DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 10. července 2016

Recenze/review - VIRTUAL VOID - Rest In Piss (2016)


VIRTUAL VOID - Rest In Piss
CD 2016, Pařát Magazine

Rezavá plechovka, zaprášená, s těžko čitelnými nápisy. Leží tu v přítmí červotoči prolezlých trámů už mnoho let. Mám k ní zvláštní vztah. Patří sem, je součástí mých vzpomínek, mám ji zafixovanou v hlavě a pokaždé, když vylezu nahoru na půdu, přesvědčím se, zda zde pořád leží. Představuji si, co v ní asi je? Staré fotografie? Nějaký cizokrajný čaj? Letos v létě jsem se konečně odhodlal. Potřeboval jsem se ukrýt před sluncem, dal si pár dobrých piv a začala na mě lézt nostalgie. Beru do ruky nůž po dědovi, chvíli páčím plechovým víkem a pak s tím pokladem usedám na zaprášenou bednu. Nalézám nové CD "Rest In Piss" black thrashovým maniaků VIRTUAL VOID. Album má tradiční, prasečí obal a tváří se, jakoby sem, mezi staré krámy patřilo odnepaměti. Otáčím jej v rukou, jako nějaký artefakt, slézám dolů po žebříku a vkládám do snad stoletého přehrávače Sony. Je čas na to, vrátit se do hudební historie. 



Taky vám přijde dnešní doba neskutečně uřvaná, "přeinformovaná", přechytralá, umělá? Nezoufejte, jsou zde ještě VIRTUAL VOID, poslové ze starých black thrashových časů. Hrají hudbu, podobnou té, kterou kdysi tvořili třeba VENOM, CELTIC FROST, HELLHAMMER, DARKTHRONE, USURPER (v jedné skladbě slyším ale i odkazy třeba na TRIPTYKON) a spousta dalších, plesnivě znějících kapel. Novinka "Rest in Piss" je pro mě tak takovým zastavením, uvědoměním si vlastních hudebních základů. Pánové nehrají nic nového, ani převratného, ale obdivuhodné je odhodlání a nasazení, s jakým nám předkládají svoji poctivou porci zahnívajících melodií. Je to podobné, jako když si místo do supermarketu, kde prodávají jen samé náhražky, dojdete k řezníkovi, který dělá svoje řemeslo ještě s láskou. 


CD se tak stává záležitostí pro všechny pamětníky, pro posluchače, kteří ještě nezapomněli, jak má znít pravý, poctivý a reálný metal. Zajímavé je, že jsem sahal pro "Rest in Piss" stále častěji, nemohl se doslova nabažit toho zvuku, těch "zastaralých" nápadů. Získal jsem si k ní stejný vztah, jako k té staré, rezavé plechovce. Budu se pokaždé hrozně rád vracet. Kope to pěkně, to vám tedy povím! Některé songy jsou možná trošku rozvláčné, ale celková (až temná) atmosféra celé nahrávky vám zcela vynahradí drobné nesrovnalosti (jako třeba ne úplně "dokonalou" angličtinu). Mám rád zarputilé skupiny, jdoucí si za svým. VIRTUAL VOID jsou jedněmi z nich. Pevně doufám, že si tohle album najde cestu i ven za naše hranice, protože i tam by si zasloužili ochutnat, jak u nás umíme pořádně nakopnout vrtuli.

sumarizace:

VIRTUAL VOID nám na své novince jasně dokazují, že jsou mistry ve svém oboru. Jejich album "Rest in Piss" v sobě obsahuje pořádnou porci starých a prašivých melodií, které jsou zahrány s obrovským citem pro věc a zkušenostmi. Pánové jsou jako poslové ze starých dob, kteří nám přišli zvěstovat, že pravý nefalšovaný black/thrash metal ještě nezemřel. Krásně plesnivý zvuk, černá energie a tuna ostrých nápadů. To jsou VIRTUAL VOID. Jestli chcete ochutnat rezavou realitu 80 a 90 let, neváhejte! "Rest in Piss" je jako dávná usazenina, vzpomínka, probuzená znovu k životu. Máte rádi black thrash metal v jeho tradiční podobě? Potom vám nesmí novinka chybět ve vaší sbírce. Nápady jsou zde ohlodány až na kost a riffy se zařezávají hluboko do mozku. Black thrashová záležitost pro staré gurmány! Skvěle!

Asphyx says:

VIRTUAL VOID show us clearly that they are masters in their field on their new album. Their album “Rest in Piss” has a decent portion of old and ashy melodies which are played with such emotions and experiences. These guys are like messengers from the old days who come to proclaim that the true black/thrash metal haven´t died yet. Beautifully mouldy sound, black energy and a ton of sharp ideas. These are VIRTUAL VOID. If you want to taste rusty reality of the 80ths and 90ths, do not hesitate! “Rest in Piss” is like an ancient sediment, memory awakened to life again. Do you like black thrash metal in its traditional form? Then this new album should not be missed in your collection. The ideas are gnawed to the bone and riffs cut deep into the brain. Black thrash matter for old gourmets! Great!


Tracklist:
01. Iron Citadel
02. Hidden Rulers
03. Dying Beast
04. Rest In Piss
05. I'll Send You To Hell
06. Return Of The Winter
07. Satan's Knife
08. Misanthropist's Lullaby
09. Immortal Shadows
10. Funeral March Of The Broken Ones



Band:
Petr "chemosh" Matušek - Vokill Jiří "george" Hrabec - Guitar Petr "sekersson" Švrček - Bass Milan "moloch" Marek - Drums

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh čtyřicátý devátý - Milá Sally....


Příběh čtyřicátý devátý - Milá Sally....


