DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL ZINE

- REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS - SUPPORT METAL UNDERGROUND

neděle 16. července 2017

PŘÍBĚHY MRTVÉHO MUŽE: Příběh sto první - Když jedna bolest nestačí


Příběh sto první - Když jedna bolest nestačí

Myslel jsem si, že teď už mě čeká jen krásný život. Byl jsem venku z pakárny, s čerstvým maturitním vysvědčením v kapse a ještě se mi nějakým záhadným způsobem povedlo obloudit jednu zelenou vojandu a odsunout o dva roky vojnu. Brigádu jsem měl až od léta a tak jsem labužnicky spával do devíti, pak po škole vyzvedl Kačenku a na kolech jsme jezdívali do lomu na Švarďák k vodě. 

Bývali jsme tam první, lehávali jsme ve stínu, na jednom ručníku, se svačinami. Než přijeli ostatní, tak se plánovala budoucnost. Já automaticky, jako skoro každý, počítal s nějakým místem ve Škodovce a s půjčkou na byt. Měli jsme vyhlídnutý jeden na Starém městě, s výhledem na Jizeru. Malinkatý, ale byl by náš. 

Byla zrovna středa, slunce pálilo jako autogen a moje hnědoočka měla laškovně přehozený mokrý pramínek vlasů kolem klíční kosti. Zrovna jsem ho chtěl odhrnout, políbit ji a možná na chvilku zmizet do nedalekého lesíka, ale už tu byla celá parta. Prcalík s Prcalinkou, kteří nám museli oznámit, že oni už šukali a že je na to hrozný vedro a že mají odřený zadky z písku. Jana v plavkách, na který bych mohl koukat do skonání světa. A konečně Mirka, už s takovým tím laskavým pohledem těhotné ženy. Měnila se nám před očima. Krásněla, mohutněla a z té drobné prsaté divoženky se stávala máma. Byla doslova radost na ni pohledět.

Kolem obíhal stále víc roztržitý Kytka, pořád se ptal, jak jí je, co chce, jestli ji něco netlačí. Prostě kluk, který se připravoval na roli otce. Přiznám se, že jsem jim tenkrát trošku záviděl. A holky se samozřejmě shlukly kolem Mirky, poslouchaly jestli už kope a vůbec si vyprávěly o věcech, kterým my chlapi nikdy nebudeme rozumět. Naskákali jsme s Kytkou a Prcalíkem radši do vody, potápěli se a pak se šlo na pivo. Probíral se metal a v hospodě Pod Kaštanem jsme byli zase ti nejchytřejší na světě. Pohoda, léto, holky v plavkách. 

Jenže Kytka, jak byl z toho všeho těhotenství rozněžnělej, tak si dal i vodku a rum. Byl pařák a vlezlo mu to do hlavy. Já byl vždycky kvočna a všechny jsem jak nějakej trošku bláznivej učitel hlídal, opatroval a staral se o ně (tedy, když byl Kytka mimo, jinak byl vždycky tím starostlivým on). Ale taky jsem měl Káču a tak jsem se s ní zakecal zrovna ve chvíli, kdy se nechal můj opilý kamarád překecat od partičky místních ke skoku ze skály do vody. Bohužel se nevynořil.

"Ty vole Smrťáku, pomooooc...": řvali na mě a já si nejdřív myslel, že si dělají srandu. Pak do mě Káča kopla, že se fakt něco děje. Švarďák je hluboký zatopený lom a Kytka pořád nikde. Zakřičel jsem na Janu, ať běží do vsi zavolat pomoc, záchranku. S Prcalíkem, oba vyděšení k smrti, jsme ihned skočili šipku do rybníka a začali našeho kamaráda hledat. Bylo to nekonečný, šílený. Já se dusil šokem, měl jsem o svého kamaráda hroznej strach. Pak jsem naštěstí do něčeho pod vodou kopl. Chytil Kytku za vlasy a vytáhl ho nad hladinu. Nadechl se a začal se se mnou v panice prát. 

Dodnes nevím, jak jsme ho vytáhli na břeh. Připadalo mi to nekonečný. Otočili jsme bezvládné tělo na bok a on nedýchal. Viděl jsem Káču, jak má sepnuté ruce a modlí se. Za našeho kamaráda, za jeho život. Nakonec začal kašlat a prskat vodu. Když pak otevřel oči, přiznám se, že jsem z toho všeho stresu brečel. Objímali jsme se, nadávali mu do hovad a debilů a nikdo jsme si nevšimli, že kousek vedle na dece sedí zhroucená Mirka, která z toho šoku krvácí mezi nohama. Jak jsme se soustředili na našeho kamaráda, tak jí nikdo nevěnoval pozornost. Až Jana, která se k nám dostala s houkající sanitkou.

