Jsi jako Ježíš, kterého někdo právě sundal z kříže, naporcoval na malé kousky a spálil na popel. Zohavená, ponížená, vymazaná. Smrt má, jak známo mnoho podob a ty jsi měla tu smůlu, že si potkala kluka se zálibou v krvi. Nechala ses opít jeho řečmi, penězi i předstíraným zájmem. Teď jsi se ztratila ve věčnosti a zbyl po tobě jen otisk na kamenném stole, na kterém tě porcoval. Další projekt Roggy Johanssona, tentokrát s brutálním otiskem. Tenhle severský nezmar se spojil s bubeníkem Jocke Ringdahlem a stvořili death metalové dílo, ve kterém sice lze jasně rozeznat jeho vlastní rukopis, nyní ale s hutnějším, drsnějším vyzněním. Nemá cenu ke komukoliv SEVERED LIMBS přirovnávat, ta podobnost s ostatními kapelami tohohle maniaka není více než náhodná. Desku tak ocení asi opravdu jen fanoušci jeho kytarové práce a morbidního vokálu. Jedná se o klasický old schoolový metal, s valivým a drtícím účinkem. Netřeba v tom hledat cokoliv jiného. Osobně jsem spokojený, ale můj názor je samozřejmě hodně ovlivněn tím, že já Roggovi zobu z ruky skoro všechno otrávené zrní, kterým nás krmí.
sumarizace:
Old school death metal forever! Ano, SEVERED LIMBS hrají muziku určenou přesně pro staré metalisty. Pokud máte rádi plesnivý zvuk, ozvěny ze záhrobí, thrashové vsuvky a zběsilý headbanging, budete určitě spokojeni jako já. Rogga sice nepřináší nic nového, ale jeho novinka je natolik uvěřitelná, syrová a energická, že vás rozseká na malé kousky. Kapela uspořádala pořádně divoký zombie večírek. Tohle je přesně ten druh hudby, který se hraje ve starých hrobkách. Takto si představuji desku, která vzešla z toho nejtemnějšího undergroundu. Žádné zbytečnosti, žádné hlouposti, jen syrový a poctivý smrtící kov. Rychlost, zběsilost, chorobné nadšení. Nahrávka připomíná pořádný masakr v kostnici. Rozkročte se, připravte si hlavu a pak očekávejte jen nekonečný mosh-pit. Old school death metalové album, které vám rozdrtí všechny kosti! Absolutní prašivina!
Asphyx says:
Old school death metal forever! Yes, SEVERED LIMBS play music which is set for the old metal fans. If you like a moldy sound, echo from the other world, thrash inserts and furious head banging you will be as satisfied as I am. Rogga don’t bring anything unordinary, however his new album is so believable, raw and energetic, and it can cut you in pieces. This band organize very wild zombie party. This is the type of music which you can hear in old tombs. This is how I imagine an album which came from the darkest underground. Any uselessness, any stupid things, just a raw and hones death metal. Speed, furiousness and sick excitement. This album seems like a massacre in ossuary. Let´s straddle, prepare your head and just wait for the infinity mosh-pit. Old school death metal album which crash your bones! An absolute psora.
