Fotogallery - METALGATE CZECH DEATH FEST 2015 - DEW-SCENTED, KRYPTOR, STREET MACHINE, AGGRESSIVE TYRANTS, EXORCIZPHOBIA, DEAD CARNAGE - Thursday - 11.6.2015

DEW-SCENTED

author of photos – MICHAL RADOŠ

- for original size click on photos

- pro zvětšení klikněte na fotky


DEAD CARNAGE

EXORCIZPHOBIA

AGGRESSIVE TYRANTS

STREET MACHINE

KRYPTOR

DEW-SCENTED

Recenze/review - TORTURE PULSE – God Leash (2015)

TORTURE PULSE – God Leash

CD 2015, Xtreem Music

Návštěva téhle kostnice pro mě byla víceméně nečekaná. Než se vůbec někam vydám, dlouho rozvažuji, poslouchám svůj šestý smysl a zbytečně se nepouštím do desek, o kterých vím, že by mě zase tolik nebavily. Tentokrát to bylo jiné. Klíče od podzemí mi předali přímo u španělského labelu Xtreem Music. Poslechl jsem si pár ukázek na všemocném internetu, kapelu vyhodnotil jako moji krevní skupinu a pak už to šlo samo. Vrata do předpeklí jsem otevíral s nadějí, obrovskou chutí a nadšením. Stejně jako finští TORTURE PULSE. Vzory jako GRAVE, DISMEMBER, ENTRAILS, NIHILIST, ENTOMBED, ale i třeba AUTOPSY, BOLT THROWER máme stejné a tak bylo už od počátku patrné, že si sedneme jako pověstný zadek na hrnec. Už když jsem sestupoval po plesnivých schodech a bál se, že pod mojí váhou popraskají dřevěná prkna, tušil jsem někde v následující tmě zlo. Bylo tam. Mocné, studené a zaútočilo na mě bez varování.

Po stranách byly vyskládány stehenní kosti. Vždycky si říkám, koho asi nosily, kdo na nich běhal, která žena mezi nimi rodila. Nějak automaticky si je přiřazuji k lebkám, vyrovnaným v další místnosti. Tady nenaleznete žádné black metalové svíce, ani roztrhaná černá roucha doomových smutečních pochodů. Ve vzduchu se vznáší jen poctivý švédský death metal. Ohlodaný až na morek, vylouhovaný z nekonečných nocí strávených poslechem těch nejslavnějších smeček stylu. Pokud bych pak měl kapelu připodobnit pro nás, severské fajnšmekry, tak bych lehce pohovořil i o jakési brutalitě, známé třeba u takových VOMITORY. Kapela do toho poprvé řízla už v roce 2005 a za dobu své existence vydala v roce 2010 dlouhohrající počin v podobě desky „Plague Poetry“. Sypu si popel na hlavu, protože tenkrát jsem TORTURE PULSE nezaznamenal. A to ani díky jejich dřívějšímu působení v heavy metalové formaci DELIVERANCE. Těch smeček je zkrátka moc a ani já, nadšenec, hledač a undergroundový slídil, jsem neměl o této skupině ani ponětí. Alespoň je stále co objevovat.

Normální a vlastně i chtěné a klišovitě nutné by bylo, aby v dalším sklepení stál oltář, nějaké ty kalichy plné krve, něco málo černých hostií a obrácený krucifix. Nic takového tady není. Vidím jen několik kilo navzájem propletených pavučin, opuštěnou lavici a okovy, zapuštěné do zdi. V rohu stojí dřevěná miska, ze které asi občas pili nebožáci, kteří byli připravováni a čekající, až se sami stanou hromadou kostí. Při podobných deskách a výletech člověka napadají různé příběhy, rád si pak dohledávám i ve starých knihách, jak tomu asi bylo, ale nejdůležitější je pro mě ten stísněný pocit staré zatuchliny. Kytary žalují, zpěvák řve jako o život a k tomu jakoby v pozadí chřestí baskytara jako pytel plný těch nejvybranějších kostí. Vím, že to není nic nového, TORTURE PULSE pravděpodobně ocení jen pár podobně pomatených nadšenců jako já a sem tam nějaký ten hudební archeolog, ale to mi vůbec nebrání v tom zatančit si na imaginárních ostatcích našich death metalových předků poctivě a s chutí.

