DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

středa 5. dubna 2017

Asphyxovy zápisky - Návrat mrtvého muže.


Úvod:
Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

"Tak schválně děti, kdo pozná tuhle kapelu": ptám se v autě, někde kolem Berouna, když svištíme do Mladé Boleslavi. Máma má narozeniny a už jsme se dlouho neviděli. Moc často do svého rodného města nejezdím, přeci jen, odešel jsem z něj před dvaceti pěti lety spíše ve zlém, zmítán špatnými vzpomínkami, ale jak známo, čas je nejlepší lékař.

za mnou Michalovická putna

tady jsem jako mladý dost často tokal s děvčaty

"To je Slza viď tati?"
: provokuje syn, který moc dobře ví a poznává, že se jedná o Megadeth a jejich poslední desku. Propleteme se Prahou, kousek za Černým mostem potkáváme motorkáře s naleštěnými harleyi a tak se synkem obdivujeme hukot motorů. "Někde jsem četla článek, že kluci v tvým věku po čtyřicítce mají pocit, že jim utíká svět a tak si právě pořizují motorky, mladý milenky a dělají adrenalinové sporty": směje se mi má blonďatá bohyně a mě je hrozně dobře na duši. 

Radouč



Doma nás čeká máma, s otevřenou náručí, voňavým kafem a návrhem, že půjdeme do restaurace Start na pivo a oběd. Nadšeně souhlasíme a žena po mě chce, abychom pak šli na Radouč, kde se odehrává spousta mých Příběhů mrtvého muže. Trošku se cukám, nemám moc náladu na vzpomínání, ale po pár pivech a mocném poctivém hovězím hamburgeru řeknu, že tedy ano. Projdeme mezi novou zástavbou a už si to vykračuji nad strží, koukám na Michalovickou putnu i dolů na Jizeru. 

A najednou jsou zase všichni tady. Mí kamarádi z mládí, kluci a holky v džínových bundách. Jako bych znovu viděl jejich usměvavé tváře. Jsem ve starém filmu z devadesátých let. Necháme babičku s vnoučaty běhat lesíkem a jen s manželkou sledujeme, jak řádí. Má nejmilejší mě chytne za ruku, ví, co jsem zde všechno prožil a občas mi pošeptá slova povzbuzení. Když jsme zde byli naposledy, bylo mi moc smutno. Dnes je to jiné, něco se ve mě zlomilo. Možná za to může slunce, lehký vítr ve vlasech mé milé. Kdo ví? 


tady to býval kdysi největší thrash metal!

"Tatíííí, poběž? Tváříš se nějak divně!"
: volá na mě dcerka, která jako správná holka lépe vycítí mé rozpoložení. "Nech tatínka, on zase vzpomíná": podpoří mě manželka a jdeme si sednout na místo, kde jsem kdysi sedával i s mojí modrou vílou, krásnou dlouhovlasou Kačenkou. Usmívám se. Cítím ze všech těch kamenů, z chráněných rostlin devaterky poléhavé i otisků přesliček v pískovci radost. "Tak tady jsem vždycky balil holky...a tady, to je ten strom, kdy jsem vždycky dívce řekl, že je nahoře veverka, ona se do koruny nahoru podíval a já ji políbil": vyprávím a má žena mi řekne, že už jsem jí to říkal asi stokrát. Přesto dostanu pusu.

"Támhle jsem si s kamarádem Kytkou ještě na základce ukryl nůž, protože jsme v jedné indiánce četli, že pak bude ocel nezničitelná...ale nůž jsme pak nikdy nenašli": křičím na synka, který hned běží a hrabe se v hromadách listí, protože on je takový malý punkáč a nůž učitě najde. Máma pak bokem mé ženě vypráví, jak jsme tady sedávali na panelech a že to bylo období, kdy o mě měla trošku strach, protože dlouhý vlasy, pivo, metal. To víte, mámám se všechno neříká. Synátor běhá lesem a dělá, že je letadlo. 

zde bývaly naskládány dvě hromady panelů, na kterých jsme sedávali, pili pivo a řešili muziku a holky


syslí kolonie aneb přivedl jsem ukázat svoje potomky potomkům syslích rodin:)
Blížíme se pomalu, jako bych tam už nechtěl nikdy vstoupit, na místo, kde kdysi v devadesátých letech ležely dvě hromady panelů. Pili jsme tam pivo, líbali holky, zažívali první hudební setkání. "Metal, to býval prostě metal!": Opakuji pořád dokola, až působím trošku divným dojmem. Dozvídám se, že brácha se stěhuje na druhý konec republiky a všechno to na mě působí zase nějak smutně. Pak vyleze z nory první sysel a mě je najednou šestnáct, mám plnou hlavou ideálů, modrých džínových víl a muziky. 

