DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

sobota 8. dubna 2017

Recenze/review - MORBID FLESH - Rites of the Mangled (2017)


MORBID FLESH - Rites of the Mangled
CD 2017, Unholy Prophecies

Slyšel jsem z dálky, jak nade mnou lámou hůl. Pak přišel kněz, odříkal naučené modlitby. Nevím kdo ho zavolal, nebyl jsem věřící. Doktor už jen konstatoval smrt. Pohřeb byl krásný, akorát jsem čekal víc lidí. Aspoň, že přišly všechny mé milé. Probudil jsem se znovu k životu vlastně až ve chvíli, kdy mi házeli na rakev hlínu. Nikdo mě neslyšel a tak jsem se musel smířit s tím, že moje další kroky povedou do záhrobí. Ještě že mi dali na cestu novou desku španělských death metalistů MORBID FLESH.

Stala se mi průvodcem, oporou v nelehkých časech přerodu mezi naším a oním světem. Nemohl jsem se nabažit vláčných chladných melodií, užíval jsem si ve své rakvi všechny plesnivé riffy. Bouchal jsem do víka, z nedostatku vzduchu a přesto řval dva metry pod zemí spolu se zpěvákem texty. Jako rezavé ostny se mi zabodávají jednotlivé skladby do těla, odtrhávají mi kusy masa a vyrývají do kostí nápis MORBID FLESH.



Švédský chorobný sound ve stylu GRAVE, ENTRAILS, GRAVEYARD, UNDEAD CREEP, BRUTALLY DECEASED, DISMEMEBER, opepřený hnilobou ASPHYX, MORGOTH, BOLT THROWER dodává desce na uvěřitelnosti. Tohle je reálný death metal, žádná navoněná mršina, ale pořádný kus červy prolezlého masa. Mokvajícího, tepajícího. MORBID FLESH se toho rozhodně nebojí. Útočí přímo, bez varování, přesto s až bažinatým vyzněním. Zavřete mě konečně navždy do staré kobky! Stačí mi přehrávač a "Rites of the Mangled"! Nepotřebuji dýchat, jíst ani pít, potřebuji už jen poctivou hudbu a té se mi na počinu Španělů dostává do sytosti. Maniakální old school death metal, u kterého tančí i všichni nemrtví! Skvělé!


sumarizace:

"Rites of the Mangled" od španělských MORBID FLESH je albem, u kterého se samy otvírají staré hroby. Death metal, který je nám zde předkládán je ostrý, nekompromisní, starý, ošklivý a šíleně návykový. Vydejte se spolu s kapelou na výlet do dávných dob, kdy se ještě hrálo poctivě, reálně a skupinám nechybělo nadšení. Oceňuji velmi dobré, chytlavé nápady, pořádně plesnivý zvuk a hlavně určitou jiskru, kterou cítím z každé skladby. Tohle je muzika pro všechny pamětníky, kteří ještě nezapomněli na to, jak správně death metalem nakopat všem zadky. Mírně se rozkročte, rozpusťte své vlasy, zvedněte ruce a začněte pařit. Starý smrtící kov z devadesátých let opět ožívá. A to pěkně hlasitě a ostře. Kdo z vás si vykope vlastní hrob? Songy plné záhrobí, které jsou nabroušené, jako rezavá kosa. Z nahrávky jsem doslova nadšený a užívám si ji plnými doušky. Old school death metal, který rozmetá vše živé i neživé! Skvělá hrobnická práce! 

Asphyx says:

"Rites of the Mangled" from Spannish MORBID FLESH is an album that opens old graves. Death metal presenting here is sharp, uncompromising, old, ugly and insanely addictive. Come with the band on a trip to ancient times, when it was played fair, really and groups don't miss enthusiasm. I appreciate very good, catchy ideas, really moldy sound and the spark I feel from each song. This is music for all contemporaries who haven't forgotten how to kick all asses with death metal. Stand with your legs apart, pick up your hands and start partying. Old death metal from the nineties comes to life again. And it's pretty loud and sharp. Who wants to dig his own grave? Songs full of Crypt, sharp like a rusty scythe.  I'm excited about this recording and I enjoy it. Old school death metal, that will explode everything animate and inanimate! Great gravedigger job!

pátek 7. dubna 2017

Recenze/review - BRUTE - Henchmen (2017)


BRUTE - Henchmen
CD 2017, Slovak Metal Army

Olověné kapky

Žezlo bylo plněné roztaveným olovem, dehtem, vroucím vodou nebo vařícím olejem. Kapalo se s ním většinou na břicho v oblasti žaludku nebo na oči. Ve většině případů dotyčný umučený zemřel, protože se olovo dostalo do očních sliznic a způsobovalo trýznivou bolest a náhlou smrt způsobenou otravou.


Na jeden z nejbrutálnějších mučících nástrojů středověku jsem si vzpomněl, když jsem vložil novou desku slovenských death metalistů BRUTE - Henchmen poprvé do přehrávače. Je totiž neméně krutá, trýznivá a bolestivá. Kapela se rozhodla na novince opět přitlačit pořádně na pilu a výsledkem je totální, syrová a surová metalová smrt. Zazní první skladba a opravdu si připadám, že mi někdo na tělo lije vroucí vodu.