TORTURE PULSE nahráli letos desku, která je pro mě velmi příjemným výletem do podzemí. Klasické švédské death metalové postupy, tradiční přístup a náklaďák plný energie musí dělat dobře každému fanouškovi severského metalu. Lebky jsou naskládány do pyramidy, kosti zkřížené a riffy ostré jako nůž. Kapela moc dobře ví, jak ukázat, že umí své řemeslo na výbornou. Cítím zde starobu, otevřené hroby, krutost a chlad. Pro nás, kteří jsme vyrůstali hudebně v devadesátých letech, je tahle deska povinnost. Old school švédský death metal, který vás ukřižuje!

Asphyx says:

TORTURE PULSE recorded an album this year, that is a very pleasant trip into the underground for me. The classic Swedish death metal steps, the traditional approach and a truck full of energy, it must like all fans of Nordic metal. Skulls are stacked in pyramids, bones are crossed and riffs sharp like knifes. The band knows very well how to show its art. I feel old age here, opened graves, cruelty and coldness. For us, musically grewing up in the 90^th, this album is duty. Old school Swedish death metal that will crucify you!

Seznam skladeb:

1. Myths of Belial Incarnated
2. On Lacerated Wings
3. Burst of Black Blood
4. Napalm to the Cross
5. Macabre Magister
6. Army of Pestilence
7. Plague Poetry
8. Glory that Was
9. Golgotha Revisited
10. Morbid Connection Through Flesh

Čas: 41:15

Sestava:

Kimmortal - guitar

Blastphemy - drums

Feetus - vocals

HellAriser - bass/backing vocals

https://www.facebook.com/torturepulse

https://xtreemmusic.bandcamp.com/album/god-leash

http://www.xtreemmusic.com/

Recenze/review - FROSTHELM – The Endless Winter (2015)

FROSTHELM – The Endless Winter

CD 2015, Black Work (Alkemy Brothers)

Rozkopat, zničit, spálit, rozsekat, rozdrtit, vyhladit. To jsou slova, která mě napadají při poslechu black/thrashových FROSTHELM. Ti hrají přesně ten druh hudby, kterou když si pustíte, tak máte sto chutí vzít do ruky palici a jít rozbourat nejbližší dům. Američané hrají rychle, agresivně, s obrovským zápalem. Jejich tvorba se dotýká takových veličin v oboru, jako jsou třeba slavní AURA NOIR, NOCTURNAL, NAGLFAR, DISSECTION, DISASTER, SKELETONWITCH. Zkrátka, tentokrát se s tím nikdo rozhodně nepáře a i když jsem příznivcem spíše kapel hrajících smrtící kov, tak tady mě fascinuje ta obrovská energie a síla, která se z desky vylévá na všechny strany. Připomíná vyhřezlý vřed, prýštící lávu, tryskající ropu. Hnis, nafta, magma. Kombinace, ke které může dojít snad jen u metalu. Nemůžu si pomoct, ale vidím před sebou při poslechu odjištěný granát, odpálenou stěnu v kamenolomu, startovací raketu. A k tomu hromady zpuchřelých kostí. Černý a špinavý je metal na „The Endless Winter“. Deska je pro mě poměrně překvapením, neměl jsem o téhle kapele, hrající teprve od roku 2009 žádné ponětí. Není divu, mají na svém kontě teprve první dlouhohrající (letošní) album a EP z roku 2013.

Přijdu si jako na setkání německých thrasherů, kteří to pro tentokrát dali dohromady s norskými blackery. Utvořili smrtící alianci, která má za úkol jediné. Všechno zničit. Líbí se mi, že se nejedná jen o bohapusté riffování, ale dočkáme se i chladivějších, klidnějších chvilek (snad sahajících až někam k IMMORTAL). Hudba zde připomíná spáleniště, procházku mezi ohořelými ostatky domů a lidí. Z nebe zase jednou prší rudá krev a vše spalují nekonečné plameny poctivého metalového řemesla. Celá scenérie může evokovat záběry z večerních zpráv (místo válečného konfliktu dosaďte dle libosti). Schválně, zkuste si desku přehrát tak desetkrát po sobě, dejte si k tomu kilo chilli do krku a uvidíte, co se vám začne míhat před očima. Tady se nic neřeší, „zbytečná“ technika zůstává v klidu a používají se jen samé surové a syrové zbraně. Všechno je ohlodané až na kost, oproštěno od zbytečností. Zůstala jen hustotou napěchovaná klasika. Mám to takhle moc rád a desku doporučuji všem, kdo jsou v pátek znaveni svým zaměstnáním. Garantuji vám, že než dojedete domů, budete mít hlavu uklizenou jako podlahu v operačních sálech. Jen nebudete potřebovat žádný čisticí prostředek. Stačí vám FROSTHELM.