Chvíli tam stojím, je to podobný pocit jako na hřbitově. Jen s tím rozdílem, že kolem chodí rodinky s dětmi, krmí sysly a občas se ohlédnou za tím divným pánem v křiváku. Manželka i máma vycítí, že chci být sám a já do větru rozprávím se svými dávnými kamarády. Chvíli si říkám, jaké to mohlo být, kdyby tu byli pořád se mnou, ale osud k nám nebyl moc hodný, tak se nedá nic dělat a stojím tam sám. Čas už dávno všechnu bolest zahojil, ale to víte, vzpomínky. 

milí syslové, znal jsem vaše praprapraprapra rodiče!


"My chceme domů, babička nám slíbila zmrzlinu": už mě volají a tak se rozloučím a pak už jen slavíme, povídáme a jsme rádi, že jsme spolu. Doma babička vytahuje moje staré diplomy z pionýrských táborů a vysvědčení. Jo, nikdy mi nešla výtvarná výchova a syn bude po mě, dělají si ze mě všichni legraci a já piju pivo úplně stejně, jako před dvaceti pěti lety. Dokonce sedím i ve stejném křesle, které nechce ani za nic máma vyhodit.

V neděli se loučíme dlouho, nikam se mi nechce. Všude kolem je jaro, moje dětství a krásný den. Parkujeme daleko a musíme ještě projet kolem Radouče. Z dálky mi přijde, že tam vidím skupinku džínových postav...ne, to mám asi jen vlčí mlhu a je to jen mihotavá vzpomínka, která se mi na chvilku zhmotnila. Po chvilce vyprchá a já jen ve zpětném zrcátku vidím staré paneláky.

bez těch panelů mi to stejně přijde takové prázdné:)
Cestou domů do Plzně všechny děti bezpečně poznají všechny kapely, které jim pouštím. Mávají u Staré Boleslavi přesunu americké armády. Nejdřív mi zatrne, protože kdysi tam bývala jednotka Rusáků, kteří nám dávali jako klukům odznáčky a tak divně smrděli. Letos byl návrat mrtvého muže na místo činu spíše veselý. Když se tak koukám kolem sebe, jsem hrozně rád, že jsem to všechno zažil (a přežil). Je to součást mého já, usazená navěky v genech. Usmívám se ještě několik dní ve vzpomínkách a je mi tak moc dobře!

já a diplom z roku 1985 - pionýrský tábor Nedamov - 1. místo ve střelbě - už tenkrát jsem byl docela střelec:)

úterý 4. dubna 2017

Recenze/review - MORTA SKULD - Wounds Deeper Than Time (2017)


MORTA SKULD - Wounds Deeper Than Time
CD 2017, Peaceville Records

"Bavily mě jejich pohřby. Oblékla jsem si nejlepší šaty a šla se bavit s jejich příbuznými. Za dvacet let jsem nepropásla jediný pohřeb." Martha Wise, tři prokázané vraždy, zatčena v roce 1925.

Novinka legendárních amerických death metalistů MORTA SKULD svým způsobem velmi připomíná rozhovor s nějakou vražedkyní ze starých časů. Jakoby na člověka dýchly zažloutlé fotografie hrůzných činů, bezcitnost kruté ženy i strach obětí. Vyšetřování se táhlo dlouhá léta a pozůstalí dávno zemřeli. Byla jim také na pohřbu. Tohle je temný smrtící kov s odérem dávných dob. Zlo si nevybírá.





"Wounds Deeper Than Time" je albem, které krásně zapadá to způsobu a stylu, jaký hrají MORTA SKULD už od roku 1990. Sázejí spíš na atmosféru, než na tlak a tak mohou být pro spoustu dnešních posluchačů jen unavenou ozvěnou z dob, kdy ještě nebyli naživu. Jenže přátelé, já mám tuhle hrobařinu ve stylu RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ACHERON rád. Koluje mi v krvi, je mojí součástí a naplňuje mě. Novinka mi připomíná návštěvu starých katakomb, kde někde vzadu leží rakev plná vzpomínek na reálný, prašivý death metal. MORTA SKULD jsou naléhaví, syroví, připomínají našeptávače, který vám říká jen samé zlé věci. Temné síly se opět probudily! Reálná, krutá, smrtící hudba, která vás postupně uhrane! Skvělá  a zabijácká morbidní záležitost!



sumarizace:

Tohle je temný smrtící kov s odérem dávných dob. Zlo si nevybírá.