Z přehrávače se na mě vyvalí doslova žhavá brutálně death metalová láva. BRUTE se stále drží svého klasického death metalového kopyta. Ozvěny SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE, SINISTER jsou zde slyšet spíše jako taková ozvěna, otisk dávných časů. Kdybych měl letošní album popsat několika slovy napsal bych - intenzita, temnota, šílenství. Ano, oproti předešlým nahrávkám mi přijde "Henchmen" víc zaměřený na vytvoření  zlé a ošklivé atmosféry. Je to pořád vyhlazení, ale doplněné o studeně ostré vyhrávky, které jsou pro mě velmi vítaným kořením. Tohle je brutální death metal, který má znít na velkých evropských pódiích, to je bez debat. Perfektní zvuk, totální nášlehy, technika, nálady plné zběsilosti. Navíc tolik chtěný "heavy effekt", kombinovaný s perfektní schopností napsat dobrý song. Nevím, co se to v současnosti na Slovensku děje, ale poslední roky se z této malé země stává death metalová velmoc. BRUTE jsou toho jasným důkazem. "Henchmen" je brutálním albem, které vám vyrve vnitřnosti z těla! Absolutní smrt! Vynikající!


sumarizace:

Kapela se rozhodla na novince opět přitlačit pořádně na pilu a výsledkem je totální, syrová a surová metalová smrt. Zazní první skladba a opravdu si připadám, že mi někdo na tělo lije vroucí vodu.

Z přehrávače se na mě vyvalí doslova žhavá brutálně death metalová láva. BRUTE se stále drží svého klasického death metalového kopyta. Ozvěny SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE jsou zde slyšet spíše jako taková ozvěna, otisk dávných časů. Kdybych měl letošní album popsat několika slovy napsal bych - intenzita, temnota, šílenství. Ano, oproti předešlým nahrávkám mi přijde "Henchmen" víc zaměřený na vytvoření  zlé a ošklivé atmosféry. Je to pořád vyhlazení, ale doplněné o studeně ostré vyhrávky, které jsou pro mě velmi vítaným kořením. Tohle je brutální death metal, který má znít na velkých evropských pódiích, to je bez debat. Perfektní zvuk, totální nášlehy, technika, nálady plné zběsilosti. Navíc tolik chtěný "heavy effekt", kombinovaný s perfektní schopností napsat dobrý song. Nevím, co se to v současnosti na Slovensku děje, ale poslední roky se z této malé země stává death metalová velmoc. BRUTE jsou toho jasným důkazem. "Henchmen" je brutálním albem, které vám vyrve vnitřnosti z těla! Absolutní smrt! Vynikající!

Asphyx says:

This band decided to put a lot of pressure on their new album and the result is totally raw and crude death metal. With the first song I feel like someone is pouring boiling water on my body.


From my CD player is rolling out hot lava of brutal death metal. BRUTE stay with their classic death metal. There are echoes of SUFFOCATION, IMMOLATION, BRUTALITY, DYING FETUS, PESTILENCE and you can just hear it as a memory of the old days. I can describe this album with these words: intensity, darkness and madness. Yes, “Henchmen” is more focused on creating bad and evil atmosphere which is different from the previous records. It is still an extermination but this time they added cold sharpen songs which I really like and it spices this album. This is brutal death metal which should be on the big European stages, for sure. Perfect sound, total beats, technique and moods full of fury. There is the wanted “heavy effect” in combination with a perfect ability to write a good song. I am not sure what has been happening in Slovakia for the past years but this country is becoming a death metal Mecca. BRUTE are a perfect example of this. “Henchmen” is a brutal album which will rip your guts out of your body! Absolute death! Excellent!

Henchmen – tracklist
1. The Last Feelings
2. Mutual Punishment
3. Severe Zeal
4. Walls of Purple Hue
5. Lifeless Torsos
6. Three Days
7. Dark Horizons
8. The Downhearthness


band:
Martin Calko / vox
Radoslav Michalko / bass
Stefan Tokar / guitars
Marek Baran / drums


https://www.facebook.com/brute.esdm/
http://www.slovakmetalarmy.sk/
http://bandzone.cz/brute

Recenze/review - INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution) (2017)


INFERNO - Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)
CD 2017, W.T.C.Productions

Rituální našeptávání. Bohoslužby s modlitbami v obráceném gardu. Zaříkávání, šepot nemrtvých. Spiritualita plná zla. Strašidelné chvění temných vibrací. Smrt! Samota a divokost.


Ano, tohle všechno na novince českých černověrců INFERNO uslyšíte. Stačí ji jen vnímat, nechat na sebe pomalu působit. "Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)" je jako halucinogenní průchod do jiné dimenze. Postupně zahnívající nahrávka, která uhrane, rozmělní vaši zkaženou duši a přetvoří ji k obrazu svému, zlému. Zdánlivě poklidná hudba má chladný podklad, působí jako studená ozvěna ze záhrobí. INFERNO do novinky mimo black metalu vklínili vlivy ambientu, world music, doomu a věčnosti.


"Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)" je albem, které po všech stránkách přesahuje naše hranice. A to jak po zvukové, tak skladatelské stránce. Stačí se kouknout na obal, otevřít CD a vložit jej do přehrávače. INFERNO si vytvořili svůj styl, jsou originální, zajímaví, neotřelí a i když musím mít na jejich hudbu opravdu náladu, tak co se týká záhrobí, tak neznám v současnosti jinou takovou smečku. Doporučuji si sednout, nechat na sebe všechny ty temné nálady působit a oddaně se jim poddat. Pak budete odměněni kalichem plným hořkosti. Album připomíná umírajícího hada, kroutícího se navěky v lidské nenávisti. Black metalová nahrávka, která není z tohoto světa! Vynikající!