"Ahoj, jmenuji je Nora a můj přítel se do mě nevejde...ty vole já se z toho už poseru": glosuje Prcalík vymyšlený příběh z tehdy velmi populárního časopisu Mladý svět. Nikdo z nás ho nekupoval, přišlo nám to hrozně debilní, ale měl nějakého kamaráda, který mu jednou za čas přinesl celý štos, ze kterého byla ale vystřižena prsatá Samantha Fox. "No třeba jí ho přítel strká jinam, jsou takový případy": směje se Jana a nám je všem hrozně dobře. Vytahuji ze staré síťovky od babičky několik piv a jsem pochválen až se červenám studem. Dneska hlásili velké vedro a zdá se, že předpověď nelhala. Jsme na severní straně panelů, hezky ve stínu a pořád přemýšlíme, že se vydáme na Švarďák, což je zatopený lom kousek nad Boleslaví. "Jedem, ale Noru si vezmu s sebou": řekne Prcalík a pro nás je to jak povel, znamení k odjezdu.

Beru Janu na rám a šlapu do kopce jako zběsilý, funím jí na záda a koukám do výstřihu. Někde sehnala nátělník Slayer a pro nás se tím stala zase na nějakou dobu objektem krásných snů. Kytka s Prcalíkem už se dávno koupu, když přijíždíme. Jsem zpocený, udýchaný, ale adrenalin mě nabíjí energií a tak skáču rovnou po hlavě do lomu plného vody, písku a kachen. Přeplavu tam a zpět, já byl vždycky vodní tvor a pak uleháme jen tak do trávy. "Chtělo by to pivo, milá Sally": podívá se šovinisticky Prcalík na Janu a ta ochotně a bez řečí vyrazí do hospody. Je mi to blbý a kluci se mi smějou, ale jdu s ní. Dělá mi to moc dobře se s tímhle krásným prsatým stvořením ukazovat. Restaurace "Pod Kaštanem" nás přivítá odérem piva, zatuchliny a několika starými štamgasty. "Ty vole, to je kočka": pronese jeden z nich a hrozně se diví, proč takovej hubenej, vošklivej, brejlatej má takovou krásnou holku. Jana ho posílá do prdele i s celou jeho partou a dává mi obrovskou pusu, to aby prý měli ještě větší vztek. Zářím jak slunce na obloze.

Vlezeme dovnitř, kupujeme lahváče a jdeme zpátky. Ještě jsme stihli jedno točený. Je vedro a trošku se se mnou motá svět. "Tady Jarka rozebírá orální sex, neboli felaci": hlásí nám Prcalík a baví tím celé ležení právě odpočívajících plavců. "Já bych Jarce teda doporučil, ať si to zkusí na kolíku pro sázení zeleniny": pokračuje dál a já jdu radši do vody. Cinkáme lahvemi, sluníme se, jsem mladí, bez starostí, s takovou tou jiskrou v očích, kterou spousta lidí během stereotypního života pak ztratí. "Ty vole, já tam snad napíšu, nemůže přece Pavlíně radit, aby se odmítala vyspat se svým přítelem, to je zrada na přírodě!": řve smíchem náš kamarád a my přemýšlíme, jak ho konečně utišit. Házíme po něm šišky, což vyvolá obrovskou bitvu na celé improvizované pláži. 

Beru raději kolo a rozjíždím se do vody. Další kravina, co se chytne. "Milá Sally, co mám dělat, když jsem si namočil při vjezdu na kole do vody vejce": dusí se Prcalík u hladiny a ztrácí na chvíli svoji Esku v hlubinách. Pomáháme jeho i bicykl tahat na břeh a Janě padá nátělník dolů z prsou. Stojíme jak vyjevení, naše sny ožily. "Celá Sally může jít do prdele! Tohle je život, tohle jsou pravý nefalšovaný kozy!": řve nad hladinou náš kamarád a Jana po něm hází nátělník. Voda je teplá, léto v plném proudu a nám se nechce domů. Unavení plaváním, lehkou erotikou a šlapáním na kole se vydáváme do hospody "Pod Kaštanem". Sedám si schválně stranou, aby Prcalík zase nezpůsobil nějaký incident. Objednáváme několik Klášterů, které do nás doslova zašumí. 

Další hlášky nějak nevnímám, mám oči jen pro ten okamžik, pro ty kousky kaštanu, padajících nám do pěny čerstvého piva, pro Janin úsměv, který všichni stejně jako její postavu milujeme. Ucucnu kousek té dobroty, zakloním se a jsem až dojatý. Já nechci aby to někdy skončilo, chci si ten okamžik zafixovat na věky věků. Vypálit si ho do mozku a pokaždé, když mi bude blbě a smutno, tak si ho vyvolat. "Aááá tady se nám někdo zamiloval, ty vole, ty čumíš, jak kdybys byl jalovej, napij se!": ťuká mi do půllitru rozjetý Prcalík a pěna mi vytryskne až na brýle. Pak se sklo rozbije, padne ze stolu na zem a moje kraťasy jsou plné piva. "Ale néééé, jen mi je s váma hrozně dobřeeeee!!!!!": zmateně odpovím a jsem rád, že mě nechají chvilku všichni na pokoji. 

Dopijeme, nastartujeme své cyklistické oře a jede se dolů, z kopce rychlostí a bez brzdění (kdo brzdí je srab!). Opět mám na rámu Janu, zase ji koukám do výstřihu. Najedeme na lesní pěšinu, řítíme se Radoučí a z nory se tam vyřítí šílený zmatený sysel (jsou tam dodnes!). Padáme do trávy, propleteni v kole i v sobě navzájem. Hlavu mám mezi Janinými velkými prsy a tak vůbec necítím pomlácené tělo. "Mám kamaráda a ten vylákal děvče na kolo a pak to vypadalo, že ji šuká": ozve se nade mnou rozesmátý Kytka a pomáhá nám na nohy. Dorazíme domů, rozloučím se se všemi a když ukládám svoji Esku do sklepa, hrozně si přeji, aby letošní léto se Sally nikdy neskončilo.


Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):

sobota 9. července 2016

Recenze/review - FLESHGORE – Denial of the Scriptures (2016)


FLESHGORE – Denial of the Scriptures
CD 2016, Xtreem Music

Asi jsem fakt už starý, protože se pořád ještě divím, kolik lidí, do kterých bych to normálně neřekl, je na drogách. Závislostí je spousta a já nejsem sociolog, abych věděl proč tomu tak je, ale jsem pořád šokovaný. Jakoby mnoho jedinců hledalo v závislostech obyčejné věci, jako jsou radost, klid a pohoda. Poslední dobou je všude hrozně moc stresu a frustrace. Je to s podivem, protože se máme jinak moc dobře. Asi nevíme co roupama. Nedám vám návod, ani rozhřešení, ale místo toho abyste si pořád utírali nos od šňupání, dejte si místo toho jedinou pořádnou drogu, která existuje. Muziku. Co třeba ukrajinští ultra brutal deathoví maniaci FLESHGORE? Že vám to nic neříká? Tak to byste si měli místo neustálého polykání prášků raději zvednout a dohledat si potřebné informace. Dnes vám k tomu stačí připojení k internetu, případně můj skromný blog. Je to masakr, který vám nahradí falešný pocit radosti v žilách, vytřese vám z lebky veškeré hnusné myšlenky a ještě si budete říkat, že je stokrát lepší, než ti nejslavnější psychologové.

Trepanace lebky, krkolomné riffy, hrubozrnný zpěvák s chuchvalcem skelné vaty v hrdle. Krutost, maniakální výraz ve tvářích a třas rukou. Ne, zdání klame, to není absťák, to je jen hudební útok ve stylu SUFFOCATION, SEVERE TORTURE, PYREXIE, DYING FETUS, INTERNAL BLEEDING. Výmaz veškerých myšlenek z vaší hlavy, totální restart mozku s následným zaměřením se na hlukovou očistu. Nic pro slabé nátury, ani pro hledače náročných technických partů. Spíše se jedná o buldozer, hrnoucí před sebou hromady mrtvých těl (doplňte si jakoukoliv momentálně probíhající válku). Je to extrém, ale je to také další příjemný vrut, zaražený do vašich uší. Celé je to hozeno až na samou hranici poslouchatelnosti, někam k prahu úplné bolesti. Celá deska se valí neskutečnou silou a hlasitostí kupředu. Nezná slitování ani kompromisů. Smete vás, rozseká, rozdrtí a pak spláchne do odpadu. Budete šťastni, že jste zase jednou jen kusem prašivého kusu těla.


Vždycky, když čtu rozhovory s násilnými vrahy, je zajímavé, že všichni se shodují na jedné věci. K zabíjení se museli propracovat, překonat prvotní obavy. Když ale zabili poprvé, spustilo to v nich někde v podvědomí ukrytou šelmu. Jsme příliš humánní a tak dáváme podobným jedincům pořád najevo, že je po jejich činech vyšetříme, ochráníme před zlým světem, případně jim zajistíme klidné stáří. Na oběti už dávno nikdo nehledí. Měl bych jiné řešení, zavřel bych je do místnosti a pustil jim nekonečnou smyčku z novinky FLESHGORE. Troufám si tvrdit, že by to bylo jako trest adekvátní. Pro nás, co máme podobnou hudbu rádi, je to deska zajímavá, zahraná s citem pro morbidní záležitosti a s určitým bonusem navíc. Podobných smeček běhá po světě spousta, ale jen některé ví, jak zhudebnit pocity šílenců. Ukrajinci patří mezi vyvolené. Jejich hudební násilí je zcela hmatatelné, jasné, cíleně nekompromisní. Byl bych velmi spokojený, pokud by všichni úchylci světa, násilníci a nerváci řešili své problémy raději poslechem „Denial of the Scriptures“, než aby se pohybovali jako šelmy mezi námi.


„Denial of the Scriptures“ je jasnou definicí hudební krutosti. Kombinace morbidního vokálu, šílených riffů a maniakálního přístupu musí dělat dobře všem příznivcům extrémního brutálního death metalu. Album je na to, jaký se na něm hraje styl, velmi pestré a působí velmi uceleným dojmem. Připadám si jako na krvavých jatkách, kde sleduji, jak pánové porcují pomocí svých riffů jedno tělo po druhém. Kdo bude další na řadě? Tohle není nahrávka pro slabé povahy. Je totiž plná špíny, lidského hnusu, ostře nabroušených nožů a nekompromisního přístupu. Oceňuji jak skvělý zvuk, tak naléhavé nápady. Jestli jste zažili někdy úder kladivem přímo na solar plexus, tak určitě víte, o čem hovořím. Troufám si tvrdit, že letošní setkání všech amatérských patologů dopadlo na výbornou. FLESHGORE ovládají svoje řemeslo s elegancí a jistotou. Extrémní brutální death metal, který vám urve hlavu i s krkem! Skvělá morbidní práce!

Asphyx says:

“Denial of the Scriptures” is a clear definition of musical cruelty. The combination of morbid vocal, crazy riffs and maniacal attitude – every fan of extreme brutal death metal has to like this album. This album is very colourful and feels very compact, considering the kind of music it plays. I feel like I am in a bloody slaughterhouse where I look like those guys are cut up one body after another in portions with their riffs. Who is the next in the line? This album is not for the weak ones. It is full of dirt, human filth, sharply edged knifes and uncompromising attitude. I appreciate the great sound, the dire ideas. If you have ever experienced the hit by hammer right on your solar plexus, you know what I am talking about. I dare to say that this year amateur pathologists´ conference was very successful.  FLESHGORE knows how to do their job with some kind of elegance and certainty. Extreme brutal death metal which will cut your head off with your neck! Great morbid job!