Tracklist: 1. League Of The Rotting 2. Removal Of The Flesh 3. A Slow Descent Into Rot 4. As The Coffin Swings Open 5. Collector Of Limbs 6. Maggots In Meat 7. Hunted By Extreme Weather 8. Below An Unforgiving Sun 9. Walking Corpses 10. Disgusted With Humanity
Line up: Rogga Johansson - Vocals, Guitars, Bass (Down Among The Dead Men, Echelon, Humanity Delete, Johansson & Speckmann, Megascavenger, Paganizer, Putrevore, Revolting, Ribspreader, The Grotesquery, ex-Banished From Inferno, ex-Soulburn, ex-Bone Gnawer)
CD 2016, Hells Headbangers Records Patina (ital., z lat. patena, miska) označuje změněný povrch kovových i jiných předmětů, způsobený dlouhodobým vystavením vlivu ovzduší, vody a podobně, anebo jen dlouhodobým užíváním. Na ozdobných a uměleckých předmětech z mědi, bronzu nebo stříbra se vytváří i uměle tzv. patinováním. Nové album undergroundového nestora HOBBSe je doslova pokryto starobou, plesnivou patinou, pavučinami, rzí i dávnou ošklivostí, kvůli které jsme kdysi všichni začínali thrash metal poslouchat. Peter Hobbs a jeho riffy jsou spolu s vokálem učebnicí, encyklopedií, kterou by každý měl otevírat se zatajeným dechem. Novinka je doslova narvaná až po okraj opravdovostí, tradicí a skvělými nápady. Ne, já opravdu nechci po starých psech nové kousky. Mě bohatě stačí, když pozvednou hlavu a jednou za čas pořádně kousnou. Pro poslech je nutné se přesunout po časové ose zpět, ponořit se do hudebních archívů a plně se oddat pravověrnému přístupu k muzice. Pak budete odměněni skvostným prašivým zážitkem.
HOBBS je starý nezmar, který toho v muzice prožil již spoustu. Hraje po svém, má jasně definovaný styl, inspirovaný u SLAYER, VENOM, DARK ANGEL, MORTAL SIN, SODOM, SACRIFICE, POSSESSED, MORBID SAINT. Zkrátka, samá dobrá společnost. Pro spoustu z vás to bude už jen preludium legendy, ale pro mě se jedná o krásný kousek vzpomínek, nostalgie a hlavně poctivé muziky. Novinku si neskutečně užívám, připomíná mi časy, kdy se na nějakou tu špínu nehledělo a ještě neexistovala přechytralá "metalová akademie". Tohle je jednoduše album pro starý páky, který ještě nezapomněli, jak má znít správný thrash metal. Nahrávka má tu správnou energii, sílu, undergroundový odér. Jsem na vrcholu svého old school thrash metalového blaha! Kult!
sumarizace:
„Heaven Bled“ je albem, které je takovým velmi příjemným výletem do starých časů. HOBBS' ANGEL OF DEATH nám přinášejí další porci klasického thrash metalu, který bude pro spoustu mladých posluchačů působit jako zastaralá relikvie. Je to dobře, pánové hrají pro nás, staré old school thrash metalové fanoušky, kteří ještě nezapomněli na to, jak má znít poctivý, plesnivý thrash metal. Ne, žádnou progresi, změny stylu a podoby zde rozhodně nečekejte. Naleznete zde spíše odkaz starých časů, dávných postupů a vzpomínek. Albu by jistě slušela větší průraznost a energie, ale jako celek na mě působí nahrávka velmi solidně. Přiznám se, že si poslech rád a často užívám. Je to pro mě návrat do doby, kdy byl svět ještě v pořádku. „Heaven Bled“ je jako starý, znovu otevřený hrob, jako předčítání z dávných thrash metalových učebnic. Berte a nebo nechte být! Pro mě osobně, se jedná o skvělý zážitek. Plesnivý thrash metal, která nadzvedává víka od rakví! Jsem spokojený.
Asphyx says:
„Heaven Bled“ is an album that is like a very pleasant trip to the old times. HOBBS' ANGEL OF DEATH bring us the next amount of classic thrash metal, which will be for many young listeners like an outdated relic. It's good, guys play for us old school thrash metal fans who haven't forgotten yet how the honest, moldy thrash metal should sound. No, no progression, don't expect turns in style and form. You will find here a link of old times, old methods and memories. The album can certainly stand more punch and power, but as a whole it is very solid record. I admit I enjoy listening very often. It's for me comeback to that times when the world was still in order. „Heaven Bled“ is like an old again open grave, like reading from the old thrash metal textbooks. Take it or let it be! For me personally it is great experience. Moldy thrash metal that opens the lids from the coffins! I'm satisfied.
