Recenze/review - FLESHLESS – Devoured Beyond Recognition (2015)

FLESHLESS – Devoured Beyond Recognition

CD 2015, Metal Age Productions

Zdá se mi to nebo mě šálí zrak? Ta postavička na obalu nového letošního alba FLESHLESS snad připravuje z lidského torza gyros? Inu, proč vlastně ne. K tvrdé muzice podobné motivy platí odjakživa. U děčínských death/grinderů se jedná už o takovou klasiku, opět náležitě barevnou a pestrou ve své morbiditě. Tradiční a velmi ortodoxně pojatá je i hudba. Máme tu další album v řadě. Pánové se tak opět zařadili mezi tuny kapel, které dnes hrají převážně a vlastně jenom pro své fanoušky (pro koho také jiného, že?). Ti dostanou svoji poctivě připravenou porci syrového masa, krve a násilného hluku. Osobně mi to nijak nevadí, jen si tak říkám, jestli by nestálo za to, občas svoji tvorbu lehce něčím opepřit, přijít s něčím novým, pokusit se překvapit. Vím, že sázka na jistotu je zkrátka sázka na jistotu, ale takhle si za chvíli budeme moci pustit jakékoliv album kapely a ani nepoznáme, které že to vlastně hraje. Nezazlívám, nekritizuji, jsem přesvědčen, že zrovna tahle smečka je stejně nejsilnější hlavně naživo, ale napsat to jednoduše musím.

A cože to vlastně na novince najdeme za hudbu? Pokud album vložíte do svých přehrávačů, ihned se na vás vyhrne skoro minutu a půl dlouhé intro. Potom už se nic nezdržuje a jde se na věc. Krev lítá všude kolem, Vláďa Prokoš chroptí jako o život a celý tenhle morbidní cirkus běží nekonečný ultra rychlý závod o život. Melodie jsou takové obyčejné, ale to není na závadu. V tomhle stylu se na nějaká překvapení stejně moc nehraje. Trošku mě mrzí občasné „big beatové“ pasáže, které nemám u FLESHLESS příliš v lásce, ale zase na druhou stranu jsou to právě ony, které tuhle partu odlišují od stovky dalších. Jinak jsou severočeští death/grindoví mágové neúnavní. Stejně jako jejich nekonečné koncertování, tak i jejich novinka „Devoured Beyond Recognition“ připomíná dobře rozjetý a promazaný stroj. Neohlížejí se napravo ani nalevo, ženou stále kupředu tu svoji syrovou, nekompromisní mašinu, neohlížejí se zpátky.

Abych pravdu řekl, tak tentokrát jsem byl zpočátku z desky poněkud roztrpčen. Jenže časem mi začal pomalu pronikat do krve hnis, já se přestal tvářit otráveně a byl jsem zcela tímto jedem paralyzován. Já moc dobře vím, že techničtěji založení posluchači budou nadávat jako špačkové bez hlavy, ale na FLESHLESS je nutné mít tu správnou „pařící“ náladu. V jednoduchosti je síla a i když letos je spíše silou postupnou, než přímým úderem mezi oči, není si zase tolik moc na co stěžovat. Viděl a slyšel bych to asi tak, že se tento týden moc těším na pátek, až mi skončí práce, já konečně dorazím totálně „vyšťavěný“ domů a s nějakým tím menším množstvím alkoholu v krvi si dám „Devoured Beyond Recognition“ několikrát pořádně do hlavy. Podobné desky u mě plní úlohu „očisťovače“. Nemusím u nich přemýšlet, vymlátím si palici do sytosti. Víc ani nechci a nežádám.

Tak je konečně pátek, moje mysl je zanesená chuchvalci pracovních vzpomínek. Potřebuji už konečně vypnout, restartovat! Sedím v pokoji, s pivkem v ruce, volume na plné koule a je mi dobře. FLESHLESS asi nebudou předmětem diskuzí „death-grind metalových“ intelektuálů, ale spíše kulisou k pořádné pařbě. A to není rozhodně málo. Oprostěte se od starostí, zklidněte svoji mysl, nalaďte se jako buddhisté na vlnu věčnosti. Nic neřešte, narvěte si pupky masem a hektolitry piva. Pak vám bude s „Devoured Beyond Recognition“ dobře. Nic víc zde ale nehledejte a nechtějte. Klasické album FLESHLESS poslední doby. Parní death grindový válec! Dobrá práce a já jsem spokojen.

