DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

Zobrazují se příspěvky se štítkemreview. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemreview. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 4. května 2024

Recenze/review - TERMINAL NATION - Echoes Of The Devil’s Den (2024)


TERMINAL NATION - Echoes Of The Devil’s Den
CD 2024, 20 Buck Spin

for english please scroll down

Někdy bývá těžké se rozhodnout. Temná hlubina pod tebou je tak lákavá. Žiletka v koupelně jakoby ti říkala, aby ses znovu řízl do svého zápěstí. Pokaždé, když jdeš ven, tak si s sebou bereš provaz se smyčkou na konci. U snídaně přemýšlíš, jaký jed by nejvíce bolel. Nakonec to ale neuděláš. Raději zařveš do tmy a poslechneš si nějakou hudbu, která tě nabije energií. Někdy na člověka všechno padá. V těchto momentech doporučuji poslech nové desky TERMINAL NATION z Arkansasu.

Jedná se o moje první setkání s kapelou a musím rovnou napsat, že jsem doslova stržen. Kapela vzala pomocí svých skladeb obrovské kladivo a praštila mě s ním přímo do ksichtu. Kombinace starého death metalu a hardcore, vztek, frustrace, nakumulovaná nenávist. Tohle všechno zde najdete. Smíchané ve velmi jedovatém koktejlu. 

Ráno vstaneš a vypadáš, jako by tě přejel buldozer. Všichni kolem jsou ale krásní a dokonalí. Povrchní úsměvy, každý má ve sklepě svoje tajemství. TERMINAL NATION je všechny vzala a nechala je vyplavat na povrch. Všechnu tu lež, přetvářku, všechnu tu faleš, které nás obklopují. Pochoduj a neměj žádné názory. Plať vlastní krví a zemři zničený na prach. Amen. V jednotlivých motivech je neklid, chvění, touha ničit. Chladné, syrové a temné HM-2 a D-beat melodie se zde potkávají s hardoreovou surovostí. Pokud máte rádi kapely jako OUTER HEAVEN, GATECREEPER,  MAMMOTH GRINDER a samozřejmě celou klasickou švédskou školu, bude se vám určitě líbit i nové album "Echoes Of The Devil’s Den". Je totiž nastaveným zrcadlem všeho špatného, co se kolem nás v současném divném světě děje. Až toho zase jednou ne tebe bude hodně, nepřemýšlej nad tím, jaký způsob smrti zvolíš. Raději si pusť tuhle nahrávku pořádně nahlas a rozbij to hnusné zrcadlo. Líbí se mi způsob jakým kapela přistupuje k hudbě jako takové, oceňuji dobrý zvuk i obal. Na desce se objeví i spousta hostů, které odvedli opravdu dobrou práci (seznam naleznete dole pod článkem). Za mě osobně nelze jinak, než novinku doporučit všem, kteří ještě u hudby přemýšlejí. Tohle je masakr přesně podle mého gusta. Doporučuji vypnout všechny sítě světa, zhasnout obrazovky a otočit volume pořádně doprava. Budete roztrháni na kusy! Death metal hardcore masakr, který vám rozdrtí všechny kosti v těle! 


Asphyx says:

Sometimes it's hard to decide. The dark depths beneath you are so tempting. The razor blade in the bathroom seems to be telling you to cut your wrist again. Every time you go out, you take a rope with a loop at the end. At breakfast, you wonder what poison would hurt the most. But in the end, you don't. You'd rather scream in the dark and listen to some music to energize you. Sometimes everything falls on you. In those moments, I recommend listening to the new album from Arkansas' TERMINAL NATION.

This is my first encounter with the band and I have to write right off the bat that I am literally blown away. The band took a huge hammer through their songs and hit me right in the face with it. A combination of old death metal and hardcore, anger, frustration, accumulated hatred. You'll find it all here. Mixed in a very toxic cocktail. 


You get up in the morning and you look like you've been run over by a bulldozer. But everyone around you is beautiful and perfect. Superficial smiles, everyone has a secret in the basement. TERMINAL NATION has taken them all and let them come to the surface. All the lies, all the pretense, all the fakery that surrounds us. March on and have no opinions. Pay with your own blood and die reduced to dust. Amen. There's a restlessness, a trembling, a desire to destroy in each motive. Cold, raw and dark HM-2 and D-beat melodies meet Hardore's rawness here. If you like bands like OUTER HEAVEN, GATECREEPER, MAMMOTH GRINDER and of course the whole classic Swedish school, you will definitely enjoy the new album "Echoes Of The Devil's Den". For it is a set mirror of all the bad things that are happening around us in the current strange world. When it's too much for you again, don't think about the way you choose to die. You better play this record loud and break that ugly mirror. I like the way the band approaches the music itself, I appreciate the good sound and the cover art. There are also a lot of guest appearances on the record and they do a really good job (see the list below). For me personally, I can't help but recommend the new album to everyone who is still thinking about music. This is a massacre exactly to my taste. I recommend turning off all the networks in the world, turning off the screens and turning the volume properly to the right. You will be torn to pieces! A death metal hardcore massacre that will crush every bone in your body! 



Recenze/review - TERMINAL NATION - Holocene Extinction (2020):


TRACKLIST
01. Echoes Of The Devil's Den
02. Written By The Victor
03. The Spikes Under The Bridge
04. No Reform (New Age Slave Patrol)
05. Empire In Decay
06. Embers Of Humanity
07. Merchants Of Bloodshed
08. Bullet For A Stone
09. Dying Alive
10. Cemetery Of Imposters
11. Immolation (Of Mother Earth)
12. Release The Serpents

LINE-UP
Chase Turner - Bass / Vocals
Stan Liszewski - Vocals
Tommy Robinson - Guitar
Chase Davis - Drums
Dalton Rail - Guitar

Guests:
Additional Vocals on “Written by The Victor” by Todd Jones of Nails
Additional Vocals on “Merchants of Bloodshed” by Jesse Leach of Killswitch Engage
Additional Vocals on “Cemetery of Imposters” by K. Kennedy of Sex Prisoner
Additional Vocals on “Spikes Under the Bridge” by Zak Vargas of Elysia
Additional Vocals on “Release the Serpents” by Dwid Hellion of Integrity
Additional Drums on “Written by the Victor” and “Dying Alive” by Juan Cebreros

CREDITS
Produced, engineered, and mixed by Ryan Bram at Homewrecker Recording Studio in Tuscon, Arizona. Mastered by Brad Boatright at Audioseige. Band photos by Jacob Murry . Album artwork by Adam Burke.