tracklist: Il Mostro Di Firenze Walk My Path Final Feast Suicide Drawn & Quartered Heaven Bled Sadistic Domination Son Of God Depopulation T.F.M.F Hypocrites Abomination
band:
Peter Hobbs - Guitar, Vocals Simon Wizen - Lead Guitar Alessio "CANE" Medici - Bass Iago Bruchi - Drums
THE SHIVA HYPOTHESIS - Promo 2015 Demo 2015, vlastní vydání
Dali mi napít z kalichu plného hořkosti, donutili mě hltat smutek smíchaný s tmou. V krvi jsem měl náhle otisknuté veškeré stíny, které jsem kdy potkal. Stal jsem se veleknězem, mnichem, přísahajícím na pravý nefalšovaný black death metal. Chodíval jsem kolem klášterních zdí, zahalený v kutně a žmoulající v ruce růženec. Jen má slova nepatřila nebi. Byl jsem jako svědomí, šourající se po nekonečných studených chodbách. Hledal jsem slova pro dnešní obrácenou modlitbu. Našel jsem je ve své cele, na studené pryčně, v podobě loňského promo alba holandských THE SHIVA HYPOTHESIS.
Jedná se o temný materiál, nahraný snad v samotném záhrobí. Pánové přesně pochopili, o čem tma je. Předkládají nám hudbu, v níž jsou otištěny stopy starých dobrých BEHEMOTH, EMPEROR, IMMORTAL, DEATH, MAYHEM, GORGOROTH, ale i třeba českých ROOT. Nemám s tím absolutně žádný problém, i když je pravda, že mnohdy je výsledkem veškeré snahy lehká křeč. Je to vlastně jako s každou dnešní "novou" muzikou. Buď přistoupíte na zákeřnou hru kapely a přivřete oči i uši nad tím, že tu už všechno bylo a nebo ji šmahem odsoudíte. Osobně mě podobná hudba baví, ale mám k ní samozřejmě výhrady.
Kapele by určitě slušela lepší produkce (i když na promo materiál se jedná o velmi slušnou kvalitu). Chtělo by to někoho, kdo by si pohrál se zvukem. Ono je všechno vlastně v pořádku, ale nijak to nebolí, neřeže. Podobných skupin je zkrátka hrozně moc a trošku se obávám, že pokud nesežene tahle smečka někoho, kdo by je víc "ušpinil" a doplnil tu pověstnou hnilobu navíc, můžou THE SHIVA HYPOTHESIS skončit v nekonečném propadlišti black/death metalových dějin. Byla by to škoda, protože to jsou dobří muzikanti a je hodně znát, že na sobě neustále pracují. Jenže znáte to, někdy vyznívá přílišná snaha vniveč. Každopádně, jedná se o velmi slušnou porci temnoty a zla. Jsem hodně zvědavý, co přijde příště. Budu se ve své cele těšit.
sumarizace:
Promo albu možná chybí kousek nějakého neotřelého koření, nějaký lépe zapamatovatelný nápad. Kapela, pokud se chce dál vyvíjet a zlepšovat, by měla příště přeci jen trošku víc zapracovat na originalitě, možná i zajímavější produkci. Jinak ale nemám s deskou absolutně žádný problém. A to je možná trošku špatně. Skupina, jako by se trošku bála se odvázat, pustit se do něčeho nového, zajímavějšího. Uvidíme příště, třeba nás překvapí. Cesta, kterou si THE SHIVA HYPOTHESIS vytyčili a po níž jdou, není vůbec lehká, podobně znějících smeček je dnes deset na jednom uříznutém prstu. Jinak se ale jedná o velmi dobré, slušně poslouchatelné album, které vám nakope zadnice. Solidní, tradiční pojetí black/death metalu, dobré nápady a uvěřitelné nasazení ale dělají z téhle desky hodně chutnou krmi. S nahrávkou tak nemám žádný zásadní problém. Všechno hezky odsýpá, má to drive i sílu. Jen tak dál! Velmi solidní album!
