CD 2016, vlastní vydání Bylo objevené nové skupenství. Jedná se o krystalickou temnotu, obestřenou smutkem. Stalo se tak jednoho srpnového rána, když jsem brouzdal svým přehrávačem v tramvaji. Ranní obloha se nechtěla rozloučit s nocí a v jedné šeré ulici na mě pod korunami stromů dopadla neskutečná tíha v podobě alba/prvotiny holandského smutkaře J.G. Artse. Jmenuje se "End All Life" a je překapanou tesknotou, studenou odpovědí na slunce, odvráceným, plouživým strachem. DOOMCULT, tak říká svému projektu a myslím, že jméno přesně vystihuje to, co se na albu odehrává. Jestliže jste byli kdysi postiženi pomalými melodiemi a občas na vás leze bezdůvodná tíseň, tak potom je pro vás tahle novinka přímo určená.
Pokouším se tenhle doom metalový skvost prosypat dlaněmi, ale pokaždé mi proteče, je svým způsobem neuchopitelný a přesto drsný, syrový a zanechává mi na mé černé duši hluboké rýhy. Občas se v undergroundu ukáží kapely, které si budete pamatovat navěky. DOOMCULT patří mezi ně. Debutové album, které je smutné jako návštěva márnice, se opravdu povedlo. Při poslechu na mě dýchá studená věčnost opuštěných hřbitovů, skladby mi pronikají pod kůži, hezky pomalu, až se dostanou do kostí, kde způsobí pomalou zástavu srdce. Doom metal v tomto provedení si nechám vždy líbit. Konec je tak blízko! Vydejme se na dlouhou pouť oním světem. Potkáme duše svých předků a uvědomíme si, že i cesta může být cíl. Vydařeně smutná záležitost!
sumarizace:
Doom metal v podání holandských DOOMCULT je velmi smutný. Mistr J.G. Arts přesně vystihl náladu nekonečných procházek mezi náhrobky. Všude je smutek, tma a smrt. Z desky je cítit obrovské nadšení pro záhrobí. Nálada je pochmurná, skladby monumentální a bolestivé. Nechce se mi ani věřit, že je to první album kapely. Beru CD do ruky čím dál tím častěji a rád se nechávám unášet pomalými tóny "End All Life". Venku zase mrzne a do našich duší vstupuje nekonečná temnota. Album, které vám probodne srdce kouskem ledu!
Asphyx says:
Doom metal made byDutchDOOMCULTis verysad. Mr. J.G. Arts exactlydescribed themood of endlesswalksamongthe tombstones. There is sadness, darkness and death everywhere. You can feel huge enthusiasmforthe dead on the album.The mood issombersongs aremonumentalandpainful.I can't even believe thatthis is the firstalbumof the band. I takethe CDto my handmore and more often, and I let me be carried by"End All Life."Outsideit freezesagainand the darkness is coming into our souls. The album, that willpierce your heartwith a piece ofice!
Tracklist : 1. Angel 2. Master 3. Ravens 4. Wrath 5. Hammer 6. Dawn 7. End All Life
CD 2016, Battlegod Productions Jsi hnusnej jako Bůh! Mám chuť často vykřičet do světa. To když se ploužím v pátek z práce, naporcován lidskou blbostí a tupostí na malé kousky. Určitě ten pocit znáte. Únava prostoupí celé vaše tělo, lidi vám smrdí a hledáte jen tiché místo v ústraní, kde byste složili své ostatky. Přijdu domů, vypiji hektolitr kafe, abych neusnul a pak hledám CD, kterým bych si spravil tu měděnou pachuť v ústech. Co byste řekli na norský thrash? Přehrabuji hromadu promo alb a nejednou na mě vyskočí žluto - hnědo - zelený obal kapely HARM. Zapátrám po internetu, abych si doplnil informace. Jedná se teprve o první počin i naše společné setkání a tak jsem hodně zvědavý. Zapínám play a veškerá únava i stres ze mě padá někam do propadliště minulosti.
