Report, foto, video – AVULSED, NATRON, PRION, LA SANGRE – club Modrá Vopice – Prague – 24.9.2015

Pitevní zpráva ze dne 24.9.2015

Účastníci: Jakub zvaný Asphyx, Michal řečený Ignor

Účel pitvy: death metal

Místo: Modrá Vopice, Praha

Na tuhle pitvu jsme byli vysláni z Plzeňské death metalové sekce. Jsme sehraní, jezdíme a pitváme death metal již nějakou dobu a tak je přesun z města piva do hlavní metropole vlastně stále stejný. Vybaveni fotoaparáty, Michal navíc sadou různých objektivů a hejblátek, zahajujeme cestu klasicky u kostela na Lochotíně. Pitva může začít. Nebo jinak, nejdřív se musíme nějak dopravit na místo určení.

Cestou probíráme ozvěny z práce, divíme se tomu, jak se svět mění a nakonec to nejdůležitější, kecáme o muzice. Jsme jako malé děti, zaujaté, nadšené. Naplňuje nás to, smějeme se a svým způsobem obrovsky relaxujeme. Je to paráda, vypadnout ze stereotypu, udělat si radost a zase si jednou trošku „zapitvat“. Najednou jsme v Modré Vopici, přesun utekl jako krev v odtokovém kanálku na operačním stole.

Prion

Nějaká hodně pěkná paní pronesla: „Áááá, jsou tady kluci z Plzně, můžeme začít!“. Je to velmi příjemné se mít kam vracet. Do Vopice jezdí snad všichni pravověrní amatérští patologové a je nám zde všem dobře. Je to jiný svět. Ostřejší a svým způsobem o hodně čistší. Chodí sem totiž jen lidi, které spojuje jediné. Muzika. A pak možná ještě nadšení pro lékařské knihy, pitevní zprávy a horory. Jsme tu dobře. Zdravíme se, já si dávám nějaké to pivo, ale opatrně, protože druhý den budu muset od rána fungovat na poradě v práci. Kecáme, diskutujeme, smějeme se (my se vlastně pořád smějeme, jsme taková veselá death metalová dvojice nadšenců) a čekáme na první kapelu. Nálada výborná, starosti hozené někam za hlavu a očekávání velká. Pitva může začít.

Jako první se chopila svých nástrojů mezinárodní skupina LA SANGRE. Měl jsem tu čest poprvé a abych pravdu řekl, byl jsem docela zklamán. Nevadí mi, že to nebylo nic nového pod sluncem, ale alespoň nějaké nápady bych očekával. Tohle byl jen takový obyčejný thrash, ne moc originální, s příliš nesrovnalostmi, které byly jen občas dohnány nadšením a energií. Jako předskokani ale byli LA SANGRE vcelku dobří. CD bych si asi nekoupil, ale naživo podpořím vždy rád. Docela jsem se chvílemi nudil, ale nebyl jsem vyloženě otráven. Takový průměr, dalo by se říct, ale zahraný špinavě a docela ostře. Pěkné to moc nebylo, občas to docela i bolelo a zpočátku to bylo dokonce příšerné.

La Sangre

PRION mám rád a znám jejich hudbu už pěkně dlouho. Neviděl jsem je ale nikdy naživo. A tak se mi na čtvrteční veřejné pitvě vlastně splnil takový malý soukromý sen. Kombinace MORBID ANGEL, HATE ETERNAL, IMMOLATION a snad i SUFFOCATION mi dělá vždycky dobře. A tady ji zahrála argentinská kapela s velkým přehledem. Vystoupení bylo doplněno o tradiční jihoamerický temperament a já chvílemi stál s pusou dokořán. Střeva byla vytrhána, mozek trepanován, páteř ohlodána. Pro mě osobně velmi skvělý výkon. Na smečku, která datuje svůj vznik až do roku 1994, parádní řeznická práce. Stál jsem tam pod pódiem, rozsekaný, umlácený, ale přesto silný jako býk. Mně podobná hudba dodává neskutečnou energii. Bylo to hodně syrové, tradiční a ostré. Death metalová klasika, která mě přišpendlila na zeď. Přišel jsem si, jako by mi někdo vyrval srdce i s tepnami a hodil ho někam do kouta. Nebudu to dál zdržovat. Užil jsem si náramně. Parádní set!