Asphyx says:

FLESHLESS don't respect the right or left sides on their album "Devoured Beyond Recognition", they rush their raw and uncompromising machine forwards. Blood flies everywhere, the vocalist Vláďa Prokoš rattle like for his life and this whole morbid circus runs an endless ultra fast race of life. The melodies are ordinary, but it isn't harmful. In this style you will find no surprice. Classic album of FLESHLESS of recent times. Steam death grind roll! Good job and I'm satisfied.

Seznam skladeb:

01. Intro
02. Dead Never Dies
03. Epitome Of Malefice
04. Mankind Fall
05. Descend Into The Depths
06. Deviant Sanctity
07. Noise Pt 4
08. Spirit Deformed
09. Human Insect
10. Mind Eclipse
11. Divine Ruination
12. Devoured Beyond Recognition
13. Outro

Čas: 34:43

Sestava/band:

Vitys – bicí

Luděk Huzán – kytara

Michal Filipi – kytara

Vladimír Prokoš - zpěv

http://www.fleshless.xf.cz

http://bandzone.cz/fleshless

https://www.facebook.com/pages/Fleshless-Official/320589007961874

http://www.myspace.com/fleshlessband

http://www.metalage.sk/

Recenze/review - MORTALLY INFECTED – Towards the Apocalypse (2015)

MORTALLY INFECTED – Towards the Apocalypse

CD 2015, Show No Mercy Records

A death metalový Pánbůh řekl: „Jděte a buďte brutální!“ A oni se sebrali a šli. Šířili slovo boží, kde se dalo. Krutí, nevypočitatelní, s ústy od krve. „Pure true fucking“: říkali o nich ti, kdo je potkali. A měli pravdu. Vypusťte smečku vyhladovělých pitbulů na jatka mezi čerstvě zbourané stádo skotu a uslyšíte chrčení, řev, ucítíte ve vzduchu nenávist. Při poslechu novinky bratislavských MORTALLY INFECTED je to podobné. U společných seancí s „Towards the Apocalypse“ se také po zemi válejí umně zamotané chuchvalce střev. Album je takovým velmi krutým zrcadlem všech lidských slabostí, zla a nenávisti.

Brutální death metal v klasické, syrové podobě. Ortodoxní fanoušci, kteří rádi točí ve svých přehrávačích všechna slavná jména stylu, by měli zbystřit svoji pozornost, kopnout do vrtule a zaměřit na tuhle smečku svůj zrak. Tady totiž dostanou to nejčerstvější maso, hezky uleželé, bez přísad a zbytečností. Kosti jsou ohlodány na morek, z lebek je mozek dávno vymlácen a kdo si ještě nepustil žilou, tak zůstává stát samotný opodál. Jako fanoušek brutality v death metalu považuji tohle album víceméně za povinnost. Ne vše je sice „dokonalé“, ale mimo pár malých drobností bych neměl žádných námitek (občas se i přes snahu o pestrost vkrádá určitá monotónnost - to bych ale přikládal předkládanému druhu smrtícího kovu jako takovému, s tím je nutno u „klasiky“ počítat),

„Ortodox, ortodox,ortodox!“: řvu mezi jednotlivými skladbami do pokoje (ano, zazní i cover od slovutných KRABATHOR). Ozvěnou mi je další skladba, snad ještě krutější, ještě morbidnější. Krásný je obal, kterého se chopil Daemorph (Evil Art). Jestliže je hlavním tématem alba apokalypsa, tak cover veškerou beznaděj z lidstva jako takového jen ještě více podtrhuje. Každý z nás potkáváme během dne spoustu pokryteckých, bezohledných a zlých lidí. Pro všechny takové jedince je tato deska určena. Doporučuji CD pomazat krví, otočit volume doprava až na samou hranu snesitelnosti a pak uvidíte, jak budou tihle „prevíti“ tančit. Budou jim do jejich ksichtů hozeny chuchvalce smrdutého hnijícího masa i jejich svědomí. Mlátím pěstí do stolu, klepu další imaginární hřeby do svých dlaní. Mám co dělat, abych vydržel u přehrávače v klidu. „Jo, tak to je masakr!“: mumlám si pod vousy.

