE - Cometh The Storm
CD 2024, MNRK Heavy

for english please scroll down

Ještě je tma a v ulicích je zdánlivý klid. Jenže opak je pravdou. Opilci vyspávající včerejší den. Feťáci s rozežranými obličeji se šklebí do ticha všedních dní. Kanály smrdí hnilobou a když usedneš do tramvaje, máš strach, abys nechytil nějakou chorobu. Obyčejné ráno obyčejného člověka, který chce jenom dojít do práce. U řeky se válí hromady odpadků. Připadá mi, že všechno je špatně, jinak, nakřivo. Konečně svítá a smog mě doprovodí až do továrny. 

Poslouchal jsem novou desku HIGH ON FIRE nějaký čas a pokaždé jsem nevěděl,  jestli je ta špína kolem mě opravdová nebo ne. Dokud jsem se neřízl o první střep před domem. Dokud jsem nepochopil, že tahle hudba je tak drásavá, opravdová a divoká, jako život samotný. Těším se na pátek, až zalezu do nejbližšího baru. Poprosím obsluhu, aby mi "Cometh The Storm" pustila pořádně nahlas. 


Jako dlouholetý fanoušek na téhle smečce obdivuji opravdovost, takový ten těžko popsatelný pocit, který se objeví pokaždé, když kývám souhlasně hlavou do rytmu. U reproduktorů, v autě, v práci, když mě štvou kecy kolem mě, večer u zpráv, ale hlavně na špinavé ulici. Těším se na každé setkání, těším na na každou bouřku, která vyčistí celé město od temnoty. Riffy jsou opět přesně zacílené. Mokvají, pálí a žhnou. Matt Pike za mikrofonem se i letos doslova překonává. Jeho hlas je nasáklý chorobami. Bolí mě každý úder bicích. Připadám si jako svědomí celého lidstva, jako postava z nějakého hororu, která sedí svázaná v hlubokém sklepě. Každý z vás může přijít a zatlouct mi do hlavy vlastní hřeb. HIGH ON FIRE jsou natolik originální a mají svůj vlastní rukopis, že by bylo trestuhodné je k někomu přirovnávat. Jednou jsem viděl ležet na ulici nebožáka, který měl na břiše obrovský vřed. Nadával bolestí a byl cítit hnilobou na desítky metrů. Když mu ten vřed praskl, z rány začala vytékat zkažená krev. Přesně takové pocity mám i z nové desky "Cometh The Storm". Je v ní vše, co máme na téhle hudbě rádi a samozřejmě něco navíc. Obrovský kus skvělého řemesla, parádní zvuk (Alan Douches - mastering, Kurt Ballou - producer, recording) i obal (Arik Roper), evokující moji každodenní cestu do práce. Ulice opravdu někdy bývá rozbouřená jako černé moře. Kaliforňané opět nahráli desku, která ze mě dělá padlého, morbidního básníka. Nelze jinak, než doporučit všem, kteří je mají rádi. A nejen jim. Tohle je totiž hudba, u které začnete hnít zevnitř. Stoner, sludge, doom metalový přírodní živel, který vás strhne do mokvajících močálů těch nejtemnějších myšlenek! Špinavá bouře o síle orkánu!


Asphyx says:

It is still dark and the streets are seemingly quiet. But the opposite is true. Drunks sleeping off last night. Junkies, their faces scrunched up, grinning into the silence of everyday life. The sewers stink of rot and when you get on the tram you're afraid you'll catch a disease. An ordinary morning for an ordinary person who just wants to get to work. There's piles of rubbish by the river. It seems to me that everything is wrong, different, crooked. Finally, dawn breaks and the smog accompanies me to the factory. 

I've been listening to the new HIGH ON FIRE album for some time and each time I don't know if the dirt around me is real or not. Until I cut myself on the first shard in front of the house. Until I realized that this music is as poignant, real and wild as life itself. I'm looking forward to Friday when I'm gonna crawl into the nearest bar. I'm gonna ask the waitress to play "Cometh The Storm" real loud. 


