DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

čtvrtek 14. července 2016

Recenze/review - ETERITUS - Following the Ancient Path (2016)


ETERITUS - Following the Ancient Path
CD 2016, Godz Ov War Productions

Dálnice do pekla bývá vždy lemována dobrými úmysly. Je tomu tak i tentokrát. Řítím se velkou rychlostí po rozžhaveném asfaltu, s tempomatem nastaveným na maximum. Klimatizace lehce šustí, jakoby mi našeptávala zlá slova o tom, že za pár okamžiků ztratím svoji hlavu. Přidávám volume na CD přehrávači, užívám si bolestivě ledové melodie polských deathových maniaků ETERITUS a každou chvíli očekávám, že se vznesu a zlomím. Jedna moje část zůstane, zde na spálené zemi a druhá bude pohřbena v tom nejstudenějším záhrobí, jaké jsem kdy potkal. Proháním album stále dokola a postupně ladím své frekvence na pravý nefalšovaný death metal.

ETERITUS jsou šílenci, kteří se zhlédli ve starých švédských postupech (ENTOMBED, NIHILIST, DISMEMBER, INTERMENT), přidali trošku GOREFEST a vše upěchovali těžkotonážní temnotou. Album na mě působí, jako by ho někdo polil benzínem a zapálil. Má v sobě přesně takový ten staroškolský feeling, který mám tolik u prastarého death metalu rád. Zkrátka a jednoduše, hněte to, pálí to, řeže to, studí to. Poláci přesně pochopili, o co nám fanouškům jde. Vzali si sice na pomoc mnohokrát omleté riffy, ale nevadí to. Způsob provedení, jasně definovatelná vlastní invence i odér samotné smrti vám zcela vynahradí pocit, že už tu všechno bylo. Baví mě jezdit prázdnou dálnicí, když slunce teprve stoupá nad obzor a k tomu mít novinku "Following the Ancient Path" pořádně nahlas!




Míjím hromady přejetých a rozmašírovaných zvířat, která zahynula pod koly kamiónů. Padá na mě tíseň, mám najednou předtuchu a v protisměru blikají světla sanitek, hasičů. Zase někdo neovládl svůj testosteron a pukl v pár okamžicích. Budu mít asi desku "Following the Ancient Path" navěky zafixovanou s touhle situací. Odbočuji raději do lesů, proháním motor mezi žlutými květy hořčice a zastavuji na polní pěšině. Nadechuji se odéru léta a ze dveří mého vozu stále zní ETERITUS. Jakoby se ta výheň, která zuří všude kolem, lehce ochladila. Bude to těmi otevřenými starými hroby, bude to ledově znějícími riffy, bude to plesnivinou, která je cítit z každého tónu. Album s klidným svědomím mohu doporučit všem death metalovým archivářům, řidičům i pravým, poctivým hrobníkům. Pánové hrají přesně podle mého morbidního vkusu. Reálně, syrově, ošklivě a chladně. Víc takových desek, víc takových kapel. Za mě rozhodně palec nahoru!


sumarizace:

Letošní novinka polských ETERITUS v sobě obsahuje všechno potřebné pro to, aby byly otevřeny dveře do podsvětí. Skvělé plesnivé riffy, morbidní vokál a atmosféra plná tmy, dělají z tohoto alba povinnost pro všechny fanoušky reálného pravého death metalu. Devadesátá léta minulého století opět ožívají plnou silou. Svět je při poslechu temný, studený a zlý. Vítejte na old schoolovém večírku. Podávat se budou dávné postupy, hnis a prašivina. Album se povedlo. Má v sobě určitou jiskru, která jej odlišuje od stovky podobných. Jsme prach a v prach se proměníme! Pokud máte chuť na pořádnou porci plesniviny, „Following the Ancient Path“ je pro vás více než vhodným albem. Death metalová nahrávka, která otevírá víka od starých rakví! Skvělá hrobnická práce!


Asphyx says:

This year's news of Polish ETERITUS contains everything necessary for opening the door to the underworld. Moldy great riffs, morbid vocals and the atmosphere full of darkness make from this album some duty for all fans of real true death metal. The nineties of the last century come alive with full power once again. When I'm listening the world is dark, cold and evil. Welcome to the old school party. It will be served ancient procedures, pus and scab. The album has done well. It has a certain spark that makes it different from the hundreds similar. We are dust and to dust we will transform! If you fancy a big amount of scabies, "Following the Ancient Path" is for you more than a good album. Death metal record, which opens the lids of the old coffins! Great gravedigger job!


Tracklist:
1.Intro
2.Biocentric
3.Hellish Imagery
4.The Unliving Thing
5.Eye of the Storm
6.Incinerator
7.Somber Mind
8.End of Line
9.Mortal Prophecy

band:
Liam Tailor - Vocals/Guitar, Zimny - Guitar, Greg - Bass, Nitro - Drums 

středa 13. července 2016

Rozhovor - BLOOD RED THRONE - Možná že jednoho dne budou věci tak pokročilé a mimo kontrolu, že je nezastavíme před tím, aby nad námi převzali moc.


Rozhovor s death metalou skupinou BLOOD RED THRONE z Norska. Odpovídal Daniel Olaisen. 

přeložila Markéta, děkujeme!

Recenze/review - BLOOD RED THRONE - Union of Flesh and Machine (2016)


Ave BLOOD RED THRONE! 15. července 2016 vám vyjde nové album s názvem „Union of Flesh and Machine“. Poslouchám ho už nějaký čas a považuji ho za vynikající. Za temné, ostré a nekompromisní. Jak jsi s výsledkem spokojený ty?