Ihned kupuji CD a kolega Michal pořizuje pár fotek se mnou a kapelou. Jsou to dle pár vět obrovští nadšenci a maniaci. Stejně jako já s Michalem. Jen s tím rozdílem, že oni umí hrát a my ne.

S NATRON, kteří vystoupili jako druzí, mám trošku problém.  Italové sice čerpají inspiraci pro svoji tvorbu také v oblastech, které mám rád (SINISTER, SUFFOCATION, CRYPTOPSY), ale ne vše mi od nich sedí. Někdy jsou na mě až moc techničtí a nedokážu jejich tvorbu narvat úplně do hlavy. Naživo to sice bylo o něco málo lepší, ale k takovému tomu absolutnímu přenosu mezi mnou a kapelou nedošlo. NATRON jsou sice dobří muzikanti, ale není to vyloženě moje krevní skupina. Ve Vopici jsem tak spíše přihlížel, vnímal, ale občas jsem myslel i na jiné věci. Zkrátka a jednoduše. Takhle u nás v Plzni pitvají ve fakultní nemocnici spíše začínající studenti. Je to s podivem, protože NATRON do toho mlátí už od roku 1993. Zvláštní, ale vlastně pochopitelné. Není na světě kapela, která by se dokázala zavděčit všem. Napíšu to tedy tentokrát diplomaticky. Velmi dobré vystoupení, které mě ale příliš neoslovilo. Šalamounsky řečeno, co říkáte? Každopádně, fanoušci kapely museli být určitě spokojeni. Já vlastně také, ale tentokrát s výhradami.

Fotím se s mistrem Davem Rottenem, prohodíme pár slov o jeho labelu Xtreem Music, který mi dodává pro recenze jedny z nejlepších undergroundových kapel současnosti a kupuji další CD. Když se tak dívám po distru, utratil bych půlku výplaty.

AVULSED byli vrcholem večera. Death metalová legenda. Mistři pitevních sálů. Nadšenci, srdcaři. Patologové, které už snad nelze ani považovat za „amatéry“. Kult. Pánové v čele s vynikajícím Dave Rottenem dostáli své pověsti. Přijel jsem hlavně na ně a vlastně od začátku až do konce jejich setu jsem byl zcela mimo realitu. Přede mnou pitvali jedni z nejpovolanějších. Všechno bylo kruté, přesto studeně tlačící. Španělé umí navodit přesně tu atmosféru, kdy jsem jim zobal z ruky všechny zbytky, co mi po operacích odhodili. Riffy ostré jako skalpel. Neskutečná energie spolu se zkušenostmi dělali z téhle party řezníků pořádně nabroušenou smečku. Po zdech tekla krev, po zemi se válely chuchvalce střev. Přenesl jsem se náhle v čase do dob své civilní služby, kdy jsem vozil zraněné lidi od bouraček rovnou na operační sál. Zase jsem měl ruce červené od životodárné tekutiny, zase jsem si od úst utíral odstříknutý mozek. Tentokrát to mělo tu výhodu, že vše bylo imaginární, i když hodně přesvědčivé. Syrové vystoupení, našlapané, jako lebka plná hnisu. Stal jsem se spolu s kapelou morbidním básníkem, užíval si a doslova se rochnil v té změti hudebního násilí. Kapela je několikrát volána zpět na pódium a přidává několik songů. Skvělé to bylo a já odcházel rozsekaný na masokostní moučku! Masakr!

Návštěvnost čítala ten večer přes sto ploužících se zombie. Zvuk byl až na první LA SANGRE velmi dobrý a kupříkladu na perfektně „nazvučenou“ basu u PRION budeme ještě dlouho vzpomínat.