As a longtime fan, I admire the genuineness about this pack, that hard-to-describe feeling that comes up every time I nod my head in agreement to the beat. Over the speakers, in the car, at work, when I'm annoyed by the crap around me, on the news in the evening, but especially on a dirty street. I look forward to every encounter, I look forward to every storm that clears the whole city of darkness. The riffs are once again on target. They're wetting, burning and glowing. Matt Pike behind the microphone is literally outdoing himself again this year. His voice is soaked with disease. Every drum beat hurts. I feel like the conscience of all humanity, like a character in a horror movie sitting tied up in a deep basement. Any one of you can come and drive your own nail into my head. HIGH ON FIRE are so original and have their own signature that it would be reprehensible to compare them to anyone else. I once saw a poor man lying in the street with a huge ulcer on his stomach. He was cursing in pain and smelled rotten for dozens of meters. When the ulcer burst, the wound began to ooze rotten blood. That's exactly how I feel about the new album "Cometh The Storm". It's got everything we love about this music and then some. A huge piece of great craftsmanship, awesome sound (Alan Douches - mastering, Kurt Ballou - producer, recording) and cover art (Arik Roper), evoking my daily commute to work. The street really can be as rough as the black sea sometimes. The Californians have once again recorded a record that makes me look like a fallen, morbid poet. I can't help but recommend it to everyone who likes them. And not only to them. This is music that will make you rot from the inside out. A stoner, sludge, doom metal element of nature that will sweep you away into the swampy swamps of your darkest thoughts! A dirty storm of hurricane force!



about HIGH ON FIRE on DEADLY STORM ZINE:



High On Fire ARE:
Coady Willis (drums)
Jeff Matz (bass)
Matt Pike (vocals, guitar)

TRACKLISTING:
1.) Lambsbread
2.) Burning Down
3.) Trismegistus
4.) Cometh The Storm
5.) Karanlık Yol
6.) Sol’s Golden Curse
7.) The Beating
8.) Tough Guy
9.) Lightning Beard
10.) Hunting Shadows
11.) Darker Fleece



sobota 4. května 2024

Interview - BARON - Doom death metal lava emanating from the underworld itself!


Interview with death metal band from Finland - BARON.

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Ave BARON! Greetings to the underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a first long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the first EP? Where did you want to move and in what are these two records different?

"Hello JAKUB & DEADLY STORM ZINE, greetings from Finland! We're glad that you're digging the album, lots of hard work was poured into that one. The new LP is basically an expansion on the sound that was found on our 2021 demo/EP ‘Hellspawn’. We definitely wanted to bring more elements of death/funeral doom and make the overall sound of the record more cohesive. Much more thought was put in the LP composition-wise while the demo was a bit rushed. The new LP is also the first time that you can hear synthesizers on our tracks."


„Beneath the Blazing Abyss“ includes all attributes of good death and doom metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of BARON?

"The earliest material that ended up on the album was actually written way back in 2018. Majority of the album however was composed during the covid lockdowns in 2020-2022 via writing sessions that were held online between our guitar players JERRY and TEEMU. The writing process basically starts and ends on JERRY's shitty laptop computer where he hosts all the songwriting sessions. He composed with TEEMU online these demo versions of the songs with programmed drums. Then in 2022 when the lockdowns were pretty much abandoned we gathered at our rehearsal space and well, rehearsed the material. Some final tweaks to the songs were also made at those rehearsals."

Who is signed for recording and mastering? I have to confirm that the sound literally kills. It keeps making me turn up the volume on the hi-fi tower. You have a sound that's harsh, raw and dark and animalistic at the same time. How was it working with you? What studio did you record in and how did it all work?

"The record was engineered, mixed and mastered by our long time collaborator and friend JUSSI RIIKONEN. We’re glad that we put our trust in him because we agree that he nailed the production job! The drums and vocals were also recorded by him at ‘JussiMagia Studios’ in two locations, here in Helsinki, Finland and also in Tallinn, Estonia. That trip to Tallinn would end up taking quite a big chunk of our budget because, well, reasons… so we had to get creative with the recording of the stringed instruments. Guitar and bass were recorded in a different session with TIMI JETSU, who's a legendary drummer here in the Finnish underground. Some call him the best drummer in the whole scene… he also owns his own studio, literally called ‘Timi’s’ that he was happy to rent to us for very affordable pricing, which was fortunate after that costly adventure in Tallinn. Then JERRY with the assistance of TIMI recorded all the guitars and bass parts that are heard on the album by himself. TIMI has this awesome collection of old school amps way back from the 80’s and 90’s that were used in the recordings.”


An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD in label Transcending Obscurity Records, and it comes with a demonic cover art. The author is Misha Mono. How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?