Z reproduktorů se na mě vyhrne pravověrný, poctivě zahraný thrash metal ve stylu starých SODOM, KREATOR, BLOOD TSUNAMI, SLAYER. Navíc jsou přidány odkazy třeba na takové moderněji znějící DEW - SCENTED. Přidávám pomalu volume a po počáteční skepsi si říkám, že celé album "October Fire" má něco do sebe. Zaujmou mě refrény i pomalejší pasáže a soustředím se pozorněji. Volím polohu starého thrashera připraveného na mosh-pit, který následně opravdu provedu. Má to grády, má to sílu, má to drive. Nic převratného, ani objevného, ale takhle v pátek po šichtě se jedná o velmi osvěžující záležitost.
Pro metalové rádoby intelektuály to bude asi málo propracované a progresivní, ale já momentálně na složitější muziku nemám náladu. HARM nahráli tradiční, klasickou thrashovou desku, která má v sobě kus pravého shnilého srdce - a toho si cením vždy nadevše. Budu tuhle partu vést určitě dále ve svém undergroundovém hledáčku. Album "October Fire" mě rozhodně zajalo, strhlo na svou stranu a mohu jej jen a jen doporučit všem hledačům reálné muziky.
sumarizace:
Norští HARMjsou na své novince ostří jako břitva. Přinášejí nám devět skladeb, které vás přenesou do starých thrashových časů. Album se poslouchá velmi dobře a i když se nejedná o nic nového, řeže pěkně. Proti hudbě v tomto provedení nemám žádných námitek a doporučil bych ji všem thrashovým maniakům. Ve skladbách je doslova napěchována energie a rebelství. Masakr, mosh-pit, thrash! Za mě palec nahoru!
Asphyx says:
Norwegian HARM are on their news as sharp as razor. They bring us nine songs that will take you to the old thrash times. The album is very well for listening and although there is nothing new, it cuts nice. I have no objection against music in this interpretation and I would recommend it to all thrash maniacs. The songs are packed with energy and rebellion. The massacre, mosh-pit, thrash! For me, thumbs up!
TRACKLIST: 1. Devastator 2. Executioner 3. Trying to Grow Wings 4. October Fire 5. Kill the King 6. Shadow and the Slave 7. Red Stone Souls 8. In These Moments 9. Bad Omen
band:
Steffan Schulze - Bass/Vocals/Guitar Nicolay Johnsen - Lead Guitar Kevin Kvaale - Drums
CD 2016, Epidemie Records Kaleidoskop, česky krasohled, je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek nebo skleněné kuličky vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
A teď si představte, že koukáte do kaleidoskopu, který má skla zbarvená do tisíce odstínů černé barvy. Přesně takové nálady ve mě vyvolává novinka českých doomařů SOMNUS AETERNUS "Exulansis". Šestice skladeb, rozprostřených do necelých 53 minut, je plná lidského soužení, smutku a chladu. "Kde krvácí nevinnost" - to má kapela uvedené jako své moto v titulku webových stránek. Podepisuji a stvrzuji! Když jsem si desku pouštěl poprvé, lekl jsem se, byl jsem totiž náhle na lesní cestě, zavalený sněhem. Právě jsem našel kapky krve, rozházené ledabyle v tom bílém studeném prachu. Bylo na čase přidat hlasitost, zatáhnout závěsy na oknech a naplnit se tmou. Doom metal se rozezněl mezi betonovými stěnami a já na zdech najednou viděl černobílé záznamy z pohřbů.
Koukám do černého krasohledu a slyším z desky kousky inspirací z MY DYING BRIDE, ale i části extravagantních PHLEBOTOMIZED,snad lehkost OPETH, ale i zemitost blackových. NEGURA BURGET. Samozřejmě, s vlastním smutně tmavým vyzněním. Pár (ale opravdu jen pár) hluchých míst jsem také nalezl, ale nikdy to nenarušilo mou pozornost natolik, abych pustil svoji soustředěnost z uzdy. Celkově mě "Exulansis" velice příjemně překvapila. Minulé album "On the Shores of Oblivion" mě totiž v roce 2012 příliš nebavilo. Za moji skromnou maličkost si troufám tvrdit, že SOMNUS AETERNUS se novinkou vyhoupli nejen mezi českou doomovou šlechtu. Pro poslech sice musíte mít hlavu otevřenou a uši nasměřované do smutných melodií, ale hudba zde přesahuje i do jiných (rockových, blackových, progresivních) žánrů, spokojeni by tak mohli být i ostatní. Nutno zmínit i krásný obal a plně studený zvuk.