Kytku naložili, ošetřili těch pár oděrek a že si jej vezmou na kontrolu pro jistotu s sebou. Horší to bylo s Mirkou. Omdlela a tak ji rovnou dali na nosítka a odvezli do porodnice. Bohužel, dítě se zachránit nepovedlo. V pátém měsíci si chudák holka musela protrpět nepopsatelné. My jeli za sanitkou na kolech a na tu cestu do smrti nezapomenu. Aby se nám ulevilo, tak jsme nadávali hodně sprostě, proklínali svět a tekly z nás slzy.

Jakoby byl Kytka prokletý, nestačila jedna bolest z odchodu jeho otce, z které se pomalinku dostával. Musel díky svému osudu zažít další, krutou ránu. Než Mirku pustili, chodili jsme pod okna porodnice a bylo to snad ještě horší, než kdybychom tam nebyli vůbec. Kolem totiž postávali novopečení, rozesmátí tatínci s kytkami v rukou. V oknech veselé mámy a jedna smutná dívka, která plakala. Musel jsem Kačenku a Janu pořád objímat, utěšovat je a Prcalík s Kytkou neskutečně chlastali. 

Moje babička vždycky říkávala, že ženská toho vydrží víc než člověk a u Mirky její průpovídka platila bezezbytku. Když si vezmu, že její rodina nebyla nic moc a nikdo ji nepomohl, ani ji nepodpořil - byla na svůj věk neskutečně silná. Dokonce bych řekl, že všechnu tu bolest snášela lépe než Kytka. 

Měl jsem pak nějakou dobu hodně děsivé sny, pořád jsem se v noci budil, Kačenka mě vždycky hladila po tváři a šeptala mi do uší uklidňující slova. Sama plakala. Neustále se mi zdálo o dětech. Mirka se zase začala trošinku smát až ve chvíli, kdy jsem všem koupil lístky na koncert TANKARD. Ale o tom až příště.

Vize je taková, že každou neděli vyjde jeden příběh (pokud mi do toho tedy něco nevleze). Všechny pak budou postupně doplňovány zde (pravý sloupec na stránkách):
http://deadly-storm.blogspot.cz/p/pribehy-mrtveho-muze.html

sobota 15. července 2017

Recenze/review - ICED EARTH - Incorruptible (2017)


ICED EARTH - Incorruptible 
CD 2017, Century Media Records

for english scroll down please

Když jsem před mnoha lety poprvé přičichl k jejich stejnojmennému albu z roku 1990, chodil jsem zrovna jako student do dílen kovat železo. Míval jsem na uších sluchátka a neustále otáčel kazetu. Zrodila se tenkrát vzájemná přitažlivost na celý život. ICED EARTH, stejně jako já, prošli lepšími i horšími obdobími, abychom se letos zase setkali a pořádně rozžhavili tekutý kov.

Psát cokoliv o stylu, o zvuku, o provedení, vlastně ani nemá cenu. Podobné legendy vám buď sednou a máte je rádi a nebo jdete dál. Na mě osobně novinka funguje. Pár hlušších míst bych sice našel, ale to jsou jen chvilkové momenty slabosti, které se dají kapele odpustit. Jinak se jedná o skvělé, nápady narvané album. 



Mám několik hudebních teorií o tom, kde se která hudba nejlépe poslouchá. "Incorruptible" pro mě nejvíc dozrálo v autě. Vysoký rychlostní stupeň, prázdná ranní dálnice, včerejší náročný den. Dáme na pumpě kávu a jedeme dál. Další song, další ukousnutý kilometr. Líbí se mi vokály, jde na mě nostalgická nálada a přemýšlím, kde se ta energie ve starých pánech pořád bere. Je to dobré album, sice ničím překvapivé, ale velmi dobře zahrané, solidní. Železo je ukováno, ICED EARTH stárnou se ctí a nadhledem. Líbí se mi i nezbytné kousky patosu, líbí se mi nálada celé desky. Chtěli jste power thrash metal? Máte ho mít! Tahle nahrávka je ránou přímo mezi oči. Doporučuji!


Asphyx says:


When I first listen to their album in 1990 which had the same name as the band, I was a student and I worked in iron workshops. I used to have my headphones on my head and I listen to this cassette over and over. At that time there was a mutual attraction being born inside of me and it has been with me for the rest of my life. ICED EARTH, just like me, have experienced good and bad things so we are able to meet this year and hot the liquid metal again.

There is no point in writing something about this style, sound or performance. Those legends are great and you love them or you just pass. Personally, this works for me. There are some deaf places on this album but those are just moments of weakness that can be forgiven. Otherwise, this is a great album filled with ideas.