Pitevní zprávu by zde bylo možné uzavřít. Pitvaná těla v podobě fanoušků death metalu se pomalu začala rozcházet a i my jsme museli vyrazit k domovu. Chvíli jsem stál jako opařený, ale spokojený a nadšený. Všechna taková ta únava všedních dní opadla a já bych pařil snad do rána. Bohužel to nešlo. Chuť by byla, ale už jsme holt starý páky a musíme druhý den makat. A tak se loučíme s přísedícími, se známými i neznámými tvářemi a míříme k domovu. Pod koly sviští dálnice na Plzeň a my hodnotíme celou akci jako vynikající.

ready for autopsy 

Říkám a píšu to všude, ale na Modré Vopici a Neonarcisovi velmi oceňujeme dodržování hracích časů (pro nás je každá půlhodinka opravdu důležitá i tak jsem spal 2,5 hodiny), dobré pivko, pohodovou atmosféru a slušné fanoušky (žádné neomalené tupé řepy známé z mnohých větších akcí). To je pak člověk spokojený jako po dobré zabijačce. Uháníme k domovu očištění a plni nových nejen hudebních vjemů. Máme hlavy narvané death metalem a jsme nadšení. Brutálně smrtící večírek se velmi povedl. Děkujeme a budeme se těšit příště. Máme totiž nové zážitky a ty nám nikdo nevezme. Konec pitevní zprávy.

PHOTOGALLERY

author of photos – Asphyx

-       for original size click on photos

-       pro zvětšení klikněte na fotky

LA SANGRE

PRION

NATRON

AVULSED

FANS

ready for autopsy

new CD in my collection - I recommend

plakát

Minirecenze/minireview - SOILWORK - The Ride Majestic (2015)

SOILWORK - The Ride Majestic

CD 2015, Nuclear Blast Records

Někdy je to hrozné, když vidíte kapelu, v kterou jste vkládali kdysi naděje, jak nakonec dopadla. SOILWORK bývali někdy kolem přelomu tisíciletí takovou poměrně nadějnou partou, o které jsem si říkal, že by mohla někdy v budoucnu překvapit. Líbilo se mi na nich, že si hrají po svém, že se dokážou vymanit z poměrně uzavřené škatulky melodický death metal a že jednou přijdou s něčím "převratným". Nestalo se tak a dokonce mi dělá problém každé jejich další album vůbec doposlouchat do konce. Poslední zásek "The Ride Majestic" mě jen utvrdil v tom, že každá nová nahrávka má sestupnou tendenci. Novinka je šíleně šablonovitá, ničím nepřekvapuje a nijak ani neřeže. Stavba jednotlivých skladeb je stále stejná. Nejdřív jakože ostrý riff, potom zpěvákovo štěkání, následuje čistý vokál a nakonec sólo jak z nějaké zábavové skupiny. Ze SOILWORK se zkrátka a jednoduše stala smečka, kterou se nemusíte bát přehrát ani v komerčním rádiu. 

Největším problém je podle mě až zabijácká stopáž. Necelých padesát minut je už vůbec na hraně toho, co jsou fanoušci schopni vstřebat. Lehkost, s jakou pánové přistupovali ke skládání dřív, je nenávratně pryč. Přijde mi, že letos postupovali snad podle nějakého předpisu od Láďy Hrušky. Uplácáme pár riffů, přidáme trošku ostrého kečupu a nakonec na to hodíme nějaké lupení, zamícháme a ono z toho něco vyleze. Ano, vyleze, ale nedá se to s prominutím žrát. Nechci fanouškům zavdávat důvod k tomu, aby mě proklínali do pátého kolena, ale já si nemůžu pomoct. Ať do sebe rvu desku jak chci, nakonec stejně slyším jen pár plytkých melodií, tunu vaty a sem tam nějaký ten záblesk v tunelu  jinak plném nudy. Co s tím? Zbývá mi asi jediné. Album neposlouchat.