Asphyx says:

Ritual whispering. Worship with prayers in reverse group. Invocation, whisper of undead. Spirituality full of evil. Scary shaking of dark vibration. Death! Solitude and wildness.

Yes, all of this can be found on the new album by Czech band INFERNO. You just have to perceive this and let the album to influence you. “Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)” is like a hallucinogenic passage into another dimension. This album gradually roots and it will bewitch you, crush your bad soul and transform it to its image which is evil. This music is seemingly peaceful with cold surface, it feels like a cold echo from the grave. INFERNO put not only black metal on their new album but also some influences of ambient, world music, doom and eternity.

“Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)” is an album which crosses our borders in all aspects and not only in sound but also in composing. Just look at the cover, open the CD and put it into your player. INFERNO made up their style. They are original, interesting, and unusual. I need to be in the mood to listen to this album but when we speak about the grave there is any other band which does similar music like INFERNO does. I would suggest you to sit down and let all the dark moods influence you and just let yourself go. You will be rewarded with a cup full of bitterness. This album sounds like dying snake which is squirming in human hate forever. Black metal record which is from other world! Excellent!

Tracklist
1. The Innermost Disillusion
2. Abysmal Cacophony
3. Upheaval of Silence
4. O > 1 (Oscillation in Timelessness)
5. Gate-eye of Fractal Spiral
6. Orison for the Baneful Serpent

INFERNO lineup
Adramelech - vox
Ska-Gul - guitars
Morion - guitars
Crudelis - bass
M - drums

čtvrtek 6. dubna 2017

Recenze/review - FLESHLESS - Dethroned in Shadows (2017)


FLESHLESS - Dethroned in Shadows
EP 2017, Nice To Eat You Records/Slovak Metal Army

Občas se to stává a páni chirurgové zapomenou v dutině břišní nějaký svůj nástroj. Vzpomínaný skalpel pak začne časem zahnívat, bolet a mokvat jako ten nejkrásnější vřed. Je jako cizopasník, který žije z vašeho utrpení. 

Úplně stejně na mě působí nové EP "Dethroned in Shadows" českých FLESHLESS. Kapela prošla několika proměnami a působí opravdu jako zapomenutý skalpel po nevydařené operaci. Nový autor obalu (Rudi Gorgingsuicide Art Yanto), nové studio (Dan Friml). A potom stále skvělé texty (Tom F. Hanzl). Tohle všechno dělá z novinky trošku "jinou" desku. Na první dojem mi připadá letošní počin temnější, death metalovější, old schoolovější. Pro mě osobně, jako pravověrného příznivce smrtícího kovu, velmi dobře nastavený směr.

FLESHLESS si zachovávají nadále svoji tvář, svůj typický neurvalý výraz, který máme všichni tolik rádi při živých vystoupeních. Jsem rád, že ubylo big beatového odéru, což byla jedna z mála věcí, které mi na téhle smečce vždy trošku vadila. Intro, outro a dva songy plné ohně. Stejně jako na obalu, tak i oběma zásekům prospělo nové studio. Nevím sice, jak budou tyto změny vyhovovat pravověrným fanouškům, ale osobně jsem velmi mile překvapen. Pokud takové bude i další dlouhohrající album, zlobit se rozhodně nebudu.


Novinkové EP "Dethroned in Shadows" je plné tradičního death metalu s jasnou tváří made in FLESHLESS. Je temné, zlé, ošklivé, jako noční můra, která se vám už dlouhá léta vrací stále zpět. Sedím, poslouchám desku a sleduji démona na coveru. Přidávám hlasitost a začínám mu neskutečně fandit. Podpořen hudbou vnímám zlověstné tóny plné stínů! Ano, v této podobě se mi FLESHLESS líbí! Za mě všechny uříznuté palce nahoru! 


sumarizace:

FLESHLESS si na novém EP "Dethroned in Shadows" zachovávají nadále svoji tvář, svůj typický neurvalý výraz, který máme všichni tolik rádi při živých vystoupeních. Intro, outro a dva songy plné ohně. Stejně jako na obalu, tak i oběma zásekům prospělo nové studio. Nevím sice, jak budou tyto změny vyhovovat pravověrným fanouškům, ale osobně jsem velmi mile překvapen. Pokud takové bude i další dlouhohrající album, zlobit se rozhodně nebudu.

Kapela působí opravdu jako zapomenutý skalpel po nevydařené operaci.

Novinkové EP "Dethroned in Shadows" je plné tradičního death metalu s jasnou tváří made in FLESHLESS. Je temné, zlé, ošklivé, jako noční můra, která se vám už dlouhá léta vrací stále zpět. Sedím, poslouchám desku a sleduji démona na coveru. Přidávám hlasitost a začínám mu neskutečně fandit. Podpořen hudbou vnímám zlověstné tóny plné stínů! Ano, v této podobě se mi FLESHLESS líbí! Za mě všechny uříznuté palce nahoru! 

Asphyx says:

FLESHLESS kept their style in the new EP “Dethroned in Shadows”. They kept their typical brash expression which we all like during their live performances. Intro, outro and two songs full of fire. Just like on their cover, they really benefit from the new studio. I don´t know if the orthodox fans will like this but personally I am pleasantly surprised. It will be really nice if a next album will be also full-length album.