Rozhodně. Na tomto album je všechno, co by člověk očekával od BRT s kapkou old schoolu. Písně jsou skvělé a produkce byla perfektní. Fanoušci BRT by rozhodně měli být spokojeni.

Obal pro novinku vám kreslil Jobert Mello. Abych pravdu řekl, tak už dlouho jsem se nesetkal s coverem, který takhle přesně vystihl to, co se odehrává na CD. Nicméně, když jsme spolu dělali rozhovor naposledy, tak jsi zmínil, že byste rádi pokračovali ve spolupráci s Rafaelem Tavaresem. Proč tedy ta změna? Přijde mi, že Jobert Mello znázornil na novince čistou apokalypsu. Jak jste vlastně motiv pro novinku vybírali?

Naprosto jsem miloval práci Tavarese. Ale když jsme přišli s nápadem na Union of Flesh and Machine, Jobert přišel s naprosto perfektním skečem a z jeho stránek jsme věděli, že je to profesionál. Máš naprostou pravdu, obal naprosto vystihuje Martinův nápad – to je náš producent, který napsal všechny texty na tomhle album. Je to muž proti technologii. Můžeme to vůbec kontrolovat? Přemůže nás to? Album se zabývá lidskou stupiditou a ignorancí.


Minule jsi mi říkal, že píšeš songy stejným způsobem 15 let. To znamená, že děláš demonahrávky doma, že máš rád určitou strukturu ve skladbách. Na novince je to hodně znát. Kytarová práce je opravdu hodně pestrá, těch vrstev je tam spousta a je dokonce krásně slyšet i baskytara. Tvořil jsi novou desku také stejně? A co Ivan Gujic, také přispěl vlastními nápady?

No, před patnácti lety jsem vždycky vzal riffy do zkušebny a tam je zkoušel s bubeníkem. Ale posledních 6-7 let jsem si všechny kytary na všech albech nahrál sám doma ve studiu. Nové album není výjimkou. Vždycky jde o dobré riffy a o to, dát je dobře dohromady. Ivan spolupracoval na 3 písních. Mělo by být docela snadné rozlišit jeho písně, protože píše úplně jiné texty než já. Ale funguje to skvěle a díky tomu je album rozhodně zajímavější!

Danieli, tvůj kytarový rukopis je nezaměnitelný. BLOOD RED THRONE je díky tomu jasně rozpoznatelnou kapelou mezi ostatními. Zajímalo by mě, jak často a dlouho cvičíš? Kdy jsi vlastně vůbec začal hrát na kytaru a kdo byli tvé největší vzory? Náš web čte hodně muzikantů a ty by určitě zajímalo, na jaký typ kytary hraješ a co používáš za aparát.

No, děkuju. To je v podstatě to, v co jsem doufal. Mít svůj styl a zvuk. Možná pro někoho hudba BRT není originální a inovativní, ale když se člověk zamyslí – je tu opravdu tolik kapel, které zní stejně jako my? Každopádně, vzal jsem do ruky kytaru v roce 1992 a zkoušel jako blázen několik let. Největší vliv na mě tenkrát měl (a vlastně dodnes má) Joe Satriani. Věř tomu nebo ne, ale můžeš jeho vliv slyšet v mém hraní v několika projektech/kapelách. V death metalu se stal mojí inspiraci Chuck Schuldiner. Je to prostě mistr a vytvořil si svůj vlastní death metalový styl. Mám svojí kytaru, která je vyrobená na zakázku od Halo Guitars. Sedmi strunná s DiMarzio X2N pickupem. Používám Line 6 Pod Farm ve studiu, ale to se liší. Občas používám zesilovače tam, kde zrovna jsou a občas si přinesu svoje Line 6 Uber Metal distortion pedály. Kromě toho mám klasickou šumovou bránu, tuner, bezdrátový systém a delay pedály.


Od předchozího stejnojmenného alba z roku 2013 je vaším vokalistou Yngve „Bolt“ Christiansen. Jestliže byl minule skvělý, tak letos se doslova překonává. Je dalším jasným poznávacím znamením kapely. Když zpívá v death metalové poloze, tak nějak si říkám, že chápu, odkud to z něj „leze“, ale na albu zní i black metalové „skřehotání“. To je také Bolt? Přiznám se, že letos mu vokály doslova zobu z ruky! Musí to být hrozně náročné. Bere třeba někde hodiny zpěvu? Pečuje nějak o hlas?

Bolt je opravdu skvělý. Umí mixovat mezi hlubokým vrčením a vysokým jekotem. Samozřejmě dělá všechny vokály na albu. Nemyslím si, že někdy bral kurzy, ale pěstuje hlas alkoholem, haha.

Psal Bolt opět texty na novou desku jako minule? Co jimi chtěl na novince vyjádřit? Osobně považuji texty v death metalu za trošku opomíjenou záležitost a je to taky jeden z důvodů, proč pořád kupuji originální CD, protože si myslím, že bez nich nemá posluchač ucelený názor.

Abych tu dlouhou historii zkrátil, Bolt na rok odešel z kapely. Takže jsme album nahrávali s Martinem, naším producentem, ten dělal vokály a dokonce s námi hrál na pár koncertech. Napsal všechny alba a je zodpovědný za koncept tohoto alba. Je vlastně o tom, jak se všechno robotizuje. Dokonce i člověk sám. Možná že jednoho dne budou věci tak pokročilé a mimo kontrolu, že je nezastavíme před tím, aby nad námi převzali moc.


Podle Metal Archives, kterým zase tolik nevěřím, jsem zaznamenal, že se do BLOOD RED THRONE vrátil bubeník Freddy Bolso. Znamená to, že je v současnosti stálým členem kapely? A vystupuje s vámi i naživo? Myslím, že novou desku opravdu obohatil. Jeho práce je jedním slovem perfektní. Důrazná, dynamická a dodává desce na ještě větší „krutosti“.