Ze Slovenska se poslední dobou stává země death metalu zaslíbená. Hudební záseky od BRUTE, INFER, PERVERSITY, CRANIOTOMY apod. jsou jasným důkazem toho, že to u našich východních sousedů v undergroundu žije. Všechny jmenované kapely dneska s klidem mohou vyrazit ven, zaútočit na sluchovody i zahraničních posluchačů a šířit slávu své země i ve světě. MORTALLY INFECTED se odvažuji (podepisuji vlastní krví!) mezi ostatní s klidem zařadit. Půl hodiny v podzemní kobce, zavřený spolu s partou zkušených řezníků mi dodalo další energii pro přežití v dnešním ošklivém světě. To, co se tady odehrávalo za brutální death metalové orgie, se nedá slovy ani moc popsat. Za své staré uši, za svoji prohnilou duši mohu letošní novinku slovenských MORTALLY INFECTED jen a jen doporučit. Zažili jsme spolu krásné chvíle, plné smrti, energie a nekonečného běsnění. Pure fucking brutal death metal! Skvělá práce!

Asphyx says:

Brutal death metal in classic, raw form. I was with the band for half an hour in an underground cell, shuted together with a bunch of experienced deadly music butchers. The album gave me more energy for survival in today's ugly world. What's going to be brutal death metal orgy, I can't even describe the death metal orgy. For my old ears, for my rotten soul, I can this year's novelty of Slovak MORTALLY INFECTED recommend only. We had a nice time together, full of death, endless energy and fury. Pure fucking brutal death metal! Excellent job!

Seznam skladeb:

1. Untrue
2. Wake Up To Reality
3. Epitaph To Homo Sapiens
4. ...In Pulverem Reverteris
5. Consumed By Lies
6. 1914 - 1918 The Graves Of The Nameless Ones
7. 1914 - 1918 Of Rebelion Hope And Death
8. Orthodox (Krabathor Cover)

Čas: 30:08

Sestava/band:

Sead – Drums
Weget – Wocals
Ivan – Bass/Vocals
Tomáš – Guitars
Tomáš (Majzlo) – Guitars

https://mortallyinfected.bandcamp.com/album/towards-the-apocalypse

http://bandzone.cz/mortallyinfected

https://sk-sk.facebook.com/mortallyinfected

http://www.shownomercyrecords.com/

Recenze/review - DEPRIVE – Into Oblivion (2015)

DEPRIVE – Into Oblivion

CD 2015, Memento Mori

Každý den ráno vstávám za rozbřesku, beru do ruky lopatu a pak už je to vždy stejné. Loučím se při vycházejícím slunci s nemrtvými, kteří jdou zrovna spát a pak celý den kopu hlínu. Občas narazím na zajímavé věci. Někdy vykopu staré kosti, jindy třeba truhlu plnou vzpomínek. K večeru, schvácen neustálým házením hlíny, usedám na hřbitovní zeď, kouřím a sleduji ten zdánlivý klid. Občas, hlavně v létě, ke mně přijde nějaký death metalista do učení. Většinou ale vydrží jen chvilku. Není to zrovna zaměstnání, se kterým získáte obdiv kamarádů. Někdy se mi dokonce v hospodě smějí. Přitom většina z nich by se po první noci v práci zbláznila děsem. Hodně mi pomáhají dvě věci, alkohol a muzika. Mám rád smrtící kov, kombinovaný s doom metalem. Při něm nejlépe vynikne ponurá atmosféra, která se nad mým hřbitovem vznáší vlastně celý den. Vidím po těch letech věci, které si raději nechám pro sebe. Stejně byste mě měli za blázna. Poslední dobou jsem si hodně oblíbil novou desku španělských DEPRIVE.

Pod touhle kapelou je podepsán jediný člověk, který si říká Erun-Dagoth. Ten stojí za všemi nástroji a dokonce sám i zpívá. Rád si jeho novou desku pouštím hlavně k večeru, kdy ještě není zcela jasné, zda světu vládneme my nebo už stíny. Vypozoroval jsem, že v tomhle období dochází k jakémusi jiskření, přelomu. Padá na mě většinou smutek. Loučím se s každým dnem, stejně jako to dělají pozůstalí při pohřbech. Jen s tím rozdílem, že já jsem si skoro jistý, že druhý den zase vstanu a chopím se náčiní. DEPRIVE hrají ve stylu PARADISE LOST, MORBID ANGEL, HYPOCRISY, MY DYING BRIDE, BOLT THROWER, INCANTATION. Ano, všechny jmenované kapely lze v tvorbě Erun – Dagotha vypozorovat. „Devadesátkový“ death metal je zde hrán s nadšením, absolutní oddaností stylu a hlavně se schopností vytvořit zajímavý temný motiv. Ježíš, ukřižovaný na pentagramu, jakoby náhle sestoupil z obalu a snažil se nám dát rozhřešení. Chudák neví, že už je to dávno marné. Jsme ztraceni, opuštěni a spasení nikdy nedojdeme.