I have a few musical theories about where to listen to this music. Which place is the best for listening to it. “Incorruptible” is the best for car rides. High gear, empty morning highway, and yesterday was a difficult day. You get a coffee on a patrol station and continue with your ride. Next song, next kilometre. I like the vocal and the nostalgic mood and I think about how these old guys find their great energy. It is a good album, it is not surprising but it is well played and solid. The iron has been shuffled, ICED EARTH are getting old with honour and over grip. I like the necessary pieces of pathos, I like the mood of this album. Did you asked for power thrash metal? There you have it! This album is a shot right between your eyes. I definitely recommend it!


Tracklist:
1. Great Heathen Army
2. Black Flag
3. Raven Wing
4. The Veil
5. Seven Headed Whore
6. The Relic (Part 1)
7. Ghost Dance (Awaken The Ancestors)
8. Brothers
9. Defiance
10. Clear The Way (December 13th, 1862)

band:
Jon Schaffer – Rhythm & Lead Guitar, Vocals Stu Block – Lead Vocals Jake Dreyer – Lead Guitar Luke Appleton - Bass Guitar Brent Smedley - Drums

Recenze/review - DECREPIT THRONE - Traitor's Grave (2017)


DECREPIT THRONE - Traitor's Grave 
CD 2017, vlastní vydání

Řezala si střepem do své kůže další znamení. Líbily se jí jemné krůpěje krve, zračící se jako šumivé víno kolem rány. Milovala tu bolest, postupně tepající v jejím mozku. Netrápila se, ona byla už dávno na druhé straně. Jen okolí to nechápalo. 

Nasávám novinku amerických black death metalistů DECREPIT THRONE a do snů se mi vkrádají dívky se žiletkami v rukou. Pomalé riffy, atmosféra beznaděje, sázka na temnotu. Přemýšlím nad posledními věcmi člověka a doufám, že se brzy sejdeme všichni na starém obřadním místě. Cítíte ve vzduchu také zatuchlinu? Nemrtvá dívka k vám obrací svoji tvář a v jejích očích je krev. 



"Traitor's Grave" je hodně naléhavým albem, do kterého se dostanete asi až po delší době. Venku už zase prší a já si plně uvědomuji, že musím sáhnout opět pro tuto desku. Mraky jsou nízko a slyším z dálky dětský pláč. Zvoní voda, dopadající na starý rezavý okap a já pořád dokola přemýšlím, proč mě album tolik přitahuje. Možná je to smutně temná nálada, melancholie odcházejícího dne a příchod stínů. Kdo ví? Prosím o poslední pomazání a přidávám hlasitost na hi-fi věži. Jsem nasáklý krvavým deštěm. Black death metal, který je studený, jako bílé ruce mrtvoly. Velmi dobře!

sumarizace:

"Traitor's Grave" je albem, na kterém se američtí black/death metalisté DECREPIT THRONE pokusili překapat zlo. Povedlo se jim to. Novinka je svým způsobem hodně zákeřným albem, které od posluchače vyžaduje pozornost a dlouhý čas, strávený s deskou. Teprve potom, po dlouhé době, vynikne všechna temnota, kterou na CD američtí nihilisté doslova vysekali. Nahrávka je hodně o špatných pocitech, o nicotě, o prázdnotě. Je opatřena dobrým zvukem, zajímavými nápady a nepropustnou tmou. Zahalte své tváře do kápí a očekávejte příchod samotného Satana. Čas strávený v obrácených modlitbách a pod zapáleným křížem, vám ukrátí právě DECREPIT THRONE. Tohle album hodně bolí. Stačí ho jen pochopit a vstřebat. Nad městem se opět vznáší padlý anděl s hořícími křídly. Za chvilku spadne z nebe a zapálí onen svět. Buďte připraveni a poslouchejte "Traitor's Grave"! Black/death metalová deska, která pálí jako oheň.

Asphyx says:

"Traitor's Grave" is the album where American black/death metalist DECREPIT THRONE tried to distil the evil itself. They did it. This new album is very cruel album in its own way and it needs an attention from the listener and a lot of time spend with this record. And after this, after spending a lot of time with this album the darkness which this American nihilists cut out will came outside. The record is about bad feelings, nihility and about emptiness. It is full of good sound, interesting ideas and impervious darkness. Cover your faces in capes and wait for the arrival of the Satan itself. DECREPIT THRONE will short the time you spend in turn prayers and below the fired cross. This album hurts so much. You just have to understand and absorb it. Upon the town there is a fallen angel with burning wings. In a minute it will fall from heaven and it will burn the world beyond. Be prepared and listen to the "Traitor's Grave"! Black/death metal album which burns like a fire!


