Recenze/review - OPETH - Sorceress (2016)

OPETH - Sorceress

CD 2016, Nuclear Blast Entertainment

Zavřel jsem se do pokoje, rozhodnut, že nevylezu minimálně dva dny ven. Vypnul jsem všechny informační kanály a hledal hudbu, u které bych mohl jen tak sedět, přemítat nad vším možným a která by mě nijak nerušila. Potřeboval jsem nerušivou, rockovou kulisu, která bude mít lehce meditativní účinek. Novinka OPETH s  podivným "zhuleným" pávem na obalu a názvem "Sorceress" se zdála být více než vhodná. Švédi dávno opustili progresivní death metal a vydali se vlastní prog rockovou cestou. Na novince se potkávají kytary s elektronikou. Jednou se hraje akusticky, pak zpěvák vypjatě vyvolává do světa další nespravedlnost. A všechno to sedí tak nějak plynule dohromady.

Přijdu si najednou ještě víc opuštěný, naladěný na staré rockové fláky. Přijde mi, že OPETH se našli v dávných postupech, jsou chvílemi hippies, pak osmdesátkoví drsňáci. Hlavně si ale hrají, jak chtějí a po svém. Chápu, že tenhle směr nebude spoustě lidem vyhovovat, sám nejsem nijaký přehnaný hudební intelektuál, ale musím uznat, že letošní počin má rozhodně něco do sebe. Musím mít sice na všechno to "snění" opravdu náladu, ale když přijde, tak si "Sorceress" užívám jako mí rodiče staré páky. Nic nového v mém pokoji, ale poslouchá se to dobře, to zase jo.

Vadí mi snad jen jedna věc. Pokaždé, když OPETH přednesou skvělý (ano, pořád to umí), riff či nápad, tak je následně smeten "zbytečným" chaosem. Chce to ale samozřejmě čas. Vždycky nechápu, jak zrovna na tyhle šílence vychrlí každý recenzi pár dnů po vydání (v lepším případě). Sám mám album k dispozici už dlouhou dobu a moc dobře vím, že i za půl roku budu objevovat nová a nová zákoutí. Je to svým způsobem komplikovaná hudba, chce plné soustředění. "Sorceress" je zkrátka poctou zlatým sedmdesátkám a je také poctou zdařilou. Můžete s tím nesouhlasit, můžete na to nadávat, ale nic víc s tím neuděláte. Nahrávka pro všechny, kteří touží být jednou za čas v samotě. Já říkám ano! Je to tam!

Asphyx says:

OPETH are for me like a revelation, meeting with the supernatural. It is like the old metal warriors riced, took their instruments and created a perfect work in fact. Frequent changing of rhythms, variety of moods. One's lucky, rock unbridled, on the other side urgent like the death. Music from the higher spheres, progressiveness played with incredible commonplace. If you want the modern definition of the word metal, listen to "Sorceress"! Music touching the universe itself. And God said, go and listen to OPETH! Nobly awesome album!

Tracklist:
01. Persephone
02. Sorceress
03. The Wilde Flowers
04. Will O The Wisp
05. Chrysalis
06. Sorceress 2
07. The Seventh Sojourn
08. Strange Brew
09. A Fleeting Glance
10. Era
11. Persephone (Slight Return)

band:

Mikael Åkerfeldt (Vox, guitars), Martin Mendez (bass), Martin Axenrot (drums), Fredrik Åkesson (guitars), Joakim Svalberg (keys)

https://www.facebook.com/Opeth

http://www.opeth.com/

Recenze/review - OLD CHAPEL - Visions from Beyond (2016)

OLD CHAPEL - Visions from Beyond

CD 2016, Chaos Records

Hey bastards! Až vás jednou najdou, jak hnijete ve svém hrobě, tak už vám bude všechno jedno. Oprostíte se od pomíjivosti nedůležitých věcí, budete vzhlížet z té díry na to naše hemžení, na tu honbou za prachama, za úspěchem, za mocí. Budete se smát, až vám budou odpadávat kousky masa z kostí. Někdy si říkám, jestli není ten náš, imaginární záhrobní svět, lepší, než ten, který je reálně kolem. Nemrtví jsou alespoň upřímní a víte, co od nich čekat.

Ještě, že mám ten svůj old school death metal. V něm je zdá se všechno ještě v pořádku. Dostal jsem třeba na recenzi druhé řadové album ruských drtičů OLD CHAPEL a hned nás hudba spojila tak, jak to nedokážou ani ti nejlepší diplomaté. Pánové hrají tradiční, starý a ošklivý smrtící kov devadesátých let. V textech se inspirují starými hororovými filmy a přenášejí tuhle tématiku i do hudby. Je to klasika, ale zahraná s citem pro poslední věci člověka. "Visions from Beyond" hltám plnými doušky a mám pocit, že mi do žaludku proniká ten nejchutnější jed.