Podobná alba jdou vlastně hrozně těžce popsat slovy. Jsou až příliš éterická, vznešená a neuchopitelná. Některé posluchače můžou odradit příliš dlouhé skladby, jiné zase nekonečné rytmy, ale vězte, že když se naladíte na smutek, bude vám také přáno. Osobně také musím mít na podobnou hudbu náladu. SOMNUS AETERNUS jsou zpočátku trošku nepřístupní a nelze je zase tak lehce vstřebat. Dejte jim čas, doom metal musí v přehrávačích doslova dozrát. Novinka to jen dokazuje.
Až vás někdo jednou zraní, bude vám těžko a deprese zaklepou na dveře, mohu vám "Exulansis" jen a jen doporučit. Smutek má stejně jako pohled do kaleidoskopu hodně podob, je temně pestrý, vážný, naléhavý, podobně jako hudba SOMNUS AETERNUS.Tahle kapela ví moc dobře, o čem je doom metal!
sumarizace:
Představte si, že koukáte do kaleidoskopu, který má skla zbarvená do tisíce odstínů černé barvy. Přesně takové nálady ve mě vyvolává novinka českých doomařů SOMNUS AETERNUS "Exulansis". Šestice skladeb, rozprostřených do necelých 53 minut, je plná lidského soužení, smutku a chladu. "Kde krvácí nevinnost" - to má kapela uvedené jako své moto hned v titulku webových stránek. Podepisuji a stvrzuji! SOMNUS AETERNUS vydali album, které je temně pestré, vážné, naléhavé. Novinka mi připomíná procházku zimní krajinou. Sníh je zbarvený čerstvou krví. Za moji skromnou maličkost si troufám tvrdit, že SOMNUS AETERNUS se letošním albem vyhoupli nejen mezi českou doomovou šlechtu. Pro poslech sice musíte mít hlavu otevřenou a uši nasměřované do smutných melodií, ale hudba zde přesahuje i do jiných (rockových, blackových, progresivních) žánrů, spokojeni by tak mohli být i ostatní. Nutno zmínit i krásný obal a plně studený zvuk. Tahle kapela ví moc dobře, o čem je doom metal! Skvěle!
Asphyx says:
Imagine you are looking into a kaleidoscope which has glass pieces in thousands shades of black colour. This is the feeling the new album, by the Czech doom band SOMNUS AETERNUS called “Exulansis”, creates in me. There are six songs in 53 minutes and the album is full of the human distress, sadness and cold. “Where the innocence bleeds” is this band´s quote which is written on their webpage. I have to agree! SOMNUS AETERNUS released an album which is darkly colourful, serious and urgent. While listening to this album I feel like walking in the winter wonderland. Snow is red from blood. I personally think that SOMNUS AETERNUS moved to the Czech doom nobility with their new album. Although you have to be open minded while listening and your ears should be directed to sad melodies, this music extends to the other (rock, black, progressive) genres. So I think the rest of you could be satisfied. I should mention the beautiful cover and the absolutely freezing sound. This band knows what the doom metal is about! Great!
Ave COUNTESS! Právě
sedím venku na terase v jedné restauraci. Je léto a slunce pálí. Přesto mi
je z vaší letošní novinky „Fires of Destiny“ zima. Poslouchám ji stále
dokola a říkám si, že se opravdu hodně povedla. Jaké máš pocity z nové desky
ty? A co na ní říkají fanoušci, jaké jsou recenze a jak fungují skladby na
koncertech?