The band feels like a forgotten scalpel after an unsuccessful operation.


The new EP “Dethroned in Shadows” is full of traditional death metal with a bright face made in FLESHLESS. It is dark, evil, ugly and feels like a nightmare which has been coming back to you all the time. I am sitting here, listening to this album and I am looking on the demon on the cover. I am turning the volume up and I am cheering for this album. The music supports me to perceive ominous tones full of shadows! Yes, this time I really like FLESHLESS! All severed thumbs up!

tracklist:
Dethroned in Shadows
Ninety Seven Pieces              

bands:
Vladimir - vocals
Michal - guitar
Luděk - guitar
Vitys - drums 

Recenze/review - SARCASM - Within the Sphere of Ethereal Minds (2017)


SARCASM - Within the Sphere of Ethereal Minds
CD 2017, Dark Descent Records

Šel jsem náhodou kolem a z té hluboké jeskyně se začaly z ničeho nic ozývat temné skřeky. Ztuhla mi krev v žilách a mé pohyby zmrzly strachem. Přiznám se, byl jsem vyděšený. Ze tmy vylézala zlá a ošklivá hydra. Plivala kolem sebe oheň, smrděla sírou a až magneticky mě přitahovala. Říkala si SARCASM.

Znovu probuzení Švédi jsou death metalisté par excellence. Jejich texty jsou plné vesmíru, surrealismu a filozofie vůbec. Odrážejí se i v hudbě, která je melodická, chladná, tajemná, čerpající ze stejných zdrojů jako melodické death metalové a blackové kapely devadesátých let. SARCASM jsou ve svém přístupu i zvuku značně specifičtí, originální a nebál bych se napsat i neotřelí.




"Within the Sphere of Ethereal Minds" je albem, které se musí poslouchat v klidu, nejlépe s ohněm v zádech, u dobré knihy a v příjemném rozpoložení. SARCASM jsou temní náladotvůrci, našeptávači ošklivých činů, přemýšlivci, kteří hudbu dělají po svém. Nebude asi vyhovovat každému, ale pokud jim jednou podlehnete, nebudete chtít jinak. Osobně jsem si připadal jako oběť nějakého velkého pavouka, který vás postupně omotá pavučinami studených melodií a nakonec rozloží kyselinou ve váš vlastní černý otisk. Společné setkání mě neskutečně baví, prožívám s kapelou vzájemné temné chvilky plné jiskřivých momentů. Jsem starý pes, který poslouchá hudbu spíš srdcem než rozumem. A SARCASM mě opět přesvědčili. Temně ledový švédský death metal s blackovým nátiskem! Hydra je opět zde!


sumarizace:

SARCASM jsou na své druhé dlouhohrající desce velmi chladní. Ostré, nekomplikované riffy se střídají s dunivými pasážemi. Dýchá na mě studený vítr ze severu a moje mysl je při poslechu čistá, jako hladina horského jezera. Pro odpočinek, relax, celkový restart organismu a očištění mysli, jsou tihle šílení Švédi velmi vhodní. Nejedná se o nic převratného, ani dokonalého, ale drobné nedostatky jsou vyváženy nadšením a energií. Přijdu si jako při tanci, ke kterému mě vyzvali samotní nemrtví. Skáčeme do rytmu ze záhrobí, pijeme jen čistou krev a relaxujeme v ledové vodě. SARCASM jsou zajímavým úkazem. Jejich hudba nepatří k těm objevným, ale dokáže mě svázat, vylouhovat a podchladit. Dávám si ji rád do hlavy ve chvílích, kdy je mi úzko a má hlava je zanesena přemírou informací. Black death, který vás zmrazí a rozseká! Dobrá deska!

Asphyx says:

SARCASM are very cold on their second long-play album. Sharp, not complicated riffs are mixed with booming passages. I feel the cold wind breathing at me from the north and my mind is clear during the listening, like a level of a mountain Lake. For rest and relax, a restart of your organism and clearing your mind, this Swedish crazy guys are great for this. This is not something special, unusual, or perfect, however those few small mistakes are perfectly combine with enthusiasm and energy. I feel like I´m dancing with the dead creatures. We are jumping in the rhythm from the other world, we are drinking a pure blood and relaxing in a freezing water. SARCASM are an interesting phenomenon. Their music is not a breakthrough music but it can hold and tie me, draw and refrigerate me. I like to listen to it when I have anxiety and my head is full of information. Black death which would freeze and chop you up! Good album! 


Album track list
1. Bloodsoaked Sunrise 
2. From the Crimson Fog They Emerged 
3. Embodiment of Source 
4. Scars of a Land Forgotten 
5. In the Grip of Awakening Times 
6. Silent Waves Summoned Your Inner Being 
7. A Black Veil for Earth 
8. The Drowning Light at the Edge of the Dawn 

Line-Up

Heval Bozarslan – Vocals
Peter Laitinen – Guitars
Anders Eriksson – Guitars
Jonas Söder – Bass
Matte Modin - Drums

www.sarcasmsweden.se
www.facebook.com/sarcasmsweden
www.darkdescentrecords.com

středa 5. dubna 2017

Recenze/review - CUT UP - Wherever They May Rot (2017)


CUT UP - Wherever They May Rot
CD 2017, Metal Blade Records

Našel jsem v bažinách pár bělostných lebek. Svítily do tmy, zářily a zvaly mě k sobě. Nechal jsem se vést, bloudil mokřadem, abych nakonec zaklepal na bránu do záhrobí. Tam daleko na severu, někde v mrazu a temnotě, se zrodila nová deska "Wherever They May Rot". Vzal jsem ji, položil mezi exhumovaná těla padlých mnichů a uspořádal jsem obrácenou černou mši k jejímu příchodu na svět! Peklo je zase zde! Jděte a šiřte jeho slávu!