Kapela, která vznikla v roce 2010 se zařadila mezi další ruské bohatýry, kteří vyznávají staré pořádky. Vzpomeňme kompilaci s kolegy PYRE, GROND, CIST. Odkazy na ASPHYX, OBITUARY, MASSACRE, BENEDICTION, AUTOPSY, MONSTROSITY, zní jasně, čitelně a hlavně uvěřitelně. V dnešní době se vyplatí nevěřit nikomu,ale OLD CHAPEL tu jejich plíseň žeru i s navijákem. Mě podobné záležitosti baví, užívám si je. Jsem rád archivářem, který pro sebe objevuje další smečky, které propadly kouzlu dávných death metalových časů. A OLD CHAPEL jsem si ihned oblíbil. Líbí se mi, že si na nic nehrají, jedou to svoje a neohlížejí se napravo ani nalevo. Jsou pevní ve svých zásadách. Nic pro současného zhýčkaného posluchače. "Visions from Beyond" si užijeme hlavně my, kteří koukáme na svět z čerstvě vykopaných hrobů. Old school death metal forever!

sumarizace:

Máte rádi starý, morbidní a prašivý death metal? Navštěvujete s chutí old school death metalové koncerty a je vám milejší ostrý riff, před moderní a technickou smrtí? Tak potom jsou pro vás OLD CHAPEL jako stvoření. Jejich novinka sice rozhodně nepřináší nic nového, ale předkládá nám staré pořádky v death metalu takovým způsobem, že budete doslova uhranuti. Odkazy starých poctivých kapel, chorobný hlas, obrovské nasazení a zběsilost. Tohle všechno mě při novince "Visions from Beyond" napadá. Procházíme se spolu s kapelou po starém pohřebišti, vyzvedáváme z hrobů alba z devadesátých let a přidáváme lehce modernější zvuk. Při poslechu je smrt tak blízko! Tančíme na hrobech s těmi nejkrásnějšími zombie. Old school death metal, který je prašivý, jako víko od staré rakve! Velmi dobře!

Asphyx says:

Do you like an old, morbid and manger death metal? Do you like to go to old school death metal concerts and you like more a sharp riff than a modern and technical death? The OLD CHAPEL are here for you. This new album doesn´t make something original, however it brings us the old manners of death metal in a way you would love. Links to an old faithful bands, sick voice, a huge drive and furiousness. This is what I think about while listening the "Visions from Beyond". We are walking in an old graveyard and we are picking up albums from the 90^th from graves and we adding some more modern sounds. While listening to this album death is near! We are dancing on graves with the most beautiful zombies. An old school death metal which is manger like a lid of an old coffin! Very good!

TRACKLIST:
1. Disastrous Rite
2. Stairs to the Vault
3. The Burning
4. Towards the End
5. The Nightmare Room
6. Skullhunter
7. Leaving a Body
8. Witchboard
9. Paura Nella Citta Dei Morti Viventi

OLD CHAPEL is:
Pavel Suslov – Vocals
Sergei Karpukhin – Drums, Percussion
Alexei Mazur – Guitar

https://www.facebook.com/oldchapeldeath

https://chaos-records.bandcamp.com/album/visions-from-beyond

http://www.chaos-records.com/

Recenze/review - SEPULCHRAL CURSE - At the Onset of Extinction (2016)

SEPULCHRAL CURSE - At the Onset of Extinction

EP 2016, Transcending Obscurity Records

Nejhorší, co se vám může stát, je, když vás dostihne váš vlastní stín. Dnes ráno se mi to stalo. Šel jsem ranní ulicí a koutkem oka zahlédl postavu, ploužící se kolem zdi. Byl jsem to já sám nebo spíše můj duch, který se osamostatnil. Chvíli jsem mu zkoušel uniknout, ale dostihl mě, pokořil a stáhl dolů do temnoty. Mezi své, nemrtvé. Celou dobu jsem poslouchal finské death blackové členy podzemí SEPULCHRAL CURSE. Byli to oni, kteří vyvolali mého vlastního ducha, můj stín, moje svědomí.

Do uší mi jako ostré hroty pronikaly skladby podobné těm, které kdysi nahrávali CONVULSE, TRIBULATION, BOLZER, DISSECTION, NAGLFAR, PUTREVORE, DEMIGOD a ostatní vyvolávači temných sil. Jsem mezi svými, říkám si při poslechu a umírám touhou po další porci krvavých červů. EP "At the Onset of Extinction" se zdá být pro mě velmi chutnou krmí. Špinavou, ochucenou plísní a hlavně návykovou jako ta nejšílenější droga.

Druhé EP je poctou starým death metalovým postupům. Je odkazem, který kapela nese hrdě, jako vlajku se samými pentagramy. Na podobnou hudbu je nutné se dívat okem devadesátých let, dnes už asi zase tolik fanoušků nepřesvědčí. Nevadí to, zde se hraje stejně jen pro vyvolené, pro všechny ty, kteří se odpoutali od svých vlastních stínů. Je to staroba, prašivina, vytažená odněkud z nejskrytějších zákoutí opuštěných kobek. SEPULCHRAL CURSE jsou jako vaše svědomí, jako zlý zážitek, na který chcete už dlouho zapomenout. "At the Onset of Extinction" otevírá staré, dlouho neléčené rány. Budou znovu mokvat, smrdět hnisem a až vám jednou prasknou, tak neucítíte úlevu, ale jen pach smrti. Záhrobí opět promluvilo! Temně a hlasitě!

sumarizace:

SEPULCHRAL CURSE nám opět předčítají z nesmrtelné knihy mrtvých. Jejich death metal je starý, prašivý, zákeřný, ošklivý, nechutný a zlý. Jako lidstvo samo. Jakoby na povrch vylézaly všechny špatné vlastnosti. Všemu dodává tu správnou starou patinu skvělý zvuk, plesnivé nápady a nekonečná atmosféra záhrobí. Než začnete album poslouchat, obraťte všechny kříže směrem dolů, obětujte kozla a nakreslete na zem pentagram. Nahrávka má neskutečnou sílu, energii a temnou auru. Při poslechu budete několikrát ukřižováni a obětováni samotnému zlu. "At the Onset of Extinction" je jako zrcadlo, ve kterém uvidíte jen samé černé tváře. Jde až někam na samou podstatu death metalu. Zapalte ohně! Pandořina skříňka byla opět otevřena a na světlo Boží byly vypuštěny ty nejhorší choroby. SEPULCHRAL CURSE nejsou snad ani z tohoto světa. Přinášejí nám hudbu nahranou v samotném záhrobí. Smrtící kov, který připomíná rozkládající se mršinu! Vynikající old school death metalová deska!

Asphyx says:

SEPULCHRAL CURSE reads us the book of deaths again. Their death metal is old, scabrous, cruel, ugly, disgusting and evil. The same as mankind is. It feels like every wrong quality of people worm up from underground. This album has a great sound, mouldy ideas and infinite atmosphere of the beyond which gives the old good patina to it. Before listening to this album turn all crosses upside down, sacrifice a goat and draw a pentagram on the floor. This record has an incredible power, energy and dark aura. During these songs you will be crucified many times and you will be sacrificed to the Hell itself. The "At the Onset of Extinction" is like a mirror which reflects all the black faces. This goes to the essence of death metal. Light up fire! The Pandora´s box has been opened again and the worst illnesses have been spread in the world. SEPULCHRAL CURSE could not be from this world, it´s just not possible. They bring us music which is played in the death kingdom. Death metal which reminds decaying carcase! An amazing old school death metal album!

Track list:
1. Envisioned in Scars
2. In Purifying Essence
3. Gospel of Bones
4. Disrupting Lights of Extinction

Line up:
Kari Kankaanpää - Vocals
Jaakko Riihimäki - Guitar
Tommi Ilmanen - Drums & Backing Vocals
Niilas Nissilä - Bass
Aleksi Luukka - Guitar

https://www.facebook.com/SepulchralCurseDM

https://sepulchralcurse.bandcamp.com/album/at-the-onset-of-extinction-blackened-death-metal

http://tometal.com/

https://www.facebook.com/transcendingobscurity/

Recenze/review - MITHRAS - On Strange Loops (2016)

MITHRAS - On Strange Loops

CD 2016, Galactic Records

Tak tenhle mezigalaktický experimentální death metal je pro mě opravdu hodně těžkým soustem. Nemůžu ho polknout, dusím se, vyvrhuji jej jako skelnou vatu, bojím se společných setkání a nadávám, jako kdyby mě někdo nutil dívat se na ošklivé filmy. MITHRAS jsou na scéně všech progresivců pojem, osobnosti s nezaměnitelným výrazem, kapela, která rozdmýchává stojaté vody smrtícího kovu. Mají za sebou skvělá alba, i méně výrazná a letos mezi nás vystřelili desku, nad kterou budete dlouho kroutit hlavou. Je plná rocku, dokonce glamu, sedmdesátkových melodií a neuchopitelnosti vesmíru. Poslouchá se těžce a přiznám se, že jsem čekal trošku víc. 

Přirovnávat hudbu těchto maniaků k někomu jinému snad ani nemá cenu. Lepší bude, když si poslechnete ukázky. Ona se vůbec těžko hledají slova, která by to, co se na novince odehrává, přesně popsala. Nahrávka je poklidným rozjímáním, které na mě funguje jen někdy. Často nevím, co tím chtějí pánové říct a jsem dalek nadšených kavárenských projevů rádoby inteligence. Sem, někam mezi hudební intelektuály "On Strange Loops" patří a zde také navěky zůstane. Pro "obyčejného" fanouška bude novinka prázdné nic a nebude mít chuť cokoliv rozkrývat. 

Otázkou zůstává, zda ta progresivita a "dokonalost" vesmírných kovbojů MITHRAS není jen fantaskním preludiem. Kdo ví a kdo s nimi půjde do říše za zrcadlo? Já na to mám chuť jen někdy a to se musím ještě přemlouvat. A to si myslím, že jsem hlava otevřená. Přijde mi, že na letošní desce je spousta dobrých melodií, ale občas cítím, že to není úplně ono. Jakoby se Britové smažili ve vlastní šťávě a ztráceli ve vesmíru. Tam také koneckonců patří. Pokud tedy rádi objevujete nové hudební galaxie, nechte si chutnat.

sumarizace:

MITHRAS letos stvořili pořádně technické a progresivní album. Jeden složitý riff střídá druhý, nálada je nelidská, nápady pestré. Britové nahráli rozhodně zajímavou desku, u které nenechali nic náhodě. Na mě osobně je sice něco až příliš komplikované a někdy si dokonce říkám, že to hrají již stroje a ne lidé, ale nahrávku považuji rozhodně za hodnou pozornosti. Techničtěji zaměření fanoušci budou určitě velmi spokojeni. Dostanou přesně tu porci hudby, kterou se rádi proplétají. Kapela kombinuje to nejlepší z progresivního metalu a rocku. Na vstřebání je potřeba určitě spousta času a i po dlouhé době je možno objevovat spoustu nového. Horší je to s touto deskou jako celkem. Album mi přijde poměrně roztříštěné. Složitá rock metalová, technická a progresivní skládanka, která se rozhodně povedla. Jen mám občas problém ji pochopit.