Nazdar Jakube, především je fajn slyšet,
že si užíváš naše nové album. Vložili jsme do této nahrávky spoustu práce a
sami jsme s ní docela spokojeni. Reakce fanoušků a kritiků jsou zatím opravdu
dobré. Nové nahrávky byly přijaty také s nadšením na akcích, které jsme hráli
po vydání alba a kde jsme zahráli tři až čtyři nové skladby.
Na novince mě doslova
fascinuje propojení ostrých riffů s klávesami. Jak vlastně nový materiál
vznikal? Zajímá mě, jakým způsobem COUNTESS tvoří? Podle dostupných informací
je pod všemi nástroji podepsán Orlok. Zúčastňují se i ostatní? Chápu kytary,
ale co bicí?
Pravda, v
minulosti jsem na několika nahrávkách nahrál všechny nástroje, ale nové album
bylo nahráno v plné sestavě: já – zpěv,basa, Zagan – kytara a Mortüüm – bicí. Pokud jde o tvůrčí proces,
tak všechen materiál napsal Zagan a já. Tentokrát jsme většinu skladeb psali
společně a proběhlo to naprosto hladce. Když byly všechny skladby dokončené,
nahráli jsme dema a jakmile je měl i bubeník, začali jsme zkoušet nové skladby.
Bubeník byl zahrnut samozřejmě také v tomto procesu, složil si vlastní party.
Texty na „Fires of
Destiny“ jsou velmi zajímavé a propracované. Jsou o historických tématech, o
antikřesťanství, satanismu. Kde bereš pro texty inspiraci a o čem pojednávají
na nové desce? Skládáš hudbu na texty nebo volíš opačný postup?
Inspirace pro mé texty přichází opravdu ze
všech stran: knihy které jsem přečetl, filmy, které jsem shlédl, ale také z vlastních
životních zkušeností a myšlenek o životě obecně. Dávám přednost psaní hudby a
textu více či méně současně. Tímto způsobem se dá získat lepší propojení mezi
textem a hudbou. Občas mám hudbu a teprve potom píšu text nebo naopak, ale
raději to dělám současně. Co se týče nového alba, myslím, že má zajímavé texty
pokrývající širokou škálu témat. “Runenlie” vypraví příběh o Odinovi a runách,
úvodni skladba je typický historický
text o bitvě u Vídně roku 1683, “Rise Of The Horned” je staromódní black metalový
text o povstání Antikrista, jak je popsáno ve Zjevení.
Vždycky jste měli
zajímavé obaly. Kdo je autorem předlohy pro „Fires of Destiny“ a jak jste
vlastně tento motiv na album vybírali?
Obal nového alba je obraz ze 17. století
od Vlámského malíře, jehož jméno je Pauwel Castells a vykresluje bitvu u Vídně.
Vztahuje se k úvodní skladbě, což je důvod proč jsme si jej vybrali.
Hrajete od roku 1992.
To je na kapelu pěkně dlouhá doba. Dalo by se říct, že jste se stali legendou.
Jaké byly vaše začátky? Jak vlastně skupina vznikla a co byl první impuls
k tomu, začít hrát black metal?
Byli jsme jen parta mladých kluků, kteří
milovali metal a chtěli ho sami taky hrát. Myslím, že stejně tak jako i mnoho dalších. A tenkrát, když jsme začínali s blackem, tak všechny ty
nové kapely z Norska a i odjinud, které jen imitovali tento styl byly stále
oblíbenější. Neměli jsme vůbec rádi tenhle moderní styl a chtěli jsme vytvořit
pravý black metal tak, jak jsme ho cítili, měl být špinavý, syrový, jednoduchý
a bez komerce. Nemysleli jsme si, že tenhle "nový black metal” byl opravdu black metal nebo dokonce metal, když už na to přijde.
Dominantním nástrojem
tvorby COUNTESS jsou klávesy. Musím říct, že perfektně dotvářejí studenou a
„smutnou“ atmosféru. Podle mě je hrozně těžké se na tenhle nástroj naučit.
Studoval jsi někde hru na varhany? Máš nějaké hudební vzdělání?