"Wounds Deeper Than Time" je albem, které krásně zapadá to způsobu a stylu, jaký hrají MORTA SKULD už od roku 1990. Sázejí spíš na atmosféru, než na tlak a tak mohou být pro spoustu dnešních posluchačů jen unavenou ozvěnou z dob, kdy ještě nebyli naživu. Jenže přátelé, já mám tuhle hrobařinu ve stylu RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ACHERON rád. Koluje mi v krvi, je mojí součástí a naplňuje mě. Novinka mi připomíná návštěvu starých katakomb, kde někde vzadu leží rakev plná vzpomínek na reálný, prašivý death metal. MORTA SKULD jsou naléhaví, syroví, připomínají našeptávače, který vám říká jen samé zlé věci. Temné síly se opět probudily! Reálná, krutá, smrtící hudba, která vás postupně uhrane! Skvělá  a zabijácká morbidní záležitost!


Asphyx says:

This is an obscure death metal with a smell of the old days. Evil does not choose.

Wounds Deeper Than Time” is an album which perfectly blends into a method and style which has been played by MORTA SKULD since 1990. The count more on atmosphere rather than pressure. That is why for some people this band can be just an exhausted echo of the days when these people were not born yet. But guys, this music is in the style of RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONOSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ARCHERON and I really like it. It circulates in my blood, it is a part of my and it fills me. The new album feels like a visiting old catacombs where there is a coffin in the back full of memories of real and rotten death metal. MORTA SKULD are urgent, raw, feels like insinuator who tells you really bad things. Dar forces have awaken again! Real, cruel and death music which will bewitch you gradually! Great and killing morbid affair!


Tracklist:
1. Breathe In The Black
2. Hating Life
3. My Weakness
4. Against The Origin
5. In Judgment
6. Wounds Deeper Than Time
7. Scars Within
8. Devour The Chaos
9. Becoming One Flesh

band:
David Gregor - Guitar/vocals
Scott Willecke - Guitar
AJ Lewandowski- bass
Eric House - drums

Recenze/review - INCINERATOR - Rotten Flesh Macabre (2017)


INCINERATOR - Rotten Flesh Macabre
EP 2017, Putrid Cult

Zahnívající kusy masa prolezlého červy. Těla, zavěšená na hácích a porcována zaživa. Hnus, špína, řev! "Jste všichni odsouzeni ke věčnému utrpení": prohlásil vrchní řezník a nastartoval motorovou pilu. Smrt byla zase hodně blízko. Byli jsme zavrhnutí jako bezvěrci, mučeni pro víru ve zlo. Přiblížil se ke mě, olízl svůj ret a usmál se. Ve tváři měl odhodlání a sadistickou touhu. Ještě jsem zahlédl své tělo, když mi padala hlava z krku. Tma se smíchala s krví.

Polští old school death metalisté INCINERATOR jsou pro mě takovým mým soukromým objevem. Hudba ve stylu starých CARCASS, EXHUMED, NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER lahodí mému uchu jako ty nejlibozvučnější chorály smrti. Jedná se o starý valivý smrtící kov, opatřený prašivinou, smradem dlouho nevětraných hrobů a zahnívajícího masa. Ostré výjezdy kytar, zlý murmur a bicí, připomínající buldozer. Na stěnách podzemní kobky visí kusy lidského masa! Tohle je hudba, která vám doslova pronikne až do morku kostí! 





"Rotten Flesh Macabre" je hudebním masakrem, očistou lidské mysli, zlou noční můrou, kvůli které se budete znovu a znovu budit ze spaní. Album zpočátku působí monotónně, ale když vytrváte, budete odměněni esencí té nejkrutější hudební smrti. EP je morbidní ochutnávkou, kusem exhumovaných vnitřností, hozených vám přímo do obličeje. Tohle je hudba pro fanoušky pravého reálného death metalu, pro oddané příznivce stínů i pro všechny nemrtvé. Mám pocit, že jsem na nějaké zlé seanci, kde jsou podávána k ochutnávce těla těch nejkrásnějších zombie! Album je krutým smrtícím rituálem, po kterém nezůstane žádná duše naživu! Vynikající záležitost!



sumarizace:

Polští old school death metalisté INCINERATOR jsou pro mě takovým mým soukromým objevem. Hudba ve stylu starých CARCASS, EXHUMED, NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER lahodí mému uchu jako ty nejlibozvučnější chorály smrti. Jedná se o starý valivý smrtící kov, opatřený prašivinou, smradem dlouho nevětraných hrobů a zahnívajícího masa. Ostré výjezdy kytar, zlý murmur a bicí, připomínající buldozer. Na stěnách podzemní kobky visí kusy lidského masa! Tohle je hudba, která vám doslova pronikne až do morku kostí! 