Asphyx says:

The MITHRAS created very technical and progressive album. There is a lot of complicated riffs, the mood is nonhuman, and ideas are interesting. These British guys recorded very interesting album. For me it´s is maybe too complicated and sometimes it feels like the songs are played by machines, not by humans. However this album is interesting and you should take a look at it. Fans who like more technical music will be satisfied. They will received exact amount of music they like. This band mix the best of progressive metal, and rock. You have to take your time to absorb all of this and even after a long time you would find a lot of new things on this album. However, the problem is the album as a whole. It is dashed. Complicated rock metal technical and progressive puzzle which is very good. Sometimes I just have a problem to get it. 

Tracklist:
01. Why Do We Live?
02. When The Stars Align
03. The Statue On The Island
04. Part The Ways
05. Odyssey's End
06. Howling Of The Distant Spaces
07. Between Scylla And Charybdis
08. Time Never Lasts
09. The Last Redoubt
10. Inside The Godmind
11. The Outer Dark
12. On Strange Loops

band:

Live: Leon Macey - Lead Guitar/Vocals Tom Hyde - Rhythm Guitar Vic Lochab - Bass Julien Helwin - Drums Past Studio albums: Leon Macey - Guitar/Drums/Synths Rayner Coss - Oratory/Bass

https://www.facebook.com/mithrasuk

http://mithrasuk.bandcamp.com/

http://www.mithras.org.uk/

https://www.youtube.com/user/MithrasUk 

Recenze/review - DERANGED - Struck By A Murderous Siege (2016)

DERANGED - Struck By A Murderous Siege

CD 2016, Agonia Records

Říkali mi, že nejhorší, co se mi může stát, je, že se mi stane zabíjení rutinou. Prý si mám hledat vlastní potěšení z bolesti, víc své oběti trápit, mučit je. Jenže už to nejde, už jsem vojákem příliš dlouho a mé oči se staly chladnými. Krev z rukou jen tak neumyjete a já mám poslední dobou pocit, že ji mám mezi prsty stále. Nedělá mi dobře už ani nářek poraněných, které nechávám chcípat v křečích. Překročil jsem všechny možné hranice, otupěl a stal se strojem na zabíjení. Dosáhl jsem posledního stupně, jsem žoldákem, vrahem z povolání. 

Měl jsem neodbytný pocit, že ráno, cestou do práce toho vojáka v mlze vidím. Stál tam, s nožem v ruce a kýval se do rytmu nové desky švédských brutalistů DERANGED - "Struck By A Murderous Siege". Přidal jsem volume na mp3 přehrávači a propadl panice. Běžel za mnou, až jsem slyšel jeho dech. Šeptal slova nenávisti, chrchlal ty jedovaté sliny vzteku. Dopadl mě kousek od tovární zdi, kam už dávno nikdo nechodí. Na periferii, uprostřed chladu, strachu a nekonečné šedi jsem vypustil svoji duši. Pozvedl krvavý nůž a vydal z hrdla výkřik plný radosti.

"Struck By A Murderous Siege" je albem, které pro moji osobu splňuje ty nejvyšší požadavky kvality. Má skvělý zvuk, na brutální death metal je nebývale pestré a morbidně melodické. Od prvních společných setkání jsem ji propadl zcela hrdlem. Jako bychom si byli letos já a DERANGED souzeni. Mě zkrátka dělá mix starých CANNIBAL CORPSE, VOMITORY, GORGASM, AVULSED, DEEDS OF FLESH, INSISION, VILE, DISGORGE, MALIGNANCY jen a jen dobře. Švédi k tomu ještě navíc přidávají z kůže stažený, vlastní obličej. Je to svým způsobem "jenom" klasika a tradice, ale zahraná s nadšením a velkým citem pro všechny ty krvavé věci, které jsou v tomhle stylu žádoucí. Kapela neponechala náhodě vůbec nic. Osobně jsem na vrcholu brutálně death metalového blaha. Přehrabuji se ve studených melodiích, jako řezník ve střevech. Kroutím se do rytmu, vzývám stejné kruté bohy jako tahle smečka. Vynikající záležitost pro všechny fanoušky, kteří uznávají brutální death metalovou poctivost. Masakr plný temné přitažlivosti!

sumarizace:

Před letošní novinkou "Struck By A Murderous Siege" švédských DERANGED se klaním až k zemi. Je totiž po okraj naplněná žhavými, pálivými nápady, které vyvěrají ze samé podstaty death metalu. Skladby mají neskutečné množství vrstev a působí jako samotná symfonie zla. Ano, takhle nějak by hráli skladatelé vážné muziky, pokud by se rozhodli pro extrémní smrtící kov. Šílené nápady je možné potkat na každém kroku. Pánové si zároveň ponechali schopnost složit syrové a nekompromisní motivy. Album neskutečně řeže, pálí, transformuje samotnou smrt v čistou bolest. Je jako řeka, plná hnijící krve, která teče sice pomalu, ale s o to větší jistotou zničí vše živé. Na desce je možné pozorovat doslova erupci nápadů. Přesto není nic zbytečně komplikované a DERANGED se povedlo vyhnout zbytečným exhibicím. Všechno sedí na svém místě a z nahrávky se tak stává hodně ostré koření. "Struck By A Murderous Siege" je pro mě na dlouhou dobu jedno z nejposlouchanějších alb vůbec. Reálný brutální death metal, který nepostrádá temnotu a je zahraný s neskutečnou silou! Masakr plný temné přitažlivosti!