Tracklist:
01. Lands of Ash
02. Lucifer's Descent
03. Winter's Call
04. The Path of Revenge
05. Your Death My Solitude
06. The Victor's Trumpet Sounds
07. A Defiant Flame Burning

pátek 14. července 2017

Recenze/review - GOROD - Kiss the Freak (2017)


GOROD - Kiss the Freak
EP 2017, Unique Leader Records

for english scroll down please

Vzduchem se vznáší napětí a je cítit obrovský tlak. Přemýšlím, čím je to způsobeno a po chvilce jsem doslova donucen přidat hlasitost na svém přehrávači. Do uší mi znějí francouzští GOROD a jejich nové album "Kiss the Freak". Volejte hallelujah! Tahle hudba není z tohoto světa!


Letošní EP je doslova po okraj narvané skvělými nápady, tunami prvotřídního technického death metalu a hlavně thrashe, který vám naporcuje mozek na malé kousky. Fascinuje mě lehkost, s jakou sázejí GOROD jeden neotřelý riff za druhým. Nálada alba je jiskřivá, pestrá, proměnlivá jako počasí před bouřkou. Vynikající zvuk, šílený obal a hlavně - tuna energie!



V současnosti, kdy se každá druhá moderní kapela označuje za progresivní a přitom jen chaoticky poskládá pár motivů přes sebe, jsou GOROD jako zjevení. EP má jasnou koncepci, vizi, postupně graduje, sílí, stává se mojí součástí. Vezměte nejlepší desky kapel OBSCURA, NECROPHAGIST, BEYOND CREATION a VOIVOD - vše zamíchejte, polijte tím nejkvalitnějším thrash metalem. To jsou GOROD! Letos v absolutně vrcholné formě! K minulé desce jsem měl několik připomínek, ale "Kiss the Freak" se klaním až k zemi. Vážení a milí přátelé, dovolte mi, abych vám tuhle novinku opravdu od srdce doporučil. Hraje se zde hudba s velkým H. Vivat GOROD! Vynikající!


Asphyx says:

There is pressure in the air. I am thinking why and after a while I am forced to add some volume on my music player. French band GOROD play in my ears with their new album “Kiss the Freak”. Say hallelujah! This music is from other world.



This year´s EP is literally full of great deas, tons of first-class technical death metal and most importantly thrash which will cut your brain into small pieces. I am fascinated by the ease with which GOROD play one great riff after another. The mood of this album is sparkling, colourful, changing like the weather before the storm. Excellent sound, crazy cover and most importantly – tons of energy!

Nowadays, every second modern band called itself progressive while they just chaotically put some motives next to each other. But in this world, GOROD are like a revelation. EP has a clear concept, vision, it graduating, becoming stronger and becoming a part of myself. Take the best albums of the best bands like OBSCURA, NECROPHAGIST, BEYOND CREATION and VOIVOD – mix everything together, and pour it with the best thrash metal. That is GOROD! This year they are in the best shape! I had some comments about the last year´s album, but “Kiss the Freak” is great and I bow down to the ground. Ladies and gentleman, let me recommend this great album from the bottom of my heart. They play music with a capital M. Vivat GOROD! Excellent!



Tracklist:
01. Being A Jerk
02. Tony P. Shot
03. Anise Power
04. Lost In Osaka
05. Chronicles From The Stone Age

band:
Julien "Nutz" DEYRES: Voices /
Mathieu PASCAL: Guitars /
Ben "Barby" CLAUS: Bass /
Nicolas ALBERNY: Guitars /
Karol Diers: Drums

Recenze/review - ESCARNNIA - Humanity Isolated (2017)


ESCARNNIA - Humanity Isolated 
CD 2017, Classic Metal Records

Občas mám obrovskou chuť se znovu vydat až někam k počátkům death metalu, kdy tento styl vznikal a sázelo se hlavně na nadšení a jednoduchost. Čas bohužel zastavit nejde, ale alespoň se vrací v kruhu. Pořád totiž vznikají nové a nové smečky, které do toho mlátí ve stylu devadesátých let. A to bych nebyl já, abych se nesnažil o těchto šílencích napsat alespoň pár řádek. Old school death metal totiž nesmí zemřít!

Pokud budou existovat kapely jako jsou brazilští ESCARNNIA, strach o to nemám. Pánové na svém prvním albu předvádějí tu správnou smrtící klasiku. Sice nejsou ničím výjimeční, ani překvapiví, jenže když já nemůžu jinak. Mě jejich novinka "Humanity Isolated" jednoduše baví. Mám z ní takovou tu správnou morbidní radost, cítím kousky temnoty, to správné šílenství z dávných časů. Dnes už se hraje dávno jinak, ale když ona v jejich jednoduchosti je pořád velká síla.