“Yeah we couldn’t be any happier with the cover art. The idea of these boiling humans in a sea of flames was originally meant for the ‘Hellspawn’ demo but the idea was so good that we felt like it should be saved for the LP, so we went with a different cover art for the demo. It might have been Twitter where we first came across MISHA’s art. We really liked his style as it felt fairly unique but recognizable, and decided to contact him. He was really easy to work with and we couldn’t recommend him enough when it comes to killer cover artwork. We feel like the lyrics and the actual music very much mirror the infernal nature of the cover.”

I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Finland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

“Well the death metal scene is in a very healthy place currently here in Finland mostly because a lot of kids are into it. It almost seems like every week there’s a new band formed by a group of 15-16 year olds who live and breathe death metal. There are also a couple of venues that can host all ages gigs that all the youngsters can attend to, which is very important. If some old geezers are the only people involved in your scene it certainly isn’t a healthy sign… every summer there’s also Helsinki Deathfest that brings some of the bigger bands here from around the world. Our favorite local label is definitely IRON CORPSE, who actually released our demo cassette back in 2021. One of the few cases where you can buy any release blind from the label and there’s like a 99% chance that it rules.”


You play doom death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can’t avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start BARON was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

“BARON was born back in 2015 during a drunken celebration of our bass player TONI’s 18th birthday. Time sure does fly, doesn’t feel at all like we’ve been a band for nearly 10 years… We know it’s basic but honestly METALLICA was very important for all of us growing up and we probably could spend hours and hours just talking about them if we wanted to. People can talk shit about them all they like but the magic of those first four albums can’t ever be denied. But of course nowadays our taste in music is much more diverse than just METALLICA, ha-ha… currently we worship bands such as MORBID ANGEL, MY DYING BRIDE, KATATONIA, DISEMBOWELMENT, MORPHEUS DESCENDS, UNHOLY and SEPTIC FLESH (couple first releases only!) to keep things brief. Our goal is to improve with every release we do and not get stuck doing the same thing over and over again. As for festivals and touring, sure we’d love to play in some but realistically our personal life schedules are keeping us pretty busy currently, so don’t expect a six continent world tour anytime soon. Of course if MORBID ANGEL asks us to support them on a tour we are quitting our day jobs immediately and announce that we are fucking going there!!! Ha-ha…”

When I started my website seven years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I’m doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

“We feel like the constant promotion grind is one of the worst aspects of being a band in the modern age, we fucking hate it… bands enjoy making music and playing shows, not being soulless content machines and Tiktokers. We just do the basic social media things and once we get those physical CD’s we’ll most likely send some of them to reviewers and magazines and that’s it. These interviews are probably the only type of promotion that we really enjoy doing! The label has been very helpful with the promotion stuff to be fair, so shout outs to KUNAL from TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS!!! Even though streaming has taken over the music world we still very much appreciate physical media for sure. All of us attend local concerts here in Finland regularly and like to support bands by buying their music or merchandise, because we as band members know how much it means to support other bands as well.”


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as BARON? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

“Well we touched on this a bit already in our previous answer, but there are pros and cons to it. Growing up during the late 90’s and early 00’s sometimes you tend to yearn back to those days of early internet for sure. There was something special about borrowing every metal album you could from the library and copying them to Media Player, and of course actually buying CD’s with the little money you had. But we’d be lying if streaming music wasn’t convenient as hell most of the time. Also discovering new music has been made easier than ever if you know where to look. For example, there are great users on sites such as RATE YOUR MUSIC with amazing in depth lists and dedicated Instagram pages to hook you up with new (and old but maybe forgotten) bands. The so-called ‘amazing’ Spotify algorithm might be the biggest myth ever though, sure if you like listening to the same 10 or so albums that get pushed on your home page then it’s amazing!”

I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or “just” relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

“As musicians but more importantly as fans of the genre first and foremost, death metal and metal overall affects more or less every aspect of our everyday lives. If you view metal as ‘just another genre of music’ you just will never get it, sorry. The places that death metal has taken us and the people it has introduced us to, how it has shaped our view of the world, that clearly means that it’s much more than just cheap entertainment.”


Finally, a classic but important question. What is BARON planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage?