V protialkoholické léčebně by ze mě asi neměli radost, ale mě po několika riffech vytane na mysli orosená plechovka oblíbeného piva, nohy podupávající do rytmu, postupné zvyšování frekvence záškubů krční páteře a pak už je to zase tady. Odjíždím do hor na chalupu, beru do ruky sekyrku a dávám volume až na dílek s nápisem bolest. Štípám dříví, mezitím pařím jako o život a po chvilce zjišťuji, že tolik práce jsem na jeden zátah už dlouho neudělal. Opouštím svoje tělo, vznáším se náhle v jednom zaplivaném undergroundovém klubu, zdravím se s kamarády a i když stár a už s určitými zábranami, pouštím se do nekonečného mosh-pitu. Tohle je přesně ten druh hudby, kterou si musím dávat do hlavy pořád dokola, až do úplného zemdlení. Kapelu jsem si objevil zcela sám, jednoho krásného deštivého večera, kdy jsem surfoval po internetu jako odjištěný vagón plný kostí. Pak už to znáte. Nejdřív všemocné youtube, potom mp3 v mizerné kvalitě a nakonec originál CD, válející se několik týdnů u hi-fi věže. Muzika je zde sice jednoduchá, zdánlivě obyčejná, ale časem vyzraje, jako dobře uleželá mrtvola.

S vzteklými psy jsem se setkal zaplať - Satan jen párkrát v životě. Jednou to bylo hodně na hraně, kdy jsem kdysi bránil svého věrného čtyřnohého přítele. Dodnes mám před sebou ty vyceněné zuby, sliny u mordy a zběsilost v očích. Při „The Endless Winter“ si na ten krvavě zlý zážitek vždycky vzpomenu. Šílenství má mnoho podob a abych pravdu řekl, tak ta hudební mi vyhovují nejvíce. Máte u nich jistotu, že po přehrání pomine. Tedy, zrovna u FROSTHELM to zrovna moc neplatí. Tohle album má v sobě totiž pro mě zvláštní magické kouzlo, které mě nutí se k němu pořád vracet. Určitě to máte podobně nastavené. Před vámi leží hromada i o hodně „lepších“ alb, ale vy nakonec stejně sáhnete po té stejné nahrávce. Dost ale řečí, myslím, že obrázek jste si už udělali sami. Jestliže tedy nemáte chuť nic řešit, chcete si trošku odpočinout a vymlátit pořádně mozek z hlavy, mohu vám tyhle maniaky jen a jen doporučit. Black/thrashový masakr té nejvyšší kvality!

Asphyx says:

I feel like in a meeting with German thrashers ,who have teamed up this time with Norwegian black metallers. They formed a deadly alliance that is singly responsible for the destruction of everything. This is exactly the kind of music that you have to continuously play over and over, until you become fatigued. Although the music is simple, seemingly ordinary but it matures over time as well just like a carefully matured corpse. Therefore, if you do not want to solve anything and you want to just relax a little bit and want to really thrash out your brains, I can only and only then  recommend you these maniacs. Black/thrash massacre of the highest quality!

  

Seznam skladeb:

01. Glacial Eon
02. Storm Of Teeth
03. Forlorn Tides
04. Tomb Of Sordid Ruin
05. Beneath Dead Horizons
06. Endless Winter
07. Hell Between Us
08. The Dragon
09. Silent And Dark, The Everlasting Sky

Čas: 34:18

Sestava/band:

Dakota – Guitar

Brian – Drums

Tyler – Vocals

Jim - Bass

  

https://www.facebook.com/frosthelm

http://www.reverbnation.com/frosthelm

http://alkemybrothers.bandcamp.com/album/the-endless-winter#

Minirecenze/minireview - HIGH ON FIRE - Luminiferous (2015)

HIGH ON FIRE - Luminiferous
CD 2015, eOne Music

Stoner doomová legenda HIGH ON FIRE vždycky hrála pořádně od podlahy. Jejich songy připomínaly a stále připomínají hnijící kusy masa. Nikde žádné pomocné berle v podobě zbytečně košatých riffů. Jde se na samotnou dřeň a podstatu rocku a metalu. Nezaměnitelný hlas Matta Pikeho, bicí kanonáda jeho souputníka Desa Kensela, to jsou přesně atributy, které dělají tuhle kapelu pořádně ostrou a naštvanou smečkou. Melodie, vytažené odněkud z márnice, pach smrti, bublající basa. Nic nového pod sluncem, spíše se jedná o jakýsi standart, který od téhle skupiny slyšíme poslední dobou stále častěji. Chybí mi nějaká "hitovka", kousek zapamatovatelnější pasáže. Takhle vlastně jen všechno plyne jakoby v pozadí, jako kulisa. 