Seznam skladeb:

1. Talk To Me About God
2. Inception Of Incursion
3. Stop The Possessor
4. Killing Relapse
5. Forgotten Knowledge
6. Bloody Hands Of Aggressor
7. New Ordeal Comes Into The World
8. Numinosum
9. Denial Of The Scriptures
10. Gorging On Mucus And Bile (Pyaemia Cover)


Čas: 39:19

 

Sestava/band:


Igor Lystopad – kytara
Ruslan Drozd – basa, zpěv
Lev Kurgansky - bicí


http://shop.xtreemmusic.com/english.main.index.php

Rozhovor - GRAVE DESECRATOR - Hrajeme/skládáme se vztekem a vzpourou, provokujeme nechutností tohoto světa plnýho sraček!


Recenze/review - GRAVE DESECRATOR - Dust to Lust (2016)

Rozhovor s brazilskou death metalovou kapelou GRAVE DESECRATOR.

přeložila Markéta, děkujeme!

Ave GRAVE DESECRATOR! Nedávno jste vydali dosud čerstvou novinku „Dust to Lust“. Jsem z ní doslova nadšen. Jaké na ní máte ohlasy, jak ji vnímají fanoušci a co hudební kritici?

Élson “El” Necrogoat – No, za poslední dobu jsem moc recenzí neviděl, protože album jsme vydali poměrně nedávno. Pár jsem jich ale četl. Možná to chce trochu víc času. Ale pokud vím, některé recenze byly velice kladné, některé průměrné a další nás naprosto zničily, haha! Ve skutečnosti nám moc nezáleží na recenzích, které píšou lidé, co si na poslechu nedají záležet. A člověk to pozná, protože jejich texty jsou plné stejných sraček jako vždycky, hlavně od větších časopisů, které lezou do zadku dnešním „originálním“ kapelám. Pořád to samý: „je to old school kapela, tahle kapela není nic nového, zpívají pouze o rouhání, bla bla bla“. Ale no tak! My přece nepotřebujeme dobré recenze, abychom pokračovali v naší práci. Bereme ale samozřejmě v úvahu všechny komentáře nebo kritiku ať už pozitivně, nebo negativně. V jiných případech nám nevadí, že pro hloupé zníme strašně.

Jakým způsobem u GRAVE DESECRATOR vnikají nové skladby? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

Od alba „Insult“, které vyšlo v roce 2010, jsme si vzali trošku víc času, abychom dali dohromady celé album. Nemyslím si ale, že je nezbytné čekat tak dlouho. Jenomže většina písní byla vytvořená Butcherazorem (kytara/zpěv) a Black Sinem (kytara) a já sám složit jen jeden plný song a pár textů. Ale takhle nám to vyhovuje. Doufáme, že příští album nás nebude stát tolik času, ale máme hodně bouřlivé životy a děláme, co můžeme.

Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Chtěli jsme pracovat s Harrisem Johnsem v jeho známém Music Lab studiu v Berlíně. Bohužel jsme měli problémy s penězi, budgety. Brazílie se totiž v poslední době dostala do krize a to zkomplikovalo brazilskou měnu. Tak jsme se nakonec rozhodli pracovat s Danielem Escobarem, který byl novou nadějí metalu. Tedy alespoň v Brazílii. Nahrávali jsme v HR studiu v Riu. Myslím, že jsme získali docela dobrý výsledek – velice důležitá je naše divoká zvučnost, dobrá kvalita a identita. V naší muzice není místo pro bezchybné komponenty. Používáme technologii, ale i tak se snažíme být organičtí a škodliví tak moc, jak je to jen možné.


Kdo je autorem textů a o čem pojednávají? Kde pro témata berete inspiraci? V textech se zaobíráte anti křesťanstvím, satanismem, temnotou, apokalypsou. Proč právě tato témata? Chcete jimi něco sdělit, předat nějaké poselství? U nás v Čechách jsme k podobným textům velmi tolerantní. Jak je tomu v Brazílii? Měli jste třeba někdy problémy s církví, odmítl vám někdo koncert apod.?

Butcherazor rozhodně upřednostňuje psaní textů pro většinu jeho písní. Má hodně striktní pohled na anti-religiozitu, rouhání a apokalyptické vize. Tentokrát napsal text o prostitutce, která se stala čarodějnicí v Riu v XVIII. století. Mám na mysli píseň „A Witching Whore“. V podstatě jde o příběh, kdy se žena přestěhuje z Portugalska do místa, které se jmenuje Arco do Teles (tohle místo v Riu stále existuje) a setká se zde s prostitucí. Byla velice krásná a její krása vzbuzovala v jejích konkurentkách závist. Ale jak čas neúprosně plynul, její krása mizela…stala se z ní ošklivá, stará a otrhaná žena. Jediný způsob, který by jí tohoto života zbavil, byla černá magie a kouzlení, které by jí přineslo krásu. To vše ji učila starší čarodějnice. Řešením bylo koupat se v krvi novorozenců. A tady příběh nekončí. Jo, asi si můžete myslet, že je to takový příběh Elisabeth Bathory z Ria, hahaha. Moje texty jsou takovou tenkou linií mezi krutým světem, ve kterém žijeme a abstraktními prvky, magií, chtíčem a chaosem.  Ale je to prostě šílené, možná proto, že nejsem ateista. Jako spoluhráči často nemáme stejný názor na naše texty. Ale to je to, co spojuje naše slova v texty, které píšeme – spojuje nás snaha psát zajímavé texty. Pokud je v našich textech nějaké poselství, tak je velice kruté. Sám nechápu nutnost poselství v textech. Osobně si myslím, že hrajeme/skládáme se vztekem a vzpourou, provokujeme nechutností toho světa plnýho sraček! Tam, kde je otroctví, útlak, korupce a utrpení, se stále snažíme mít krásnou a hodnou cestu k následování. Prvním krokem je, dělat kompromisy s naší začarovanou přírodou. Nejsem nic než energie a hovno, které zbylo z kosmické sféry. Na druhou stranu nechceme krmit chabou představivost psychopatů.