“Our short term plan is to write some new songs for a mini release, maybe a split or just an EP and release it before the end of this year. As for gigs, it’s been quieter on that front than maybe we would’ve liked, but there are a couple of shows planned for the summer here in Finland that haven’t been announced yet. So keep an eye out for them, I’m sure they’ll be announced soon enough.”

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I’m going to push „Beneath the Blazing Abyss“ into my head again!

“Thank you so much man, we really enjoyed the questions. Our debut LP ‘Beneath the Blazing Abyss’ comes out on April 26th 2024 and it’s released by TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS, hope you all like it! Cheers!”

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Rozhovor - BARON - Doom death metalová láva, vyvěrající ze samotného podsvětí!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - BARON.

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Ave BARON! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším prvním EP? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

„Dobrý den, JAKUB & DEADLY STORM ZINE, zdravíme z Finska! Jsme rádi, že se vám album líbí, byla do něj vložena spousta tvrdé práce. Nové LP je v podstatě rozšířením zvuku, který se nacházel na našem demu/EP 'Hellspawn' z roku 2021. Rozhodně jsme chtěli přinést více prvků death/funeral doomu a celkově zvuk desky udělat soudržnější. Do LP bylo vloženo mnohem více kompozičního přemýšlení, zatímco demo bylo trochu uspěchané. Na novém LP také poprvé uslyšíte v našich skladbách syntezátory.“


„Beneath the Blazing Abyss“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál BARON?

„Nejstarší materiál, který se dostal na album, vznikl už v roce 2018. Většina alba však vznikla během covid lockdownů v letech 2020-2022 prostřednictvím writing sessions, které probíhaly online mezi našimi kytaristy JERRYM a TEEMU. Proces psaní v podstatě začíná a končí na JERRYho zasraném notebooku, kde hostuje všechny songwriting sessions. Spolu s TEEMU skládal online tyto demo verze písní s naprogramovanými bicími. Pak jsme se v roce 2022, kdy už byly nařízení docela rozvolněné, sešli v naší zkušebně a no, zkoušeli materiál. Na těchto zkouškách také došlo k některým finálním úpravám písní.“

Kdo je podepsán pod nahráváním a masteringem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám spolupracovalo? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

„Nahrávku produkoval, mixoval a masteroval náš dlouholetý spolupracovník a přítel JUSSI RIIKONEN. Jsme rádi, že jsme mu dali důvěru, protože se shodujeme, že se mu producentská práce povedla na jedničku! Bicí a vokály také nahrával ve 'JussiMagia Studios' na dvou místech, tady v Helsinkách ve Finsku a také v Tallinnu v Estonsku. Ten výlet do Tallinnu by nakonec zabral docela velkou část našeho rozpočtu, protože, no, různé důvody... takže jsme museli být kreativní při nahrávání strunných nástrojů. Kytaru a basu jsme nahráli na jiné session s TIMI JETSU, což je legendární bubeník tady ve finském undergroundu. Někteří ho označují za nejlepšího bubeníka na celé scéně... má také vlastní studio, doslova nazvané „Timi's“, které nám ochotně pronajal za velmi přijatelnou cenu, což bylo po tom nákladném dobrodružství v Tallinnu štěstí. JERRY pak s TIMIho pomocí nahrál všechny kytarové a basové party, které jsou na albu slyšet, sám. TIMI má úžasnou sbírku oldschoolových zesilovačů ještě z 80. a 90. let, které byly při nahrávání použity.“


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u labelu Transcending Obscurity Records a je opatřeno démonickým obalem. Autorem je Misha Mono. Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

„Ano, s obalem nemůžeme být spokojenější. Nápad s těmi vařícími se lidmi v moři plamenů byl původně určen pro demo 'Hellspawn', ale ten nápad byl tak dobrý, že jsme měli pocit, že by měl být zachován pro LP, takže jsme pro demo zvolili jiný obal. Možná to bylo na Twitteru, kde jsme poprvé narazili na grafiku MISHA. Jeho styl se nám opravdu líbil, protože nám připadal poměrně jedinečný, ale rozpoznatelný, a rozhodli jsme se ho kontaktovat. Spolupráce s ním byla opravdu snadná a pokud jde o zabijácké obaly, nemůžeme ho doporučit. Máme pocit, že texty a samotná hudba velmi dobře odrážejí pekelnou povahu obalu.“

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Finska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

