DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemgothic. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemgothic. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 18. dubna 2024

Recenze/review - MY DYING BRIDE - A Mortal Binding (2024)


MY DYING BRIDE - A Mortal Binding
CD 2024, Nuclear Blast

for english please scroll down

Přišlo to pomalu, znenadání. Nikdy si na smrt nemyslel, ale najednou tě začala navštěvovat ve tvých snech. Usmívala se a podávala ti svoji ruku. Uvědomil sis, že jednou také odejdeš na druhou stranu, že se staneš stínem a vzpomínkou. Jsem ve věku, kdy by ještě mí přátelé měli žít a vychutnávat si každý den, svoji rodinu, mít radost ze svých dětí. Nevím, co se poslední dobou děje, ale několik jich zemřelo. Zůstalo po nich jenom prázdné místo a spousta vzpomínek. Mívali jsme kdysi partu, která milovala metalovou hudbu. O britských MY DYING BRIDE jsme se často přeli.

Někteří z nás, třeba já, jsme ji od jejich počátků uznávali, poctivě sledovali jejich vývoj. Jiní  je odmítali, že je jejich hudba příliš pomalá a depresivní. Myslím si ale, že všem by se jejich nové album "A Mortal Binding" líbilo. Je v něm totiž všechno, co jsme měli a máme na téhle skupině rádi. Smutek, melancholii, bolest i utrpení, ale hlavně skladby, které hrozně rád poslouchám. 


Psát o této legendě je pro mě vlastně velmi těžké. Jednak si myslím, že má za sebou spoustu zásadních nahrávek a natolik zajímavou historii, že jsem vším samozřejmě ovlivněn. Také je všeobecně velmi náročné pokusit se nějakým způsobem podchytit doom metal celkově jako styl. Já samozřejmě moc dobře vím, že se kapela příliš neposouvá, že jsem možná už některé motivy u nich slyšel, že se od nich nedočkáme žádných velkých změn. Jenže ono je to v závěru moc dobře. Protože asi jako každý potřebuji nějakou jistotu, záchytný bod. MY DYING BRIDE jsou letos ve velmi dobré formě. Dali si pozor na zvuk (ten mám u nich ale vždycky moc rád, Mark Mynett - mixing, mastering, producer, recording). Tahle skupina zkrátka patří do stejné složky mé sbírky nosičů, které si rád pouštím ve chvílích, kdy se potřebuji zastavit, přemýšlet, když mám chuť vrátit čas zpátky. Hudba je úžasná v tom, že ve mě dokáže probudit fantazii. A tak u poslechu "A Mortal Binding" zase sedím u stolu v hospodě. Vzduchem létají vtipy a já i mí kamarádi se usmíváme. Občas se trošku pohádáme o muzice, ale je to jen jako. Po dobrých lidech i muzice ve mě zůstávají otisky. Jak člověk pomalu stárne, tak si vážím každé desky, která mě baví, se kterou se rád toulám ulicemi i opuštěným lesem. Venku ještě mrzne a mraky jsou nízko. Poslouchám nové album stále dokola a jsem si jistý s tím, že se k němu budu rád a často vracet. Britové v sobě mají pořád sílu, stále umí svoje pocity promítnout do skladeb. Přišlo to pomalu, znenadání. Nikdy jsem na smrt nemyslel, ale najednou mě začala navštěvovat v mých snech. Usmívala se a podávala mi svoji ruku. Uvědomil jsem si, že jednou také odejdu na druhou stranu, že se stanu stínem a vzpomínkou. Smutný, melancholický doom metal, který vás stáhne do temných hlubin věčnosti! 


Asphyx says:

It came slowly, suddenly. You never thought about death, but suddenly it started visiting you in your dreams. She smiled and gave you her hand. You realized that one day you too would pass on to the other side, that you would become a shadow and a memory. I am at an age when my friends should still be alive and enjoying each day, their family, their children. I don't know what's been going on lately, but several have died. All that's left is an empty space and a lot of memories. We used to have a band that loved metal music. We used to argue a lot about the British MY DYING BRIDE.