HIGH ON FIRE na novince dodali kvalitní, klasicky pojatý stoner doom metal. Ostré, hnilobné a zákeřné. Takové jsou skladby na novém albu. Chtěli jste znovu slyšet HIGH ON FIRE v jejich plné síle? Tak tady jsou! Nečekejte nic nového, ani převratného, ale jen a jen poctivou práci. Osobně jim to stále žeru jako flák syrového masa. A Matt? Ten pořád zpívá, jako by měl každou chvíli umřít. Poctivé, klasické stoner doomové řemeslo. Co si přát víc?

Asphyx says:

HIGH ON FIRE provides typical stoner doom metal of high quality. Sharp, putrid and insidious. So are the songs on the new album. Do you want to hear  HIGH ON FIRE in their full strength again? So here they are! Don't expect nothing new or revolutionary, but honest work only. Personally, I'm a sucker for it like a  chunk of raw meat. And Matt? He still sings as if he is going to die. Honest, classic stoner doom craft. What do you want more?

http://www.highonfire.net/

https://www.facebook.com/highonfire

http://entertainmentone.com/music

Rozhovor - DISSOLUTION - Fanoušci přijali "The Beginning" nadmíru pozitivně, především naživo jsou ohlasy velmi kladné!

Olomoučtí deathaři DISSOLUTION mají venku už nějakou dobu svoje první dlouhohrající album. Napsali jsme tedy jejich zpěvákovi Angelovi a ten nám (spolu s bicmenem Kopcem) prozradil spoustu zajímavých věcí z nahrávání, fungování kapely a ostatních záležitostí kolem téhle brutální death metalové skvadry.

Ave DISSOLUTION! Letos vám vyšlo „konečně“ nové album. Když se podívám na datum založení kapely (rok 2003), tak nahrát jednu desku plus jedno demo za dvanáct let není zrovna mnoho. Dali jste si tedy hodně načas. Proč vlastně?

Bohužel kapela zažila mnoho personálních změn, neshod mezi spoluhráči a nikdo se neohřál natolik dlouho na to, aby se naučil dokonale své party a mohlo se jít nahrávat.

Novinka nese krásný název „The Beginning“ – začátek, počátek. Proč zrovna tohle pojmenování? Je pro brutal death metalové album poměrně netypické (čekal bych něco „krvavějšího“). Když už jsme u těch textů, ty pojednávají o lidských nešvarech, o nenávisti, nadutosti. Na svědomí je má Angelo. Mě by zajímalo, jakým způsobem texty tvoří? Kde hledá inspiraci? Vždycky si říkám, jaký impuls autora vede k tomu, napsat sloku, refrén. Musí být těžké to pak „zaonačit“ tak, aby to ještě sedlo do hudby.

Počátek právě proto, protože je to první dlouho hrající nahrávka. Ani obsah textů není drtivě masakrozní a tak by se nějaké vyvržen za živa a napíchnut na řeznické háky moc nehodilo (smích). Texty jsou o věcech kolem nás, které prožíváme každý den, a při důkladném pohledu na dnešní svět jsou to věci negativní jako pokrytectví, pomlouvačství, sebestřednost. Z těchto věcí čerpám, neboť jsou to věci a skutky, které zbytečně znesnadňují život už jen tím, že to musí někdo poslouchat nebo se nad takovým hnojem vůbec zamýšlet. Konec konců nikdy jsem nebyl na gore texty, snad když jsem ve svých mladičkých 17. letech poslouchal Lymphatic Phlegm nebo Mortician. Například vál "Nothing but" a "Memory" - pojednává o uvědomění si váhy vlastních činů a vyřčených slov a jejich dopad na budoucí chápání jednotlivce lidskou společností. Dále bych zdůraznil naši hitovku "Worst Nightmare" tento vál je určen proti pedofilii.