"Rotten Flesh Macabre" je hudebním masakrem, očistou lidské mysli, zlou noční můrou, kvůli které se budete znovu a znovu budit ze spaní. Album zpočátku působí monotónně, ale když vytrváte, budete odměněni esencí té nejkrutější hudební smrti. EP je morbidní ochutnávkou, kusem exhumovaných vnitřností, hozených vám přímo do obličeje. Tohle je hudba pro fanoušky pravého reálného death metalu, pro oddané příznivce stínů i pro všechny nemrtvé. Mám pocit, že jsem na nějaké zlé seanci, kde jsou podávána k ochutnávce těla těch nejkrásnějších zombie! Album je krutým smrtícím rituálem, po kterém nezůstane žádná duše naživu! Vynikající záležitost!



Asphyx says:

This Polish old school death metal band INCINERATOR is like my personal discovery. Their music is in the style of old CARCASS, EXHUMED NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER and it sound so good just like the best death chants. It is old rolling death metal with stench and smell of graves and rotting meat. Sharp exits of guitars, evil murmur and drums which sounds like a bulldozer. There are pieces of human flesh on the walls! This is their music which will go right into penetrates of your bones!


Rotten Flesh Macabre” is a musical massacre, cleansing of human mind, evil nightmare which will make you wake up during the nights. At first the album fells monotonous but you should stay with it and listen to it over and over and there is the essence of the cruellest music death. EP is a morbid piece of exhume human insides which are thrown right into your face. This music is for fans of the real death metal, for the orthodox fans of shadows and also for all the undead. I feel like I am on an evil session where are served bodies of the most beautiful zombies for taste test! This album is a cruel deadly ritual which won´t let any soul alive! Excellent album!

tracklist:
1. Sacramental Mutilation
2. Impurity
3. Devastated Graves
4. Carnage
5. Invocation of Death


band:
Cezary - Bass/Vocals
Mikołaj - Guitar/Backing Vocals
Dawid - Drums

A few questions – interview with Polish old school death metal band INCINERATOR.


A few questions – interview with Polish old school death metal band INCINERATOR.


Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?



***Hi! We are Incinerator and we play old-school death. We love this style of music and we want to tribute death metal gods. Btw. Name comes from one of Canadian death/thrash band Slaughter, so you can imagine our style! Our band has been founded in January 2015.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

***We were recording our EP in Gdańsk, Poland. It was nice experience for us to record in this city. Maciej Nejman, the sound engineer, gave much time. Lack of rush was very important for us, because it was our first time in real studio.


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)? 

***Rotten Flesh Macabre came out in 500 copies on CD. Now we are waiting for cassettes! Vinyl will be released probably with full length album. 

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

***Cezary, our vocalist is author of all lyrics. They were created mostly during free time and the topic of them is about classic carnage. Death, gore and torture. We try to match lyrics with music.

Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

***Logo which is on cover art for Rotten Flesh Macabre was created by Grzegorz from Polish doom/death metal band Martyrdoom. Graphics for EP were made by Kaos from Nekkrofukk with help of Morgul from our label – Putrid Cult. About social networks; We aren’t against them. They are quite important this days. 


Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

***We choose Putrid Cult for releasing our album. We are very satisfied! Morgul – boss of Putrid Cult – is very kind man who knows what he is doing. He offered us very beneficial contract and helps us with merch, concerts and other important stuff. 

Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

***Our main inspirations are bands like Cannibal Corpse, Deicide, Vader and Morbid Angel. We also are under influence of some Swedish bands like Unleashed, Merciless, Entombed or Wombbath, but in our veins are mostly sounds from Florida scene.


Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

***We talked only with one label – Putrid Cult. We found common sense fast, so there were no needs to look for other. 

How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

***We didn’t count it but would something about 30-40 concerts in our career and we can’t still say which gig we prefer, because we are just beginners, but it’s always nice to play when you have big audience! Our best performances, hm.. I think that last gigs outside of Poland were just awesome. Gigs in Lithuania, Germany and Czech Republic were the best in our opinion.


What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

***Plan is very simple. Write good tracks, record them, release as LP on many formats like CD, MC and Vinyl and play as many good gigs as it’s possible!

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

***Facebook is most popular contact way nowadays so fans can write us by facebook.com/incineratorPL or just write e-mail on incineratorpl@gmail.com , we are always happy when fans are contacting us to talk with us! 

Thanx for the interview.

***Jakub, we thank you! It was big pleasure for us to be part of this interview! Cheers!!!

pondělí 3. dubna 2017

Recenze/review - BLOOD FEAST - The Future State of Wicked (2017)


BLOOD FEAST - The Future State of Wicked
CD 2017, Hells Headbangers Records

"Trhej mi kousky masa, ocejchuj si mě, svaž a nech pohozenou někde ve sklepě. Můžeš mě mlátit, psychicky týrat, můžeš mě celou zničit. Jen prosím tě, nezakazuj mi poctivý thrash metal": řekla mu a on tak učinil.