Interview - BARON - Doom death metal lava emanating from the underworld itself!


Interview with death metal band from Finland - BARON.

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Ave BARON! Greetings to the underground. I hope everything is fine with you. It should be because this year you have released a first long-play full-length album in your band's career. I have to admit it has literally blown my mind. It is dark, energic and as if it cuts by the sharp edge of the knife. I can hear from the record you did a really good job and you added a big portion of the talent, too. How do you perceive the new album in comparison to the first EP? Where did you want to move and in what are these two records different?

"Hello JAKUB & DEADLY STORM ZINE, greetings from Finland! We're glad that you're digging the album, lots of hard work was poured into that one. The new LP is basically an expansion on the sound that was found on our 2021 demo/EP ‘Hellspawn’. We definitely wanted to bring more elements of death/funeral doom and make the overall sound of the record more cohesive. Much more thought was put in the LP composition-wise while the demo was a bit rushed. The new LP is also the first time that you can hear synthesizers on our tracks."


„Beneath the Blazing Abyss“ includes all attributes of good death and doom metal. For me personally, it represents the record, which I really like to listen to. How did you produce it? How look the writing process of new material in the case of BARON?

"The earliest material that ended up on the album was actually written way back in 2018. Majority of the album however was composed during the covid lockdowns in 2020-2022 via writing sessions that were held online between our guitar players JERRY and TEEMU. The writing process basically starts and ends on JERRY's shitty laptop computer where he hosts all the songwriting sessions. He composed with TEEMU online these demo versions of the songs with programmed drums. Then in 2022 when the lockdowns were pretty much abandoned we gathered at our rehearsal space and well, rehearsed the material. Some final tweaks to the songs were also made at those rehearsals."

Who is signed for recording and mastering? I have to confirm that the sound literally kills. It keeps making me turn up the volume on the hi-fi tower. You have a sound that's harsh, raw and dark and animalistic at the same time. How was it working with you? What studio did you record in and how did it all work?

"The record was engineered, mixed and mastered by our long time collaborator and friend JUSSI RIIKONEN. We’re glad that we put our trust in him because we agree that he nailed the production job! The drums and vocals were also recorded by him at ‘JussiMagia Studios’ in two locations, here in Helsinki, Finland and also in Tallinn, Estonia. That trip to Tallinn would end up taking quite a big chunk of our budget because, well, reasons… so we had to get creative with the recording of the stringed instruments. Guitar and bass were recorded in a different session with TIMI JETSU, who's a legendary drummer here in the Finnish underground. Some call him the best drummer in the whole scene… he also owns his own studio, literally called ‘Timi’s’ that he was happy to rent to us for very affordable pricing, which was fortunate after that costly adventure in Tallinn. Then JERRY with the assistance of TIMI recorded all the guitars and bass parts that are heard on the album by himself. TIMI has this awesome collection of old school amps way back from the 80’s and 90’s that were used in the recordings.”


An important part and a kind of extra bonus for fans today is the physical CD. You released the new album at CD in label Transcending Obscurity Records, and it comes with a demonic cover art. The author is Misha Mono. How did you choose the motif and how does it relate to the music at the record?

“Yeah we couldn’t be any happier with the cover art. The idea of these boiling humans in a sea of flames was originally meant for the ‘Hellspawn’ demo but the idea was so good that we felt like it should be saved for the LP, so we went with a different cover art for the demo. It might have been Twitter where we first came across MISHA’s art. We really liked his style as it felt fairly unique but recognizable, and decided to contact him. He was really easy to work with and we couldn’t recommend him enough when it comes to killer cover artwork. We feel like the lyrics and the actual music very much mirror the infernal nature of the cover.”

I have been wandering the underground for over thirty years and I still go to Finland for music with certainty. I think we have a similar nature and taste when it comes to metal. I like your bands a lot and I monitor your scene carefully. Maybe I envy you a little, because we only have a few death metal bands that are worth it. How do you explain that death metal are doing so well in your country? How do you perceive your scene, fans, labels?

“Well the death metal scene is in a very healthy place currently here in Finland mostly because a lot of kids are into it. It almost seems like every week there’s a new band formed by a group of 15-16 year olds who live and breathe death metal. There are also a couple of venues that can host all ages gigs that all the youngsters can attend to, which is very important. If some old geezers are the only people involved in your scene it certainly isn’t a healthy sign… every summer there’s also Helsinki Deathfest that brings some of the bigger bands here from around the world. Our favorite local label is definitely IRON CORPSE, who actually released our demo cassette back in 2021. One of the few cases where you can buy any release blind from the label and there’s like a 99% chance that it rules.”


You play doom death metal influenced by, among other things, the old school. Today, the band can’t avoid comparisons, but I would like to know how the idea to start BARON was born, who was and is your metal idol? Where do you want to move your band? Are you attracted to large foreign festivals, for example, are you willing to go on tour with a more famous band?

“BARON was born back in 2015 during a drunken celebration of our bass player TONI’s 18th birthday. Time sure does fly, doesn’t feel at all like we’ve been a band for nearly 10 years… We know it’s basic but honestly METALLICA was very important for all of us growing up and we probably could spend hours and hours just talking about them if we wanted to. People can talk shit about them all they like but the magic of those first four albums can’t ever be denied. But of course nowadays our taste in music is much more diverse than just METALLICA, ha-ha… currently we worship bands such as MORBID ANGEL, MY DYING BRIDE, KATATONIA, DISEMBOWELMENT, MORPHEUS DESCENDS, UNHOLY and SEPTIC FLESH (couple first releases only!) to keep things brief. Our goal is to improve with every release we do and not get stuck doing the same thing over and over again. As for festivals and touring, sure we’d love to play in some but realistically our personal life schedules are keeping us pretty busy currently, so don’t expect a six continent world tour anytime soon. Of course if MORBID ANGEL asks us to support them on a tour we are quitting our day jobs immediately and announce that we are fucking going there!!! Ha-ha…”

When I started my website seven years ago, I had a vision that I would try to support bands that are not so much popular, or they are lost in underground. To let the world knows about them. I think I’m doing quite well, at least according to the responses. How do you approach the promotion of your music? Do you rely upon the label or do you send the CDs for various reviews by yourself? For example, I buy albums that I really enjoy. What about you? Are you also fans who often support your colleagues? Do you go to concerts?