"Humanity Isolated" je albem ve stylu starých dobrých DEATH, PESTILENCE, SEPULTURY, MORBID ANGEL, MASSACRE, MASTER. Pánům to hezky odsýpá, nástroje jsou připraveny na další exhumaci mrtvých těl a já z desky slyším poctivé jihoamerické odhodlání. Oni by ESCARNNIA určitě potřebovali pořádného producenta, případně někoho, kdo by jim některé skladby zkrátil. Možná také nějakého lepšího zvukového mistra. Přesto přese všechno mě právě ty lehké nedokonalosti baví a dávají mi jasně na vědomí, že desku nahráli lidé z masa a kostí a ne stroje. Jsem moc rád, že jsem na svých toulkách éterem tyto mrtvolné Brazilce poznal, protože jinak bych byl ochuzen o další příjemně zahnívající zážitek. Velmi dobře zahraný old school death metal! Za mě všechny uříznuté palce nahoru!



sumarizace:

ESCARNNIA vyvrhli na bezbožné světlo pořádnou porci klasického death metalu. Ten je v jejich podání tradiční, plný temných melodií a poctivosti. "Humanity Isolated" lze považovat za ukázku kvalitního smrtícího řemesla. Skladby jsou zahuštěné chladem a tmou. Tohle všechno dává jasný signál - smrt je zase hodně blízko. Možná by songům slušela větší průbojnost, ale vše je vyváženo nadšením a odhodlaností. Jako celek působí album velmi celistvě, opravdu dobře se poslouchá a já si ho užívám. Jsem zavřený v mrtvé komoře, pomalu hniji spolu s albem zaživa a pořád dokola si říkám, jak je dobře, že podobné kapely existují. ESCARNNIA sice nepřinášejí nic nového, ale v tom, co dělají jsou velmi dobří. A jako bonus navíc dostanete pocit, že zde hrají srdcaři pro srdcaře. A toho si cením víc, než mnohdy krkolomných nesrozumitelných riffů. Klasický death metal plný studených temných melodií! Smrt přichází!


Asphyx says:

ESCARNNIA just have casted a huge portion of classic death metal on the ungodly light. The deat metal is very traditional, full of dark melodies and trueness. "Humanity Isolated" is like an example of a great deadly craftsmanship. The songs are thickened with cold and darkness. All of this gives a clear signal – death is very close again. These songs might sound better if they have some assertiveness, but everything is outweighed by enthusiasm and determination. The album as a whole seems very compact, great for listening and I really enjoy it. I am locked in a dead chamber, slowly dying with this album and I am telling to myself how happy I am that there are great bands like this one. ESCARNNIA do not bring anything new, however they are doing their thing and they do it in the best way. And as a bonus you will get the feeling of the real death metal people playing for the real death metal people. And that is what I appreciate the most, rather than unintelligible breakneck riffs. Classic death metal full of dark cold melodies! Death is coming!


Tracklist:
01. Total Death
02. Condemned To Kill
03. Eternal Hatred
04. Rotten Spirit
05. Humanity Isolated
06. A Moment Of Compassion
07. The Evil Spell
08. Suicidal Beliefs
09. Suffering And Desolated
10. Back In Time

band:
Ismael Santana (vocal/guitarra),
Valber Sousa (guitarra)
Natanael dos Santos ( baixo)
Samuel dos Santos ( bateria)

Few questions – interview with death metal band from Brazil - ESCARNNIA.



Few questions – interview with death metal band from Brazil - ESCARNNIA.

Answered Ismael Santana.

Ave, can you introduce your band to our readers? – When was it founded and what style of music do you play , etc.?

Ismael Santana: ESCARNNIA is formed by Ismael Santana (vocalist and guitarist), Valber Sousa (guitarist), Natanael dos Santos( bass) and Samuel dos Santos (drummer).The band started in mid-2012 in the city of Palmas in Tocantins, our sound comes from the roots of traditional death metal where our great influences come.

Where and under what conditions were you recording the new album? Who was in charge of sound, production and mastering?

Ismael Santana: We recorded in Sumaré (São Paulo), in Lamparina’ studio. The recording and mastering was done by Tiago Hospede guitarist from WORST‘s band .


How many copies were released and which medium was used for this new edition (CD, digital, vinyl, cassette)?

Ismael Santana: Were relesead 500 copies at the moment, and we are providing on digital platforms like spotify.

Who is the author of the lyrics and how were they created and about what do the lyrics deal with? 

Ismael Santana: All lyrics were written by me Ismael Santana, in our songs we talked about the daily life and about how the world indignations about a religion that they took and also about the evil of wars.