Fredy byl náš původní bubeník a vrátil se k nám v roce 2013, když s námi hrál pár živých koncertů. Když se Emil rozhodl, že odejde z kapely, tak bylo dost snadné Freddyho opět přivítat jako stálého člena. Je rozhodně jiným bubeníkem než Emil a to perfektně sedí k BRT!

V roce 2014 jsi mi říkal, že „Věřte nebo ne, ale vydavatelství se o nás zajímala mnohem víc před lety, než dnes. Samozřejmě, že na tom má svůj podíl průmysl, ale pořád jsem šokován, že žádné vydavatelství v Norsku nepozvedne větší death metalovou kapelu.“ Platí to pořád? Minule jste vydali album u amerických Sevared Records, letos jste přešli k britským Candlelight Records a Spinefarm Records. Proč ta změna?

Dneska je tady strašně moc kapel. CDčka se neprodávají. Labely nevydělávají. Jasně, BRT už tu je přes 20 let, ale labely to nezajímá, pokud z kapely nemají peníze. Jasně, existují underground labely, které to dělají jako vášeň. Každopádně byl čas, abychom se do toho zase obuli. Sevared Records je velmi malý a undergroundový label, ale byli k nám féroví. Ale když se nám ozvali Candelight Records, tak to bylo jasné. Jsou profesionálním labelem s obrovskými zkušenostmi a skvělou sítí. Spinefarm Records je sub-label k Universal Records a koupili Candelight Records před pár měsíci.


Poslední dobou se setkávám stále víc s názorem, že už nemá stejně cenu vydávat CD, že si každý všechno stáhne z internetu. CD se prodá jen pár. Jak to vidíš ty? Neuvažovali jste třeba o prodeji v digitálním formátu přes Bandcamp, apod.? Osobně jsem stará škola, ale spousta kapel to tak řeší.

Prodej CDček je slabší za posledních pár let. Naštěstí existuje pár metalových bláznů, kteří si užívají desky a nechávají si je na koncertech podepsat. Ale naprosto rozumím té jednoduchosti, času a problému peněz v případě digitální muziky. Sbírám CDčka od roku 1993 a tak už nemůžu přestat, haha. Jasně, máme bandcamp, ale nemůžeme tam mít veškerá naše vydání. Bloodredthrone.bandcamp.com

Kamarád, který vás jako kapelu doslova uctívá, se mě ptal, kde se dají koupit vaše trička. Prý hledal různě po internetu a nenašel nic. Mám se vás zeptat, tak to dělám:)). Kde se dá nejlépe sehnat originální merchandise od BLOOD RED THRONE? Vím, že nejlepší je zajít na koncert, ale co fanoušci ze zemí, kde nehrajete?

Svého kamaráda pozdravuj a „rohy vzhůru“! Normálně bereme trička na koncerty, ale můžou se samozřejmě objednat přímo přese mě. Vím, že pár našich triček je na Ebay ale naše nejstylovější tričko si můžeš objednat tady: ww.jsrdirect.com/merch/blood-red-throne/blood-red-throne-old-school-death-metal-tshirt

Když jsem pátral po internetu po nějakých ukázkách z nového alba, tak bylo video s novinkovou skladbou „Revocation of Humankind“ několikrát zakázáno. Vysvětlil vám někdo proč? V době, kdy není problém najít na youtube záběry s reálným řezáním hlav mě to docela zaráží, vždyť tam nebylo nic závadného.

Toho jsem si naprosto vědom. Není to kvůli obsahu. Momentálně o tom mluvit nemůžu, ale video je dostupné zde: https://vimeo.com/170337496

o

Koukal jsem na váš facebookový profil a vypadá to, že hrajete spíše na festivalech. Znamená to, že je máte raději než klubové koncerty? Já to mám nastavené jinak, mně víc vyhovuje, když jsem někde v menším klubu, kousek přímo od kapely. Přijde mi to osobnější, nehledě na to, že na vystoupení přijdou jen opravdoví fanoušci. To je ale můj pohled, jako posluchače. Jak to vidíš ty?

Ano, obojí prosím, haha! My rádi hrajeme všude a rádi potkáváme naše fanoušky a dobře se bavíme!

A rovnou se zeptám…nechystáte na podporu nové desky turné? A pokud ano, objevíte se i v České republice? Nelákalo by vás třeba turné s nějakou „velkou“ kapelou?

Měli jsme v plánu turné po Asii v červenci, ale to se muselo posunout. Ale i tak budeme album podporovat koncerty. Buď headlinerem, nebo šňůrou. Pojďte do nás! Uděláme všechno!


Death metal není určitě stylem, kde by se točily nějaké velké peníze. Je to často o odříkání, o nevratných investicích, o koncertech, kam přijde jen pár fanoušků. Danieli, BLOOD RED THRONE oslaví za dva roky 20 let existence. To je určitě čas na bilancování. Neměl si někdy třeba chuť kapelu rozpustit? Co je tou hnací silou, která tebe a kapelu žene stále dopředu?

Nejsem v tomhle businessu pro peníze. Mám celoživotní vášeň a tou je death metal. Vést kapelu má své pro i proti. Už jsem vydal spoustu alb, projel s kapelou velikou část světa a mě jsem vždycky skvělé zážitky s fanoušky. Peníze jsou jen bonus.