„No, deathmetalová scéna tady ve Finsku je momentálně ve velmi dobré kondici, hlavně proto, že se jí věnuje hodně dětí. Skoro to vypadá, že každý týden se objeví nová kapela, kterou založila skupina patnácti- až šestnáctiletých kluků, kteří death metalem žijí a dýchají. Je tu také pár míst, kde se mohou konat koncerty pro všechny věkové kategorie, na které mohou přijít všichni mladí, což je velmi důležité. Pokud se na vaší scéně angažují jen nějací staří mazáci, určitě to není zdravé znamení... Každé léto se také koná helsinský Deathfest, který sem přiváží některé větší kapely z celého světa. Naším oblíbeným místním labelem je určitě IRON CORPSE, který nám vlastně v roce 2021 vydal demo kazetu. Jeden z mála případů, kdy si můžeš koupit jakýkoli release naslepo od labelu a je tak 99% šance, že to vládne.“


Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit BARON, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

„BARON se zrodil v roce 2015 během opilecké oslavy 18. narozenin našeho baskytaristy TONIho. Čas určitě letí, vůbec mi nepřijde, že jsme kapela už skoro 10 let... Víme, že je to základ, ale upřímně METALLICA byla pro nás všechny v dětství velmi důležitá a asi bychom mohli strávit hodiny a hodiny jenom povídáním o nich, kdybychom chtěli. Lidi si o nich můžou kecat, jak chtějí, ale kouzlo těch prvních čtyř alb se nedá nikdy popřít. Ale samozřejmě v dnešní době je náš hudební vkus mnohem rozmanitější než jen METALLICA, ha-ha... v současné době uctíváme kapely jako MORBID ANGEL, MY DYING BRIDE, KATATONIA, DISEMBOWELMENT, MORPHEUS DESCENDS, UNHOLY a SEPTIC FLESH (jen pár prvotin!), abychom byli struční. Naším cílem je zlepšovat se s každým vydaným albem a nezasekávat se na tom samém pořád dokola. Co se týče festivalů a turné, určitě bychom si rádi na nějakých zahráli, ale realisticky vzato nás momentálně dost zaměstnávají naše osobní plány, takže světové turné po šesti kontinentech v dohledné době nečekejte. Samozřejmě pokud nás MORBID ANGEL požádají, abychom je podpořili na turné, okamžitě dáváme výpověď v práci a oznamujeme, že tam kurva jedeme!!! Ha-ha...“

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

„Máme pocit, že neustálá propagace je jedním z nejhorších aspektů existence kapely v moderní době, nesnášíme to... kapely baví dělat hudbu a hrát koncerty, ne být bezduchými stroji na obsah a Tiktokery. Děláme jen základní věci na sociálních sítích, a jakmile dostaneme ty fyzické desky, nejspíš pošleme nějaké recenzentům a časopisům, a to je všechno. Tyhle rozhovory jsou asi jediný typ propagace, který nás opravdu baví dělat! Vydavatelství nám s propagačními věcmi velmi pomohlo, abychom byli spravedliví, takže křičíme díky na KUNALA z TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS!!! I když streamování ovládlo hudební svět, pořád si určitě velmi vážíme fyzických nosičů. Všichni pravidelně navštěvujeme místní koncerty tady ve Finsku a rádi podporujeme kapely nákupem jejich hudby nebo merchandise, protože jako členové kapely víme, jak moc znamená podporovat i jiné kapely.“


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako BARON ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

„No, trochu jsme se toho dotkli už v předchozí odpovědi, ale má to svá pro a proti. Když člověk vyrůstal na přelomu 90. a 90. let, má někdy tendenci toužit po vzpomínkách na ty časy raného internetu. Bylo něco zvláštního na tom, když jste si v knihovně půjčovali všechna možná metalová alba a kopírovali je do Media Playeru a samozřejmě si za málo peněz, které jste měli, CD skutečně kupovali. Ale lhali bychom, kdyby streamování hudby nebylo většinu času zatraceně pohodlné. Také objevování nové hudby bylo snazší než kdy dřív, pokud jste věděli, kde hledat. Například na stránkách, jako je RATE YOUR MUSIC, jsou skvělí uživatelé s úžasnými podrobnými seznamy a specializovanými stránkami na Instagramu, kteří vás seznámí s novými (i starými, ale možná zapomenutými) kapelami. Takzvaný „úžasný“ algoritmus Spotify je ale možná ten největší mýtus vůbec, jistě, pokud rádi posloucháte stejných asi 10 alb, která se vám tlačí na domovskou stránku, pak je to úžasné!“