„Into Oblivion“ je přesně tím typem nenápadné, zdánlivě nepřístupné desky, kterou ocení převážně fanoušci old school death metalu. Hraje se opravdu velmi tradičně, ortodoxně, bez jakékoliv snahy o to, něco měnit. Osobně mi to tak vyhovuje a jsem spokojený, ale dovedu pochopit, že moderněji naladěný posluchač desku ihned odsoudí. Nemám s tím problém. Naopak si říkám, že podobná hudba by neměla spatřit denní světlo a měla by být uchována převážně v podzemí. Měli by ji poslouchat a ocenit právě jen maniaci, kteří na nějakou tu plesnivinu nehledí a mají raději surovou realitu než dnešní „dokonalou“ produkci. Hraje se zde zkrátka postaru, hezky od podlahy. Nikdo se nepředvádí, jaký je zdatný a technický muzikant, ale vše je spíše podřízeno schopnosti vyvolat duchy zemřelých. DEPRIVE sice ničím nepřekvapují, nevybočují z řady, ale odvádí svoji hrobnickou práci velmi dobře.

Deprive - Erun-Dagoth

V dnešní době už lidé nemají takovou úctu k zemřelým. Každý raději zaplatí pohřební službě, aby jim dodala krabici s jejich příbuzným, než aby uspořádal řádný funus. Za chvíli možná nebudu mít žádnou práci. Možná i mě a DEPRIVE nahradí chladné stroje. Dokud tady ale budu, tak se rád pokaždé pohroužím do temné atmosféry old school death metalových desek. Jednou se mi za to třeba budou smát a děti mě budou častovat „nadávkami“ typu „poslední mohykán“. Já ale neuhnu ani o píď. Jsem pevný, stejně jako Erun-Dagoth, ve svém přesvědčení. Krev jen tak nevyměníte a poctivost jak se zdá, z tohohle zkaženého světa, přeci jen ještě nevymizela. Dobrá, příjemně chladná death doomová deska, která dokáže otevřít nejeden starý hrob.

Asphyx says:

"Into Oblivion" is exactly the kind of seemingly inaccessible album, which will be mostly appreciated by the fans of old school death metal. Deprive are playing a very traditional and orthodox style of  Death metal,  which has its roots derived  from the nineties and is played with passion and  absolute devotion towards this style. Most importantly it has the ability to create interesting dark themes. To sum it up ..."Into Oblivion" is a good and pleasantly frosty death doom album which has the potential of opening up many old tombs.

Seznam skladeb:

Catacombs of Betrayal

Nighsky Revelation

Fall of Entropy

Infamous Ossuary of Tribulation

Dethroned Messiah

Apocryohal Mausoleum

Immemorial Ritual Beyond Death

An Oath of Necrotical Mist

Into Oblivion

Divine Blood of the Deceased

Čas: 37:47

Sestava:

Erun – Dagoth – všechny nástroje, zpěv

https://www.facebook.com/deprivedeathdoom

http://memento-mori.es/

Recenze/review - CRIMINAL ELEMENT – Criminal Crime Time (2015)

CRIMINAL ELEMENT – Criminal Crime Time

CD 2015, Metal Age Productions

Starý indián:
"Bylo nebylo, jednou sbírala žena dříví na oheň. Ve sněhu našla zmrzlého jedovatého hada. Vzala ho domů a navrátila ho k životu. Jednoho dne ji had uštknul do tváře. Když umírala, zeptala se hada: 'Proč jsi mi to udělal?' A had odpověděl: 'Hele, čubko, vědělas, že jsem had.'" (všechny hlášky jsou z filmu Takoví normální zabijáci – Oliver Stone – 1994)

Když jsem kdysi odcházel po tomhle filmu z kina, byl jsem ještě několik hodin v šoku. Tenkrát mě fascinovalo to propojení krutosti a mediálního obrazu hlavních hrdinů. Nikdy bych nevěřil, že k podobným úkazům bude dnes docházet v realitě zase o něco častěji. Doba se mění, naši virtuální dvojníci vytvoření ve virtuálních sítích mnohdy neodpovídají tomu, jací doopravdy jsme. Máme tendenci se dělat lepšími, krásnějšími a dokonalejšími. Když pak potkáte nějakou kapelu, která si nehraje vůbec na nic a „jen“ předkládá svůj talent, víru a pravý death metal, jste také šokováni. Jedněmi z takových smeček jsou washingtonští death/grindeři CRIMINAL ELEMENT. Ti působí jako takové malé zjevení. Stejně jako dva hlavní hrdinové zmíněného filmu ukazují syrový obraz nás samých, jen s tím rozdílem, že nestřílejí z upilovaných brokovnic, ale ze svých nástrojů, zapojených do zásuvek, ve kterých se nachází smrt.