Podle fotek na sociálních sítích vypadáte jako „hodně veselá“ kapela. Znamená to, že si dohromady dobře rozumíte, užíváte si koncerty? Chodíte spolu třeba běžně na pivo? Říkám si, že udržet pohromadě pět rozdílných osobností je asi někdy hodně těžké.

Mimo kapelu se moc nescházíme. Všichni žijeme v odlišných městech a já mám sám spoustu práce, haha. Dobře nám to funguje na šňůrách a máme dost času na party a na to, abychom si lezli na nervy.

Děkuji za rozhovor a přeji novému albu co nejlepší ohlasy i prodejnost. Ať se tobě i BLOOD RED THRONE daří dobře a budu se těšit někde na koncertě! 


Ditto! Díky za podporu BRT. Hráli jsme na Brutal Assault dvakrát. Příště se na nás přijď podívat. Zdar!


https://www.facebook.com/BloodRedThroneOfficial/?fref=ts
https://www.youtube.com/user/brtofficial
https://www.reverbnation.com/bloodredthrone
https://soundcloud.com/bloodredthrone
https://twitter.com/BloodRedThrone1
http://www.candlelightrecords.co.uk/
http://www.spinefarmrecords.com/


Interview - BLOOD RED THRONE - Maybe one day things have become so advanced and out of control that we can’t stop it from taking over.


Interview with death metal band from Norway - BLOOD RED THRONE. Answered Daniel Olaisen.


Ave BLOOD RED THRONE! Your album will be released on July 15, 2016 and it is called “Union of Flesh and Machine”. I listen to it for a while now and I consider it as a great album. It is dark, sharp and uncompromising. Are you satisfied with the result?

Absolutely. This album got everything you would expect from BRT, with a slightly old school vibe to it. The songs are great and the production is top notch. No BRT fan should be disappointed by this one for sure.

The cover for your new album was draw by Jobert Mello. To tell you the truth I haven´t seen for a while a cover which would show what happens on the CD that well. However, we have made an interview together recently and you have mentioned that you would like to continue in cooperation with Rafael Tavares. So, why the change? It seems to me that Jobert Mello shows an absolute apocalypse on the cover. How did you chose a theme for the new album?

I totally loved Tavares work on the self-titled. But, when announcing the idea for Union of Flesh and Machine, Jobert came up with the best sketch indeed and we noticed from his website he was a professional. You’re perfectly right, the front cover really describes the idea of Martin, our producer, who wrote all the lyrics for this album. It’s man vs technology. Can we manage to control it? Will it take over completely? It deals with mankind’s stupidity and our ignorance.



Last time you told me that you write song the same way for 15 years. This means that you do your demos at home, that you like a certain structure in your songs. And you can hear that on the new album. The guitar work is a really varied, there are layers and a lots of them and you can clearly hear the bass. Did you made the new album in the same way? Did Ivan Gujic also add some of his ideas?

Well, 15 years ago, I took my riffs to the rehearsal place and practised them with my drummer. But the last 6-7 years, I’ve recorded guitars on all my albums in my own home studio. The new album is no exception. It’s always about good riffs and putting them together nicely. Ivan contributed with 3 songs this time. It should be easy to distinguish his songs cause he writes very differently from me. But it works great and makes the album even more interesting!

Daniel, your guitar style is unmistakable. BLOOD RED THRONE is a recognizable among others thanks to that. I wonder, how often and how long do you practice? When did you began to play guitar and who were your biggest influences? Our website reads a lot of musicians and they would appreciate to know what type of guitar do you play and what system you use.

Well, thanks. That’s kinda what I was hoping for. To have my own style and sound. You might not call BRT’s music original and innovative, but think about, are there actually that many bands sounding like us? Anyway, I picked up the guitar in 1992 and practised like hell for years. My biggest influence then and still today is Joe Satriani. Believe it or not, you can hear a lot of him in my playing in various bands/projects. In death metal, Chuck Schuldiner soon became my big inspiration. Simply a mastermind and founder of his very own death metal style. I have my own custom made BRT guitar by Halo Guitars. 7 stringer with DiMarzio X2N pick up. I use Line 6 Pod Farm in my studio, but live it varies. Sometimes I use the amps at the venue and sometimes I bring my Line 6 Uber Metal distortion pedal. Besides that I have the usual noise gate, tuner, wireless system and delay pedal.



Since the previous album (which has the same name) in 2013 your vocalist is Yngve “Bolt” Christiansen. He was great the last time, however now he literally overcome. It is another clear hallmark of the band. When he sings in a death metal position I somehow think that I understand where is it come from. However, on the album there is also the black metal “croak”. Is that “Bolt” also? I have to admit that on this album I just eats every vocal from his hand! It must be terribly difficult. Does he take some singing lessons or something? Does he take care of his voice?

Bolt is a great singer indeed. He can mix between the deep growls to the high pitch screaming. Of course he does all the vocals on the album. I don’t think he ever did some lessons, but he treats his voice with alcohol, haha.

Did Bolt write any lyrics on the new album as last time? What they should express? Personally, I consider the lyrics in death metal as an issue and that is actually one of the reasons I buy and original CDs – I just think that without it the listeners don´t have a complex view.

To make a long history short, Bolt was out of the band for a year. So, we actually recorded the album with Martin, our producer, on vocals and he even did some shows with us. He wrote all the lyrics and is responsible for the concept behind this album. It’s about everything getting more robotized. Even man himself. Maybe one day things have become so advanced and out of control that we can’t stop it from taking over.



According to Metal Archives which I do not believe that much I noticed that there is a comeback of drummer Frreddy Bolsø in BLOOD RED THRONE. Does it mean that he is a permanent member of the band? And does he also performs live? I think that he made this new album very special thanks to his work. His work is just perfect. Strong, dynamic and it adds more cruelty to the album.