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

„Jako hudebníci, ale především jako fanoušci tohoto žánru, death metal a metal obecně ovlivňuje víceméně každý aspekt našeho každodenního života. Pokud se na metal díváte jako na 'jen další hudební žánr', tak to prostě nikdy nepochopíte, sorry. Místa, kam nás death metal zavedl, a lidé, s nimiž nás seznámil, to, jak formoval náš pohled na svět, jasně znamená, že je to mnohem víc než jen laciná zábava.“


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají BARON v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

„Naším krátkodobým plánem je napsat několik nových písní pro mini vydání, možná split nebo jen EP, a vydat ho do konce tohoto roku. Co se týče koncertů, v tomto směru byl zatím větší klid, než bychom si možná přáli, ale na léto je naplánováno několik koncertů tady ve Finsku, které zatím nebyly oznámeny. Takže je sledujte, určitě budou brzy oznámeny.“

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Beneath the Blazing Abyss“ zase narvat do hlavy!

„Moc vám děkujeme, otázky se nám opravdu líbily. Naše debutové LP 'Beneath the Blazing Abyss' vychází 26. dubna 2024 a vydává ho TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS, doufám, že se vám všem bude líbit! Na zdraví!“

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):


čtvrtek 2. května 2024

Recenze/review - PESTILENGTH - Solar Clorex (2024)


PESTILENGTH - Solar Clorex
CD 2024, Debemur Morti Productions, Nuclear Winter Records

for english please scroll down

Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Psát o hudbě je vždy osobní, subjektivní záležitost. Když se ponoříte do svých šílených snů a pokusíte se je pojmenovat. Jsou kapely, které je umějí znázornit svými skladbami. Podle mého patří španělští PESTILENGTH mezi vyvolané. Mezi démony, kteří se dostanou postupně i mezi vaše noční můry.

Jedná se o třetí dlouhohrající album kapely, která se elegantně pohybuje mezi death metalovým zlem, black metalovou jedovatostí a v některých momentech i doomovým chladem. To vše potom smícháno a podáváno pod tlakem rovnou do žíly. Jedná se o extrémní hudební masakr, který vyžaduje notnou dávku soustředění. Teprve potom budete odměněni krásně morbidním zážitkem. 


Některé kapely poslouchám několik měsíců, než se odhodlám o nich napsat. Musí dojít ke vzájemnému přenosu, musí mě začít napadat slova, kterými se potom pokouším popsat, co se na albu odehrává. Španělé na to jdou podobným způsobem jako kapely typu PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. Jedná se o těžko stravitelné maso, které vám bude ležet ještě dlouhou dobu v žaludku. Začne ve vás, stejně jako tahle deska, postupně hnít, rozkládat se, aby se potom jako prudký jed dostala do vašich žil. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je přizpůsobeno jedinému. Kruté smrti. Nevím, jestli jste někdy navštívili mlhou zakryté bažiny. Leží v nich vaši předchůdci. Jejich nafouklá těla smrdí hnilobou. Jakmile sejdete z cesty, začnete se propadat do hlubiny. Budete stahováni hlouběji a hlouběji. Až se nakonec zadusíte. Moje pocity a vnímání nové desky "Solar Clorex" je velmi podobné. Jedná se o starosvětský obřad pro všechny prokleté, i pro všechny, kteří rádi otevírají svoji mysl podobným hudebním záležitostem. Musíte mít do černé zahalenou fantazii, musíte se modlit k démonům. Teprve potom tuhle nahrávku pochopíte. Jakoby na povrch vylezly temné myšlenky, které měly být navždy ukryty ve stínu. Je to muzika náročná na poslech, ale také zhoubný nádor ve stádiu, kdy je zralý na proříznutí. Myslím si, že zde platí více než kde jinde, že je lepší si poslechnout ukázky, než psát další slova. Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Chorobami nasáklý, mokvající death metal, který vás rozemele na prach a stáhne do těch nejtemnějších hlubin!


Asphyx says:

I'm clutching my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Writing about music is always a personal, subjective affair. If you delve into your crazy dreams and try to name them. There are bands that can represent them with their songs. In my opinion, the Spanish PESTILENGTH are one of the induced ones. Among the demons that gradually enter your nightmares.