Some of us, like me, respected it from the beginning, followed their development honestly. Others dismissed them, saying their music was too slow and depressing. But I think everyone would like their new album "A Mortal Binding". It has everything we liked and love about this band. Sadness, melancholy, pain and suffering, but most of all songs that I love to listen to.


Writing about this legend is actually very difficult for me. For one thing, I think he's had so many seminal recordings and such an interesting history that I'm obviously influenced by everything. Also, it's generally very difficult to try to capture doom metal as a style in general. Of course I know very well that the band doesn't move too much, that I may have heard some of their themes before, that we won't see any big changes from them. It's just that it's very good in the end. Because I guess, like everyone else, I need some kind of certainty, a clue. MY DYING BRIDE are in very good form this year. They have paid attention to the sound (I always like it a lot, Mark Mynett - mixing, mastering, producer, recording). This group simply belongs to the same folder of my record collection, which I like to play in moments when I need to stop, think, when I feel like turning back time. Music is amazing in that it can awaken my imagination. And so, listening to "A Mortal Binding", I'm sitting at a table in a pub again. Jokes are flying through the air and my friends and I are smiling. Sometimes we have a bit of a row about the music, but it's just like. Good people and good music leave imprints on me. As one slowly ages, I appreciate every record that I enjoy, that I like to wander the streets and the deserted woods with. It's still freezing outside and the clouds are low. I listen to the new album over and over again, and I'm sure I'll return to it happily and often. The Brits still have strength in them, they still know how to translate their feelings into songs. It came slowly, out of the blue. I had never thought about death, but suddenly it began to visit me in my dreams. She smiled and gave me her hand. I realized that one day I too would pass on to the other side, that I would become a shadow and a memory. Sad, melancholic doom metal that will drag you down into the dark depths of eternity!



about MY DYING BRIDE on DEADLY STORM ZINE:





Tracklist:
01. Her Dominion
02. Thornwyck Hymn
03. The 2nd of Three Bells
04. Unthroned Creed
05. The Apocalyptist
06. A Starving Heart
07. Crushed Embers

band:
Andrew Craighan - Guitars
Aaron Stainthorpe - Vocals
Lena Abé - Bass
Dan Mullins - Drums
Shaun MacGowan - Keyboards, Violin
Neil Blanchett - Guitars

sobota 23. března 2024

Recenze/review - MOON INCARNATE - Hymns to the Moon (2024)


MOON INCARNATE - Hymns to the Moon
CD/LP, Iron Bonehead

for english please scroll down

Když měsíc zalije svým světlem celý hřbitov, připadám si jako v jiném světě. Náhrobky září do tmy. Některé kříže jsou pokryté pavučinami, které se krásně třpytí. Je v tom něco magického, přitažlivého, tajemného. Z márnice se začnou ozývat podivné zvuky a když vstoupíte dovnitř, tak se někteří mrtví usmívají. Nejraději ale mám, když vše zasype sníh. To se potom rozprostře po celém hřbitově neskutečný klid. Mráz se mi dostane do kostí a mám neodbytnou touhu na nějakou smutnou, podmanivou hudbu.

MOON INCARNATE hrají přesně tím záhadně pochmurným způsobem, který mám tolik rád. Jedná se o debut zkušených muzikantů (Christian Kolf (Valborg) a Matin Vasari (Beyondition)), kteří se sešli, aby nám předali svědectví o děsivých hororových zážitcích z onoho světa. Nové album "Hymns to the Moon" je majestátní ozvěnou, která zní hřbitovem, když je úplněk. 