Who created the logo of the band, and who took care of the graphics and the website? What about you and social networks? Do you consider these things important? 

Ismael Santana: I created the name ESCARNNIA and our bass player Natanael dos Santos created the logo design, Patricia Vera has been with people since the beginning of the band as an agent and producer and she who covers our social networks through INFO MUSIC EXPRESS, and SANGUE FRIO PRODUÇÕES has entered our team to strengthen even more. I consider these things extreme importance for the band because is where it promotes all the news and concerts about us and bring more attention to the band.

Which label did you choose for releasing your album and why this label? Are you satisfied by how your label represents you and takes care about you?

Ismael Santana: A CLASSIC METAL RECORDS came to us and proposed to be the label of our band and this partnership is generating great repercussion and we are very satisfied with the results and an example of this is our sound that arrived to you, rsrs


Which bands do you idolise and where do you get your inspiration?

Ismael Santana: Our inspirations come from 90’s bands like as DEATH, OBITUARY, MORBID ANGEL and SEPULTURA, our essence comes from the traditional metal.

Did you send your record to some Labels - which are the labels? How was the response?

Ismael Santana: We already has a label here in Brazil, but we sent the record for Great sites and magazines to review our album Humanity Isolated, a featured and the renowned magazine Roadie crew‘s magazine renowned in Brazil and worldwide rated with 8.5 rating, for everyone who sent our material the repercussion was very satisfactory.


How many gigs have you played? Which type of gigs do you prefer, whether it's (clubs or festivals) and which of your performances would you consider as the best? 

Ismael Santana: We have already done a lot of shows in the course of 2012 so far, we do not have the exact amount, we prefer to play in festivals in order to meet new audiences, our best performance was certainly in Tendencies rock festival of 2015 in our city, where the opportunity To record our album came from, we opened for the band WORST the members of this band liked our sound too much and the guitarist Tiago Hospede invited us to record 10 tracks in the Lamparina Studio in São Paulo.

What about your plans for the future? What do you want to achieve with the band?

Ismael Santana: We are organizing our first tour, our plans are focused on the release of our first album and we intend to be recognized by the world, we are working for it.

How and where can your fans contact you? Can you provide some contact information?

Ismael Santana: Through our fanpage on facebook (https://www.facebook.com/Escarnnia/) and by SANGUE FRIO PRODUÇÕES.

Thanx for the interview.

Ismael Santana: We thank a lot for the interview and for the space of publicity, thank you very much it was an honor for us, stay metal!!!


čtvrtek 13. července 2017

Report, photos, video - OBITUARY, ABSU, BEHEADED - club Slavie, Czech republic - 12. 7. 2017

- author of photos Jakub Asphyx

VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound
https://www.youtube.com/user/jakubasphyx/videos

club: Klub Slavie - http://www.klubslavie.cz/
promoter: Obscure Promotion - http://obscure.cz/cs/events/

Budějovický koncert OBITUARY pro mě byl hlavně o srdci. A to jak o tom v přeneseném fanouškovském slova smyslu, tak o reálném. Poslední půlrok se na mě začal nějak podepisovat zub času a jedna rodová vrozená nespravedlnost. Vše vyvrcholilo již podruhé zrušenou cestou po dálnici, kdy se mé tělo vzepřelo a odmítlo poslušnost. V hrudníku jsem měl najednou obrovského vetřelce, který ve mě bolestivě hlodal o sto šest. 


Plzeň

Musel jsem tomu přizpůsobit i cestu do Českých Budějovic. Jako správný maniak jsem volil vlak a nakonec podlehl slovům své ženy, ať si zaplatím přespání. Udělal jsem to nerad, ale tělo dalo mozku několikrát pořádně na srozuměnou, že chodit okolo nádraží pět hodin v noci asi nebude to pravé ořechové. A doktoři by určitě taky pěkně prskali.

in train

České Budějovice
Nadělal jsem si tedy nějaké hodiny v práci, zamluvil si levné ubytování kousek od nádraží v Budějovicích a kolem dvanácté zmizel ze zaměstnání pryč. Bylo dusno, voda v lahvi mi zteplala, že se nedala moc pít a placebo prášky na křečové žíly nějak nezabíraly. Usadil jsem se do kupé, naladil v MP3 přehrávači poslední desky Morta Skuld, samozřejmě Obituary a Azarath. Myslel jsem si, že se srovnám do polohy, kdy mě bude co nejméně bolet na prsou a stabilizuji se až do Budějovic...jenže...

ubytování



ready for death metal!