Freddy is our original drummer and he made his return in 2013 when playing some live shows with us. When Emil decided to leave the band, it was quite easy to welcome back Freddy as a permanent member again. He’s a way different drummer than Emil and suits BRT perfect!

In 2014 you told me “Believe it or not, but publishers were interested in us more last year than today. Of course a part of it is caused by industry but I am still shocked that no publisher in Norway exalt some bigger death metal band.” Is it still the same? Last time you published your album by American Sevared Records. This year you did it with British Candelight Records and Spinefarm Records. Why the change?

There are too many bands these days. CD’s don’t sell anymore. Labels don’t make money. Sure, BRT has been around for almost 20 years, but labels are not interested if they can’t make money on you. Of course there are some underground labels doing it for the passion. Anyway, it was time for us to step it up again. Sevared Records is very small and underground, but they treated us fair. Nevertheless, when Candlelight Records showed their interest, the decision was easy. They are a professional label with tons of experience and a great network. Spinefarm Records is a sub-label to Universal Records and they bought Candlelight Records some months ago.



Lately, I hear more opinions that it is no longer meaningful to published CDs because people just download music on the internet. The sold of CDs is just very low. What do you think? Haven´t you thought about selling digital format via Bandcamp, etc.? Personally, I´m and old school but there are a lot of bands which do that.

CD sales are lower for sure these days. Luckily, many metalheads still enjoy buying almost at shows and get their hard copy signed by the band. But I totally understand the easiness, time and money-issue to go digital for sure. I’ve collected CD’s since 1993, so I can’t stop now, haha. Of course we have a bandcamp, but we’re not allowed to have all our releases there; bloodredthrone.bandcamp.com

I have a friend who literally worships your band and he asked me where to buy your shirts. Apparently he searched the Internet but there was nothing. So I have to ask you which I do. J Where can people buy BLOOD RED THRONE merchandise?  I know that the easiest thing is to go on a concert but what about fans from countries where you don´t play?

Say hi to your friend and horns up! Usually we bring t-shirts on tours, but they can also be ordered directly from me. I know some of our shirts are on e-bay and our coolest shirt ever can be ordered here;www.jsrdirect.com/merch/blood-red-throne/blood-red-throne-old-school-death-metal-tshirt

When I searched the internet for some songs from new album, the video with new song “Revocation of Humankind” was prohibited a few times. Have anyone told you why? At the time when there is no problem to find some footage with real cutting of heads is available, that is something which puzzles me – on your video was nothing wrong.

I totally aware of this. It’s not because of the content. I cannot comment on this right now, but the video is available here anyway; https://vimeo.com/170337496


o

I looked at your Facebook page and it looks like you play more on festivals. Does it mean that you like festivals rather than clubs? I got this set up differently, for me I like more to be in a club and be closer to the band. I find it more personal and there are only true fans on these concerts. But that is my point of view. How do you see it?

Yes, both please, hehe! We just wanna play everything and meet our fans and have good time!

And I have to ask – are you going to support the new album with a tour? And if so, do you want to see the Czech Republic? Do you want to do a tour with some big band?

We were supposed to tour Asia in July, but it’s postponed. We will support the album anyway. Headliner or support tours. Bring em’. We’ll do it all!


Death metal is not the style when there are money flying in the air. It´s often about renunciation, irreversible investments, concerts where there are just a few fans. Daniel, BLOOD RED THRONE will celebrate 20 years anniversary of its existence. That is the time for retrospection. Have you ever wanted to dissolve the band? What is the force that drives you and your band to be ahead?

I’m not in this for the money. I have a life-long passion for death metal. Running a band is ups and downs. I’ve released a bunch of albums, toured most of world and had a good time with the fans. Money is just a bonus.


Due to your social networks pictures you seem like “very cheerful” band. Does it mean that you go well with each other and you enjoy concerts? Do you go to a pub together? I think that holding a band with 5 different people must be very difficult. 

We don’t hang out besides the band related stuff. We all live in different cities and myself have plenty of other stuff to do, hehe. We work well on tour and we get enough time to party and get tired of each other.

Thank you for the interview and I wih the new album the best feedback and marketability. I wish only the best to BLOOD RED THRONE and I am looking forward to see you on a concert somewhere!

Ditto! Thanks for supporting BRT. We’ve played Brutal Assault two times. You should check us out next time. Cheers!


https://www.facebook.com/BloodRedThroneOfficial/?fref=ts
https://www.youtube.com/user/brtofficial
https://www.reverbnation.com/bloodredthrone
https://soundcloud.com/bloodredthrone
https://twitter.com/BloodRedThrone1
http://www.candlelightrecords.co.uk/
http://www.spinefarmrecords.com/


úterý 12. července 2016

Recenze/review - PUTRID PILE - Paraphiliac Perversions (2016)


PUTRID PILE - Paraphiliac Perversions
CD 2016, Sevared Records

Potkal jsem démona. Šli jsme spolu na pivo a já měl pocit, že se známe odjakživa. Byl sice průhledný a připadalo mu zcela normální, že někdo hází lidské ostatky prasatům, ale znáte to, v hospodě se semele ledacos. Pak jsme se rozešli. Vrávoral jsem domů, komíhal se ve svitu pouličních lamp a nakonec uléhal v poloze, ve které nejsnáze usínají opilci. Ve snu jsem se ocitl na staré, skoro opuštěné farmě, kde můj nový kamarád, tentokrát převtělený ve šklebícího se sadistu, mučil své oběti, rval z nich kusy masa a když vypustily duši, jejich ostatky skončily v prasečáku. Umíral jsem strachy, přivázaný a čekající na stejný osud. Probudil jsem se zpocený a vyděšený. Zařekl jsem se, že amerického hudebního surovce Shauna LaCanneho a jeho PUTRID PILE nebudu nějakou dobu poslouchat.