This is the third full-length album from a band that moves elegantly between death metal evil, black metal venom and, at some points, doom chill. All this then mixed and served under pressure straight into your veins. This is an extreme musical carnage that requires a good dose of concentration. Only then will you be rewarded with a beautifully morbid experience.


Some bands I listen to for months before I decide to write about them. There has to be a crossover, words have to start coming to me, which I then try to use to describe what's happening on the album. The Spanish go about it in a similar way to bands like PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. This is hard to digest meat that will be in your stomach for a long time. It will, like this record, gradually rot in you, decomposing, only to enter your veins like a violent poison. The sound, the cover, the overall performance, everything is tailored to one thing. Cruel death. I don't know if you've ever visited a fog-shrouded swamp. Your ancestors lie there. Their bloated bodies stink of rot. Once you leave the path, you begin to sink into the depths. You will be pulled deeper and deeper. Until finally you suffocate. My feelings and perception of the new album "Solar Clorex" is very similar. This is an old-world ceremony for all the damned, and for all those who like to open their minds to such musical matters. You have to have a black-robed imagination, you have to pray to the demons. Only then will you understand this record. It's as if dark thoughts that should have been hidden in the shadows forever have come to the surface. It's music that's challenging to listen to, but also a malignant tumour at a stage where it's ripe for excision. I think it applies here more than anywhere else that it's better to listen to samples than to write more words. I'm clutching at my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Disease-soaked, swamping death metal that grinds you to dust and drags you down to the darkest depths!


tracklist:
01. Intraexsanguination 
02. Neerv 
03. Occlusive 
04. Enthronos Wormwomb 
05. Baleful Profusion 
06. Dilution Haep 
07. Oxide Veils 
08. Choirs Of None 
09. Verbalist Aphonee

band:
N. - Drums
M. - Bass, Guitars, Vocals



neděle 28. dubna 2024

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024)


BARON - Beneath the Blazing Abyss
CD 2024, Transcending Obscurity Records

for english please scroll down

Dívám se do tmy. Jdu po paměti. Jsem uprostřed jeskyně, pomalované podivnými symboly. Hromada kostí, ležící na špinavé zemi, mi dává jasně na vědomí, že jsem velmi blízko. Už jenom pár metrů a moje cesta bude u konce. Otevírám rezavé dveře a přede mnou se otevře brána do samotného pekla. Očekával jsem spalující oheň, čekal jsem žhavou lávu, jako na novém albu finských BARON, ale potkal jsem spíše chlad a krvavou mlhu. Usedám na kamenný trůn a čekám, co se bude dít dál. Nakonec jsem smeten nekonečnou smrští riffů, divokých bicích a děsivou atmosférou.

Jedná se o debut, který si ale příliš nezadá s o hodně slavnějšími kolegy. Ihned, jakmile jsem si desku pustil poprvé, věděl jsem, že tahle hudba koluje i v mých žilách. Základem je syrový death metal ze staré školy, přidávány jsou potom doom metalové prvky. V některých momentech slyším i hardcore, grindové momenty. Jako celek je potom nové album syrovým masem, které vám podává kapela na víku od rakve. 


Poslouchat novou desku "Beneath the Blazing Abyss" je opravdu velmi podobné děsivému rozjímání ve staré jeskyni. Prosévám mezi prsty prach svých předků. Dusím se vlastním stínem. Vše je ohlodáno na kost, volně inspirováno kapelami jako MORBID ANGEL, DEICIDE, ROTTREVORE, ABHORRENCE, CONVULSE, starými AMORPHIS. Na nahrávce se setkáte jak se zběsilými, bestiálními a absolutně zničujícími pasážemi, tak i chladnými a majestátními ozvěnami. Celým albem se potom, jako nějaké krvavé stopa, prolíná zvláštní atmosféra. Nevím, jestli je to způsobeno tím, že je kapela z Finska, ale nemůžu si pomoc, opět cítím určitou melancholii, která je pro smečky z jejich země typická. Přiznám se bez mučení, že jsem chtěl nejdříve trošku přimhouřit oči, protože se jedná o debut, ale vůbec jsem nemusel. Vše perfektně sedí na svých místech. Zvuk, obal i celkové provedení jsou výborné. Hlavní je pro mě ale vždy hudba samotná. A ta je velmi dobře napsaná, líbí se mi takový ten drive, heavy efekt, chvění nebo jiskra, chcete-li. Je tu vše potřebné pro to, abych se znovu a znovu vydával do jedné staré jeskyně v hlubokých lesích. Už teď se těším, až budu drtit kosti a budu u toho poslouchat BARON. Ti mě totiž doopravdy zaujali, rád jsem se k jejich první desce vracel. Je totiž až po okraj narvaná temnotou, chladem, schopností vás zničit. Jsem už možná starý prašivý pes, ale tahle hudba mi vlila do žil velkou spoustu temné energie. Dívám se do tmy. Jdu po paměti. Otevře se přede mnou jeskyně, pomalovaná podivnými symboly. Hromada kostí, ležící na špinavé zemi, mi dává jasně na vědomí, že jsem velmi blízko. Dívám se do tmy. Jdu po paměti. Jsem uprostřed jeskyně, pomalované podivnými symboly. Hromada kostí, ležící na špinavé zemi, mi dává jasně na vědomí, že jsem velmi blízko. Už jenom pár metrů a moje cesta bude u konce. Otevírám rezavé dveře a přede mnou se otevře brána do samotného pekla. Doom death metalová láva, vyvěrající ze samotného podsvětí! Krvavý otisk démonů!