Mickey:
"To nikdy nepochopíš, Wayne. Ty a já nejsme asi stejný druh. Býval jsem jako ty, ale pak jsem se změnil. Z tvýho pohledu jsi člověk. Ale z mýho pohledu jsi lidoop. Nejsi ani lidoop. Jsi mediální postava. Média jsou jako počasí, ale vymyšlené lidmi. Vražda? Ta je čistá. To vy jste ji pošpinili. Kupujete a prodáváte strach. Ptáš se 'proč?' Já říkám: 'Nač se tím trápit?'"

Třetí album kapely, třetí vynikající zásek. Tohle syrově morbidní uskupení je složeno ze samých slavných osobností extrémní scény. Jmenujme vynikajícího basáka Dereka Boyera (SUFFOCATION, DEPRECATED, ex-DEEDS OF FLESH, ex–DISGORGE, ex-VITAL REMAINS, ex–DYING FETUS), kytaristu Terrance Hobbse (DEPRECATED, SUFFOCATION), Vince Matthewse (ex-Sadistic Torment, ex- COVENANCE, ex- DYING FETUS). Myslím, že tato jména mluví za vše. Sešla se zde parta mistrů ve svém oboru, která se rozhodla předložit posluchačům jedno z nejsyrovějších kousků masa americké death/grindové školy. Nenechte se zastrašit obyčejným obalem, nevyděste se nízkým hodnocením na Metal Archives (psát tam může kdejaké naštvané malé dítě). Tady se odehrává neskutečná, krutá smršť, která je opatřena „jednoduchým“ základem a doplněna vyhrávkami jedněch z nejlepších řemeslníků, kteří se v současnosti pohybují na scéně. „To je underground jako prase!“: komentoval nahrávku jeden můj kamarád, který jinak poslouchá úplně něco jiného. A má pravdu, zrovna pod tuhle hlášku bych se podepsal vlastní krví.

Mickey:
"Je to jen vražda. Všichni Boží tvorové to tak dělají. V lesích zabíjí jeden druh jiný, náš druh pak zabíjí všechny, včetně lesů, jenomže my tomu neříkáme vražda, ale průmysl."

Ano, je to hudební vražda. Krutá, nekompromisní, připomínající špinavou stoku proudící kolem toho největší pajzlu ve městě. Chodí sem jen chlápci, kteří raději své názory vyjadřují pěstmi, než slovy a ošklivé dámy, které mohou být prostitutkami právě jen v téhle části čtvrti. „Kravaťáci“ se sem bojí jen pohlédnout a pro mladá, nezkušená děvčata je to pro mě dodnes nepochopitelným způsobem lákavé. Každý je tady svým způsobem oběť i vrah. Dávno zabité ambice, utlučené v chlastu, beznaději a dluzích. Svět je bez světla, bez kousku laskavosti. Jenom šeď, nekonečné provazce kouře z cigaret a někde vzadu na pódiu stojící kapela, která o tomhle všem marastu hraje. CRIMINAL ELEMENT. Spojte si všechny smečky (nejvíce asi DYING FETUS, pak mě napadají ještě MISERY INDEX), ve kterých jednotliví muzikanti hráli, v jednu „supergroup“ a máte vyjmenované i vlivy, odkud tihle maniaci čerpají. Musíte ale ještě přidat několik lopat jedovatého popílku, síry, smradu a ustřelených hlav. Zvuk je "nepřeřvaný", produkce tak akorát a o výkonech jednotlivých členů snad ani netřeba mluvit.

Dr. Reingold:
"Mickey a Mallory poznají rozdíl mezi dobrem a zlem; jenom je jim to jedno."
Reportér:
"Co říkáte na to, že se Mallory vyjádřila, že vás zabije?"
Dr. Reingold:
"Hm, já nikdy nevěřím tomu, co mi ženy říkají."