Chvíli před odjezdem vlaku z Plzně se rozlétnou dveře do kupé, vlítne tam paní snad stokilová a pořád se mě na něco ptá. Chce se mi spát, ale nenechá mě. Prý mám popelavou barvu a nevypadám vůbec dobře. Mám na jazyku asi stovku jedovatých odpovědí, ale nechám toho. Zaplať Satan vystoupí brzy a s ní i nasládlý pach, kterým jsou tlusťoši tolik proslulí. Pak už cesta ubíhá v poklidu, poklimbávám i sleduji okolní překrásnou krajinu.

Na nádraží v Budějovicích se musím trošku zorientovat, mám vypsané ulice až k ubytovně. Platím pár stovek na recepci a mé tělo se chce uložit na chvilku do stabilizované polohy. "Ty jsi stejně takovej debil, pořád se přepínáš. Mohl si sedět doma, koukat na televizi a srkat studený džusy. A odpočívat": nadávám si a málem na chvíli usnu. Trošku se mi uleví a volám domů, že jsem v absolutním pořádku, daří se mi dobře a těším se na koncert.

České Budějovice




Chci dát venku nějaké jídlo a tak navštívím rychlé občerstvení. Kupuji si párek v rohlíku, který nakonec skoro celý vyhodím. Maso neviděl a hořčice mi přijde kyselá. Jdu raději k Vietnamcům do potravin a koupím si bagetu. Není taky nic moc, ale aspoň se trošku najím.

Hledám club Slavie, párkrát se spletu, ale nakonec jsem po chvíli bloudění na místě. Jsem rozhodnutý, že si pivo nedám, protože doktoři a vůbec, ale nakonec podlehnu žízni.

Slavie je klub na pohodu, líbí se mi jak prostředí, tak i lidé, kteří jsou na mě milí a ochotní. Pomalu se dostávám do té správné nálady, v hrudi se najednou cítím nějak podezřele silný a vůbec jsem pěkně pookřál. Asi metal!

klub Slavie




Potkávám i zde, na jihu republiky, pár svých fanoušků, kteří čtou můj-váš malý blog a prohodíme pár slov. Jste úžasní, udělali jste mi velkou radost, děkuji za přízeň, přátelé! Jsem až dojatý, což přičítám jak své citlivé povaze, tak vedlejšímu účinku léků:)). Jinak jsem samozřejmě "šíleně drsnej metalista":))

BEHEADED jdou na řadu jako první a nasypou do nás černotou nasáklý brutální death metal. Mám tuhle kapelu ve velké oblibě a vidím ji poslední dobou poměrně často. Ve středu opět předvedli vynikající set toho nejhrubšího nářezu. Jsem mimo realitu, mám sto chutí vylézt na pódium a zapařit spolu s BEHEADED, ale asi bych to už nedal. Masakr, masakr, masakr! Mám pocit, že ke mě stéká shora celá řeka zkažené krve! Vynikající set! Už se těším do VolyněInferno! Brutal death metal gig which smash our in pieces! Morbid ritual for calling out the dark powers!







ABSU jsem viděl poprvé a naposledy loni v prosinci a nutno říci, že s ostravským vystoupením si to budějovické vůbec nezadalo. Legendární američtí black thrasheři dostáli svému temnému jménu a nasypali to do nás, až mi málem vytrhali žíly z rukou. Ano, přišla na mě lehká slabost, způsobená zhuštěným vzduchem, utvořeným černými skladbami, přednášenými s odhodláním. Užil jsem si všechno to rouhání dosytosti a doslova se dusil tmou. Excellent gig! It was sound  of black/thrash metal! ABSU with youFor ever and ever, amen!






Co se dá napsat k OBITUARY vlastně nového? Vždyť já tuhle smečku poslouchám 28 let! Patří k mým srdcovým a na rozdíl od mé maličkosti, v Budějovicích byli ve velmi dobré formě. Na floridské bardy je spolehnutí! Cítil jsem chlad v žilách, řval texty spolu s kapelou, pokusil se i o několik pařících kroků. OBITUARY byli jako vždy vynikající, studení, se stále dokonalým Johnem Tardym u mikrofonu. Ano, zub času je znát a pánové už nejsou tak divocí jako před mnoha lety, kdy jsem je viděl poprvé, ale pořád mají jejich skladby neskutečnou sílu. Přiznávám, byl jsem mimo, vznášel jsem se někde nad starými pohřebišti, užíval si notoricky známé melodie a přehraboval se v plesnivých kostech. Tohle byl totální zahnívající starý death metal! Absolutní masakr! Floridian sharpens the marrow of my bones again. Cold, raw and traditional. OBITUARY manage to do this very well.  It was quick, rolls like an avalanche of old stones. Totally moldy old school death metal! Absolut massacre!



