No, neřekl bych,
že klávesy jsou dominantní v našem zvuku, ale jsou jeho nedílnou součástí, to
je pravda. To je důvod, proč je používáme i naživo. Skladby bez kláves prostě
nezní tak, jak by měly znít. Nemyslím si, že hraní na klávesy je hrozně těžké,
ve skutečnosti si myslím, že je to mnohem jednodušší, než hrát na kytaru, ale
to je jen moje osobní zkušenost, pro někoho jiného to může být jinak. Nikdy
jsem se neučil na varhany nebo cokoliv jiného hrát, naučil jsem se hrát na
klávesy sám, stejně tak jako na kytaru. Vzdělávám se sám, znáš to, čtu knihy o
teorii hudby atd….
Ještě minulé album
vyšlo u labelu Barbarian Wrath. Letošní desku ale už vydáváte vlastním
nákladem. Proč vlastně? Nebyli jste s prací labelu spokojeni?
Ne, s Barbarian Wrath jsme byli vždy velmi
spokojeni a pořád mají naši naprostou podporu. Jen jsme cítili, že nastal čas,
aby jsme veškeré záležitosti týkající se kapely vzali do vlastních rukou.
Dostali jsme i nabídky od jiných vydavatelství, ale poslali jsme je ke dnu,
protože jsme to prostě chtěli udělat sami.
Z tvorby
COUNTESS je cítit inspirace slavnými BATHORY. Které jejich album máš nejraději?
Quorthon zemřel v roce 2004. Setkal ses s ním někdy?
To je těžká otázka. Myslím, že druhé až
páté album Bathory jsou kvalitou hodně, ale hodně blízko u sebe, každé svým
vlastním způsobem. Pokud budu muset vybrat jen jedno album, tak moje oblíbené
je pravděpodobně “Blood Fire Death”, protože má prvky jak časného, tak i
pozdnější zvuku a je to tedy pravděpodobně nejkomplexnější album Bathory. A ne,
s Quarthonem jsem se nikdy nesetkal.
Jste z Nizozemí
a hrajete black metal od roku 1992. Přiznám se, že zrovna moc blackových kapel
z vaší země neznám. Mám Holandskou zafixované hlavně jako death metalovou
velmoc. Jsou vůbec ještě nějaké? A jak vnímají vaši tvorbu nizozemští fanoušci?
Přeci jen, Nizozemí není Norsko.
V Holandsku byly vždy black metalové
kapely, počínaje pravděpodobně NECRO SCHIZMA, kteří vydali svoji nahrávku “Erupted Evil” v roce
1989. Rovněž počátek Asphyx měl docela black metalovou atmosféru a to zejména
na jejich nahrávce “Crush The Cenotaph” ( také z roku 1989). Samozřejmě tehdy ,
než začala tzv. “druhá vlna”, nebylo moc rozdílů mezi death metalem a black
metalem. Řekl bych, že v současnosti z dobrých black metalových holandských
kapel stojí za zmínku CULTUS a INFINITY.
Zpočátku s tebou
hrával na kytaru Zenon. Pátral jsem různě po internetu, ale nenašel jsem o něm
moc informací. Jak dlouho jste spolu hráli a co se s ním pak stalo? Proč
vlastně odešel od kapely?
No, nehráli jsme spolu moc dlouho, ve
skutečnosti si myslím, že jediný případ, kdy jsme spolu hráli bylo, když jsme
nahráli první album. Krátce poté ztratil zájem o kapelu a pokud vím, tak už se
v hudbě nikdy více neangažoval. To platí pro většinu lidí, kteří byli v kapele
na počátku, pokud já vím.
Hlavní postavou
COUNTESS jsi ty, Orloku. Vystupujete ale i naživo. Jak to funguje? Máš stálé
členy kapely nebo si „najímáš“ muzikanty? Mluvíš hodně do toho, jak tví
kolegové hrají skladby, které jsi ty složil?