Jako kapela jste prošli mnoha personálními změnami. Od počátku zůstal jen Petr „Kopec“ Kopeček. Čím si to vysvětluješ? Některé smečky jsou víceméně stabilní, jiné mění muzikanty jako na běžícím páse. Je asi těžké dát dohromady partu podobně naladěných lidí. Jak to vidíš ty? Kde je problém? Nesedli jste si lidsky nebo muzikantky?

Kopec: To že bychom si nesedli lidsky, si nemyslím. Doteď jsem vlastně s některýma kamarád a stýkáme se (na pivu, na koncertech), takže v tom to nebude. Někdo prostě odešel z toho důvodu, že už ho to nebaví, někdo k vůli práci a jiní zase že by chtěli hrát něco jiného. Byla to škoda, protože s častou obměnou to šlo ztuha. Jenom jsme se rozehráli, tak v zápětí někdo odešel a začala doba opětovného shánění. Sehnat u nás někoho do death metalu je fakt problém. Nejednou jsem uvažoval o tom, že to fakt zabalím. No a z toho důvodu taky máme první CD až teď. Ale je to ostuda teda. Naštěstí jsme teď dobrá parta tak snad to už vydrží (úsměv).

Ta krvavá paní na obale je dílem Jaromíra „Deathera“ Bezruče. Jeho práce je podle mě vždycky jasně rozpoznatelná, když kouknu, tak hned vím, kdo ji dělal. Proč jste si vybrali právě Jaromíra? Maloval vám „na zakázku“ a nebo jste vybírali už z připravených prací? Co si budeme povídat, obal „prodává“ a mě se líbí, že tuhle stránku jste nezanedbali.

Moc děkujeme za pochvalu. Vybrali jsme si Jardu, protože nejen, že je moc šikovný, ale jeho práce nám mimořádně sedí. Měli jsme pár nápadů, ale Jarda je neuvěřitelně kreativní a tak nám navrhl: "hele co to udělat takhle?" a bylo to ono, to pravé ořechové (úsměv). Žena vystihuje počátek, kde vše začíná a pomalu se dere ven. S obalem jsme velmi spokojeni a Jardovi stejně vděčni.

V dnešní době stahování a „povrchního“ poslechu muziky některé kapely ustupují od vydání CD. Nechají si vylisovat jen gramodesky a pak to řeší „digitálně“. Jak se vůbec album prodává a jak je to vlastně s „návratností“ peněz? Brutal death metal není zrovna v centru zájmu médií a málokdo mu vůbec rozumí a tak to asi nebudou závratné prodeje. Jste spokojeni? Kde prodáte nejvíc CD, přes label, po internetu nebo na koncertech?

Od začátku jsme věděli, že dřeme, abychom vydali CD, digitální verze nás ani nenapadla. Chtěli jsme mít něco hmatatelného, něco hřejivého, u čeho člověk ztratí chvíli prohlížením si obalu a pročítáním textů. Je to pro nás přirozené i my jsme si kupovali CD a těšili se z nich. Co se týká CD, prodává se nad míru dobře a návratnost je dostačující. Velmi nás těší, že CD si kupují lidé, co nás slyší poprvé, dodává to pocit, že muziku děláme opravdu kvalitně. Nejvíce prodáme na koncertech, bohužel do prodeje labelu Nice to Eat You nevidíme (úsměv).

Pocházíte z Olomouce. To je od nás z Plzně pěkný kousek. Osobně jste se do mého povědomí dostali až koncertem v Modré Vopici. Vždycky si říkám, kolik kapel „nepřekročí“ práh kraje, neví se o nich. Jak vůbec řešíte propagaci? Dnes už dávno neplatí, že dobrá deska se prodává sama. Máte třeba nějakého „manažera“? Kam se vlastně chcete vůbec jako kapela dostat? Máte nějakou metu, milník? Pro někoho je to koncert se SUFFOCATION, pro jiného rozhovor pro Metal Hammer.

Zprvu jsme hráli především tady v Olomouci, ale ve svém rodném městě nemůžete hrát pořád, lidi by ztratili zájem a tak jsme se vydali ukázat za "humna". Ukázat lidem, že existujeme. Propagaci si řešíme sami bez manažerů a pak nám ještě hodně pomáhá náš virtuální kámoš Facebook. Pro mě osobně je sen zahrát si na stejném pódiu s The Black Dahlia Murder. Mimochodem, Modrá Vopice hmmm, tam je dobře, je to fantastický klub. Jsme rádi, že jsme si tam zařádili.

Album jste vydali u Nice Eat You Records, ale na obalu jsou uvedeni i Amputated Records. Jak tomu mám rozumět? To se na vydání podíleli dva labely? A jak jste spokojeni s propagací, podporou labelu (ů)?