Starý dobrý devadesátkový švédský death metal, zahraný s tlakem a silou. K tomu modernější, současný zvuk s nátiskem šílenství. Mám sto chutí vyběhnout do kuchyně, vytáhnout ze stojanu všechny čerstvě nabroušené nože a proříznout si tepny na těle. Tohle je hudba, která útočí přímo, bez jakýchkoliv kompromisů. Je naléhavá ze své vlastní podstaty. Připomíná bouři, větrný ledový vír, který způsobil na hřbitově pořádnou spoušť.




"Wherever They May Rot" je pocta starým mistrům, tentokrát ale více protkaná melodiemi, se spoustou nápadů a krutosti. Je jako nějaká znovu propuklá choroba, která dřímala dlouhá léta ve starých katakombách na severu a vydáním alba byla opět vypuštěna mezi nás nehodné. Krutost, síla, energie ve stylu VOMITORY, GRAVE, SINISTER ale i náznaků americké death metalové školy. Jako celek je album velmi kompaktním dílem, které se mi pokaždé osvědčilo poslouchat v kuse. Už jen ten zvuk doslova zabíjí. Brutalita zabalená do švédského ledu. Zohavené tělo, hnijící kousek od cesty. Masakr lidské mysli, zhudebněná nenávist. Zlo vypálené na hudební nosič. Inferno! Peklo! Smrt! Tsunami! CUT UP! Skvělé album!




sumarizace:

Starý dobrý devadesátkový švédský death metal, zahraný s tlakem a silou. K tomu modernější, současný zvuk s nátiskem šílenství. Mám sto chutí vyběhnout do kuchyně, vytáhnout ze stojanu všechny čerstvě nabroušené nože a proříznout si tepny na těle. Tohle je hudba, která útočí přímo, bez jakýchkoliv kompromisů. Je naléhavá ze své vlastní podstaty. Připomíná bouři, větrný ledový vír, který způsobil na hřbitově pořádnou spoušť.

"Wherever They May Rot" je pocta starým mistrům, tentokrát ale více protkaná melodiemi, se spoustou nápadů a krutosti. Je jako nějaká znovu propuklá choroba, která dřímala dlouhá léta ve starých katakombách na severu a vydáním alba byla opět vypuštěna mezi nás nehodné. Krutost, síla, energie ve stylu VOMITORY, GRAVE, SINISTER ale i náznaků americké death metalové školy. Jako celek je album velmi kompaktním dílem, které se mi pokaždé osvědčilo poslouchat v kuse. Už jen ten zvuk doslova zabíjí. Brutalita zabalená do švédského ledu. Zohavené tělo, hnijící kousek od cesty. Masakr lidské mysli, zhudebněná nenávist. Zlo vypálené na hudební nosič. Inferno! Peklo! Smrt! Tsunami! CUT UP! Skvělé album!


Asphyx says:

Good old 90s Swedish death metal which is played with pressure and force. But this is more modern, the sound is modern-day with a print of insanity. I want to run to my kitchen, take out all my freshly sharpened knives and cut all of my arteries. This is the music which directly attacks without compromises. This music is urgent by its very nature. It feels like a storm, freezing wind which caused a havoc in the cemetery.

Wherever They May Rot” is a tribute to the old masters but this time there are more melodies, a lot of ideas and cruelty. It is like a diseases which was slumbered for many years in old catacombs on the North. This album released the disease among us the unworthy. Cruelty, power, energy in the style of VOMITORY, GRAVE, SINISTER. But there are also signs of American death metal school. This album is a compact work which sound great when I listen to it in one piece. The sound will kill you. It is brutality wrapped to Swedish ice. Mutilated body, which rots be a road. Massacre of human mind, it is hate turned into music. An evil which was put on a CD! Hell! Death! Tsunami! CUT UP! Great album!


Tracklist:
1. From Ear To Ear (2:39)
2. Necrophagic Madness (2:18)
3. Behead The Dead (3:26)
4. Wherever They May Rot (3:50)
5. Vermin Funeral (3:48)
6. By Hatred Bound (2:44)
7. Psychosurgery (3:21)
8. In The Aftermath (4:27)
9. Master Dissector (3:42)
10. Cranium Crusher (3:15)
11. Raped By The Blade (4:54)

Line up:
Erik Rundqvist - Bass, Vocals (ex-Obscure, ex-Vomitory)
Tobias "Tobben" Gustafsson - Drums (God Macabre, ex-God Among Insects, ex-Syrus, ex-Torture Division, ex-Vomitory, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Anders Bertilsson - Guitars (ex-Coldworker, ex-Ruin, ex-The Project Hate MCMXCIX)
Björte - Guitars, Vocals (Fetus Stench, ex-Slaughterous, ex-Inferior)

Asphyxovy zápisky - Návrat mrtvého muže.