Asphyx says:

I bow down to this new album "Struck By A Murderous Siege" by Swedish DERANGED. It is full of hot, spicy ideas which spew from the death metal itself. The songs have unbelievable amount of layers and they feel like a symphony of evil. Yes, this is how would classical musician played if they would decide to play death metal. Mad ideas are everywhere on this album. However these gentlemen still have their ability to compose raw and uncompromising motives. This album cuts unbelievably, it burns, and it transforms the death itself into a clear pain. Like a river full of rotting blood which although flows slowly it will kill everything live on earth for sure. These guys managed to avoid some unnecessary exhibitions on this album. Everything is on its place so this album is like a very hot spice. "Struck By A Murderous Siege" is one of my most played albums at all for a very long time. Real brutal death metal which doesn´t lack of darkness and it is played with an unbelievable power! Massacre full of dark attraction!

Tracklist:
1. The Frail Illusion Of Osteology
2. Hello From The Gutters
3. Reverent Decomposition
4. Shivers Down Your Broken Spine
5. Cold Icy Hands
6. Struck By A Murderous Siege
7. Toy Box Torture Chamber
8. Undead Instrument By Grim Ascendancy

band:

Rikard Wermén - Drums
Thomas Ahlgren - Guitars
Andreas Johansson -Bass
Anders Johansson - Vocals

https://www.facebook.com/derangedband

http://www.reverbnation.com/deranged

https://www.agoniarecords.com/

Recenze/review - CULT OF FIRE - Life, Sex and Death (EP) (2016)

CULT OF FIRE - Life, Sex & Death

CD, EP lotos shape picture 12" vinyl 2016, Beyond Eyes

Přiznám se, že kultu CULT OF FIRE jsem nikdy příliš nepropadl. Uznávám sice jejich "zásluhy", hudba mě převážně baví, ale já z principu příliš nemusím kapely, které dávají takový důraz na grafickou stránku věci. Ne, že by to neměli pánové dobře ošetřené, ale přijde mi, že tentokrát často vítězí vizáž nad obsahem. Malby, kostýmy, propriety, image, tohle všechno je v absolutním pořádku. Pokud za tím bude stát dobrá muzika. A ona dobrá je! Ne vynikající, ale dobrá rozhodně. CULT OF FIRE zkrátka umí navodit atmosféru a to se jak známo u nás v podzemí cení. Epický black metal s nádechem hinduismu, temnoty a esoterismu v textech, může pro našince působit zajímavým dojmem, ale pojďme se raději podívat na hudbu jako takovou.

Ta není vlastně ničím zase tolik výjimečná (kdo taky dneska je?), ale je podaná vkusně a s citem pro melodii jako takovou. Z desky opravdu dýchá temnota. Jen ten zvuk, na ten si u téhle smečky asi nikdy nezvyknu. Obzvláště bicí mi přijdou až příliš plechové a třaskavé. Ono to tak asi má být, jenže mě to ruší prožitek z alba jako celku. Co se týká obsahu, tak pokud se hraje pomalu a s rozvahou, zní vše velmi dobře. Jakmile se ale začne black metalově běsnit, přijdou mi CULT OF FIRE až nebývale monotónní a obyčejní. Jedná se určitě o dobrou a zajímavou desku, ale do nijakého rauše jsem se nedostal, to tedy zase ne. Solidní záležitost.

sumarizace:

CULT OF FIRE nahráli album, které přesně odpovídá jejich stylu. Je chladné, ledové, naléhavé. Některé skladby jsou sice trošku slabší a pocit mrazu se nedostavuje jako dřív, ale jako celek je nahrávka vcelku solidní. Nic nového pod sluncem, ale deska se dobře poslouchá a myslím, že fanoušci budou spokojeni. Chtěli jste klasický black metal made in CULT OF FIRE? Máte ho mít. Dobrá, ale ne vynikající práce. Jsem spokojený, ale srdce mi nezmrzlo.

Asphyx says:

CULT OF FIRE recorded an album, which exactly answers to his style. It's cold, icy, urgent. Some songs are a bit weaker and the frost feeling doesn't come as before, but as a whole the recording is very solid. Nothing new under the sun, but the album is good for listening and I think fans will be satisfied. Did you want the classic black metal made in CULT OF FIRE? You got it. Good, but not great job. I'm satisfied but my heart didn't freeze.