Amputated Records zařídili pouze oficiální distribuci. Musím říct, že jsem NEYR moc vděčni za to že nám umožnil desku vydat.

Brutal death metal je tak specifický styl, že vlastně ani nemůže mít v Čechách tolik příznivců, aby se naplnili sály velkých klubů. Jak je to s vámi vůbec ohledně koncertů? Na bandzone jsem napočítal tři. Dva ale na Moravě a jeden v Sušici. To není na propagaci nového alba zrovna mnoho. Pořád si myslím, že naše kapely by si měly vyrazit a „obrousit ostruhy“ i do zahraničí. Plánujete třeba nějaké výměnné koncerty mimo naší republiku?

Dobře víme, že velké sály či stadiony nikdy nenaplníme, ale o to nám nejde. Máme rádi tuhle hudbu a chceme ji hrát a chceme jí dělat dobře. Když si na koncertech získáme i jen jednoho fanouška nebo přimějeme posluchače, aby přišli domů a poslechli si nás znovu na Bandzone i to je pro nás velký úspěch. „Obrousit ostruhy“ - máme toho ještě hodně před sebou. Napřed si musíme získat zázemí tady a pak přemýšlet o zahraničí.

Líbí se mi na vás, že se držíte převážně „klasického brutal death metalového kopyta“. Občas sice zazní nějaká ta „progresivnější“ či technická pasáž, ale je spíš pro osvěžení. Jakým směrem se chtějí DISSOLUTION vydat v budoucnosti? Vzniká vůbec už nový materiál?

Co přinese budoucnost, to se ještě uvidí (úsměv). Momentálně pracujeme na nových válech a taky hodně na sobě. Snažíme se muzikantsky posouvat kupředu, protože vždy je co vylepšovat.

Když se zavřete do studia s úmyslem tvořit nové věci, jak to probíhá? Kdo nosí nové nápady? Máte ve svém středu někoho, kdo je „hlavním tahounem“ nebo dokonce „diktátorem“? Jsou kapely, které skládají „demokraticky“ a jiné jsou zase „one man show“. Jak je tomu u DISSOLUTION?

U nás je osoba přinášející prvotní nápady Švany. Má letité zkušenosti a tak jej následujeme. Ano někdy vedeme odborné pře (smích), ale vždy to skončí happyendem. Po těchto krocích se ještě do válu vrtá a upravuje se a pak přijdou texty a ty dělám já. Kluci mi pak řeknou co je dobré, co změnit a co úplně vypustit. Někdy vál přehráváme a zjišťujeme, že to není ono a tak se opět vracíme do fáze úprav.

Když se vrátím ještě k letošnímu „The Beginning“, jak ho vlastně přijali fanoušci? Ti jsou asi pro každou kapelu nejdůležitější a podle nich se pozná, jestli je nový materiál dobrý či nikoliv. A jak reagují naživo? Máš už dnes nějakou skladbu, která „zabírá“ nejvíc, takovou brutálně death metalovou „hitovku“?

Fanoušci "The Beginning" přijali nadmíru pozitivně, především na živo jsou ohlasy kladné a sem tam utržíme i pochvalu (úsměv). Po nějaké době hraní jsme na pódiu suverénnější a tak více paříme a komunikujeme s posluchači. Prostě je vtáhneme dovnitř, vložíme do nich energii a oni nám to pak mnohonásobně vracejí \m/. "Hitovku" máme „Worst Nightmare“, je to nejtvrdší vál na desce, také když si lidé chtějí poslechnout Dissolution, před tím než jdou na akci, mohu na našem Bandzone slyšet právě tuto skladu.

V dnešní době se zase dostává do módy vinyl. Brutal death metalisté sice tenhle formát asi zase tolik nevyhledávají, ale pro fanoušky je to určitě vítaná rarita. Možná je to svým způsobem určitý „fetiš“, ale neuvažovali jste o vydání novinky na tomhle nosiči? Co si vlastně myslíš o gramodeskách? Sbíráš je?

I když zvuk z vinylu je znatelně lepší vinyl nebyl nikdy můj šálek čaje. Jedinej gramofon, co si pamatuju, má můj táta a na takovej zázrak se nesahá (smích).