Vzal jsem si nové CD amerických old school thrasherů BLOOD FEAST, chvíli se s ním skoro mazlil, protože podobné návraty legend jsou pro mě vždy i osobním zážitkem a potom se můj pokoj změnil v čiré metalové peklo. Staří pánové dřímali dlouhá léta v podzemí, přesněji 28 let od vydání poslední dlouhohrající desky, aby letos vydali totální zhudebněné inferno. "The Future State of Wicked" je absolutní thrashový masakr staré školy, nostalgický výlet do dob mého mládí a hlavně, neskutečně kopající album! Kdo prostě umí, ten umí! Smrt!



"The Future State of Wicked" je albem, které nechá zavzpomínat na nejlepší alba DEMOLITION HAMMER, KREATOR, MORBID SAINT, SLAYER, EXODUS, DECEASED, POSSESSED, DARK ANGEL, SODOM, MASTER. Jedná se nahrávku, která nenechá v klidu nikoho, kdo nasával muziku ke konci osmdesátých a v devadesátých letech minulého století. Už jen ten zvuk, utíkající bicí, jednoduchost, riffy jak kladiva, tlukoucí vás přímo do tváří. Nevím, nakolik ocení novinku dnešní generace a upřímně, je mi to tak nějak jedno. Jsem starý prašivý metalový pes, zocelený třiceti lety metalu a oceňuji u hudby právě ty nakopávající chvilky, které spolu s BLOOD FEAST zažíváme. Novinka je poselstvím z dávných dob, thrashovým šílenstvím, exhumací vaší mysli, plesnivým otiskem. Tohle album z hlavy jen tak nevyženu. Peklo! Inferno! Thrash metal! Kult!


sumarizace:

Tančíme na hrobech našich thrash metalových předků, přemýšlíme o nesmrtelnosti a řinčíme kostmi do rytmu jediného pravého thrash metalu. Americký kult BLOOD FEAST ožil opět s neskutečnou silou a energií. Jestli jste si mysleli, že téhle hydře uniknete, tak jste se pekelně mýlili. Chytne vás, omámí a pokouše zuby ostrými jako hroty nožů. Při poslechu mám občas strach vylézt na světlo boží. Tisíckrát prokletý, obětovaný, zavržený. Takový se cítím při "The Future State of Wicked". Doomová nálada otevřených hrobů na mě dýchá ze všech stran. Tohle album je povinností pro všechny old school thrash metalové maniaky. Vítejte v pekle! Americké smrtící album, které vám zatluče hřeby do rakve! Vynikající chorobná deska! Inferno! Kult!

Asphyx says:

We are dancing on the graves of our thrash metal's ancestors, we think about immortality and rattle  bones to the rhythm of the only one true thrash metal. American cult BLOOD FEAST is alive again with incredible strength and energy. If you thought you'll escape this Hydra, you are hellishly wrong. It grabs you, drug and bite with teeth sharp like tip of knives. When I listen, I'm sometimes scary to come into the light of God. A thousand times cursed, sacrificed, cashiered. So I'm feeling with "The Future State of Wicked". Doom mood of open graves breathes from all sides at me. This album is a obligation for all old school thrash metal maniacs. Welcome to hell! American deadly album that knocks nails in your coffin! Excellent morbid CD! Inferno! Cult!


Tracklist:
1. INRI
2. Off with Their Heads
3. Brethren
4. By the Slice
5. The Underling
6. Last Rites
7. Who Prays for the Devil
8. Nein
9. Remnants II
10. The Burn


band:
ADAM TRANQUILLI (GUITARS) - TOM LORENZO (BASS) - CHRIS NATALINI (VOCALS) - CJ SCIOSCIA (GUITARS) - JOE MOORE(DRUMS)

https://www.facebook.com/bloodfeastlegions/
https://blood-feast.bandcamp.com/album/the-future-state-of-wicked
http://www.drinktheblood.com/
http://www.bloodfeastlegions.com/
http://shop-hellsheadbangers.com/

Rozhovor - MORDUM - Všetko je otvorené. Nemáme nejaké veľké ciele, hlavne hrať a užívať si to.


Recenze/review - MORDUM - And What Is the Truth? (2017)

Rozhovor se slovenskou death metalovou kapelou MORDUM.

Odpovedali Ľubo a Roman.

Ave MORDUM! Nikde jsem s vámi nenašel žádný rozhovor v češtině z poslední doby. Poprosím tě tedy nejdřív, abys čtenářům, kteří vás ještě neznají, představil kapelu. Můžeš klidně začít úplně od začátku a provést nás celou historií MORDUM.