"Hymns to the Moon" je nahrávkou, která se vám dostane do morku kostí. Odkazuje se v ní na kapely typu ANATHMEMA, PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, AMORPHIS, KATATONIA, MOONSPELL, SAMAEL. Posluchač dostane pestrou směs melodií, které se kolem vás pomalu omotají jako jedovatí hadi. Je hrozně příjemné několikrát u skladeb zemřít a znovu se narodit. Připadám si jako poutník, který se vydal na poslední cestu. Pomocí téhle hudby naleznete vstup do záhrobí a když vstoupíte dovnitř a zaplatíte převozníkovi, potkáte děsivé přízraky. Dostanete od nich velkou porci nahrubo nasekané tmy, chladu a pradávné jiskry, která odjakživa oddělovala dobré kapely od špatných. MOON INCARNATE se pro mě stali na dlouhou dobu průvodci v říši mrtvých. Každé ráno jsem uléhal do své rakve, a těšil se, až se večer zase sejdeme. Novinka má totiž skvělý zvuk (mastering - Armin Ravea (Pavor)). Jsou chvíle, kdy jsem hrozně rád sám. Ponořím se do sebe a musím ven, na vzduch. Pokaždé mě mé kroky zavedou na nedaleký hřbitov. Samozřejmě se tak děje ve společnosti MOON INCARNATE. Připadám si jako vlkodlak ze starých legend. Měsíc mě fascinuje, přitahuje, drásá do krve. Stejně jako tahle nahrávka, která je po okraj narvaná zajímavými momenty. Jako bych byl zahalen během poslechu do ledové mlhy. Když měsíc zalije svým světlem celý hřbitov, připadám si jako v jiném světě. Náhrobky září do tmy. Některé kříže jsou pokryté pavučinami, které se krásně třpytí. Je v tom něco magického, přitažlivého, tajemného. Nezbývá nic jiného, než pokleknout a poklonit se před sílou přírody. Mrazivé, gotické ozvěny z onoho světa! Děsivá fáze doom death metalového měsíce!


Asphyx says:

When the moon bathes the whole cemetery in its light, I feel like I'm in another world. The tombstones glow in the dark. Some of the crosses are covered with cobwebs that shimmer beautifully. There's something magical, alluring, mysterious about it. Strange noises start coming from the morgue, and when you step inside, some of the dead are smiling. But my favorite part is when the snow covers everything. It makes the whole cemetery so quiet. The chill gets into my bones and I have an insistent desire for some sad, haunting music.

MOON INCARNATE play in that mysteriously sombre way that I love so much. This is the debut album from two seasoned musicians (Christian Kolf (Valborg) and Matin Vasari (Beyondition)) who have come together to give us a testament to the terrifying horror of the afterlife. The new album "Hymns to the Moon" is a majestic echo that sounds through the graveyard when the moon is full.



"Hymns to the Moon" is a record that will get you to the core. It references bands like ANATHMEMA, PARADISE LOST, MY DYING BRIDE, AMORPHIS, KATATONIA, MOONSPELL, SAMAEL. The listener gets a colourful mix of melodies that slowly wrap around you like poisonous snakes. It's terribly pleasant to die and be reborn several times at the songs. I feel like a pilgrim who has embarked on his last journey. With this music you find the entrance to the afterlife and when you enter and pay the ferryman, you meet terrifying phantoms. You'll get a big helping of the coarsely chopped darkness, cold and ancient spark that has always separated the good bands from the bad. MOON INCARNATE have been my guides in the realm of the dead for a long time. Every morning I would lie down in my coffin, looking forward to meeting them again in the evening. There are times when I'm very happy to be alone. I'm gonna dive in and get out for some air. Each time, my steps take me to a nearby cemetery. Of course, this is in the company of MOON INCARNATE. I feel like a werewolf from the old legends. The moon fascinates me, attracts me, tears my blood. Just like this record, which is packed to the brim with interesting moments. It's like being enveloped in an icy fog while listening. When the moon bathes the whole cemetery in its light, I feel like I'm in another world. The tombstones glow in the dark. Some of the crosses are covered with cobwebs that shimmer beautifully. There's something magical, alluring, mysterious about it. There is nothing to do but kneel and bow before the power of nature. Freezing, gothic echoes from the other world! The terrifying phase of the doom death metal moon!


tracklist:
1. Hymn to the moon
2. The tempest
3. A knight’s death
4. Nemesis
5. A graveyard in my soul
6. Minotaur
7. The kraken


čtvrtek 25. srpna 2022

News! - EMPIRE DROWNS - Purity - lyric video!