“We feel like the constant promotion grind is one of the worst aspects of being a band in the modern age, we fucking hate it… bands enjoy making music and playing shows, not being soulless content machines and Tiktokers. We just do the basic social media things and once we get those physical CD’s we’ll most likely send some of them to reviewers and magazines and that’s it. These interviews are probably the only type of promotion that we really enjoy doing! The label has been very helpful with the promotion stuff to be fair, so shout outs to KUNAL from TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS!!! Even though streaming has taken over the music world we still very much appreciate physical media for sure. All of us attend local concerts here in Finland regularly and like to support bands by buying their music or merchandise, because we as band members know how much it means to support other bands as well.”


On the one hand, today the new band has a lot of opportunities to make themselves more known, but on the other hand, there are a huge number of groups and the fans are getting lost in this big metal sea. A lot of people just download mp3s from the internet and instead of to visit the concert they prefer to spit poisonous saliva on Facebook. How do modern technologies affect you as BARON? What do you think about downloading music, google metalists, streaming music, etc.?

“Well we touched on this a bit already in our previous answer, but there are pros and cons to it. Growing up during the late 90’s and early 00’s sometimes you tend to yearn back to those days of early internet for sure. There was something special about borrowing every metal album you could from the library and copying them to Media Player, and of course actually buying CD’s with the little money you had. But we’d be lying if streaming music wasn’t convenient as hell most of the time. Also discovering new music has been made easier than ever if you know where to look. For example, there are great users on sites such as RATE YOUR MUSIC with amazing in depth lists and dedicated Instagram pages to hook you up with new (and old but maybe forgotten) bands. The so-called ‘amazing’ Spotify algorithm might be the biggest myth ever though, sure if you like listening to the same 10 or so albums that get pushed on your home page then it’s amazing!”

I like to ask the musicians what death metal means to them. How would they define it, whether it is more the philosophy and lifestyle thing for them or “just” relaxation? What does it mean for you? How do you perceive and experience it?

“As musicians but more importantly as fans of the genre first and foremost, death metal and metal overall affects more or less every aspect of our everyday lives. If you view metal as ‘just another genre of music’ you just will never get it, sorry. The places that death metal has taken us and the people it has introduced us to, how it has shaped our view of the world, that clearly means that it’s much more than just cheap entertainment.”


Finally, a classic but important question. What is BARON planning in the upcoming months? Where can we see you at the stage?

“Our short term plan is to write some new songs for a mini release, maybe a split or just an EP and release it before the end of this year. As for gigs, it’s been quieter on that front than maybe we would’ve liked, but there are a couple of shows planned for the summer here in Finland that haven’t been announced yet. So keep an eye out for them, I’m sure they’ll be announced soon enough.”

Thank you so much for the interview. I wish a lot of success to the new album and let the number of your fans expand as much as possible. I will look forward to seeing you somewhere live again. I wish you a lot of success both musically and personally. I’m going to push „Beneath the Blazing Abyss“ into my head again!

“Thank you so much man, we really enjoyed the questions. Our debut LP ‘Beneath the Blazing Abyss’ comes out on April 26th 2024 and it’s released by TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS, hope you all like it! Cheers!”

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Rozhovor - BARON - Doom death metalová láva, vyvěrající ze samotného podsvětí!


Rozhovor s death metalovou skupinou z Finska - BARON.

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):

Ave BARON! Zdravím do undergroundu. Doufám, že je u vás vše v pořádku. Mělo by, máte na kontě letos první dlouhohrající skvělé album své kariéry. Musím se přiznat, že mě doslova přikovalo na zeď. Je temné, energické, řeže ostrou hranou nože. Je hodně slyšet, že jste odvedli skvělou práci a taky velká porce talentu. Jak vnímáš novou desku v souvislosti s vaším prvním EP? Kam jak jste se chtěli posunout a v čem jsou podle tebe nahrávky odlišné?

„Dobrý den, JAKUB & DEADLY STORM ZINE, zdravíme z Finska! Jsme rádi, že se vám album líbí, byla do něj vložena spousta tvrdé práce. Nové LP je v podstatě rozšířením zvuku, který se nacházel na našem demu/EP 'Hellspawn' z roku 2021. Rozhodně jsme chtěli přinést více prvků death/funeral doomu a celkově zvuk desky udělat soudržnější. Do LP bylo vloženo mnohem více kompozičního přemýšlení, zatímco demo bylo trochu uspěchané. Na novém LP také poprvé uslyšíte v našich skladbách syntezátory.“


„Beneath the Blazing Abyss“ v sobě obsahuje všechny atributy dobrého death a doom metalu. Pro mě osobně se jedná o desku, ke které se hrozně rád vracím. Jakým způsobem vznikala? Jak skládají nový materiál BARON?

„Nejstarší materiál, který se dostal na album, vznikl už v roce 2018. Většina alba však vznikla během covid lockdownů v letech 2020-2022 prostřednictvím writing sessions, které probíhaly online mezi našimi kytaristy JERRYM a TEEMU. Proces psaní v podstatě začíná a končí na JERRYho zasraném notebooku, kde hostuje všechny songwriting sessions. Spolu s TEEMU skládal online tyto demo verze písní s naprogramovanými bicími. Pak jsme se v roce 2022, kdy už byly nařízení docela rozvolněné, sešli v naší zkušebně a no, zkoušeli materiál. Na těchto zkouškách také došlo k některým finálním úpravám písní.“

Kdo je podepsán pod nahráváním a masteringem? Musím potvrdit, že zvuk doslova zabíjí. Pořád mě to nutí na hi-fi věži přidávat volume. Máte zvuk, který je krutý, surový a zároveň temný a živočišný. Jak se vám spolupracovalo? V jakém studiu jste nahrávali a jak vše probíhalo?

„Nahrávku produkoval, mixoval a masteroval náš dlouholetý spolupracovník a přítel JUSSI RIIKONEN. Jsme rádi, že jsme mu dali důvěru, protože se shodujeme, že se mu producentská práce povedla na jedničku! Bicí a vokály také nahrával ve 'JussiMagia Studios' na dvou místech, tady v Helsinkách ve Finsku a také v Tallinnu v Estonsku. Ten výlet do Tallinnu by nakonec zabral docela velkou část našeho rozpočtu, protože, no, různé důvody... takže jsme museli být kreativní při nahrávání strunných nástrojů. Kytaru a basu jsme nahráli na jiné session s TIMI JETSU, což je legendární bubeník tady ve finském undergroundu. Někteří ho označují za nejlepšího bubeníka na celé scéně... má také vlastní studio, doslova nazvané „Timi's“, které nám ochotně pronajal za velmi přijatelnou cenu, což bylo po tom nákladném dobrodružství v Tallinnu štěstí. JERRY pak s TIMIho pomocí nahrál všechny kytarové a basové party, které jsou na albu slyšet, sám. TIMI má úžasnou sbírku oldschoolových zesilovačů ještě z 80. a 90. let, které byly při nahrávání použity.“


Nedílnou součástí a jakýmsi bonusem navíc je pro fanoušky dnes CD. Vy jste jej vydali u labelu Transcending Obscurity Records a je opatřeno démonickým obalem. Autorem je Misha Mono. Jak jste motiv vybírali a jak souvisí s hudbou na novince?