Pokud jde o tvoji poslední otázku, nikdy jsme neměli problém s brazilskou církví, ale viděli jsme narůstání špatných politických nacionalistických agentur v Brazílii ze strany protestantských křesťanů a jejich bratrstev. Možná, že se blíží krušné časy pro ty, kteří žijí ve svobodě. Inkvizice se může ve třetím světě vrátit!! Náš vzkaz pro ně? JDĚTE DO PRDELE VY FANATICI!!! SATAN ŽIJE!!!

Vždycky jste měli úžasné obaly svých desek. Zakládáte si hodně na tom, jak má album, cover vypadat? Kdo je autorem obalu novinky „Dust to Lust“?

Ano, umělecká práce našich alb je pro nás dost důležitá! Dokonce i práce na tričkách, motiv, merch, apod. Rádi pracujeme s talentovanými lidmi, kteří pracují bez photoshopu! Podporujeme zvěčnění řemeslnického umění, jako je malba, fotografie, kresba, apod. Jedním z nich je Daniel Corcuera (z Chilských Slaughtbath), který vytvořil jeden z našich symbolů a další skvělý věci jako byl cover našeho živého alba. Obal k album „Insult“ byl nakreslen naším tatérem Leo Lavatorim. Bohužel pro metalové kapely nepracuje. Obal k albu „Sign of Doom“ je fotografie vyfocená u Butcherazorova oltáře. A mimochodem, jsou tam opravdové lebky! Celková barevnost černé/bílé a červené na albu „Sign of Doom“ byla naprosto úmyslná, stejně jako striktně ďábelské songy a texty na tomhle prokletém albu. Obal k albu „Dust to Lust“ je naprosto fantastický! Zbigniew Bielak je polský umělec, který za tímhle kouskem černého umění stojí. Už pracoval s Ghost, Watain, Behemoth, Mayhem a mnoho dalšími známými kapelami.

Hrajete typický, klasický starý death metal. Nikdy jste z téhle cesty neuhnuli, jste „ortodoxní“. Osobně je to jeden z důvodů, proč se mi vaše tvorba tolik líbí, ale nelákalo tě někdy zkusit hrát něco trošku jiného, nějak tvorbu GRAVE DESECRATOR ozvláštnit?

Nemyslím si, že jsme moc ortodoxní. Nebo to je alespoň můj názor. Možná to jen není náš záměr. Jen do tohoto úkolu chceme postoupit. Nedává smysl být tolik odlišní od toho, co děláme dnes. Ale ano, rádi hrajeme syrově, hlasitě, krutě a intenzivně! Hrajeme muziku srdcem, pulzující krví, emocemi, estetikou, disciplínou a oddaností. Myslím, že stále ještě existují svatyně pro takovou muziku v Jižní Americe – daleko od plastických a fádních scénářů, které metal zavrhl. Samozřejmě, že vidíme perfektní kapely v Evropě a dalších zemích, o tom není pochyb!! Ale byly zastíněny, odsunuty na druhou kolej a to si nezaslouží! Poslechněte si chilské kapely – jsou kruté až na kost a nikdy nelitují! Metal má být obávaný! Můžeš prodat milion desek, ale můžeš taky rozervat duše a vtísnit strach do srdce jakéhokoli posluchače!


Pokud chce někdo definovat vaši hudbu, většinou použije termín „blasphemy death metal“. Hrajete starý, poctivý smrtící kov, ale ve vaší tvorbě je možné slyšet i black metal. Máte nějaké vzory, někoho, ke komu vzhlížíte, nějaké kapely, které jsou pro vás inspirací?

Mým idolem je Zico! Haahahaha (poznámka: bývalý fotbalista Flamengo) – ačkoli je to pravda, tak žertuji, protože vím, že se ptáš na muziku. Pokud jde o všechny kluky z kapely, tak vím, že každý máme nějaké idoly, ke kterým vzhlížíme – jako Lemmy/Fast/Philty, Thomas Gabriel, Cronos/Mantas“Abbadon, Hanneman/King/Araya/Lombardo, KK/Tipton/Halford, Murray/Smith/Harris, Max/Igor Cavalera, Butcher/DD Crazy, Sixx/Tommy/Mars/Neil, Schuldiner, Vândalo, Iommi/Butler/Ward/Ozzy, Stanley/Simmons/Frehley/Carr, King Diamond, Quorton, Alice Cooper, Wolf Hoffmann, Danzig, Becerra/Sus/Lalonde/Torrao, Angus/Malcom/Johnson, Dio, Lawless/Holmes, Hetfield/Hammet/Burton/Lars, Angelripper/Witchhunter, Gordo/Jão/Boca a další a další…No, myslím, že pár idolů máme…hahahahaa.

Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost z Brazílie? Pro nás jste velká země se spoustou kapel, promotérů. Jezdí k vám často skupiny, které naší malou zemi na turné vynechají. Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?

No, rozhodně bych čekal, že když jsi v Evropě, tak nebude o koncerty nouze. Docela mě překvapuje, že je tak málo koncertů. Brazílie je pořád „vzdálenou zemí“ ale i tak si můžeme dovolit více koncertů v dnešní době, než v osmdesátých nebo devadesátých letech. Je to mnohem snazší, to rozhodně. Nemůžeme se rovnat místům jako je Anglie, nebo Německo – nemáme veliké festivaly, ale jezdí k nám spousta zahraničních kapel. A některé jsou hodně přeceňované v porovnání s místními. Pokud jde o diváky, to záleží. Když hraje veliká mainstreamová kapela, tak je publikum obrovské. Ale underground je asi stejný všude. Heavy metal není zrovna na nejvyšších příčkách návštěvnosti. Reflektuje to klesající zájem mladých k vytváření krvavé kravaty s tímto stylem hudby a života. Ještě jsme nehráli na velikých festivalech, ale určitě to musí být pecka. Ale malé kluby s dobrou stage a skvělým obecenstvem jsou velmi, velmi cool!