EMPIRE DROWNS "Purity" lyric video



Delivering a tasteful blend of old-school doom/death-laden metal and dark, gothic rock, Denmark's EMPIRE DROWNS is finally ready with the release of their debut album following the 2013 EP “Bridges”.

The first song to be known from the upcoming record is “Purity”, a long and captivating dirge featuring all the trademarks that put Empire Drowns in the map of every doom/death metal fan ten years ago. Early Nineties doom/death metal inspired by Paradise Lost, My Dying Bride & Anathema beautifully performed by a band featuring members and ex-members from Withering Surface, A Sun Traverse, Saturnus & Urkraft.


Empire Drowns' debut album will be released in the Fall of 2022.

Lineup:
Thomas Birk - guitars
Kim Jørgensen - drums
Anders Ro Nielsen - keys
Marco Angioni - bass
Michael Hvolgaard Andersen - vocals

Digital single:

Web:


------------------------------------------------------------------------------------------------------

pondělí 15. února 2021

Recenze/review - TRIBULATION - Where the Gloom Becomes Sound (2021)



TRIBULATION - Where the Gloom Becomes Sound
CD 2021, Century Media Records

for english please scroll down

Ten okamžik, když zabodl nůž do jejího těla, si budu pamatovat navždy. Byl jsem poprvé svědkem rituálu a vše jsem vnímal jako ve zlém snu. Vyděšený pohled oběti, postavy v kápích, šeptání modliteb, proříznuté hrdlo. V podzemí, několik metrů pod kostelem, kde zrovna probíhala mše. Žili jsme ve stínu, osamocení, jen se svojí bolestí, s touhou po čerstvém mase. Temnota, chlad, beznaděj, to vše pro pár prchavým okamžiků. Nemohli jsme si pomoc.

TRIBULATION jsou zde se svým dalším epickým opusem. Znovu načichlí smrtí, gotikou, zahaleni do záhadné mlhy. Podmalované oči, bílá pleť, mrtvolný vzhled. Toulám se spolu s kapelou chodbami podzemí a užívám si chlad, který z jejich hudby cítím. Tma, všude je neproniknutelná tma. 


"Where the Gloom Becomes Sound" je volným pokračováním předešlých desek. Opět inspirováno kapelami jako GHOST, PARADISE LOST, CELTIC FROST, IRON MAIDEN, DARK TRANQUILITY, WATAIN, DRACONIAN, MERCYFUL FATE, DIMMU BORGIR a spousty dalších. Hlavní a důležitý je chlad, tajemno. pestré košaté motivy, s jedovatě mrazivým zvukem. Doporučuji poslouchat venku, uprostřed lesů, sněhu a spolu s vlky. TRIBULATION mají svůj jasný rukopis, který nadále rozvíjejí. Kapela, která kdysi hrála surový death metal, je dnes úplně někde jinde. Starým fanouškům to pravděpodobně vyhovovat nebude, ale mě se líbí i tenhle výraz. Slovo, které mě při poslechu napadá nejčastěji, je - melancholie. Nová deska patří do opuštěných chrámů, na oltář bezbožných mnichů, do cel kláštera, kde už všichni věří jenom v peklo. Nemám vlastně žádných připomínek, zvuk je totiž studený, obal zajímavý, skladby až magicky podmanivé. Občas se mi sice některé slévají v jeden celek, ale to mi v zásadě příliš nevadí. Epická symfonie smrti! Upíři se znovu probudili, hádejte, kdo bude další obětí? 