Pohybujete se na scéně dlouhých dvanáct let. Vidíš u nás v Čechách a na Moravě určitý vývoj, mění se třeba nějak fanoušci, promotéři, majitelé klubů? Brutální death metal bude asi navždy v undergroundu a tam to bylo vždycky o podpoře, o lidech, kteří udělají spousty práce bez nároku na peníze a čas. Jak to vidíš ty? Nechci být za starou fosílii, ale přišlo mi, že dřív se fans dokázali trošku víc odvázat, zapařit, semknout.

Death metal není už dávno tak "populární", ale nás to baví a ohlasy od posluchačů jsou kladné a to nás žene pořád dál (úsměv). Za starou fosílii určitě nebudeš i my to cítíme stejně a bohužel máš pravdu! Byly doby, kdy chodilo na metal v Olomouci 600 i více lidí. Dnes je tohle číslo velmi vzdálené reálné návštěvnosti a je to velká škoda, protože kapely bez posluchačů nemají žádný význam. Bohužel internet a možnost poslouchat desky, koukat na záznamy koncertů vcelku zničili živou muziku. Spousta lidí dá přednost tomu sedět doma v klidu a sledovat muziku, klipy a koncerty na Youtube než vyjít mezi lidi a zažít to. Nechci tím nařknout lidi, co mají nevyhovující pracovní dobu a nemohou na koncert své oblíbení smečky dojít nebo mají rodiny.

Je nějaké album, které tě za poslední dobu v Čechách nadchlo natolik, že sis ho pořídil? Kupuješ CD, sleduješ scénu? Chodíš i třeba na koncerty „kouknout na konkurenci“? Pokud ano, kdo tě poslední dobou rozsekal nejvíc?

Ano, kupuji! Album tuzemské kapely, které mě nadchlo natolik, že jsem si jej musel pořídit je Heaving Earth - "Denouncing the Holy Throne". Je to totiž neskutečná palba album. Od kytar, přes vokály, bicí až k naprosto drtivému zvuku je všechno špica! Na koncerty chodíme, jak na české tak zahraniční. Z těch českých mě naprosto nekompromisně rozsekali Keep on Rotting - neskuteční muzikanti!!!

A na závěr jedna klasická, „propagační“ otázka. Co chystají DISSOLUTION v blízké budoucnosti? Také zde máš prostor pro to, abych poděkoval těm, kterým chceš a vynadal, těm, co tě naštvaliJ).

Prvně bych chtěl poděkovat všem za podporu. Ať už virtuální nebo fyzickou. S Dissolution se chystáme na nové koncerty, děláme nové vály, chystáme další Bestial Machinery - příští proběhne 16. října V Olomouci (kdyby měl někdo zájem) a přáli bychom si zkusit nějaké festivaly.

Děkuji moc za rozhovor. Přeji mnoho vyprodaných koncertů a ať se nové CD prodává závratnou rychlostí!

I moc děkujeme za možnost rozhovoru a podporu!

RECENZE,REVIEW – „The Beginning“

http://bandzone.cz/dissolution

https://www.facebook.com/DissolutionCZ

http://www.dissolution.wz.cz/

http://ntey.wz.cz/ntey.html

http://www.amputatedvein.com/

Recenze/review - DROWN IN BLOOD – Addicted to Murder (2015)

DROWN IN BLOOD – Addicted to Murder

CD 2015, Earthquake Terror Noise

„Jeden z nejbrutálnějších druhů mučení se nazývá prostě – Bota. Mučenému chudákovi se nelítostně pomocí železných klínů rozmlátily nohy napadrť, až z rozdrcených kostí vytékala kostní dřeň.“

Když čtu podobné definice, případně navštívím nějaký hrad či hladomornu, kde jsou mučicí nástroje vystaveny, říkám si, čeho všeho jsou lidé vlastně schopni. Kolik krutosti, zla, hnusu se v nás ještě skrývá? Většinou mě to (i když už jsem za ty roky, co chodím po téhle planetě, poměrně otrlý) poměrně rozhodí, někdy si mimoděk promnu imaginárně týrané partie (já si opravdu představoval, že mi někdo drtí nohy). Musím se uklidnit, dát něco dobrého k jídlu, odstřihnout se od internetu, televize i rádia (tam totiž podobné nechutnosti zaslechnete ve zprávách). Zavírám se do ulity, nechci vědět o světě, o lidech, chci jen tupě zírat do zdi, odpočívat, případně si narvat do hlavy nějakou dobrou muziku. Tentokrát padlo moje oko na italské death metalisty DROWN IN BLOOD. Ti hrají klasicky pojatý, tradiční smrtící kov. Jedná se teprve o jejich první album a tak bylo na čase se jim podívat na jejich zkažené a práchnivějící zuby.