Pravda, COUNTESS jsem nějakou dobu dělal
sám, ale v té době kapela nehrála naživo. Když jsme se v roce 2014 vrátili na
scénu, měli jsme znova kompletní sestavu. Od té doby jsme znovu skutečně
kapela. Samozřejmě, že očekávám od členů v kapele, že budou hrát skladby tak,
jak by měly být, ale to neznamená, že nemohou mít nějaký vliv.
Jak to vlastně mají
COUNTESS s koncertováním? Hraješ rád své skladby naživo? Máš raději velké
festivaly nebo malé, komornější kluby?
Samozřejmě rádi hrajeme naše skladby živě.
Užíváme si obojí, jak hraní na festivalech, tak i v malých klubech. Jsou to
velmi rozdílné zkušenosti, ale jsou skvělé. Například před dvěma lety jsme
hráli na velkém festivalu “Under the black Sun” který se koná v lese, což bylo
něco opravdu mimořádného. Ale když jsme letos vydali naše nové album, udělali
jsme jen malý koncert k propagaci alba v hospodě, kde mohlo být tak 50 lidí a to
bylo taky super.
Co chystají COUNTESS
v nejbližších měsících? Můžeme se těšit třeba na nějakou šňůru
k novému albu?
Udělali jsme pár
koncertů po vydání alba, ale celé tour nemáme v plánu. Pravděpodobně ještě
přibude několik samostatných koncertů. Náš příští koncert je v říjnu ve Finsku
- Tampere Black Mass II.
Děkuji moc za
rozhovor. Přeji vám, aby se nové album dobře prodávalo a doufám, že vás uvidím
brzy někde na koncertě. Ať se vám daří co nejlépe.
Díky za tvůj zájem o naši kapelu, tenhle
rozhovor a ať se ti taky daří!
Ave COUNTESS! Now I am sitting outside on the terrace of a restaurant. It's summer and the sun burns. Nevertheless, from your novelty "Fires of Destiny" I feel the cold. I kept listenening to it over and over and I think that this album is really great! What are your feelings about the new album? And what are the reaction of your fans, what are their reviews and how well does your new songs greeted at the concerts?
Hello Jakub, first of all it’s good to hear you enjoy
the new album. We put a lot of work into this record and we are quite pleased
with it ourselves as well. So far, the response from both fans and critics has
been really good. The new songs were greeted quite enthusiastically too at the
shows we played after the release of the album, where we did three or four
songs from the new record.
In the new album I am literally
fascinated by the interconnection of sharp riffs with keyboards. How was
the new material created? I am interested about the creative process of
Countess? According to the available information, all instruments are signed by
Orlok. Do others participate as well? I
understand about the guitars, but what about the drums?
Well, I did all
the instruments on several records in the past but the new album was recorded
with a full line-up: myself on vocals and bass, Zagan on guitars and Mortüüm on
drums. As for the creative process; all the music was written by Zagan and
myself. Most songs we wrote together this time. This process went quite
smoothly. When all the songs were finished we recorded demos and then the
drummer got the demos and we began rehearsing the songs. The drummer obviously
also had input in this process; he created his own parts.
The lyrics in "Fires of
Destiny" are very interesting and sophisticated. They are about historical
themes, about anti-Christianity, Satanism. Where do you find the
inspiration for such lyrics and do you
wish to discuss the new album? Are you composing music to texts or you have the
opposite approach?
Inspiration for my lyrics comes from everywhere,
really: books I’ve read, movies I’ve seen, but also my experiences in life and
thoughts about life in general. I prefer to write music and lyrics more or less
at the same time; that way you generally get a better synthesis between music
and lyrics. Occasionally, I have music and then write lyrics or the other way
around, but I prefer to do them simultaneously. As for the new album, I think
it has some interesting lyrics covering a variety of topics. Runenlied tells
the story of how Odin came by the runes, for example; the title track is a
typical historical lyric about the battle of Vienna in 1683; Rise Of The Horned
One is a very old-fashioned black metal type of lyric about the rise of the
Antichrist as described in Revelations.
You've always had interesting
covers. Who is the author of draft for "Fires of Destiny" and what
was your motive for the new album?