Tracklist:
01. Life
02. Chinnamasta Mantra
03. Death
04. Tantric Sex

band:

Infernal Vlad - strings / Devilish - vocals / Tom Coroner - drums / Dávid Glomba - art

https://www.facebook.com/Cult-Of-Fire-101579073262511/

http://www.cultoffire.cz/news/

Recenze/review - MALIGNANT TUMOUR - The Metallist (2016)

MALIGNANT TUMOUR - The Metallist

CD/LP/MC 2016, Unrest Records

Rock´n´roll pyčo! Pamatuji ještě doby, kdy byl metal hlavně zábava. Vypadá to, že MALIGNANT TUMOUR jsou z úplně stejného těsta jako já. Také mají rádi staré dobré MOTORHEAD, také si dají nějaké to oblíbené pití. Na rozdíl ode mě ale ještě umějí hrát. Přiznám se, že jsem z nového alba opravdu mile překvapený. Má v sobě vše potřebné pro pořádnou poctivou pařbu. Skvělý zvuk, nefalšované chlupaté rockové koule, zajímavý obal. "The Metallist" je dárkem pro všechny oddané pravověrné fanoušky, kteří ještě vědí, co to je METAL. Novinka je pořád legrace, ale pod vousatou slupkou se ukrývá velmi solidní řemeslo. Ono stále, i v dnešních instantních časech, platí, že napsat dobrou skladbu zvládne jen někdo. Ostravští bardi nám letos přinášejí pohodu, rock´n´roll a jako bonus navíc skvělé melodie.

Na nové album se dá sice dívat s lehkým úkosem, kapelu hodit na hromadu s ostatními retro smečkami, jenže ono to tak úplně není. Řeknete mi, poznáte MALIGNANT TUMOUR podle pár prvních tónů? Já myslím, že všichni odpovíme ano. V úvodu jsem zmínil podobnost se skupinou slavného a nedávno zesnulého Lemmyho, ale tentokrát si to tak úplně nemyslím. Styčné body zde jsou, ale já osobně slyším spíše odkazy starých klasických heavy kapel, thrashových válečníků i nezbytnou špetku crustu a punku, které dodávají "THE METALLIST" to správné koření. Tuhle kapelu zkrátka buď milujete a nebo je vám jedno. Já se opět přikláním na stranu těch, kteří budou nosit trička se jménem skupiny hrdě na prsou. Ona je totiž ta poctivost, jadrnost, upřímnost a radost ze samotného hraní, cítit i z nové desky. A to dneska umí málokdo. 

sumarizace:

Rock´n´roll bastards! "The Metallist" je poctou pro všechny staré pravověrné fanoušky, kteří ještě vědí, co to je METAL. Novinka je pořád legrace, ale pod vousatou slupkou se ukrývá velmi solidní řemeslo. Ono pořád, i v dnešních instantních časech, platí, že napsat dobrou skladbu umí jen někdo. Čeští bardi MALIGNANT TUMOUR nám letos přinášejí pohodu, rock´n´roll a jako bonus navíc skvělé melodie. Osobně zde slyším odkazy klasických starých heavy kapel, thrashových válečníků i nezbytnou špetku crustu a punku, který dodává “The Metallist” to správné koření. Tuhle kapelu zkrátka buď milujete a nebo je vám jedno. Já se opět přikláním na stranu těch, kteří budou nosit trička se jménem kapely hrdě na prsou. Ona je totiž ta poctivost, jadrnost, upřímnost a radost ze samotného hraní, cítit i z nové desky. A to dneska umí málokdo. Poctivý metal, který vás donutí k tanci! Skvěle!

Asphyx says:

Rock´n´roll bastards! “The Metallist” is a tribute for all the old orthodox fans who still know what METAL is. The new album is fun but underneath the bearded shell is hidden a very solid craft. Even nowadays in the instant times it is rare to write a good song. These Czech bards MALIGNANT TUMOUR brought us a nice times, rock´n´roll and as a bonus a lot of great melodies. Personally I hear references of classic old heavy bands, thrash warriors and the necessary pinch of punk and crust which adds to “The Metallist” the important spices. This is the band you love or you don´t care. I am again on the side of people who wear their T-Shirt proudly. Because you can feel the honesty, pithiness, sincerity and the joy from their new album. And not a lot of people know how to do that. The real metal which makes you dance! Great! 

Tracklist:

1. Fine Hellride
2. The Metallist
3. Fly High
4. Walk As We Talk
5. Kiss By Hammer
6. I Want To Die With No Pants On
7. Missing Rebellion
8. 1989
9. Rolling Coals
10. Swimming In Mud
11. Wicked

Band:

• Bilos - kytara, zpěv
• Šimek - baskytara, vokály
• Korál - kytara, vokály
• Bohdič - bicí

http://www.malignanttumour.com/

https://www.facebook.com/malignanttumour

http://www.unrestrecords.com/

Recenze/review - F.A.M. - Human Cargo (2016)

F.A.M. - Human Cargo
CD 2016, Deformeathing Production

Polští grindeři F.A.M. jsou hlukaři každým coulem. Vezměte si postupy v tomto stylu za posledních řekněme deset let, napěchujte je do hmoždíře, pojistěte výbušninou a jako výsledek vám vyleze nové album "Human Cargo". Je to taková klasika, která je sice velmi dobře zahraná, ale nepřináší toho příliš nového. Podobnou hudbu oceníte pravděpodobně stejně nejvíc někdy kolem půlnoci, to když už budete mít v krvi pořádnou hladinku alkoholu a vaše chuť skočit z pódia bude k nevydržení. F.A.M. lze zkrátka s klidem zařadit mezi zástupy grindových bojovníků. Solidní, ale ničím výjimeční, napadá mě asi nejčastěji na jejich adresu.