„Criminal Crime Time“ je albem, které mi ustřelilo hlavu úplně stejně jako upilovaná brokovnice. Nalezl jsem si v něm pro sebe ty nejsyrovější a nejkrvavější kousky masa. Chci být při poslechu CD s kapelou v mosh-pitu a ukroutit si krk do bezvědomí. Skvělé nápady, vynikající riffy, krutost, síla, špína. Co dodat víc? Snad jen náklaďák energie, síry a nějaké ty hromady mrtvol. Nakonec stejně všichni u téhle desky zemřeme násilnou smrtí. Jsem moc rád, že mi u toho budou hrát CRIMINAL ELEMENT. Třetí dlouhohrající nahrávka, potřetí rozpůlená hlava sekyrou. Masakr lidské mysli! Vynikající album!

Asphyx says:

"Criminal Crime Time" is an album that blows my head off just like a sawed-off shotgun. I found there the rawest bloody pieces of meat for myself. I want to be by listening with the band in the mosh-pit and shake my head into a coma. Great ideas, great riffs, cruelty, power, dirt. What can I say more? Perhaps the truck of energy, sulfur and some piles of corpses. Everybody will die of a violent death on this CD. I'm very happy that CRIMINAL ELEMENT will play there. The third full-length album, the head divided into halves with an ax. The massacre of the human mind! Excellent album!

Seznam skladeb:

01. Gang Related
02. Criminal Crime Time
03. Dissociative
04. Rampage
05. Jails, Institutions & Death
06. Falling Down
07. Justice Denied
08. “The Bitch Set Me Up”

Čas: 30:57

Sestava:

Vince Matthews - Vox
Maliq Emanuel - Guitars
Terrance Hobbs - Guitars
Derek Boyer - Bass

http://www.criminalelement.net/

https://www.facebook.com/CriminalElementDC

http://www.metalage.sk/

Minirecenze/minireview - BESTIALITY - Stuck in Bestial Vision (2014)

BESTIALITY - Stuck in Bestial Vision

EP 2014, Old Temple

Každý den povstávají další a další black/thrashoví bojovníci. Rozhodnuti dobýt svojí muzikou celé podzemí do toho řežou hlava nehlava a vy máte co dělat, abyste se v tom obrovském množství hniloby a marastu nějak rozkoukali. Příkladem budiž třeba takoví polští BESTIALITY. Ti hrají jednoduše, s nasazením, velkým kusem odhodlání a hlavně ve stylu starých dobrých SODOM, KREATOR, MAYHEM, AURA NOIR, DESASTER, DESTROYER 666, DARKHTRONE a dalších špinavců. Od začátku až do konce se jedná o totální underground, špínu, kde jsou všechny hráčské "nedokonalosti" vyváženy nadšením. Zpočátku zdánlivý chaos přejde časem ve vcelku dobrý, poslouchatelný odvaz, který ale bohužel obsahuje snad všechny chyby začínajících kapel (datum vzniku datuje tahle smečka do roku 2013). Prvním, co bych BESTIALITY vytkl, je zvuk. Chápu snahu o záhrobí, ale produkce je jedním slovem nedobrá. Nástroje se mnohdy slévají v jedno, hlas není příliš slyšet a o baskytaře snad nikdo nikdy ve studiu neslyšel. Dalším prvkem, který mě poměrně ruší, je obal. Lebka a had? Cože? Zase? No dobrá, opět přimhuřuji oči i uši nad "mladickým" nadšením. Hlavní problém je bohužel zásadní. Je jím nedostatek dobrých riffů, nápadů. Jako sranda, případně pivní hospodský večírek dobré, ale jinak jsem marně neustále hledal pro sebe nějaký záchytný bod. BESTIALITY čeká ještě hodně práce, aby dosáhli alespoň lehkého nadprůměru. Škoda, snad příště.

Asphyx says:

BESTILAITY are playing simple, with enthusiasm, a big piece of backbone, mainly in the style of good old SODOM, KREATOR, MAYHEM, AURA NOIR, DESASTER, DESTROYER 666, DARKHTRONE and other dirty bands. Like a joke or a beer pub party good, but I always vainly searched for some arresting point. BESTIALITY still have a lot of to do for achieving  a little bit above average at least. Unfortunately, maybe next time.

https://www.facebook.com/pages/Bestiality/838611276153519

https://www.youtube.com/channel/UCBDW9SUUn8Re6ypRgIg1eOw

http://www.oldtemple.com/

https://oldtemple.bandcamp.com/album/bestiality-stuck-in-bestial-vison

Recenze/review - DEMONIC MANIFESTATION – World of Horror (2014)