Další nahrávka SOILWORK v řadě. Tentokrát opět o něco méně dobrá. Skladby jsou snad skládány podle nějaké šablony. Marně hledám alespoň nějakou zajímavou melodii. Takhle to dopadá, když dá kapela přednost před uměním a soustředí se na byznys. Na albu se máme možnost setkat se se spoustou hluchých míst. Pár dobrých nápadů "The Ride Majestic" rozhodně nezachrání. Chtěl bych napsat víc, ale nemám na to sílu, nerad bych totiž ubližoval svým uším. Nudná, obyčejná deska, která vypadá, jako by byla nahraná jen z povinnosti. Takhle tedy ne!

Asphyx says:

The next recording SOILWORK in a line. This time again, a little less good. Tracks seem to be set up according to a pattern. I can't search any interesting melody at least. So comes it off when the band prefer business to art.. There are lots of empty parts on the album. Some good ideas can't save "The Ride The Majestic". I would like to write more, but I haven't the energy, because I don't want to hurt my ears. Boring, ordinary CD, that looks like it was recorded only from duty. For me- no!

http://www.soilwork.org/

https://www.facebook.com/soilwork

http://www.nuclearblast.de/de/

Recenze/review - DAEMONIAC - Lord of Immolation (2015)

DAEMONIAC - Lord of Immolation

EP 2015, Xtreem Music

Ještě jako malý kluk jsem si myslel, že když někdo zemře a je pochovaný v hrobě, tak se po nějaké době probudí a spolu s ostatními mrtvými normálně "žije" dál. Někde v jiné zemi, v lepší, i když strašidelnější. Asi byly mé představy způsobené zážitky z pohřbů, z knížek a filmů. Měl jsem v tom takový ten lehký zmatek, tak jak to už děti mívají. Když jsem pak potkal poprvé švédský death metal, přišlo mi, že mé představy z dětství opět ožívají. Znovu jsem byl navštívit některé dávno zesnulé. Jakoby se otevřela brána času i prostoru a já se ocitl ve zcela jiné dimenzi. 

S kapelami to bylo jednoduché. Pokud mě některé dokázaly do podzemí převést a byli mi zdatnými průvodci, tak jsem je považoval a dodnes považuji za ty dobré. Některým se to povedlo tak na půl, jiné mě nechali jen osamoceného mezi náhrobky. Letos mi byla zaslána na recenzi novinková prvotina italských DAEMONIAC. Ti, i když pochází se slunného jihu, se zhlédli v pravé a nefalšované švédské smrtící škole. A hned na začátek musím rovnou dodat, že se jim povedlo atmosféru zahnívajících hřbitovů vystihnout opravdu velmi dobře. Jedná se sice zatím jen o šesti skladbové EP, které zahrnuje i cover od CREMATORY, ale i tak působí skladby více než vydařeně. Pánové pozvedli vlajku severského klasického chřestění velmi hrdě a s hlavou vztyčenou.

EP je velmi surové, syrové a za vzor jsou v něm dávány smečky jako NIHILIST, CREMATORY, NECROPHOBIC, CARNAGE. Zkrátka a jednoduše, ten nejtěžší underground, jaký si jen můžete představit. Nahrávka nepostrádá typické švédské sypačky, ani lehké a studené kytarové výjezdy. Jsem během poslechu ve svém živlu a i když moc dobře vím, že jsou DAEMONIAC dalšími v nekonečné řadě retro skupin, užívám si, co to jen jde. Rozhodně se nejedná o žádnou nudu, a to i přesto, že v tomto stylu již bylo pravděpodobně vše řečeno. Za mě rozhodně krvavý paroháč nahoru a pytel studeného hnisu k tomu.