Asphyx says:
This promo album is lack of some piece of interesting spice, something more memorable idea. This band should work more on originality of themselves and maybe on their production if they want to be better and developed. But I have no other problems with this album. And maybe that´s the problem. The band seems to be afraid to go crazy and try something new, more interesting. We´ll see next time and maybe the band will surprise us. The road where these guys THE SHIVA HYPOTHESIS go is not easy at all because there is more than 10 bands on every chopped finger which sounds similar. But this is a very good and easy to listen album which would kick your ass. Solid, traditional type of black/death metal, good ideas and believable ideas makes this album very good as a tasteful meal. I don´t have any big problem with this album. Everything flows and it has a drive and power. Good job! Very solid album!
Few questions - interview with THE SHIVA HYPOTHESIS
Ave,
can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what
style of music do you play , etc.?
We are a blackened death metal band from
the east of the Netherlands. We have been around in our current form since
2014, although the instrumental section started off as early as 2012.
Where
and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge
of sound, production and mastering?
Our bassplayer, ML, has done all of the
recording, producing and mastering for the promo and is currently doing the
same for the full-length. He has obviously put in a lot of time and work, but
we are very satisfied with the sound, as we feel it suits the atmosphere of the
music very well.
How
many copies were released and which medium
was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?
For the promo, we printed 250 cds. For the
time being, we will not release the upcoming album on vinyl, but there are some
careful plans to make vinyl releases available for future releases. As for
cassette, there are a few great Dutch black and thrash bands that prefer that
medium, which adds to the old school feel of the music (check out Morbid
Devastation, for instance, if you don't mind a bit of mud in your coffee). We
aren't certain whether a cassette release is a good match for The Shiva
Hypothesis though.
Who
is the author of the lyrics and how were they created and about what do the
lyrics deal with?
I, as the vocalist, write the lyrics. There
is a main theme within the band, on which most of the imagery and lyrics are
based. This theme is destruction vs creation. The bandname is an embodiment of
that and the lyrics often deal with the concept as well. Besides that, the
lyrics incorporate themes of esotericism, mythology, alchemy, anthropology and
philosophy.
Who
created the logo of the band, and who took care of the graphics and the
website? What about you and social networks? Do you consider these things
important?
Rob Kohler designed our logo, which we are
very content with. We feel it is recognizable among all the rorschach test
black metal logos out there. Our guitarist, JB, takes care of the website and
manages the social media accounts along with ML. We feel that social media are
important these days to get the message of our music out to the public and
arrange for concerts and reviews/interviews. Since bookers often factor in
popularity on social media, it is important for us to be present. It is also a
good way to keep in contact with our (up until now limited) fanbase.
Which
label did you choose for releasing your
album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you
and takés care about you?
We do not have a label as of yet. We did
get some offers, but we need to carefully consider what
the benefits of any particular label would be before signing with them.
Which
bands do you idolise and where do you get your inspiration?
It is a bit strong to say we idolise bands,
but I suppose we could stand in line with the screaming fan-girls for bands
like Behemoth, Dodheimsgard and Sulphur Aeon. Next to those bands, we also draw
inspiration from a variety of non-metal artists, like Fields of the Nephilim
and Wagner.
Did
you send your record to some Labels - which are the labels? How was the
response?
Not as of yet, we are currently discussing
amongst ourselves which labels to approach.
How
many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's
(clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the
best?
I think we have played somewhere around
15-20 gigs. We've recently played at Tattoofest in Nijverdal, which is a
festival inside and around a tattoo parlour. In terms of atmosphere and
organisation, that was my personal favourite.
Another show that we thoroughly enjoyed was the one in Hedon, Zwolle.