„Ano, s obalem nemůžeme být spokojenější. Nápad s těmi vařícími se lidmi v moři plamenů byl původně určen pro demo 'Hellspawn', ale ten nápad byl tak dobrý, že jsme měli pocit, že by měl být zachován pro LP, takže jsme pro demo zvolili jiný obal. Možná to bylo na Twitteru, kde jsme poprvé narazili na grafiku MISHA. Jeho styl se nám opravdu líbil, protože nám připadal poměrně jedinečný, ale rozpoznatelný, a rozhodli jsme se ho kontaktovat. Spolupráce s ním byla opravdu snadná a pokud jde o zabijácké obaly, nemůžeme ho doporučit. Máme pocit, že texty a samotná hudba velmi dobře odrážejí pekelnou povahu obalu.“

Toulám se podsvětím již přes třicet let a do Finska si chodím pro muziku vlastně na jistotu. Myslím, že máme podobnou náturu i vkus, co se týká metalu. Mám vaše kapely hodně rád a pečlivě sleduji vaši scénu. Možná vám i trošku závidím, my máme u nás jen pár death metalových smeček, které stojí za to. Čím si to vysvětluješ, že zrovna u vás se death metalu tolik daří? Jak vnímáš vaši scénu, fanoušky, labely?

„No, deathmetalová scéna tady ve Finsku je momentálně ve velmi dobré kondici, hlavně proto, že se jí věnuje hodně dětí. Skoro to vypadá, že každý týden se objeví nová kapela, kterou založila skupina patnácti- až šestnáctiletých kluků, kteří death metalem žijí a dýchají. Je tu také pár míst, kde se mohou konat koncerty pro všechny věkové kategorie, na které mohou přijít všichni mladí, což je velmi důležité. Pokud se na vaší scéně angažují jen nějací staří mazáci, určitě to není zdravé znamení... Každé léto se také koná helsinský Deathfest, který sem přiváží některé větší kapely z celého světa. Naším oblíbeným místním labelem je určitě IRON CORPSE, který nám vlastně v roce 2021 vydal demo kazetu. Jeden z mála případů, kdy si můžeš koupit jakýkoli release naslepo od labelu a je tak 99% šance, že to vládne.“


Hrajete doom death metal ovlivněný starou školou. Dnes se vlastně kapela nemůže vyhnout srovnání, mě by ale zajímalo, jak vlastně vznikl nápad založit BARON, kdo byl a je vaším vzorem a kam vaši kapelu chcete posunout? Lákají vás třeba velké zahraniční festivaly, jste ochotni vyrazit na turné s nějakou slavnější smečkou?

„BARON se zrodil v roce 2015 během opilecké oslavy 18. narozenin našeho baskytaristy TONIho. Čas určitě letí, vůbec mi nepřijde, že jsme kapela už skoro 10 let... Víme, že je to základ, ale upřímně METALLICA byla pro nás všechny v dětství velmi důležitá a asi bychom mohli strávit hodiny a hodiny jenom povídáním o nich, kdybychom chtěli. Lidi si o nich můžou kecat, jak chtějí, ale kouzlo těch prvních čtyř alb se nedá nikdy popřít. Ale samozřejmě v dnešní době je náš hudební vkus mnohem rozmanitější než jen METALLICA, ha-ha... v současné době uctíváme kapely jako MORBID ANGEL, MY DYING BRIDE, KATATONIA, DISEMBOWELMENT, MORPHEUS DESCENDS, UNHOLY a SEPTIC FLESH (jen pár prvotin!), abychom byli struční. Naším cílem je zlepšovat se s každým vydaným albem a nezasekávat se na tom samém pořád dokola. Co se týče festivalů a turné, určitě bychom si rádi na nějakých zahráli, ale realisticky vzato nás momentálně dost zaměstnávají naše osobní plány, takže světové turné po šesti kontinentech v dohledné době nečekejte. Samozřejmě pokud nás MORBID ANGEL požádají, abychom je podpořili na turné, okamžitě dáváme výpověď v práci a oznamujeme, že tam kurva jedeme!!! Ha-ha...“

Když jsem před sedmi lety zakládal svoje stránky, měl jsem vizi, že se budu snažit podporovat kapely, které podle mě nejsou tolik na očích. Dát o nich vědět světu. Myslím, že se mi to celkem daří, alespoň podle ohlasů. Jak přistupujete k propagaci vy? Necháváte to na labelu nebo sami posíláte CD různě na recenze? Já si třeba alba, která mě opravdu baví, kupuji. Jak jste na tom vy? Jste také fanoušci, co rádi a často podporují své kolegy? Chodíte na koncerty? Paříte?

„Máme pocit, že neustálá propagace je jedním z nejhorších aspektů existence kapely v moderní době, nesnášíme to... kapely baví dělat hudbu a hrát koncerty, ne být bezduchými stroji na obsah a Tiktokery. Děláme jen základní věci na sociálních sítích, a jakmile dostaneme ty fyzické desky, nejspíš pošleme nějaké recenzentům a časopisům, a to je všechno. Tyhle rozhovory jsou asi jediný typ propagace, který nás opravdu baví dělat! Vydavatelství nám s propagačními věcmi velmi pomohlo, abychom byli spravedliví, takže křičíme díky na KUNALA z TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS!!! I když streamování ovládlo hudební svět, pořád si určitě velmi vážíme fyzických nosičů. Všichni pravidelně navštěvujeme místní koncerty tady ve Finsku a rádi podporujeme kapely nákupem jejich hudby nebo merchandise, protože jako členové kapely víme, jak moc znamená podporovat i jiné kapely.“


Na jednou stranu má dnes začínající kapela spoustu možností, jak o sobě dát vědět, ale zase na druhou stranu, skupin je obrovské množství a fanoušci se v nich ztrácejí. Hodně lidí jen stahuje mp3 z internetu a místo koncertu raději plive jedovaté sliny na facebooku. Jak vás, jako BARON ovlivňují moderní technologie? Co si myslíš o stahování muziky, google metalistech, streamování muziky apod.?