Roman: Ave metal. Ja som Roman Köröši a MorduM som založil v roku 1991 so Števom Andraščíkom. MorduM ma na konte tieto materiály. 1991- Demo Psychic Dissection,1992 Spiritual Necropsy,1995 Systems, V roku 1996-97 sme nahrali Egoism ale na CD sa to nedostalo. Potom tu je rok 2000 a Destroy future. Ale podme po poriadku.V roku vzniku, sme hrali v trojici. Števo Andraščík-bass, vox, Marcel Pochanič-bicie a Ja –gitara. K zmene obsadenia došlo v roku 1993, kde za bicie sadol Gabi Antal, na basu začal hrať Marek Beluško, Števo sa chopil gitary a Ja som nemenil nič. Demo Systems sme nahrali v studiu Exponent v Šulekove při Leopoldove. Vydali sme ho na vlastné náklady v kazetovej forme a v počte 1000 kusov. V roku 1996 sme mali pripravený materiál na CD. Malo sa volať Egoism, ale okrem nahrávky v skušobni sme to ďalej nedotiahli. Nastali zmeny z dôvodu, povedzme iného pohľadu do budúcnosti, takže v roku 1997 som z Mordum odišiel. Založil som si novú bandu Carnal. Mordum hrali ďalej v zložení Števo, Marek, na bicie zasadol Dodi z Erytrosy, gitaru obsluhoval Roman Mezey. V tejto zostave sa nahral Destroy Future. V roku 2001 Mordum skončil. V roku 2012 nás Gabi ukecal o znovuzrodenie a začiatkom roku 2013 sme začali odznovu v pôvodnej zostave. Po roku Števo z kapely odchádza z dôvodu nezvládnutia určitých dohôd a na jeho miesto prichádza Lubo Lokša (ex-Contempt). Rok 2014 a 2015 sa niesol v duchu Gabiho operácií (5 alebo 6). Takže konečne v roku 2016 sme mohli začať z nahrávaním materiálu z názvom ..and what is the truth?“ Momentálne nastala změna na poste basáka, Marek opustil kapelu z dôvodov jemu známych a v dobrom, spolupracujeme aj naďalej a na jeho miesto prišiel Richard Dermek hrajúci aj v Košickom Infer.



Jakým způsobem u MORDUM vznikaly nové skladby na vaši letošní desku „And What is the Truth?“? Jak probíhá samotný proces tvorby nového materiálu? Kdo je autorem hudby?

Roman: Autorom hudby je vždy iba Mordum. Riffy na tento materiál vzišli z mojej hlavy, ale výsledná podoba vzniká na skúškach, Niekedy za 15 min a niekedy za mesiac. Každý tam niečo vopchá a odsúhlasenie príde až na koniec. Musí sa nám to páčiť všetkým. Autor hudby - MorduM.

První, co mě doslova uhodilo do očí, je skvělý obal „And What is the True?“. Představ nám prosím jeho autora. Proč vás oslovila právě jeho práce? Vybírali jste z již vytvořených prací nebo vám byl namalován obal přímo pro vás? Slyšel autor třeba pro inspiraci dopředu vaše album?

Ľubo: Obal sme si dali namaľovať, dali sme konkrétny návrh, čo by tam malo byť. Maľovala ho bývalá spolužiačka nášho basáka Mareka, Alena Hrabinská, ktorá mu už predtým nakreslila obal na knihu Please no disco tonight. Samozrejme, že nakreslila úplne niečo iné, nieže len trošku iné, ale úplne. Ale nakoľko sme v tom našli to, čo sme tým chceli povedať a zapáčila sa nám jej práca, tak sme sa nakoniec dohodli o odkúpení toho obrazu. A myslím, že sme urobili dobre. Nakoľko sú aj na obal kladné ohlasy.


Skvělý je zvuk celé nahrávky. Je temný, studený a ostrý zároveň. V jakém studiu jste album nahrávali? Mluvili jste jako kapela do výsledného zvuku, masteringu?

Ľubo: Nahrávali sme v našom home studiu, takže sme si do nahrávky mohli kecať … dokonca sme tento album nahrávali 3x nakoľko nám pri sťahovaní sa do iných priestorov spadol systém, takže sme boli nútený urobiť to ešte raz. No čo už, aspoň sme si to poriadne vyskúšali.

V death metalu se občas zapomíná na texty. O čem jsou texty na novém albu a kdo je jejich autorem? Snažíte se jimi něco sdělit, předat nějaké poselství?

Ľubo: V našich textoch žiadne veľké posolstvá nehľadaj haha. Texty sa zaoberaju neradostnými vecami tohoto sveta, vojnami, manipuláciou ľudstva a podobne. Autorom prevažnej väčšiny textov bol Roman nejake napísal aj Marek a Ja.