Asphyx says:

I'm looking into the darkness. I'm going for memory. I'm in the middle of a cave, painted with strange symbols. A pile of bones lying on the dirty ground lets me know I'm very close. Just a few more metres and my journey will be over. I open the rusty door and the gateway to hell itself opens before me. I was expecting a scorching fire, I was expecting hot lava, like on the new album of Finnish BARON, but I met rather cold and bloody fog. I sit on the stone throne and wait to see what happens next. Eventually I am swept away by an endless whirlwind of riffs, ferocious percussion and eerie atmosphere.

It's a debut, but it doesn't hold much of a candle to its much more famous counterparts. As soon as I listened to the record for the first time, I knew this music was running through my veins as well. The base is raw old school death metal, then doom metal elements are added. In some moments I hear hardcore, grind moments. As a whole, then, the new album is raw meat served to you by a band on a coffin lid.


Listening to the new album "Beneath the Blazing Abyss" is really very similar to a scary contemplation in an old cave. Sifting through the dust of my ancestors. I'm suffocating in my own shadow. Everything is stripped to the bone, loosely inspired by bands like MORBID ANGEL, DEICIDE, ROTTREVORE, ABHORRENCE, CONVULSE, old AMORPHIS. On the record you will encounter furious, bestial and absolutely devastating passages as well as cool and majestic echoes. Then, like some bloody trail, a strange atmosphere permeates the entire album. I don't know if it's due to the band being from Finland, but I can't help but feel a certain melancholy again, which is typical of the pack from their country. I'll admit without torture that I wanted to turn a little blind eye at first, because this is their debut, but I didn't have to at all. Everything fits perfectly in place. The sound, the cover and the overall performance are excellent. But the main thing for me is always the music itself. And it's very well written, I like the drive, the heavy effect, the shimmer or sparkle if you will. It has everything I need to go to an old cave in the deep woods again and again. I'm already looking forward to crushing bones and listening to BARON. They really got me hooked, I loved coming back to their first album. It's filled to the brim with darkness, coldness, the ability to destroy you. I may be an old mangy dog, but this music has injected a lot of dark energy into my veins. I look into the darkness. I'm going for memory. A cave opens up before me, painted with strange symbols. A pile of bones lying on the dirty ground lets me know I'm very close. I look into the darkness. I'm searching for memory. I'm in the middle of a cave, painted with strange symbols. A pile of bones lying on the dirty ground lets me know I'm very close. Just a few more metres and my journey will be over. I open the rusty door and the gateway to hell itself opens before me. Doom death metal lava emanating from the underworld itself! The bloody imprint of demons!



Line up -
Tommi Astala - Vocals, Acoustic guitar
Jerry Tamminen - Guitar, Vocals, Programming
Teemu Karell - Guitar
Toni Nisukangas - Bass
Juuso Hämäläinen (Disguised Malignance, Azatoth) - Drums

Cover art by Misha Mono

Track listing -
1. Primordial Possession
2. Infernal Atonement
3. At the Dawn of Damnation
4. Incinerated Evil
5. Bound to the Funeral Pyres
6. Hands of Sin...
7. ...Swallowed by Fires Beneath


TWITTER