Úvod:
Asphyxovy zápisky jsou krátkými povídkami, nad kterými jsem přemýšlel již dlouho. Občas mě něco napadne. Sem tam mám chuť sepsat pár postřehů ze současnosti. Jen tak si chodím, pozoruji život a pak najednou nadejde čas a musím usednout k počítači. Snad se budou líbit.

"Tak schválně děti, kdo pozná tuhle kapelu": ptám se v autě, někde kolem Berouna, když svištíme do Mladé Boleslavi. Máma má narozeniny a už jsme se dlouho neviděli. Moc často do svého rodného města nejezdím, přeci jen, odešel jsem z něj před dvaceti pěti lety spíše ve zlém, zmítán špatnými vzpomínkami, ale jak známo, čas je nejlepší lékař.

za mnou Michalovická putna

tady jsem jako mladý dost často tokal s děvčaty

"To je Slza viď tati?"
: provokuje syn, který moc dobře ví a poznává, že se jedná o Megadeth a jejich poslední desku. Propleteme se Prahou, kousek za Černým mostem potkáváme motorkáře s naleštěnými harleyi a tak se synkem obdivujeme hukot motorů. "Někde jsem četla článek, že kluci v tvým věku po čtyřicítce mají pocit, že jim utíká svět a tak si právě pořizují motorky, mladý milenky a dělají adrenalinové sporty": směje se mi má blonďatá bohyně a mě je hrozně dobře na duši. 

Radouč



Doma nás čeká máma, s otevřenou náručí, voňavým kafem a návrhem, že půjdeme do restaurace Start na pivo a oběd. Nadšeně souhlasíme a žena po mě chce, abychom pak šli na Radouč, kde se odehrává spousta mých Příběhů mrtvého muže. Trošku se cukám, nemám moc náladu na vzpomínání, ale po pár pivech a mocném poctivém hovězím hamburgeru řeknu, že tedy ano. Projdeme mezi novou zástavbou a už si to vykračuji nad strží, koukám na Michalovickou putnu i dolů na Jizeru. 

A najednou jsou zase všichni tady. Mí kamarádi z mládí, kluci a holky v džínových bundách. Jako bych znovu viděl jejich usměvavé tváře. Jsem ve starém filmu z devadesátých let. Necháme babičku s vnoučaty běhat lesíkem a jen s manželkou sledujeme, jak řádí. Má nejmilejší mě chytne za ruku, ví, co jsem zde všechno prožil a občas mi pošeptá slova povzbuzení. Když jsme zde byli naposledy, bylo mi moc smutno. Dnes je to jiné, něco se ve mě zlomilo. Možná za to může slunce, lehký vítr ve vlasech mé milé. Kdo ví? 


tady to býval kdysi největší thrash metal!

"Tatíííí, poběž? Tváříš se nějak divně!"
: volá na mě dcerka, která jako správná holka lépe vycítí mé rozpoložení. "Nech tatínka, on zase vzpomíná": podpoří mě manželka a jdeme si sednout na místo, kde jsem kdysi sedával i s mojí modrou vílou, krásnou dlouhovlasou Kačenkou. Usmívám se. Cítím ze všech těch kamenů, z chráněných rostlin devaterky poléhavé i otisků přesliček v pískovci radost. "Tak tady jsem vždycky balil holky...a tady, to je ten strom, kdy jsem vždycky dívce řekl, že je nahoře veverka, ona se do koruny nahoru podíval a já ji políbil": vyprávím a má žena mi řekne, že už jsem jí to říkal asi stokrát. Přesto dostanu pusu.

"Támhle jsem si s kamarádem Kytkou ještě na základce ukryl nůž, protože jsme v jedné indiánce četli, že pak bude ocel nezničitelná...ale nůž jsme pak nikdy nenašli": křičím na synka, který hned běží a hrabe se v hromadách listí, protože on je takový malý punkáč a nůž učitě najde. Máma pak bokem mé ženě vypráví, jak jsme tady sedávali na panelech a že to bylo období, kdy o mě měla trošku strach, protože dlouhý vlasy, pivo, metal. To víte, mámám se všechno neříká. Synátor běhá lesem a dělá, že je letadlo. 

zde bývaly naskládány dvě hromady panelů, na kterých jsme sedávali, pili pivo a řešili muziku a holky


syslí kolonie aneb přivedl jsem ukázat svoje potomky potomkům syslích rodin:)
Blížíme se pomalu, jako bych tam už nechtěl nikdy vstoupit, na místo, kde kdysi v devadesátých letech ležely dvě hromady panelů. Pili jsme tam pivo, líbali holky, zažívali první hudební setkání. "Metal, to býval prostě metal!": Opakuji pořád dokola, až působím trošku divným dojmem. Dozvídám se, že brácha se stěhuje na druhý konec republiky a všechno to na mě působí zase nějak smutně. Pak vyleze z nory první sysel a mě je najednou šestnáct, mám plnou hlavou ideálů, modrých džínových víl a muziky. 

Chvíli tam stojím, je to podobný pocit jako na hřbitově. Jen s tím rozdílem, že kolem chodí rodinky s dětmi, krmí sysly a občas se ohlédnou za tím divným pánem v křiváku. Manželka i máma vycítí, že chci být sám a já do větru rozprávím se svými dávnými kamarády. Chvíli si říkám, jaké to mohlo být, kdyby tu byli pořád se mnou, ale osud k nám nebyl moc hodný, tak se nedá nic dělat a stojím tam sám. Čas už dávno všechnu bolest zahojil, ale to víte, vzpomínky. 

milí syslové, znal jsem vaše praprapraprapra rodiče!