Nové album vyšlo u českého labelu Support Underground. Proč jste si vybrali právě tento label a jak jste s jeho prací spokojeni?

K spolupráci zo Support Underground sme boli tak trošku popostrčený. Martin Lukáč raz povedal: “Pošlite to Koníkovi do Support Underground on je správny chlapík určite sa mu to bude páčiť. Určite Vám pomôže.“ Nemýlil sa. Koník nám ihneď ponúkol spoluprácu a vydanie tohto materiálu. Patrí mu naša veľká vďaka. Musíme len veriť, že naše CD ľudí osloví a bude záujem. Spokojný určite sme.

Myslím, že „And What is the Truth?“ by nejvíc slušelo vydání na vinylu. Neuvažujete o tom? Jaký je vlastně tvůj vztah ke gramodeskám, k jejich zvuku? Jsi sběratelem?

Roman: Je všeobecne známe, že lepší zvukový nosič ako je vinyl ešte nikto nevymyslel. Ja nie som ich zberateľom. Čo sa týka nášho nového materiálu, tak Koník sa zmienil o tejto možnosti. No výroba je drahá a zatiaľ je predčasné hovoriť o tom, či sa to oplatí alebo nie. Ja osobne by som vinyl bral. Jednoducho pokiaľ by bol značný zájem tak jeho výroba by bola reálna.

Když se podívám na vaši diskografii, tak jste příliš alb nevydali. Jestli se nepletu, tak máte na svém kontě pouze dvě dema a letošní novinku. Na to, že fungujete už od roku 1991 (s přestávkou v letech 2000 – 2015), to není zrovna mnoho. Co je toho příčinou? Nebyl čas, peníze nebo nápady?

Roman: 1991 Psychic dissecton (nevydané)  Demo,1992 Spiritual necropsy (nevydané)  demo, 1995 Systems Demo Kazeta,1997 Egoism (nevydané), 2000 Destroy future kazeta/CD - k tomuto materiálu sa neviem vyjadriť, protože som nebol jeho súčasťou. Samozrejme je to málo, my sme totiž nehrali všetko, čo nás napadlo, mali sme dosť prísny meter na to, čo pôjde mimo naše uši. Dosť veľa skladeb sme vytvořili a následne pochovali. My sme okrem metalu ponahrávali všelijaké projekty, ktoré sa stratili v čase. To sme robili presne vtedy, keď nám metal začal liezť cez hlavy. Bola to forma oddychu. Mimo toho Gabi hral aj v iných kapelách. Potom tam boli aj iné věci, ktoré tu ale nepatria. Ja, ako som spomínal, som z MorduM odišiel v roku 1998. Mal som vlastnú kapelu a hral som do roku 2004. Potom sa narodil syn a jednoducho som všetok svoj čas trávil z rodinnou. V roku 2007 dcéra. Hrať som začal až potom, čo už netrebalo okolo nich toľko skákať. Dobrých 9 rokov som gitaru nedržal v ruke.



Jak jsou na tom vlastně MORDUM a koncerty? Co jsem koukal na internetu, tak jich moc nemáte. Vím, že je to všechno hlavně o financích, ale nelákala by vás nějaká třeba větší šňůra?

Ľubo: Koncertovať sme začali iba minulý rok kôly zdravotným problémom bubeníka a ďalšia věc.. nemali sme album, teda niečo fyzicke v rukách, aby sme mohli odohrať nejake koncerty. V podstate sme neznáma kapela, keď sa to tak vezme…takźe veríme, že sa to trošku rozbehne tým, že je album konečne vonku.

Často slýchávám na koncertech v Čechách, jak lidé nechodí, jaká je malá návštěvnost. Zajímalo by mě, jakou máte vy zkušenost ze Slovenska? Chodí se u vás na death metalové koncerty? Máte raději kluby nebo větší festivaly?

Ľubo: U nás to nie je iné. Keď niesú koncerty, tak reptajú, že niesú a keď sú, tak nejdu lebo je to drahé, takže nevyhovieš nikomu. U nás v Košiciach je toho dosť, tak ľudia chodia aj nechodia, je to nevyspytateľné. Nikdy nevieš, odhadnúť koľko ľudí dojde. Je to smutné ale keď máš za mesiac 3 – 4 väčšie koncerty, ľudia tu na východe zarábajú mizerne, tak si musia vybrať 1 max 2. A to je aj dôvod prečo nechodia. Dalším dôvodom je lenivosť, hahaha. Ako kapela sme neodohrali v novej ére veľa koncertov, ešte len začíname. Zatial sme hrali len v kluboch  a festival už vôbec nie. Ako fanúšik mám radšej klubovky.