The cover of the new album is a painting by the 17th
century Flemish painter Pauwel Casteels. It depicts the battle of Vienna; the
subject of the title track, which is why we chose this painting.
You play since 1992. It is for
the band a pretty long time. You could say that you have become a legend. What
were your beginnings? How was the band founded and what was the first impulse
to start playing black metal?
We were just a bunch of
young guys who loved metal and wanted to play metal ourselves as well; like so
many others I guess. And back when we started out, all these new bands from Norway and other bands imitating that style were
getting popular. We didn’t like that modern style at all and wanted to create
real black metal, the way we felt it was supposed to be: filthy, raw, primitive
and with no commercial appeal whatsoever. We didn’t think this new ‘black
metal’ was really black metal or even really metal, for that matter.
Dominant instrument for Countess
are keyboards. I must say that keyboards perfectly complete the cold and
"gloomy" atmosphere. I think it is terribly difficult to learn to
play this instrument. Did you learn how to play the organ from somewhere? Do
you have any musical education?
Well, I wouldn’t say keyboards are dominant in our
sound, but they are an integral part of our sound, that’s true. That’s why we
use them live as well. The songs just don’t sound the way they were supposed to
sound without keyboards. I don’t think playing keyboards is terribly difficult;
in fact I think it’s a lot easier than playing guitar but that’s just my
experience, maybe it’s different for other people. I never played organ or
anything; I taught myself to play keyboards just like I taught myself to play
guitar. I did educate myself a little, you know, reading books on music theory
and stuff like that.
Last album was released on the
label Barbarian Wrath. This year, are you releasing this album at your own
expense. Why? Were you not satisfied with the work of the label?
No, we have always been very satisfied with Barbarian
Wrath. Barbarian Wrath still has our total support. We just felt it was time to
take all matters concerning the band into our own hands. We had offers from
others labels as well, but we turned these down because we just wanted to do it
ourselves.
From your creation, it is
possible to feel the inspiration of the famous band BATHORY. Which album
of theirs is your favorite? Quorthon
died in 2004. Have you met him before?
That’s a hard question. I think the second through
fifth album Bathory albums are very, very close to each other in quality, each
in its own way. My favourite, if I have to pick one, as an album, is probably
Blood Fire Death because it has elements of both the early and the later sound
and thus it is probably the most complete Bathory album. And no, I never met
Quorthon.
You are from the Netherlands and
you are playing black metal since 1992.I must admit that I dont know about too
many black metal bands from your country. I have fixed the Dutch as a death
metal superpower. Can we find more black metal bands there? And how does the
Dutch fans perceive your work? After all, the Netherlands is not Norway.
Yes, there have always been black metal bands in the
Netherlands, starting probably with Necro Schizma who released their Erupted
Evil demo in 1989. Also, early Asphyx had quite a black metal vibe as well,
especially on their Crush The Cenotaph demo (also from 1989). Of course, back
then, before this so-called second wave started, there wasn’t much of a
distinction between death and black metal anyway. Currently, I’d say some good
Dutch black metal bands worth checking out are Cultus and Infinity.
In the beginning Zenon played the
guitar. I searched on the Internet, but I could not find much information about
him. How long have you been playing together and what had happened? Why did he
leave the band?
Well, we didn’t play together very often. In fact, I
think the only time we played together was when we recorded the first album. He
lost interest in the band soon after and as far as I know, he never did
anything in music again. That goes for most people who were in the band in the
early days, as far as I know.
The main character of the
Countess is you, Orlok. But you also perform live. How does it work?Do you
have permanent band members or do you "hire" musicians? Do you
comment upon your colleagues as to how
to play the songs which you have created?
Well, I did Countess on my own for quite a while, but
in those days the band didn’t play live. When we returned to the stage in 2014,
we got a full line-up together again. Since then, we have been a real band
again. Of course, I expect the other people in the band to play the songs the
way they are supposed to be played, but that doesn’t mean they can’t have any
input.