Recenze/review - OBITUARY - Ten Thousand Ways to Die (2016)

Zvuk byl již od první kapely dobrý, co mě ale vyloženě vytáčelo, tak byla světla. Pořád si tak nějak myslím, že diskotéka v pestrých a ostrých barvách na death metalový koncert nepatří. V klubu také bylo vedro jako v sauně. Obdivoval jsem bubeníky, všichni předvedli výkony na hranici fyzických možností. 

Koncert byl zcela vyprodaný. Nevím, kolik se vejde do klubu přesně lidí, ale klidně bych snesl větší prostor, nerad se mačkám. Po organizační stránce vše proběhlo v pořádku. Obscure Promotion jsou profesionálové a hrací časy byly dodržovány. Před klubem smutnil jeden Rakušan, který se vydal 300 km na Obituary a dovnitř se nedostal. Zkrátka a jednoduše, kdo dneska nemá a nečte facebook, tak má smůlu (a je bez informací).


merchandise
Baví mě se koukat kolem sebe, naslouchat celkové atmosféře a nasávat hlášky fanoušků. A ti, kteří navštívili České Budějovice, si to přijeli opravdu užít. Žádní přemoudřelí a přežraní divní patroni se znuděnými ksichty, ale maniaci, krásný holky (jo!) a hlavně byla legrace - takhle si představuji dobrou akci! Byl jsem spokojený, byl jsem mezi svými, usmíval jsem se.

OBITUARY se po koncertě vydali mezi fanoušky. Bylo úžasné vidět, že i takovéto legendy jsou pořád normální, pohodoví lidé, co dají s každým pivo (říkám Donaldovi - líbí se mi vaše nová deska, on na to, děkuji, dáš si pivo? - a já po letech vypil Budvar, který jinak nevezmu do držky), pokecají, nechají se vyfotit. Stále skromní, milí a příjemní srdcaři a pro mě skvělý (tím umocněný) zážitek. O tomhle je death metal!

with Obituary





Je konec. Musím si dojít pro vodu, abych neomdlel. Hergot, já snad na ty pány v bílých pláštích budu muset dát, protože cítím, jak se může moje srdce z toho všeho vypětí zbláznit. Brní mě levá ruka a na chvilku si raději sednu. Nějaká slečinka, sotva padesátikilová - kočička!, se mě ptá, jestli nechci pomoc. Lituji, že mi není aspoň o třicet let méně (mohli jsme trošku zaflirtovat, ale ani na to už nemám energii).  A stejně by to nešlo, nebyla ještě na světě - možná s její mámou, ha! Jdu raději hledat ubytovnu.

Bloudím chvíli ulicemi, lampy mi blikají do obličeje (na hlavní třídě se to jako bonus servalo, do toho policie, majáky, jak z večerních zpráv) a do postele dorazím z posledních sil. Na recepci sedí vyžilá blondýna, pořád si olizuje rty a vypadá, že by mě chtěla. Brrr, takhle začínají německé ultra nechutné porno filmy z osmdesátých let. Jsem rád, že jsem na pokoji. Jen vedle do toho za zdí buší dva namakaní Ukrajinci, co mi připadali odpoledne jako zosobnění totálního pokérovanýho chlapáctví (máme společný záchod i sprchy a tak raději svoji očistu vynechám, pro jistotu). Nic proti, jen by u toho nemuseli chlapci tolik hekat.


support Beheaded
Beru si prášky na jánevípročmijepředepsali a lehám si na pravý bok, aby mě nic netlačilo. Budíka mám nařízeného na brzy, musím domů. Zdá se mi o jedná holce, co jsem s ní kdysi v pravěku chodil. Stojí u mé postele a plísní mě, že bych si měl na sebe dávat větší pozor. Ale jo pořád, odsekávám ji a ona mi pak nedá. Divnej sen.

go home




Budík mi zahraje Hypnos, já vytřeštím oči a nevím, proč a kde to jsem. Než mi vše dojde, vyčistím si zuby, seběhnu dolů, potkám právě končící blondýnu z recepce. Mrkne na mě, já vrátím klíče a už si to mašíruju na nádraží. Je ještě poměrně chladno, dobře se mi dýchá, srdce odbíjí jak má a cítím se skvěle. Není divu, středeční koncert byl totiž vynikající! Pořád na něj myslím i ve vlaku na Plzeň (domů dorazím rozlámaný jako kdybych právě složil náklaďák uhlí). Byl to skvělý zážitek, který byl u mě hlavně o srdci, o fanouškovství, o death metalu! Ať vaše kroky provází síla, děkuji za pozornost, přátelé.


- author of photos Jakub Asphyx


VIDEOS - omluvte sníženou kvalitu zvuku/ sorry for worse sound





-------------------
Promotion:

TWITTER