Tady se hudba převaluje převážně ve středním tempu, všechno je syrové a připomíná mi pomalé utahování kovových palečnic. Bolí to, chvílemi chladí a nakonec ze mě vytrysknou litry tmavě rudé krve. Nakonec jsem se svého utrpení stejně nezbavil, ale alespoň mi budiž útěchou, že tentokrát se jedná jen o imaginární mučení mých sluchovodů a ne reálné zvěrstvo. Pánové hrají s nadšením, čerpajím z takových veličin jako jsou OBITUARY, MORBID ANGEL, SIX FEET UNDER, DEICIDE, MASSACRE, MONSTROSITY. Zkrátka, největší prostor na desce dostávají vlivy americké death metalové školy z oblasti floridské Tampy. Těmito větami by se vlastně dala recenze uzavřít. Byla by to ale škoda. Já totiž i přes určitou jasnou neoriginalitu cítím pach páleného masa, kňučících nevinných a stále mučených i jakousi těžko popsatelnou jiskru, která u mě odlišuje dobré kapely od těch ještě lepších. DROWN IN BLOOD mě přesvědčili o svých kvalitách už při prvních několika přehráních.

Každé další setkání pak bylo vzájemně velmi přívětivé. Mám podobnou starobu (jak sis jistě už můj milý čtenáři stihl všimnout:)) ve velké oblibě a tady si vyloženě rochním. Líbí se mi zvuk, který je jakoby lehce zastřený, není zbytečně nahlas a nepostrádá syrový tlak. Je to samozřejmě old school toho nejhrubšího zrna, ale to mi nijak nebrání si nahrávku užít, jako krev z čerstvě prořízlé tepny. Točím se v mosh-pitu, čerpám sílu z té energie, která prýští všude kolem a i když se náhle cítím neskutečně starý, užívám si toho syrového masa dosytnosti. Tady nevaří žádní moderně-vegetariánsko-svěže-odlehčeně-zdravě vyhlížející kuchaři, ale poctiví řezníci, kteří dostali za úkol připravit nefalšovaný ostrý guláš. Podařil se. Není divu, vždyť základem byly ty nejsurovější ingredience. Nezapomnělo se na tradiční chuť masa a tak bude spokojen snad každý, kdo večer uléhá stále rád v nikdy neprané otřepané džínové bundě.

Utahují mi železnou botu pomalu, ale jistě. Zdá se, že DROWN IN BLOOD jsou dobrými ševci. Bolí to, pálí to, řeže to, drtí to. A o to jde ve starém death metalu stejně nejvíce. Za mě tedy velká spokojenost, dvě rozmasakrované nohy k tomu, ale hlavně obrovský úsměv na tváři. „Addicted to Murder“ je jako předčítání ze starých smrtících knih. Italové jsou dobrými žáky, kteří přidali ještě navíc kus svého morbidního já. Tahle deska není sice na blahořečení a uvedení do síně slávy, ale je poctivá a krutá jako smrt sama. A to není málo. Old school death metal, předložený s jistotou a přehledem. Cítím kolem sebe síru, podupávám si nohou do rytmu a je mi dobře. Masakr!

Asphyx says:

DROWN IN BLOOD convinced me of their qualities already by the first listening. Gentlemen play with enthusiasm, gain from the greats like OBITUARY, MORBID ANGEL, SIX FEET UNDER, DEICIDE, MASSACRE, MONSTROSITY. It hurts, it burns, it cuts, it crushes. And this is the old death metal. "Addicted to Murder" is like reading from old deadly books. Italians are good students who have added an extra piece of their morbid themself. Although this album can't be beatificated and inducted into the Hall of Fame, but it is honest and cruel like the death. And it isn't too little. Old school death metal, presented with certainty and overview. Massacre!

Seznam skladeb:

1. Reign of Hypocrisy
2. Impersonal Living
3. Purification of Flesh
4. Walking Dead
5. Vengance Is Mine
6. Razor in My Hand
7. Evil Parasites
8. Beast in the Cage

Čas: 29:26

Sestava/band:

Dani – kytara

Marco – kytara

Gio – zpěv

Gigi – basa

Fedaz - bicí

http://www.facebook.com/drowninblood

http://drowninblood.bandcamp.com/

http://www.earthquaketerrornoise.com/

http://www.reverbnation.com/drowninblood