V současné době si většina lidí nová alba stahuje z internetu a používá jen jeho digitální podobu. Jak vidíš tuhle problematiku ty? Zajímal by mě tvůj pohled jako muzikanta.

Pro mě je to těžké pochopit, protože jsem starý chlap. Možná to dává smysl dnešní civilizaci a jejím potřebám. Nejsou zvyklí na hledání věcí, na emoce, apod. Lidé se obracejí k oportunistům a chtějí všechno hned! Ale blázni jsme my, ti kteří do této nové reality nezapadají. Nemohu říct, jestli je to tak dobře, nebo špatně. Ale dokud budu já naživu, budu vždycky preferovat fyzické věci před digitální hudbou. Prostě to pro mě nedává smysl!

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Já vlastně nikdy neměl moc veliký zájem mít kapelu. Nevím proč, ale tahle touha se ve mně nakonec probudila v průběhu času a já navštěvoval víc a víc koncertů v 80. a 90. letech. No a nakonec se to ve mně zlomilo a Butcherazor, který je mladší než já byl do toho zapálený taky. Ale trvalo to opravdu hodně dlouho, než jsme kapelu dali dohromady. V té době nás zajímal veškerý metal, ale naši první demo nahrávka z roku 2001 je vlastně hodně devadesátkový Black Metal na náš vkus. Sakra, jsme uctívali ten nejlepší Black metal z minulosti a ze současnosti. Ale byli jsme hodně zaměřeni na starý  Mayhem, Darkthrone. Přestože i to má v sobě pár Thrash metalových riffů, nemyslíme si, že je to tak dobré a že to reprezentuje o čem GD je. Lidé nás srovnávají s kapelami z Brazílie a jižní Ameriky, stejně jako s death metalem. Jasně, že se nám to nelíbí, ale hudba přichází přirozeně. Nemáme v kapele konkrétní představu, když skládáme. Ale samozřejmě, že nemůžeme skrýt naše hlavní vlivy.

V poslední době začíná spousta mladých kapel znovu hrát „old school death metal“. Většině to moc nejde, ale pár nových, slušných kapel, které pochopily, o čem to je, se najde. Máš nějakou oblíbenou, u které si myslíš, že má na to, „oživit staré časy“?

Je nám jedno, jestli některé kapely zní „staře“, nebo „nově“. Požadujeme prostě dobrou muziku. „Poslední“ kapely, které se nám líbili, nebo které jsme často poslouchali, jsou The Devil´s Blood, Dead Congregation, Communion, Slaughtbbath, Electric Wizard, Farscape, Reverend Bizarre, Midnight, Whipstriker, Witchrist, Lucifer, Velho, Vulturine a další. Jak můžeš vidět, nejsme jen na Death nebo Black metal.

Jsou nějaké desky, které tě v poslední době oslovily?

Dlouho jsem si žádnou desku nekoupil. Ale album The Unhaligäst je velice slušné, stejně jako nový Coldblood. Obě kapely jsou z Ria. Já si vlastně nevzpomenu, co jsem poslouchal poslední dobu….moje paměť je mizerná! Nebo si nevzpomenu na ty úplně nové věci. Poslouchám pořád dokola ty staré dobré sračky! Podívej se o jednu otázku výš.

Znáš, posloucháš nějaké kapely z České republiky?

No to si piš!! Z Čech pochází hodně vzácná muzika!!! Už od devadesátých let žeru Master´s Hammer!!! Jejich demo a první album je čistá klasika a poslouchám ho na denní bázi. Slyšel jsem, že už nejsou tolik na metal jako dřív, Franta Štorm prý zažil nějaké nehezké chvíle. Je to pravda? Vím, že vydali nové album, ale zatím jsem neměl šanci (nebo peníze) abych si ho koupil. Maniac Butcher (a všechny jejich projekty), Agmen, Root (Zjeveni je čistá klasika!!! Mám i vinyl!!!), Debustrol apod. Některé kapely nejsou v Brazílii moc známé, jedině pokud jsi blázen do metalu a jsi zapřisáhlý fanoušek! Nové kapely ale neznám, omlouvám se…možná jsem jen zapomněl!



Co chystají GRAVE DESECRATOR v nejbližších měsících?

Udržet se naživu, což v Riu není jednoduché!

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Mockrát děkujeme!!! Doufáme, že se do Tvé krásné země dostaneme co možná nejdřív! Musíš nás pozvat na pivo, vím, že je v Čechách hodně dobré! Mrkni na naše nové sakra super album „Dust to Lust“ a kupujte náš merch, CDčka, LPčka na Season of Mist stránkách! A taky se chystá nový split 7ep, nejspíš náš poslední 7ep k datu s chilskými Bastardos of Slaughtbath, vyjde příští srpen s Hell´s Headbangers. Potřebujeme vaše peníze, abychom mohli nakoupit zbraně, zaplatit účty a nenechat se zdolat drogovými dealery!


Interview - GRAVE DESECRATOR - We play/compose with fury and rebellion, provoking the disgust in make part of such a world of shit!


Recenze/review - GRAVE DESECRATOR - Dust to Lust (2016)

Interview with blasphemic death metal band from Brazilia - GRAVE DESECRATOR.

translated by Markéta, thank you!


Ave GRAVE DESECRATOR! You have recently published new album “Dust to Lust”. I am literally obsessed with it. How are the feedbacks from fans a critics?

Élson “El” Necrogoat – Well, I haven´t seen too many reviews lately, since the album has been recently released. I read only a few. Maybe it´ll take some more time. But as far as I know, there some very good ones, others are average, others absolutely destroying us haha! Actually, we don´t care about reviews written by people who didn´t take a listen to the album properly. And we can perceive it reading their texts with the same bullshit as ever, mainly from bigger mags that suck the balls of so called nowadays “original” bands. The same things ever like; “they’re old school band, this band is nothing new, they are only singing blasphemies, bla bla bla”. Come on, we don´t need good reviews to carry on with our work, but of course, that we take into consideration all well conducted comments or criticism, positively or negatively. In other cases, we just like to sound terrible for stupid minds.