DAEMONIAC nám na svém debutovém EP předložili misku až po okraj plnou červů, ledových melodií a klasického švédského death metalu. Album zní jako ozvěna ze samotného pekla. Pokud jste příznivci old school death metalu, měli byste být na pozoru. Italská mašina na zabíjení sice hraje stejně jako stovky dalších kapel, ale přidává k tomu pořádně prohnilou duši. Takhle nějak si představuji poctivou hrobnickou práci. Doufám, že se brzy dočkáme dlouhohrajícího alba. Všude kolem se válejí ohlodané kosti a záhrobí ožívá přímo před očima. DAEMONIAC se povedlo zhudebnit onen svět. A to se v tomto stylu cení! Old school death metalová deska, která je přesnou definicí švédského death metalu! Velmi dobře! 

Asphyx says:

DAEMONIAC give us a bowl full of worms, icy melodies and classic Swedish death metal on their debut EP. The album sounds like an echo from the hell. If you're fans of old school death metal, you should be ware of this album. Italian slaughtering's machine is playing as well as hundreds of other bands, but it adds a pretty rotten soul. This is how I imagine a honest gravedigger's work. I hope it will come long-playing album soon. All around are lieing gnawed bones around and the Crypt comes to life right before your eyes. DAEMONIAC managed to set to music the next world. And this must be appreciated! Old school death metal plate, that is the right definition of Swedish death metal! Very well!

Skladby:

1. Intro 2. Away From Christ 3. Demonic Possession 4. Chunks of Flesh (Crematory-swe cover) 5. Desecration of Christianity 6. Lord of Immolation

Sestava/band:

Max - bass/vocals
Pier - guitars
Matt - drums

https://www.facebook.com/DAEMONIAC666

http://www.xtreemmusic.com/

https://twitter.com/daemoniacband

Recenze/review - PUTRIDITY – Ignominious Atonement (2015)

PUTRIDITY – Ignominious Atonement

CD 2015, Willowtip Records

Někdy bych potřeboval, aby existovalo tlačítko, které vypne celý svět. Obzvlášť takhle v pátek, kdy padám z práce doslova na hubu, se snažím resetovat celé mé já. Odhlašuji se od internetu, vyhýbám se televizi a rádio neposlouchám už spoustu let. Dokonce uvažuji o zakoupení „hloupého telefonu“, abych se vyhnul emailům a volání. Někdy mi totiž přijde všech těch hnusných informací až moc. Kdekoliv zapnete jakoukoliv obrazovku, už se na vás valí jen samé nechutnosti. Podvody, vraždy, znásilnění. Řezání hlav v přímém přenosu, lidé stojící se selfie tyčemi a fotící se s účastníky dopravní nehody. Hnus, špína, zoufalost. Zavírám se do svého pokoje, rozprávím dlouze s členy naší rodiny a nebo si dávám do mozku nějaký pořádně těžkotonážní death metal. Poslední dobou na mě „fungují“ italští PUTRIDITY. Ti sice předkládají brutalitu v hodně nepropustném a hustém složení, ale oproti tomu, co se odehrává „ v reálném světě“, jsou pořád jen slabým odvarem. Když jsem odložil booklet poprvé z ruky a zadíval se na tepající reproduktory, najednou jsem zjistil, že zažívám morbidní lásku na první pohled.

Pokud bychom chtěli tvorbu těchto šílenců přirovnat k ostatním prokletým kapelám, tak bychom mohli jmenovat třeba takové DEFEATED SANITY, SEPTYCAL GORGE, CONDEMNED, PUTRID FILE, WORMED a spoustu dalších skupin, mlátících to v klasickém brutal death metalovém stylu. Podobných uskupení se sice poslední dobou vyrojilo, jako hub po jaderném mraku, ale PUTRIDITY mají podle mě navíc kus něčeho krvavého, syrového, co mě dokáže přišpendlit na zeď místnosti, ve které se setkáváme s pány nejčastěji. Můj pokoj se náhle mění na pořádně smradlavou pitevnu, kde se odehrávají ty nejnechutnější věci, kterých je schopen snad jenom lidský rod. Obrovskou výhodu oproti tomu, co zažívám jinak během dne, to má v tom, že tady vím, že je to pouze popisné, postavené na nadsázce a uměleckém vyjádření. Je to s podivem, ale krutost, znějící z desky mě uklidňuje. Jako bych ze sebe dostával postupně pomocí adrenalinu veškerý stres, usazený někde v zadu v hlavě. Houpu se do rytmu, vychutnávám hluboký growl i kytary, ostré jako sekyry porcující zbytky syrového masa.