Jenže pak jsem viděl v televizi večerní zprávy a chtělo se mi zvracet. Novinka "Paraphiliac Perversions" mi najednou přišla přijatelnější, než realita a tak jsem se zavřel do pokoje a začal opět rozmlouvat s démony. Shaun je šílenec, který táhne tu káru plnou syrového masa sám. Bez pomoci, s urputností a nadšením. Jeho riffy ve stylu DEVOURMENT, INSIDIOUS DECREPANCY, SKINLESS, VIRAL LOAD, PROSTITUTE DISFIGUREMENT, AMPUTATED, LIVIDITY, FLESHGRIND GORGASM a spousty dalších na mě zabírají. Nejsou originální, ani nijak vlastně "zajímavé", ale v tomhle podání si je nechám líbit vždy a rád. Doslova mě fascinuje určitá syrovost, uvěřitelnost, kterou z noviny cítím. Baví mě ji hrozně a často poslouchat. Jsem opravdu na starých opuštěných jatkách, hned vedle zmíněné farmy. Je to pořádný výmaz mé hlavy, brutálně death metalová očista, surová a ošklivá ze své podstaty. Jednoduchá, mnohdy předvídatelná, ale také návyková a přitažlivá jako příběhy masových vrahů.


Je to stejně zvláštní, jak se ze zdánlivě obyčejné a nebál bych se říct i rutině "nudné" desky stane kus čehosi, co vám doslova krvácí v rukách. Přitom Shaun nepředvádí nic světoborného. On vlastně pokaždé jen přijde, nasází tam ty svoje morbidní riffy, zahuhlá k tomu pár prasáren a je vymalováno. Je to starý, zkušený řezník, který moc dobře ví, jak na nás, nebohé posluchače brutálního death metalu. Líbí se mi, že si jede tou svou nehostinnou cestou a nenechal se strhnout do dnešní moderní technické a plastové produkce. Možná právě proto si dávám do hlavy tyhle ostré, rezavé hřeby s až masochistickou chutí. Novinka má tlak, sílu, masakrující účinek. A o to nám jde především, no nemám pravdu? Viděl bych to do budoucna na spoustu zcela nových nočních můr. S letošním albem jsem spokojený a přiznám se, že na něj dostávám chuť čím dál častěji. 


sumarizace:

Novinka amerických PUTRID PILE je krutá, zlá a ošklivá. Morbidní melodie se střídají s ještě nechutnějšími motivy. Tohle je brutální death metal v jeho klasické podobě. Syrový, masakrující. Z desky cítím obrovský tlak a energii. Možná se občas Mr. Shaun nevyhne určité monotónnosti, ale to tak nějak k tomuto stylu patří, jako k hrobníkovi lopata. Užívám si houpavé melodie, chrlím spolu se zpěvákem chorobné texty. Jsem u poslechu po lokty ponořen v krvi a spolu s PUTRID PILE provádím pořádně nechutnou pitvu. Pokud se potřebujete odreagovat od dnešního ošklivého světa, neznám nic lepšího, než si narvat do hlavy „Paraphiliac Perversions“. Co na tom, že zde ožívají mrtvoly a pánům chirurgům všichni na operačním sále zemřou? Tak to má být a tak je tomu v brutálním death metalu správně. Letošní album vás smete jako tsunami. Berte a nebo nechte být! Skvělá řeznická práce!


Asphyx says:

The new album by American PUTRID PILE is cruel, bad and ugly. Morbid melodies are changed by more disgusting motives. This is a brutal death metal in its classic form. Raw, cruel. I feel the huge pressure and energy from this album. There is some monotonous passages, however this is something typical for this style like a shovel for a grave digger. I enjoy their melodies and I have to sing the lyrics with the singer. During the listening of this album I´m lying in the blood and with the PUTRID PILE I´m doing a disgusting necroscopy. If you have to clean yourself from today´s ugly world I don´t know better way how to do it than listen to the “Paraphiliac Perversions”. Who cares that death bodies are coming back to live and every person who is being operated by surgeon will die? This is how it´s supposed to be in the real brutal death metal. This album is going to take you like a tsunami. Take it or leave it! Amazing butcher work! 


Tracklist:
01. Intro
02. Death Décor
03. Punishment
04. Human Stress Reliever
05. The Kiss of Death
06. Puke on It
07. Gutter Sludge Tramp
08. Humiliation Modus Operandi
09. A Necrophiliac's Pastime
10. Necro-Pack Rat
11. Whore Annihilation
12. My Semen Rots With You
13. I Need You Dead
14. Onward the Dogs of War
15. Toxic Shock Therapy
16. You Dead = Me Satisfied
17. Outro

Band:
Shaun LaCanne - Vocals, Guitars, Bass, Drum programming 

Recenze/review - BEGRIME EXEMIOUS – The Enslavement Conquest (2016)


BEGRIME EXEMIOUS – The Enslavement Conquest
CD 2016, Dark Descent Records

Mám strach. Najednou, z ničeho nic. Určitě jste to taky někdy zažili. Na člověka spadne splín a vlastně bez důvodu má sto chutí se někam zavřít a přečkat to. Je jako raněné zvíře, které se odebere lízat si své rány do úkrytu. Musím zmizet, být neviditelný. Vymanit se ze své skořápky a podívat se na všechno s nadhledem. Uniknout z tohohle prokletého světa a srovnat si vše v hlavě. Dobré také bývá vyzkoušet nějakou novou muziku. Co byste řekli na kanadské maniaky BEGRIME EXEMIOUS? Troufám si tvrdit, že jejich novinka „The Enslavement Conquest“ je ke kýženému očištění vaší hlavy více než vhodná. Kombinace old school death metalu a tradičního blacku je přesně tím, co právě potřebuji. Žádné zbytečně komplikované postupy, spíše se sází na jednoduchost, přímočarost a to jsou jak známo věci, které dělají mému uchu velmi dobře. Pokud tedy máte chuť, pojďte se mnou navštívit jeden hřbitov v Kanadě, kde se to hemží jen samými příznivci staré plesnivé metalové školy.