DEMONIC MANIFESTATION – World of Horror

CD 2014, Dan´s Crypt Records

Obnubilace je mrákotný stav, kdy je sice zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. K poruše vědomí může dojít různými způsoby. Někdo se motá v kruhu díky ráně do hlavy, jiný k tomu potřebuje návykové látky. Sem tam je ale možné potkat lidi, kteří jsou střízliví, působí seriózním dojmem a vůbec byste do nich neřekli, že by u nich podobný stav mohl nastat. Moje první setkání s mexickými DEMONIC MANIFESTATION mělo velmi podobný účinek, jak výše zmíněná porucha. Z přehrávače se na mě vyhrnula smršť švédsky znějících death metalových riffů a já si najednou vzpomněl na dobu, kdy jsme drtili první kazety GRAVE, ENTOMBED, DISMEMBER, NIHILIST, ENTRAILS a podobných kapel. Otvírali jsme tenkrát hroby s chutí a nějaké to násilné vniknutí za petlici starých kobek pro nás nebyl žádný problém. Nalézali jsme tam jen samé skvosty a ani jsme to vlastně pořádně netušili. Je zajímavé, kolik smeček se stále do této doby vrací a snaží se tu atmosféru hnilobných orgií opět nastolit.

Podobné výlety bývají velmi ošemetné. Někdy se povedou na výbornou, většinou je to průšvih a občas se „zadaří“ tak na půl. Mexičané mi lehce připomínají své kolegy ZOMBIEFICATION. Jejich novinka je v podstatě svým způsobem také velmi dobrá. Riffy náležitě řežou, hlas je morbidní až hrůza a zvukově se jedná o velmi pěkné záhrobní orgie. Jen se pořád nemohu ubránit dojmu, že mi ještě malý kousek smrti chybí. Oceňuji sice nasazení a zápal pro věc, ale postrádám alespoň ždibec něčeho, podle čeho bych kapelu poznal i od ostatních. Kope to pěkně, nezastírám, jen mi vše trošku splývá v jeden celek. Na underground velmi dobré, celkově ale jen další skupina v řadě. Naleznu samozřejmě 666 důvodů, proč DEMONIC MANIFESTATION velebit do samého pekla, ale z fleku vám dodám i věci, které mi lehce vadí. Odrazuje mě trošku zpěvák, který je poměrně nevýrazný a co se týká kytarové práce, tak se o nějaké zákeřné, bolestivé riffy taky rozhodně nejedná.

Chlad, síra a smutek opuštěných hrobů se zde krásně doplňuje s energií, známou z devadesátých let minulého století. Obal, texty i veškerá nálada, která se vznáší kolem recenzovaného CD, se zdají být svým způsobem dokonalé a měla by vyhovovat každému old schoolovému fanouškovi smrtícího kovu. Něco tomu celému běsnění ale chybí. Rvu si desku do hlavy horem dolem, prosévám veškerý tenhle černý písek mezi prsty a pořád se nemůžu ubránit dojmu, že by to ještě něco chtělo. Trošku to nechápu, protože většinou bývám podobnou starobou hodně zasažen a stává se ze mě hrobník každým coulem. U „World of Horror“ ale postrádám jednu velmi důležitou věc. Když totiž sedím, poslouchám a snažím se soustředit, tak najednou začnou mé myšlenku kroužit všude kolem. Přes všechno moje nadšení pro podobný kov se dostavují jen samé příjemné a libé pocity. A to je špatně. Death metal má bolet! K death metalovému orgasmu nedochází. Album si tak určitě rád časem znovu pustím, ale určitě se nebude jednat o něco, o čem bych vyprávěl nadšeně kamarádům v restauračním zařízení.

DEMONIC MANIFESTATION se svým prvním albem vydali na nelehkou cestu. První dlouhohrající zásek se povedl, pánové obstáli se ctí. Jen by to chtělo příště ještě trošku víc a krutěji doladit. Všechno se zdá být v pořádku a velmi dobře nasměrováno, ale kapele chybí nějaký schopnější „skladatel“. V dnešní době není lehké zaujmout a talenty se hledají velmi těžko, ale u Mexičanů někoho takového zkrátka postrádám. Všechno je vlastně jak má být. Jen je to dopředu hrozně očekávatelné a předvídatelné. Příště bych poprosil o trošku víc chladu, o pár zajímavějších riffů a kdybych dostal navíc ještě nějakou pořádně zatuchlou mrtvolku, určitě bych se také nezlobil. U „World of Horror“ je mi sice trošku zima, ale dá se to v klidu vydržet. Já ale chci, aby mi umrzly ruce v křečích a zastavilo se srdce alespoň na několik okamžiků. Velmi slušná deska, které chybí už jen krok k tomu, aby mě pořádně rozsekala!