„No, trochu jsme se toho dotkli už v předchozí odpovědi, ale má to svá pro a proti. Když člověk vyrůstal na přelomu 90. a 90. let, má někdy tendenci toužit po vzpomínkách na ty časy raného internetu. Bylo něco zvláštního na tom, když jste si v knihovně půjčovali všechna možná metalová alba a kopírovali je do Media Playeru a samozřejmě si za málo peněz, které jste měli, CD skutečně kupovali. Ale lhali bychom, kdyby streamování hudby nebylo většinu času zatraceně pohodlné. Také objevování nové hudby bylo snazší než kdy dřív, pokud jste věděli, kde hledat. Například na stránkách, jako je RATE YOUR MUSIC, jsou skvělí uživatelé s úžasnými podrobnými seznamy a specializovanými stránkami na Instagramu, kteří vás seznámí s novými (i starými, ale možná zapomenutými) kapelami. Takzvaný „úžasný“ algoritmus Spotify je ale možná ten největší mýtus vůbec, jistě, pokud rádi posloucháte stejných asi 10 alb, která se vám tlačí na domovskou stránku, pak je to úžasné!“

S oblibou se ptám muzikantů na to, co pro ně znamená death metal. Jak by jej definovali, jestli je pro ně spíše filozofií a životním stylem nebo „jen“ relaxem. Co znamená pro tebe? Jak jej vnímáš a prožíváš?

„Jako hudebníci, ale především jako fanoušci tohoto žánru, death metal a metal obecně ovlivňuje víceméně každý aspekt našeho každodenního života. Pokud se na metal díváte jako na 'jen další hudební žánr', tak to prostě nikdy nepochopíte, sorry. Místa, kam nás death metal zavedl, a lidé, s nimiž nás seznámil, to, jak formoval náš pohled na svět, jasně znamená, že je to mnohem víc než jen laciná zábava.“


Na závěr klasická, ale důležitá otázka. Co chystají BARON v nejbližších měsících? Kde vás můžeme vidět na koncertě?

„Naším krátkodobým plánem je napsat několik nových písní pro mini vydání, možná split nebo jen EP, a vydat ho do konce tohoto roku. Co se týče koncertů, v tomto směru byl zatím větší klid, než bychom si možná přáli, ale na léto je naplánováno několik koncertů tady ve Finsku, které zatím nebyly oznámeny. Takže je sledujte, určitě budou brzy oznámeny.“

Děkuji moc za rozhovor. Přeji nejen nové desce spoustu úspěchů a ať se co nejvíc rozšíří řady vašich fanoušků. Budu se těšit někde naživo a ať se vám daří jak po hudební stránce, tak i v osobní rovině. Jdu si „Beneath the Blazing Abyss“ zase narvat do hlavy!

„Moc vám děkujeme, otázky se nám opravdu líbily. Naše debutové LP 'Beneath the Blazing Abyss' vychází 26. dubna 2024 a vydává ho TRANSCENDING OBSCURITY RECORDS, doufám, že se vám všem bude líbit! Na zdraví!“

Recenze/review - BARON - Beneath the Blazing Abyss (2024):


pátek 3. května 2024

Recenze/review - VRYKOLAKAS - Nocturnal Dominion of Death (2024)


VRYKOLAKAS - Nocturnal Dominion of Death
CD 2024, Paragon Records / Satanath Records / Iron, Blood & Death Corp / Futhark Records

for english please scroll down

Jsou pozvání, která se neodmítají. Probudily mě uprostřed tiché noci. Všechny mlčely. Postavy bez tváří, šeptaly obrácené modlitby. O zlu, o nenávisti. Jejich kostnaté ruce mě drtily, pálily a chladily zároveň. Konečně jsme na místě. Vše je připraveno. Starodávný kamenný oltář, potřísněný krví desítek obětí. Všichni skloní hlavy k zemi. Už je zde, zvrácený kněz s rezavým nožem. Dojde mi to až příliš pozdě, já jsem obětí dnešního rituálu. Padám k zemi a z hrdla mi prýští krev na všechny strany.

Poslouchat nové album singapurských VRYKOLAKAS je jako se účastnit nějaké morbidní mše pro vyvolávání temných sil. Kapela datuje svůj vznik do roku 1991 a je naplno oddána démonům. Jejich hudba je pestrou směsí ryzího a prašivého deathu, black metalu, thrashe i grindu. Každý fanoušek záhrobí si najde to svoje. Peklo opravdu existuje!


Pánové vzešli z těch nejděsivějších koutů podsvětí. Hrají odhodlaně, syrově a jejich skladbám věřím stejně jako obrácenému kříži. Je to masakr, tsunami v márnici, je to vichr, který lze pozorovat na starých pohřebištích. Kapela si dala velký pozor na to, aby měla surový a živočišný zvuk. Nové album  "Nocturnal Dominion of Death" opatřila parádním obalem (ano, takhle nějak si opravdu představuji peklo). Autorem je Andreas Christanetoff. Co se týká hudby, tak se ta se mi ihned dostala pod kůži, do mých nočních můr. Je totiž velmi uvěřitelná a přesvědčivá. Už jste se někdy dívali do očí oběti, které bylo před chvílí proříznuté hrdlo? Sledovali jste děs ve tváři i smíření se svým osudem? Tak přesně takové pocity mám i z nové desky těchto tmářů. Jsou nejen skvělými muzikanty a perfektně zvládají svoje hrobnické řemeslo, ale zároveň přidávají do skladeb spoustu černých ingrediencí. Vztek, touhu ničit hudbou, pohřbít vás zaživa, upálit na hranici. Jsme jedné krve, já i VRYKOLAKAS. Rád a často jsem se k nové nahrávce vracel. Důvod je zcela prostý a jednoduchý. Je totiž vynikající po všech stránkách. Každé společné setkání je pro mě srdeční záležitostí. Je to reálný návrat po časové ose zpět, jsou to zuřivé ozvěny z plesnivých katakomb, které byly od devadesátých let uzavřeny a zakonzervovány. Letos vydaly další svědectví. O bolesti, o smrti, o pradávných rituálech. Probudily mě uprostřed tiché noci. Všechny mlčely. Postavy bez tváří, šeptaly obrácené modlitby. Padám k zemi a z hrdla mi prýští krev na všechny strany. Jsem si absolutně jistý, že jsem zde správně. Tohle je hudba, která vás totálně zničí a vypálí vám cejch do vašich myšlenek. Ďábelský, syrový black death metal, zuřivost z těch nejtemnějších hlubin! Budete spáleni na popel!