Pánové hrají již od roku 2005, mají na svém kontě zatím tři dlouhohrající alba, plus několik demonahrávek, splitek a EP. Hraje se tady v rytmu třeba takových REVENGE, VASTUM, BLASPHEMY, AXIS OF ADVANCE, s jasným přihlédnutím ke klasice ve stylu VENOM. Nahrávka má grády, ten správný staro-školský feeling i drive. Je to přesně ten druh riffů a motivů, které musí dělat dobře snad každému hudebnímu archeologovi. Někdy jsou sice songy možná až zbytečně dlouhé, občas dokonce monotónní, ale jsme tu hlavně proto, abychom dali odpočinout svým mozkovým závitům. A to splňují Kanaďané na sto procent. Je sice nutné se oprostit od dnešních zvukových zvěrstev, zapomenout na krásné lesklé promo fotky i na pozlátko současného metalu. Tady se hraje ještě poctivě, hezky od podlahy, s neskutečnou silou a razancí. A nic na tom nemění jasný fakt, že všechno už bylo složeno i řečeno. Já cítím určitou jiskru, kus jasně hmatatelné hniloby, která dělá dobrý metal ještě lepším.


Beru na sebe zimní bundu, pevné boty a nezbytná sluchátka na uši. Vyrážím do lesů, stoupám na kopce a relaxuji. Tady, v chrámu zvaném příroda, se zdají být BEGRIME EXEMIOUS nejlepší. Jako by se spojil určitý rustikální přístup s vůní smůly borovic. Black metalová temnota oživuje stíny stromů, death metalové spodky zase vytahují na světlo dávno zapomenuté příběhy lovců i jejich obětí. Cítíte to také? Z hlavy, těla i úst mi uniká veškerá negativní energie. Jsem jako buddhista v tom nejpříjemnějším rozpoložení. Medituju pomocí death metalu. Čerpám z hudby tolik potřebnou energii. Jsem zastáncem toho, že běžný, náročný pracovní den člověka doslova vysaje. Je potřeba se někde dobít. Odtrhnout se od elektrické energie a být zase alespoň na chvilku „vyrovnaný“. Nechat na sebe vše jen tak působit, užívat si. Říkávají, že se ze svých procházek vracívám usměvavý a veselý. Je to díky tichu, samotě, která je následně proložena dobrým smrtícím kovem. BEGRIME EXEMIOUS toho budiž jasným důkazem.



BEGRIME EXEMIOUS letos vydali desku, která vás provede těmi nejtemnějšími zákoutími podzemí. Je černá, plná energie a zahraná se starým poctivým feelingem. Nápady mi připomínají náladu opuštěných hřbitovů. Zvuk alba je plesnivý, jako trouchnivé víko do rakve. Líbí se mi přístup kapely k muzice. Je hodně podobný jako ten můj. Upřímný, syrový, sází se na dobré nápady a motivy. Měl bych snad jen jedinou výtku. Některé songy jsou moc dlouhé. To je ale jen drobnost, která mi nemůže pokazit celkový dojem. Album „The Enslavement Conquest“ je ostré jako rezavý nůž. Zajede vám pomalu do břicha a zanechá po sobě pořádně krvavou spoušť. Poslech si vyloženě užívám, jednotlivé skladby si přehrávám neustále dokola. Podle mě se jedná přesně o ten druh hudby pro staré posluchače, který vás přesvědčí o tom, že peklo doopravdy existuje. Black death metalová nahrávka, která působí jako rychlý jed! Skvěle!

Asphyx says:

BEGRIME EXEMIOUS published an album this year which will take you through the darkest corners of underground. It is black, full of energy and played with an old straight feeling. The ideas reminds me of the mood of abandoned graveyards. The sound of this album is mouldy like a rotten coffin cover. I like the music attitude of this band. It is very similar to mine. Hones, raw, they work with good ideas and motives. There is just one thing. Some of the songs are just too long. However, that is just a one little thing which cannot change my feelings towards this album. The album “The Enslavement Conquest” is very sharp like a rusty knife. It will go through your stomach, slowly and it will leave a giant bloody mess. I enjoy the listening very much. I play every song in my music player again and again. For me, this is the exact kind of music for old listeners and it will make you think that the Hell is real. Black death metal record which works like a quick poison! Great!