How does it actually go with Countess with regards to concerts? Do
you like to play your songs live? Do you prefer the big festivals or small,
intimate clubs?
Yes, of course we like to play our songs live. We enjoy
playing both festivals as well as small clubs. These are very different experiences,
but they’re both cool. Two years ago we played at Under The Black Sun, for
example, a big open air festival in the woods, which was really special. But
when we released our new album this year, we did a small show to present the
album at a pub that could hold maybe 50 people and that was cool too.
What about the plans of Countess
in the upcoming months? Can we look forward to a tour with the new album?
We did a few shows after the release of the album, but
we won’t be doing a whole tour. There probably will be some more one-off shows,
though. The next one will be in Finland in October at the Tampere Black Mass
II.
Thank you very much for the
interview. I hope that the new album will sell well and hope to see you soon
somewhere in the gigs. Good luck to you!
EP Vinyl ; CD 2016, Pulverised Records Ozývají se podzemím zběsilé zvuky. Připomínají sypající se lavinu, doprovázenou skřeky nemrtvých. Onen svět je plný kapel, která se snaží zhudebnit zlo. Nezáleží na technických dovednostech, není důležitý okolní svět. Hlavní je přístup, oddanost a nasazení. Švédští black/deatheři IN AETERNUMjsou již navěky zapsáni do undergroundové knihy velmi zdařilým dílem "The Pestilent Plague" (2000). Kdo tyhle maniaky znáte, tak víte, že jsou plně oddáni základním myšlenkám podzemí. Letos, po několika dalších albech a EP jsou opět zde. Povstali z popela všech pochybovačů a jali se vzývat staré black/death metalé pořádky. Výsledkem je letošní počin s názvem "The Blasphemy Returns".
Antikrist opět zařval podobným způsobem, jako ho vyvolávají třeba takoví NECROPHOBIC, DISSECTION, DESASTER, NOMINON. Zkrátka a jednoduše, na světlo bezbožné bylo vyvrženo nečisté dílo. Neučesanost, špína, oddanost stínům. Můžete s tím nesouhlasit, můžete mít námitky, můžete se křižovat jak chcete. Nebude vám to nic platné. Tady se hraje postaru, možná předvídatelně, pro někoho dokonce stereotypně, ale výsledkem je čtyř skladbové EP, které rozhodně nenudí. Tedy alespoň nás, co jsme hudebně poznávali svět v devadesátých letech. Mladým tohle prokletí asi nevysvětlíte, na ně bude novinka "The Blasphemy Returns" příliš jednoduchá a obyčejná. My ale dávno víme své. Peklo má hodně podob a zde je temně melodické. Užijte si ho.
sumarizace:
IN AETERNUM a jejich EP "The Blasphemy Returns" mi připomínají nějakou hodně zlou a ošklivou okultní seanci. Mocné kytarové motivy, hlas povolaný z temnot a skvělý zvuk. Ano, při poslechu mám opravdu pocit, že peklo existuje. Jasně a hmatatelně, jako na novince IN AETERNUM. Tahle hudba by klidně mohla znít při uvítání zbloudilých duší při příchodu do podzemí. Oceňuji temnotu, všechny černé skladby i určitou nihilistickou náladu, kterou zde cítím z každého tónu. Obraťte všechny kříže směrem dolů, vyžeňte kněze z kostelů, už napáchali dost zla! Černé death metalové album, které je cítit sírou! Inferno!
Asphyx says:
IN AETERNUMand theirEP "The Blasphemy Returns" reminds me some very badanduglyoccultsession. Powerfulguitarmotifs, voice called upfrom the darknessand great sound. Yes, whenI 'm listening Ireally feel that the Hell exists. Clearlyandtangibly like the news ofIN AETERNUM. This musiccould easily sound when the lostsouls comein theunderground.I appreciatethe darkness, all blacktracksandcertainnihilisticmoodthatI feel fromeach tone. Turnall crossesdown,expell thepriestsfrom churches, they'vealreadydoneevil enough!Blackdeath metalalbum thatsmellsof sulfur! Inferno!