 

13 vlastních skladeb, jeden povedený cover MY DYING BRIDE. K tomu různé mezihry, vtipné vsuvky. Všechno je zdá se v nejlepším pořádku. Přesto se neubráním dojmu, že mě ta smršť ve stylu MUMAKIL, NASUM, NAPALM DEATH, začne po nějaké době lehce nudit. Pořád při poslechu hledám zajímavější místa, ale příliš jich nenacházím. Každopádně, to vůbec nic neznamená, na podobné desky musí mít člověk opravdu náladu. Můj verdikt je tedy vcelku jasný. F.A.M. vydali letos takové album na pohodu. Grind, sranda, výmaz. Kdo čekal víc, ať se poohlédne jinde. No a my ostatní si půjdeme zapařit pod pódium. Dobré, ale ne vynikající.

sumarizace:

Novinka polských maniaků  F.A.M. je plná legrace, grindu a pořádně ostrých melodií. Těmhle šílencům není nic svaté a dovedu si představit, že to na koncertě umí pořádně rozjet. Poslech doma v přehrávači je sice chvílemi trošku stereotypní, ale jako celek mě nahrávka baví. Jen se na ní člověk musí dívat s nadhledem. Doporučuji vám tedy otevřít si láhev něčeho dobrého, dát hi-fi věž pořádně nahlas a nic neřešit. Přesně pro tyto chvíle jsou  F.A.M. jako stvořeni. Dobrá grindová deska, která vás pobaví!

Asphyx says:

The news of Polish maniacs  F.A.M. is full of fun, grind and really sharp melodies. Nothing is holy to these madmen and I imagine that they can really let it rip on concerts. Listening at home in the CD player is a little bit stereotypical, but as a whole I enjoy this recording. But it's necessary to take it easy. So I recomment you to open a bottle of something good, set the volume to the maximum and don't try to solve anything. Exactly for these moments are  F.A.M. the best. Good grind album for your entertainmant!

Tracklist:
1.Junkie
2.X
3.About Us
4.VI
5.Bukowski
6.Belt
7.Szpion
8.Human Cargo
9.Let's Share A Cigarete
10.From Chełm With Love
11.Politician
12.PKP Hangover
13.Loneliness
14.All Swept Away (MDB Cover)

https://www.facebook.com/FAMdeathgrind/

http://deformeathing.com/index.php/fam-human-cargo-cd.html

http://deformeathing.com/

We are 2 - thank you!/ slavíme dva roky, děkujeme!

Vážení a milí čtenáři, rád bych vám moc poděkoval za přízeň! Dnes jsou to dva roky, co byl založen tento skromný fanouškovský blog. Jsem moc rád, že mě/nás navštěvujete a hlavně že se vracíte. Hrozně moc si toho vážím a vaše kladné ohlasy mě nabíjí další energií. Nejsem/nejsme a nebudeme nikdy klasický webzine, nejsem a nebudu přísný hudební kritik. Stále jsem jen obyčejným fanouškem, který s vámi rád popije pivo, zařádí s chutí pod pódiem a pokecá o nové hudbě. 

Máme za sebou 1276 článků, denní návštěvnost vytaženou z prvotních 200 každodenních čtenářů, po dvou letech na cca 2500 denně (valná většina ze zahraničí), což je myslím, na jednoho malého českého blogera a dva roky psaní, snad slušné číslo. Neusínám ale na vavřínech, pořád věřím na poctivou mravenčí práci. 

Nemůžu psát a podporovat všechny, dokonce ani nemůžu být na všech koncertech, není to v lidských silách. Ale snažím se, co síla, peníze a čas dají. 

S dovolením bych rád poděkoval holkám překladatelkám (Markéta, Duzl a manželka), které mají tu sílu a překládají ty mé mnohdy komplikovaná souvětí, rozhovory. Díky Michalovi za skvělé fotky (a za celkovou podporu!), protože bez něj bych měl na stránkách jen ty své, které se mnohdy nepovedou.

Hlavně ale díky vám všem, kteří se mnou máte trpělivost, přijdete a poděkujete. Vážím si toho. 

Svůj první rok oslavily i Příběhy mrtvého muže, které jsou takovou mojí soukromou výpovědí a soupisem zážitků z devadesátých let. Příběhy jsem původně začal psát jako takovou poctu, vzpomínku. Jsem rád, že se vám líbí. Slíbil jsem si, že budu ještě rok pokračovat. Pak uvidím, zda je nevydat knižně, případně navážu zážitky z Plzně, kam jsem se přesunul. Tam začalo být na vysokoškolských kolejích pěkně veselo. Ale to je všechno ještě ve hvězdách. 

Poděkovat musím hlavně svoji rodině za trpělivost, že jsou shovívaví u mých nevyspání z koncertů, za večery, kdy místo toho, abych se věnoval jim, tak smolím slova o muzice. 

Dělám tohle všechno zadarmo, ctím pravý underground, jsem srdcař. Někomu se to nemusí líbit, ale já už zkrátka jiný nebudu. Ano, zažil jsem už i tvrdou kritiku - občas si někteří myslí, že musím být všude, musím psát o všech a že jsem hudební webzine - ne, není to tak! Jsem jen stará metla, která píše o svých pocitech z desek, dělá rozhovory s kapelami, které mám rád a chodí na koncerty, na které chce - nic jiného v tom nehledejte.