How does GRAVE DESECRATOR compose new songs? How the whole process of making a new material does starts? Who is the author of your music?

We took a long time since “Insult”, our album from 2010, to finally compose an entire album. I don´t think it´s necessary to delay such a long time, but most of the songs are from Butcherazor´s(guitar/voice) and Black Sin´s (guitar) and I composed only one full song and some lyrics. But it´s how the things works with us. We hope to don´t take too much time for a new album, but we have a very turbulent life, so we do the best we can.

The sound of your new album is great. It is dark, cold and sharp at the same time. In what studio did you recorded? Did you talk about the final sound and mastering as a band?

We were dealing to work with Harris Johns in his well-known Music Lab studio in Berlin. But we had problems with money, budgets, since Brazil just entered in a very severe crisis lately, complicating all the things related to the euro to real (brazilian currency) transferences. Thus, we decided to work with a guy who must be a new promise into Metal recordings at least in Brazil, namely Daniel Escobar. We recorded at HR studios in Rio. I think we got a very good result, regarding our fierce sonority, with a good quality and identity, that´s a very important point. There´s no room for flawlessly components in our music. We use technology, but we try to be the most organic and malicious possible!



Who is the lyrics author and what are they about? Where do you find inspiration for the themes? You sing about anti-Christianity, Satanism, darkness, apocalypse. Why these topics? Do you want to express some message with your lyrics? In the Czech Republic people are very tolerating to these lyrics. How about Brazil? Have you ever had any problems with the Church, have you ever been rejected?

Butcherazor prefer to write the lyrics for most of his songs. He´s much more straight into his anti-religious, blasphemous and apocalyptic views. This time he wrote a lyric about a whore who became a witch in Rio, back in the XVIII century. “A Witching Whore” is the song I´m talking about. All in all, this woman came from Portugal and started to live with prostitution in a place called Arco do Teles (this place still exists in Rio). She was really beauty and caused envy in her concurring. So the time passed mercilessly, her beauty disappeared…she became ugly, old and shabby. The way out was to find a kind of black magic bewitchment in order to bring back his beauty, following the guides of an older witch. Bathing with newborn´s blood was the solution then. And the story goes on. Yeah, you may think it´s a kind of Elisabeth Bathory from Rio, hahaha. My lyrics are more a fine line between the cruel world that we face, live and testify, with abstract elements, magick, lust and chaos. Furthermore, something really crazy on it, probably because I´m not an atheist. We, as bandmates, sometimes do not have the same feelings or perspectives in our lyrics. But that´s the point that make us reach a mutual similarity in the words that we write, in order to have some sense to turn all the thing interesting. If there´s a message in our lyrics it might be cruel and crusty. I can´t perceive an intention of a necessity for a message. I personally think that we play/compose with fury and rebellion, provoking the disgust in make part of such a world of shit, man! Where there’re slavery, servitude, bloodspread, corruption, suffering, but still trying to have a more magnificent and worthy path to follow. Make compromise with our vicious nature is the first step. We´re nothing than energy and shit left behind by this cosmic sphere. In other hand, we don´t want to feed the feeble imagination of psychopaths. 


Concerning your last question, we haven´t had any problems with the brazilian church or similar so far, but we have seen a menacing increasing of the protestant christians side by side with their brotherhoods into shitty politically nationalist agendas in Brazil. Maybe difficult times are coming for those into freedom. The inquisition may return in the third world!! Our message to them? FUCK OFF YOU BIGOTS!!! SATAN LIVES!!!

You have always had a great covers of your albums. Is it important to you to have a good cover? Who is the author of the cover on “Dust to Lust”?

Yes, indeed the artwork is very important for us! Even the artworks for our t-shirt motives, merch etc. We ever like to work with talented guys on it with no photoshop mixing images! We support the perpetuation of handcraft arts, like drawing, photography, paintings etc. One of them is Daniel Corcuera (from Chile´s Slaughtbbath), who created one of our symbols and other great things like the cover of our live album. “Insult” cover was painted by our tattoo artist Leo Lavatori. He hasn´t working for Metal bands, sadly. “Sign of Doom” cover is a photo taken at Butcherazor´s altar. By the way, those are real skulls! The total black/white and red concept of “Sign of Doom” was totally intentional, as well as the straightly evil songs and lyrics of this cursed album. “Dust to Lust” artwork is really fantastic! Zbigniew Bielak is the polish artist behind this piece of blackened art. He has been working for Ghost, Watain, Behemoth, Mayhem and many other well-known bands.

You play typical classic old death metal. You have never go out of this way, you are “orthodox”. Personally, that is one of the reasons I like your work that much. However, have you ever wanted to play something different, to change the GRAVE DESECRATOR´s music?

I don´t think we are too orthodox. At least in my opinion.  Maybe, it´s not our intention. We just like to progress into this task. It doesn´t make any sense to be so much different of what we do nowadays. But yes, we like it raw, loud, Evil and intense! We play music with heart, pumping blood, emotion, aesthetics, indiscipline and devotion. I think that there´s a shrine for it still existing in some parts of South America, far away of the plastic and insipid scenario that Metal has turned up. Of course that we can see brilliant bands in Europe and other countries, no doubt!!  But they´ve been overshadowed, destined to second rate, and they don´t deserve it! Listen to chilean bands for example, they´re violent to the bone, and never regret! Metal is supposed to be feared! You can sell 1 million copies, but even so, you can reap souls and strike fear at anybody else´s heart!


If someone defines your music there is the term “blasphemy death metal”. You play old, real death metal but in your music is heard black metal also. Do you have any idols, someone who you look up to? Any bands which inspire you?