"My chceme domů, babička nám slíbila zmrzlinu": už mě volají a tak se rozloučím a pak už jen slavíme, povídáme a jsme rádi, že jsme spolu. Doma babička vytahuje moje staré diplomy z pionýrských táborů a vysvědčení. Jo, nikdy mi nešla výtvarná výchova a syn bude po mě, dělají si ze mě všichni legraci a já piju pivo úplně stejně, jako před dvaceti pěti lety. Dokonce sedím i ve stejném křesle, které nechce ani za nic máma vyhodit.

V neděli se loučíme dlouho, nikam se mi nechce. Všude kolem je jaro, moje dětství a krásný den. Parkujeme daleko a musíme ještě projet kolem Radouče. Z dálky mi přijde, že tam vidím skupinku džínových postav...ne, to mám asi jen vlčí mlhu a je to jen mihotavá vzpomínka, která se mi na chvilku zhmotnila. Po chvilce vyprchá a já jen ve zpětném zrcátku vidím staré paneláky.

bez těch panelů mi to stejně přijde takové prázdné:)
Cestou domů do Plzně všechny děti bezpečně poznají všechny kapely, které jim pouštím. Mávají u Staré Boleslavi přesunu americké armády. Nejdřív mi zatrne, protože kdysi tam bývala jednotka Rusáků, kteří nám dávali jako klukům odznáčky a tak divně smrděli. Letos byl návrat mrtvého muže na místo činu spíše veselý. Když se tak koukám kolem sebe, jsem hrozně rád, že jsem to všechno zažil (a přežil). Je to součást mého já, usazená navěky v genech. Usmívám se ještě několik dní ve vzpomínkách a je mi tak moc dobře!

já a diplom z roku 1985 - pionýrský tábor Nedamov - 1. místo ve střelbě - už tenkrát jsem byl docela střelec:)

úterý 4. dubna 2017

Recenze/review - MORTA SKULD - Wounds Deeper Than Time (2017)


MORTA SKULD - Wounds Deeper Than Time
CD 2017, Peaceville Records

"Bavily mě jejich pohřby. Oblékla jsem si nejlepší šaty a šla se bavit s jejich příbuznými. Za dvacet let jsem nepropásla jediný pohřeb." Martha Wise, tři prokázané vraždy, zatčena v roce 1925.

Novinka legendárních amerických death metalistů MORTA SKULD svým způsobem velmi připomíná rozhovor s nějakou vražedkyní ze starých časů. Jakoby na člověka dýchly zažloutlé fotografie hrůzných činů, bezcitnost kruté ženy i strach obětí. Vyšetřování se táhlo dlouhá léta a pozůstalí dávno zemřeli. Byla jim také na pohřbu. Tohle je temný smrtící kov s odérem dávných dob. Zlo si nevybírá.





"Wounds Deeper Than Time" je albem, které krásně zapadá to způsobu a stylu, jaký hrají MORTA SKULD už od roku 1990. Sázejí spíš na atmosféru, než na tlak a tak mohou být pro spoustu dnešních posluchačů jen unavenou ozvěnou z dob, kdy ještě nebyli naživu. Jenže přátelé, já mám tuhle hrobařinu ve stylu RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ACHERON rád. Koluje mi v krvi, je mojí součástí a naplňuje mě. Novinka mi připomíná návštěvu starých katakomb, kde někde vzadu leží rakev plná vzpomínek na reálný, prašivý death metal. MORTA SKULD jsou naléhaví, syroví, připomínají našeptávače, který vám říká jen samé zlé věci. Temné síly se opět probudily! Reálná, krutá, smrtící hudba, která vás postupně uhrane! Skvělá  a zabijácká morbidní záležitost!



sumarizace:

Tohle je temný smrtící kov s odérem dávných dob. Zlo si nevybírá.

"Wounds Deeper Than Time" je albem, které krásně zapadá to způsobu a stylu, jaký hrají MORTA SKULD už od roku 1990. Sázejí spíš na atmosféru, než na tlak a tak mohou být pro spoustu dnešních posluchačů jen unavenou ozvěnou z dob, kdy ještě nebyli naživu. Jenže přátelé, já mám tuhle hrobařinu ve stylu RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ACHERON rád. Koluje mi v krvi, je mojí součástí a naplňuje mě. Novinka mi připomíná návštěvu starých katakomb, kde někde vzadu leží rakev plná vzpomínek na reálný, prašivý death metal. MORTA SKULD jsou naléhaví, syroví, připomínají našeptávače, který vám říká jen samé zlé věci. Temné síly se opět probudily! Reálná, krutá, smrtící hudba, která vás postupně uhrane! Skvělá  a zabijácká morbidní záležitost!


Asphyx says:

This is an obscure death metal with a smell of the old days. Evil does not choose.

Wounds Deeper Than Time” is an album which perfectly blends into a method and style which has been played by MORTA SKULD since 1990. The count more on atmosphere rather than pressure. That is why for some people this band can be just an exhausted echo of the days when these people were not born yet. But guys, this music is in the style of RESURRECTION, VITAL REMAINS, BRUTALITY, MONOSTROSITY, BAPHOMET, OBITUARY, ARCHERON and I really like it. It circulates in my blood, it is a part of my and it fills me. The new album feels like a visiting old catacombs where there is a coffin in the back full of memories of real and rotten death metal. MORTA SKULD are urgent, raw, feels like insinuator who tells you really bad things. Dar forces have awaken again! Real, cruel and death music which will bewitch you gradually! Great and killing morbid affair!