Asphyx says:

There are invitations that are not refused. They woke me up in the middle of a quiet night. They were all silent. Faceless figures whispering inverted prayers. Of evil, of hatred. Their bony hands crushed me, burning and cooling at the same time. Finally, we're there. Everything is ready. An ancient stone altar, stained with the blood of dozens of victims. All heads bowed to the ground. There he is, the twisted priest with the rusty knife. I realize too late, I'm the victim of today's ritual. I fall to the ground, blood spurting from my throat in all directions.

Listening to the new album from Singapore's VRYKOLAKAS is like attending a morbid mass to summon dark forces. The band dates back to 1991 and is fully devoted to demons. Their music is a diverse blend of pure and dusty death, black metal, thrash and grind. There is something for every fan of the beyond. Hell really does exist!


The gentlemen came from the most frightening corners of the underworld. They play with determination and rawness and I believe in their songs as much as I believe in the inverted cross. It's a massacre, a tsunami in the morgue, it's a whirlwind to be seen in old burial grounds. The band took great care to have a raw and animalistic sound. The new album "Nocturnal Dominion of Death" has a cool cover (yes, that's really how I imagine hell). The author is Andreas Christanetoff. As for the music, it immediately got under my skin, into my nightmares. It is very believable and convincing. Have you ever looked into the eyes of a victim whose throat has just been slit? Have you watched the terror on their face and the resignation to their fate? That's exactly how I feel about the new album by these darkies. Not only are they great musicians and perfect at their grave digging craft, but they also add a lot of black ingredients to their songs. Rage, the desire to destroy with music, to bury you alive, to burn you at the stake. We are of the same blood, me and VRYKOLAKAS. I was happy and often came back to the new record. The reason is quite simple and straightforward. It is excellent in every aspect. Every meeting together is a matter of the heart for me. It's a real step back along the timeline, it's furious echoes from the moldy catacombs that have been closed and preserved since the 1990s. This year, they have given further testimony. Of pain, of death, of ancient rituals. They woke me up in the middle of a quiet night. They were all silent. Faceless figures whispering inverted prayers. I fall to the ground, blood spurting from my throat in all directions. I'm absolutely sure I'm here right. This is music that will totally destroy you and burn a mark into your thoughts. Evil, raw black death metal, fury from the darkest depths! You will be burnt to ashes!


Recenze/review - VRYKOLAKAS - And Vrykolakas Brings Chaos and Destruction (2021):


tracklist:
01. Darkness Consumes The Soul
02. Ascension Of The Knowledge
03. Foretaste The Divine Wrath
04. The Forbidden Hope For Death
05. Hind's Vengeance At Uhud
06. Covenants Leading To Sa'ir
07. Bilateral Venomous Assault
08. From The Hellfire Comes The Spawn

band:
Andy (vocals), Khairil (guitar/vocals) and Edi (drums)

Recenze/review - DARKNESS - Blood on Canvas (2024)


DARKNESS - Blood on Canvas
CD 2024, Massacre Records

for english please scroll down

Měl by ses ostříhat. Neměl bys pít tolik piva. A ta muzika, kterou posloucháš, je moc nahlas. Nechápu, jak se ti to může líbit. Raději jsem utekl ven. Před domem na mě pískali kamarádi a tak jsem si hodil do kapsy několik kazet, oblékl si džíny i vestu a vyrazil ven. Pro mě byl thrash metal vždycky hudba o přátelích, o ostrých melodiích, o tom, vymlátil si hlavu v headbangingu. Uteklo více než třicet let. Stále mám dlouhé, dnes již šedivé vlasy. Pořád poslouchám muziku hlavně srdcem. A pivo mi chutná snad ještě víc.

Mám to nastavené tak, že mi hudba pomáhá přežít v dnešním podivném světě. Nerozumím sociálním sítím, nekupuji si lesklé časopisy o metalu. A když vydá nové album kapela DARKNESS, tak si buďte jistí tím, že se zavírám do svého pokoje, neustále přidávám hlasitost a je mi jedno, že mi sousedi nadávají. Asi připadám všem divný, ale mě je to jedno. Mám svoji muziku a všem ukazuji fuck off! Na rovinu. Němci jsou pořád ve skvělé formě. Nakopou vám zadek a ještě jim za to poděkujete. 

Jasně, že je to old school, jasně, že už tu všechno bylo, jasně, že je to hudba pro starý metalisty. No a co? Já zase nemám rád plastovou produkci i umělý ženský, nelíbí se mi pozéři a nudí mě kapely, co hrají přehnaně technicky a zapomínají na to, že by skladba taky měla dávat nějaký smysl. DARKNESS se opět trefili do mého vkusu. Hele, asi jako každý, kdo pracuje a platí daně, se těším na pátek. Spousta mých kamarádů je dávno mrtvých a tak si pokaždé připiju na jejich počest a vzpomenu si na ně, když si rvu do hlavy pod tlakem "Blood on Canvas". Nemusíte mi nic říkat o starých kostech, prašivých psech, ani o tom, že nerozumím modernímu umění. Blbost! Tenhle styl byl vždycky i o zábavě, o tom, obejmout krásnou holku a pořádně si zařádit. A to všechno předkládají pánové ve velmi dobrém balení. Zvuk, obal, jednotlivé motivy, vše je podřízeno jedinému. Rozsekat vás na kusy. V jejich nové desce je velký kus srdce. A o to jde především. Moc dobře vím (a ví to i kapela), že se zde nejedná o nic nového, o nic zásadního a převratného. Jenže přátelé, když mě zkrátka baví tuhle nahrávku poslouchat. Otevírám si další pivo a řvu z plných plic. Nás nedostanou. Novinka má v sobě velký drive, nahrubo nasekanou energii i spoustu ostrých momentů, které se mi pokaždé zadřou hluboko do mozku. Rodina dnes promine, oblékám si metalové triko (vesta už mi dávno nesedí a visí ve skříni). Vezmu si s sebou pár piv a samozřejmě tohle album. Celej svět mi může políbit prdel. Je tu nová deska DARKNESS. Myslím, že nemusím nic dodávat, podobně prokletí mi určitě rozumějí. Ostrý, syrový thrash metal, s vysokým obsahem třeskavých látek! Teutonic thrash metalová detonace!