Hrozně se mi líbí vaše „informace o kapele“ na vašem Bandzone profilu. Obzvláště moto: „Metal nie je hudba. Je to hluk, který robia kreatury pre iné kreatury“ (moja Mama). Když si tak pročítám celý článek, úplně na mě dýchají staré časy. Jenže dneska se píše rok 2017 a metal i jeho fanoušci jsou úplně někde jinde. Jak se vlastně MORDUM dívají na současnou dobu z pohledu muzikantů? Změnilo se toho hodně?

Ľubo: Je to ukážka s knihy Please no disco tonight, ktorú som už spomínal. Marek tam opisuje vznik kapely a prihody rokov 90tych. Je dobré si túto knihu prečítať, je písaná zaujímavým štýlom. Človek sa aj pobaví, aj keď vo väčšine prípadoch nebude chápať hehe. Ako si presne vystihol dýchnu na teba staré časy. Či sa hodne zmenilo? Určite áno, svet je zrýchlený, ale neuveriteľne a čo sa tu okolo deje je ako zo zlého sna. Čo sa týka scény, ked sme mali po 20 rokov svet gombička, prišiel si zo školy hodil tašku a poďme na skúšku. Teraz sú aj iné povinnosti, deti a podobne. Všetko si vyžaduje čas, ale skúšame toľko koľko je len možné. 3x do týždňa sa snažíme hrať, no niekedy sa nepodarí ani raz hold taký je život...

Když se ještě podíváme do začátku…Co bylo vlastně tím prvním impulsem, že jste dali dohromady kapelu? A proč zrovna brutální technický death metal? Není to zrovna styl, který by vám získal velkou „slávu“.

Roman: Haha, no s tou slávou asi viem na čo narážaš. V podstate s tou kapelou sme začali niekedy v roku 1990. Vtedy v Košiciach vládly kapely jako Xibalba, Kelt, Rituál, Rakves, Beer atď. Bolo ich daleko viac. So Števom sme začali chodiť na ich koncerty, tak nás to jednoducho očarilo a povedali sme si, že to skúsime aj my. Na začátku sme nemali ani zladené gitary, však kto mal vedieť  že to tak má byť (haha). Začali sme u nás doma na španielkách. Potom to nabralo rýchly spád (denne sme hrali aj 6 hodín, cez víkendy aj 10) a v roku 1991 sme hrali koncert. Bolo my vtedy 16. Táto hudba je pre mňa hlavne energia, ktorú při inej nepociťujem. A hrajeme hlavne to, čo nám ide najlepšie. S death metalom ešte asi nikto nezbohatol, ale to len preto, lebo väčšina lidstva počúva kdejaké teplárny. (haha). Teraz sme už vo veku, keď sa nikde neponáhláme, nepotrebujeme sa znervózňovat nad hlúposťami. Koniec koncov slávny ešte môžme byť, nikdy nie je neskoro, ale život nás už naučil, že najlepšie je byť šťastným s tým, čo máš, nie s tým, čo nemáš. Ja osobne nemám už len helikoptéru (haha).



Máte jako MORDUM nějaký cíl, kterého byste chtěli dosáhnout? Pro někoho to je slavné vydavatelství, jiný si chce třeba zahrát se SUFFOCATION.

Ľubo: Hehe, no ciele... určite je dobré si zahrať pred veľkými kapelami náš prvý koncert, ktorý sme po rokoch odohrali, bol Venom inc., Vader, Divine Chaos a Mordum takže si myslím celkom dobrý začiatok (haha). Všetko je otvorené. Nemáme nejaké veľké ciele, hlavne hrať a užívať si to. Ale predať napríklad 15 000 platní by nebolo zlé (haha).

Co chystají MORDUM v nejbližších měsících?

Ľubo: Mordum momentálne pracuje na nových skladbách, no pracujeme aj na projekte, kde chceme vzdať hold starým košickým bandám, ktoré už neexistujú. Takže pracujeme pilne… pre metalových fanúšikov budú zaujímave coververzie napríklad Erytrosy či Nomenmortis. Ďalej starších kapiel jako Xibalba, Ritual či Kelt a v neposlednom Contempt, čo až tak celkom cover nebude nakoľko som v tejto kapele pôsobil 24 rokov. No k tomu pridáme 2-3 songy nanovo nahraté z dema Systems, čo bude tiež určite zaujímavé. Dúfame, že všetko pôjde tak ak sme naplánovali. 

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu prodaných nosičů, stovky šílených fanoušků a tuny dobrých nápadů.

Aj my dakujeme za priestor a tvoj čas. Zdravíme fans! Kupujte albumy a navštevujte koncerty!! Ave metal!! Stay morbid!!



 

TWITTER