Tracklist:
1. Breathe In The Black
2. Hating Life
3. My Weakness
4. Against The Origin
5. In Judgment
6. Wounds Deeper Than Time
7. Scars Within
8. Devour The Chaos
9. Becoming One Flesh

band:
David Gregor - Guitar/vocals
Scott Willecke - Guitar
AJ Lewandowski- bass
Eric House - drums

Recenze/review - INCINERATOR - Rotten Flesh Macabre (2017)


INCINERATOR - Rotten Flesh Macabre
EP 2017, Putrid Cult

Zahnívající kusy masa prolezlého červy. Těla, zavěšená na hácích a porcována zaživa. Hnus, špína, řev! "Jste všichni odsouzeni ke věčnému utrpení": prohlásil vrchní řezník a nastartoval motorovou pilu. Smrt byla zase hodně blízko. Byli jsme zavrhnutí jako bezvěrci, mučeni pro víru ve zlo. Přiblížil se ke mě, olízl svůj ret a usmál se. Ve tváři měl odhodlání a sadistickou touhu. Ještě jsem zahlédl své tělo, když mi padala hlava z krku. Tma se smíchala s krví.

Polští old school death metalisté INCINERATOR jsou pro mě takovým mým soukromým objevem. Hudba ve stylu starých CARCASS, EXHUMED, NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER lahodí mému uchu jako ty nejlibozvučnější chorály smrti. Jedná se o starý valivý smrtící kov, opatřený prašivinou, smradem dlouho nevětraných hrobů a zahnívajícího masa. Ostré výjezdy kytar, zlý murmur a bicí, připomínající buldozer. Na stěnách podzemní kobky visí kusy lidského masa! Tohle je hudba, která vám doslova pronikne až do morku kostí! 





"Rotten Flesh Macabre" je hudebním masakrem, očistou lidské mysli, zlou noční můrou, kvůli které se budete znovu a znovu budit ze spaní. Album zpočátku působí monotónně, ale když vytrváte, budete odměněni esencí té nejkrutější hudební smrti. EP je morbidní ochutnávkou, kusem exhumovaných vnitřností, hozených vám přímo do obličeje. Tohle je hudba pro fanoušky pravého reálného death metalu, pro oddané příznivce stínů i pro všechny nemrtvé. Mám pocit, že jsem na nějaké zlé seanci, kde jsou podávána k ochutnávce těla těch nejkrásnějších zombie! Album je krutým smrtícím rituálem, po kterém nezůstane žádná duše naživu! Vynikající záležitost!



sumarizace:

Polští old school death metalisté INCINERATOR jsou pro mě takovým mým soukromým objevem. Hudba ve stylu starých CARCASS, EXHUMED, NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER lahodí mému uchu jako ty nejlibozvučnější chorály smrti. Jedná se o starý valivý smrtící kov, opatřený prašivinou, smradem dlouho nevětraných hrobů a zahnívajícího masa. Ostré výjezdy kytar, zlý murmur a bicí, připomínající buldozer. Na stěnách podzemní kobky visí kusy lidského masa! Tohle je hudba, která vám doslova pronikne až do morku kostí! 

"Rotten Flesh Macabre" je hudebním masakrem, očistou lidské mysli, zlou noční můrou, kvůli které se budete znovu a znovu budit ze spaní. Album zpočátku působí monotónně, ale když vytrváte, budete odměněni esencí té nejkrutější hudební smrti. EP je morbidní ochutnávkou, kusem exhumovaných vnitřností, hozených vám přímo do obličeje. Tohle je hudba pro fanoušky pravého reálného death metalu, pro oddané příznivce stínů i pro všechny nemrtvé. Mám pocit, že jsem na nějaké zlé seanci, kde jsou podávána k ochutnávce těla těch nejkrásnějších zombie! Album je krutým smrtícím rituálem, po kterém nezůstane žádná duše naživu! Vynikající záležitost!



Asphyx says:

This Polish old school death metal band INCINERATOR is like my personal discovery. Their music is in the style of old CARCASS, EXHUMED NAPALM DEATH, GENERAL SURGERY, REPULSION, DEICIDE, ENTOMBED, VADER and it sound so good just like the best death chants. It is old rolling death metal with stench and smell of graves and rotting meat. Sharp exits of guitars, evil murmur and drums which sounds like a bulldozer. There are pieces of human flesh on the walls! This is their music which will go right into penetrates of your bones!


Rotten Flesh Macabre” is a musical massacre, cleansing of human mind, evil nightmare which will make you wake up during the nights. At first the album fells monotonous but you should stay with it and listen to it over and over and there is the essence of the cruellest music death. EP is a morbid piece of exhume human insides which are thrown right into your face. This music is for fans of the real death metal, for the orthodox fans of shadows and also for all the undead. I feel like I am on an evil session where are served bodies of the most beautiful zombies for taste test! This album is a cruel deadly ritual which won´t let any soul alive! Excellent album!

tracklist:
1. Sacramental Mutilation
2. Impurity
3. Devastated Graves
4. Carnage
5. Invocation of Death


band:
Cezary - Bass/Vocals
Mikołaj - Guitar/Backing Vocals
Dawid - Drums

TWITTER