Asphyx says:

You should get a haircut. You shouldn't drink so much beer. And the music you're listening to is too loud. I don't know how you like it. I'd better get out. My friends were whistling at me outside the house, so I threw a few tapes in my pocket, put on my jeans and vest and went outside. For me, thrash metal has always been music about friends, about edgy tunes, about banging your head in headbanging. It's been over thirty years. I still have long, now grey hair. I still listen to music mostly with my heart. And I like beer even more.

I've got it set up so that music helps me survive in today's strange world. I don't understand social media, I don't buy glossy metal magazines. And when a band like DARKNESS releases a new album, rest assured that I lock myself in my room, keep turning up the volume, and don't care that my neighbors are cussing me out. I guess everyone thinks I'm weird, but I don't care. I've got my music and I'm showing everybody the fuck off! Straight up. The Germans are still in great shape. They'll kick your ass and you'll thank them for it. 


Of course it's old school, of course it's all been there before, of course it's music for old metalheads. So what? I don't like plastic production and artificial women, I don't like posers and I'm bored with bands that play too technically and forget that the song should also make some sense. DARKNESS hit my taste again. Hey, I guess like anyone who works and pays taxes, I'm looking forward to Friday. A lot of my friends are long dead, so I always toast in their honor and remember them when I'm banging my head under the pressure of "Blood on Canvas". You don't have to tell me anything about old bones, mangy dogs, or that I don't understand modern art. Bullshit! This style has always been about fun, too, about hugging a pretty girl and having a good time. And it's all presented by the gentlemen in a very good package. The sound, the cover, the motifs, everything is subordinated to one thing. Cut you to pieces. There's a big piece of heart in their new record. And that's what it's all about. I know very well (and the band knows it too) that there is nothing new, nothing groundbreaking. But friends, when I simply enjoy listening to this record. I open another beer and scream at the top of my lungs. They're not gonna get us. The new album has great drive, rough-hewn energy and plenty of edgy moments that sink deep into my brain every time. My family will excuse me today, I'm putting on my metal shirt (my vest doesn't fit anymore and has been hanging in my closet for a long time). I'll take a few beers with me and of course this album. The whole world can kiss my ass. The new DARKNESS album is here. I don't think I need to add anything, I'm sure the similarly cursed can understand. Sharp, raw thrash metal, with a high content of blasting substances! Teutonic thrash metal detonation!



Recenze/review - DARKNESS - Over and Out (2020):

čtvrtek 2. května 2024

Recenze/review - PROFANATION - Skull Crushing Violence (2024)


PROFANATION - Skull Crushing Violence
MLP, MCD 2024, Iron Bonehead

for english please scroll down

Když mě před mnoha a mnoha lety zavřeli do jedné staré kobky, netušil jsem, že potkám tolik démonů. Myslel jsem si, že můj život skončil, že pomalu shniju, že budu umírat. Bez světla, bez svědomí. Jenže stačilo několik dní a pochopil jsem, že existuje ještě jeden svět. Ten odvrácený, temný a šílený. Jako hudba francouzských PROFANATION. Ti letos přicházejí s mrtvolně znějícím EP "Skull Crushing Violence". Jedná se o hrubý, surový death metal s příměsí třaskavého grindu.

Mám jediný úkol. Každý den mi přivážejí staré, práchnivějící mrtvoly. Drtím je kladivem na prach. Musím uznat, že když jsem poslouchal tuhle nahrávku, šla mi práce velmi dobře od ruky. Nikde nic nepřebývá, nikde nic nechybí. Pánové útočí napřímo a trefují se přesně. Na solar plexus. 


Jedná se o zkušené muzikanty, kteří působili také ve smečkách jako DESTRÖYER 666, VENEFIXION, REGARDE LES HOMMES TOMBER a kteří moc dobře ví, co a jak chtějí hrát. Novou desku opatřili velmi chladným a syrovým zvukem. Budete spáleni obrovským tlakem. Při poslechu jsem si připadal, jako bych spadl do obrovské laviny z kamení, ledu, plesnivých kostí. Rozdrcen a polámán, se znovu a znovu rodím. Je to zkrátka a dobře přesně ten druh masakru, který mi dělá tak dobře. Pokaždé, když mě štve současný svět (což se stává čím dál tím častěji), zavírám za sebou rezavé dveře do podzemí a poslouchám "Skull Crushing Violence". Tahle deska má v sobě totiž vše potřebné pro záhrobní záležitosti, kterými si musí projít každý opravdový fanoušek reálné smrti v hudbě. Pokud do rovnice o několika neznámých dosadíte kanadský válečný smrtící kov, přidáte britský a švédský chřestivý grind death metal, vše zamícháte, proklejete, vyjde vám výsledek, který se sám nabízí. Ano, PROFANATION jsou nekompromisní. Rozsekají vás na kusy, znovu slepí, pověsí na háky. Můžete si vybrat svůj oblíbený druh mučení. Je to jen na vás, zda jejich muziku přijmete. Za sebe mohu jen zvednout všechny uříznuté palce nahoru a užívat si mrtvolně podmanivou atmosféru. Skladby mají drive, sílu, schopnost mě přikovat na zeď. Když mě před mnoha a mnoha lety zavřeli do jedné staré kobky, netušil jsem, že potkám tolik démonů. Myslel jsem si, že můj život skončil, že pomalu shniju, že budu umírat. Bez světla, bez svědomí. Mám jediný úkol. Každý den mi přivážejí staré, práchnivějící mrtvoly. Drtím je kladivem na prach. Špínou, děsem, strachem a zkaženou krví nasáklý death grind core mršina! Lavina z kostí!


Asphyx says:

When I was locked up in an old dungeon many, many years ago, I had no idea I would meet so many demons. I thought my life was over, that I was slowly rotting, that I was going to die. No light, no conscience. But it only took a few days for me to realize there was another world. The other world, dark and crazy. Like the music of French PROFANATION. This year they come with their dead sounding EP "Skull Crushing Violence". It's raw, raw death metal with an admixture of shattering grind.

I have one mission. Every day they bring me old, stinking corpses. I pulverize them with a sledgehammer. I have to admit, when I listened to this record, the work went very well. There's nothing missing, nothing missing anywhere. The men strike straight and hit with precision. On the solar plexus.