What
about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?
We plan to arrange performances abroad and
we would welcome the opportunity to be included into the line-up of a summer
festival. Next to gigs, there will be a focus on writing new material after the
release of the full-length that is currently in the works. We deem it most
important to keep writing and playing the music we love.
How
and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?
We’ve recently unveiled our website, with
an old school .com domain (www.theshivahypothesis.com). We also have
social media pages galore, like facebook and twitter. Leave a message on any
one of these platforms and we will be in touch with you.
Thanx
for the interview.
Thank you for having us and supporting the
underground metal scene!
CD 2016, Ván Records Když vás někdo bodne nožem do zad, tak nejhorší je ten krátký okamžik šoku, který předchází bolesti. Otočíte se čelem k útočníkovi a pohledem do očí vyjádříte děs. Krev pomalu uniká z rány a vy zmoženi tím vším zlem pomalu zhasínáte. Naplňuje vás postupně strach a milostivý mozek vás nechá vzpomenout na všechno krásné, co jste zažili. Potom vstoupíte na onen svět a jen přes oponu pozorujete, jak vás okrádá váš vlastní vrah. Podobné myšlenky mě při poslechu doomových surovců GGU:LL napadaly asi nejčastěji. Jejich hudba je totiž svým způsobem stejně zákeřná a nebál bych se bát i překvapivá. Tedy alespoň pro mě. Tam, kde se jiné kapely snaží zavděčit "krásnými" melodiemi, jsou Holanďané syroví jako čerstvě vykopaná mrtvola. Pánové opakují své nehostinné melodie s droneovou rozvahou a jsou také hudebním tělesem, o kterém s klidem mohu napsat, že je originálním. Srovnávat s ostatními, stejně laděnými milovníky smutných motivů, tak nemá cenu.
"Dwaling" je albem, které se musí poslouchat v klidu, z dobré aparatury a s určitou poctivostí. Jinak jej zbytečně odsoudíte. Jednotlivé prvky, riffy, nálady, vyniknou až po určité době. Osobně mi vadí snad jen v jednom songu vložený ženský zpěv, který mě doslova irituje. Ostatní skladby na mě ale působí velmi naléhavě, jsem jimi proklet a okouzlen. Přijdu si jako vodák, pádlující proti proudu. Kolem mě se lámou zpěněné vrcholky vln a do očí mi cáká bahno smíchané s krví. GGU:LL zvládají své smutné řemeslo na výbornou. Oceňuji lehkou a samozřejmou hru s temnými motivy, velmi dobré nápady a atmosféru podobnou posledním chvilkám s nebožtíkem. Rakev pomalu zajíždí za oponu a vy jen zdálky slyšíte plápolající oheň. Smrt i novinka "Dwaling" působí stejným očišťujícím dojmem. Na nůž, bodnutý zákeřně do zad, si ani nevzpomenete. Zůstanete klidní a po okraj naplnění drone/doom metalem vysoké kvality.
sumarizace:
"Dwaling" je odpovědí na samotu prázdných hrobů. Doom/drone metal zde připomíná ozvěny, znějící z nekonečných chodeb v podzemí. Vše je dlouhé, naléhavé a smutné, jako nekončící řada smutečních hostí. Zombie tančí další poslední tanec. Smrt je zase velmi blízko! Deska, pokrytá plesnivinou a pavučinami!
Asphyx says:
"Dwaling"is the answer tothe solitudeof emptygraves. Doom/drone metalremindsechosoundingofendless underground's corridors. Everything islong,urgent andsad, like an infinite lineof mourners. Zombie are dancing lastdance. Death isagainverynear! Album, covered withmildewandcobwebs!
Tracklist: 1. Hoon 2. Dwaling (Gehirn und Abgrund) 3. Het smerige kleed van de ziel 4. Waan 5. Het masker vande wereldt afgetrocken 6. March 28 1941, drowning