Asphyx says:

Cold, suffering and sadness of abandoned graves in this album has been beautifully portrayed and complemented with energy coming from the nineties of the last century. The Cover,the lyrics and all the moods which are floating around the reviewed CD seems to be perfect in their own way and will suit any fan of old school Swedish death metal. Caustic riffs, morbid vocals and every other sound on this album generates a nice sepulchral orgy, but I still cannot help think that the death element is too little here. To sum it up, this is very good album which only lacks a step lesser in terms of total perfection!

Seznam skladeb:

1. Primordial Domination
2. Demonic Possession
3. Graveyard Rites
4. Corrosive Humanity
5. Manipulation Of Flesh
6. Crematory
7. The Tomb Is Open
8. Zombiechrist
9. Purified By The Flames Of Hell
10. Funeral Fuck

Čas: 34:43

Sestava/band:

FELIPE GONZÁLEZ - DRUMS

VICTOR MERCADO - GUITAR & VOCALS

CÉSAR GARCÍA - BASS

ENRIQUE MARTÍNEZ - GUITAR

https://danscrypt.bandcamp.com/album/demonic-manifestation

https://www.bandpage.com/Demonicmanifestation666

https://www.facebook.com/Demonicmanifestation666

http://www.danscrypt.es/

Minirecenze/minireview - DMC - Blitzkrieg (2015)

DMC – Blitzkrieg (2015)

CD 2015, Pařát magazine

DMC (DEATH MOSH CORE) jsou považováni za jednu z nejstarších aktivně hrajících death metalových kapel v Čechách. Pánové pocházejí z Moravy a letos nás poctili svoji další deskou. Nese název "Blitzkrieg" a abych pravdu řekl, tak tentokrát pojmenování přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Změť tradičních, nekompromisních a valivých melodií se střídá s krutými nářezy. Válka je svinstvo, to víme všichni, ale jen někteří z nás ji dovedeme nějak umělecky ztvárnit. DMC se to povedlo. Já opravdu cítím pach strachu v předních liniích zákopové války. Napomáhá k tomu již tradičně skvělý obal od Mr. Jaromíra "Deathera" Bezruče. Tady se hraje old school death metal toho nejhrubšího zrna. Nečekejte žádné slitování nebo nedej Satan progresi. Album vyšlo pod hlavičkou časopisu Pařát, který většinou vydává kapely druhé až třetí kategorie, ale tentokrát se trefil do černého. Dokonce i obal je propracovanější a bohatší, než bývá zvykem. Já, jako příslušník staré smrtící legie, uděluji kapele válečný kříž za zásluhy. "Blitzkrieg" mě baví poslouchat pro jeho sílu, energii, studené nápady a hodně natlakovaný zvuk (studio Šopa). Dnešní mladí a "moderní" kritici budou sice asi psát litanie o stokrát provařené krvi, ale uvědomme si, že chtít po starých psech nějaké "moderní" kousky by bylo trošku nepatřičné. 

DMC hrají to, co umí nejlépe. Pravý, nefalšovaný death metal! A jde jim to moc dobře. Beru do ruky pušku, nasazuji bodák a to by v tom byl čert, abychom dneska protivníka nezlomili. Doporučuji volume doprava, pivko do dlaně a pak už to přijde samo. Svět je ve válce vlastně pořád a tak je dobré si občas připomenout, jakou trpíme ztrátou paměti. Kvalitní, válečný death metal, který bude dělat dobře všem, kteří milují staré pořádky ve smrtícím kovu! Dobrá práce! Na zteč!

Asphyx says:

The war is a muck, you know, but there are some people able to art rendering. DMC did it.  I enjoy listening for his strength, energy, ideas and very pressured sound. DMC play what they can best. True, unsophisticated death metal! I recommend volume right, beer in hand, and it will come itself. The world is at war all the time, so it's good  sometimes to remind, what we lose memory. Quality, war death metal that will do well to all people who loves the old order in death metal! Good work! On the attack!

http://bandzone.cz/dmc

http://paratmagazine.com/

http://www.paratshop.cz/cs/3675-dmc-blitzkrieg-.html

FOTOGALLERY - GEHENNA, DEMONICAL, I SAW RED – club Modrá Vopice – Prague – 7.5.2015

author of photos – Michal Radoš

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky

I SAW RED

DEMONICAL

GEHENNA

FANS

REPORT, FOTO, VIDEO