These are experienced musicians who have also been in bands like DESTRÖYER 666, VENEFIXION, REGARDE LES HOMMES TOMBER and who know very well what and how they want to play. The new album has a very cold and raw sound. You will be burnt by the huge pressure. Listening to it I felt like I fell into a huge avalanche of rocks, ice, moldy bones. Crushed and broken, I was born again and again. It is, in short, exactly the kind of carnage that makes me feel so good. Every time the contemporary world pisses me off (which is happening more and more often), I close the rusty door to the underground behind me and listen to "Skull Crushing Violence". Because this record has everything you need for the underworld stuff that any true fan of real death in music has to go through. If you plug Canadian war death metal into an equation of a few unknowns, add British and Swedish crunching grind death metal, you mix it all up, damn it, They'll cut you to pieces, glue you back together, hang you from hooks. You can choose your favorite kind of torture. It's up to you whether you accept their music. For my part, I can only give a thumbs up and enjoy the deadly captivating atmosphere. The songs have drive, power, the ability to drive me up the wall. When I was locked in an old dungeon many, many years ago, I had no idea I would meet so many demons. I thought my life was over, that I was slowly rotting, that I was going to die. No light, no conscience. I have only one task. Every day they bring me old, stinking corpses. I crush them to dust with a hammer. Filth, terror, fear and blood-soaked death grind core carcass! An avalanche of bones!


tracklist:
1. Profanation
2. Global Terror
3. Modern Sickness
4. Graveyard Stomp
5. No Surrender
6. Skull Crushing Violence

band:
Profane Alex : vocals/bass
Kevdeath : guitar
Judge : guitar
Sinistre : drums

Recenze/review - PESTILENGTH - Solar Clorex (2024)


PESTILENGTH - Solar Clorex
CD 2024, Debemur Morti Productions, Nuclear Winter Records

for english please scroll down

Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Psát o hudbě je vždy osobní, subjektivní záležitost. Když se ponoříte do svých šílených snů a pokusíte se je pojmenovat. Jsou kapely, které je umějí znázornit svými skladbami. Podle mého patří španělští PESTILENGTH mezi vyvolané. Mezi démony, kteří se dostanou postupně i mezi vaše noční můry.

Jedná se o třetí dlouhohrající album kapely, která se elegantně pohybuje mezi death metalovým zlem, black metalovou jedovatostí a v některých momentech i doomovým chladem. To vše potom smícháno a podáváno pod tlakem rovnou do žíly. Jedná se o extrémní hudební masakr, který vyžaduje notnou dávku soustředění. Teprve potom budete odměněni krásně morbidním zážitkem. 


Některé kapely poslouchám několik měsíců, než se odhodlám o nich napsat. Musí dojít ke vzájemnému přenosu, musí mě začít napadat slova, kterými se potom pokouším popsat, co se na albu odehrává. Španělé na to jdou podobným způsobem jako kapely typu PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. Jedná se o těžko stravitelné maso, které vám bude ležet ještě dlouhou dobu v žaludku. Začne ve vás, stejně jako tahle deska, postupně hnít, rozkládat se, aby se potom jako prudký jed dostala do vašich žil. Zvuk, obal, celkové provedení, vše je přizpůsobeno jedinému. Kruté smrti. Nevím, jestli jste někdy navštívili mlhou zakryté bažiny. Leží v nich vaši předchůdci. Jejich nafouklá těla smrdí hnilobou. Jakmile sejdete z cesty, začnete se propadat do hlubiny. Budete stahováni hlouběji a hlouběji. Až se nakonec zadusíte. Moje pocity a vnímání nové desky "Solar Clorex" je velmi podobné. Jedná se o starosvětský obřad pro všechny prokleté, i pro všechny, kteří rádi otevírají svoji mysl podobným hudebním záležitostem. Musíte mít do černé zahalenou fantazii, musíte se modlit k démonům. Teprve potom tuhle nahrávku pochopíte. Jakoby na povrch vylezly temné myšlenky, které měly být navždy ukryty ve stínu. Je to muzika náročná na poslech, ale také zhoubný nádor ve stádiu, kdy je zralý na proříznutí. Myslím si, že zde platí více než kde jinde, že je lepší si poslechnout ukázky, než psát další slova. Chytám se za hrdlo a nemůžu se nadechnout. Dusím se vlastní krví. Moje tělo postupně modrá a svět kolem je zahalený do šedé mlhy děsivých vzpomínek. Chorobami nasáklý, mokvající death metal, který vás rozemele na prach a stáhne do těch nejtemnějších hlubin!

Asphyx says:

I'm clutching my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Writing about music is always a personal, subjective affair. If you delve into your crazy dreams and try to name them. There are bands that can represent them with their songs. In my opinion, the Spanish PESTILENGTH are one of the induced ones. Among the demons that gradually enter your nightmares.

This is the third full-length album from a band that moves elegantly between death metal evil, black metal venom and, at some points, doom chill. All this then mixed and served under pressure straight into your veins. This is an extreme musical carnage that requires a good dose of concentration. Only then will you be rewarded with a beautifully morbid experience.


Some bands I listen to for months before I decide to write about them. There has to be a crossover, words have to start coming to me, which I then try to use to describe what's happening on the album. The Spanish go about it in a similar way to bands like PORTAL, MORBID ANGEL, HEAVING EARTH, AD NAUSEAM. This is hard to digest meat that will be in your stomach for a long time. It will, like this record, gradually rot in you, decomposing, only to enter your veins like a violent poison. The sound, the cover, the overall performance, everything is tailored to one thing. Cruel death. I don't know if you've ever visited a fog-shrouded swamp. Your ancestors lie there. Their bloated bodies stink of rot. Once you leave the path, you begin to sink into the depths. You will be pulled deeper and deeper. Until finally you suffocate. My feelings and perception of the new album "Solar Clorex" is very similar. This is an old-world ceremony for all the damned, and for all those who like to open their minds to such musical matters. You have to have a black-robed imagination, you have to pray to the demons. Only then will you understand this record. It's as if dark thoughts that should have been hidden in the shadows forever have come to the surface. It's music that's challenging to listen to, but also a malignant tumour at a stage where it's ripe for excision. I think it applies here more than anywhere else that it's better to listen to samples than to write more words. I'm clutching at my throat and I can't breathe. I'm choking on my own blood. My body gradually turns blue and the world around me is shrouded in a grey haze of terrifying memories. Disease-soaked, swamping death metal that grinds you to dust and drags you down to the darkest depths!


tracklist:
01. Intraexsanguination 
02. Neerv 
03. Occlusive 
04. Enthronos Wormwomb 
05. Baleful Profusion 
06. Dilution Haep 
07. Oxide Veils 
08. Choirs Of None 
09. Verbalist Aphonee

band:
N. - Drums
M. - Bass, Guitars, Vocals



TWITTER

@deadlystormzine https://twitter.com/deadlystormzine