Zico is my idol! Hahahahaha (note: former Flamengo football player), but even that´s true, I´m joking since I know that you´re talking about music! Regarding all the guys of the band, I think we have some idols to look up to, like Lemmy/Fast/Philty, Thomas Gabriel, Cronos/Mantas/Abbadon, Hanneman/King/Araya/Lombardo, KK/Tipton/Halford, Murray/Smith/Harris, Max/Igor Cavalera, Butcher/DD Crazy, Sixx/Tommy/Mars/Neil, Schuldiner, Vândalo, Iommi/Butler/Ward/Ozzy, Stanley/Simmons/Frehley/Carr, King Diamond, Quorton, Alice Cooper, Wolf Hoffmann, Danzig, Becerra/Sus/Lalonde/Torrao, Angus/Malcom/Johnson, Dio, Lawless/Holmes, Hetfield/Hammet/Burton/Lars, Angelripper/Witchhunter, Gordo/Jão/Boca and etc, etc.. Got the thing that we have very few idols? Hahahaha..


In the Czech Republic, there is a low attendance in concerts – at least I have heard that. I want to know what your experiences from Brazil are. For us you are a big country with a lot of bands, promoters. You have a lot of concerts by bands which often skip the Czech Republic. Do people go to death metal concerts in your country?  Do you prefer smaller clubs or bigger festivals?

Well, I thought that as you´re in Europe, you´d had a wide range of concerts. It surprises me to know that you don´t have too much gigs happening over there. Brazil is still a “distant” country, but of course that we can attend much more gigs nowadays than in the early 80´s or even 90´s. It has been much more easily for sure. We cannot be compared to places like UK or Germany yet, we don´t have big festivals, but many foreigner bands are coming, even that some are really overrated compared to some we have here. About the crowd, it depends. We have huge crowd only when mainstream bands are playing here. I think the underground is the same everywhere. Heavy Metal hasn´t been on the top for a while. It reflex in a decreasing of interest from the youngers to create a blood tie with this style of music and life. We never played in a big festival so far, but it might be good. But smaller clubs with good backline, stage and insane crowd is really very, very cool!

Nowadays, people download new albums on the Internet and they just use the digital forms. What do you think about this problem? I am interested on your view as a musician.

It´s difficult to me to understand it because I´m an old guy now. I mean, maybe it makes sense to this nowadays civilization and their new rules and customs. They´re not used to look for the things, to have emotions etc. People have been turned to opportunists and want everything immediate! Fools are we who don´t fit with this new reality. I can´t answer you if it´s a good or bad thing. But as long as I´m alive, I´ll never prefer a digital file instead of a physical stuff. It makes no sense in my world!

When you look back…what was the first impulse to make a band? Why death metal? It is not the field where people can be “very famous”.

Actually, I was not too much interested to have a band in my youth. But I don´t know, this necessity increased within me with the passing of time, I was attending lots of gigs back in the late 80´s and early 90´s. This idea turned to mature in time and I think Butcherazor, since he´s younger than me, was really interested on it as well. It took too much time to this idea being performed. We were into all kinds of Metal back then, but our first demo tape from 2001 is actually too much 90´s Black Metal for our taste. We fucking worship the best Black Metal acts from the past and some from nowadays, but we were too much into old Mayhem, Dark Throne that time. But even that this stuff have some cool Thrash Metal riffs here and there, we think it´s not that good stuff and doesn´t represents what GD stands for. People have been comparing us with lots of old bands from Brazil and South America, as well as with Death Metal as you mean. Of course that we do like it, but our music comes naturally. We don´t think specifically in a band when we are composing. But of course that we can´t disguise some of our main influences.



Nowadays, a lot of young band begins to play the “old school death metal”. Some of them are not very successful, however there are some good new bands which figured out what is this music about. Do you have any favourite band which can bring those “old good days” back to life?

We are not interested to know if some band sounds “old” or “modern”. We demand good music above all. “Latest” bands that we like, or have been listening most time, are The Devil´s Blood, Dead Congregation, Communion, Slaughtbbath, Electric Wizard, Farscape, Reverend Bizarre, Midnight, Whipstriker, Witchrist, Lucifer, Velho, Vulturine and a few others. As you can see, we´re not only into Death or Black Metal at all.

Are there any albums which you like from a past few months?

I haven´t bought many albums since a long, but new The Unhaligäst album is very cool, new Coldblood as well. Both bands from Rio. Actually, I can´t remember what I´ve listening lately..My mind sucks! I mean, brand new things. I keep listening to all the old shit as ever! Take a look in the above question.

Do you know and listen some Czech bands?

Oh yeah man!! Very precious music came out from Czech!!! Since the early 90´s, I´m into the great Master´s Hammer!!! The demo and first two albums are pure classic and I keep listening to them in a regular basis. I´ve heard that they´re not too much into Metal anymore, at least Franta Storm might had experienced strange things. Is that true? I know that they´ve released a new album, but I didn´t have the chance (or money) to buy it! Maniac Butcher (and their millions of projects), Agmen, Root (Zjeveni is pure classic!!! I have my vinyl in Czech edition!!!), Debustrol etc. Some of these bands aren´t very well known in Brazil, unless you´re a crazy Metal die-hard fan! Not for all! I don´t know about newest bands, sorry..or maybe I´ve forgotten!

What are GRAVE DESECRATOR´s plans for the next few months?

To keep alive! Be sure, it´s not that easy if you live in Rio!

Thank you so much for the interview. I wish you a lot of sold music, full concerts, crazy fans and I am looking forward to seeing you!

I thank you very much!! We hope to reach your wonderful and very beautiful country very soon! Pay us some beers, I know they´re one of the best! Check out our new fucking album “Dust to Lust” and buy our merch, cds, lp´s at Season of Mist website! Also, a new split 7ep, probably our last 7ep to date, with the Chilean bastardos of Slaughtbbath, coming out next August by Hell´s Headbangers! We need your money to buy some weapons, pay our bills and the suborn to not get shooted down by the drug dealers!



TWITTER