Asphyx says:

I will forever remember the moment when he stabbed the knife to her body. I witnessed the ritual for the first time and I perceived everything as in a bad dream. A frightened look of the victim, figures in hoods, whispering prayers, slit throat. In the basement, a few meters below the church where the mass was just taking place. We lived in the shade, alone, only with our pain, with a desire for fresh flesh. Darkness, cold, hopelessness, all for a few fleeting moments. We couldn't help ourselves.

TRIBULATION are here with their next epic opus. They sniffs again with death, Gothic, shrouded in a mysterious mist. Painted eyes, white skin, corpse appearance. I wandering the corridors of the underground with the band and enjoying the coolness I feel from their music. Darkness, there is impenetrable darkness everywhere.


"Where the Gloom Becomes Sound" is a free sequel to previous records. Again inspired by bands like GHOST, PARADISE LOST, CELTIC FROST, IRON MAIDEN, DARK TRANQUILITY, WATAIN, DRACONIAN, MERCYFUL FATE, DIMMU BORGIR and many others. The main and important thing is the cold, the mystery. colourful bushy motifs, with a poisonous frosty sound. I recommend listening outside, in the middle of forests, snow and surrounded by wolves. TRIBULATION have their own clear signature, which they continue to develop. The band, which once played raw death metal, is now completely different. It probably won't suit old fans, but I also like this expression. The word that comes to my mind most often is melancholy. I don't really have any comments, because the sound is cold, the cover is interesting, the songs are magically captivating. Sometimes some of them merge into one whole, but in principle I don't mind too much. Epic Symphony of Death! The vampires woke up again, guess who the next victim would be?



Tracklist:
01. In Remembrance (06:50)
02. Hour of the Wolf (04:31)
03. Leviathans (04:54)
04. Dirge of a Dying Soul (05:08)
05. Lethe (02:12)
06. Daughter of the Djinn (05:34)
07. Elementals (03:30)
08. Inanna (04:37)
09. Funeral Pyre (04:22)
10. The Wilderness (06:39)

band:
JOHANNES ANDERSSON - (Bass, Vocals)
ADAM ZAARS - (Guitars )
JONATHAN HULTÉN - (Guitars )
OSCAR LEANDER - (Drums)

pondělí 13. července 2020

Recenze/review - GLOOM - Awaken (2020)


GLOOM - Awaken
CD 2020, Slovak Metal Army


for english please scroll down

Balada je lyricko-epický veršovaný útvar mnohdy s ponurým, strašidelným dějem, ovšem i šťastným a oslavným, a většinou nešťastným, někdy až tragickým koncem. Námětem je v mnoha případech provinění člověka, které je potrestáno řízením nadpřirozených bytostí či osudu. Tolik wikipedie. Mám rád balady, občas je hrozně příjemné opustit mantinely extrémního metalu a vydat se "jemnější" cestou. Píšu to na rovinu, slovenské GLOOM mám rád. Umí totiž svojí hudbou navodit smutnou, tajemnou náladu - oni jsou pro mě vlastně také definicí balad. 

Novinka "Awaken" je také baladičtější, je kladen větší důraz na melodie a vokály. Víte, co je nejlepší? Nejdřív jsem si desku pouštěl hlavně jako kulisu a pokoušel se u ní číst. Nešlo to, pořád mě něco přitahovalo k reproduktorům. Mě, starého death metalistu. Dokonce jsem chvilku přemýšlel, jestli jsem normální:)). Jenže jak známo, přátelé, hudba je jen jedna. Dobrá a špatná. A to se mi líbí z gotiky snad jen ta architektura. 