Psát o brutálním death metalu s nadsázkou a odstupem není dost dobře možné. Sám to mám nastavené tak, že buď mě kapela přesvědčí svým nasazením, tlakem i energií a nebo mě nechává zcela chladným. PUTRIDITY mě umí doslova nadzvednout ze židle. Je to podobné, jako když čekáte na posedu, až přijde do hledáčku vaší pušky vysoká. To napětí, vyrovnání se s tím, že „někoho zabijete“, chvění, způsobené lovem, pradávné pudy, všechno tady je. Lidstvo, jako druh, postupně ztrácí základní reflexy, zlenivěli jsme a chybí nám adrenalin. Někdo kvůli tomu vyhledává extrémní sporty, podléhá módním trendům, případně je hnusnej jako Bůh na své bližní. Mám to jednodušší, já si svoje běsy vyřeším spolu s kapelami, vyřvu je do světa a když si k tomu doplním ještě nějaký sport provozovaný venku v přírodě, stojím pak po několika hodinách s hlavou čistou jako bílý list papíru. Jsem očištěný, vyrovnaný a nemusím ani ke zpovědi.

„Ignominious Atonement“ je pořádně syrovým kouskem hudby. Během poslechu se ocitneme spolu s PUTRIDITY na hodně morbidních místech. Hnus, špína, litry krve a neskutečný tlak. Tak by se dala nová desky těchto Italů charakterizovat asi nejlépe. Po hudební stránce se jedná o klasický brutální death metal, který vás doslova ukřižuje. Syrové, mocné, zákeřné a ostré jako břitva. Takové jsou songy z nového alba. Pokud si vedle sebe vyskládám deset posledních alb z tohoto stylu, sahám po PUTRIDITY nejčastěji. Muzika zde totiž obsahuje jakousi nechutnou přitažlivost a já si musím dávat tyhle ostré skladby do hlavy čím dál tím častěji. Po poslechu jsem očištěn jako věřící po zpovědi. Exhumujte všechno mrtvé a slyšte slova mocné hydry! Brutal death metalové album, které vás rozdrtí obrovskou silou! Skvěle!

Asphyx says:

“Ignominios Atonement” is a raw piece of music. When you listen to this album you feel that you are with PUTRIDITY on really morbid places. Dirt, filth, gallons of blood and unbelievable pressure. That´s the best way how to describe this album by Italians. Musically speaking this is a classic brutal death metal which would crucify you immediately. Raw, powerful, felonious and sharp as a blade. This is how new songs feel like. When I think about their last ten album I would say that PUTRIDITY is my favorite one and I listen to it the most. This music just has something disgustingly attractive and it makes me listen to it over and over again. After this I´m purged like a Cristian after a confession. Exhume everything which is death and hear the words of the powerful hydra. This is a brutal death metal album which would kill you with its amazing strength! Well done!

Seznam skladeb:

01. Conceived Through Vermination
02. Portrait Of A Soiled Innocence
03. Dead Festering Drainage
04. The Bone Sculpture
05. Obstinacy To Heal The Malformed
06. Mortifying Carnality
07. Repugnance Enshrined In Deformity
08. Ignominious Atonement

Čas: 26:03

Sestava/band:

Andrea "Ciccio": Guitar/BackVocals Paolo "Panino": Guitar Alex: Bass

 

https://www.facebook.com/PUTRIDITY.OFFICIAL

https://www.reverbnation.com/putriditybrutal

http://www.willowtip.com/home.aspx