Seznam skladeb:

1. Cradled in Our Hands
2. Overpowered (Under Siege)
3. Transcendence
4. Rat Amongst the Herd
5. Conscription Woes
6. Subconscious Nemesis
7. Noose for a Monarch
8. Impending Diabolical Conquest (Incantation cover)
9. Crusade Towards Self Devolution
10. When the Vultures Leave


Čas: 49:44

 

Sestava/band:


D. Orthner – zpěv, kytary
L. Norland – bicí
A. Rintoul – basa
F. Thibaudeau – kytara, zpěv

pondělí 11. července 2016

Recenze/review - THE FOG – Perpetual Blackness (2016)


THE FOG – Perpetual Blackness
CD 2016, Memento Mori

Potkával jsem ho každý den. Vždycky ráno, cestou do práce. Potom večer, když jsem běhával za blikání pouličních lamp. Vypadal desítky let stále stejně. Byl neměnný, byl součástí běžných věcí. I když jsme se neznali, věděl jsem o něm, jako víte o oblíbené věci, kterou se vám nechce vyhodit. Působil jako bezdomovec, ale chodil vždy čistý a upravený. Jednoho dne mě takhle k večeru, kousek nad městem oslovil: „Taky čekáš, až přijdou?“ Tvářil jsem se chvilku hodně nechápavě a pak mi to docvaklo. Tak nějak automaticky, jako to mají nastavené lidé, kteří jsou naladěni na stejných vlnách. Podíval se na mě, pokynul rukou a beze slov jsme se vydali nahoru do lesa. Zavedl mě na malou mýtinu, kde byl opuštěný betonový kryt. „Tady jsou, vždycky před půlnocí vylézají ven“: pronesl do ticha borovic. Potom zmizel. A já najednou viděl zástupy nemrtvých, jak vylézají do noci. Upřené obličeje, hezky srovnaní, ve dvojicích, jako nějací vojáci, jdoucí do boje. Otřásl jsem se zimou a probudil se doma v posteli.

Na tenhle sen jsem si mnohokrát při poslechu novinky německých death doomařů s příhodným názvem THE FOG. Ti hrají hezky postaru, plesnivě, přesně tak, jak se mi to poslední dobou líbí nejvíc. Mám čím dál tím víc období, kdy se k podobným prašivinám rád vracím, znovu je otáčím v ruce i přehrávači a pouštím si je nakonec častěji, než propagovaná slavná jména. Možná už je to určité prokletí, ale nemůžu si pomoct. Mě se líbí všechny ty nihilistické nálady, ten chlad a pobublávající síla, které zde cítím. Někdo by mohl namítnout, že všechno tohle jsme už slyšeli u AUTOPSY, DOOM SNAKE CULT, případně u starých doomových kapel (že by dávná dema PARADISE LOST?). Je to samozřejmě tak. Výrazové prostředky i celkové vyznění je víceméně stejné. Jenže mně se v tomhle hájemství líbí. Odsoudit by bylo tak lehké, ale neudělám to. Na rozdíl od jiných ve mně probouzejí pánové se svoji tvorbou určité temně laděné pocity, jejich hudba mě nenechává klidným a svým způsobem mě zvláštně uklidňuje.



Mezi proudem nemrtvých, přicházejících na tento svět je možno spatřit dvojice, které spáchaly kdysi v dávných dobách společnou sebevraždu. Nemohly unést tíhu tehdejšího světa a tak se rukou společnou rozhodly opustit realitu a ponořit se do nicoty. Napadá mě, co by asi dělaly, kdyby se měly proplétat současností. Možná by je ta komplikovanost, „přeinformovanost“ a lidská špína šokovaly a ukončily by své mladé životy ještě dřív. Je to zvláštní, ale i takové myšlenky mi pokaždé vytanou na mysli, když poslouchám prvotinu THE FOG. Myslím si totiž, že donekonečna, po částech rozebírat jejich hudbu snad ani vlastně nejde. Svým způsobem je to „jen“ klasický prašivý a obyčený death doom metal. Od ostatních ho odlišuje snad jen to, že mě neskutečně baví jej poslouchat. Riffy jsou zde jednoduché, opakující se stejnou jistotou, jako se otáčí Země. Víc vám vlastně ani nedokážu napsat, zbytek jsou totiž vzájemně propojené emoce a ty jak známo, jdou hrozně špatně popsat. Vytvářejí v mé hlavě výše zmíněné obrazy. Dodávat nic dalšího snad netřeba.



Německý death doom metal v podání THE FOG je hodně syrovým kouskem potravy. Připomíná mi opuštěnou náladu horského hřbitova, kde za noci vylézají na povrch nemrtví. Inspirace slavnými kapelami devadesátých let je sice patrná v každé skladbě, ale myslím, že to nikomu vadit nebude. Jako celek je totiž prvotina jasným důkazem toho, že smrt v muzice existuje. Undergroundový přístup, syrový a starý zvuk, hlas připomínající řvoucí bestii. Takoví jsou THE FOG na svém prvním albu. Až budete odcházet, zavřete za sebou víka od rakví, chce se mi při poslechu křičet do noci! Tahle deska se mi dostávala do krve pomalu. Kapela mi připomínala našeptávače, po jehož slovech vám uhnije hlava. Studená death doomové album, které je těžké, jako mlha nad opuštěným hrobem. Skvělá hrobnická práce!

Asphyx says:

German death doom metal by THE FOG is very raw piece of flash. It reminds me of mountain graveyard’s abandoned mood – undead are crawling up to the ground. Although you can hear the 90ths bands inspiration in every song, I don´t think it is a problem. As a whole their first album is the proof that you can find death in music. Underground attitude, raw and old sound, voice which sounds like roaring beast. That is THE FOG on their first album. Close the covers of coffins when you are leaving. I want to scream into the dark when I listen to this album! This record was difficult to get into my blood at first. The band reminded me of intriguer which makes your head damp off with his words. Cold death metal album which is heavy like a fog upon an abandoned grave. Great sexton´s work!

Seznam skladeb:

1. Inaneness
2. Crawling Doom
3. Entropy Pillars
4. Creeping Lunacy
5. Gloom Shoals
6. Perpetual Blackness
7. Grievous Scourge


Čas: 48:10

 

Sestava/band:


V. Lord - Vocals
C.C. - Guitar
Defiler - Bass
Avenger - Drums

TWITTER