Pokud máte rádi kapely typu SENTENCED, CHARON, TYPE OF NEGATIVE, TO/DIE/FOR, POISONBLACK, neměla by vám novinka GLOOM rozhodně uniknout. Pánové sice tento styl nikam neposouvají (některé motivy jsou opravdu hodně podobné se zmiňovanými vzory), ale zajímavých momentů je zde velké množství. Milovníci drsnějších odvětví asi budou zklamání, ale když vám něco říkají temná zákoutí opuštěných katedrál, když máte zrovna náladu na to, se chvilku zastavit a přemýšlet, když se rádi díváte na hru světla skrz jemné pavučiny, když milujete krásu jemně našlapujících žen, jste tady správně. Parádní zvuk, řemeslo, za které by se nemusely stydět o hodně slavnější kapely, tohle všechno dohromady tvoří celek, který nelze obejít bez povšimnutí. "Awaken" je albem, které se pohybuje někde mezi bděním a sněním. Napadají mě slova jako osobní, divotvorné, vznešené, jemně bolestivé, tklivé. Dobrá hudba se pozná hlavně podle toho, že nejde příliš popsat slovy. Galerie temných stínů. Hladina ledové vody, která se za vámi zavře a vy jen klesáte ke dnu. Pro mě osobně jsou u muziky nejdůležitější přenesené emoce a těch GLOOM letos dodali velké množství. Nezbývá, než si užívat.


sumarizace:

"Awaken" je pro mě tichou modlitbou, pokleknutím a sklopením hlavy. Obřadem, návštěvou tajemných míst. Lehkým pápěřím, vznášejícím se ve větru, ale i zkaženou krví, které pomalu odtéká ze zanícené rány. I na novince jsou skladby perfektně zpracované, se zvukem, který bolí až v morku kostí, s obalem, na který se musím neustále dívat. Málokterá skupina si drží kvalitu svých děl pořád na takové úrovni. GLOOM jsou jako dobré víno, které objevíte u prarodičů ve sklepě. Vzduchem létají vzpomínky, těch emocí a nálad je taková spousta, že nejdou popsat slovy. Je pro mě ctí, radostí i bolestí, sledovat, jak si kapela hraje s melodiemi. Podobné nahrávky si člověk musí odžít, ztotožnit se s nimi, pochopit. "Awaken" má na mě až magický účinek. Poslouchám mantru, medituji ve své osamělé kobce, jsem mnichem, snílkem, tulákem po hvězdách. Kdo jsi bez viny tak hoď kamenem. Album je pestré i přes svoji délku, éterické, snové, smutné a hřejivé zároveň. Je jako dech mrtvé milenky, snem o lepším životě, kusem skla, vybroušeným k dokonalosti

Asphyx says:

"Awaken" is for me a quiet prayer, kneeling and lowering my head. Ceremony, visiting mysterious places. Light feathers hovering in the wind, but also spoiled with blood that slowly flows from an inflamed wound. Even on the new album, the songs are perfectly processed, with sound that hurts to the core, with a cover that I have to watch constantly. Bands hardly keep the quality of their works at such a level. GLOOM is like a good wine that you will discover with grandparents in the cellar. Memories fly through the air, so many emotions and moods are impossible to describe in words. It is an honour, a joy and a pain for me to watch the band play with melodies. Similar recordings must be enjoyed, identified with them, understood. "Awaken" has a magical effect on me. I listen to the mantra, meditate in my lonely cell, I am a monk, a dreamer, a wanderer for the stars. Who are you without guilt, throw a stone. The album is colorful despite its length, ethereal, dreamy, sad and warm at the same time. It is like the breath of a dead mistress, a dream of a better life, a piece of glass cut to perfection. 


tracklist:
1. Feel the Pain
2. Everything Ends
3. Bleed in My Arms
4. Fragments of Life
5. Broken
6. Hollow
7. Lovecry
8. Epilogue
9. Noose


band:
Martin Pazdera - Vocals
Igor Tinak - Guitar
Miroslav Malcovsky - Bass
Radoslav Priputen - Drums

https://gloomsk.bandcamp.com/
https://bandzone.cz/gloomsk
https://www.facebook.com/gloomslovakia
http://www.gloom.sk/en/news/
https://www.youtube.com/channel/UCsRVWmBMkfC3CpzZaYMGSAQ
http://slovakmetalarmy.sk/

TWITTER