Díky vám všem přátelé, kteří ještě v dnešní době čtete! Jakub, zvaný Asphyx

--------------------------------------

Thank you very much to all who visits our DEADLY STORM blog! We celebrate second birthday today! Cheers! Support underground and good extreme music!  

http://deadly-storm.blogspot.cz/

Recenze/review - ULCERATE - Shrines of Paralysis (2016)

ULCERATE - Shrines of Paralysis

CD 2016, Relapse Records

Malinké, zdánlivě jemné jehličky, postupně zarážené pod nehty, způsobují bolest pomalu. Tělem projíždí jako elektrické výboje výbuchy strachu, šílenství a beznaděje. Spoutali mě v řetězech a odřezávají mi postupně proužky kůže z těla. Krvavé maso prosolí, to abych skučel ještě víc. Mé oči krvácí, přesto mám na tváři úsměv. Poslouchám totiž novinku novozélandských technických mágů ULCERATE. Do uší mi jako ostré hroty zní táhlé death metalové melodie s nezaměnitelnou atmosférou tmy. Říkám si, že takhle chladné peklo snad ani nemůže být.

Člověk se při poslechu novinky "Shrines of Paralysis" stává tak nějak automaticky morbidním básníkem, hledajícím slova plná krutosti. Letos jsou pánové vlastně stejní jako na předešlých albech, ale svůj jasně rozpoznatelný styl dál rozvíjejí, objevují další a další ošklivá zákoutí. Jsou jako hnis, který vám napadl vaše nohy. Máte sny o tom, že můžete chodit, ale po probuzení víte, že na těch uhnilých pahýlech to už dávno nepůjde. Ne, všechny skladby jsem zatím nepochopil a bude mi ještě dlouho trvat, než všechno vstřebám, ale takhle to zkrátka se mnou u těchto šílenců funguje. Technika, smrt a tma. Ve vzájemné symbióze, jako znovu vykvetlé květy zla. Jděte a prořízněte si vlastní žíly, uvidíte černou krev.

 

Hudba je zde protkána motivy, které můžete potkat i třeba u takových GORGUTS, DEATHSPELL OMEGA, PORTAL, IMMOLATION, MITOCHONDRION, AD NAUSEAM, ABYSSAL, CIGAN, PHOBOSCOSM, ARTIFICIAL BRAIN. Záležitost, vyloženě určená pro všechny death metalové rozjímače, přemýšlivce a tmáře. Deska, kterou spousta fanoušků určitě nepochopí a také temná kobka, kam každému nebude umožněn vstup. Nevěšte hlavu, pokud vám album bude zpočátku připadat "divné". Chce to čas, mrtvola musí také uzrát. Berte poslech spíše jako výzvu, jako souboj s temnými silami. Budete se brodit po kolena v bažinách z krve, strachu, špíny a bolesti (na obal se ale raději nedívejte, je podle mě hrozný). Pokud ale přežijete, dostaví se šílenství a propadnete "Shrines of Paralysis" až navěky, amen! Úžasná nahrávka, po okraj napěchovaná tmou! Doporučuji všem milovníkům death metalové beznaděje.

sumarizace:

ULCERATE k nám zavítali na návštěvu z onoho světa. Jejich nová deska "Shrines of Paralysis" je plná umírání, strachu, stínů, tmy i nenávisti. Pomalá, s doomovými náladami, blacková, se zákeřností, smrtící, s dynamickým sekáním. Slov by bylo možné o této desce napsat mnoho, ale nikdy by nedokázala popsat všechno zlo, které na ní nalezneme. Buďte při poslechu ve střehu! Ta hranice mezi tímto a odvráceným světem je velmi tenká a mohla by vás pohltit temnota. Na nové desce se umírá pomalu, dlouze a utrpení není ničím vykoupeno. Nezahrávejte si s temnými silami! Jsou všude kolem, koušou, pálí, stahují vás do nekonečných hlubin. Svět opět pokryl závěs z černé mlhoviny a světla se jen tak nedočkáte. Poslední zbytky naděje v dobro jsou smeteny ostrými riffy a smutek se rozkládá všude kolem jako pohozená mršina. Death metalové album, které je nakažlivé jako mor!

Asphyx says:

ULCERATE arrived to us from the beyond. The new album called "Shrines of Paralysis" is full of dying, fear, shadows, darkness and hate. It´s slow with doom moods and black with deceit and deadly and dynamic gathering. There is a lot what can be say about this album, however nothing is able to describe how evil is it. When you listen to this album, watch out! The outline between this and the other world is very thin and you could be eaten up by the darkness. On this album the dying is slow, long and the misery can´t be redeemed. Do not flirt with the dark powers! They are everywhere around us, they bite, burn and they would take you to the darkness beyond. The world is covered by dark fog again and you are not able to see the lights. The last chances for hope are killed by sharp riffs and the sadness is all around like a carcass. Death metal album which is contagious like a plague!

Tracklist:
1. Abrogation
2. Yield to Naught
3. There Are No Saviours
4. Shrines of Paralysis
5. Bow to Spite
6. Chasm of Fire
7. Extinguished Light
8. End the Hope

band:

Paul Kelland Michael Hoggard Jamie Saint Merat

https://www.facebook.com/Ulcerate

http://ulcerate.bandcamp.com/

http://www.ulcerate-official.com/

http://store.relapse.com/